Array ( [0] => 16590627 [id] => 16590627 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pairiká [uri] => Pairiká [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pari detail from Pari holding a unique animal. 19th cent. Rajput style Bhopal museum (cropped).JPG|náhled|Parí na indické miniatuře z 19. století]] [1] => [2] => '''Pairiká''' je v [[Zoroastrismus|zarathušrismu]] a [[Perská mytologie|perské mytologii]] ženská [[daéva|démonická]] bytost, často přirovnávaná k evropským [[Čarodějnictví|čarodějnicím]] a [[víla|vílám]]. Zatímco v Avestě jsou pairiky zcela zlovolné, tak ve [[Střední perština|středoperských]] textech mívá tato bytost pod jménem '''paríg''' někdy pozitivnější charakter a v [[Perština|novoperštině]] je '''parí''' krásnou a dobrotivou vílou.{{Citace elektronické monografie [3] => | příjmení = Adhami [4] => | jméno = Siamak [5] => | odkaz na autora1 = [6] => | titul = Pairikā [7] => | url = https://www.iranicaonline.org/articles/pairika [8] => | datum vydání = [9] => | datum aktualizace = [10] => | datum přístupu = 2. 2. 2024 [11] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [12] => | jazyk = en [13] => }}.{{Citace monografie [14] => | příjmení = Curtisová [15] => | jméno = Vesta Sarkosh [16] => | titul = Perské mýty [17] => | vydavatel = Levné knihy [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2006 [20] => | strany = 21 [21] => | isbn = 80-7309-415-0 [22] => }} [23] => [24] => V Avestě pairiky vystupují ve společnosti „[[daéva|daévů]], zlých lidí a čarodějů“ a utíkají před [[Zarathuštra|Zarathuštrou]] poté, co pronesl modlitbu. Pitaona, jeden ze zloduchů zabitých hrdinou [[Keresáspa|Keresáspou]], je v [[Zamjád jašt]]u označen jako ten, kdo byl „velmi oddán čarodějkám“. V [[Jasna (zarathuštrismus)|Jasnu]] 16 a 68 je zmiňována ''muš pairiká'' „krysí čarodějka“, která je spojována s démonkou [[Ázi]] „Nenasytností“, a proti oběma jsou vzývány [[Ápas]] „Vody“. Lingvista [[Hermann Güntert]] spojil její jméno se sanskrtským ''muška'' „pohlavní orgány“, perským ''mošk'' „pižmo“ a starořeckým ''mús leukos'' „bílá myš, zvrhlík“, a považoval ji za démonku chtíče. V Tír jaštu jsou pairiky, přirovnávané k padajícím hvězdám, přemoženy [[Tištrja|Tištrjou]], [[Jazata|jazatou]] deště a hvězdy [[Sirius]]. Na dalších místech mladší Avesty je za jejich nepřítele označen [[Mithra]] a jsou spojovány se špatnou úrodou a [[noční můra|nočními můrami]]. Iranista Siamak Adhami avestánské pairiky přirovnává s různým ženským démonům, které z mužu vysávají životní sílu, jako jsou středověké [[Succubus|sukuby]], židovská [[Lilith]] nebo slovanské [[Rusalka|rusalky]]. [25] => [26] => Ve středoperských zdrojích jsou parígy spojovány s [[chtíč]]em a [[Modloslužba|modloslužebnictví]]m, a vystupují společně s démony a čaroději. Jedna z nich, která měla podobu psa, byla zabita hrdinou Srídem. V [[Bundahišn]]u je zmiňováno, že král [[Džamšíd|Džam]] s démony zplodili pokolení opic, medvědů a „obyvatel lesa“, přičemž démony jsou snad myšleny právě parígy. Jako zlovolné bytosti se objevují také v [[Manicheismus|manicheistické]] literatuře. V několika pasážích středoperského překladu [[Vendídád]]u a Nírangistánu, ale mají parígy spíše pozitivní charakter a v textu Památka Džamáspova je pro svou krásu manželka krále [[Hušang]]a přirovnávána právě k nim. [27] => [28] => V novoperských textech, vzniklých po [[Muslimské dobytí Persie|islamizaci Íránu]], jako je [[Šáhnáme]], mají parí až na výjimky pozitivní charakter a lze je přirovnat k vílám či nymfám. Často jsou doprovázeny [[džin]]y a někdy jsou označovány jako „ty co jsou lepší než my“, což orientalista [[Reynold A. Nicholson]] a iranista [[Arthur Christensen]] srovnali s evropským označováním vil jako „dobrých lidí“. [[Královna ze Sáby|Bilqís]], královna ze Sáby, je označována za dceru čínského císaře a parí, a Parízáda „Dcera parí“ je jednou z postav [[Tisíc a jedna noc|Tisíce a jedné noci]]. Současní íránští zarathuštristé pro parí prostírají hostinu na trávníku. [29] => [30] => Pod jménem peri, pari nebo bari se objevují také v pověstech [[Núristán]]ců a [[Kalašské náboženství|Kalašů]] v Hindúkuši jako dobrotivé horské víly. Podle jednoho z podání žijí na [[Tirič Mír]]u, nejvyššího hoře Hindúkuše, jsou označovány jako ''nangini'' „matky“, a vládnou divokým zvířatům a počasí. [[Arménština]] přejala perské slovo v podobě parik jako označení pro vílu.{{Citace elektronického periodika [31] => | příjmení = Witzel [32] => | jméno = Michael [33] => | odkaz na autora = Michael Witzel [34] => | titul = The Rgvedic Religious System and its Central Asian and Hindukush Antecedents [35] => | periodikum = [36] => | rok vydání = [37] => | ročník = [38] => | číslo = [39] => | strany = [40] => | url = https://www.academia.edu/43671591/The_%E1%B9%9Agvedic_Religious_System_and_its_Central_Asian_and_Hindukush_Antecedents [41] => | issn = [42] => | jazyk = en [43] => }} [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => [50] => * {{Otto|heslo=Peri}} [51] => [52] => [[Kategorie:Daévové]] [] => )
good wiki

Pairiká

Parí na indické miniatuře z 19. století Pairiká je v zarathušrismu a perské mytologii ženská démonická bytost, často přirovnávaná k evropským čarodějnicím a vílám.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'daéva','Perština','Modloslužba','Rusalka','Mithra','Succubus','Zoroastrismus','Perská mytologie','Jazata','víla','Čarodějnictví','Střední perština'

Čarodějnictví

Daéva

Jazata

Mithra

Modloslužba

Perština

Rusalka

Succubus

Víla

Zoroastrismus