Array ( [0] => 15544511 [id] => 15544511 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přemyslovci [uri] => Přemyslovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Přemyslovci [2] => | znak = Přemyslovci erb.svg [3] => | popisek = [[Plamenná orlice]], [[erb]] dynastie Přemyslovců [4] => | země = {{plainlist| [5] => *{{vlajka a název|České knížectví}} [6] => *{{vlajka a název|České království (středověk)}} [7] => *{{vlajka a název|Moravské markrabství (středověk)}} [8] => *{{vlajka|Slezská knížectví}} [[Slezská knížectví|Slezské vévodství]] [9] => *{{vlajka a název|Opavské knížectví}} [10] => *[[Soubor:POL województwo śląskie II RP COA.svg|15px]] [[Ratibořské knížectví]] [11] => *[[Soubor:Jagerndorf SVG.svg|15px]] [[Krnovské knížectví]] [12] => *{{vlajka a název|Polské království}} [13] => *{{vlajka a název|Uherské království (13. století)}} [14] => *{{vlajka|Rakouské vévodství}} [[Rakouské državy|Rakouské země]] [15] => *[[Soubor:Cheb coat of arms.svg|15px]] [[Chebsko|Chebské panství]]}} [16] => | mateřská dynastie = [17] => | tituly = {{plainlist| [18] => *[[Český král]] [19] => *[[Polský král]] [20] => *[[Uherský král]] [21] => *[[Seznam rakouských markrabat a vévodů|Rakouský vévoda]] [22] => *[[Seznam štýrských markrabat a vévodů|Štýrský vévoda]] [23] => *[[Seznam korutanských vévodů|Korutanský vévoda]] [24] => *[[Moravský markrabě]] [25] => *[[Míšeňský markrabě]] [26] => *[[Lužický markrabě]] [27] => *[[Seznam opavských knížat|Opavský kníže]] [28] => *[[Seznam ratibořských knížat|Ratibořský kníže]] [29] => *[[Seznam kraňských markrabat a vévodů|pán Kraňska]] [30] => *[[vládce Chebu]] [31] => *[[vládce Pordenone]]}} [32] => | zakladatel = Bořivoj I. [33] => | mýtický zakladatel = [[Přemysl Oráč]] [34] => | poslední vládce = [[Václav III.]] (královská linie)
[[Valentin Hrbatý]] (opavská linie) [35] => | rok založení = ''dříve než 10. století'' (867) [36] => | konec vlády = [[1306]] (královská linie)
[[1521]] (opavská linie) [37] => | současná hlava = není (rod vymřel) [38] => | větve rodu = [[Opavští Přemyslovci|opavská]], [[Děpoltici]], [[Olomoučtí Přemyslovci|olomoucká]], [[Brněnští Přemyslovci|brněnská]], [[Znojemští Přemyslovci|znojemská]], [[Soběslavovci]] [39] => }} [40] => '''Přemyslovci''' byli první česká knížecí a královská [[dynastie]] (''tzv. odnepaměti'' až do [[4. srpen|4. srpna]] [[1306]]), dále vládli také v [[Rakouské državy|Rakouských zemích]] ([[1251]]–[[1278]]), [[Polsko|Polsku]] ([[1300]]–[[1306]]) a [[Uhersko|Uhersku]] ([[1301]]–[[1305]]). Ve vedlejší (levobočné) [[Opavští Přemyslovci|opavské linii]] Přemyslovci vymřeli (po meči) až roku [[1521]]. [41] => [42] => Přemyslovci byli jedinou původem českou (tedy „domácí“) panovnickou dynastií. Osobou krále [[Václav III.|Václava III.]] vymřel rod [[Agnát|po meči]] a královská linie se po několika letech bojů o následnictví přenesla skrze sňatek [[Eliška Přemyslovna|Elišky Přemyslovny]] s [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] na [[Lucemburkové|lucemburskou dynastii]]. [43] => [44] => V českých zemích nadále (s výjimkou [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]) vládli již jen panovníci s původem mimo domácí rody, nicméně vesměs šlo o potomky Přemyslovců v nepřímých ([[Kognát|kognatických]]) liniích. [45] => [46] => == Původ dynastie == [47] => [[Soubor:Wenzeslaus by Peter Parler.JPG|náhled|vlevo|Socha sv. Václava v katedrále sv. Víta.]] [48] => Podle tradice, zachycené na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]] v [[Kosmas|Kosmově]] ''[[Kosmova kronika česká|Kronice Čechů]]'', byl zakladatelem rodu Přemyslovců [[Přemysl Oráč]], pocházející ze [[Stadice|Stadic]], kterého si vyvolila za manžela [[Krok (vojvoda)|Krokova]] dcera [[Libuše (kněžna)|Libuše]] (v té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky byli dle pověstí '''[[Nezamysl]]''', '''[[Mnata]]''', '''[[Vojen]]''', '''[[Vnislav]]''', '''[[Křesomysl]]''', '''[[Neklan]]''' a '''[[Hostivít]]'''. Hostivítovým synem údajně byl první historicky doložený český kníže [[Bořivoj I.]], u nějž se dodnes spekuluje o původu. K původu rodu se vyjadřuje také tzv. [[Kristiánova legenda]] z konce 10. století a autor svatováclavské legendy ''Diffundente sole''. V obou těchto starších pramenech se hovoří o Přemyslu Oráči, příběh ale není zdaleka tak rozvinutý jako v Kosmově „literárnějším" podání. [49] => [50] => === Alternativní teorie původu === [51] => Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie historika [[Lubomír Emil Havlík|Lubomíra E. Havlíka]], podporované [[Jaroslav Zástěra|J. Zástěrou]] a částečně také [[Luděk Galuška|L. Galuškou]], byl kníže Bořivoj synem moravského knížete [[Rostislav]]a, přičemž tamní dynastie [[Mojmírovci|Mojmírovců]] mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře [[Sámo|Sáma]], který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu. [52] => [53] => Podle další teorie muzikologa [[Vladimír Karbusický|V. Karbusického]] pocházejí jména [[Seznam mytických panovníků Čech a Moravy|dvanácti bájných knížat]], potomků Přemysla a Libuše, z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu-poselství [[Češi|Čechů]] k [[Frankové|Frankům]] v [[9. století]]. Nejspíše je to varování před válkou a zároveň nabídka míru, v souvislosti s [[Bitva u záseků|významnou bitvou z roku 849]]. V tomto textu údajně bylo psáno: ''Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit'', což vykládá jako: ''Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme''. [54] => [55] => == Název == [56] => Název rodu „Přemyslovci“ vymyslel a rozšířil až v 19. století obrozenec a historik [[František Palacký]]. Přemyslovci se takto sami nenazývali, ani tak ve své době nazýváni nebyli.https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/219452801240020 [57] => [58] => == Období vlády == [59] => První historicky doložený Přemyslovec a jeho potomci v Čechách vládli více než 430 let – do roku 1306. Na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm [[panovník|králů]]. [60] => [61] => Ke konci [[10. století]] svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem [[Slavníkovci|Slavníkovců]], který skončil [[Vyvraždění Slavníkovců|vyvražděním Slavníkovců]] na [[Libice nad Cidlinou|Libici]] [[28. září]] [[995]]. Otázka vztahů těchto dvou rodů je dodnes diskutovaná, Slavníkovci možná pro Přemyslovce nepředstavovali mocenskou hrozbu. Existují i alternativní teorie o tom, že Slavníkovci byli pouze jednou z větví Přemyslovců a tudíž šlo o mocenský boj v rámci rodu. [62] => [63] => Po úspěších za vlády [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a [[Boleslav II.|Boleslava II.]] nastal za vlády tří synů knížete Boleslava II. v 10. století velký úpadek českého knížectví v souvislosti s bratrovražednými boji mezi Přemyslovci a vzestupem okolních zemí – především pak Uher a Polska. Tato krize byla překonána až za vlády [[Břetislav I.|Břetislava I.]], který, poučen z těchto problémů, zavedl [[seniorát]]ní řád, tj. dědictví nejstaršího člena přemyslovského rodu a rozdělil tím vládu svým pěti synům, z nichž nejstarší [[Spytihněv II.]] vládl jako kníže a jeho tři mladší bratři obdrželi vládu nad moravskými úděly – olomouckým, brněnským a znojemským – a poslední syn Jaromír (Gebhart) se věnoval církevní dráze. Ze synů Břetislava I. odvozovali svůj původ také moravští Přemyslovci, kteří vymřeli až za vlády krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], který se snažil eliminovat moc vedlejších větví rodu a soustředit ji do hlavní, pražské linie. [64] => [65] => V roce [[1085]] získal jako první z Přemyslovců královský titul [[Vratislav II.]] V roce [[1158]] se totéž podařilo i jeho vnukovi [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]] Oba Přemyslovci královský titul získali jako poctu a odměnu od císaře. Navíc i v tomto období se v přemyslovském rodě projevovaly velké rozpory mezi jednotlivými rodovými liniemi. [66] => [67] => Od [[11. století]] sahala moc Přemyslovců trvale také na [[Morava|Moravu]], kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata '''[[olomoucký úděl|olomoucká]]''', '''[[brněnský úděl|brněnská]]''' a '''[[znojemský úděl|znojemská]]'''. Znojemská větev vymřela jako první – její poslední představitel [[Konrád II. Ota]] se stal českým knížetem, zemřel ovšem už v roce [[1191]]. Brněnská větev skončila s bratry údělníky [[Spytihněv Brněnský|Spytihněvem]] a [[Svatopluk Jemnický|Svatoplukem]] na přelomu 12. a 13. století. Spytihněv žil velkou část svého života uvězněný na hradě [[Přimda (hrad)|Přimda]]. Posledním představitelem olomouckých Přemyslovců byl kaplan [[Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)|Sifrid]], který zemřel v roce [[1227]]. Poslední zprávy o vedlejší linii rodu, [[Děpoltici|Děpolticích]], byly v roce [[1247]]. [68] => [69] => == Poslední Přemyslovci == [70] => {{viz též|Poslední Přemyslovci}} [71] => [[Soubor:Premyslovci premyslovci.jpg|náhled|vlevo|Poslední přemyslovští králové, [[Přemysl Otakar II.]], [[Václav II.]] a [[Václav III.]] ve [[Zbraslavská kronika|Zbraslavské kronice]]]] [72] => [[Soubor:WenceslausIImap-cs.png|náhled|upright 1.3|Území ovládané Přemyslovci kolem roku 1301 [73] => {{legenda|#FBA4AA|České království}} [74] => {{legenda|#FBFAA4|Polské království}} [75] => {{legenda|#ACFBA4|Pravděpodobný rozsah moci Václava III. v Uhrách}} [76] => {{legenda|#AAA4FB|Země v lenní závislosti}}]] [77] => Po státní krizi v poslední čtvrtině dvanáctého století na trůn usedl [[Přemysl Otakar I.]] a skončila tak řada rychle se střídajících knížat (sám Přemysl byl ostatně jedním z nich). Roku [[1212]] Přemysl I., dokonale využívající situace v říši, zajistil pro své potomky dědičný královský titul. V době vlády jeho syna [[Václav I.|Václava I.]] se česká zahraniční politika změnila z dosavadního víceméně defenzivního postoje na ofenzivní. [78] => [79] => V osobě krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], syna Václava I., se v roce [[1253]] počet mužských členů rodu omezil jen na jednoho. Přemysl měl jen jednoho legitimního syna, [[Václav II.|Václava II.]] a ten také jen jednoho přeživšího mužského dědice, [[Václav III.|Václava III.]] Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se vážou počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním mladého [[Václav III.|Václava III.]] v [[Olomouc]]i dne [[4. srpen|4. srpna]] [[1306]]. [80] => [81] => Přemyslovská linie poté ještě pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli [[Lucemburkové]] ([[1310]]–[[1436]]), [[Habsburkové]] ([[1436]]–[[1457]]), [[Jagellonci]] ([[1471]]–[[1526]]) a opět [[Habsburkové]] ([[1526]]–[[1740]]), posléze [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsbursko-Lotrinská dynastie]] ([[1740]]–[[1918]]). Žili také ještě královští levobočkové a hlavně představitelé významné, ale tentokrát už opravdu poslední vedlejší linie rodu – [[opavští Přemyslovci]], potomci [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II]]. a jeho milenky, rakouské šlechtičny [[Anežka z Kuenringu|Anežky z Kuenringu]]. [82] => [83] => == Tělesná charakteristika == [84] => [85] => Podle zachovalých kosterních pozůstatků (studie [[Emanuel Vlček|E. Vlčka]] z vykopávek na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]) je známo, že přemyslovská knížata měřila více než 170 cm, králové necelých 170 cm, byli štíhlí, ale svalnatí. [86] => [87] => Svalové úpony prozrazují záměrný tělesný trénink s mečem. Zuby měli králové drobné; horní řada přesahuje poněkud dolní (předkus). Svalové úpony jsou na lebce utvořeny jenom málo; řada znaků, která charakterizuje typicky mužské lebky, chybí. [88] => [89] => Přemyslovci, i když se mohli chlubit svalnatou atletickou postavou, nebyli žádní mohutní válečníci. Jejich rysy a utváření těla se vyznačovalo půvabem skoro ženským. To platí hlavně o obličeji. Vlasy a vousy měli hnědé nebo kaštanové. Jedinečnou galerii nejstarších příslušníků přemyslovské dynastie (do roku [[1134]]) představují nástěnné malby ve [[Znojmo|znojemské]] [[Rotunda svaté Kateřiny (Znojmo)|rotundě svaté Kateřiny]]. [90] => [91] => == Seznam vládnoucích Přemyslovců == [92] => {|class="wikitable" [93] => ! width="20%"|Vláda [94] => ! width="20%"|Panovník [95] => ! width="40%"|Poznámka [96] => |- align="center" [97] => !colspan="3"| '''Přemyslovská knížata''' [98] => |- [99] => |[[872]] do asi [[883]] a od asi [[885]] do [[888]]/[[890]]||align="center"|'''[[Bořivoj I.]] '''||první historicky doložený Přemyslovec [100] => |- [101] => |[[894]] do [[915]]||align="center"|'''[[Spytihněv I.]] '''||syn Bořivojův [102] => |- [103] => |[[915]] do [[921]]||align="center"|'''[[Vratislav I.]]'''||syn Bořivojův [104] => |- [105] => |[[921]] do [[929]]/[[935]]||align="center"|'''[[Svatý Václav]]'''||syn Vratislavův [106] => |- [107] => |[[929]]/[[935]] do [[967]]/[[972]]||align="center"|'''[[Boleslav I.]]'''||syn Vratislavův [108] => |- [109] => |[[967]]/[[972]] do [[999]]||align="center"|'''[[Boleslav II.]]'''||syn Boleslava I. [110] => |- [111] => |[[999]] do [[1002]] a [[1003]]||align="center"|'''[[Boleslav III.]]'''||syn Boleslava II. [112] => |- [113] => [114] => |1003, [[1004]] až [[1012]], [[1033]] až [[1034]]||align="center"|'''[[Jaromír (kníže)|Jaromír]]'''||syn Boleslava II. [115] => |- [116] => |[[1012]] do [[1033]], [[1034]]||align="center"|'''[[Oldřich (kníže)|Oldřich]]'''||syn Boleslava II. [117] => |- [118] => |[[1034]] do [[1055]]||align="center"|'''[[Břetislav I.]]'''||syn Oldřichův [119] => |- [120] => |[[1055]] do [[1061]]||align="center"|'''[[Spytihněv II.]]'''||syn Břetislavův [121] => |- [122] => |[[1061]] do [[1092]]||align="center"|'''[[Vratislav II.]] '''||syn Břetislava I., od r. 1085 první český král (Vratislav I.) [123] => |- [124] => |[[1092]]||align="center"|'''[[Konrád I. Brněnský]]'''||syn Břetislava I. [125] => |- [126] => |[[1092]] do [[1100]]||align="center"|'''[[Břetislav II.]]'''||syn Vratislava II. [127] => |- [128] => |[[1100]] až [[1107]], [[1117]] až [[1120]]||align="center"|'''[[Bořivoj II.]]'''||syn Vratislava II. [129] => |- [130] => |[[1107]] do [[1109]]||align="center"|'''[[Svatopluk Olomoucký]]'''||vnuk Břetislava I. [131] => |- [132] => |[[1109]] až [[1117]], [[1120]] až [[1125]]||align="center"|'''[[Vladislav I.]]'''||syn Vratislava II. [133] => |- [134] => |[[1125]] do [[1140]]||align="center"|'''[[Soběslav I.]]'''||syn Vratislava II. [135] => |- [136] => |[[1140]] do [[1172]]||align="center"|'''[[Vladislav II.]]'''||syn Vladislava I., od r. 1158 druhý český král jako Vladislav I. [137] => |- [138] => |[[1172]] až [[1173]], [[1178]] do [[1189]]||align="center"|'''[[Bedřich (kníže)|Bedřich]]'''||syn Vladislava II. [139] => |- [140] => |[[1173]] do [[1178]]||align="center"|'''[[Soběslav II.]]'''||syn Soběslava I. [141] => |- [142] => |[[1189]] do [[1191]]||align="center"|'''[[Konrád II. Ota]]'''||[[pravnuk]] Konráda I. Brněnského [143] => |- [144] => |[[1191]] do [[1192]]||align="center"|'''[[Václav II. (kníže)|Václav (II.)]]'''||syn Soběslava I. [145] => |- [146] => |[[1192]] až [[1193]], [[1197]] až [[1198]] (poté král)||align="center"|'''[[Přemysl Otakar I.]]'''||syn Vladislava II. [147] => |- [148] => |[[1193]] do [[1197]]||align="center"|'''[[Jindřich Břetislav]]'''||vnuk Vladislava I., pražský [[biskup]] [149] => |- [150] => |[[1197]]||align="center"|'''[[Vladislav Jindřich]]'''||syn Vladislava II. [151] => |- [152] => |- valign=top align="center" [153] => !colspan="3"| '''Přemyslovští králové''' [154] => |- [155] => |[[1061]] do [[1092]]||align="center"|'''[[Vratislav II.]] '''||syn Břetislava I., od r. 1085 první český král (Vratislav I.) [156] => |- [157] => |[[1140]] do [[1172]]||align="center"|'''[[Vladislav II.]] '''||syn Vladislava I., od r. 1158 druhý český král jako Vladislav [158] => |- [159] => |[[1198]] do [[1230]]||align="center"|'''[[Přemysl Otakar I.]] '''||třetí český král [160] => |- [161] => |[[1230]] do [[1253]]||align="center"|'''[[Václav I.]] '''||syn předešlého, čtvrtý český král [162] => |- [163] => |[[1253]] do [[1278]]||align="center"|'''[[Přemysl Otakar II.]]'''||syn předešlého, pátý český král, také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský [164] => |- [165] => |[[1278]] do [[1305]]||align="center"|'''[[Václav II.]]'''||syn předešlého, šestý český král, od roku 1300 do r. 1305 také polský král [166] => |- [167] => |[[1305]] do [[1306]]||align="center"|'''[[Václav III.]]'''||syn předešlého, sedmý český král, v letech 1301–1305 uherský král jako Ladislav V., v letech 1305–1306 polský král [168] => |} [169] => [170] => == Přemyslovští vládci (označení tučně) a někteří další potomci == [171] => {|width=100% [172] => |-valign=top [173] => |width=50%| [174] => {{Tree list}}{{Tree list}} [175] => * '''[[Bořivoj I.]]''' [176] => ** '''[[Spytihněv I.]]''' [177] => ** {{Tree list/final branch}}'''[[Vratislav I.]]''' [178] => *** '''[[Svatý Václav|Sv. Václav]]''' [179] => *** {{Tree list/final branch}}'''[[Boleslav I.]]''' [180] => **** '''[[Boleslav II.]]''' [181] => ***** '''[[Boleslav III.]]''' [182] => ***** '''[[Jaromír (kníže)|Jaromír]]''' [183] => ***** {{Tree list/final branch}}'''[[Oldřich (kníže)|Oldřich]]''' [184] => ****** {{Tree list/final branch}}'''[[Břetislav I.]]''' [185] => ******* '''[[Spytihněv II.]]''' [186] => ******** {{Tree list/final branch}} [[Svatobor (Fridrich)]] [187] => ******* '''Vratislav II.''' (jeho potomci jsou kvůli přehlednosti uvedeni zvlášť) [188] => ******* '''[[Konrád I. Brněnský]]''' [189] => ******** [[Oldřich Brněnský]] [190] => ********* {{Tree list/final branch}}[[Vratislav Brněnský]] [191] => ********** {{Tree list/final branch}} [[Spytihněv Brněnský]] [192] => ********** {{Tree list/final branch}}[[Svatopluk Jemnický]] [193] => ******** {{Tree list/final branch}}[[Litold Znojemský]] [194] => ********* {{Tree list/final branch}} [[Konrád II. Znojemský]] [195] => ********** {{Tree list/final branch}}'''[[Konrád II. Ota]]''' [196] => ********** {{Tree list/final branch}}[[Helena Znojemská]] [197] => ******* [[Jaromír (biskup)]] [198] => ******* {{Tree list/final branch}}[[Ota I. Olomoucký]] [199] => ******** '''[[Svatopluk Olomoucký]]''' [200] => ********* {{Tree list/final branch}}[[Václav Jindřich Olomoucký]] [201] => ******** {{Tree list/final branch}}[[Ota II. Olomoucký]] [202] => ********* {{Tree list/final branch}}[[Ota III. Dětleb]] [203] => ********** [[Vladimír Olomoucký]] [204] => ********** {{Tree list/final branch}}[[Břetislav Olomoucký]] [205] => *********** {{Tree list/final branch}}[[Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)|Sifrid]] [206] => **** [[Strachkvas]] [207] => **** [[Doubravka (kněžna)|Doubravka]] [208] => ***** '''Boleslav Chrabrý''' [209] => ***** {{Tree list/final branch}}'''Vladivoj'''? [210] => **** {{Tree list/final branch}} [[Mlada]] [211] => {{Tree list/end}} [212] => |width=50%| [213] => === Královská linie (od Vratislava II.) === [214] => {{Tree list}}{{Tree list}} [215] => * '''[[Vratislav II.]]''' [216] => ** '''[[Břetislav II.]]''' [217] => ** [[Judita Přemyslovna]] [218] => ** '''[[Bořivoj II.]]''' [219] => *** {{Tree list/final branch}} [[Lupolt Olomoucký]] [220] => ** '''[[Vladislav I.]]''' [221] => *** '''[[Vladislav II.]]''' [222] => **** '''[[Bedřich (kníže)|Bedřich]]''' [223] => **** [[Svatopluk (syn Vladislava II.)|Svatopluk]] [224] => **** [[Vojtěch III. Salcburský|Vojtěch]] [225] => **** '''[[Přemysl Otakar I.]]''' [226] => ***** [[Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)|Vratislav]] [227] => ***** [[Dagmar Dánská]] [228] => ***** '''[[Václav I.]]''' [229] => ****** [[Vladislav Český]] [230] => ****** [[Božena Česká]] [231] => ****** [[Anežka Přemyslovna (1268)|Anežka Přemyslovna]] [232] => ****** {{Tree list/final branch}}'''[[Přemysl Otakar II.]]''' [233] => ******* [[Mikuláš Opavský]] [234] => ******* [[Kunhuta Přemyslovna]] [235] => ******* [[Anežka Přemyslovna]] [236] => ******* {{Tree list/final branch}}'''[[Václav II.]]''' [237] => ******** '''[[Václav III.]]''' [238] => ******** [[Anna Přemyslovna]] [239] => ******** [[Eliška Přemyslovna]] [240] => ******** [[Markéta Přemyslovna]] [241] => ******** {{Tree list/final branch}}[[Anežka Přemyslovna (1305)|Anežka Přemyslovna]] [242] => ***** [[Judita Česká (dcera Přemysla Otakara I.)|Judita Přemyslovna]] [243] => ***** [[Anna Lehnická]] [244] => ***** [[Vladislav (moravský markrabě)]] [245] => ***** [[Přemysl (moravský markrabě)]] [246] => ***** {{Tree list/final branch}}[[Anežka Česká]] [247] => **** '''[[Vladislav Jindřich]]''' [248] => **** {{Tree list/final branch}}[[Richsa Česká]] [249] => *** [[Děpolt I.]] [250] => **** {{Tree list/final branch}}[[Děpolt II.]] [251] => ***** {{Tree list/final branch}}[[Děpolt III.]] [252] => *** [[Jindřich Přemyslovec]] [253] => **** {{Tree list/final branch}}'''[[Jindřich Břetislav]]''' [254] => *** {{Tree list/final branch}}[[Svatava (Luitgarda) Česká]] [255] => ** [[Judita Grojčská]] [256] => ** {{Tree list/final branch}}'''[[Soběslav I.]]''' [257] => *** [[Vladislav Olomoucký]] [258] => *** [[Marie Česká]] [259] => *** '''[[Soběslav II.]]''' [260] => *** [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřich]] [261] => *** {{Tree list/final branch}}'''[[Václav II. (kníže)]]''' [262] => {{Tree list/end}} [263] => |} [264] => [265] => == Dědičná linie Přemyslovci – Lucemburkové – Jagellonci – Habsburkové == [266] => *[[Václav II.]] [267] => **[[Václav III.]] [268] => **[[Eliška Přemyslovna]] ∞ [[Jan Lucemburský]] [269] => ***[[Karel IV.]] [270] => ****[[Václav IV.]] [271] => ****[[Zikmund Lucemburský]] [272] => *****[[Alžběta Lucemburská]] ∞ [[Albrecht II. Habsburský]] [273] => ******[[Ladislav Pohrobek]] [274] => ******[[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta Habsburská]] ∞ [[Kazimír IV. Jagellonský]] [275] => *******[[Vladislav Jagellonský]] [276] => ********[[Ludvík Jagellonský]] [277] => ********[[Anna Jagellonská]] ∞ [[Ferdinand I. Habsburský]] [278] => *********[[Maxmilián II. Habsburský]] [279] => [280] => == Odkazy == [281] => [282] => === Reference === [283] => [284] => [285] => === Literatura === [286] => * {{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík (archeolog) | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | titul = Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197 | vydavatel =[[Nakladatelství Paseka| Paseka]] | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 800 | isbn = 80-7185-265-1}} [287] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiala | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Fiala | titul = Přemyslovské Čechy | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1975 | počet stran = 252 | isbn = }} [288] => * {{Citace monografie | příjmení = Charvát | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Charvát | titul = Zrod českého státu 568–1055 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 263 | isbn = 978-80-7021-845-7}} [289] => * {{Citace monografie | příjmení = Karbusický | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Karbusický | titul = Báje, mýty, dějiny : nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury | vydavatel = [[Mladá fronta]] | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 310 | isbn = 80-204-0524-0}} [290] => * {{Citace monografie | příjmení = Krofta | jméno = Kamil | odkaz na autora = Kamil Krofta | titul = Čechy za Přemyslovců (České dějiny I.) | vydavatel = Jos. R. Vilímek | místo = Praha | rok = [1914] | počet stran = 44}} [291] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Lutovský | titul = Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I | vydavatel = Set out | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 162 | isbn = 80-902058-8-7}} [292] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872–972. Od Bořivoje I. po Boleslava I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 267 | isbn = 80-7277-308-9}} [293] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972–1012. Od Boleslava II. po Jaromíra | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 271 | isbn = 978-80-7277-231-5}} [294] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012–1055). Od Oldřicha po Břetislava I | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 282 | isbn = 978-80-7277-365-7}} [295] => * {{Citace monografie | příjmení = Matla-Kozłowska | jméno = Marzena | odkaz na autora = | titul = Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania | vydavatel = Wydawnictwo Poznańskie | místo = Poznań | rok = 2008 | počet stran = 576 | isbn = 978-83-7177-547-5 | jazyk = polsky}} [296] => * {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1912 | počet stran = 782 | isbn =}} [297] => * {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1913 | počet stran = 1214 | isbn =}} [298] => * {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1928 | počet stran = 1085 | isbn =}} [299] => * {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./IV. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253–1271) | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1937 | počet stran = 499 | isbn =}} [300] => * {{Citace monografie | příjmení = Sommer | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Sommer | příjmení2 = Třeštík | jméno2 = Dušan | odkaz na autora2 = Dušan Třeštík | příjmení3 = Žemlička | jméno3 = Josef | odkaz na autora3 = Josef Žemlička | spoluautoři = a kol. | titul = Přemyslovci. Budování českého státu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 779 | isbn = 978-80-7106-352-0}} [301] => * {{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Šusta | titul = České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1935 | počet stran = 803 | isbn =}} [302] => * {{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha první. Poslední Přemyslovci a jejich dědictví | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 538 | isbn = 80-7203-376-X}} [303] => * {{Citace periodika | příjmení = Tomášek | jméno = Jan | titul = Kosti prvních Přemyslovců: spor o dožitý věk prvních generací přemyslovského rodu | periodikum = Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie | odkaz na periodikum = | rok = 2011 | měsíc = | ročník = 22 | číslo = 7–8 | strany = 155–160 | url = | issn = 1210-6097}} [304] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Tři studie ke "Starým pověstem českým" | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 292 | isbn = 80-7106-646-X}} [305] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935) | odkaz na titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 658 | isbn = 80-7106-138-7}} [306] => * {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 582 | isbn = 80-7185-273-2}} [307] => * {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6}} [308] => * {{Citace monografie | příjmení = Vlček | jméno = Emanuel | odkaz na autora = Emanuel Vlček | titul = Fyzické osobnosti českých panovníků. I. díl. Nejstarší Přemyslovci | vydavatel = Vesmír | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 398 | isbn = 80-85977-09-5}} [309] => * {{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Morava v době knížecí 906–1197 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 464 | isbn = 978-80-7106-563-0}} [310] => * {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Čechy v době knížecí 1034–1198 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 712 | isbn = 978-80-7106-905-8}} [311] => * {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Počátky Čech královských 1198–1253 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 964 | isbn = 80-7106-140-9}} [312] => * {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny ]]| místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 497 | isbn = 80-7106-759-8}} [313] => * {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Století posledních Přemyslovců | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 412 | isbn = 80-7023-281-1}} [314] => [315] => === Související články === [316] => * [[Seznam představitelů českého státu]] [317] => * [[České knížectví]] [318] => * [[České království]] [319] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [320] => [321] => === Externí odkazy === [322] => * {{Commonscat|House of Přemyslid|Přemyslovci}} [323] => * {{Otto|heslo=Přemyslovci}} [324] => * [https://web.archive.org/web/20151216025535/http://premyslovci.wz.cz/ premyslovci.wz.cz – Stránky kompletně se zabývající dějinami Českého státu za vlády Přemyslovců.] [325] => * [http://www.vicher.cz/ancestry/graph_page/g_pr_krok.html Graf rodokmenu i s příbuzenskými vazbami] [326] => * [http://old.hrad.cz/castle/historie/rodokmen2.html Rodokmen Přemyslovců po Přemysla Otakara I.] [327] => * [http://www.sweb.cz/royal-history/premysl.html Rodokmen na royal-history] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/royal-history/premysl.html |date=20070107165911 }} [328] => * [http://rodokmeny.cz Rodokmen Přemyslovců a dalších významných rodů] [329] => * Martin Kadlečík: [https://web.archive.org/web/20071011133009/http://cz.altermedia.info/historie/konec-rodu-poemyslovcu_2203.html Konec rodu Přemyslovců] [330] => * [http://www.jjh.cz/panovnici Umělecké dřevořezby Jarmily Haldové: panovníci českých zemí (po Rudolfa II.)] [331] => * [https://www.e-stredovek.cz/tags/p%C5%99emyslovci/ Přemyslovci na webu Středověk] [332] => * [https://web.archive.org/web/20090115173600/http://www.ct24.cz/vysilani/2007/01/01/10095687448-206452801280031-08:30-historicky-magazin/5/ Zavraždění Václava III. (Historický magazín)] [333] => * [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=39 Fotografie z katedrály sv. Víta – přemyslovské náhrobky a podoby na vitrážích] {{Wayback|url=http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=39 |date=20131004221301 }} [334] => [335] => {{Čeští panovníci - Přemyslovci}} [336] => {{Polští panovníci - Přemyslovci}} [337] => {{Autoritní data}} [338] => {{Portály|Česko|Historie|Středověk}} [339] => [340] => [[Kategorie:Přemyslovci| ]] [341] => [[Kategorie:Panovníci českého státu]] [342] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Václav III.','Přemysl Otakar I.','1306','1092','Přemysl Otakar II.','Václav II.','Vratislav II.','Vladislav II.','Spytihněv II.','Boleslav I.','Václav I.','1278'

1092

1278

1306