Array ( [0] => 14676242 [id] => 14676242 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přestupek [uri] => Přestupek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Přestupek je v českém právu označení pro menší porušení zákona, které je méně vážné než trestný čin. Přestupky jsou sankcionovány administrativními postihy, které mají za cíl poučit a napravit pachatele. Přestupky se rozdělují na druhy podle různých oblastí práva, například dopravního, správního, pracovního nebo finančního. Správní postihy za přestupky mohou být například pokuty, zákaz činnosti, penále, zákazy nebo omezení vlastnických práv. Český právní řád rozlišuje také přestupkový řád, který upravuje postup při vyřizování přestupkových řízení. K vyřešení některých přestupků může být použita i institut dohody o nápravě přestupku, která umožňuje vyřízení přestupku soudem bez projednávání. Přestupky se liší od trestných činů také v tom, že nemají tak závažné důsledky a nepředstavují takové ohrožení společnosti. Přesto je důležité dbát na dodržování zákona i v případě přestupků, aby byl udržován pořádek a klid v některých oblastech veřejného života. [oai] => Přestupek je v českém právu označení pro menší porušení zákona, které je méně vážné než trestný čin. Přestupky jsou sankcionovány administrativními postihy, které mají za cíl poučit a napravit pachatele. Přestupky se rozdělují na druhy podle různých oblastí práva, například dopravního, správního, pracovního nebo finančního. Správní postihy za přestupky mohou být například pokuty, zákaz činnosti, penále, zákazy nebo omezení vlastnických práv. Český právní řád rozlišuje také přestupkový řád, který upravuje postup při vyřizování přestupkových řízení. K vyřešení některých přestupků může být použita i institut dohody o nápravě přestupku, která umožňuje vyřízení přestupku soudem bez projednávání. Přestupky se liší od trestných činů také v tom, že nemají tak závažné důsledky a nepředstavují takové ohrožení společnosti. Přesto je důležité dbát na dodržování zákona i v případě přestupků, aby byl udržován pořádek a klid v některých oblastech veřejného života. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Přestupek''' je společensky škodlivý [[delikt|protiprávní čin]], který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené [[zákon|zákonem]]. Jde o jednání nižšího stupně závažnosti než [[trestný čin]].§ 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“). [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250 Dostupné online.] Klasickými příklady jsou přestupky dopravní, proti veřejnému pořádku nebo proti občanskému soužití. Přestupku se dopouští ''obviněný z přestupku'', což může být jak [[fyzická osoba|fyzická]], tak [[právnická osoba]] či [[Podnikatel|podnikající]] fyzická osoba (občas užívaný termín „přestupce“ v české legislativě neexistuje). [1] => [2] => Slovo ''přestupek'' v obecném významu označuje ''akt přestoupení'', nedovolený, nemorální, neetický nebo zakázaný čin, např. společenský přestupek, přestupek proti pravidlům apod.{{Citace monografie [3] => | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [4] => | url = https://archive.org/details/slovnikspisovnec0000unse [5] => | redaktoři = Josef Filipec, Františel Daneš, Vladimír Mejstřík a kol [6] => | vydání = 2., opr. a dopl [7] => | vydavatel = Academia [8] => | místo = Praha [9] => | rok vydání = 1994 [10] => | počet stran = 647 [11] => | strany = [https://archive.org/details/slovnikspisovnec0000unse/page/n332 329] [12] => | isbn = 80-200-0493-9 [13] => }} V tomto případě vždy záleží na celkovém kontextu sdělení. [14] => [15] => == Historie české právní úpravy přestupku == [16] => Pojem přestupku se objevuje už ve ''všeobecném zákoníku o zločinech a trestech'' z roku 1787, stejně jako v ''zákoníku o zločinech a těžkých policejních přestupcích'' z roku 1803, včetně jeho podstatné novelizace z roku 1852. Tehdy šlo o klasický [[trestný čin]], který se podle stupně závažnosti rozlišoval na zločin a právě přestupek, později zločin, přečin a přestupek. Nicméně trestní [[soud]]y soudily zpočátku jen zločiny a přečiny, přestupky posuzovaly správní orgány,Čl. III. císařského patentu č. 117/1852 ř. z. až od roku 1873 se i přestupky staly soudní agendou.Čl. VIII. císařského patentu č. 119/1873 ř. z. [17] => [18] => Takový stav vydržel až do roku 1950, kdy byl vydán jak ''trestní zákon'', který upravoval jen trestné činy, tak ''trestní zákon správní'', regulující pouze přestupky. Přestupkem tehdy bylo každé v tomto zákoně uvedené jednání, které ale nemohlo být stíháno jako trestný čin.§ 2 zákona č. 88/1950 Sb., trestní zákon soudní. Řízení o nich pak vedly „v těsné součinnosti s pracujícím lidem“ [[Národní výbor (1945–1990)|národní výbory]], které rozhodovaly nálezy o vině a o případném trestu.§ 1 odst. 2 a § 46 odst. 1 zákona č. 89/1950 Sb., trestní řád soudní. Tato zákonná úprava byla nahrazena hned roku 1961 ''zákonem o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku'', který zdůrazňoval preventivní a výchovné působení národních výborů, jež měly dbát o to, aby „budování vyspělé socialistické společnosti nebylo narušováno projevy nekázně“, a podle kterého bylo přestupkem jen zaviněné jednání, taxativně uvedené v tomto či v jiném zákoně.§ 1, § 2, § 4 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. [19] => [20] => Tento zákon byl zrušen ''zákonem o přestupcích'' č. 200/1990 Sb., který byl sám od 1. července 2017 zrušen a nahrazen novými přestupkovými zákony č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (tj. obecná část) a č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (tj. některé skutkové podstaty).Zákon č. 250/2016 Sb., odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=33064 Dostupné online.] [21] => [22] => == Pojem přestupku == [23] => Aby určité jednání naplnilo [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] nějakého přestupku, a jeho pachatel tak mohl být za tento přestupek případně postižen, musí být vždy takové jednání za přestupek výslovně označeno v nějakém [[zákon]]ě a vykazovat všechny znaky, které daný zákon pro tento přestupek stanoví. Jde o formální pojetí přestupku, z něhož přesto vyplývá, že takový protiprávní čin je společensky škodlivý. Jednání pachatele může spočívat jak v přímém konání, tak v opomenutí právní povinnosti konat. Sankcionován může být i jen pokus o přestupek, pokud to zákon výslovně stanoví, ledaže pachatel od něj dobrovolně upustí a odstraní vzniklé nebezpečí.§ 6 a 10 zákona o přestupcích. Co se týče [[zavinění]] pachatele, který je fyzickou osobou, pak postačuje i jen pouhá [[nedbalost]], ledaže zákon výslovně vyžaduje [[úmysl]]né jednání. U podnikatelů a právnických osob se zavinění nevyžaduje.§ 15, 20 a 22 zákona o přestupcích. Stejně jako přímý pachatel je za přestupek odpovědný také organizátor, návodce nebo pomocník.§ 13 odst. 4 zákona o přestupcích. [24] => [25] => Shodně jako u trestných činů zákon stanoví výjimečné situace, kdy jednání, které má všechny znaky přestupku, přestupkem přesto není. Je to [[nutná obrana]], [[krajní nouze]], [[svolení poškozeného]], [[přípustné riziko]] a [[oprávněné použití zbraně]].§ 24 až 28 zákona o přestupcích. Také nemůže spáchat přestupek z hlediska přestupkového práva deliktně nezpůsobilá fyzická osoba, kterou je ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15 let věku nebo kdo byl kvůli duševní poruše nepříčetný a nemohl proto ovládnout své jednání nebo rozpoznat jeho nebezpečnost.§ 18 a 19 zákona o přestupcích. [26] => [27] => Odpovědnost za přestupek zaniká (kromě smrti či zániku právnické osoby bez právního nástupce) navíc v případě účasti na vyhlášené [[Amnestie|amnestii]] či po uplynutí [[Promlčení|promlčecí doby]]. Ta je obecně jednoletá, v případě závažných přestupků tříletá, a běží od spáchání přestupku. Zahájením přestupkového řízení nebo vydáním rozhodnutí se ale přerušuje a začíná běžet od začátku, ovšem i tehdy lze přestupek projednat nejpozději do doby uplynutí tří, resp. pěti let od jeho spáchání.§ 29 až 32 zákona o přestupcích. [28] => [29] => == Přestupkové řízení == [30] => Přestupky v [[Česko|České republice]], rozdílně od úpravy v některých jiných zemích, neprojednávají [[soud]]y, ale většinou [[obecní úřad]]y, které k tomu ovšem mají jako zvláštní orgány obce zřízeny ''komise pro projednávání přestupků'' o lichém počtu členů, jimž má předsedat osoba s [[právník|právnickým]] vzděláním.§ 60 a 61 zákona o přestupcích. K projednávání některých přestupků jsou příslušné i jiné [[úřad]]y, např. přestupky týkající se ochrany [[osobní údaj|osobních údajů]] projednává [[Úřad pro ochranu osobních údajů]].§ 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Stejně tak projednání nenáleží obecním úřadům dopustil-li se jej:§ 5 odst. 5 zákona o přestupcích. [31] => * příslušník bezpečnostního sboru; [32] => * osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci (podle zákona č. 221/1999 Sb. se přestupek projednává na úrovni orgánu s kázeňskou pravomocí); [33] => * osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody, nebo zabezpečovací detence. [34] => [35] => Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh osoby přímo postižené.§ 78 a 79 zákona o přestupcích. Souhlasí-li s tím pachatel, lze přestupek projednat i ve zjednodušeném řízení vydáním tzv. [[Příkaz na místě|příkazu na místě]].§ 91 a 92 zákona o přestupcích. Rozhodnutí o přestupku se vydává ve [[správní řízení|správním řízení]], je [[správní akt|správním aktem]], lze se proti němu [[Odvolání|odvolat]] a proti [[právní moc|pravomocnému]] rozhodnutí lze ještě vždy podat [[správní žaloba|správní žalobu]] k soudu. Je-li pachatel shledán vinným, musí státu nahradit náklady řízení, jež jsou stanoveny paušální částkou.§ 95 až 98 zákona o přestupcích. Přestupkové řízení může být stejně jako trestní řízení spojeno s [[adhezní řízení|adhezním řízením]], v němž [[poškozený]] uplatňuje po pachateli nárok na náhradu [[újma|škody]] nebo vydání [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]].§ 70 zákona o přestupcích. [36] => [37] => Částečné odchylky platí v případě, kdy obviněným ze spáchání přestupku je [[mladistvý]]: věc nelze projednat v příkazním řízení, horní hranice pokuty se snižuje na polovinu, ale nikdy nesmí být vyšší než 5 000 Kč, a zákaz činnosti mu lze uložit maximálně na dobu jednoho roku a nesmí mu bránit v přípravě na budoucí povolání.§ 55 až 59 zákona o přestupcích. [38] => [39] => === Správní tresty a ochranná opatření === [40] => Za přestupek lze uložit tyto správní [[trest]]y:§ 35 zákona o přestupcích. [41] => * [[napomenutí]] [42] => * [[pokuta]] [43] => * [[zákaz činnosti]] [44] => * [[propadnutí věci]] nebo náhradní hodnoty [45] => * zveřejnění rozhodnutí o přestupku [46] => Každý z nich lze uložit samostatně nebo v kombinaci s jiným trestem, výjimkou je napomenutí, které nelze uložit spolu s pokutou. Při určení správního trestu a jeho výměry se má kromě polehčujících i přitěžujících okolností přihlédnout zejména k povaze a závažnosti přestupku, tedy ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k jeho následkům i k míře zavinění pachatele. Od uložení správního trestu lze také např. upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.§ 36 až 44 zákona o přestupcích. [47] => [48] => Kromě správních trestů je možné uložit tzv. [[Ochranné opatření|ochranná opatření]], která primárně nemají pachatele trestající charakter, ale která jsou nutná pro ochranu společnosti. Jde o ''omezující opatření'', které spočívá v maximálně ročním zákazu navštěvovat určitá veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, kulturní nebo jiné společenské akce, případně v povinnost zdržet se styku s určitými osobami či v povinnosti podrobit se programu pro zvládání agrese. Dále je to ''zabrání věci nebo náhradní hodnoty'', které lze uložit, pokud nebyl uložen správní trest propadnutí věci, ale vyžaduje to bezpečnostní nebo jiný obecný zájem.§ 51 až 54 zákona o přestupcích. [49] => [50] => == Odkazy == [51] => === Reference === [52] => [53] => [54] => === Literatura === [55] => * {{Citace monografie [56] => | příjmení = Bohadlo [57] => | jméno = David [58] => | příjmení2 = Brož [59] => | jméno2 = Jan [60] => | příjmení3 = Kadečka [61] => | jméno3 = Stanislav [62] => | příjmení4 = Průcha [63] => | jméno4 = Petr [64] => | příjmení5 = Rigel [65] => | jméno5 = Filip [66] => | příjmení6 = Šťastný [67] => | jméno6 = Vít [68] => | titul = Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Komentář [69] => | vydavatel = Wolters Kluwer [70] => | místo = Praha [71] => | rok = 2018 [72] => | vydání = 1 [73] => | počet stran = 674 [74] => | isbn = 978-80-7598-052-6 [75] => }} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Delikt]] [79] => * [[Správní delikt]] [80] => * [[Jiný správní delikt]] [81] => * [[Trestný čin]] [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Wikislovník|heslo=přestupek}} [85] => [86] => {{Autoritní data}} [87] => [88] => [[Kategorie:Správní právo]] [89] => [[Kategorie:Delikty]] [90] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [] => )
good wiki

Přestupek

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trestný čin','zákon','soud','Trestný čin','zákaz činnosti','Ochranné opatření','mladistvý','napomenutí','Promlčení','Příkaz na místě','újma','adhezní řízení'

Mladistvý

Napomenutí

Promlčení

Soud

Soud je orgán veřejné moci, který je pověřen výkonem soudní moci, tedy rozhoduje o právech a povinnostech fyzických i právnických osob.

Újma

Zákon