Array ( [0] => 14669302 [id] => 14669302 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pašije [uri] => Pašije [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - světec}} [1] => [[Soubor:Stuttgart 2009 042 (RaBoe).jpg|náhled|upright|Ježíš nesoucí svůj kříž, pašijové hry, Německo]] [2] => [3] => '''Pašije''' (z [[latina|lat.]] ''passio'' – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Označují se tak buď přímo [[evangelium|evangelní]] vyprávění nebo příběhy, [[drama]]tické hry, [[liturgie|liturgická]] čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají. Název pochází z prvního slova při předčítání či zpěvu evangelních pasáží při liturgii (''Passio Domini nostri Iesu Christi secundum…'' „Utrpení našeho Pána Ježíše Krista podle…“). [4] => [5] => == Pašijové vyprávění == [6] => Pašijová vyprávění tvoří více či méně zřetelně oddělenou část kanonických [[Evangelium|evangelií]], která předchází závěrečné části o [[Vzkříšení Páně|vzkříšení]]. Patrný je zájem tvůrců evangelií i tradice, z níž čerpali, na detailním popisu posledních událostí Ježíšova života, jak vyplývá ze srovnání délky a podrobnosti první části, věnované Ježíšovu životu, a části druhé, tj. pašijí. Ve všech evangeliích jsou pašijová vyprávění plna [[Starý zákon|starozákonních]] citací a teologických interpretací, které představují Krista jako (předpovězeného) trpícího Božího služebníka, který svým utrpením naplňuje Písma. [[Biblický kánon|Kanonická]] zpracování této necelý den trvající epizody byla časem doplněna o množství výkladů, souvislostí i legendárních doplňků. [7] => [8] => === Předcházející události === [9] => [[Soubor:Hans Holbein d. J. 020.jpg|náhled|upright|Ježíšovo zatčení ([[Hans Holbein mladší|Hans Holbein ml.]])]] [10] => Líčení evangelií začíná událostmi, při kterých Ježíš předjímá svůj osud a připravuje se na něj. Ve čtvrtek večer slaví s [[apoštol]]y [[Pesach|svátek nekvašených chlebů]] a večeří [[Pesachový beránek|beránka]], svou [[Poslední večeře|poslední večeři]]. Pak se s nimi odebírá do [[Getsemanská zahrada|Getsemanské zahrady]], kde se modlí, zatímco apoštolové usínají. [11] => [12] => === Soud === [13] => [[Soubor:Grudziądz Polyptych 07.jpg|náhled|vlevo|upright|Kristus před Pilátem ([[Mistr Třeboňského oltáře]])]] [14] => Do zahrady přijdou vojáci a vyslanci kněží a zatknou Ježíše, kterého jim za úplatu označí apoštol [[Jidáš Iškariotský]]. Ježíše odvedou do domu velekněze [[Kaifáš]]e, který jej odsoudí pro [[rouhání]], když přisvědčí na otázku, zda je [[Mesiáš]]. Ježíš je ráno předán světské spravedlnosti a předveden před [[Pilát Pontský|Piláta Pontského]], římského správce provincie [[Judea|Judey]]. Ježíš zde čelí obvinění, že se označuje za krále Židů. Pilát Ježíše neuzná za vinného, respektive jej chce [[Amnestie|amnestovat]] s ohledem na svátky, ale dav podnícený kněžími si vynutí rozsudek ukřižováním. Podle Lukášova evangelia jej jakožto [[Galilea|Galilejce]] v průběhu líčení předá jejímu vládci Herodovi (dle pozdější tradice [[Héródés Antipas|Antipasovi]]), ten jej však vrátí Pilátovi bez rozsudku. [15] => [16] => === Cesta na Golgotu === [17] => [[Soubor:Cristo abrazado a la cruz El Greco.jpg|náhled|upright|Kristus nese Kříž ([[El Greco]])]] [18] => {{Podrobně|Nesení kříže}} [19] => Po rozsudku je Ježíš [[Bičování|bičován]], je mu nasazena [[trnová koruna]] a nachový plášť, a je zesměšňován jako falešný král; Pilát jej ukáže davu se slovy ''[[Ecce homo|hle člověk]]''. Cesta na popraviště je líčena stručně, kříž nese Ježíš a [[Šimon z Kyrény]]. Pozdější tradice doplnila [[nesení kříže]] o nekanonické prvky jako setkání s matkou nebo [[Svatá Veronika|svatou Veronikou]] a podle údajné trasy cesty po [[Via Dolorosa]]. Tyto prvky tvoří větší část zastavení [[Křížová cesta|křížové cesty]]. [20] => [21] => === Ukřižování === [22] => [[Soubor:Mathis Gothart Grünewald 058.jpg|náhled|vlevo|upright|Ukřižovaný Kristus ([[Matthias Grünewald|Grünewald]])]] [23] => {{Podrobně|Ukřižování Ježíše Krista}} [24] => Ježíš je [[Ukřižování|ukřižován]] na vrchu zvaném [[Golgota]] (Lebka). Na kříž je připevněna [[INRI|cedule ''Židovský král'']] a je opět zesměšňován. Spolu s Ježíšem jsou ukřižováni ještě dva zločinci, z nichž jeden se rouhá a [[Svatý Dismas|druhý]] se Ježíše zastane. Vojáci hrají kostky o Ježíšův plášť a dávají mu napít z houby napuštěné octem. Opodál stojí [[Maria (matka Ježíšova)|Marie, Ježíšova matka]] s příbuznou [[Marie Kleofášova|Marií Kleofášovou]] a [[Marie Magdalena|Marie Magdaléna]] (tři Marie), [[Salome (následovnice Ježíšova)|Salome]] a ''milovaný učedník'' (ztotožňovaný s [[Jan Evangelista|Janem]]). Poté, co se objeví znamení (zatmění nebe, zemětřesení apod.), Ježíš skoná a [[Centurion (voják)|setník]] jej označí za skutečného [[Boží syn|Božího syna]]. Na to [[Longin|voják]] probodne [[Svaté kopí|kopím]] Ježíšův bok a konstatuje smrt. [25] => [26] => === Sejmutí a vzkříšení === [27] => [[Soubor:Peter Paul Rubens - Descent from the cross (1617).jpg|náhled|upright|Snímání z Kříže ([[Peter Paul Rubens|Rubens]])]] [28] => Následné události již nejsou součástí utrpení Krista, ale protože bezprostředně navazují a těsně souvisí, bývají někdy součástí pašijového cyklu. Ježíšovo tělo si od Piláta vyžádá zámožný [[Josef z Arimatie|Josef Arimatejský]], jeho tajný příznivec. Tělo je sejmuto z kříže a protože nelze provést pohřeb kvůli nastávajícímu [[šabat]]u, je uloženo do [[Boží hrob|prázdného hrobu]], který je zavalen těžkým kamenem. Když po svátku v neděli ráno přijdou ženy tělo připravit, hrob je prázdný, protože Ježíš třetí den [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|vstal z mrtvých]]. [29] => [[Soubor:The Resurrection – NG.O 477.jpg|náhled|vlevo|Mistr Třeboňského oltáře, Zmrtvýchvstání Krista (1380)]] [30] => [31] => == Pašije v liturgii == [32] => V římském [[ritus|ritu]] se pašije (tj. úryvky z evangelií o utrpení Krista) čtou dva dny v roce. Na [[Květná neděle|Květnou neděli]] se podle ročního cyklu čtou pašije z jednoho ze [[synoptické evangelium|synoptických evangelií]], zatímco na [[Velký pátek]] se čtou [[Evangelium podle Jana|Janovy]] pašije. Obvykle nemají formu pouhého předčítání knězem jako při čtení evangelia v ostatních dnech roku, ale jsou částečně dramaticky ztvárňovány. Většinou je čtou tři lidé, kteří mají rozdělené role (Kristus, vypravěč a ostatní postavy), nebo jsou v tomto rozdělení zpívány. Někdy se při zpěvu zapojuje i sbor, který dostává roli lidu. [33] => [34] => == Pašije v hudbě == [35] => Pašijemi se v hudbě označuje ta skladba, která zpracovává doslovný či parafrázovaný evangelijní text o utrpení Ježíše Krista. Podle toho, kterým evangeliem se řídí, se rozlišují Matoušovy, Markovy, Lukášovy či Janovy pašije. Všechna čtyři pašijová vyprávění zpracoval například [[Johann Sebastian Bach]] (''[[Matoušovy pašije]]''), inspiraci v nich nalezl i [[Bohuslav Martinů]] (''[[Řecké pašije]]''). [36] => [37] => Česká undergroundová kapela [[The Plastic People of the Universe|Plastic People of the Universe]] také zpracovala ''[[Pašijové hry (album)|Pašijové hry]]'' v roce 1978. [38] => [39] => == Pašijové hry == [40] => Divadelní představení. Jejich největší rozvoj spadá do 14.–15. století ve městech, jejich popularita se nejdéle udržela na venkově, kde se postupně staly tradicí. Dodnes živé jsou např. v německém [[Oberammergau]]. [41] => [42] => V Česku tradice pašijových her stále žije v [[Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]]. První písemné doložení [[Hořické pašijové hry|Hořických pašijových her]] se datuje k roku 1816. V roce 1893 byla pro pašijové hry postavena nová divadelní budova a v prvních dvou letech navštívilo představení 80 tisíc návštěvníků. Mezi hosty byli také členové císařské rodiny, členové předních šlechtických rodů, vysocí církevní hodnostáři a další významné osobnosti. V roce 1897 zde američtí filmaři natočili [[Hořický pašijový film]], první [[hraný film]] natočený na území dnešní České republiky. Pašijové hry se konají každý rok v letních měsících v hořickém přírodním amfiteátru.{{Citace elektronické monografie|titul=Hořické pašijové hry|vydavatel=horickepasije.cz|url=http://www.horickepasije.cz/index.html|datum přístupu=2017-01-15|url archivu=https://web.archive.org/web/20161030154820/http://horickepasije.cz/index.html|datum archivace=2016-10-30|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|titul=Pašijové hry v Hořicích na Šumavě - historie|vydavatel=Oficiální stránky města Český Krumlov|url=http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_pasije.xml|datum přístupu=2017-01-15|url archivu=https://web.archive.org/web/20170118063217/http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_pasije.xml|datum archivace=2017-01-18|nedostupné=ano}} [43] => [44] => Známá je také pašijová hra ''Co se stalo s Ježíšem'', která se hraje každý rok v úterý svatého týdnu ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. [45] => [46] => == Reference == [47] => [48] => {{Citace elektronické monografie [49] => | titul = Co se stalo s Ježíšem? [50] => | url = http://www.pasijezr.cz [51] => }} [52] => [53] => [54] => == Externí odkazy == [55] => * {{Commonscat}} [56] => * {{Wikislovník|heslo=pašije}} [57] => * {{Otto|heslo=Pašije}} [58] => * {{Citace elektronické monografie [59] => | titul = Pašijový týden [60] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400011/ [61] => | vydavatel = Česká televize [62] => | datum_vydání = 2014 [63] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [64] => }} Dokument z cyklu České televize ''Naše tradice'' [65] => [66] => {{Ježíš Kristus}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Hudba|Křesťanství}} [69] => [70] => [[Kategorie:Pašije| ]] [71] => [[Kategorie:Liturgický rok]] [72] => [[Kategorie:Divadelní žánry]] [73] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [74] => [[Kategorie:Obecné hudební formy]] [75] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [76] => [[Kategorie:Literární žánry]] [77] => [[Kategorie:Hagiografie]] [] => )
good wiki

Pašije

Ježíš nesoucí svůj kříž, pašijové hry, Německo Pašije (z lat. passio - „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Stuttgart 2009 042 (RaBoe).jpg','Johann Sebastian Bach','Kategorie:Pašije','Velký pátek','Křížová cesta','Evangelium','drama','trnová koruna','Šimon z Kyrény','latina','Marie Magdalena','Maria (matka Ježíšova)'