Array ( [0] => 15480557 [id] => 15480557 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paříž [uri] => Paříž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Paříž [3] => | originální jméno = Ville de Paris [4] => | obrázek = Paris - Eiffelturm und Marsfeld2.jpg [5] => | popisek = Paříž – [[Eiffelova věž]] a [[champ-de-Mars|Martova pole]], v pozadí [[Boulogneský lesík]] a [[La Défense]] [6] => | vlajka = Flag of Paris with coat of arms.svg [7] => | článek o vlajce = Vlajka města Paříže [8] => | znak = Grandes Armes de Paris.svg [9] => | článek o znaku = Znak města Paříže [10] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1 [11] => | stát = Francie [12] => | pojem vyššího celku = [[Regiony ve Francii|Region]] [13] => | název vyššího celku = [[Île-de-France]] ([[chef-lieu]]) [14] => | pojem nižšího celku = [[Francouzské departementy|Departement]] [15] => | název nižšího celku = Paříž [16] => | administrativní dělení = 20 [[Pařížské městské obvody|městských obvodů]] [17] => | loc-map = {{LocMap |Francie|label=Paříž |position=bottom |width=250 |lat=48.86 |long=2.33 |float=center |caption=
Paříž na mapě Francie
}} [18] => {{LocMap |Paříž|label=Paříž|position=bottom |width=250 |lat=48.86|long=2.33|float=center |caption=
Mapa Paříže
}} [19] => | počet obyvatel = 2138551 [20] => | obyvatelé aktuální k = 2021 https://populationstat.com/france/paris [21] => | rozloha = 105,4 [22] => | rozloha reference = Bez [[Boulogneský lesík|Boulogneského]] a [[Vincenneský lesík|Vincenneského lesa]], které jsou neobydlené, činí rozloha města 86,9 km², v takovém případě dosahuje hustota zalidnění 24 782 ob/km² (viz [http://cassini.ehess.fr/cassini/fr/html/fiche.php?select_resultat=26207 geografické údaje o Paříži]). [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | starostka = [[Anne Hidalgová]] [26] => | web = http://www.paris.fr [27] => | telefonní předvolba = +33 2 [28] => | psč = 75001–75020, 75116 [29] => | označení vozidel = 75 [30] => | typ statistického celku = [[INSEE]] [31] => | název statistického celku = 75056 [32] => }} [33] => '''Paříž''' ({{Vjazyce2|fr|''Paris''}}), [[hlavní město|hlavní]] a zároveň největší [[město]] [[Francie]], je [[chef-lieu|správním centrem]] [[regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří [[Collectivité territoriale|správní obvod se zvláštním statutem]] ''Ville de Paris'' („město Paříž“). Představuje přirozené centrum [[Pařížská aglomerace|Pařížské aglomerace]] a díky 552,7 miliardám [[euro|€]] [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (2008){{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/donnees-detaillees/cnat-region/pib_reg.xls Statistika] [[INSEE]] hospodářsky nejaktivnější oblast ve Francii. V Paříži sídlí vedení téměř poloviny všech francouzských společností stejně jako kanceláře hlavních mezinárodních firem a ředitelství mnoha mezinárodních organizací, jako jsou [[UNESCO]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] nebo [[Mezinárodní obchodní komora|ICC]]. Paříž je proto významným světovým kulturním, obchodním i politickým centrem. Počet obyvatel v roce 2021 činil 2 138 551, v celé aglomeraci pak 11 133 427 (údaj z roku 2021). Město se stalo nositelem [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]],{{fr}} [http://www.somme.pref.gouv.fr/medias/01/md2_60/legion_honneur.pdf Seznam kolektivních držitelů Řádu čestné legie]{{Nedostupný zdroj}} [[Croix de guerre|Válečného kříže 1914–1918]]{{fr}} [http://memorialdormans.free.fr/CommunesCroixDeGuerre14-18.pdf Seznam měst vyznamenaných Válečným křížem 1914–1918] {{Wayback|url=http://memorialdormans.free.fr/CommunesCroixDeGuerre14-18.pdf |date=20110720224035 }} a [[Ordre de la Libération|Řádu osvobození]].{{fr}} [http://www.ordredelaliberation.fr/fr_ville/paris.html Udělení Řádu osvobození Paříži] {{Wayback|url=http://www.ordredelaliberation.fr/fr_ville/paris.html |date=20110907073051 }} [34] => [35] => == Etymologie == [36] => Slovo ''Paris'' je ve [[francouzština|francouzštině]] [[Jmenný rod|mužského rodu]] a vyslovuje se {{audio|Fr-Paris.ogg|{{IPA|[paʀi]}}}}, v [[angličtina|angličtině]] {{audio|en-Paris.ogg|{{IPA|[ˈpæɹɪs]}}}}. Původní [[latina|latinské]] jméno města bylo ''[[Lutetia]]'' {{IPA|[lutecia]}} nebo ''Lutetia Parisiorum'' (ve francouzštině ''Lutèce'' {{IPA|[lytɛs]}}, v češtině ''Lutécie''), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž. Název je odvozen od [[Galové|galského]] kmene [[Parisiové|Parisiů]], jehož jméno může pocházet z keltsko-galského slova ''parios'', „kotel“. Ovšem tato teze není zcela jistá. Jiní autoři se domnívají, že označení kmene ''Parisiů ''pochází z keltsko-galského slova ''parisio'' s významem „pracující muži“ nebo „řemeslníci“. Od počátku 20. století byla Paříž známá i pod [[slang]]ovým jménem ''Paname'' {{IPA|[panam]}}. Toto lidové označení se objevuje především v písních, jak dokládá např. skladba ''Amoureux de Paname'' (Zamilovaný do Panamy, tj. Paříže) [[Renaud Séchan|Renauda Séchana]] z roku 1975 „''Moi, j'suis amoureux de Paname, du béton et du macadam…''“ („Jsem zamilovaný do Paříže, [[beton]]ové a [[Kamenivo|makadamové]]…“) nebo píseň ''Loin de Paname'' (Daleko od Panamy, tj. Paříže) použitá ve filmu ''[[Paříž 36]]'', v roce 2010 nominovaná na filmovou cenu ''[[Oscar]]''.{{fr}} [http://awardsdatabase.oscars.org/ampas_awards/DisplayMain.jsp?curTime=1312783385971 Databáze filmové akademie] [37] => [38] => Další autoři, obvykle [[Peršané]], se domnívali, že Paříž je odvozena od slova Pars. Paříž byla osídlena kmenem Parsi z kraje Pars, která je dnes uváděna jako oblast v [[Írán]]u. Toto také může být důvod, proč se některá francouzská slova vyslovují podobně jako slova v tamním jazyce. [39] => [40] => Obyvatelům Paříže se říká Pařížané, ve francouzštině Parisiens {{IPA|[paʀizjɛ̃]}} a v angličtině Parisians {{IPA|[pəˈɹɪzjənz]}} nebo {{IPA|[pəˈɹiː.ʒn̩z]}}. Výraz ''Parigot'' („Pařížan“ s výslovností {{IPA|[paʀigo]}}), někdy používaný ve francouzském [[slang]]u, je často pokládán za hanlivý. Ovšem ''Parigot'' může mít i kladný význam, jako například v písni ''Mimile (un gars d'Ménilmontant)'' od [[Maurice Chevalier]]a: ''„C'est un gars d'Ménilmontant, un vrai p'tit Parigot…“'' („Je to chlapík z [[Ménilmontant]], opravdový malý Pařížan…“). Lokálně jsou obyvatelé pařížských předměstí hovorově nazýváni ''banlieusards'' {{IPA|[bɑ̃ljøzaʀ]}}, tj. obyvatelé ''banlieue ''(„[[předměstí]]“). Obyvatelé [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]] (oblast Paříže) jsou oficiálně označováni ''Franciliens'' {{IPA|[fʀɑ̃siljɛ̃]}}. Pařížané o obyvatelích z oblastí mimo Île-de-France mluví jako o ''provinciaux'' (tj. z provincie), čímž naznačují, že zbytek Francie pokládají za ''la province''. Tento výraz je někdy považován za hanlivý. [41] => [42] => == Dějiny == [43] => {{Podrobně|Dějiny Paříže}} [44] => [[Soubor:Notre Dame de Paris Cathédrale Notre-Dame de Paris (6094168584).jpg|náhled|vlevo|Katedrála Notre-Dame.]] [45] => První nálezy osídlení oblasti Paříže pocházejí z období zhruba 4500 př.  n. l. Kolem roku 300 př. n. l. se v kraji usadili [[Keltové|Galové]] z kmene Parisiů; v roce 52 př. n. l. jej dobyli [[Starověký Řím|Římané]] a pojmenovali ''[[Lutetia]]'' (francouzsky ''Lutèce''; tj. „bažinaté místo“), respektive ''Lutetia Parisiorum''. V té době byl obydlen pouze dnešní ostrov [[Île de la Cité]], kde dnes stojí [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]]. [46] => [47] => Římské osídlení rychle rostlo a během padesáti let se začalo šířit i na levý břeh [[Seina|Seiny]]. Po pádu římské nadvlády v roce 508 [[Chlodvík I.]] učinil z města hlavní město [[Franská říše|Franské říše]]; v roce 511 zahájil výstavbu katedrály sv. Štěpána (''St- Étienne'') na [[Île de la Cité]]. Tam také po roce 800 vyrostla pevnost na obranu před [[Vikingové|Vikingy]], přesto však byla Paříž 28. března 845 vikingskými nájezdníky dobyta. Slabost posledních karolínských francouzských králů vedla k postupnému růstu moci pařížských hrabat. [[Odo Pařížský|Odo, hrabě pařížský]], byl zvolen králem Francie navzdory nárokům [[Karel III. Tlustý|Karla III.]] Dynastický spor byl vyřešen až v roce 987, kdy byl [[Hugo Kapet]], hrabě pařížský, po smrti posledního krále z rodu Karlovců zvolen za francouzského krále. [48] => [49] => V průběhu 11. století se město rozšířilo také na pravý břeh řeky. Během 12. a 13. století za vlády [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] město dále mohutně rostlo, což souviselo hlavně s vysušením rozsáhlých močálů. Hlavní cesty byly vydlážděny, byl vybudován první [[Palais du Louvre|Louvre]] jako mocná pevnost a byla zahájena i výstavba několika katedrál, mimo jiné katedrály [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]]. Několik škol na levém břehu bylo sjednoceno pod názvem [[Sorbonna]], na níž studovali mj. [[Albert Veliký]] a sv. [[Tomáš Akvinský]]. Během [[středověk]]u Paříž prosperovala jako obchodní i intelektuální centrum, její rozvoj dočasně přerušovaly morové epidemie ve 14. století a pak zejména [[stoletá válka]] s [[Anglie|Anglií]] v 15. století, která vedla k tomu, že dvůr město dokonce na čas opustil. Za krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], ''Krále Slunce'' (1643–1715), byla královská rezidence přesunuta do blízkých [[Versailles (zámek)|Versailles]]. V této době, takzvaném ''Le Grand Siècle'' (tj. „''Velkém století''“), bylo ve městě vybudováno velmi mnoho velkolepých paláců a dalších budov, vznikla náměstí [[Place des Victoires]] a [[Place Vendôme]] (Paříž jich do té doby měla pouze pár), byly také zbourány středověké [[Pařížské hradby|hradby]]. [50] => [51] => [[Soubor:Prise de l'Hôtel de ville - le Pont d'Arcole.JPG|náhled|[[Červencová revoluce]] v roce 1830 vedla k pádu [[Bourboni|dynastie Bourbonů]]]] [52] => [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] začala [[Dobytí Bastily|dobytím Bastily]] 14. července 1789. V roce 1799 se v důsledku nestability nové vlády chopil moci [[Napoleon Bonaparte]], nejprve jako první konzul, v roce 1804 se pak sám (za přítomnosti papeže [[Pius VII.|Pia VII.]]) korunoval v katedrále [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]] francouzským císařem. Chtěl z Paříže vytvořit nejkrásnější město na světě. Za jeho vlády tam vyrostlo zejména mnoho velkolepých pomníků. V roce 1814 však Paříž dobyla anglická, pruská, rakouská a ruská vojska a Napoleon byl vypovězen na ostrov [[Elba|Elbu]]. Do Paříže se sice po útěku z ostrova v roce 1815 vrátil, ale po [[Bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] byl definitivně sesazen a deportován na [[Svatá Helena (ostrov)|ostrov Svaté Heleny]], kde v roce 1821 zemřel. [53] => [54] => Po druhé revoluci v roce 1848, která opět svrhla monarchii, se v čase nejistoty chopil moci státním převratem [[Napoleon Bonaparte|Napoleonův]] synovec, který se jako [[Napoleon III.]] prohlásil v roce 1851 císařem. Za jeho vlády Paříž rozkvetla v nejkrásnější město [[Evropa|Evropy]]. Za to vděčí především [[baron Haussmann|baronu Hausmannovi]], který realizoval grandiózní přeměnu středověkého města na město s vzdušnými bulváry a třídami. [55] => [[Soubor:Jean Béraud Boulevard des capucines.jpg|náhled|vlevo|Paříž v 80. letech 19. století]] [56] => [57] => Císařství ukončila v roce 1870 prohraná [[Prusko-francouzská válka|válka prusko-francouzská]], končící obléháním Paříže, následovaném [[Pařížská komuna|Pařížskou komunou]]. Konec 19. století ale představuje opět období velkého rozmachu nazývané také ''La Belle Époque'' (čili „''Krásné období''“), což dokumentuje pořádání Světové výstavy v roce 1889, pro niž byla vybudována [[Eiffelova věž]], dnešní symbol Paříže. Paříž se stala výstavným městem, plným nových budov ve stylu [[secese]]. [58] => [59] => V letech 1900 a 1924 Paříž pořádala [[Letní olympijské hry]]. [60] => [61] => V 60. letech 20. století Paříž opět byla centrem rozvoje a moderní architektury. To se pojí především s výstavbou obchodní čtvrti [[La Défense]] na západním okraji města, která se stala moderním administrativním centrem Evropy. Komplex v roce 1989 doplnila budova ''[[La Grande Arche]]'' („''Velký Oblouk''“), obrovská krychle, do níž by se vešla i katedrála Notre-Dame. Další významnou stavbou je také mrakodrap [[Tour Montparnasse]] z roku 1973, v době stavby nejvyšší budova v Evropě. Ten byl zároveň posledním, který mohl být takto postaven. Později totiž vyšel zákon, že budovy v Paříži nesmí být vyšší než 37 metrů, aby historický ráz centra města zůstal zachován. Katedrálu Notre-Dame pohltila v roce 2019 obrovská katastrofa. Dne 15.4.2019 jí pohltil rozsáhlý požár, který zničil krov a sanktusovou věž. [62] => [63] => == Geografie == [64] => {{viz též|Pařížská aglomerace|Pařížská pánev}} [65] => [66] => === Geografická poloha === [67] => {{Geografické okolí [68] => |Střed = Paříž [69] => |Sever = [[Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis)|Saint-Ouen]], [[Saint-Denis]], [[Aubervilliers]] [70] => |Severovýchod = [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Les Lilas]] [71] => |Východ = [[Bagnolet]], [[Montreuil (Seine-Saint-Denis)|Montreuil]], [[Saint-Mandé (město)|Saint-Mandé]], [[Vincennes]], [[Fontenay-sous-Bois]], [[Nogent-sur-Marne]] [72] => |Jihovýchod = [[Joinville-le-Pont]], [[Saint-Maurice (Val-de-Marne)|Saint-Maurice]], [[Charenton-le-Pont]], [[Ivry-sur-Seine]] [73] => |Jih = [[Le Kremlin-Bicêtre]], [[Gentilly]], [[Montrouge]], [[Malakoff]] [74] => |Jihozápad = [[Vanves]], [[Issy-les-Moulineaux]], [[Boulogne-Billancourt]] [75] => |Západ = [[Saint-Cloud]], [[Suresnes]], [[Puteaux]] [76] => |Severozápad = [[Neuilly-sur-Seine]], [[Levallois-Perret]], [[Clichy]] [77] => }} [78] => [79] => Paříž se rozkládá v [[Pařížská pánev|Pařížské pánvi]] po obou stranách řeky Seiny. Území samotného města je relativně malé, pouhých 105,397 km² (2 211 297 obyvatel, 2008), což odpovídá zhruba 21 % rozlohy [[Praha|Prahy]] (496 km2, 1 290 211 obyvatel, 2011), nicméně včetně přilehlých předměstí má rozlohu 2 723 km² (10 197 687 obyvatel){{fr}} [http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=0&ref_id=NATTEF01204 Údaje INSEE] a celá [[pařížská aglomerace|sídelní aglomerace]] má rozlohu 14 518 km², což přesahuje území [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] (11 014 km²). Město leží v průměrné nadmořské výšce 65 m. Nejnižším místem je hladina Seiny (zhruba 25 m, kolísá podle stavu vody) u [[Pont aval]], kde řeka opouští město, a nejvyšším přirozeným bodem vrcholek kopce [[Montmartre]] (130 m n. m.). [80] => [81] => Zajímavostí je, že město od roku 1864 vlastní i území, kde – ve vzdálenosti 231 km od Paříže – řeka Seina pramení.{{fr}} [http://www2.cnrs.fr/presse/thema/625.htm Le «Domaine des Sources de la Seine»] [82] => [83] => [[Soubor:Point Zéro des Routes de France (1).JPG|náhled|upright=0.8|vlevo|Point zéro na ostrově Cité]] [84] => Historickým středem Paříže je tzv. [[point zéro]] (nultý bod), který se nachází na [[Île de la Cité|ostrově Cité]] na ''[[Parvis Notre-Dame – place Jean-Paul-II|Place du Parvis-Notre-Dame]]'' před vchodem do [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrály Notre-Dame]]. Od tohoto místa se oficiálně měří všechny vzdálenosti od Paříže. [85] => [86] => [[Pařížský poledník]], jehož vyměření v roce 1718 dokončil [[Giovanni Domenico Cassini]] a které v roce 1806 [[François Arago]] upřesnil, prochází středem [[Pařížská observatoř|Pařížské observatoře]]. Až do roku 1884, kdy se konala [[Mezinárodní meridiánová konference|mezinárodní konference ve Washingtonu]], byl [[základní poledník|základním poledníkem]].{{fr}} [http://www.lavoixdeslieux.fr/meridien.html Stránky o Pařížském poledníku] V roce 1736 ho vyznačili dvěma milníky. Jeden zůstal na severu Paříže (tzv. [[Severní milník]]) na Montmartru v soukromé zahradě u [[Moulin de la Galette]]. [[Jižní milník]] byl v roce 1806 přemístěn ze zahrady observatoře do [[parc Montsouris|parku Montsouris]]. U příležitosti dvoustého výročí narození Françoise Araga v letech 1989–1994 vznikl pás ze 135 [[bronz]]ových medailonů zasazených do chodníků, které vyznačují, kudy Pařížský poledník Paříží prochází. Jejich autorem je nizozemský umělec Jan Dibbets. Tyto plakety v díle ''[[Šifra mistra Leonarda]]'' zmiňuje [[Dan Brown]] jako tzv. ''růžovou linii''. [87] => [88] => === Geologie === [89] => Pařížská pánev se utvořila před 41 miliony let, kdy se postupně usadil velký soubor [[sediment]]árních vrstev v jedné ze čtyř hlavních [[Kontinentální šelf|šelfových]] pánví [[jura|jurského]] moře. Při vzniku [[Alpy|Alp]] byla pánev uzavřena, ale zůstala otevřena do [[Lamanšský průliv|Lamanšského průlivu]] a [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], což předznamenalo budoucí [[povodí]] [[Loira|Loiry]] a Seiny. Na konci [[oligocén]]u již byla pánev kontinentální.{{fr}} [http://www.mnhn.fr/mnhn/geo/collectionlutetien/fichebp.html Pařížská pánev] Pro toto území je charakteristický [[vápenec]] a [[sádrovec]],{{fr}} [http://www.mnhn.fr/mnhn/geo/collectionlutetien/lutetien3-2.html Pařížská pánev] méně se vyskytují [[písek (materiál)|písky]] a [[jíl]]y (v [[16. pařížský obvod|16. obvodu]]). Studium zdejších [[fosilie|fosilních]] [[Měkkýši|měkkýšů]] umožnilo francouzskému přírodovědci [[Jean-Baptiste Lamarck|Lamarckovi]] formulovat jeho [[Lamarckismus|evoluční teorii]]. [90] => [91] => Pařížský [[reliéf (geografie)|reliéf]] se formoval [[eroze|erozí]] vrstev z [[Mezozoikum|druhohor]] a [[paleogén]]u. Nejsvrchnější vrstvu z doby [[Terciér|třetihor]] tvoří nánosy řeky Seiny. [92] => [93] => === Kopce === [94] => Nejvyšším pařížským kopcem je Montmartre (130 m) s dominantou [[Bazilika Sacré-Cœur|Sacré-Cœur]] a dále [[quartier de Belleville|Belleville]] (128,5 m), [[Ménilmontant]] (108 m), [[parc des Buttes-Chaumont|Buttes-Chaumont]] (103 m), [[Passy (Seine)|Passy]] (71 m) a [[Chaillot]] (67 m) na pravém břehu. Na levém břehu se nacházejí [[quartier du Montparnasse|Montparnasse]] (66 m), [[Butte aux Cailles]] (63 m) a [[Montagne Sainte-Geneviève]] (61 m). [95] => [96] => === Okolí Paříže === [97] => Paříž je obklopena třemi [[francouzské departementy|departementy]]. Tento tzv. malý prstenec (''la petite couronne'') tvoří [[Hauts-de-Seine]], [[Seine-Saint-Denis]] a [[Val-de-Marne]]. Na tomto území se rozkládá 123 samostatných obcí. Rozvoj těchto obcí nastal od konce 19. století a je pro ně charakteristická velmi vysoká hustota obyvatel, která dosahuje téměř 9 000 obyvatel/km2. Navíc má toto území i pro Paříž velký ekonomický význam, zejména obchodní čtvrť [[La Défense]]. [98] => [99] => === Ostrovy === [100] => [[Soubor:The western sides of the Île de la Cité and the Pont Neuf, 14 July 2008.jpg|náhled|upright=1.2|Pont Neuf a ostrov Cité]] [101] => [[île de la Cité|Ostrov Cité]] byl osídlen již ve starověku [[Keltové|keltským]] kmenem [[Parisiové|Parisiů]] a je nejstarší částí města. V současnosti jsou v Paříži na Seině už jen dva přirozené ostrovy – Cité a [[île Saint-Louis|ostrov sv. Ludvíka]]. Třetí [[île aux Cygnes|ostrov Cygnes]] je ve skutečnosti [[Přehrada|přehradní hrází]] vytvořenou roku 1825 při stavbě [[pont de Grenelle|mostu Grenelle]]. [102] => [103] => [[Soubor:Île Saint-Louis - Quai d'Orléans (Paris).jpg|náhled|vlevo|Ostrov sv. Ludvíka (''[[Quai d'Orléans]]'')]] [104] => Ostrov Cité získal svou dnešní rozlohu na počátku 17. století při stavbě mostu [[Pont Neuf]], když k němu byly připojeny menší ostrovy [[île aux Juifs|Juifs]] a [[Îlot de la Gourdaine|Gourdaine]]. Na jejich místě se dnes rozkládá ''[[Square du Vert-Galant]]'' a ''[[Place Dauphine]]''. [105] => [106] => Ostrov sv. Ludvíka se původně jmenoval Notre-Dame a ve 14. století byl rozdělen kanálem. Část proti proudu se nazývala [[île aux Vaches]] a ostrov po proudu si podržel svůj název Notre-Dame. V 17. století byly ostrovy opět spojeny a byla zde vybudována rezidenční čtvrť. Svůj dnešní název získal v roce 1725. Během [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] byl přejmenován na ostrov Bratrství. [107] => [108] => Další [[Île Louviers|ostrov Louviers]] se nacházel mezi dnešním ''[[Boulevard Morland|Boulevardem Morland]]'' a ''[[Quai Henri-IV]]'' a v roce 1843 byl připojen k pravému břehu. [[île Maquerelle|Ostrov Maquerelle]] ležel mezi ''[[Rue de l'Université]]'' a dnešní Seinou a byl připojen k pravému břehu během [[První Francouzské císařství|Prvního císařství]]. Nedaleko se nacházel rovněž ostrov Merdeuse. [109] => [110] => Původní ostrov Cygnes (Labutí ostrov) byl v roce 1773 spojen s [[Champ-de-Mars]] na levém břehu. Dnes toto jméno nese [[umělý ostrov]], na kterém se nachází [[Pařížská Socha Svobody|kopie sochy Svobody]]. [111] => [112] => Další umělé ostrovy se nacházejí na jezerech v parcích – [[Île du Belvédère|Belvédère]] v [[parc des Buttes-Chaumont|parku Buttes-Chaumont]], [[Île de Bercy|Bercy]] a [[Île de Reuilly|Reuilly]] ve Vincenneském lesíku. [113] => [114] => == Hydrologie == [115] => [116] => === Vodní toky === [117] => {{viz též|Seina v Paříži|Bièvre|Pařížské vodní kanály}} [118] => [[Soubor:2007 Paris Seine.jpg|náhled|Pohled přes Seinu v Paříži]] [119] => Seina významně ovlivňuje život města už od jeho vzniku, kdy hrála významnou úlohu při dopravě zboží do a z Paříže. V 19. století vznikla síť [[pařížské vodní kanály|vodních kanálů]], které Seinu propojily s řekou [[Ourcq]]. Dnes je význam řeky pro ekonomiku města nižší než v minulosti. Přesto patří společnost [[Ports de Paris]] (Pařížské přístavy) k významným pařížským podnikům. [120] => [121] => [[Soubor:Airplane view Paris 01.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Letecký pohled na Seinu]] [122] => Řeka rozděluje město na dvě nestejné části. Větší severní, zvanou [[rive droite|pravý břeh]] a menší jižní, zvanou [[rive gauche|levý břeh]]. Její délka na území města Paříže činí téměř 13 km s hloubkou mezi 3,40 a 5,70 m. Její šířka se pohybuje od 30 m (u ''[[Quai de Montebello]]'') do 200 metrů (u [[pont Mirabeau|mostu Mirabeau]]). Od roku 2008 na Seině existuje v rámci městské hromadné dopravy říční linka [[Voguéo]]. Turistické lodě provozují společnosti [[Bateau-mouche]] a [[Vedettes de Paris]]. Loď na vlnách se dostala i do [[znak města Paříže|městského znaku]]. [123] => [124] => V Paříži se do Seiny vlévají dva menší toky. [[Bièvre]] je řeka pramenící u města [[Guyancourt]] a v Paříži se na levém břehu podzemním kanálem vlévá do Seiny. Dolní tok na území dnešní Paříže byl již ve středověku ovlivněn lidskou činností. S rostoucím osídlením se na jejích březích stavěla jatka, koželužny a barvírny, které řeku používaly jako odpadní stoku. Do řeky byly svedeny i další odpadní strouhy z okolí. Proto byla řeka z hygienických důvodů v 19. století svedena do podzemního kanálu. Z řeky se před jejím vstupem do Paříže od 17. století odváděla voda do nádrží, ve kterých se v zimě získával [[led]] pro [[pařížské ledárny]]. [125] => [126] => Obdobný osud postihl říčku [[Grange Batelière]] na pravém břehu. Vytváří se z potoků na návrší [[Ménilmontant]], v 19. století byla jako odpadní strouha svedena do systému [[pařížské stoky|pařížských stok]]. [127] => [128] => [[Vincenneský lesík|Vincenneským lesíkem]] protéká uměle vytvořený potok [[Gravelle (potok)|Gravelle]], který propojuje tamní jezera. Voda je pro potřeby potoka čerpána z řeky [[Marna|Marny]]. Obdobně protékají [[Buloňský lesík|Boulogneským lesíkem]] tři potoky Armenonville, Longchamp a Sablons. [129] => [130] => Město Paříž je rovněž vlastníkem sítě [[vodní kanál|vodních průplavů]] o celkové délce 130 km, které spojují řeky Seinu a Ourcq. Přímo v Paříži se nacházejí [[Bassin de l'Arsenal]], [[Canal Saint-Martin]], [[Bassin de la Villette]] a za hranice města směřují [[Canal de l'Ourcq]] a [[Canal Saint-Denis]]. Zahrnují řadu technických děl jako jsou [[most]]y, [[zdymadlo|plavební komory]] nebo [[čerpadlo|čerpadla]]. Síť vznikla na základě vyhlášky z 19. května 1802 vydané [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] kvůli zásobování Paříže [[pitná voda|pitnou vodou]] a usnadnění přepravy zboží a osob. V současnosti slouží už pouze pro [[Vodní doprava|lodní dopravu]]. Kromě nich je v Paříži i malý kanál [[Darse du fond de Rouvray]]. [131] => [132] => === Vodní nádrže === [133] => Největší vodní plochy v Paříži jsou [[Antropogenní jezero|antropogenní jezera]] ve Vincenneském a Boulogneském lesíku na okraji města. Ve Vincennes to jsou jezera z poloviny 19. století [[Saint-Mandé (jezero)|Saint-Mandé]] (40 [[hektar|ha]]), [[Daumesnil (jezero)|Daumesnil]] (12 ha), [[Minimes (jezero)|Minimes]] (6 ha) a [[Gravelle (jezero)|Gravelle]] (1 ha). Několik jezer bylo vytvořeno ve stejné době i v druhém lesíku. Největší z nich jsou Lac inférieur (Dolní jezero) (11 ha){{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/inferieur.html Lac inférieur] {{Wayback|url=http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/inferieur.html |date=20110730102612 }} a Lac supérieur (Horní jezero) (3 ha).{{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/superieur.html Lac supérieur] {{Wayback|url=http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/superieur.html |date=20120415112214 }} [134] => [135] => Mimo to je v Paříži pět rezervoárů pitné vody. Největší z nich je [[Réservoir de Montsouris|nádrž Montsouris]] ve [[14. pařížský obvod|14. obvodu]] z let 1858–1874, která zásobuje 20 % pařížské populace. Nejstarším dochovaným rezervoárem je [[Réservoir de l'hôpital Saint-Louis|nádrž u nemocnice sv. Ludvíka]] ze 17. století. [136] => [137] => === Hydrogeologie === [138] => [[Hydrogeologie]] je značně ovlivněna [[urbanismus|urbanizací]]. Podzemní toky [[Bièvre|Bièvra]] a [[Grange Batelière]] tvoří malé přítoky Seiny. Bièvra na levém a Grange Batelière na pravém břehu byly postupně z [[hygiena|hygienických]] důvodů zakryty. Ve čtvrtích [[quartier de Grenelle|Grenelle]], [[quartier d'Auteuil|Auteuil]] a [[Butte aux Cailles]] již od 19. století fungují [[Artéská voda|artéské studny]]. První kašnou napájenou tímto způsobem byla v roce 1841 [[fontána Puits de Grenelle]]. [139] => [140] => === Pitná voda === [141] => Pro obyvatele galo-římské [[Lutetia|Lutetie]] byla zdrojem [[pitná voda|pitné vody]] řeka Seina, jejíž kvalita však nebyla dobrá, neboť řeka vytvářela bažiny se stojatou vodou, především na [[rive droite|pravém břehu]]. Romanizovaná populace obývající [[Montagne Sainte-Geneviève|pahorek Sainte-Geneviève]] proto během 2. a 3. století vystavěla [[Akvadukt Lutetia|vlastní akvadukt]] přivádějící čistou vodu z oblasti [[Rungis]] a napájející mj. veřejné lázně ([[východní lázně|východní]] a [[lázně Cluny|Cluny]]). Během [[stěhování národů]] ve 4. století byl akvadukt i lázně zničeny. Za vlády [[Merovejci|Merovejců]] a [[Karlovci|Karlovců]] se voda opět čerpala ze Seiny. Dalším zdrojem byly prameny z pahorků v [[Belleville (Seine)|Belleville]] a [[Le Pré-Saint-Gervais|Pré-Saint-Gervais]] na pravém břehu, které využívali mniši v opatstvích Saint-Laurent a [[klášter Saint-Martin-des-Champs|Saint-Martin-des-Champs]] a postavili u svých klášterů [[kašna|kašny]]. [142] => [143] => Když král [[Filip II. August]] založil [[Halles de Paris|pařížskou tržnici]], nechal v ní vybudovat dvě kašny s vodou z Prés Saint-Gervais; jednou z nich byla [[fontána Neviňátek]]. V roce 1605 bylo na pravém břehu Seiny u mostu [[Pont Neuf]] postaveno [[čerpadlo]] zvané Samaritánka, které bylo v činnosti až do roku 1813. Pumpa vháněla vodu do městských [[kašna|kašen]]. Obdobně fungovalo v letech 1673–1858 čerpadlo u [[Pont Notre-Dame]]. V roce 1623 byl zprovozněn tzv. [[Medicejský akvadukt]], který je v provozu dodnes. [144] => [145] => Mnoho nových fontán nechal zřídit i [[Ludvík XIV.]] (dodnes fungují [[Boucheratova fontána]] a [[Fontána Gaillon|Gaillon]]), ale počet obyvatel města rostl tak rychle, že na počátku 18. století byl pitné vody ve městě nedostatek. Pierre-Paul Riquet, který projektoval [[Canal du Midi]], již v 17. století navrhl výstavbu kanálu z řeky [[Ourcq]] až na úroveň dnešního ''[[Place de la Nation]]''. Jeho smrt v roce 1680 a diskreditace jeho ochránce ministra [[Jean-Baptiste Colbert|Colberta]] tento velmi nákladný projekt přerušily. [146] => [147] => Matematik Antoine Deparcieux navrhl v roce 1762 projekt k přivedení vody z řeky [[Yvette (řeka)|Yvette]]. Král [[Ludvík XV.]] sice plány schválil, ale projekt nebyl nikdy realizován. V roce 1782 vznikl návrh odvést vodu z řeky [[Bièvre|Bièvry]], která do Seiny přiváděla vodu silně znečištěnou při zpracovávání kůží. [[Ludvík XVI.]] projekt podpořil, práce byly zahájeny v roce 1788, ale byly záhy přerušeny tlakem silných [[cech]]ů koželuhů, jirchářů a barvířů, kteří využívali (a znečišťovali) řeku a obávali se ohrožení svých živností. [148] => [149] => V roce 1806 nařídil [[Napoleon Bonaparte]] vybudovat ve městě 15 fontán. Tak vznikly např. fontány [[Feláhova fontána|Feláhova]], [[Fontána Censier|Censier]], [[Lédina fontána|Lédina]], [[Martova fontána|Martova]], [[Palmová fontána|Palmová]] nebo [[Fontána u svatého Eustacha|svatého Eustacha]]. Napoleon rovněž v roce 1802 rozhodl o výstavbě [[Canal de l'Ourcq|kanálu Ourcq]]. Voda z tohoto kanálu byla do kašen rozvedena již v roce 1809, kanál sám byl dokončen až v roce 1825. [150] => [151] => Významně se rovněž o pitnou vodu v Paříži zasloužil anglický [[Filantropie|filantrop]] [[Richard Wallace]], který od roku 1872 financoval výstavbu tzv. [[Wallaceova fontána|Wallaceových fontán]]. [152] => [153] => V současnosti spravuje pařížskou vodovodní síť městská společnost [[Eau de Paris]]. Největší zásobárnou pitné vody je [[Réservoir de Montsouris|nádrž Montsouris]] o objemu 202 000 m3.{{fr}} [http://www.paris.fr/pratique/eau/l-eau-potable/d-ou-vient-l-eau-de-paris/rub_1312_stand_2144_port_3136 Pitná voda na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/pratique/eau/l-eau-potable/d-ou-vient-l-eau-de-paris/rub_1312_stand_2144_port_3136 |date=20110928000734 }} Voda je přiváděna z oblasti [[Évry (Essonne)|Évry]] a [[Orly]]. [154] => [155] => == Podnebí == [156] => {| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; text-align:right" [157] => |+'''Teplotní rekordy (°C)'''{{fr}} [http://www.linternaute.com/ville/ville/climat/26142/paris.shtml Statistické údaje o počasí v Paříži] {{Wayback|url=http://www.linternaute.com/ville/ville/climat/26142/paris.shtml |date=20110823160545 }} [158] => |- [159] => |- style="background:#ccccff" align="center" | [160] => ! Měsíc !! Minimum (rok) !! Maximum (rok) [161] => |- [162] => | Leden || −14,6 (1940) || 16,1 (1999) [163] => |- [164] => | Únor || −14,7 (1956) || 21,4 (1960) [165] => |- [166] => | Březen || −9,1 (1890) || 25,7 (1955) [167] => |- [168] => | Duben || −3,5 (1879) || 30,2 (1949) [169] => |- [170] => | Květen || −0,1 (1874) || 34,8 (1944) [171] => |- [172] => | Červen || 3,1 (1881) || 37,6 (1947) [173] => |- [174] => | Červenec || 6,0 (1907) || 40,4 (1947) [175] => |- [176] => | Srpen || 6,3 (1881) || 39,5 (2003) [177] => |- [178] => | Září || 1,8 (1889) || 36,2 (1895) [179] => |- [180] => | Říjen || −3,1 (1890) || 28,4 (1921) [181] => |- [182] => | Listopad || −14,0 (1890) || 21,0 (1899) [183] => |- [184] => | Prosinec || −23,9 (1879) || 17,1 (1989) [185] => |} [186] => {{Podrobně|Podnebí Paříže}} [187] => Paříž leží v [[Mírný pás|mírném podnebném pásu]] a je ovlivněna [[oceánické podnebí|oceánickým podnebím]], což znamená, že [[léto|léta]] jsou zde relativně chladná (18 °C v průměru) a [[zima|zimy]] mírné (průměr 6 °C). Ve všech [[roční období|ročních obdobích]] často [[déšť|prší]] a mění se [[počasí]]. [[Urbanismus|Urbanistický]] vývoj způsobuje zvýšení teploty a pokles počtu dnů s [[mlha|mlhou]]. [188] => [189] => [[Soubor:Bois de Vincennes - Paris.jpg|náhled|vlevo|Podzim ve Vincenneském lesíku]] [190] => Paříž má v průměru asi 1630 slunečních hodin za rok (francouzský průměr činí 1973 hodiny). Dešťové srážky dosahují v průměru 641 mm za rok a v jednotlivých měsících jsou velmi vyrovnané. V průměru je 111 deštivých dnů v roce, ale deště nejsou prudké. [[Sníh]] je v Paříži vzácný (padá průměrně jen 15 dní v roce) a zřídkakdy vydrží v centru města déle než jeden den. Teplota překročí 25 °C v průměru 43 dny v roce a devětkrát ročně přesáhne 30 °C. [[Vítr]] je obecně mírný (zhruba 50 dnů s nárazy přesahujícími 50 [[Kilometr za hodinu|km/h]]), vane převážně západním a jihozápadním směrem. Dne 26. prosince 1999 byly během vichřice, která Evropu postihla, na [[Meteorologická stanice|meteorologické stanici]] v [[parc Montsouris|parku Montsouris]] zaznamenány poryvy větru až 169 km/h a na vrcholku [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] překročily dokonce 220 km/h, což je absolutní rekord okamžité rychlosti od zahájení meteorologických měření v roce 1873. [191] => [192] => == Životní prostředí == [193] => {{Podrobně|Životní prostředí v Paříži}} [194] => [[Životní prostředí]] v Paříži je ovlivněno vysokou koncentrací obyvatel. Město má malý podíl [[Veřejná zeleň|veřejné zeleně]], pouhých 5,8 m2 zeleně na jednoho obyvatele. Započteme-li Boulogneský lesík a [[Vincenneský lesík]], stoupne poměr na 14,5 m2. Obec v rámci [[urbanismus|městského plánování]] zavedla pojem „koeficient biotopu“, takže stavitel musí při každé stavbě vyčlenit část svého pozemku na zelenou plochu. [195] => [196] => [[Soubor:Ballondeparis.jpg|náhled|[[Balon v Paříži|Balon]] v [[parc André-Citroën|parku André Citroëna]] mění barvu podle míry znečištění ovzduší]] [197] => Znečištění ovzduší v Paříži a [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]] monitoruje od 1979 společnost ''[[Airparif]]''. Znečištění souvisí především s [[doprava|dopravou]], neboť [[průmysl]]ových podniků je již málo a nacházejí se především na okraji Paříže. I když [[Oceánické podnebí|oceánické klima]] obecně vede k rozptylu znečišťujících látek, při [[Anticyklóna|anticyklonálním počasí]] se škodliviny hromadí a zvyšuje se hladina [[Dusík#Oxidy dusíku|oxidů dusíku]] a [[Pevné částice|pevných částic]]. Letní podmínky (vysoké teploty a sluneční svit) podporují zvyšování koncentrace [[ozon]]u. [198] => [199] => Dalším problémem je vysoká hladina [[hluk]]u. Politika pařížské radnice sice směřuje k omezení užívání automobilů, to ale na druhé straně vede k nárůstu provozu motorek. [200] => [201] => [[Voda]] distribuovaná v Paříži pochází z 50 % z [[podzemní voda|podzemních vod]] a z 50 % z upravených vod [[Seina|Seiny]] a [[Marna|Marny]]. [[Odpadní voda]] se mísí s [[Povrchová voda|dešťovou]] a míří do [[čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]] v [[Achères (Yvelines)|Achères]]. [202] => [203] => == Demografie == [204] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Paříže}} [205] => Podle [[INSEE]] měla Paříž k 1. lednu 2008 celkem 2 211 297 [[populace|obyvatel]]{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/commune.asp?annee=2008&depcom=75056 Statistické údaje INSEE 2008] (k 1. lednu 2007 jich bylo 2 193 030{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/commune.asp?annee=2007&depcom=75056 Statistické údaje INSEE 2007]), což ji řadí na [[Seznam největších měst v Evropské unii|páté místo v Evropské unii]]. Vzhledem k relativně malé rozloze města (pouhých 10 540 [[hektar|ha]]) dosáhla [[hustota zalidnění]] 20 980 obyvatel na km2 (v roce 2007 20 870), což je jedna z nejvyšších v Evropě. [206] => [207] => [[Soubor:Fête de Ganesh, Paris 2011 06.jpg|náhled|Pařížané v ulici ''[[Rue Marx-Dormoy]]'']] [208] => V roce 2007 zahrnovala [[pařížská aglomerace]] (podle definice INSEE) 396 obcí s celkovým počtem 10 197 678 obyvatel.{{fr}} [http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=00851-UU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher Statistické údaje INSEE] {{Wayback|url=http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=00851-UU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher |date=20110520020354 }} Tzv. [[metropolitní oblast]], tj. území pod silným vlivem hlavního města, zahrnovalo 1. lednu 2008 11 899 544 obyvatel,{{fr}} [http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=001-AU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher Statistické údaje INSEE] {{Wayback|url=http://www.recensement.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&zoneSearchField=PARIS&codeZone=001-AU1999&idTheme=3&rechercher=Rechercher |date=20110520001547 }} což z ní činí dvacátou největší metropolitní oblast na světě a třetí v Evropě. [209] => [210] => Městská populace je relativně mladá: v roce 2008 dosahoval podle INSEE podíl obyvatel ve věku do 35 let 46 %,{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o věku v Paříži] {{Wayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 |date=20120707130859 }} přičemž celorepublikový průměr je 41,85 %.{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=FRANCE+METROPOLITAINE&codeZone=M-METRODOM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o věku ve Francii] {{Wayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=FRANCE+METROPOLITAINE&codeZone=M-METRODOM&idTheme=12&idTableauDetaille=49&niveauDetail=1 |date=20120707125341 }} [211] => [212] => [[Soubor:Front de Seine as seen from Pont Mirabeau, 22 April 2014.jpg|náhled|300px|vlevo|Mrakodrapy [[Front-de-Seine]] ze 70. let ve čtvrti [[Beaugrenelle]]]] [213] => Demografie v Paříži netvoří samostatný celek, je zcela závislá na předměstí. Tento fakt vychází z relativně malého území vlastního města v srdci regionu Île-de-France, kde dochází k permanentnímu pohybu obyvatelstva. Počet obyvatel v Paříži od 50. do 60. let 20. století výrazně klesal a tento trend se zastavil v roce 1999. Od té doby do roku 2008 počet obyvatel vzrostl o 86 000. [214] => [215] => Hlavním důvodem je změna v poměru mezi [[Přirozený přírůstek|přirozeným přírůstkem]] (rozdíl mezi [[porodnost]]í a [[úmrtnost]]í) a migrací (rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných). Přirozený přírůstek byl sice v letech 1968–1990 pozitivní, ale relativně nízký a nemohl ani zdaleka vyvážit čistou migraci, která byla negativní (z Paříže se vystěhovalo velmi mnoho lidí). Rozdíl mezi těmito dvěma bilancemi pak vytvořil celkové záporné saldo, tj. úbytek obyvatel. Od roku 1999 se přirozený přírůstek zvyšuje, neboť roste počet narozených dětí (porodnost je nyní se 14,6 ‰ v letech 1999 až 2008 nad celostátním průměrem) a snižuje se úmrtnost. Klesá migrační deficit (-0,3 % v období 1999–2008 oproti -0,7 % ročně v letech 1990–1999, −0,6 % v letech 1982–1999, −1,1 % v letech 1975–1982 a −2,1 % v období 1968–1975).{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf INSEE: vývoj a struktura populace, s. 1] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }} Statisticky se tak počet obyvatel Paříže mírně zvyšuje a populace mládne. [216] => [217] => Od počátku 60. let do 90. let se snižoval počet bytů, ale od roku 1990 se tento trend obrátil. V roce 1990 jich bylo v Paříži 1 095 090, v roce 1999 1 110 912 bytů a v roce 2008 1 148 145 bytů.{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf INSEE: počty bytů, s. 12] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }} Tento pohyb je součástí obecného trendu růstu městského obyvatelstva center aglomerací ve Francii i v Evropě. [218] => [219] => Průměrná velikost rodin se rovněž v Paříži výrazně snížila. Dochází k poklesu soužití více generací dospělých a snížení počtu dětí v jedné rodině. I přes celkový nárůst porodnosti od roku 2000 zůstává mnoho mladých bez dětí, především vzhledem k finanční nedostupnosti větších bytů v centru města. Proto se naopak páry s více dětmi stěhují na předměstí, kde se bydlí příjemněji a levněji. Příčinou je rovněž fakt, že 58 % pařížských bytů má jen jeden nebo dva pokoje.{{fr}} [http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf Statistika INSEE o pařížské populaci, s. 12] {{Wayback|url=http://www.statistiques-locales.insee.fr/FICHES/DL/DEP/75/COM/DL_COM75056.pdf |date=20130131152903 }} [220] => [221] =>
{{Demography 5col|480px|1801|1851|1901|1954|2004 [222] => |546 000|1 053 000|2 714 000|2 850 000|2 143 000}}
[223] => [224] => V Paříži žije oproti zbytku země nadprůměrný počet [[student]]ů, mladých pracujících a dále starších osob, takže rodiny nejsou dostatečně zastoupeny. V roce 2008 zde na 1 148 720 domácností připadalo 501 836 rodin, které tvořilo 1 433 376 lidí (68 % pařížské populace), takže 51,4 % domácností představovala jedna osoba (tj. 590 122 lidí), což je asi 28 % všech Pařížanů.{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=14&idTableauDetaille=33&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o domácnostech v Paříži] {{Wayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=14&idTableauDetaille=33&niveauDetail=1 |date=20120707134004 }} 43 % pařížských rodin se skládá z bezdětného páru do 25 let (433 000 lidí), 39,3 % rodin a párů má alespoň jedno dítě a 17,6 % rodin jsou samoživitelé (francouzský průměr je 13,5 %).{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=11&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o rodinách v Paříži] {{Wayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=11&niveauDetail=1 |date=20120707143832 }} V roce 2008 bylo 70,2 % párů v Paříži (tj. 27,5 % z celkového počtu obyvatel Paříže) sezdaných (oproti 76,9 % párů ve Francii) a 21,5 % párů tvoří svobodní.{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=12&niveauDetail=1 Statistické údaje INSEE o počtech dětí v rodinách] {{Wayback|url=http://www.recensement-2008.insee.fr/tableauxDetailles.action?zoneSearchField=PARIS&codeZone=75056-COM&idTheme=13&idTableauDetaille=12&niveauDetail=1 |date=20120707124912 }} Pařížská populace je rovněž postižena vysokou [[rozvod]]ovostí, v letech 2006–2008 připadalo 20,5 rozvodu na 1000 sňatků, což je nejvíce z francouzských departementů.{{fr}} [http://www.ined.fr/fichier/t_telechargement/35024/telechargement_fichier_fr_telechargement_fichier_fr_publi_pdf1_evolution_demographique_recente_pop3.pdf L'évolution démographique récente en France: dix ans pour le pacs, plus d'un million de contractants (tabulka č. 16 v příloze)] {{Wayback|url=http://www.ined.fr/fichier/t_telechargement/35024/telechargement_fichier_fr_telechargement_fichier_fr_publi_pdf1_evolution_demographique_recente_pop3.pdf |date=20120111052741 }} V Paříži je zároveň uzavřena většina [[Občanský pakt solidarity|registrovaných partnerství]] ve Francii. [225] => [226] => Průměrná [[plodnost]] činila v roce 2008 v Paříži 1,57 dítěte na jednu ženu, což je pod regionálním (2,01) i celostátním (2,0) průměrem.{{fr}} [http://insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=20&ref_id=poptc0224 Statistické údaje INSEE o plodnosti v regionu Île-de-France] Počet dětí na jednu domácnost je rovněž nízký: 43 % rodin nemá žádné potomky mladší 25 let a téměř 25 % má jen jedno dítě. Jen 8,9 % rodin má tři nebo více dětí, což je méně než regionální (11,8 %) i celostátní (9,6 %) průměr, především kvůli malému počtu bytů a vysokým cenám nemovitostí. [227] => [228] => === Sociologie města === [229] => [[Soubor:Revenus à Paris et Petite Couronne.JPG|náhled|Výše příjmů v Paříži a okolí:
červená: >21 000 €/rok
žlutá: <16 000 €{{fr}} [http://www.lexpress.fr/actualite/economie/le-classement-des-villes-par-l-isf_476345.html Přehled francouzských departementů podle poměru odvedených daní]]] S 27 400 € průměrného příjmu na domácnost v roce 2001 jsou zdejší domácnosti nejbohatší ve Francii. Také okolní čtyři departementy [[Hauts-de-Seine]], [[Yvelines]], [[Essonne]] a [[Val-de-Marne]] jsou na vysokých příčkách. Tento fakt je dán koncentrací vysoce kvalifikovaných profesionálů s vysokými příjmy v regionu Île-de-France. [230] => [231] => Přesto nelze Paříž označit za „město bohatých“, s vysokým podílem mohovitých lidí, neboť struktura obyvatel je zde velmi smíšená. Podle indexu [[Parita kupní síly|parity kupní síly]] jsou skutečné příjmy Pařížanů výrazně nižší oproti nominálním: životní náklady (především nájemné) jsou zvláště vysoké a některé druhy potravin jsou v Paříži dražší než ve zbytku Francie. Průměrný příjem skrývá rozdíly, kdy několik málo velmi vysokých příjmů může zastínit větší počet příjmů velmi nízkých. V případě Paříže 10 % nejvyšších příjmů představuje 50 961 € ročně.{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/insee_regions/idf/themes/alapage/alap_2000_2006/alapage240.pdf Poměr bohatých a chudých vrstev obyvatel v Paříži, INSEE] [232] => [233] => [[Soubor:Tents along the Canal St Martin by aleske in Paris.jpg|náhled|vlevo|Stanové městečko bezdomovců na břehu [[canal Saint-Martin|kanálu Saint-Martin]]]] [234] => Sociální rozdíly se tradičně vyskytují mezi obyvateli západní části Paříže (většinou bohatými) a obyvateli východních obvodů. Průměrný příjem v [[7. pařížský obvod|7. obvodu]] byl v roce 31 521 € na domácnost, tedy více než dvojnásobek proti [[19 pařížský obvod|19. obvodu]], kde dosahoval 13 759 €. [[6. pařížský obvod|6.]], [[7. pařížský obvod|7.]], [[8. pařížský obvod|8.]] a [[16. pařížský obvod|16. obvod]] patří mezi nejbohatší v regionu, zatímco [[10. pařížský obvod|10.]], [[18. pařížský obvod|18.]], [[19. pařížský obvod|19.]] a [[20. pařížský obvod|20. obvod]] mají nejnižší průměrný příjem v Île-de-France. Rozdíl mezi příjmy desetiny nejbohatších a desetiny nejchudších je ve [[12. pařížský obvod|12. obvodu]], kde tvoří poměr 6,7 oproti [[2. pařížský obvod|2. obvodu]], kde je první skupina 13× bohatší než skupina nejchudších, takže Paříž je departementem s největšími sociálními rozdíly. [235] => [236] => S tím je spojeno i vytváření etnických a sociálních [[ghetto|ghett]] v některých čtvrtích jako např. ve [[Quartier de Rochechouart|čtvrti Rochechouart]]. Sociální složení okrajových obvodů odpovídá složení sousedních [[předměstí]]. Zatímco západní 16. obvod leží v sousedství bohatých předměstí [[Boulogne-Billancourt]], [[Neuilly-sur-Seine]] nebo [[Levallois-Perret]], severní a severovýchodní obvody (18. 19. a 20.) mají za sousedy předměstí chudší. V těchto třech obvodech žije 40 % chudých v Paříži. V některých zdejších čtvrtích (např. [[Quartier de la Goutte-d'Or|Goutte d'Or]]) se spojují mnohé sociální problémy: nízké [[vzdělání]], [[nezaměstnanost]] nebo špatný zdravotní stav obyvatel. Rovněž 32,6 % pařížských rodin cizinců pocházejících z území mimo [[Evropská unie|Evropskou unii]] žije pod hranicí chudoby, zatímco u obyvatel francouzského původu je to pouze 9,7 %.{{fr}} [http://www.apur.org/sites/default/files/documents/4P24.pdf Údaje o obyvatelstvu Paříže] [237] => [238] => Pro některé čtvrti je charakteristický vznik specifických komunitních skupin jako např. [[Le Marais|Marais]], kde se koncentruje velká [[gay]] komunita, a rovněž společenství [[Aškenázští Židé|aškenázských]] židů, kteří v okolí ulice ''[[Rue des Rosiers]]'' žijí již od 13. století. Ve [[13. pařížský obvod|13. obvodu]] zase vznikla velká [[Asijská čtvrť v Paříži|asijská čtvrť]]. [239] => [240] => === Imigranti === [241] => [[Soubor:Paris-macdo.jpg|náhled|upright=0.8|[[McDonald's]] v [[asijská čtvrť v Paříži|asijské čtvrti]]]] [242] => Při [[sčítání lidu]] se ve Francii nezjišťuje [[Etnicita|etnický]] původ obyvatelstva nebo náboženské vyznání, ale získávají se informace o rodné zemi. Z těchto údajů vyplývá, že Paříž je jedna z nejvíce [[Multikulturalismus|multikulturních]] oblastí v Evropě. Při sčítání lidu v roce 1999 bylo z celkového počtu obyvatel ve městě 19,4 % narozených mimo území Francie. Podle tohoto sčítání 4,2 % obyvatel Paříže tvořili nedávní [[Imigrace|přistěhovalci]] (do Francie přišli mezi sčítáním z let 1990 a 1999), většinou z [[Čína|Číny]] a [[Afrika|Afriky]].{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=0&id=498 Statistické údaje INSEE o imigraci] Kromě toho zde žije 15 % [[muslim]]ů. [243] => [244] => První velká imigrační vlna do Paříže začala kolem roku 1820 příchodem [[Německo|německých]] rolníků, kteří svou zemi opustili kvůli zemědělské krizi.{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-pionniers-allemands-1820 Němečtí přistěhovalci v roce 1820] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-pionniers-allemands-1820 |date=20111028052857 }} Několik dalších migračních vln pak následovalo nepřetržitě až do současnosti: [[Italové]], [[Češi]] a [[Slováci]]{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-tcheques-et-les-slovaques-en-france-depuis-la-fin-du-xixe-siecle Češi a Slováci ve Francii od konce 19. století] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-tcheques-et-les-slovaques-en-france-depuis-la-fin-du-xixe-siecle |date=20111028052356 }} a dále [[židé]] ze [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropy]] [245] => {{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-juifs-d-europe-centrale-et-orientale-1880 Židé ze střední a východní Evropy ve Francii od roku 1880] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-juifs-d-europe-centrale-et-orientale-1880 |date=20111028052350 }} během 19. století, [[Rusové]] po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce 1917, obyvatelé [[Francouzská koloniální říše|francouzských kolonií]] během [[první světová válka|první světové války]], [[Poláci]] mezi světovými válkami, [[Španělé]], Italové, [[Portugalci]] a obyvatelé [[severní Afrika|severní Afriky]] od 50. do 70. let 20. století, [[Sefardští Židé|sefardští židé]] po získání nezávislosti zemí severní Afriky a také [[Mongoloidní rasa|Asiati]].{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/histoire-de-l-immigration/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration Dějiny imigrace ve Francii] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/histoire-de-l-immigration/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration |date=20111026175417 }} Významnou skupinu imigrantů tvořili rovněž [[Američané]].{{fr}} [http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-americains-en-france-xviiie-xxie-siecle Američané ve Francii od 18. do 21. století] {{Wayback|url=http://www.histoire-immigration.fr/des-dossiers-thematiques-sur-l-histoire-de-l-immigration/les-americains-en-france-xviiie-xxie-siecle |date=20110911064946 }} [246] => [247] => Usídlení přistěhovalců ve městě závisí na pocitu sounáležitosti. Proto se v [[18. pařížský obvod|18.]] a [[19. pařížský obvod|19. obvodu]] soustřeďuje velká část přistěhovalců ze [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]], zejména ve čtvrti Château-Rouge, zatímco v [[Quartier de Belleville|Belleville]] žijí silné komunity ze severní Afriky a z Číny. Rovněž ve [[13. pařížský obvod|13. obvodu]] vznikla [[asijská čtvrť v Paříži|asijská čtvrť]] přistěhovalců z [[Kambodža|Kambodže]], [[Laos]]u, [[Thajsko|Thajska]] nebo Číny.{{fr}} [http://terrain.revues.org/index2909.html Jean-Pierre Hassoun - Yinh Phong Tan, Les Chinois de Paris: minorité culturelle ou constellation ethnique?, Terrain, numero-7 - Approches des communautés étrangères en France (octobre 1986)] [248] => [249] => == Politika a správa města == [250] => [251] => === Historický vývoj === [252] => {{viz též|Prévôt de Paris|Prévôt des marchands|Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce)|Hôtel de ville de Paris}} [253] => Ve středověku vznikly v Paříži dva úřady, které existovaly až do období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] – [[prévôt de Paris]] ([[čeština|česky]] ''představený Paříže'') a [[prévôt des marchands]] (tj. doslova ''představený cechu obchodníků'') a oba se podílely svým způsobem na správě města. [254] => [255] => [[Soubor:1689 - Les échevins (Amiens).jpg|náhled|vlevo|Prévôt a konšelé (1689)]] [256] => Prévôt de Paris zhruba odpovídal v historii českých zemích postavení [[rychtář]]e. Ve městě zastupoval zájmy [[seznam francouzských panovníků|francouzského krále]]. Když bylo [[Pařížské hrabství]] za vlády [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]] připojeno ke královské koruně, ten zde jmenoval správce. Přesné datum není známo, nejstarší písemná zmínka o titulu prévôta je v listině z roku 1060. Pařížský prévôt byl zodpovědný za bezpečnost ve městě a z titulu své funkce byl nejvyšším městským soudcem. Úřad prévôta postupně získal větší množství pravomocí jako zástupce panovníka ve městě. Zasahoval do jednání městské rady, pokud se dotýkala zájmů krále. Dohlížel na správu justice a účastnil se zasedání generálních stavů jako hlavní soudce Paříže. Účastnil se též zasedání královské rady. Potvrzoval výnosy městské rady, byla mu podřízena i šlechta, dohlížel na pořádek a bezpečnost ve městě, tedy na správu zbraní, městské hlídky apod. Sídlil na [[rive droite|pravém břehu]] v paláci [[Grand Châtelet]], který zároveň sloužil i jako [[Věznice|vězení]]. Úřad zanikl za Francouzské revoluce v roce 1792; posledním pařížským prévôtem byl Anne Gabriel Henri Bernard de Boulainvilliers. [257] => [258] => Prévôt des marchands naopak odpovídal [[purkmistr]]ovi v českých městech a vykonával správu jménem obce. Název funkce byl odvozen od pařížského [[cech]]u obchodníků. Cech měl právo volit si svého představitele, který prosazoval jejich zájmy. Mocná korporace měla od roku 1170 [[monopol]] na dodávky zboží do města po [[Seina|Seině]] a postupně se prosadila ve správě města. Král [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]] se rozhodl upravit správu města tak, že se přísežní cechu obchodníků stali radními a jejich vůdce získal titul ''prévôt des marchands''. V roce 1263 cech obchodníků poprvé zvolil představitele pařížské obce, kterým byl Évrard Valenciennes, a jeho pomocníky byli jmenováni čtyři [[konšel]]é. Kompetence prévôta des marchands byla teoreticky omezena jen na dohled nad obchodem se zbožím, ale postupně získával ve městě politický vliv. Byl zodpovědný za zásobování města, veřejné práce i městské daně a měl pravomoc nad říčním obchodem. [259] => [260] => [[Soubor:Étienne Marcel.jpg|náhled|Jezdecká socha Étienna Marcela u radnice (jižní fasáda na ''[[Quai de l'Hôtel-de-Ville]]''), [[bronz]], 1880]] [261] => Vrchol moci tohoto úřadu je spojen se jménem [[Étienne Marcel|Étienna Marcela]] (1354–1358), který vedl povstání proti králi a donutil [[dauphin]]a, budoucího krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]], k politickým ústupkům. Po Marcelově porážce byly pravomoci prévôta omezeny a roku 1383 po [[povstání maillotinů]] proti nové dani, kterou podporoval i pařížský prévôt, byl úřad na několik let rozpuštěn. V roce 1388 byl úřad obnoven, ale od roku 1412 byl prévôt podřízen králi. [262] => [263] => [[Soubor:Nicolas-Jean-Baptiste Raguenet, Place de Grève.jpg|náhled|vlevo|Nicolas-Jean-Baptiste Raguenet: ''Hôtel de Ville et Place de Grève'', 1753, ([[Musée Carnavalet]])]] [264] => Étienne Marcel rovněž umístil svůj úřad v červenci 1357 do domu s [[podloubí]]m na náměstí ''[[Place de l'Hôtel-de-Ville – Esplanade de la Libération|Place de Grève]]''. Od té doby je zde centrum pařížských městských institucí. Budova sloužila i jako městská [[tržnice]]. Předtím se městská obec scházela ve 13. století poblíž pevnosti [[Petit Châtelet]] na [[rive gauche|levém břehu]] v místě dnešní ulice ''[[Rue Soufflot]]'' a na počátku 14. století se přesunula na [[Montagne Sainte-Geneviève]]. Původní [[středověk]]ý dům nahradil v 16. století [[renesance|renesanční]] palác. Výstavba začala v roce 1533 a byla dokončena až roku 1628. V letech 1836–1850 proběhlo rozšíření budovy, při kterém byla zachována renesanční [[fasáda]]. Při bojích za [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] radnici v roce 1871 podpálili komunardi. Budova vyhořela i s [[Pařížský archiv|městským archivem]] a byla obnovena v letech 1874–1882. [265] => [266] => Funkce prévôta byla stále častěji obsazována královskými úředníky z oblasti práva či financí namísto pařížských měšťanů. Do Velké francouzské revoluce se vedení [[pařížská radnice|pařížské radnice]] skládalo z těchto osob: prévôt des marchands, čtyři konšelé, 36 poradců a 16 zástupců [[Čtvrtě Paříže|městských čtvrtí]] (tzv. ''quartenier''). [267] => [268] => [[Soubor:Jean Sylvain Bailly.png|náhled|vlevo|Jean Sylvain Bailly, první pařížský starosta (1789–1791)]] [269] => Posledním prévôtem v historii byl Jacques de Flesselles, jmenovaný 21. dubna 1789. Když 27. května 1789 zástupci [[třetí stav|třetího stavu]] žádali podíl na správě a vedení města, Jacques de Flesselles jejich požadavky odmítl jako nelegální. 25. června 1789 byl návrh opět předložen a pod tlakem veřejnosti přiznal Jacques de Flesselles účast 12 volených zástupců ve správě města. První zasedání tohoto shromáždění se konalo 13. července 1789 a Jacques de Flesselles byl zvolen jeho prezidentem. Ovšem již následujícího dne, 14. července, proběhl [[Dobytí Bastily|útok na Bastillu]]. Vzbouřenci, kteří hledali na radnici zbraně, žádné nenašli a Flessellese obvinili ze spojení s králem. Byl tedy téhož dne před radnicí [[poprava stětím|popraven]] a jeho hlavu nosil dav po ulicích nabodnutou na kopí. Dosavadní funkce prévôta zanikla a příštího dne byl zvolen první [[seznam starostů Paříže|pařížský starosta]] [[Jean Sylvain Bailly]]. Ten stál v čele tzv. [[Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce)|Pařížské komuny]], která v letech 1789–1795 představovala nejvyšší správní orgán města. [270] => [271] => Od 11. října 1795 bylo město Paříž rozděleno na [[Bývalé pařížské městské obvody|12 obvodů]], které fungovaly jako samostatné obce s vlastními radnicemi. 17. února 1800 však [[Napoleon Bonaparte]] těchto 12 radnic rozpustil a obvody se staly pouhými územně-správními jednotkami. Město mělo opět jednu společnou radnici. V jejím čele stál [[prefekt]], který správu města řídil z Hôtel de ville. Samotná funkce starosty byla zrušena. V čele [[Pařížská rada|Pařížské rady]] zřízené podle zákona o obcích z 5. dubna 1884 stál prezident volený na jeden rok, což byla jen čestná funkce. [272] => [273] => Funkce starosty byla v 19. století obnovena dvakrát, pokaždé však jen na velmi krátkou dobu. Od února do června 1848 během [[Únorová revoluce 1848|únorové revoluce]] a podruhé od září 1870 do června 1871 za [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]]. [274] => [275] => Zákon ze dne 16. června 1859 upravil územní rozdělení Paříže tak, že vytvořil [[pařížské městské obvody|20 městských obvodů]], které existují dodnes. V čele každého obvodu stál starosta a dva přidělenci (adjoints) volení na tři roky. Zákon ze 14. dubna 1871 zvýšil počet přidělenců na tři a dobu trvání mandátu časově neomezil. [276] => [277] => [[Soubor:Municipales 1983 - 2008 à Paris.gif|náhled|Vývoj politického zastoupení na radnicích 1983–2008]] [278] => [279] => === Městská rada a starosta dnes === [280] => {{podrobně|Pařížská radnice|Pařížská rada|Seznam starostů Paříže|Policejní prefektura v Paříži}} [281] => Paříž a [[francouzské departementy|departement]] Paříže spravuje [[pařížská radnice]] (fr. ''Mairie de Paris''); výkonným orgánem je [[volby|volená]] [[pařížská rada]] (''Conseil de Paris'') v čele s [[seznam starostů Paříže|pařížským starostou]]. [[Radnice]] sídlí v historické budově [[Hôtel de ville de Paris]]. [282] => [283] => Dne 10. července 1964 vznikl departement Paříž (po zrušení bývalého [[Seine (departement)|departementu Seine]]). Tento zákon dělí Paříž na obec a na departement. Paříž má od té doby pařížskou radu s pravomocemi jak [[zastupitelstvo obce|zastupitelstva obce]] ([[samospráva]]), tak generální rady pro departement ([[státní správa]]). Paříž jako jediné město ve Francii v sobě takto spojuje obec i departement. [284] => [285] => Radu tvořili volení zástupci každého obvodu a v jejím čele stál prezident, což byla čestná funkce. Francouzská metropole však (na rozdíl od jejích obvodů) funkci starosty stále neměla. V čele Paříže zůstával prefekt, tedy osoba jmenovaná státem, takže rada měla jen omezené pravomoci. [286] => [287] => [[Soubor:Bureau du maire.JPG|náhled|vlevo|Pracovna pařížského starosty]] [288] => Teprve zákon ze 31. prosince 1975 obnovil funkci starosty Paříže, který je představitelem města a rovněž předsedá pařížské radě. Je tedy jak představitelem obce, tak zároveň departementu (obdobně jako je [[Praha|hlavní město Praha]] obcí a zároveň [[Kraje v Česku#Samosprávné kraje od roku 2000|VÚSC]] a pražský primátor představitelem obce i [[Kraje v Česku|kraje]]). Pravomoci pařížského starosty sahají proto mnohem dále než starostů ostatních francouzských měst. [289] => [290] => Zákon vstoupil v platnost v roce 1977. První [[Komunální volby|obecní volby]] se konaly 25. března téhož roku a starostou se stal [[Jacques Chirac]]. [291] => [292] => Dne 31. prosince 1982 vyšel tzv. zákon PLM (Paříž-[[Lyon]]-[[Marseille]]), který těmto třem velkým městům přiznal zvláštní práva v oblasti samosprávy. Na jeho základě je definována současná funkce pařížské rady. Starosta Paříže, který radě předsedá, tedy zároveň plní povinnosti prezidenta generální rady pro departement Paříž. Pařížská rada má 163 členy. [293] => [294] => Paříž se dělí na dvacet obvodů, z nichž každý má radnici s voleným [[seznam starostů pařížských městských obvodů|starostou]] a obvodní radou (''conseil d'arrondissement''). Obvodní rady spravují místní občanskou vybavenost (kulturní, společenské a sportovní podniky), tvoří druh vnitřní komunální decentralizace a jako prostředníci stojí mezi obyvatelstvem a ústředním orgánem – pařížskou radnicí. Jejich kompetence jsou poradní, omezené na správu zařízení; rozhoduje pařížská rada. Radnice obvodů nedisponují vlastními prostředky, nesestavují rozpočet a pravomoci jejich starostové jsou omezené. [295] => [296] => [[Soubor:Conseil de Paris.JPG|náhled|Zasedací sál Pařížské rady]] [297] => Zákon z 29. prosince 1986 upravil správu a financování města. Převedl rovněž na starostu Paříže některé pravomoci, které zákon PLM původně svěřil [[Policejní prefektura v Paříži|policejnímu prefektovi]]: bezpečnost, dohled nad tržnicemi a ochranu veřejného městského majetku. Pařížská rada rovněž dohlíží na působení společností [[Sociétés d'économie mixte de Paris]]. [298] => [299] => Doposud poslední změnu přinesl zákon z 27. února 2002. Týká se posílení pravomocí obvodních radnic v oblasti investic a přijímání zaměstnanců. Podle tohoto zákona přebírá starosta Paříže rovněž zodpovědnost za [[Doprava v Paříži|místní dopravu]] a parkování, čímž se výrazně omezily pravomoci [[Policejní prefektura v Paříži|Pařížské policejní prefektury]]. [300] => [301] => Na základě tohoto zákona může vzniknout i tzv. rada čtvrti (''conseil de quartier''). Tu mohou ustanovit obyvatelé města, aby mohli snáze prosazovat návrhy týkající se života v jejich okolí. Tyto rady jsou vždy připojeny k radnici příslušného obvodu. Územní rozsah těchto rad ovšem nemusí nutně odpovídat hranicím administrativních čtvrtí. Proto je v Paříži těchto čtvrtí 121.{{fr}} [http://www.paris.fr/politiques/conseils-de-quartier/1er-arrondissement/p4969 Přehled rad čtvrtí na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/politiques/conseils-de-quartier/1er-arrondissement/p4969 |date=20110906072442 }} Počet rad určují jednotlivé radnice obvodů většinou podle [[Volební obvod|obvodů volebních]]. Fakticky tak množství rad závisí především na velikosti populace daného obvodu. Takže zatímco [[3. pařížský obvod|3. obvod]] má jen tři rady čtvrtí, [[15. pařížský obvod|15. obvod]] jich má deset. [302] => [303] => === Paříž a předměstí === [304] => Na rozdíl od většiny velkých městských aglomerací ve [[Francie|Francii]] jako [[Lille]] nebo [[Lyon]] či jiných světových metropolí neexistuje v [[pařížská aglomerace|pařížské aglomeraci]] žádný zastřešující orgán pro město Paříž a jeho [[předměstí]], který by koordinoval řešení problémů mezi jednotlivými samostatnými obcemi na hustě osídleném území. Tento nedostatek se projevil především při [[nepokoje ve Francii 2005|nepokojích v roce 2005]], které se rozšířily právě na předměstích. Tyto události vyvolaly diskusi o zřízení administrativního celku, tzv. „Velké Paříže“.{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169001/Paris-Sarkozy-relance-le-projet-d-un-Grand-Paris.php Sarkozy relance le projet d'un « Grand Paris »] {{Wayback|url=http://www.20minutes.fr/article/169001/Paris-Sarkozy-relance-le-projet-d-un-Grand-Paris.php |date=20080411122451 }}{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169099/Paris-Grand-Paris-les-elus-reagissent.php «Grand Paris»: les élus réagissent] {{Wayback|url=http://www.20minutes.fr/article/169099/Paris-Grand-Paris-les-elus-reagissent.php |date=20110518220118 }} Od 1. ledna [[2016]] vznikne nová správní jednotka ''[[Métropole du Grand Paris]]'' zahrnující Paříž a obce v okolních departementech. Počet zástupců Paříže v metropolitní radě (''conseil métropole'') byl stanoven na 90.{{fr}} [http://www.lemonde.fr/politique/article/2013/07/20/metropole-du-grand-paris-une-minirevolution-institutionnelle_3450505_823448.html Métropole du Grand Paris : une minirévolution institutionnelle] [305] => [306] => === Čestné občanství === [307] => {{podrobně|Seznam čestných občanů města Paříže}} [308] => Pařížská rada může od roku 2001 udělit [[čestné občanství]] osobě z kteréhokoliv státu, která se zasloužila o [[svoboda|svobodu]] jednotlivce, [[lidská práva]] nebo o [[svoboda tisku|svobodu tisku]]. Od roku 2001 se pro to rozhodla více než desetkrát, např. ho získala [[Ingrid Betancourtová]] (2002), [[Aun Schan Su Ťij]] (2004), [[dalajláma]] [[Tändzin Gjamccho]] (2008) nebo [[Džafar Panahí]] (2011).{{fr}} [http://www.paris.fr/portail/politiques/Portal.lut?page_id=6589&document_type_id=5&document_id=16488&portlet_id=14980 Čestní občané na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/portail/politiques/Portal.lut?page_id=6589&document_type_id=5&document_id=16488&portlet_id=14980 |date=20110119200640 }} [309] => [310] => [[Soubor:Paris-map-arr.svg|náhled|Mapa městských obvodů (volební obvody do komunálních voleb)]] [311] => [312] => === Volby === [313] => [314] => ==== Obecní volby ==== [315] => {{viz též|Seznam starostů pařížských městských obvodů}} [316] => [[Komunální volby]] se konají podle městských obvodů. Každý obvod volí své obvodní rady, které mají celkem 517 členů. Obvodní rady volí své starosty týden po volbách, obdobně jako v ostatních francouzských obcích. Z každého obvodu se také volí zástupci do pařížské rady, která pak volí starostu Paříže. Volební období je šestileté. [317] => [318] => ==== Volba Pařížské rady a starosty ==== [319] => Členové Pařížské rady jsou voleni za každý [[pařížské městské obvody|městský obvod]] ve všeobecných a přímých volbách. Volba probíhá ve dvou kolech. Počet zástupců jednotlivých obvodů v radě je určen počtem obyvatel obvodu, a proto kolísá od 3 do 17 osob za každý obvod. [320] => [321] => Při prvním zasedání je tajným hlasováním zvolen starosta, který musí získat [[absolutní většina|absolutní většinu]] hlasů v prvních dvou kolech nebo [[relativní většina|relativní většinu]] ve třetím kole. Tzv. starostovi přidělenci (''adjoints''), jejichž počet nesmí přesáhnout 48, jsou voleni radou podle stranických kandidátek s absolutní většinou. [322] => [323] => [[Soubor:Circonscriptions legislatives de Paris.png|náhled|Mapa volebních obvodů pro parlamentní volby]] [324] => [325] => ==== Parlamentní volby ==== [326] => Departement Paříž je rozdělen do 21 [[volební obvod|volebních obvodů]] pro volby do [[Národní shromáždění (Francie)|Národního shromáždění]] a každý obvod volí jednoho [[poslanec|poslance]]. Hranice těchto volebních obvodů se vždy neshodují s hranicemi městských obvodů, jako je tomu při obecních volbách. [327] => [328] => Obvody mají totiž výrazně odlišný počet obyvatel, a proto jsou pro spravedlivější zastoupení v parlamentu málo obydlené centrální obvody ([[1. pařížský obvod|1.]], [[2. pařížský obvod|2.]], [[3. pařížský obvod|3.]] a [[4. pařížský obvod|4.]]) spojeny do jednoho volebního obvodu a naopak lidnaté obvody jsou rozděleny do více volebních obvodů. [[15. pařížský obvod|15.]] a [[16. pařížský obvod|16.]] obvod jsou rozděleny každý na dva celky a [[18. pařížský obvod|18. obvod]] dokonce na tři. V roce 2007 bylo za Paříž zvoleno 11 [[Parti socialiste (Francie)|socialistických]] poslanců, 2 [[Les Verts|zelení]] a 8 za [[Unie pro lidové hnutí|UMP]]. [329] => [330] => === Územní organizace města === [331] => {{viz též|Čtvrtě Paříže|Bývalé pařížské městské obvody|Revoluční sekce v Paříži|Bývalé obce v Paříži|Pařížské městské obvody|Administrativní čtvrtě Paříže}} [332] => [[Soubor:1575 Belleforest x.jpg|náhled|Plán města z roku 1575 (sever vlevo)]] [333] => V [[raný středověk|raném středověku]] se Paříž dělila na čtyři čtvrtě. Před postavením [[pařížské hradby|hradeb]] [[Filip II. August|Filipem II. Augustem]] to byly [[île de la Cité|ostrov Cité]] a tři čtvrti na [[rive droite|pravém břehu]]. Oblast [[rive gauche|levého břehu]] byla v držení [[klášter]]ů. Po postavení hradeb se počet čtvrtí zvýšil na osm, protože se připojilo další území na obou březích řeky. Dalších osm čtvrtí pak vzniklo po dostavění hradeb za [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] v roce 1383. Až do konce 16. století tak byla Paříž rozdělena do šestnácti čtvrtí. V každé čtvrti byl jmenován správce (tzv. ''quartinier'') odpovědný za administrativní úkoly a plukovník za bezpečnost a pořádek. V roce 1702 byl zvýšen počet pařížských čtvrtí na dvacet: pět na levém břehu, ostrov Cité a čtrnáct na pravém břehu: kde žilo asi 80 % populace. Čtvrtě byly pod dohledem policejních poručíků, kteří měli pod sebou dva inspektory v každé čtvrti (od roku 1708). Funkce quartierů se omezovala na výběr některých daní, desátků apod. [334] => [335] => V dubnu 1789 bylo město rozděleno na 60 okrsků kvůli volbě delegátů do [[generální stavy|generálních stavů]]. Každá bývalá čtvrť byla rozdělena do tří nebo čtyř obvodů a každý z nich během roku po vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] sestavil oddíl Národní gardy. [336] => [337] => Dne 21. května 1790 byl počet okrsků snížen na 48 tzv. [[Revoluční sekce v Paříži|revolučních sekcí]], které byly vymezeny hranicemi tehdejších [[pařížské hradby|městských hradeb]] z let 1785–1788. Dne 11. října 1795 bylo správní členění Paříže opět upraveno. Sekce se změnily na čtvrtě a vždy čtyři čtvrtě tvořily jeden [[Bývalé pařížské městské obvody|městský obvod]], kterých bylo 12. [338] => [339] => V letech 1840–1845 byly městské hradby posunuty do větší vzdálenosti od města. Dne 16. června 1859 vyšel zákon o nové organizaci Paříže.{{fr}} [http://books.google.com/books?id=fygtAAAAYAAJ&pg=RA1-PA747#v=onepage&q&f=false Zákon č. 7072] Hranice města byly posunuty až k novým hradbám a město pohltilo některé [[bývalé obce v Paříži|bývalé obce]], které se nacházely na území mezi starými a novými hradbami. Území Paříže se tak rozšířilo ze 4365 [[hektar|ha]] o dalších 3438 ha na 7802 ha (respektive ze 3228 ha na 7088 ha pokud se nezapočítává plocha řeky [[Seina|Seiny]]). [340] => [341] => Toto rozšíření se dotklo celkem 24 obcí. Čtyři obce byly zahrnuty kompletně a jejich jména převzaly nově vytvořené administrativní městské celky (La Villette – [[Quartier de la Villette]], [[Belleville (Seine)|Belleville]] – [[Quartier de Belleville]], Vaugirard – [[15. pařížský obvod|15. obvod Vaugirard]] a Grenelle – [[Quartier de Grenelle]]). Území sedmi obcí, které se nacházely na obou stranách Thiersových městských hradeb bylo rozděleno mezi Paříž (uvnitř hradeb) a sousedící města (vně hradeb): [[Passy (Seine)|Passy]] a [[Quartier d'Auteuil|Auteuil]] mezi [[16. pařížský obvod|16. obvod]] a město [[Boulogne-Billancourt|Boulogne]], Batignolles-Monceaux mezi [[17. pařížský obvod|17. obvod]] a město [[Clichy]], Montmartre mezi [[18. pařížský obvod|18. obvod]] a město [[Saint-Ouen-sur-Seine|Saint-Ouen]], La Chapelle mezi 18. obvod a města Saint-Ouen, [[Saint-Denis]] a [[Aubervilliers]], Charonne mezi [[20. pařížský obvod|20. obvod]] a města [[Montreuil (Seine-Saint-Denis)|Montreuil]] a [[Bagnolet]], Bercy mezi [[12. pařížský obvod|12. obvod]] a město [[Charenton-le-Pont]]. U zbývajících 13 obcí, které se rovněž nacházely na pomezí pařížských hradeb, bylo území uvnitř hradeb odpojeno a zbývající části zůstaly jako samostatné obce tvořící pařížská [[předměstí]]. Jedná se o města: [[Neuilly-sur-Seine]], [[Clichy]], Saint-Ouen, [[Aubervilliers]], [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Saint-Mandé (město)|Saint-Mandé]], [[Bagnolet]], [[Ivry-sur-Seine]], [[Gentilly]], [[Montrouge]], [[Vanves]], [[Issy-les-Moulineaux]]. [342] => [343] => [[Soubor:Arrondissements de Paris avant-après 1860.svg|náhled|upright=1.2|Srovnání pařížských obvodů před a po 1860
[344] => '''----------''' hranice obvodů 1795–1860
[345] => '''----------''' hranice města po roce 1860]] [346] => Počínaje 1. lednem 1860 nově vzniklo [[pařížské městské obvody|20 městských obvodů]] a [[Administrativní čtvrtě Paříže|80 administrativních čtvrtí]] (každý obvod má čtyři čtvrtě) a toto územní rozdělení platí do současnosti. [347] => [348] => Od roku 1860 se hranice Paříže a jejích obvodů v podstatě nezměnily. Vnější hranice některých obvodů se upravovaly pouze výjimečně na základě zákona z 19. dubna 1919 o zrušení městských hradeb:{{fr}} Annie Fourcaut, Emmanuel Bellanger, Mathieu Flonneau, ''Paris / Banlieues, conflits et solidarités''. Creaphis, Grâne 2007, 478 s., {{ISBN|978-2-913610-97-2}}, s. 160. [http://books.google.fr/books?id=NttirN0JbtYC&printsec=frontcover&dq=Paris-banlieues,+conflits+et+solidarit%C3%A9s&hl=fr&ei=CTp0TPeVEcuTjAfB8tiNCQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CC8Q6AEwAA#v=onepage&q&f=false Google books]. [349] => * 1925 (dekret z 3. dubna 1925) připojení vojenského cvičiště v [[Issy-les-Moulineaux]] ([[15. pařížský obvod|15. obvod]]) [350] => * 1929 (dekret z 18. dubna 1929) připojení Boulogneský lesík (846 [[hektar|ha]], [[16. pařížský obvod|16. obvod]]) a [[Vincenneský lesík]] (995 ha, [[12. pařížský obvod|12. obvod]]) [351] => * 1930 připojení některých hraničních území z [[Levallois-Perret]], [[Clichy]], Saint-Ouen, [[Saint-Denis]], [[Aubervilliers]], [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Les Lilas]], [[Bagnolet]] a [[Montreuil (Seine-Saint-Denis)|Montreuil]] [352] => [353] => Paříž dosáhla své současné hranice v roce 1954.{{fr}} [http://www.cafe-geo.net/article.php3?id_article=849 Faut-il agrandir Paris?] {{Wayback|url=http://www.cafe-geo.net/article.php3?id_article=849 |date=20121107230246 }} Od té doby zahrnuje rozloha města 10 540 ha (oproti 7 802 ha v roce 1860{{de}} [http://books.google.fr/books?id=qQQOAAAAQAAJ&pg=PA129&dq=paris+%227+802%22#v=onepage&q=paris%20%227%20802%22&f=false Zeitschrift des Königlich Preussischen statistischen Bureaus] a 3438 ha v roce 1859). [354] => [355] => Základní administrativní a územní jednotkou je pařížský obvod (fr. ''arrondissement de Paris''), kterých je 20 a dále se dělí na čtyři [[Administrativní čtvrtě Paříže|administrativní čtvrti]] (''quartier administratif de Paris''). V [[Poštovní směrovací číslo|poštovních směrovacích číslech]] jsou tyto obvody označeny posledním dvojčíslím. Každý obvod i čtvrť má pořadové [[arabské číslice|číslo]] a název. Jejich názvy jsou odvozeny jednak od jmen připojených [[Bývalé obce v Paříži|bývalých obcí]] a nebo podle významných architektonických dominant v dané čtvrti (kostely, parky, paláce, nemocnice apod.). [356] => [357] => == Symboly města Paříže == [358] => [[Soubor:Blason et ornements ville fr Paris (Empire).svg|náhled|upright=0.7|vlevo|Znak města užívaný v letech 1811–1814]] [359] => [[Soubor:Blason Ville fr Paris Restauration2.svg|náhled|upright=0.7|Znak města užívaný v letech 1848–1853]] [360] => Paříž používá při vnější prezentaci vlastní historický městský [[znak (heraldika)|znak]] a [[vlajka|vlajku]], nově též [[logo]]. Tradičními [[barva]]mi města jsou [[modrá]] a [[červená]]. Jejich užití je známo již z roku 1358, kdy tehdejší [[prévôt des marchands]] Paříže [[Étienne Marcel]] a jeho stoupenci nosili během povstání proti [[Karel V. Francouzský|Karlu V.]] čapky napůl červené a napůl modré. [[Motto|Heslem]] města je [[Latinská rčení|latinské rčení]] ''[[Fluctuat nec mergitur]]'' (''Zmítá se, ale nepotápí'' nebo též ''Pluje, ale nepotopí se'') obsažené ve velkém městském znaku. Oficiálním heslem Paříže se stalo vyhláškou pařížského [[prefekt]]a [[baron Haussmann|barona Hausmanna]] ze dne 24. listopadu 1853. [361] => [362] => V symbolické rovině má Paříž mezi [[Světec|světci]] čtyři ochránce. Hlavním [[patron]]em nejen města, ale i celé Francie je [[svatý Diviš]] (Saint Denis), mučedník ze 3. století, první [[seznam pařížských biskupů a arcibiskupů|pařížský biskup]]. [[Svatá Jenovéfa|Svatou Jenovéfu]] (Sainte Geneviève, 421–512) uctívají, protože modlitbami odvrátila útok [[Attila|Attily]] na město a zachránila Paříž před vypleněním. Devátý pařížský biskup [[Marcel z Paříže|Svatý Marcel]] († asi 436) podle [[legenda|legendy]] vyhnal z Paříže [[drak]]a, který žil v hrobu cizoložnice. [[Svatá Aurea]] († 666) se roku 633 stala [[abatyše|abatyší]] [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] kláštera v Paříži. Dotykem s jejími [[Relikvie|ostatky]] a [[rakev|rakví]] byla ve městě zažehnána epidemie. [363] => [364] => === Městský znak === [365] => {{Podrobně|Znak města Paříže}} [366] => [[Soubor:Blason paris 75.svg|náhled|upright=0.7|Současný malý znak]] [367] => Používá se malý znak se znamením na [[Štít (heraldika)|štítu]] a velký znak, kde je štít doplněn [[koruna (heraldika)|korunou]], vojenskými řády, [[motto|mottem]] a rostlinnými ratolestmi. [368] => [369] => [[Blason]]ování malého znaku zní: [370] => [371] => V [[červená|červeném]] [[Pole (heraldika)|poli]] stříbrná [[loď]] se vzdutou [[Lodní plachta|plachtou]] na vlnách, [[modrá]] [[Heroldské figury|hlava štítu]] posázená [[zlato|zlatými]] [[Lilie (heraldika)|liliemi]]. [372] => [373] => Velký znak je doplněn čestnými řády, které město obdrželo. Je to [[Řád čestné legie]] (dekret z 9. října 1900, uprostřed), [[Croix de guerre|Válečný kříž 1914–1918]] (dekret z 28. července 1919, napravo) a [[Ordre de la Libération|Řád osvobození]] (dekret z 24. března 1945, nalevo). Na štítu spočívá zlatá zděná koruna s pěti viditelnými listy ve tvaru čtyřhranných věží s bránou a cimbuřím. Štít je obklopen na heraldicky pravé straně [[dub]]ovou ratolestí a zleva [[Vavřín vznešený|vavřínem]]. Pod štítem se nachází deviza ''FLUCTUAT NEC MERGITUR''. [374] => [375] => Loď byla tradičním symbolem mocného a bohatého [[cech]]u obchodníků, kteří měli ve [[středověk]]u největší vliv na složení městské rady a tím i na chod města. Plavidlo se stalo jejich symbolem proto, že zboží dováželi do města po [[Seina|Seině]]. Také [[Latina|latinská]] devíza města Fluctuat nec mergitur odkazuje na loď ve štítu, ovšem symbolizuje též historické zvraty a [[revoluce]], kterými město muselo projít, a přesto zůstalo nezlomeno. [376] => [377] => === Městská vlajka === [378] => {{Podrobně|Vlajka města Paříže}} [379] => Městská vlajka má podobu svislé [[bikolóra|bikolóry]] a je tvořena modro-červeně polceným listem. Poměr stran je 1:1. Obě barvy se dostaly během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] i na [[Francouzská vlajka|státní vlajku Francie]]. [380] => [381] => === Logo města === [382] => Pařížská radnice používá rovněž logo, na němž se nachází modrý pruh s nápisem MAIRIE DE PARIS (Pařížská radnice) a [[silueta|siluetou]] lodi. [383] => [384] => == Architektura == [385] => {{Podrobně|Architektura Paříže}} [386] => Většina francouzských panovníků již od středověku zanechala své stopy ve vzhledu města, které nikdy nepotkala tak rozsáhlá zkáza jako [[Londýn]] při ([[Velký požár Londýna|požáru]] v roce 1666), [[Lisabon]] při ([[Zemětřesení v Lisabonu 1755|zemětřesení]] v roce 1755) nebo [[Berlín]] při (bombardování v roce 1945). Dispoziční řešení mnoha základních ulic zůstalo po staletí zachováno a v 19. i 20. století se během modernizace infrastruktury doplňovalo. Město se rozvíjelo po obou březích řeky Seiny, ve které se z původního počtu asi deset ostrovů a písčin do dnešních dnů dochovaly jen dva. [387] => [388] => Současný vzhled města vychází z velké části z [[přestavba Paříže během druhého císařství|přestavby]], kterou vedl prefekt [[baron Haussmann|Haussmann]] v období [[Druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]], kdy byly proraženy dnešní nejrušnější trasy (''[[Boulevard Saint-Germain]]'', ''[[Boulevard de Sébastopol]]'' aj.) Tehdy z většiny Paříže zmizely labyrinty úzkých uliček a domy, jejichž horní patra byla zcela ze dřeva nebo z [[hrázděné zdivo|hrázděného zdiva]]. V té době vznikla charakteristická zástavba bulvárů lemovaných stromořadím; se stejně vysokými domy s [[neoklasicismus|novoklasicistní]] fasádou, francouzskými okny a s balkóny v pátém patře. Kvůli přísným regulačním vyhláškám o vzhledu a velikosti domů v 19. století tak dnes pařížská zástavba působí jednolitě a vyrovnaně. Některá nařízení o omezené výšce domů platí doposud, postavit nové budovy vyšší než 37 metrů lze jen ve výjimečných případech; v některých obvodech je tato hranice ještě níž. [389] => [390] => {{Panorama|Paris Night.jpg|850px|Noční Paříž z mrakodrapu [[Tour Montparnasse]] (210 m)}} [391] => [392] => === Pamětihodnosti === [393] => {{viz též|Cestovní ruch v Paříži}} [394] => {| class="wikitable" width="100%" [395] => ! colspan="2" style="padding-right: 4px; padding-left: 16px;font-size: 85%;" | 20 nejnavštěvovanějších pamětihodností Paříže [396] => |- [397] => | rowspan="2" style="padding: 8px;" | [398] => {| style="text-align: right; font-size: 90%;" width="100%" [399] => ! style="text-align: left" colspan="2" | Pořadí / Název !! 2006 !! 2007  [400] => |-style="background:#E6E6FA;" [401] => | style="text-align: center" | 1 || style="text-align: left" | [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Katedrála Notre-Dame]] || 13 650 000 || 13 650 000  [402] => |- [403] => | style="text-align: center" | 2 || style="text-align: left" | [[Bazilika Sacré-Cœur]] || 10 500 000 || 10 500 000  [404] => |-style="background:#E6E6FA;" [405] => | style="text-align: center" | 3 || style="text-align: left" | [[Louvre|Musée Louvre]] || 8 348 000 || 8 260 000  [406] => |- [407] => | style="text-align: center" | 4 || style="text-align: left" | [[Eiffelova věž]] || 6 695 131 || 6 797 409  [408] => |-style="background:#E6E6FA;" [409] => | style="text-align: center" | 5 || style="text-align: left" | [[Centre Georges Pompidou]] || 5 133 506 || 5 509 425  [410] => |- [411] => | style="text-align: center" | 7 || style="text-align: left" | [[Musée d'Orsay]] || 3 009 203 || 3 166 509  [412] => |-style="background:#E6E6FA;" [413] => | style="text-align: center" | 6 || style="text-align: left" | [[Cité des sciences et de l'industrie]] || 3 055 000 || 3 030 628  [414] => |- [415] => | style="text-align: center" | 8 || style="text-align: left" | [[Kaple Notre-Dame-de-la-Médaille-miraculeuse]] || 2 000 000 || 2 000 000  [416] => |-style="background:#E6E6FA;" [417] => | style="text-align: center" | 9 || style="text-align: left" | [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]] || 1 330 738 || 1 543 295  [418] => |- [419] => | style="text-align: center" | 10 || style="text-align: left" | [[Musée du quai Branly]] || 952 770 || 1 379 623  [420] => |-style="background:#E6E6FA;" [421] => | style="text-align: center" | 11 || style="text-align: left" | [[Muséum national d'histoire naturelle]] || 1 344 344 || 1 372 804  [422] => |- [423] => | style="text-align: center" | 12 || style="text-align: left" | [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]] || 1 130 841 || 1 188 728  [424] => |-style="background:#E6E6FA;" [425] => | style="text-align: center" | 13 || style="text-align: left" | [[Sainte Chapelle]] || 833 392 || 866 982  [426] => |- [427] => | style="text-align: center" | 14 || style="text-align: left" | [[Musée Grévin]] || 682 000 || 762 000  [428] => |-style="background:#E6E6FA;" [429] => | style="text-align: center" | 15 || style="text-align: left" | [[Institut du monde arabe]] || 822 285 || 724 805  [430] => |- [431] => | style="text-align: center" | 16 || style="text-align: left" | [[Musée Rodin]] || 621 513 || 700 001  [432] => |-style="background:#E6E6FA;" [433] => | style="text-align: center" | 17 || style="text-align: left" | [[Musée de l'Orangerie]] || 447 093 || 598 762  [434] => |- [435] => | style="text-align: center" | 18 || style="text-align: left" | [[Petit Palais]] || 787 418 || 576 339  [436] => |-style="background:#E6E6FA;" [437] => | style="text-align: center" | 19 || style="text-align: left" | [[Tour Montparnasse]] || 458 000 || 554 372  [438] => |- [439] => | style="text-align: center" | 20 || style="text-align: left" | [[Pantheon (Paříž)|Pantéon]] || 454 999 || 507 452  [440] => |- [441] => | colspan="4" style="border-top: 1px solid #E6E6FA; font-size: 90%; text-align: left; padding-top: 4px;" | [442] => |} [443] => | style="padding: 8px; text-align: center; font-size: 90%" | [444] => [[Soubor:Notre Dame Paris front facade lower.jpg|270px]]
 
Portál katedrály Notre-Dame
 
[[Soubor:Ste Chapelle Basse s.jpg|270px]]
 
Klenba v [[Sainte Chapelle]] [445] => |- [446] => | align="right" valign="bottom" style="padding: 8px; font-size: 85%" | '''Zdroj:''' ''Le tourisme à Paris. Chiffres clés 2008'', s. 24{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 24] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} [447] => |} [448] => [449] => Návštěvníci z Francie i každoročních 26 miliónů turistů z ciziny najdou ve městě velké množství světských a církevních stavebních památek zastupujících všechny architektonické slohy od dob [[Starověký Řím|římské]] [[Galie]] po současnost. Z původní tváře Paříže však po rekonstrukcích v 18. a 19. století zbylo jen málo. Památky jako [[Eiffelova věž]], [[bazilika Sacré-Cœur]], [[Louvre]], [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]], [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]] nebo [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]] a [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]] jsou charakteristickými symboly Paříže. [[Nábřeží Seiny v Paříži|Nábřeží Seiny]] zařadilo v roce 1991 [[UNESCO]] na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]].{{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/600 Zařazení nábřeží Seiny v Paříži do Světového dědictví] [450] => [451] => === Moderní architektura === [452] => {| class="wikitable" width="100%" [453] => ! colspan="4" style="padding-right: 4px; padding-left: 16px;font-size: 90%;" | Galerie moderních staveb v Paříži [454] => |-style="width: 25%; text-align:center" [455] => | [[Soubor:France, Paris, Bibliothèque nationale de France, site Richelieu, salle ovale.jpg|200px]]
[[Francouzská národní knihovna|Národní knihovna]] ||
[[Cité de la mode et du design]] || [[Soubor:Cour Napoléon du Louvre (16103243068).jpg|200px]]
[[Pyramida v Louvru]] || [[Soubor:1984-1995 The City of Music, Paris 03.jpg|200px]]
[[Cité de la musique]] [456] => |-style="width: 25%; text-align:center" [457] => |
[[Dům japonské kultury v Paříži|Dům japonské kultury]] || [[Soubor:Musée du quai Branly.jpg|200px]]
[[Musée du quai Branly]] || [[Soubor:Grand-pavois de Paris.jpg|200px]]
[[Grand Pavois de Paris]] || [[Soubor:Paris 13e - Notre-Dame-de-la-Sagesse - ext 1.JPG|200px]]
[[Kaple Panny Marie Moudré]] [458] => |-style="width: 25%; text-align:center" [459] => | [[Soubor:Entree Forum des Halles et Bourse de Commerce P1060107.JPG|200px]]
[[Forum des Halles]] || [[Soubor:Maison de verre Chareau.jpg|200px]]
[[Maison de verre]] ||
[[Opéra Bastille]] || [[Soubor:L'escalier du Palais des Congrés à Paris.jpg|200px]]
[[Kongresový palác v Paříži|Kongresový palác]] [460] => |-style="width: 25%; text-align:center" [461] => | [[Soubor:P1030185 Paris XIII Université Paris VII-Diderot Quai Panhard-et-Levassor rwk.JPG|200px]]
[[Univerzita Paříž VII]] (přestavba skladiště) || [[Soubor:Paris Pont de Sully IMA dsc04039.jpg|200px]]
[[Institut du monde arabe]] || [[Soubor:RER Porte de Clichy entree.JPG|200px]]
[[Porte de Clichy (stanice RER v Paříži)|Nádraží Porte de Clichy]] || [[Soubor:Bercy Ministère des Finances.JPG|200px]]
Sídlo ministerstva financí [462] => |-style="width: 25%; text-align:center" [463] => |
[[Fondation Cartier pour l'art contemporain|Fondation Cartier]] || [[Soubor:Orgues de Flandre - Paris - Martin Schulz van Treeck, Photo Maxim Pouska.jpg|200px]]
[[Orgues de Flandre]] || [[Soubor:Jussieu désamienté.JPG|200px]]
[[Tour Zamansky]] (v rekonstrukci) || [[Soubor:Cheminee du front de seine.jpg|200px]]
[[Cheminée du Front-de-Seine]] [464] => |- [465] => |} [466] => [467] => V Paříži se nacházejí památky snad ze všech architektonických slohů. Kromě [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] a [[Louvre]] se skleněnými pyramidami před vchodem je zde také supermoderní čtvrť [[La Défense]], plná [[mrakodrap]]ů a supermoderních staveb. Zde stojí také nejznámější moderní stavba Paříže – [[La Grande Arche|Grande Arche]] – vybudovaná roku 1989 k 200. výročí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. „Jen v Paříži je možné, aby si architekti postavili, cokoli je napadne“ – tuto zkušenost získala Paříž po výstavbě [[Centre Georges Pompidou|Pompidouova centra]] přímo v centru města. [468] => [469] => == Ekonomika Paříže a okolí == [470] => {{Podrobně|Ekonomika regionu Île-de-France}} [471] => Pařížská ekonomika je jedním z významných impulsů světového hospodářství.{{en}} [http://www.biztradeshows.com/france/paris/business.html Přehled ekonomiky Paříže]{{en}} [http://www.spiritus-temporis.com/paris/economy.html Ekonomika Paříže a regionu] {{Wayback|url=http://www.spiritus-temporis.com/paris/economy.html |date=20120326180049 }} V roce 2008 činil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]] podle [[INSEE]] 552,664 miliardy [[euro|€]]. Z 500 největších nadnárodních společností jich má 25 sídlo v Paříži; jde o druhý nejvyšší počet po [[Tokio|Tokiu]].{{en}} [http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2008/cities/ Srovnání měst na CNN (2008)] Île-de-France představuje 29 % francouzského HDP, zatímco jeho populace dosahuje pouze 18,7 % francouzského obyvatelstva (podle sčítání lidu 2004). [472] => [473] => Ačkoliv 83 % z přidané hodnoty pochází ze služeb, zdejší ekonomika nadále zůstává nesmírně různorodou při srovnání s městy téže velikosti. I když region zažil v posledních desetiletích prudkou deindustrializaci,{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ffc/docs_ffc/es387a.pdf Frédéric Gilli, ''La région parisienne entre 1975 et 1999: une mutation géographique et économique''] neztratil pozici první oblasti francouzského [[průmysl]]u. Průmysl zaměstnává v regionu 650 000 lidí, přesto tvoří jen 14 % pracovních míst. Za posledních 20 let došlo k silné deindustrializaci. Významný je [[automobilový průmysl]], který zaměstnává 156 000 pracovníků (z toho 60 000 přímých pracovních míst). Výrobní závody zde mají oba národní výrobci: [[Renault]] ve [[Flins-sur-Seine]] a [[Groupe PSA|PSA Peugeot Citroën]] v [[Poissy]] a [[Aulnay-sous-Bois]]. Letecký a zbrojní průmysl zaměstnává 72 000 pracovníků (z čehož je 36 000 přímých pracovních míst). Zastoupení mají i [[energetika|energetické]] koncerny jako skupina [[Areva]], [[TotalEnergies|Total]] a [[Électricité de France]]. V samotné Paříži převažují menší podniky, k významným patří průmysl [[oděv]]ní a [[Obuvnictví|obuvnický]] a zpracování [[textilie|textilií]] a [[Useň|kůže]].{{fr}} [http://www.industrie-iledefrance.org/fiche-industrie-ile-de-france-2-17-paris.html Charakteristika průmyslu v Paříži] {{Wayback|url=http://www.industrie-iledefrance.org/fiche-industrie-ile-de-france-2-17-paris.html |date=20111119010355 }} [474] => [475] => Služby tvoří hlavní část pracovních míst. K 31. prosinci 2004 INSEE uvádí 3,8 milionů lidí pracujících ve službách (71 % zaměstnání v regionu) a dalších 700 000 lidí, kteří pracují v obchodu (13 % zaměstnání). Finanční činnosti představují 270 000 pracovních míst. V Île-de-France jsou ředitelství velkých globálních bank ([[BNP Paribas]], [[Société Générale]], [[Crédit Agricole]]) a sídlo [[Euronext]]u. Významná je [[Pařížská burza]]. V Paříži jsou kanceláře velkých finančních skupin jako [[Lazard]] nebo [[Goldman Sachs]]. Paříž je rovněž významnou destinací v oblasti [[cestovní ruch|cestovního ruchu]]. [476] => [477] => [[Soubor:Paris 9 - Immeuble Société Générale -936.JPG|náhled|Banka Société Générale v [[9. pařížský obvod|9. obvodu]]]] [478] => [[Zemědělství]] zaujímá 45 % rozlohy regionu (48 % bez započtení Paříže), z čehož jsou dvě třetiny určeny na pěstování [[Obilniny|obilovin]]. Zaměstnává však pouhých 7 600 osob (0,5 % pracovních sil). Díky blízkosti trhu s 11 miliony spotřebitelů, vysoké úrodnosti půdy a technologickém rozvoji Île-de-France zůstává významnou zemědělskou oblastí navzdory pokračující [[urbanizace|urbanizaci]]. [479] => [480] => === Mzdy === [481] => [[Mzda|Mzdy]] v Paříži dosahují o něco málo vyšší úrovně, než je regionální průměr, činí 19 [[euro]] za hodinu oproti 18,2 € v Île-de-France (2002) a jsou mnohem vyšší, než je průměrná mzda ve Francii (13,1 €). Ovšem tento rozdíl vzniká zejména silným zastoupením vedoucích pracovníků, kteří tvoří 25 % zaměstnanců. Město se jinak vyznačuje vysokou mzdovou nerovností: 10 % zaměstnanců s nejnižším platem má 4× nižší plat než 10 % zaměstnanců s nejvyššími platy, což o málo přesahuje regionální průměr (3,7×), ale je mnohem vyšší než ve zbytku Francie (2,6×). Stejně tak jsou velké i geografické rozdíly v samotném městě: průměrná hodinová mzda v [[8. pařížský obvod|8. obvodu]] byla 24,2 €, což je o 82 % více než ve [[20. pařížský obvod|20. obvodu]] (13,3 €). Naopak rozdíly v platech mezi muži a ženami jsou na obdobné úrovni, rozdíl činí jen 6 % v Paříži oproti 10 % ve zbytku Francie.{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/themes/document.asp?ref_id=8977 Statistické údaje INSEE o mzdách v Paříži] [482] => [483] => V roce 2006 tvořil průměrný příjem pařížské domácnosti 22 535 €, čímž Paříž zaujala 1147. místo mezi 30 687 obcemi s více než 50 domácnostmi.{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/themes/detail.asp?reg_id=99&ref_id=base-cc-resume-stat&idsoustheme=&idsource=2&nomthemeousource=insee+-+recensement+de+la+population+1999 Statistické údaje INSEE] [484] => [485] => === Cestovní ruch === [486] => {{Podrobně|Cestovní ruch v Paříži}} [487] => [[Soubor:Notre Dame de Paris, 8 March 2015 001.jpg|náhled|Nejnavštěvovanější pařížská pamětihodnost: katedrála Notre-Dame]] [488] => [489] => [[Cestovní ruch]] v Paříži je významnou součástí [[ekonomika regionu Île-de-France|ekonomiky města]], které patří díky své velmi rozmanité a obsáhlé turistické nabídce. V roce [[2017]] Paříž navštívilo 23 miliónů turistů (nárůst o 12 %, oproti roku 2016). Nejvíce turistů pocházelo z [[Spojené státy americké|USA]], [[Japonsko|Japonska]] a z [[Čína|Číny]].{{fr}}-{{en}} [https://www.ttg.cz/navstevnost-parize-lamala-vloni-rekordy/] {{Wayback|url=http://www.ttg.cz/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf|date=20130120022136}} Z Evropy nejvíce turistů přijíždí z [[Německo|Německa]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. Paříž se tak každoročně pyšní prvenstvím, nejnavštěvovanějších měst na světě. [490] => [491] => V roce 2007 představovalo ekonomické odvětví 12,5 % pracovních míst v hlavním městě, což znamená 156 250 osob (z toho připadá 36 040 zaměstnanců v ubytovacích zařízeních, 87 529 v restauracích, 19 216 v dopravě a 13 465 v dalších službách. Bylo zde 15 100 podniků zaměřených na turismus (2 000 ubytovacích zařízení, 10 669 restaurací, 1520 v dopravě a 911 ostatních služeb).{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 4–5] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} Turisté tvoří 50 % návštěvníků muzeí, 8 % tržeb [[Régie autonome des transports parisiens|dopravních podniků]] a 10–50 % nákupů v obchodech. Více než 60 % ze 16 miliónů návštěvníků, kteří se ročně ubytují v Paříži, tvoří 9,7 milionu cizinců. Turistika zajišťuje každoročně příjem osmi miliard [[euro|€]] do zdejší ekonomiky, což představuje 30 miliónů daňových příjmů pro obec.{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 5] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} [492] => [493] => V roce 2006 padesát nejnavštěvovanějších kulturních památek ve městě zaznamenalo 69,1 milionu návštěv, což je nárůst o 11,3 % oproti roku 2005. V čele návštěvnosti stojí [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]] s přibližně 13,5 miliony návštěvníků ročně, což z ní činí zdaleka nejnavštěvovanější [[monument historique|historickou památku]] ve [[Francie|Francii]]. [[Bazilika Sacré-Cœur|Baziliku Sacré-Cœur]] na [[Montmartre|Montmartru]] navštívilo v tomto roce 10,5 milionu návštěvníků, [[Louvre]] 8,3 milionu, což potvrzuje jeho pozici nejnavštěvovanějšího muzea na světě,[http://life.ihned.cz/c1-23086555 Louvre stále nejnavštěvovanějším muzeem světa, Ihned.cz, 22. 1. 2007][http://life.ihned.cz/c1-39825590-parizsky-louvre-obhajil-pozici-nejnavstevovanejsiho-muzea-na-svete Pařížský Louvre obhájil pozici nejnavštěvovanějšího muzea na světě, Ihned.cz, 13. 1. 2010] [[Eiffelova věž|Eiffelovu věž]] 6,7 milionu a [[Centre Georges Pompidou]] 5,1 milionu turistů. [[Cité des sciences et de l'industrie]] a rovněž [[Muzeum Orsay|Musée d'Orsay]] měly tři miliony návštěvníků ročně.{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf Návštěvnost 50 nejvýznamnějších památek v Paříži (s. 2)] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf |date=20120119063258 }} [494] => [495] => [[Soubor:Louvre Museum Wikimedia Commons.jpg|náhled|Louvre: nejnavštěvovanější muzeum světa]] [496] => [497] => [[Hotel]]y v Paříži a [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]] představují téměř čtvrtinu všech francouzských hotelů. V roce 2007 bylo v Paříži 1465 hotelů, 66 turistických bytových hotelů, 31 ubytoven pro mládež (bez vysokoškolských [[Kolej (ubytovací zařízení)|kolejí]] a [[kampus]]ů) a jeden [[kemp]] o celkovém počtu 171 600 postelí. Dvě třetiny podniků mají dvě nebo tři hvězdy, 19,4 % jsou čtyřhvězdičkové.{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 9] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} 61 % hotelů se nachází přímo v Paříži, 16 % na [[Pařížská aglomerace#Malý prstenec|vnitřních předměstích]] a 23 % na [[Pařížská aglomerace#Velký prstenec|vnějších předměstích]].{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 12–13] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} [498] => [499] => [[Soubor:DSC 7353-Hotel-Crillon-Pari.jpg|náhled|vlevo|Luxusní hotel Crillon na ''[[Place de la Concorde]]'']] [500] => Průměrná obsazenost hotelů činila v roce 2005 71,3 %,{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf Obsazenost pařížských hotelů (s. 3)] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf |date=20120119063258 }} což Paříž řadí na druhé místo v [[Evropa|Evropě]] (za [[Barcelona|Barcelonu]] se 79 %) a výrazně převyšuje francouzský průměr 59 %. Míra obsazenosti se nemění v závislosti na [[pařížské městské obvody|městských obvodech]], ale klesá s rozsahem úrovně: nejlevnější kategorie jsou zaplněny nejrychleji. [501] => [502] => Mezinárodní turistika směřuje hlavně do centra města. 67 % nocí strávených v Paříži připadá na cizince, zatímco 33 % tvoří tuzemští zákazníci. 65 % zahraničních návštěvníků dává přednost ubytování ve vnitřním městě, zatímco 41 % francouzských zákazníků se ubytuje na předměstí. [503] => [504] => Zahraniční klientela pochází hlavně z osmi zemí, které tvoří více než dvě třetiny celkového počtu turistů. Evropské země [[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Německo]], [[Nizozemsko]] a [[Belgie]] celkem tvoří 42 % zahraničních klientů, následují [[Spojené státy americké|Spojené státy]] se 17,7 % a poté [[Japonsko]] s 6,5 % (2008). [505] => [506] => I když má Paříž pověst drahého města, v hotelovém průmyslu zůstává konkurenceschopná v porovnání s ostatními světovými městy. Paříž je mírně nadprůměrná v cenách dvou a tříhvězdičkových hotelů, ale zůstává nejdražší v Evropě v oblasti luxusních hotelů.{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 16–17] {{Wayback|url=http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf |date=20130120022136 }} [507] => [508] => S turistickým ruchem souvisí i zdejší zvláštnost, tzv. [[pařížský syndrom]], přechodná psychická porucha postihující zejména japonské návštěvníky.{{Citace elektronického periodika |titul=Citliví Japonci trpí pařížským syndromem, Aktualne.cz, 23. 10. 2006 |url=http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=267165 |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121213050053/http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=267165 |datum archivace=2012-12-13 |nedostupné=ano }} [509] => [510] => === Móda, luxus a nakupování === [511] => [[Soubor:Galerie Lafayette Haussmann Dome.jpg|náhled|upright=0.8|Interiér [[Galeries Lafayette]]]] [512] => Paříž je jedním z center světové [[móda|módy]]. V roce 1945 se zde nacházelo 106 francouzských podniků s označením [[haute couture]]. Dnes jich je mnohem méně, k nejstarším patří [[Hubert de Givenchy|Givenchy]], [[Christian Dior|Dior]], [[Jean-Louis Scherrer]], [[Emanuel Ungaro]], [[Chanel (značka)|Chanel]], [[Yves Saint-Laurent]], později vzniklé [[Pierre Cardin]] a [[André Courrèges]] nebo menší Dominique Sirop, Adeline André a Franck Sorbier. [513] => [514] => [[Soubor:Louis Vuitton, Champs-Elysées 2.jpg|náhled|vlevo|Louis Vuitton na [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]]]] [515] => Tyto módní domy jsou známé nejenom v módě, ale i v oblasti [[kosmetika|kosmetiky]], k dlouholetým úspěšným značkám patří ''[[Chanel No. 5|Chanel č. 5]]'' či ''Arpège'', které vznikly ve 20. letech, nebo ''Miss Dior'' ze 40. let. Souběžně s [[parfém]]y se rozšířila i nabídka koženého zboží, (firmy [[Louis Vuitton]] a [[Hermès]]). Další mají významný podíl na trhu s módními doplňky: [[Guy Laroche]], [[Nina Ricci]], [[Marcel Rochas]], [[Pierre Balmain]]. K významným módním návrhářům žijícím v Paříži patří např. [[Jean-Paul Gaultier]] (který vrátil do módy [[korzet]]y), [[Claude Montana]], [[Christian Lacroix]] nebo [[Chantal Thomass]] (specializující se na spodní prádlo). V oblasti [[prêt-à-porter]] tvoří [[Jean-Charles de Castelbajac]] nebo [[Vanessa Bruno]] a [[Isabel Marant]]. [516] => [517] => Dnes Paříž čelí konkurenci z [[New York]]u, [[Los Angeles]], [[Milán]]a a některých asijských měst. Město si stále drží významnou pozici, především ve výrobě [[šperk]]ů (koncentrované na ''[[Place Vendôme]]'' a ''[[Rue de la Paix]]'') a v haute couture. [[Luxusní statek|Luxusní]] oděvy se prodávají především v [[8. pařížský obvod|8. obvodu]] na ''[[Avenue Montaigne]]'' a zejména ''[[Rue du Faubourg-Saint-Honoré]]''. Sídlí zde ředitelství firem [[LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton|LVMH]], největší [[Holdingová společnost|holdingové společnosti]] v sektoru luxusního zboží, Hermès, [[Cartier]], Dior a mnoho butiků slavných módních domů. [518] => [519] => [[Soubor:Bouquiniste Paris.jpg|náhled|Stánek bukinisty na nábřeží]] [520] => Paříž je také jedním z hlavních měst „shoppingu“ a nacházejí se zde významné [[obchodní dům|obchodní domy]] s pobočkami i jinde ve světě, především [[Galeries Lafayette]] a [[Printemps]] (oba na ''[[Boulevard Haussmann|Boulevardu Haussmann]]''). První obchodní dům ve Francii, který nabízel kompletní sortiment, vznikl v roce 1852 pod názvem [[Le Bon Marché]] ([[7. pařížský obvod|7. obvod]]).{{fr}} [http://www.culture.gouv.fr/culture/actualites/celebrations2002/bonmarche.htm Historie obchodního domu Le Bon Marché] Největší pařížský obchodní dům [[La Samaritaine]] ve stylu [[art deco]] s nákupní plochou 48 000 m2 byl uzavřen v roce 2005 a probíhá jeho dlouhodobá přestavba na kanceláře a byty.{{fr}} [http://www.lexpress.fr/styles/mode-beaute/mode/la-samaritaine-rouvrira-ses-portes-fin-2013_900250.html La Samaritaine rouvrira ses portes fin 2013] [521] => [522] => V Paříži jsou rovněž různá [[obchodní centrum|nákupní centra]] (největší je [[Forum des Halles]]) a trhy. K nejvýznamnějším tržištím patří [[Trh Aligre|Aligre]] v blízkosti [[Opéra Bastille|Opery Bastilla]], kde se prodává oblečení, ovoce, keramika, obrazy, potraviny i květiny, ale pravidelné denní či týdenní trhy se konají v každé čtvrti. Největší [[bleší trh]] se nachází na severním okraji města poblíž [[Porte de Clignancourt (stanice metra v Paříži)|Porte de Clignancourt]],{{fr}} [http://marcheauxpuces-saintouen.com/1.aspx Bleší trh na Porte de Clignancourt - Saint-Ouen] {{Wayback|url=http://marcheauxpuces-saintouen.com/1.aspx |date=20111025233224 }} který se skládá z několika propojených tržnic. [[Květinový a ptačí trh v Paříži|Trh s květinami a s ptáky]] se nachází na ''[[Place Louis-Lépine]]'' na [[Île de la Cité|ostrově Cité]].{{fr}} [http://parisii.fr/2010/01/marche-aux-fleurs/ Květinový a ptačí trh v Paříži] Zajímavostí Paříže jsou [[Bukinista|bukinisté]], kteří prodávají knihy, pohlednice a obrazy na nábřeží Seiny.{{fr}} [http://www.bouquinistedeparis.com/ Stránky pařížských bukinistů] {{Wayback|url=http://www.bouquinistedeparis.com/ |date=20111111011935 }} [523] => [524] => == Doprava == [525] => [[Soubor:Ligne-14-Chatelet-1.jpg|náhled|Automatizované metro na [[14 (linka metra v Paříži)|lince 14]] (stanice [[Châtelet (stanice metra v Paříži)|Châtelet]])]] [526] => {{Podrobně|Doprava v Paříži}} [527] => Doprava je v Paříži vzhledem k významu města různorodá a zajišťují ji různé dopravní společnosti. Hlavními provozovateli jsou společnosti [[Régie autonome des transports parisiens|RATP]] (metro, autobusy, jižní větve linek [[RER A]] a [[RER B|B]]) a [[Société nationale des chemins de fer français|SNCF]] (Transilien, severní větve linek RER A a B a linky [[RER C|C]], [[RER D|D]] a [[RER E|E]]). Sdružení [[Organisation professionnelle des transports d'Île-de-France|Optile]] zahrnuje téměř sto soukromých společností, které provozují pravidelné autobusové linky na předměstí. Všichni dopravci jsou zastřešeni asociací [[Île-de-France Mobilités|STIF]], která koordinuje veškerou hromadnou dopravu na území [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Île-de-France]]. Samostatně působí společnost [[Aéroports de Paris]], která provozuje všechna pařížská [[letiště]]. [528] => [529] => === Metro === [530] => {{Podrobně|Metro v Paříži}} [531] => Pařížské metro je páteřní dopravní sítí, která místy zasahuje i do sousedních [[předměstí]]. Většina stanic se nachází v podzemí (kromě větší části linek [[2 (linka metra v Paříži)|2]] a [[6 (linka metra v Paříži)|6]] a některých okrajových úseků jiných linek). [532] => [533] => První linka byla uvedena do provozu v červenci 1900 u příležitosti [[světová výstava 1900|světové výstavy]] (výstavba zahájena v roce 1896) a od té doby se metro velmi rozšířilo. V roce 2008 už mělo linek šestnáct, z toho dvě ([[7 (linka metra v Paříži)|7]] a [[13 (linka metra v Paříži)|13]]) rozvětvené, a 301 stanici, z nichž 242 leží v Paříži a 59 na předměstí. Nejnovější [[14 (linka metra v Paříži)|linka (14)]] byla uvedena do provozu v roce 1998 jako plně automatizovaná. [534] => [535] => === Autobusy === [536] => {{podrobně|Městská autobusová doprava v Paříži|Zvláštní linky autobusové dopravy v Paříži}} [537] => Autobusová síť (asi 1400 linek) je rozšířena především na předměstí, v samotné Paříži již méně a zde doplňuje metro. [538] => [539] => === Tramvaje === [540] => [[Soubor:2 Citadis Alstom T3 Paris.jpg|náhled|Tramvaje na lince T3]] [541] => {{Podrobně|Tramvajová doprava v Paříži}} [542] => První [[tramvaj]]e tažené koňmi se objevily v roce 1871, [[parní tramvaj]]e v roce 1880 a v roce 1888 byly nahrazeny [[Elektrická tramvaj|elektrickými]]. [[Pařížská aglomerace]] měla kdysi tramvajovou síť o délce 960 km. Ve 30. letech tramvajovou dopravu považovali za zastaralou, proto byla postupně nahrazována autobusovou. V Paříži zmizely tramvaje již v roce 1937. Od roku 1992 jsou opět postupně zaváděny, a to především na předměstích ([[1 (tramvajová linka v Île-de-France)|T1]], [[2 (tramvajová linka v Île-de-France)|T2]] a [[4 (tramvajová linka v Île-de-France)|T4]]). V roce 2006 byla uvedena do provozu linka [[3a a 3b (tramvajové linky v Île-de-France)|T3]], která vede po jižním okraji města. V roce 2009 bylo zahájeno její prodloužení, stejně tak jsou v různých fázích příprav či výstavby i další linky na předměstích. [543] => [544] => [[Soubor:MontmartreFunicularLarge.jpg|náhled|Lanovka na Montmartre]] [545] => [546] => === Další typy dopravy === [547] => Veřejná doprava disponuje ještě dalšími možnostmi: [548] => * [[Funiculaire de Montmartre|Lanovka na Montmartre]] umožňuje vystoupat na vrchol [[Montmartre|Montmartru]]. [549] => * [[Orlyval]] je [[lehké metro]] spojující stanici Antony na lince [[RER B]] a [[Letiště Paříž-Orly|Letiště Orly]]. [550] => * [[CDGVAL]] je systém vnitřní kyvadlové dopravy na [[Letiště Charlese de Gaulla|Letišti Charlese de Gaulla]]. [551] => * [[Voguéo]] je říční linka na [[Seina|Seině]], která byla uvedena do provozu 28. června 2008 [552] => * [[CDG Express]] je plánované železniční spojení mezi nádražím [[Paris-Est|Gare de l'Est]] a letištěm Charlese de Gaulla. [553] => * [[Vélib']] je systém veřejné půjčovny [[jízdní kolo|jízdních kol]].{{fr}} [http://www.velib.paris.fr/ Vélib' na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.velib.paris.fr/ |date=20100802015005 }} Síť [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]] budovaná od konce 90. let měřila koncem roku 2006 371 km včetně pruhů pro autobusy. [554] => [555] => === Železniční doprava === [556] => První [[železnice]] byla otevřena v roce 1837 mezi Paříží ([[Paris-St-Lazare|nádraží Saint-Lazare]]) a městem [[Le Pecq]]. V následujících letech v Paříži postavili mnoho železničních stanic, všechny jako konečné. V roce 1875 byla otevřena [[železniční trať Petite Ceinture]]. V Paříži je šest velkých nádraží: [[Paris-Nord]], [[Paris-St-Lazare]], [[Paris-Est]], [[Paris-Montparnasse]], [[Paris-Gare-de-Lyon]] a [[Paris-Austerlitz]], která slouží pro hlavní tratě a příměstskou železnici i několik dalších, menších. [557] => [558] => Spojení Paříže s předměstími zajišťují linky [[Réseau Express Régional|RER]] a [[Transilien]]. RER coby [[příměstská železnice]] zajíždí až do vzdálenosti 50 km od hlavního města. Vznikla koncem 60. let, kdy stávající příměstské železniční linky propojili do jednotného systému. V Paříži je RER využíván jako expresní síť s přestupy na metro a jako spojení s předměstími. V roce 2010 měl RER pět linek (nejnovější [[RER E]] z roku 1999), 257 stanic, z nichž 33 leží v Paříži, a 587 km tratí. [559] => [560] => [[Soubor:Gare du Nord Paris vue interieure coté banlieue.jpg|náhled|Nový terminál na [[Paris-Nord|Severním nádraží]]]] [561] => Transilien je název sítě příměstské železnice, kterou provozuje SNCF. Na rozdíl od většiny linek RER linky Transilien Paříž neprotínají, končí vždy na jedné z hlavních železničních stanic a doplňují dopravu na předměstí poskytovanou RER. Umožňují spojení se vzdálenějšími částmi regionu [[Île-de-France]]. V roce 2010 tvořilo Transilien 15 linek, z nichž sedm končilo v hlavních železničních stanicích v Paříži, některé linky mají konečnou i mimo region. [562] => [563] => === Automobilová doprava === [564] => Paříž má od 19. století široké [[pařížské bulváry|bulváry]], které však [[Silniční doprava|automobilové dopravě]] přesto nestačí. Automobilový provoz a parkování v Paříži jsou velmi problematické, jako ve většině světových metropolí. Elektronické senzory měřící provoz jsou umístěné téměř na všech hlavních pařížských silničních tazích a na dálnicích. Vyhodnocené údaje slouží ke stanovení hustoty dopravy, oznámení [[Dopravní zácpa|dopravní zácpy]] a odhadu doby jízdy mezi jednotlivými stanovišti. Informace jsou přístupné na webových stránkách a na světelných silničních ukazatelích. [565] => {{Panorama|Paris arc.jpg|850px|Panorama Paříže z [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězného oblouku]]}} [566] => Dálnice spojují Paříž s jihem Francie ([[Dijon]], [[Lyon]], [[Marseille]]), severem ([[Lille]]), [[Normandie|Normandií]] ([[Rouen]], [[Caen]], [[Le Havre]]), východem ([[Remeš]], [[Mety]], [[Štrasburk]]), [[Akvitánie|Akvitánií]] ([[Orléans]], [[Bordeaux]]) a pobřežím [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ([[Le Mans]], [[Nantes]]). Všechny se napojují na [[okruh k objíždění obce|městský okruh]] [[boulevard périphérique]]. [567] => [568] => === Letecká doprava === [569] => Letecké spojení v Paříži existuje od roku 1919, kdy uvedli do provozu [[Letiště Paříž – Le Bourget|Letiště Le Bourget]]. V roce 1932 bylo otevřeno [[letiště Paříž-Orly|Letiště Orly]] a v roce 1974 největší z pařížských letišť – [[Letiště Charlese de Gaulla]]. [[Heliport Paříž – Issy-les-Moulineaux]] funguje od roku 1956. Jejich provozovatelem je společnost [[Aéroports de Paris]]. Letiště v [[Le Bourget]] dnes slouží jen všeobecnému letectví a vládním letům, koná se zde známý [[pařížský aerosalon]] a nachází se tu nejznámější [[Musée de l'Air et de l'Espace|letecké muzeum]] ve Francii. Dalším pařížským letištěm je [https://www.aeroportparisbeauvais.com/en/passengers/ letiště Beauvais] (BVA), které se nachází 69 km severně od centra Paříže. Letají sem převážně nízkonákladové letecké společnosti.{{Citace elektronického periodika [570] => | titul = Letiště Paříž (BVA) - informace, doprava, akční letenky [571] => | periodikum = www.obletsvet.cz [572] => | url = https://www.obletsvet.cz/letiste/pariz-bva [573] => | datum přístupu = 2021-05-26 [574] => }} [575] => [576] => == Zdravotnictví == [577] => [[Soubor:P1000514 Paris XIII Salpetrière reductwk.JPG|náhled|[[Baroko|Barokní]] nemocnice Salpêtrière]] [578] => V Paříži se nachází velké množství [[nemocnice|nemocnic]] – všeobecných, specializovaných, fakultních, vojenských a jiných. Historie některých sahá až do [[středověk]]u. Nejstarší z nich, špitál [[Hôtel-Dieu]] na ostrově Cité, založil pařížský biskup [[svatý Landerik]] v roce [[651]].{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/17b.htm Dějiny nemocnice Hôtel-Dieu] Až v roce 1260 založil [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]] léčebný ústav pro slepce [[Hôpital des Quinze-Vingts|Quinze-Vingts]] (dodnes se specializuje na [[oftalmologie|oftalmologii]]). I [[Hôpital Saint-Louis|Nemocnice sv. Ludvíka]], založená v roce 1607 králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]], aby ulevila špitálu Hôtel-Dieu, je v činnosti dodnes. Historicky důležité jsou také vojenské nemocnice [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]] a [[Val-de-Grâce]]. [579] => [580] => Většina zdravotnických zařízení je spravována v rámci organizace ''[[Assistance publique – Hôpitaux de Paris]]'' (Veřejná pomoc – Pařížské nemocnice), která má přes 90 000 zaměstnanců. K ní patří mj. nemocnice [[hôpital Necker-Enfants malades|Necker]], [[hôpital Cochin|Cochin]], [[Hôpital de la Salpêtrière|Salpêtrière]], [[Hôpital Saint-Antoine|Saint-Antoine]], [[Hôpital Bichat-Claude-Bernard|Bichat-Claude-Bernard]] nebo [[Hôpital européen Georges-Pompidou|Evropská nemocnice Georgese Pompidoua]]. Na předměstích leží důležité nemocnice ve městech [[Neuilly-sur-Seine]] ([[Americká nemocnice v Paříži]]), [[Créteil]], [[Le Kremlin-Bicêtre]], [[Montfermeil]], [[Clichy]], [[Argenteuil]] nebo [[Versailles (město ve Francii)|Versailles]]. [581] => [582] => Paříž má také jednu z nejhustších sítí [[lékař]]ů ve Francii, ať už všeobecných, nebo specialistů: v roce 2010 zde připadlo v průměru 226,9 lékařů na 100 000 obyvatel,{{fr}} [http://www.conseil-national.medecin.fr/article/atlas-de-la-demographie-medicale-francaise-2011-les-jeunes-medecins-invitent-leurs-confreres-s%E2%80%99insta-1087 Atlas de la démographie médicale française 2011, s. 16] {{Wayback|url=http://www.conseil-national.medecin.fr/article/atlas-de-la-demographie-medicale-francaise-2011-les-jeunes-medecins-invitent-leurs-confreres-s%E2%80%99insta-1087 |date=20110904010241 }} v případě specialistů činil průměr dokonce 501,3 na 100 000 obyvatel.{{fr}} [http://www.conseil-national.medecin.fr/article/atlas-de-la-demographie-medicale-francaise-2011-les-jeunes-medecins-invitent-leurs-confreres-s%E2%80%99insta-1087 Atlas de la démographie médicale française 2011, s. 17] {{Wayback|url=http://www.conseil-national.medecin.fr/article/atlas-de-la-demographie-medicale-francaise-2011-les-jeunes-medecins-invitent-leurs-confreres-s%E2%80%99insta-1087 |date=20110904010241 }} [583] => [584] => Renomované [[lékařská fakulta|lékařské fakulty]] mají univerzity [[Univerzita Paříž V|Paříž V]], [[Univerzita Paříž VI|Paříž VI]], [[Univerzita Paříž VII|Paříž VII]] a [[Univerzita Paříž XI|Paříž XI]]. Těmto univerzitám slouží [[Bibliothèque interuniversitaire santé|Meziuniverzitní knihovna zdraví]]. [[Ústav soudního lékařství v Paříži|Ústav soudního lékařství]], který řídí [[Policejní prefektura v Paříži|Policejní prefektura]], sídlí od roku 1914 na nábřeží ''[[Quai de la Rapée]]''. [585] => [586] => [[Musée d'histoire de la médecine|Muzeum dějin lékařství]] je součástí Univerzity Paříž V,{{fr}} [http://www.parisdescartes.fr/fre/CULTURE/Musees/Musee-d-Histoire-de-la-Medecine Muzeum dějin lékařství] {{Wayback|url=http://www.parisdescartes.fr/fre/CULTURE/Musees/Musee-d-Histoire-de-la-Medecine |date=20111011014454 }} [[Musée du service de santé des armées|Muzeum vojenského zdravotnictví]] je umístěno ve vojenské nemocnici Val-de-Grâce.{{fr}} [http://www.ecole-valdegrace.sante.defense.gouv.fr/spip.php?article44 Muzeum ve vojenské nemocnici Val-de-Grâce] {{Wayback|url=http://www.ecole-valdegrace.sante.defense.gouv.fr/spip.php?article44 |date=20110921021312 }} Vlastní muzeum má i nemocnice sv. Ludvíka{{fr}} [http://www.bium.univ-paris5.fr/sfhd/musee/musee.htm Muzeum v nemocnici sv. Ludvíka] {{Wayback|url=http://www.bium.univ-paris5.fr/sfhd/musee/musee.htm |date=20111124050209 }} a organizace ''Assistance publique – Hôpitaux de Paris'' sídlící v [[Hôtel de Miramion]].{{fr}} [http://www.aphp.fr/index.php?module=musee&action=fo_accueil&vue=fo_accueil Muzeum Assistance publique] [587] => [588] => == Věda a vzdělávání == [589] => [[Soubor:France Paris Cite Universitaire Maison internationale.jpg|náhled|[[Cité internationale universitaire de Paris]] je největší [[kampus]] v Paříži (centrální budova)]] [590] => V Paříži sídlí tradičně množství vysokých škol, které patří k nejprestižnějším ve Francii. Navzdory decentralizaci v 90. letech, kdy byla do [[Štrasburk]]u přeložena [[École nationale d'administration]] a v [[Lyon]]u byla založena [[École normale supérieure]], zůstává Paříž hlavním vysokoškolským centrem Francie. Většina pařížských univerzit podléhá [[Pařížská akademie|Pařížské akademii]]. [591] => [592] => === Statistika === [593] => Ve školním roce 2005/2006 bylo v Paříži zapsáno na státních školách 263 812 studentů (135 570 v prvním stupni a 128 242 ve druhém) a 138 527 na soukromých školách. [594] => [595] => Počet vysokoškolských studentů dosáhl v roce 2007 v [[Île-de-France]] přibližně 585 000, což je více než čtvrtina z celkového počtu ve Francii. [596] => [597] => V roce 2007 fungovalo ve městě celkem 881 veřejných vzdělávacích zařízení, z čehož bylo 323 [[mateřská škola|mateřských škol]], 334 [[základní škola|základních škol]], 6 speciálních škol (školy v nemocnicích), 110 [[střední škola|středních škol]], 72 všeobecných a technických [[lyceum|lyceí]], 34 odborných lyceí a 2 lycea experimentální. K nim se řadí dalších 256 soukromých škol: 110 mateřských a základních, jedna speciální, 67 středních škol, 73 všeobecných a technických lyceí a 5 odborných lyceí. Lycea [[Lyceum Ludvíka Velikého|Louis-le-Grand]] a [[Lyceum Jindřicha IV.|Jindřicha IV.]] mají celostátní a mezinárodní působnost. [598] => [599] => [[Soubor:La Sorbonne.JPG|náhled|vlevo|Sorbonna s [[Kaple Sainte-Ursule de la Sorbonne|kaplí sv. Uršuly]]]] [600] => [601] => === Historie === [602] => Od 12. století byla Paříž jedním z největších center vzdělanosti v Evropě, zvláště pak v [[teologie|teologii]] a [[filozofie|filozofii]]. Zprvu [[Pařížská katedrální škola|teologická škola]] při [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrále Notre-Dame]] získala od [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] v roce 1200 privilegium, aby její členové byli pod jurisdikcí [[Kanonické právo|práva církevního]] a nikoliv světského. Univerzitu uznal papež [[Inocenc III.]] v [[Papežská bula|bule]] v roce 1215, kterou potvrdil [[Řehoř IX.]] v roce 1231. Tak vznikla [[Pařížská univerzita]] rozdělená na čtyři [[fakulta|fakulty]], kde výuka probíhala na jednotlivých kolejích. Jednou z nich byla i [[Sorbonna]], založená v roce 1257.{{fr}} [http://www.univ-paris1.fr/universite/presentation/historique/ Historie Pařížské univerzity] {{Wayback|url=http://www.univ-paris1.fr/universite/presentation/historique/ |date=20130602223643 }} Univerzita se rozvíjela kolem [[Montagne Sainte-Geneviève]], kde vznikla [[Latinská čtvrť]] (dnes [[5. pařížský obvod|5.]] a [[6. pařížský obvod|6. obvod)]]. Tato oblast je doposud významným školským centrem. V roce 1530 zde [[František I. Francouzský|František I.]] založil [[Collège de France]] jako konkurenci univerzitě.{{fr}} [http://www.college-de-france.fr/default/EN/all/his_arc/index.htm Historie Collège de France] Od 18. století vznikají specializované vysoké školy ([[grande école|grandes écoles]]), z nichž mnohé rovněž našly sídlo v Latinské čtvrti, např. [[École polytechnique|École Polytechnique]] nebo [[École normale supérieure]] založené během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. V té době byla univerzita naopak zrušena; po jejím obnovení až na konci 19. století se skládala ze šesti fakult: právnické, lékařské, farmaceutické, filozofické, teologické a přírodních věd. Ve 20. století počet studentů výrazně vzrostl. Po studentské revoltě v [[květen 1968 ve Francii|květnu 1968]], jejímž epicentrem byla Sorbonna, Pařížskou univerzitu rozdělili do třinácti nezávislých institucí ([[Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne|Paříž I]], [[Univerzita Panthéon-Assas|Paříž II]], [[Univerzita Paříž III|Paříž III]], [[Univerzita Paříž IV|Paříž IV]], [[Univerzita Paříž V|Paříž V]], [[Univerzita Paříž VI|Paříž VI]], [[Univerzita Paříž VII|Paříž VII]], [[Univerzita Paříž VIII|Paříž VIII]], [[Univerzita Paříž IX|Paříž IX]], [[Univerzita Paříž X|Paříž X]], [[Univerzita Paříž XI|Paříž XI]], [[Univerzita Paříž XII|Paříž XII]] a [[Univerzita Paříž XIII|Paříž XIII]]), z nichž každá se specializuje na určité obory. Některé se nacházejí i mimo hranice Paříže. [603] => [604] => [[Soubor:Halle aux Farines.jpg|náhled|Nový kampus Paris Rive Gauche]] [605] => [606] => === Současnost === [607] => Hlavním centrem vysokoškolského života zůstává Latinská čtvrť, kde leží Univerzity Paříž I až VI, Collège de France, [[Institut catholique de Paris|Katolický institut]], [[École nationale des chartes]], [[Institut d'études politiques de Paris|Sciences Po]] aj. Rozkládá se zde rovněž [[Kampus Pierre-et-Marie-Curie (Jussieu)|Kampus Jussieu]]. Dalším centrem se v posledních letech stává [[13. pařížský obvod|13. obvod]] ve východní části města, kde v rámci projektu [[Paris Rive Gauche]] vzniká [[Kampus Paris Rive Gauche]] pro Univerzitu Paříž VII{{fr}} [http://www.univ-paris-diderot.fr/DocumentsFCK/universite/File/Plaquette%20signature%20.pdf Projekt výstavby kampusu Paris Rive Gauche] a nové sídlo [[Francouzská národní knihovna|Francouzské národní knihovny]].{{fr}} [http://www.bnf.fr/fr/la_bnf/sites/a.site_francois-mitterrand.html Nová budova Francouzské národní knihovny] [608] => [609] => Samotné město Paříž provozuje sedm vysokých škol. Čtyři jsou věnovány [[Užité umění|užitému umění]] (École Boulle, École Estienne, École supérieure des arts appliqués Duperré, École professionnelle supérieure d'arts graphiques et d'architecture), dvě jsou technického zaměření (École des ingénieurs de la ville de Paris a [[École supérieure de physique et de chimie industrielles de la ville de Paris|École supérieure de physique et de chimie industrielle]]) a jedna se specializuje na [[zahradnictví]] (École du Breuil). [610] => [611] => === Věda a výzkum === [612] => [[Francouzská akademie]] je jednou z nejstarších a rovněž nejprestižnější institucí ve Francii v oblasti duševního života. Založil ji v roce 1634 [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinál Richelieu]] na ochranu [[francouzština|francouzského jazyka]].{{fr}} [http://www.academie-francaise.fr/histoire/index.html Historie Francouzské akademie] Od roku 1801 sídlí v [[Collège des Quatre-Nations]] přes řeku naproti Louvru a od roku 1803 tvoří součást [[Institut de France|Francouzského institutu]]. K němu patří též [[Francouzská akademie věd]], založená v roce 1666 ministrem financí [[Jean-Baptiste Colbert|Colbertem]].{{fr}} [http://www.academie-sciences.fr/ Stránky Francouzské akademie věd] [613] => [614] => Paříž je také sídlem mnoha výzkumných ústavů a laboratoří, ať již francouzských, nebo mezinárodních. K nejvýznamnějším patří [[Centre national de la recherche scientifique|Národní výzkumné centrum]], [[Institut Henri Poincaré]] (centrální francouzský ústav pro matematiku a fyziku) a [[Pasteurův ústav]]. Dále je to např. [[Francouzská národní knihovna]] a [[Národní archiv (Francie)|Francouzský národní archiv]], [[Institut français d'architecture]], [[Pařížská observatoř]], [[IRCAM]] nebo [[INSEE]]. Z mezinárodních institucí zde má ředitelství např. [[Evropská kosmická agentura]]. [615] => [616] => === Knihovny === [617] => [[Soubor:Bibliothèque nationale de France (Richelieu) - cour Vivienne haut.jpg|náhled|Původní sídlo Národní knihovny v ''Rue de Richelieu'']] [618] => Prvořadou institucí nejen v Paříži, ale v celé Francii je [[Francouzská národní knihovna]]. Její základy sahají až do [[středověk]]u, kdy [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] založil královskou knihovnu, která obsahovala 917 rukopisů. [[František I. Francouzský|František I.]] ji přestěhoval z Paříže na [[Fontainebleau (zámek)|zámek Fontainebleau]]. Radikální změnu znamenala pro francouzské knihovny Velká francouzská revoluce, kdy byly celé klášterní knihovny a knižní sbírky [[Sekularizace|sekularizovány]] a dále znárodňovány šlechtické knihovny, jejichž knihy poté obohatily fondy vzniklé Národní knihovny. Knihovna od roku 1998 sídlí v moderní budově na nábřeží ve [[13. pařížský obvod|13. obvodu]].{{fr}} [http://www.bnf.fr/fr/la_bnf/histoire_de_la_bnf.html Historie Francouzské národní knihovny] Její původní sídlo v ''[[Rue de Richelieu]]'' slouží k uložení neknihovních sbírek ([[mince]], [[fotografie]], [[plakát]]y apod.). Knihovna má i další oddělení, jako je [[Bibliothèque de l'Arsenal]] nebo [[Bibliothèque-musée de l'Opéra]]. Zajímavostí jsou zvláštní fondy [[erotika|erotické]] literatury nazvané ''[[Enfer]]''.{{fr}} [http://oeil.electrique.free.fr/article.php?articleid=108&numero=13 Historie sbírky Enfer] [619] => [620] => Nejstarší veřejnou knihovnou ve Francii je [[Bibliothèque Mazarine]] na nábřeží ''[[Quai de Conti]]'' v [[6. pařížský obvod|6. obvodu]], která vznikla z osobní knihovny [[Jules Mazarin|kardinála Mazarina]]; byla otevřena již v roce 1643. Od roku 1945 je připojena k [[Institut de France|Francouzskému institutu]].{{fr}} [http://www.bibliotheque-mazarine.fr/mazhisto.htm Historie Mazarinovy knihovny] {{Wayback|url=http://www.bibliotheque-mazarine.fr/mazhisto.htm |date=20111031053455 }} Významnou veřejnou knihovnou je rovněž [[Bibliothèque publique d'information]], přičleněná k [[Centre Georges Pompidou]].{{fr}} [http://www.bpi.fr/fr/index.html Oficiální stránky Bibliothèque publique d'information] {{Wayback|url=http://www.bpi.fr/fr/index.html |date=20110511084031 }} [621] => [622] => [[Bibliothèques municipales de la ville de Paris|Pařížská městská knihovna]] tvoří síť 69 veřejných knihoven v jednotlivých městských obvodech.{{fr}} [http://www.paris-bibliotheques.org/ Oficiální stránky Pařížských městských knihoven] {{Wayback|url=http://www.paris-bibliotheques.org/ |date=20110204081902 }} Některé z nich jsou specializované: [[Bibliothèque historique de la ville de Paris]] (Historická knihovna města Paříže), [[Bibliothèque administrative de la ville de Paris]] (Správní knihovna města Paříže), [[Bibliothèque des littératures policières]] (Knihovna detektivní literatury) a [[Médiathèque musicale de Paris]] (Hudební mediotéka); další knihovny se specializují na [[výtvarné umění|výtvarné]] a [[užité umění]] ([[Bibliothèque Forney]]), [[feminismus]] ([[Bibliothèque Marguerite Durand]]), [[literatura pro děti a mládež|literaturu pro děti a mládež]] ([[Bibliothèque de l'Heure Joyeuse]]), [[kinematografie|kinematografii]] ([[Bibliothèque du cinéma François-Truffaut]], [[Cinémathèque Robert-Lynen]], [[Forum des images]]) a [[Cestovní ruch|turismus]] ([[Bibliothèque du tourisme et des voyages]]). [623] => [624] => [[Soubor:Salle de lecture Bibliotheque Sainte-Genevieve n10.jpg|náhled|vlevo|Studovna Knihovny Sainte-Geneviève]] [625] => Ve městě se rovněž nachází množství univerzitních knihoven sloužících jednotlivým univerzitám. Největší je [[Bibliothèque Sainte-Geneviève]] (pro univerzity Paříž I, Paříž II, Paříž III, Paříž IV a Paříž VII), která má všeobecné zaměření.{{fr}} [http://www-bsg.univ-paris1.fr/home.htm Oficiální stránky Knihovny Sainte-Geneviève] {{Wayback|url=http://www-bsg.univ-paris1.fr/home.htm |date=20111117062304 }} Obdobně ani [[Bibliothèque de la Sorbonne]] (univerzity Paříž I, Paříž III, Paříž IV, Paříž V a Paříž VII) nemá úzkou profilaci.{{fr}} [http://www.bibliotheque.sorbonne.fr/biu/spip.php?article75 Provozní údaje o Knihovně Sorbonna] Jiné knihovny jsou specializované na určité obory, např. [[lékařství]] ([[Bibliothèque interuniversitaire santé]]),{{fr}} [http://www.biusante.parisdescartes.fr/debut.htm Oficiální stránky Bibliothèque interuniversitaire santé] {{Wayback|url=http://www.biusante.parisdescartes.fr/debut.htm |date=20111101181049 }} [[přírodní vědy]] ([[Bibliothèque interuniversitaire scientifique de Jussieu|Bibliothèque Jussieu]], [[Bibliothèque universitaire Pierre-et-Marie-Curie|Bibliothèque Pierre-et-Marie-Curie]]),{{fr}} [http://www.jubil.upmc.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque universitaire Pierre-et-Marie-Curie] [[právo]] a [[ekonomie|ekonomii]] ([[Bibliothèque Cujas de droit et de sciences économiques|Bibliothèque Cujas]],{{fr}} [http://biu-cujas.univ-paris1.fr/repons/portal/bookmark;jsessionid=987B092561540BDDA6CECD2230EEA15B.WM?Global=0 Oficiální stránky Bibliothèque Cujas] {{Wayback|url=http://biu-cujas.univ-paris1.fr/repons/portal/bookmark;jsessionid=987B092561540BDDA6CECD2230EEA15B.WM?Global=0 |date=20100210200700 }} [[Bibliothèque Sainte-Barbe]]),{{fr}} [http://www.bsb.univ-paris3.fr/primo_library/libweb/action/search.do?dscnt=1&fromLogin=true&dstmp=1319128407948&vid=BSB&fromLogin=true Oficiální stránky Bibliothèque Sainte-Barbe]{{Nedostupný zdroj}} [[společenské vědy]] ([[Bibliothèque de sciences humaines et sociales Paris Descartes-CNRS]]),{{fr}} [http://www.bu.univ-paris5.fr/spip.php?article280 Oficiální stránky Bibliothèque de sciences humaines et sociales Paris Descartes-CNRS] {{Wayback|url=http://www.bu.univ-paris5.fr/spip.php?article280 |date=20111005121808 }} [[lingvistika|lingvistiku]] ([[Bibliothèque interuniversitaire des langues orientales]], [[Bibliothèque universitaire des langues et civilisations]]){{fr}} [http://www.bulac.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque universitaire des langues et civilisations] nebo [[francouzská literatura|francouzskou literaturu]] ([[Bibliothèque littéraire Jacques Doucet]]).{{fr}} [http://www.bljd.sorbonne.fr/ Oficiální stránky Bibliothèque littéraire Jacques Doucet] {{Wayback|url=http://www.bljd.sorbonne.fr/ |date=20130316020410 }} [626] => [627] => Rozsáhlé knihovny mají i jiné veřejné instituce, ať už [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]] ([[Bibliothèque de l'Assemblée nationale]]), [[INSEE|Francouzský statistický úřad]] ([[Bibliothèque centrale de l'Institut national de la statistique et des études économiques]]), nebo [[Institut français d'architecture|Francouzský institut architektury]] ([[Bibliothèque de la Cité de l'architecture et du patrimoine]]) aj. [628] => [629] => Ke specializovaným knihovnám patří např. [[Bibliothèque du Film]] (kinematografie),{{fr}} [http://www.bifi.fr/public/index.php Oficiální stránky Bibliothèque du Film] [[Médiathèque Musicale Mahler]] (hudba),{{fr}} [http://www.mediathequemahler.org/ Oficiální stránky Médiathèque Musicale Mahler] {{Wayback|url=http://www.mediathequemahler.org/ |date=20111112215755 }} [[Polská knihovna v Paříži|Polská knihovna]] (polské dějiny a kultura){{fr}} [http://www.bibliotheque-polonaise-paris-shlp.fr/index.php?id_rubrique=1125 Oficiální stránky Polské knihovny] nebo [[knihovna Saulchoir]] (náboženství).{{fr}} [http://www.bibliothequedusaulchoir.org/ Oficiální stránky knihovny Saulchoir] [630] => [631] => == Regionální média == [632] => === Tisk === [633] => Regionální deník ''{{Cizojazyčně|fr|Le Parisien}}'' má deset departementálních mutací, z nichž jedna je určena pro Paříž. Vycházejí zde čtyři bezplatné [[deník (noviny)|deníky]]: tři ráno (''{{Cizojazyčně|fr|20 minutes}}'', ''{{Cizojazyčně|fr|Direct Matin}}'' a ''{{Cizojazyčně|fr|Métro}}'') a čtvrtý večer (''Direct Soir''), většinou distribuované ve veřejné dopravě. Přehled o kulturním programu v metropoli přinášejí [[týdeník]]y ''L'Officiel des spectacles'' a ''Pariscope''. [634] => [635] => === Televize === [636] => [[Soubor:France3.jpg|náhled|Televizní studio France 3]] [637] => Kromě celostátního kanálu ''{{Cizojazyčně|fr|France 3}}'', který vysílá regionální program, působí v Paříži několik místních televizních společností. {{Cizojazyčně|fr|''Télif'' (Télévision Île-de-France)}} je televizní kanál šířený [[Kabelová televize|kabelem]], [[Družice|satelitem]] a [[Asymmetric Digital Subscriber Line|ADSL]], který spojuje několik místních televizních společností: ''VOTV'' ({{Cizojazyčně|fr|[[Val-d'Oise]]}}), {{Cizojazyčně|fr|''Télessonne'' ([[Essonne]]), ''TVM Est parisien'' ([[Seine-Saint-Denis]]), ''TVFil78'' ([[Yvelines]])}} a {{Cizojazyčně|fr|''RTV'' ([[Rosny-sous-Bois]])}}.{{fr}} [http://www.telif.tv/ Oficiální stránky Télif] Dalších sedm televizí sdílí jeden kanál: {{Cizojazyčně|fr|''NRJ Paris'', ''IDF 1'', ''Cap 24'', ''Demain IDF'', ''BDM TV'', ''Cinaps TV''}} a {{Cizojazyčně|fr|''Télé Bocal''}}. [638] => [639] => Od roku 2001 vysílaly v Paříži též dvě televize nezákonně, a to ''Zaléa TV'' a ''Teleplaisance.org'', tvořená pouze amatéry. Oba kanály jsou od roku 2007 šířeny přes [[internet]].{{fr}} [http://zalea.tv/ Televize Zaléa TV] {{Wayback|url=http://zalea.tv/ |date=20110930155412 }}{{fr}} [http://teleplaisance.org/ Stránky Teleplaisance.org] {{Wayback|url=http://teleplaisance.org/ |date=20111001215046 }} [640] => [641] => === Rozhlas === [642] => První [[rozhlas|rozhlasová stanice]] ''Radio Tour Eiffel'' začala v Paříži vysílat pro veřejnost 24. prosince 1921. Na rozdíl od jiných zemí bylo ve Francii umožněno i soukromé vysílání, první pařížská soukromá stanice ''Radiola'' získala licenci již v roce 1922. Dnes zde existuje několik desítek regionálních rádií různého zaměření.{{fr}} [http://www.frequence-radio.com/frequence-radio-PARIS.html Seznam rozhlasových stanic v Paříži] [643] => [644] => === Internet === [645] => Město Paříž provozuje vlastní internetové stránky [http://www.paris.fr/ www.paris.fr] a rovněž síť [[Wi-Fi]] pro bezplatné internetové připojení v městských parcích, knihovnách, muzeích a radnicích po dobu jejich otevření veřejnosti. Jedno připojení trvá maximálně dvě hodiny, poté musí být obnoveno.{{fr}} [http://www.paris.fr/pratique/paris-wi-fi/paris-wi-fi-comment-ca-marche/rub_7799_stand_29153_port_17981 Projekt WIFI na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/pratique/paris-wi-fi/paris-wi-fi-comment-ca-marche/rub_7799_stand_29153_port_17981 |date=20110905150111 }}{{fr}} [http://www.paris.fr/pratique/paris-wi-fi/paris-wi-fi-accessible-dans-les-jardins-parisiens/rub_7799_stand_31302_port_17981 Seznam pařížských parků a zahrad s WIFI připojením] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/pratique/paris-wi-fi/paris-wi-fi-accessible-dans-les-jardins-parisiens/rub_7799_stand_31302_port_17981 |date=20111022212436 }} Dalším elektronickým kanálem jsou světelné informační panely v ulicích, které přinášejí nejen zprávy o aktuální dopravní situaci, ale rovněž o kulturních akcích nebo počasí. V roce 2003 umožnil tehdejší starosta [[Bertrand Delanoë]] využití těchto tabulí ke zveřejnění asi 3600 milostných vzkazů ke [[Den svatého Valentýna|Dni svatého Valentýna]], které lidé poslali na internetovou adresu pařížské radnice.[http://www.sexus.cz/jaky-byl-letosni-valentyn Jaký byl letošní Valentýn?, 16. 2. 2003] [646] => [647] => == Kultura == [648] => {{Podrobně|Kultura Paříže}} [649] => [[Soubor:Pierre-Auguste Renoir 064.jpg|náhled|Obraz [[Auguste Renoir|Augusta Renoira]] s názvem ''Tanec v Moulin de la Galette'']] [650] => Paříž je ve Francii kulturním městem prvního řádu. Pro místní obyvatele i turisty nabízí nepřeberné množství kulturních institucí – přes 150 [[muzeum|muzeí]] a 200 [[galerie umění|galerií]], asi 100 [[divadlo|divadel]], přes 650 [[kino|kin]] a více než 10 000 [[restaurace (pohostinství)|restaurací]]. Nabídka kulturních událostí zahrnuje po celý rok četná divadelní a operní představení, koncerty, výstavy, hudební a filmové festivaly, módní přehlídky, ale i sportovní akce. [651] => [652] => === Krásná umění === [653] => Nejstarším hmotným dokladem o existenci [[divadlo|divadla]] v Paříži je [[Arènes de Lutèce]] v ulici ''[[Rue Monge]]'' v [[5. pařížský obvod|5. obvodu]]. Stavba sloužila jako římský [[amfiteátr]] i [[aréna]], pochází z 1. století n. l. a využívala se až do konce 3. století. Její kapacita byla zhruba 17 000 osob. [654] => [655] => [[Soubor:Paris Opera full frontal architecture, May 2009.jpg|náhled|vlevo|[[Opéra Garnier]]]] [656] => Vzhledem k centralistické tradici sídlí nejvýznamnější divadelní, operní a baletní soubory v hlavním městě. [[Opéra national de Paris|Pařížská národní opera]], založená roku 1669, hraje v [[Dějiny opery|dějinách opery]] významnou roli.{{fr}} [http://www.operadeparis.fr/cns11/live/onp/L_Opera/L_Opera_de_Paris/histoire_de_l_Opera.php?lang=fr Dějiny Pařížské opery] {{Wayback|url=http://www.operadeparis.fr/cns11/live/onp/L_Opera/L_Opera_de_Paris/histoire_de_l_Opera.php?lang=fr |date=20091015135516 }} Dnes má k dispozici dva operní domy. [[Opéra Garnier]] byla otevřena 5. ledna 1875 a nese název podle svého [[architekt]]a [[Charles Garnier|Charlese Garniera]]. Od roku 1989 slouží především pro představení [[balet]]u a klasických [[opera|oper]] a je rozlohou největším divadlem na světě. [657] => [658] => Hudební tradice v Paříži sahá až do [[středověk]]u, kdy zde na konci 12. století byla založena [[Notredamská škola|škola při Notre-Dame]]. V Paříži se nachází mnoho [[koncertní síň|koncertních sálů]], z nichž nejslavnější je [[Olympia (Paříž)|Olympia]]. Významné jsou rovněž sály [[Bataclan]], [[Folies Bergère]] nebo [[Zénith de Paris|Zénith]]. Staví se [[Philharmonie de Paris]], součást [[Cité de la musique]]. Koncerty populární hudby se často konají v [[AccorHotels Arena]]. Mezi významné autory hudby, kteří působili v Paříži, se řadí [[Fryderyk Chopin|Frédéric Chopin]], [[Hector Berlioz]] a [[Johann Strauss starší|Johann Strauss st.]], v moderní době byla slavnou zpěvačkou např. [[Édith Piaf]]. [659] => [660] => Také filmové projekce mají v Paříži velkou tradici. Dne 28. prosince 1895 [[Auguste a Louis Lumièrové|bratři Lumièrové]] uskutečnili v [[Salon indien du Grand Café]] první filmové promítání pro veřejnost. [661] => V Paříži se nachází velké množství kin, které měly v roce 2006 celkem 376 sálů, z nichž bylo 150 nezávislých a 89 uměleckých. Poskytují velkou nabídku, každý týden se promítá přibližně 450 až 500 různých filmů a roční návštěvnost přesahuje 27 miliónů diváků (údaje z roku 2006).{{fr}} [http://www.paris.fr/loisirs/paris-loisirs/paris-et-le-cinema/p8358 Údaje o kinech na stránkách města Paříže] {{Wayback|url=http://www.paris.fr/loisirs/paris-loisirs/paris-et-le-cinema/p8358 |date=20121016195709 }} [662] => [663] => === Muzea a galerie === [664] => Paříž spolu s regionem [[Île-de-France]] disponuje největší muzejní nabídkou ve Francii jak co do počtu muzeí, tak i co do rozsahu a různorodosti jejich sbírek. [665] => [666] => [[Soubor:Hall Napoléon (2).jpg|náhled|Vstup [[Pyramida v Louvru|skleněnou pyramidou]] Louvru]] [667] => [[Muzeum|Muzeem]] nejstarším a zároveň největším co do rozlohy a sbírek je [[Louvre]]. S návštěvností 8,3 milionu v roce 2006 se stalo zdaleka nejnavštěvovanějším na světě. Bylo založeno v roce 1793 a jeho exponáty pokrývají období od [[starověk]]u do konce 19. století. [668] => [669] => I další muzea se těší celosvětové reputaci: [[Musée national d'art moderne|Národní muzeum moderního umění]] a Musée d'Orsay, představující umění 2. poloviny 19. století (1848–1914). Tato tři muzea mají statut národních institucí a jsou zřizována francouzským státem obdobně jako např. [[Musée national du Moyen Âge]] (Národní muzeum středověku) či [[Musée du quai Branly]] (mimoevropské umění). Další řídí jednotlivá ministerstva, jako např. [[Musée de l'Armée]] (v [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]]). [670] => [671] => Město Paříž provozuje několik vlastních muzeí, z nichž nejvýznamnější je [[Musée Carnavalet]], věnované [[dějiny Paříže|dějinám Paříže]], dále [[pařížské katakomby]], [[Petit Palais]], [[Palais de Tokyo]] (moderní umění), [[Musée Cernuschi]] (asijské umění), [[Musée des arts décoratifs]] ([[dekorativní umění]]) a jiná. [672] => [673] => === Gastronomie === [674] => [[Soubor:La Coupole.jpg|náhled|La Coupole za tmy]] [675] => {{viz též|Francouzská kuchyně}} [676] => První [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] v moderním smyslu slova vznikly v Paříži v 18. století. Termín restaurace se objevil v roce 1765, kdy jeden provozovatel vývařovny polévek získal povolení prodávat též jehněčí s omáčkou. Od té doby se restaurací nazývaly podniky, které nabízely různé druhy jídel. Před [[Velká francouzská revoluce|Velkou francouzskou revolucí]] nebylo v Paříži ani 100 restaurací, neboť omezení v podobě [[cech]]ovních práv zakazovala prodávat různé typy jídel v jednom podniku. Teprve po revoluci a zrušení omezení počet restaurací narůstal. Pařížské restaurace provozovali většinou kuchaři, kteří původně pracovali ve šlechtických rodinách a po jejich emigraci začali podnikat v pohostinství. Tím rozšířili mezi měšťanské vrstvy styl vaření, který do té doby neznaly. [677] => Rovněž [[kavárna|kavárny]] se staly nedílnou součástí francouzské kultury a jejich obliba rostla od roku 1670, kdy byla otevřena [[Café de la Régence]].{{en}} [http://www.chess-poster.com/english/chesmayne/cafe_de_la_regence_coffee_houses.htm Dějiny Café de la Régence] {{Wayback|url=http://www.chess-poster.com/english/chesmayne/cafe_de_la_regence_coffee_houses.htm |date=20130610123049 }} Dnes je nejstarší kavárnou v Paříži [[Café Procope]], zprovozněná v roce 1686.{{fr}} [http://www.procope.com/lhistorique/ Historie Café Procope] {{Wayback|url=http://www.procope.com/lhistorique/ |date=20130703063933 }} Kavárny byly velmi populární v 18. století, od poloviny 19. století se rozšířily i na chodníky a bulváry. [678] => [679] => V té době se Paříž napojila na železnici a během následné [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] se do města začali stěhovat obyvatelé z různých částí Francie, kteří s sebou přinášeli gastronomické rozmanitosti jednotlivých regionů. Vznikly tak specializované rybí restaurace či restaurace s [[alsasko]]u nebo [[provence|provensálskou]] kuchyní. Rovněž příchod [[Imigrace|imigrantů]] ze zahraničí, ať už z evropských zemí, nebo z [[Maghreb]]u či [[Asie]] přinesl ještě větší kulinářskou rozmanitost, takže dnes Paříž nabízí kuchyně pěti kontinentů. [680] => [681] => K nejproslulejším podnikům patří restaurace [[Maxim's]] a kavárny [[Café de Flore]], [[La Coupole (Paříž)|La Coupole]], [[La Rotonde]], [[Les Deux Magots]] nebo [[Café de la Paix]]. [682] => [683] => === Sport === [684] => {{Podrobně|Sport v Paříži}} [685] => [[Sport|Sportovní akce]] během celého roku tradičně patří v hlavním městě k významným událostem. Od konce 19. století hrála Paříž důležitou roli v šíření a organizaci moderního sportu. V Paříži byl poprvé udělen titul „mistr světa“ (1740 ve hře [[jeu de paume]]), poprvé použit [[Metrická soustava|metrický systém]] v [[atletika|atletice]] (1798), proběhlo zde první soutěžní [[parkurové skákání]] (1866), první [[cyklistika|cyklistický]] závod (1868), první turnaj v [[Sportovní šerm|moderním šermu]] (1893), ženy mohly poprvé soutěžit na [[olympijské hry|olympijských hrách]] (1900). [686] => [687] => [[Soubor:Roland_Garros_02.JPG|náhled|vlevo|[[Stade Roland-Garros]]]] [688] => [689] => Ve 20. století se rozšířila obliba fotbalu. První fotbalový šampionát ve Francii se konal v Paříži v roce 1894. 21. května 1904 byla v Paříži založena [[FIFA]], která později přesídlila do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Fotbal se ve větším měřítku prosadil ve 20. letech, kdy bylo založeno množství fotbalových klubů (''Red Star'', ''[[Racing Paříž|Racing]]'', ''Olympique'', ''CASG'', ''Stade français'' aj.) Také první mistrovství ve fotbale žen se konalo v Paříži (v roce 1918) a hrálo se až do roku 1937; obnoveno bylo až v roce 1970. [[Mistrovství světa ve fotbale]] se naposledy konalo v Paříži v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]] a pro tuto příležitost byl na pařížském předměstí [[Saint-Denis]] postaven [[Stade de France]]. K nejvýznamnějším sportovním organizacím patří [[fotbal]]ový klub [[Paris Saint-Germain FC|Paris Saint-Germain]]. [690] => [691] => Vznikla zde řada mezinárodních sportovních federací, a i když mnohé přesídlily do [[Švýcarsko|Švýcarska]], jiné zůstaly v Paříži. Právě na [[Sorbonna|Sorbonně]] přednesl v listopadu 1892 baron [[Pierre de Coubertin]] výzvu k obnovení olympijských her. [[Mezinárodní olympijský výbor]] byl založen v Paříži 23. června 1894 u příležitosti prvního olympijského kongresu. V Paříži se konaly hned [[letní olympijské hry 1900|druhé olympijské hry]] (1900) a poté ještě [[letní olympijské hry 1924|osmé]] (1924). Paříž bude opět pořádat olympiádu v roce [[letní olympijské hry 2024|2024]]. [692] => [693] => K hlavním pařížským sportovištím patří [[Parc des Princes]], [[Stade Roland-Garros]], [[Stade Sébastien-Charléty]], [[Stade Jean-Bouin]] nebo [[Stade Pierre de Coubertin]]. [[AccorHotels Arena|Palais omnisports de Paris-Bercy]] a [[Palais des Sports de Paris]] slouží vedle sportovních utkání také ke kulturním účelům, především koncertům. Paříž má rovněž 35 plaveckých [[bazén]]ů, včetně dvou 50metrových. [694] => [695] => == Partnerská města == [696] => {{Sloupce|2|2= [697] => * {{partnerské město|Alžír|rok=2003}} [698] => * {{partnerské město|Ammán|rok=1987}} [699] => * {{partnerské město|Athény|rok=2000}} [700] => * {{partnerské město|Bejrút|rok=1992}} [701] => * {{partnerské město|Berlín|rok=1987}} [702] => * {{partnerské město|Buenos Aires|rok=1999}} [703] => * {{partnerské město|Casablanca|rok=2004}} [704] => * {{partnerské město|Ciudad de México|rok=1999}} [705] => * {{partnerské město|Chicago|rok=1996}} [706] => * {{partnerské město|Jakarta|rok=1995}} [707] => * {{partnerské město|Jerevan|rok=1998}} [708] => * {{partnerské město|Káhira|rok=1985}} [709] => * {{partnerské město|Kjóto|rok=1958}} [710] => * {{partnerské město|Kodaň|rok=2005}} [711] => * {{partnerské město|Lisabon|rok=1998}} [712] => * {{partnerské město|Londýn|rok=2001}} [713] => * {{partnerské město|Madrid|rok=2000}} [714] => * {{partnerské město|Montréal|rok=2006}} [715] => * {{partnerské město|Moskva|rok=1992}} [716] => * {{partnerské město|Peking|rok=1997}} [717] => * {{partnerské město|Petrohrad|rok=1997}} [718] => * {{partnerské město|Porto Alegre|rok=2001}} [719] => * {{partnerské město|Praha|rok=1997}} [720] => * {{partnerské město|Québec|rok=2003}} [721] => * {{partnerské město|Rabat|rok=2004}} [722] => * {{partnerské město|Rijád|rok=1997}} [723] => * {{partnerské město|Řím|rok=1956}} [724] => * {{partnerské město|Saná|rok=1987}} [725] => * {{partnerské město|San Francisco|rok=1996}} [726] => * {{partnerské město|Santiago de Chile|rok=1997}} [727] => * {{partnerské město|São Paulo|rok=2004}} [728] => * {{partnerské město|Sofie|rok=1998}} [729] => * {{partnerské město|Soul|rok=1991}} [730] => * {{partnerské město|Sydney|rok=1998}} [731] => * {{partnerské město|Tbilisi|rok=1997}} [732] => * {{partnerské město|Tokio|rok=1982}} [733] => * {{partnerské město|Tunis|rok=2004}} [734] => * {{partnerské město|Varšava|rok=1999}} [735] => * {{partnerské město|Washington, D.C.|rok=2000}} [736] => * {{partnerské město|Ženeva|rok=2002}} [737] => }} [738] => [739] => == Citáty == [740] => * "Paříž je vždy dobrý nápad." Audrey Hepburnová{{Citace elektronického periodika [741] => | titul = Pařížský výlet titulky a citáty pro Instagram [742] => | periodikum = Adotrip [743] => | url = https://www.adotrip.com/cs/blog/paris-trip-captions-and-quotes-for-instagram [744] => | datum přístupu = 2024-01-17 [745] => }} [746] => * "V Londýně je móda povinností, v Paříži potěšením." Albert Chevalier{{Citace elektronické monografie [747] => | titul = Citáty – Paříž [748] => | url = https://www.nejlepsicitaty.cz/tema/pariz/ [749] => | datum přístupu = 2024-01-17 [750] => }} [751] => * "Paříž je směsicí nádhery a nedbalosti, všech odstínů elegance s výjimkou čistoty. Benjamin Franklin [752] => {{Citát v rámečku|V jednom okamžiku je zde možné najít největší luxus, největší svinstvo, největší mravnost, největší neřesti, lomoz a křik, krásu a špínu - je toho více než si dokážete představit. Člověk se ztrácí v tom nebi a je to pohodlné, protože se nikdo nezajímá o život, který tady vedete. Paříž je vše, co chceš. Můžeš se tady bavit, můžeš zahálet, smát se, plakat, dělat vše, co tě těší a nikdo se ani nepodívá, co děláš, protože tisíce lidí dělají to samé jako ty a každý tak, jak se mu zachce.|Fréderic Chopin|4=https://www.euvikendy.cz/pariz/}} [753] => [754] => == Odkazy == [755] => === Poznámky === [756] => [757] => [758] => === Reference === [759] => [760] => [761] => === Literatura === [762] => * {{Citace monografie | příjmení = Padberg | jméno = Martina | příjmení2 = Burgard | jméno2 = Oliver | titul = Paříž | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 479 | isbn = 978-80-7391-062-4}} [763] => * {{Citace monografie | příjmení = Clarke | jméno = Stephen | odkaz na autora = Stephen Clarke | titul = Obnažená Paříž, aneb, Tajný život města | vydavatel = Plus | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 323 | isbn = 978-80-259-0137-3}} [764] => * {{Citace monografie | příjmení = Ercole Pozzoli | jméno = Milena | titul = Paříž | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 136 | isbn = 80-7209-865-9}} [765] => * {{Citace monografie | příjmení = Hussey | jméno = Andrew | titul = Tajné dějiny Paříže : [barvité, zábavné i provokativní dějiny výjimečného města] | vydavatel = Beta-Dobrovský : Ševčík | místo = Praha : Plzeň | rok = 2010 | počet stran = 447 | isbn = 978-80-7306-433-4}} [766] => * {{Citace periodika | titul = Paříž | periodikum = Země světa | odkaz na periodikum = Země světa (časopis) | rok = 2015 | měsíc = leden | ročník = | číslo = | strany = 72}} [767] => [768] => === Související články === [769] => * [[Hasičská brigáda v Paříži]] [770] => * [[Komise staré Paříže]] [771] => * [[Paris 2030]] [772] => * [[Paris Musées]] [773] => * [[Přestavba Paříže během druhého císařství]] [774] => * [[Secese v Paříži]] [775] => * [[Mezinárodní výstava moderní uměleckoprůmyslové výroby]] [776] => * [[Architektura Paříže]] [777] => * [[Pařížský syndrom]] [778] => * [[Světová výstava 1855]] [779] => * [[Světová výstava 1867]] [780] => * [[Světová výstava 1878]] [781] => * [[Světová výstava 1889]] [782] => * [[Světová výstava 1900]] [783] => * [[Světová výstava 1937]] [784] => [785] => === Externí odkazy === [786] => * {{Commonscat}} [787] => * {{Otto|heslo=Paříž}} [788] => * {{Wikicitáty|téma=Paříž}} [789] => * {{Wikislovník|heslo=Paříž}} [790] => * {{Wikizprávy|kategorie=Paříž}} [791] => * {{Oficiální web}} {{fr}} {{en}} [792] => * [http://whc.unesco.org/fr/list/600 Pařížské nábřeží na stránkách UNESCO] {{fr}}{{en}} [793] => * [https://web.archive.org/web/20100322195837/http://www.paris-26-gigapixels.com/index-en.html Fotografie Paříže pořízená z věže kostela Saint-Sulpice v rozlišení 26 gigapixelů] {{en}} [794] => [795] => {{Pařížská aglomerace}} [796] => {{Francie}} [797] => {{Světové dědictví – Francie}} [798] => {{Hlavní města Evropy}} [799] => {{Autoritní data}} [800] => {{Portály|Francie|Geografie}} [801] => [802] => [[Kategorie:Paříž| ]] [803] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [804] => [[Kategorie:Města v Île-de-France]] [805] => [[Kategorie:Departementy v Île-de-France]] [806] => [[Kategorie:Francouzské departementy]] [807] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [808] => [[Kategorie:Olympijská města]] [809] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [810] => [[Kategorie:Města vyznamenaná Řádem čestné legie]] [811] => [[Kategorie:Nositelé Ordre de la Libération]] [812] => [[Kategorie:Francouzské prefektury]] [813] => [[Kategorie:Via Turonensis]] [814] => [[Kategorie:Sídla na Seině]] [] => )
good wiki

Paříž

Paříž , hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“). Představuje přirozené centrum Pařížské aglomerace a díky 552,7 miliardám € HDP (2008) hospodářsky nejaktivnější oblast ve Francii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Île-de-France','Velká francouzská revoluce','katedrála Notre-Dame (Paříž)','Eiffelova věž','Regiony ve Francii','Seina','středověk','Napoleon Bonaparte','Louvre','Clichy','INSEE','Filip II. August'

Clichy

Clichy je město a předměstí v severní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii.

Île-de-France

INSEE

Louvre

Seina

Středověk