Array ( [0] => 15548177 [id] => 15548177 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přesvědčování [uri] => Přesvědčování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Přesvědčování je komunikační proces navazující na předchozí diskuze nebo argumentaci, který slouží k přesvědčení a ovlivnění názornosti druhé osoby nebo skupiny lidí. Cílem přesvědčování je přimět druhou stranu k přijetí, změně nebo odmítnutí určitého názoru, postoje nebo chování. Přesvědčování se využívá nejen v každodenní komunikaci, ale také v oblasti politiky, marketingu, přednášek a dalších profesionálních činnostech. Proces přesvědčování zahrnuje vytváření logických argumentů, emocionálního apelu, používání autorit, poskytování důkazů a dalších metod, které mají posílit vliv a přesvědčivost sdělení. Přesvědčování je však vždy závislé na individuálních předpokladech a vlastnostech přesvědčovaných osob. [oai] => Přesvědčování je komunikační proces navazující na předchozí diskuze nebo argumentaci, který slouží k přesvědčení a ovlivnění názornosti druhé osoby nebo skupiny lidí. Cílem přesvědčování je přimět druhou stranu k přijetí, změně nebo odmítnutí určitého názoru, postoje nebo chování. Přesvědčování se využívá nejen v každodenní komunikaci, ale také v oblasti politiky, marketingu, přednášek a dalších profesionálních činnostech. Proces přesvědčování zahrnuje vytváření logických argumentů, emocionálního apelu, používání autorit, poskytování důkazů a dalších metod, které mají posílit vliv a přesvědčivost sdělení. Přesvědčování je však vždy závislé na individuálních předpokladech a vlastnostech přesvědčovaných osob. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Přesvědčování''' ([[persvaze]]) je ovlivňování druhého takovým způsobem, že ochotně sám přijme náš [[názor]], [[postoj]] či [[přesvědčení]]. Je výrazně méně autoritativní než přikazování. [1] => [2] => Přesvědčení můžeme charakterizovat jako ztotožnění se s něčím, vnitřní zaujetí. Stává se součástí osobnosti a proto se jej vlastník snaží vždy silně obhajovat, neboť kdyby jej neobhájil, připadal by si, že ztrácí kromě svého [[předsevzetí]] také kus svého já. [3] => [4] => Je to forma [[ovlivňování]], znamená překonávat určitý odpor naopak ovlivňování může být doporučení, kde si jedinec má možnost volby. Přesvědčování je jednostranné působení, kdežto ovlivňování probíhá oboustranně. [5] => [6] => == Typy přesvědčování == [7] => Lze rozeznávat několik typů přesvědčování: [8] => * [[Argumentace]] (logické zdůvodňování, vysvětlování, dokazování apod.) [9] => * Vyjádření souhlasu či nesouhlasu [10] => * Dotaz či výzva [11] => * [[Neverbální komunikace|Neverbální komunikací]] a [[Svrchní tón řeči|svrchním tónem řeči]] [12] => * Působení na [[emoce]] (projevují se prvky [[manipulace]], podmanivé působení a přikazování nebo naopak sliby, výhrůžky, tresty a odměny) [13] => [14] => == Chyby v přesvědčování == [15] => V přesvědčování lze nalézt několik chyb: [16] => * '''Osobní [[zaujatost]]''' – vztah k přesvědčované osobě [17] => * '''[[Štěpení (psychologie)|Černobílé myšlení]]''' – klam, který vychází ze stanoviska, že jsou pouze dvě hodnoty (dobro nebo zlo, správně nebo špatně, pozitivně či negativně; skutečnost však není takhle jednoznačná) [18] => * '''Falešná [[autorita]]''' – omyl, který vzniká tím, že autorita nemá v daném oboru způsobilost [19] => * '''Předčasné zobecňování''' – je to zobecňování nalezené vlastnosti u jednoho prvku na všechny ostatní prvky [20] => * '''Poukazování na tradici''' – omyl, kdy jsou zažité určité zvyklosti, které se dřív dělali a je požadované, aby byly zachovány [21] => * '''[[Argumentace|Argumentování]] bez návaznosti''' – závěry nevychází z předložených dokladů (věřím někomu, protože je hezký, bohatý…) [22] => * '''Hromadění argumentů pro jednu možnost''' – úplná [[ignorace]] či zamlčení jiných argumentů či uhýbání od podrobností (odkrytí jen obecných informací) [23] => * '''Vybírání ze dvou možností''' - i když existuje více možností, jsou pouze dvě předkládány jako jediné možné [24] => * '''Chybné eliminování''' – postupné vyloučení existujících alternativ, až zůstane jediná, která je často složitější [25] => * '''Populisticky zneužívající negativní lidské vlastnosti''' – napadání určitého člověka či organizace, místo daného problému ([[diskriminace]] [[Romové|Rom]]ů) [26] => * '''Nátlak''' – argument síly [27] => * '''Ad populum''' – klam, kdy jsou jisté argumenty nahrazeny populárními, působením na předsudky (veřejné mínění) [28] => * '''Nesprávná premisa''' - tvrzení již od začátku je sám o sobě klam a to ovlivňuje další vyvozování (Duše nemůže zemřít, protože žije věčně.) [29] => * '''Tautologie''' – definice „kruhem“, což znamená, že [[řečník]] dokazuje výskyt něčeho tím, že to existuje (vždy pravdivý výrok) [30] => * '''Chyba v uvažování''' - klamný argument, z kterého nevyplývá závěr (Nejkvalitnější obchody jsou „kamenné“.) [31] => [32] => == Možné záměrné cíle == [33] => Přesvědčování může mít záměrně některé cíle: [34] => * Převzetí či [[osvojení]] určitého názoru, postoje či reakce [35] => * Přesvědčit druhého, aby pokračoval v tom, co dělá, ačkoliv jedinec už dál nechce [36] => * Zlepšovat [37] => * Zastrašit [38] => * Ukončit aktivitu [39] => * Redukce aktivity apod. [40] => [41] => == Související články == [42] => * [[Vymývání mozku]] [43] => [44] => == Literatura == [45] => {{citace monografie | jméno = Milan | příjmení = Mikuláštík | titul = Komunikační dovednosti v praxi - 2., doplněné a přepracované vydání | vydavatel = Grada Publishing a.s. | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 328 | isbn = 978-80-247-2339-6 }} [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Sociologie jazyka]] [49] => [[Kategorie:Lidská komunikace]] [] => )
good wiki

Přesvědčování

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.