Array ( [0] => 14718786 [id] => 14718786 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přeslička [uri] => Přeslička [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Přeslička [2] => | obrázek = Equisetopsida.jpg [3] => | popisek = Přeslička obrovská (''Equisetum telmateia'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[kapraďorosty]] (''Polypodiophyta'') [8] => | třída = [[přesličky]] (''Equisetopsida'') [9] => | řád = [[přesličkotvaré]] (''Equisetales'') [10] => | čeleď = [[přesličkovité]] (''Equisetaceae'') [11] => | rod = '''přeslička''' (''Equisetum'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => [[Soubor:Equisetum arvense (8540072503).jpg|náhled|Fertilní (plodné) lodyhy přesličky rolní]] [15] => '''Přeslička''' (''Equisetum'') je rod [[kapraďorosty|kapraďorostů]] z třídy [[přesličky]]. Jsou to vytrvalé [[bylina|byliny]] s podzemními [[oddenek|oddenky]] a přímými, nevětvenými nebo přeslenitě větvenými [[lodyha]]mi. Přesličky se množí [[spora]]mi, které vznikají ve [[sporangium|sporangiích]] ve výtrusném klasu. Ze spory vyrůstá [[ploidie|haploidní]], jednopohlavný [[prokel]], na němž se tvoří pohlavní buňky. Po oplození vyrůstá ze [[zygota|zygoty]] vlastní přeslička, představující [[sporofyt]], a cyklus se opakuje. Rod zahrnuje 18 druhů a je rozšířen téměř po celém světě. V České republice roste 9 druhů, z nichž nejběžnější je [[přeslička rolní]], [[přeslička lesní]] a [[přeslička poříční]]. V minulosti byly některé druhy oddělovány do samostatného rodu ''Hippochaete'' (cídivka). [16] => [17] => Přesličky mají význam zejména jako léčivé rostliny. Některé druhy jsou jedovaté. Slouží také jako [[abrazivum]] a k barvení. [18] => [19] => == Popis == [20] => Přesličky jsou vytrvalé, drobné nebo rozměrné [[bylina|byliny]] s podzemním oddenkem. Největším druhem je jihoamerická přeslička ''[[Equisetum giganteum]]'', dorůstající výšky až 5 metrů (výjimečně až 8 metrů) a tloušťky stonku až 2 cm. Rovněž druh ''[[Equisetum myriochaetum]]'' dorůstá až 4 metrů. Z evropských druhů dosahuje největší výšky (okolo 2 metrů) [[přeslička největší]]. Oddenek přesliček je větvený a plazivý nebo řidčeji přímý či vystoupavý, článkovaný. Pravé kořeny chybějí, z oddenku v vyrůstají v uzlinách [[rhizoid]]y. Nadzemní lodyha je vytrvalá nebo jednoletá, vzpřímená, větvená nebo nevětvená, s okrouhlým průřezem. Některé druhy mají odlišné sterilní a fertilní lodyhy. Lodyha je ve středové části dutá, na povrchu pokožky často s drsnými křemičitými tělísky. Mezi nody bývá rýhovaná, pod rýhami i žebry se nacházejí vedlejší kanálky. Pokud je větvená, vyrůstají větve v přeslenech z uzlin a mají podobnou strukturu jako lodyha. [[List]]y jsou velmi redukované, šupinovité, uspořádané v přeslenu. Ve spodní části jsou srostlé v pochvu obklopující bázi uzliny, zatímco v horní části jsou volné a tvoří zuby. [[spora|Výtrusy]] se tvoří ve [[sporangium|sporangiích]], nacházejících se ve výtrusném klasu. U některých druhů se klas formuje na konci zelené lodyhy ([[přeslička bahenní]], [[přeslička poříční]], druhy podrodu ''Hippochaete''), u jiných nejprve vyrůstá nezelená fertilní lodyha s výtrusným klasem, která se později zazelená ([[přeslička lesní]], [[přeslička luční]]). U dimorfních druhů ([[přeslička rolní]], [[přeslička největší]]) jsou fertilní lodyhy samostatné, po celou dobu nezelené a po vyprášení výtrusů odumírají.{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = Zhang [22] => | jméno = Li-Bing [23] => | příjmení2 = Turland [24] => | jméno2 = Nicholas J. [25] => | titul = Flora of China. Equisetaceae [26] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10315 [27] => | jazyk = en [28] => }}{{Citace elektronické monografie [29] => | příjmení = Hauke [30] => | jméno = Richard L. [31] => | titul = Flora of North America. Equisetum [32] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=111897 [33] => | jazyk = en [34] => }}{{Citace monografie [35] => | příjmení = Judd [36] => | jméno = et al. [37] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [38] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [39] => | rok = 2002 [40] => | isbn = 9780878934034 [41] => | jazyk = en [42] => }}{{Citace periodika [43] => | příjmení = Stolze [44] => | jméno = Robert G. [45] => | titul = Ferns and fern allies of Guatemala [46] => | url = https://archive.org/details/fernsfernallieso39stol [47] => | periodikum = Fieldiana [48] => | rok = 1976 [49] => | měsíc = Dec. [50] => | číslo = 39 [51] => }}{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Oddělení Equisetophyta (přesličky) [53] => | url = http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/10_equi.pdf [54] => | vydavatel = Masarykova universita [55] => }} [56] => [57] => [58] => Equisetum sylvaticum sl8.jpg|Řez stonkem přesličky lesní [59] => Equisetum fluviatile ies.jpg|Přeslen listů přesličky poříční [60] => Equisetum variegatum 01.jpg|Přeslička (cídivka) různobarvá [61] => [62] => [63] => == Životní cyklus == [64] => V životním cyklu přesliček převládá fáze [[ploidie|diploidního]] [[sporofyt]]u nad fází haploidního [[gametofyt]]u. Vlastní rostlina přesličky představuje sporofyt, zatímco gametofyt se objevuje v podobě drobné, lupenité stélky na povrchu vlhké půdy. [65] => [66] => === Fáze gametofytu === [67] => [[Spora|Spory]] přesliček jsou kulovité, zelené a na povrchu mají 4 až 6 páskovitých vychlípenin, zvaných haptery. Ty jsou pevně obtočené okolo spory, za zralosti a sucha se napřimují a pomáhají spoře dostat se ze sporangia. Spory se hapterami zachycují a vytvářejí shluky, což napomáhá oplození. Samčí a samičí spory mají podobný tvar i velikost ([[isosporie]]), jsou však funkčně odlišné (jednopohlavné). Z klíčící spory vyrůstá lupenitý [[prokel]] (gametofyt), který je u přesliček zelený a roste na povrchu půdy. Jeho velikost je zpravidla od několika milimetrů do jednoho centimetru, u tropických zástupců však může dosáhnout až 3,5 cm v průměru. Samčí prokly bývají menší než samičí. Na samčích proklech vyrůstají [[pelatka|antheridia]] (pelatky), na samičích [[zárodečník|archegonia]] (zárodečníky). Z antheridií se uvolňují obrvené (polyciliátní), pohyblivé [[spermatozoid]]y, které oplodňují vajíčko v archegoniu. Podmínkou úspěšného oplodnění je dostatečná vlhkost prostředí. Oplodněním vajíčka vzniká [[zygota]], z níž vyrůstá mladá rostlina přesličky, představující [[sporofyt]].{{Citace monografie [68] => | příjmení = Gifford [69] => | jméno = Ernest M. [70] => | příjmení2 = Foster [71] => | jméno2 = Adriance S. [72] => | titul = Morphology and evolution of vascular plants. Third edition. [73] => | vydavatel = W. H. Freeman & Co. [74] => | místo = New York [75] => | rok = 1989 [76] => | isbn = 0-7167-1946-0 [77] => | jazyk = en [78] => }} [79] => [80] => === Fáze sporofytu === [81] => Na konci zelené lodyhy nebo v případě dimorfních přesliček na konci nezelené fertilní lodyhy se formuje nezelený výtrusný klas (''strobilus''). Ten se skládá z patrovitě uspořádaných přeslenů, složených ze stopkatých, štítovitých útvarů, známých jako [[sporangiofor]]y. Sporangiofor má deštníkovitý tvar a visí na něm asi 5 až 10 [[sporangium|sporangií]], připojených ke spodní straně vrcholového štítku sporangioforu. Zprvu jsou sporangia k sobě těsně přilehlá a klas je kompaktní, za zralosti se rozvolňuje, sporangia pukají na vnitřní straně podélným švem a uvolňují haploidní spory, kterými začíná opět fáze gametofytu. [82] => [83] => [84] => Equisetum arvense ENBLA05.jpeg|Detail klasu přesličky rolní [85] => Equestium telmateia ts L.jpg|Řez klasem přesličky největší se sporangiofory [86] => Equisetum arvense subsp. arvense sl2.jpg|Spory přesličky rolní s hapterami [87] => Equisetum gametangia.jpg|Gametofyt přesličky s gametangii [88] => [89] => [90] => == Rozšíření == [91] => Rod přeslička zahrnuje v současném, širším pojetí 18 druhů. Vyskytuje se kosmopolitně téměř po celém světě s výjimkou [[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a [[Antarktida|Antarktidy]]. Není zastoupen také v některých oblastech vlhkých tropů, jako je [[Amazonie]] nebo rovníková [[Afrika]] v okolí [[Guinejský záliv|Guinejského zálivu]]. V České republice se vyskytuje 9 druhů přesliček a 3 kříženci. Mezi nejběžnější patří [[přeslička rolní]], [[přeslička lesní]] a [[přeslička bahenní]]. V rámci Evropy se mimo druhů zastoupených i v ČR vyskytuje ještě [[přeslička skřípinovitá]] (''Equisetum scirpoides''), obývající sever a severovýchod kontinentu. Řada evropských druhů (přeslička bahenní, luční, rolní, poříční, lesní, různobarvá, zimní) má obrovský obtočnový areál, zahrnující také většinu temperátní Asie a severní polovinu Severní Ameriky, v některých případech i [[Grónsko]]. [92] => Neobvyklý areál má přeslička větevnatá, rozšířená mimo Eurasie také v tropické a jižní Africe, Madagaskaru, tropické Asii a Tichomoří. Je to jediný druh přesličky, vyskytující se v subsaharské Africe a Tichomoří (zde subsp. ''debile''). Přeslička největší má dva poddruhy, nominátní poddruh se vyskytuje v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii, přeslička největší Braunova (''E. telmateia'' subsp. ''braunii'') roste ve východní Asii a Severní Americe.{{Citace elektronické monografie [93] => | titul = Plants of the world online [94] => | url = http://powo.science.kew.org/ [95] => | datum vydání = [96] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [97] => | jazyk = en [98] => }}{{Citace elektronické monografie [99] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [100] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [101] => | datum vydání = 2006 [102] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [103] => | místo = Berlin-Dahlem [104] => | jazyk = en [105] => }}{{Citace monografie [106] => | příjmení = Kalkman [107] => | jméno = C. [108] => | příjmení2 = Nooteboom [109] => | jméno2 = H.P. (eds.) [110] => | titul = Flora Malesiana. Series II. Vol. 3 [111] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [112] => | místo = Leiden, Niederlands [113] => | rok = 1998 [114] => | isbn = 9789071236778 [115] => | jazyk = en [116] => }} [117] => [118] => V Severní Americe se mimo již zmíněných druhů s obtočnovým areálem vyskytuje ještě ''[[Equisetum laevigatum]]'' (Kanada až Mexiko) a někteří kříženci. Ve Střední a Jižní Americe rostou 4 druhy: ''[[Equisetum giganteum]]'', ''[[Equisetum bogotense]]'' a ''[[Equisetum myriochaetum]]'', z toho první dva zasahují až do Chile a Argentiny, a americký poddruh přesličky zimní ''E. hyemale'' subsp. ''affine''.{{Citace periodika [119] => | příjmení = Stolze [120] => | jméno = Robert G. [121] => | titul = Ferns and fern allies of Guatemala. Vol. 3 [122] => | periodikum = Fieldiana [123] => | rok = 1983 [124] => | měsíc = Aug. [125] => | číslo = 12 (New series) [126] => }} [127] => [128] => == Ekologické interakce == [129] => Přesličky jsou živnými rostlinami housenek některých druhů můr, jako je např. [[šedavka luční]] (''Hydraecia micacea'') nebo [[dřevobarvec luční]] (''Xylena vetusta'').{{Citace elektronické monografie [130] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [131] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/list.dsml?searchPageURL=index.dsml&Familyqtype=starts+with&Family=&PFamilyqtype=starts+with&PFamily=&Genusqtype=starts+with&Genus=&PGenusqtype=starts+with&PGenus=Equisetum&Speciesqtype=starts+with&Species=&PSpeciesqtype=starts+with&PSpecies=&Country=&sort=Family [132] => | vydavatel = Natural History Museum [133] => | místo = London [134] => | jazyk = en [135] => }} Na oddencích [[přeslička rolní|přesličky rolní]] se formují zásobní hlízky, které jsou v přírodě občas vyrývány [[prase divoké|prasaty]]. [136] => [137] => == Prehistorie == [138] => [[Soubor:Equisetites arenaceus 4582.jpg|náhled|upright=0.6|Fosilní stonek †''Equisetites arenaceus'' z raných druhohor]] [139] => Rostliny podobné dnešním přesličkám jsou známy již z [[karbon]]u a jsou řazeny do rodu †''[[Equisetites]]''. Tyto rostliny byly současníky obřích stromovitých zástupců třídy [[přesličky]], jako jsou např. [[Calamitales|kalamity]]. Rozvoje pak dosáhly v raných [[Mezozoikum|druhohorách]] a později. K samotnému rodu ''Equisetum'' jsou zpravidla přiřazovány až rostliny z období [[třetihory|třetihor]], kdy již tvoří tento rod většinu fosilních přesliček a jeho zástupci jsou v každém ohledu velmi podobní dnešním přesličkám.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Taylor [141] => | jméno = Thomas N. et al [142] => | titul = Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants [143] => | url = https://archive.org/details/paleobotanybiolo0000tayl [144] => | vydavatel = Academic Press [145] => | rok = 2009 [146] => | isbn = 978-0-12-373972-8 [147] => | jazyk = en [148] => }} [149] => [150] => V roce 2018 byla uveřejněna [[fylogenetika|fylogenetická]] studie, dokládající, že druh ''[[Equisetum bogotense]]'' se odštěpil od vývojového stromu ostatních žijících přesliček již v období [[mezozoikum|mezozoika]] a jedná se tedy o vývojově izolovaný druh, který je blíže příbuzný s některými vymřelými přesličkami než se žijícími zástupci rodu. O jeho izolovanosti svědčí i fakt, že se nekříží se žádnou z ostatních žijících přesliček.{{Citace periodika [151] => | příjmení = Elgorriaga [152] => | jméno = Andrés et al. [153] => | titul = Origin of Equisetum: Evolution of horsetails (Equisetales) within the major euphyllophyte clade Sphenopsida [154] => | periodikum = American Journal of Botany [155] => | rok = 2018 [156] => | číslo = 105(8) [157] => }} [158] => [159] => == Obsahové látky a jedovatost == [160] => [[Přeslička bahenní]] obsahuje toxický alkaloid [[palustrin]] a je jedovatá. Byly zaznamenány otravy zvířat (zejména dobytka, řidčeji i ovcí) po požití většího množství této rostliny. [161] => Přesličky mohou být nebezpečné zejména pro koně, neboť obsahují enzym [[thiamináza|thiaminázu]], který způsobuje nedostatek vitamínu B1 ([[thiamin]]u). Zvláště riziková je v tomto směru [[přeslička zimní]] a [[přeslička větevnatá]]. Přežvýkavci jsou vůči tomuto působení rezistentní, neboť se u nich thiamin vytváří v bachoru.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Gardner [163] => | jméno = Zoë [164] => | příjmení2 = McGuffin [165] => | jméno2 = Michael [166] => | titul = Botanical Safety Handbook [167] => | vydavatel = AHPA [168] => | rok = 2013 [169] => | jazyk = en [170] => }}{{Citace monografie [171] => | příjmení = Quattrocchi [172] => | jméno = Umberto [173] => | titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants [174] => | vydavatel = CRC Press [175] => | rok = 2012 [176] => | isbn = 978-1-4822-5064-0 [177] => | jazyk = en [178] => }} [179] => [180] => == Taxonomie == [181] => Rod ''Equisetum'' je jediným recentním rodem třídy [[přesličky]]. [182] => V současné taxonomii je tento rod pojímán široce, zatímco v minulosti byl při úzkém pojetí rodů někdy rozdělován na dva rody, ''Equisetum'' (přeslička) a ''Hippochaete'' (cídivka). Toto pojetí bylo použito např. v díle Květena ČR,{{Citace monografie [183] => | příjmení = Slavík [184] => | jméno = Bohumil (editor) [185] => | titul = Květena České republiky 1 [186] => | vydání = 2 [187] => | vydavatel = Academia [188] => | místo = Praha [189] => | rok = 1997 [190] => | isbn = 80-200-0643-5 [191] => }} zatímco v později vydaném Klíči ke květeně České republiky{{Citace monografie [192] => | příjmení = Kubát [193] => | jméno = K. et al. [194] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [195] => | vydavatel = Academia [196] => | místo = Praha [197] => | rok = 2002 [198] => | isbn = 80-200-0836-5 [199] => }} a checklistech české flóry{{Citace periodika [200] => | příjmení = Danihelka [201] => | jméno = Jiří [202] => | příjmení2 = Chrtek [203] => | jméno2 = Jindřich [204] => | příjmení3 = Kaplan [205] => | jméno3 = Zdeněk [206] => | titul = Checklist of vascular plants of the Czech Republic [207] => | periodikum = Preslia [208] => | rok = 2012 [209] => | číslo = 84 [210] => | strany = 647–811 [211] => | url = http://www.preslia.cz/P123Danihelka.pdf [212] => }} je již uváděn jen rod ''Equisetum''. Oba bývalé rody jsou dále vedeny na úrovni podrodů. [213] => [214] => == Zástupci == [215] => * [[přeslička bahenní]] (''Equisetum palustre'') [216] => * [[přeslička jižní]] (''Equisetum x meridionale''), syn. cídivka jižní (''Hippochaete x meridionalis'') [217] => * [[přeslička lesní]] (''Equisetum sylvaticum'') [218] => * [[přeslička luční]] (''Equisetum pratense'') [219] => * [[přeslička Mooreova]] (''Equisetum x moorei''), syn. cídivka Mooreova (''Hippochaete x moorei'') [220] => * [[přeslička největší]] (''Equisetum telmateia'') [221] => ** [[přeslička největší Braunova]] (''Equisetum telmateia'' subsp. ''braunii'', syn. ''E. braunii'') [222] => * [[přeslička pobřežní]] (''Equisetum x littorale'') [223] => * [[přeslička poříční]] (''Equisetum fluviatile'') [224] => * [[přeslička rolní]] (''Equisetum arvense'') [225] => * [[přeslička různobarvá]] (''Equisetum variegatum''), syn. cídivka různobarvá (''Hippochaete variegata'') [226] => * [[přeslička skřípinovitá]] (''Equisetum scirpoides'') [227] => * [[přeslička větevnatá]] (''Equisetum ramosissimum''), syn. cídivka větevnatá (''Hippochaete ramosissima'') [228] => * [[přeslička zimní]] (''Equisetum hyemale''), syn. cídivka zimní (''Hippochaete hyemalis'') [229] => [230] => == Význam == [231] => Přesličky jsou využívány v Evropě, Asii i Americe jako léčivé rostliny.{{Citace monografie [232] => | titul = WHO monographs on medicinal plants commonly used in the Newly Independent States [233] => (NIS) [234] => | vydavatel = WHO [235] => | rok = 2010 [236] => | isbn = 978-92-4-159772-2 [237] => | jazyk = en [238] => }}{{Citace monografie [239] => | příjmení = Khare [240] => | jméno = C.P. [241] => | titul = Indian Medicinal Plants [242] => | vydavatel = Springer [243] => | místo = New Delhi [244] => | rok = 2007 [245] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [246] => | jazyk = en [247] => }} V České republice se jako léčivka sbírá [[přeslička rolní]]. Nať se využívá jako součást diuretických čajů, má močopudné a svíravé účinky a staví krvácení. Zevně se používá na špatně se hojící rány, vředy ap.{{Citace monografie [248] => | příjmení = Korbelář [249] => | jméno = Jaroslav [250] => | příjmení2 = Endris [251] => | jméno2 = Zdeněk [252] => | titul = Naše rostliny v lékařství [253] => | vydavatel = Avicenum [254] => | místo = Praha [255] => | rok = 1970 [256] => }} Působí také antibakteriálně, antiviroticky, antimykoticky a antisepticky. Vzhledem k obsahu thiaminázy se nedoporučuje její používání v těhotenství, při ledvinových a srdečních onemocněních a po dobu delší než 7 dní.{{Citace monografie [257] => | příjmení = Duke [258] => | jméno = James A. et al. [259] => | titul = Handbook of medicinal herbs. Second edition [260] => | vydavatel = CRC Press [261] => | rok = 2002 [262] => | jazyk = en [263] => }} Rostlina má význam také v [[homeopatie|homeopatii]].{{Citace monografie [264] => | příjmení = Lockie [265] => | jméno = Andrew [266] => | titul = Encyclopedia of Homeopathy [267] => | url = https://archive.org/details/naturalhealthenc0000lock [268] => | vydavatel = DK [269] => | místo = USA [270] => | rok = 2000 [271] => | isbn = 0-7566-1871-1 [272] => | jazyk = en [273] => }} [274] => [275] => Přeslička rolní poskytuje červené barvivo. Jako hlavní barvící složky obsahuje [[kempferol]], [[equisetrin]] a [[apigenin]].{{Citace monografie [276] => | příjmení = Singh [277] => | jméno = Har Bhajan [278] => | příjmení2 = Bharati [279] => | jméno2 = Kumar Avinash [280] => | titul = Handbook of natural dyes and pigments [281] => | vydavatel = Woodhead Publishing [282] => | místo = New Delhi [283] => | rok = 2014 [284] => | isbn = 978-93-80308-913 [285] => | jazyk = en [286] => }} Používá se také tradičně jako [[abrazivum]] při čištění nádobí a leštění dřeva, mosazi a slonoviny.{{Citace monografie [287] => | příjmení = Hutchens [288] => | titul = Indian herbalogy of North America [289] => | vydavatel = Shambhala Publications [290] => | místo = Boston [291] => | rok = 1973 [292] => | isbn = 0-87773-639-1 [293] => | jazyk = en [294] => }} [295] => Podle některých zdrojů lze škrobnaté hlízy a mladé výhony [[přeslička poříční|přesličky poříční]] použít po úpravě jako potravinu.{{Citace monografie [296] => | příjmení = Hedrick [297] => | jméno = U.P. (ed.) [298] => | titul = Sturtevant's edible plants of the world [299] => | rok = 1919 [300] => | jazyk = en [301] => }} [302] => Pro vysoký obsah [[křemík|křemičitých]] krystalů se používaly sušené nebo čerstvé přesličky na čištění nádobí nebo byly používány truhláři na jemné broušení dřeva nebo kovu, kdy se přesličky usušily a svázaly do svazku. Svazek se z jedné strany seřízl a dřevo se brousilo vzniklou čelní stranou svazku. Toto použití dodnes přetrvává u některých hudebníků, kteří přesličkou leští dechové nástroje (např. [[hoboj]], [[klarinet]]). [[Indiáni|Severoameričtí indiáni]], například [[Lakotové]], si vkládali do [[mokasíny|mokasínů]] sušené přesličky, aby tím zabránili pocení nohou, jejich zápachu a plísňovým chorobám. [303] => [304] => == Přehled druhů a členění rodu == [305] => [306] => === Charakteristika podrodů === [307] => '''Subg. ''Equisetum''''' [308] => * Lodyhy většinou nepřezimují, sterilní a plodné často morfologicky a fenologicky odlišné (nikoliv však vždy), řady křemitých hrbolků často chybí (ne vždy). [309] => * Průduchy jsou ve 2 víceřadých pruzích na bocích rýh nebo v 1 širokém pruhu na dně lodyžní rýhy, jsou uloženy v rovině s buňkami pokožky. [310] => * Zuby lodyžních pochev většinou nejsou protaženy v šídlovitou špičku, většinou vytrvávají. [311] => * Výtrusnicový je klas na špici většinou tupý, mezi klasem a nejvyšší pochvou bývá mezera. [312] => * Často obsahují piperidinové [[alkaloidy]] [313] => [314] => '''Subg. ''Hippochaete''''' [315] => * Lodyhy většinou přezimují, sterilní i plodné jsou zpravidla stejné, vyskytující se současně, na žebrech jsou většinou řady křemitých hrbolků. [316] => * Průduchy jsou ve 2 jednořadých pruzích na bocích rýh, jsou ponořeny do korového pletiva a překryty buňkami pokožky, jen uprostřed mají dýchací otvůrek. [317] => * Zuby lodyžních pochev jsou někdy protaženy v šídlovitou špičku, často opadávají. [318] => * Výtrusnicový klas je často na špici hrotitý a naspodu obejmut nejvyšší pochvou. [319] => * Piperidinové [[alkaloidy]] většinou chybí. [320] => [321] => === Přehled druhů === [322] => ;Podrod ''Equisetum'' [323] => * ''[[Equisetum arvense]]'' [324] => * ''[[Equisetum bogotense]]'' [325] => * ''[[Equisetum diffusum]]'' [326] => * ''[[Equisetum fluviatile]]'' [327] => * ''[[Equisetum palustre]]'' [328] => * ''[[Equisetum pratense]]'' [329] => * ''[[Equisetum sylvaticum]]'' [330] => * ''[[Equisetum telmateia]]'' [331] => ;Podrod ''Hippochaete'' [332] => * ''[[Equisetum giganteum]]'' [333] => * ''[[Equisetum myriochaetum]]'' [334] => * ''[[Equisetum hyemale]]'' [335] => * ''[[Equisetum laevigatum]]'' [336] => * ''[[Equisetum ramosissimum]]'' [337] => * ''[[Equisetum scirpoides]]'' - [338] => * ''[[Equisetum variegatum]]'' - [339] => [340] => === Kříženci === [341] => [342] => ==== Kříženci v podrodu ''Equisetum'' ==== [343] => * ''[[Equisetum × littorale]]'' = ''Equisetum fluviatile'' × ''Equisetum arvense'' [344] => * ''Equisetum × dycei'' = ''Equisetum fluviatile'' × ''Equisetum palustre'' [345] => * ''Equisetum × willmotii'' = ''Equisetum fluviatile'' × ''Equisetum telmateia'' [346] => * ''Equisetum × rothmaleri'' = ''Equisetum arvense'' × ''Equisetum palustre'' [347] => * ''Equisetum × robertsii'' = ''Equisetum arvense'' × ''Equisetum telmateia'' [348] => * ''Equisetum × mildeanum'' = ''Equisetum pratense'' × ''Equisetum sylvaticum'' [349] => * ''Equisetum × bowmanii'' = ''Equisetum sylvaticum'' × ''Equisetum telmateia'' [350] => * ''Equisetum × font–queri'' = ''Equisetum palustre'' × ''Equisetum telmateia'' [351] => [352] => ==== Kříženci v podrodu ''Hippochaete'' ==== [353] => * ''[[Equisetum × moorei]]'' = ''Equisetum hyemale'' × ''Equisetum ramosissimum'' [354] => * ''Equisetum × trachydon'' = ''Equisetum hyemale'' × ''Equisetum variegatum'' [355] => * ''Equisetum × schaffneri'' = ''Equisetum giganteum'' × ''Equisetum myriochaetum'' [356] => * ''Equisetum × ferrissii'' = ''Equisetum hyemale'' × ''Equisetum laevigatum'' [357] => * ''[[Equisetum × meridionale]]'' = ''Equisetum ramosissimum'' × ''Equisetum variegatum'' [358] => * ''Equisetum × nelsonii'' = ''Equisetum laevigatum'' × ''Equisetum variegatum'' [359] => [360] => == Odkazy == [361] => [362] => === Reference === [363] => [364] => [365] => === Literatura === [366] => * Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1. [367] => * ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha [368] => * Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin, Praha [369] => [370] => === Externí odkazy === [371] => * {{Commonscat}} [372] => * {{Wikislovník|heslo=přeslička}} [373] => * {{Wikidruhy|taxon=Equisetum}} [374] => [375] => {{Taxonbar|from=Q28114}} [376] => {{Autoritní data}} [377] => {{Portály|Rostliny}} [378] => [379] => [[Kategorie:Přesličkovité]] [380] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [381] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [382] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [383] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [384] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [385] => [[Kategorie:Flóra středního Atlantiku]] [386] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [387] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [388] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [389] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [390] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [391] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [392] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [393] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [394] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [395] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [396] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [397] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [398] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [399] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [400] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [401] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [402] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [403] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [404] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [405] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [406] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [407] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [408] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [409] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [410] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [411] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [412] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [413] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [414] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [415] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [416] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [417] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [418] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [419] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [420] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [421] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [422] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [423] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [424] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [425] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [] => )
good wiki

Přeslička

Fertilní (plodné) lodyhy přesličky rolní Přeslička (Equisetum) je rod kapraďorostů z třídy přesličky. Jsou to vytrvalé byliny s podzemními oddenky a přímými, nevětvenými nebo přeslenitě větvenými lodyhami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'přeslička rolní','přeslička poříční','přesličky','přeslička lesní','sporofyt','Equisetum giganteum','Equisetum bogotense','sporangium','přeslička bahenní','přeslička největší','Equisetum myriochaetum','Equisetum laevigatum'

Přesličky

Sporangium

Sporofyt