Array ( [0] => 14732092 [id] => 14732092 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pajrek [uri] => Pajrek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Pajrek [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = Hrad Pajrek (019).jpg [4] => | popisek = Severní a západní strana obytné věže [5] => | využití = [6] => | poloha = [7] => | obec = [[Nýrsko]] [8] => | země = Česko [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Pajrek | lat = 49.277189 | lon = 13.13735 | float = center | relief = 1 | caption =}} [10] => | investor = [[Janovští z Janovic]] [11] => | další majitelé = [[Janovští z Janovic]]
[[páni z Vřesovic]]
[[Chanovští z Dlouhé Vsi]]
[[Kocové z Dobrše]] [12] => | současný majitel = [13] => | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [14] => | výstavba = před rokem 1356 [15] => | zánik = 1. polovina 16. století [16] => }} [17] => '''Pajrek''' je zřícenina [[hrad]]u na [[Šumava|Šumavě]] v katastrálním území [[Stará Lhota]] přibližně jeden a čtvrt kilometru jižně od města [[Nýrsko|Nýrska]] v [[Okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Stojí na severním výběžku hory Hraničář. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [18] => [19] => Hrad založili v první polovině čtrnáctého století [[Janovští z Janovic|páni z Janovic]], kterým patřil až do počátku šestnáctého století. Během [[Husitské války|husitských válek]] zde sídlil Jan z Janovic, který se střídavě přidával na strany [[Husitství|husitů]] a katolíků. V roce 1479 hrad dobylo a vypálilo [[Bavorsko|bavorské]] vojsko. V roce 1512 zpustlý hrad koupil a částečně obnovil [[Jindřich Kostomlatský z Vřesovic]], ale po jeho smrti hrad rychle zchátral a změnil se ve zříceninu, jejíž dominantou je mohutná [[Donjon|obytná věž]]. [20] => [21] => == Název == [22] => Podle dobového zvyku dostal hrad po svém založení německé jméno {{Cizojazyčně|de|Baiereck}}, ve významu bavorský hrad nebo hrad postavený u hranic s [[Bavorsko|Bavorskem]] na obranu proti Bavorům. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno hradu objevuje ve tvarech: de Pawrek (1360), Payerek (1379), de Payerecke (1419), Pajrek (1429), de Payrgyer Ecke (1440), de Payereku (1454), de Payreku (1461), de Payreka (1489), Payrek (1504), se zámkem Perykem (1541) a Peyrek (1554) Český název Pajrek vznikl zkomolením německého tvaru. [23] => [24] => == Historie == [25] => Hrad byl postaven v první polovině čtrnáctého století. [[První písemná zmínka]] o něm pochází z roku [[1360]] a nachází se v [[Přídomek|predikátu]] Něpra z Pajreku. V roce 1379 hrad vlastnili Něpr a Ondřej z rodu [[Janovští z Janovic|Janovských z Janovic]]. V držení tohoto rodu hrad zůstal až do roku 1512. [26] => [27] => Na počátku patnáctého století Pajrek společně vlastnili bratři Jan, Tomáš a Václav Janovští z Janovic. Za mladší bratry jej spravoval Jan, který roku 1412 vstoupil do služeb [[Jindřich III. z Rožmberka|Jindřicha z Rožmberka]], aby mu pomohl v jeho sporu s Rackem Rýzmberským z Janovic. Dohodli se tak, že Jindřichovi služebníci mohou na hradě bydlet, ale po dobu jejich pobytu bude Jindřich zajišťovat jídlo a pití pro celý hrad. [28] => [29] => [[Soubor:Pajrek hrad.jpg|náhled|vlevo|Zřícenina v roce 1840]] [30] => [31] => Nejspíše roku 1419 si hrad s [[panství]]m bratři rozdělili. Tomáš z Janovic se oženil s Eliškou z Týnce, se kterou měl syna Racka, kterému zřejmě bezdětný strýc Václav z Janovic v roce 1440 odkázal svůj podíl ve výši 150 kop [[groš]]ů. Václav zemřel před rokem 1446. Nejvíce informací se dochovalo o nejstarším Janovi. Na počátku husitských válek sympatizoval s husity a [[Jan Žižka|Janem Žižkou]]. Dne 10. září byl uveden mezi rukojmími, kteří měli zabezpečit příměří [[Táborský svaz|táboritů]] a [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. O dva roky později však umožnil katolickému vojsku z Bavorska a [[Švábsko|Švábska]], aby prošlo kolem hradu a plenilo husitské statky v okolí [[Klatovy|Klatov]]. Po roce 1427 se Jan opět přiklonil k husitům, a měl proto časté spory s Oldřichem z Rožmberka, které trvaly až do příměří uzavřeného 31. července 1432 a pokračovaly i po jeho uplynutí až do konce roku 1434. [32] => [33] => Jan měl s manželkou Eliškou z Rýzmberka syny Jana, Ojíře, Břeňka a Ondřeje. Břeněk s Ondřejem roku 1461 prodali své podíly bratranci Rackovi, který tak získal do svého držení celý hrad. Racek se stal klatovským [[Hejtman (vojenství)|hejtmanem]] a roku 1467 pravděpodobně vedl vojsko, které v bitvě u Nýrska porazilo bavorské křižáky. Při dalším bavorském vpádu v roce 1472 byl Racek už mrtev a Bavoři Pajrek dobyli, a zajali na něm Rackova syna. Polovinu hradu v té době vlastnil Mikuláš z Běšin, který ji roku 1470 koupil od Barbory z Běšin, vdovy po Rackovi. [34] => [35] => Další Osudy hradu na konci patnáctého století jsou nejasné. Nejspíše se jej zmocnili někteří členové rodu Janovských z Janovic a začali rozprodávat části panství bez panovníkova souhlasu, který byl nutný, protože Pajrek byl královským [[Manská soustava|manstvím]]. Na to si u krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] stěžoval Jindřich z Pajreka, snad jeden z Rackových synů, ale výsledek jeho snahy získat zpět ztracené statky není znám. Když se Jindřich oženil s Alžbětou z Nebílov, věnoval jí roku 1504 věno ve výši sta kop grošů, přičemž je hrad Pajrek zmiňován jako pustý. [36] => [37] => Roku 1512 Pajrek za 125 kop grošů koupil [[Jindřich Kostomlatský z Vřesovic]], který musel hrad alespoň částečně obnovit, aby byl vůbec obyvatelný. Jindřichova posádka škodila v okolí hradu a účastnila se boje Janovských proti královským městům. Jindřich Kostomlatský byl proto prohlášen za zemského škůdce, Pajrek oblehlo vojsko královských měst a Jindřicha zajalo. Poté byl převezen do Prahy a po ročním věznění v [[Daliborka|Daliborce]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] sťat. [38] => [39] => Král [[Ludvík Jagellonský]] daroval hrad v léno Albrechtovi ze Štenberka, ale ten se majetku neujal, protože vdova po popraveném, Kateřina Kocová z Dobrše měla na hradě věno, takže hrad jí nakonec zůstal. Po její smrti zdědili hrad její synové z prvního manželství Bohuslav a Podivín z Vidhostic a po nich jejich sestra Eva z Vidhostic. Roku 1538 však Kryštof Kostomlatský z Vřesovic, Jindřichův bratr, dostal hrad od [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] s podmínkou, že veškerý majetek Evy z Vidhostic vyplatí. Mezi Kryštofem a Evou pak vypukl spor, který roku 1539 Eva vyhrála, protože prokázala, že hrad přijala v [[léno]] už roku 1528. V roce 1541 předala hrad svým synům Petrovi a Adamovi [[Chanovští z Dlouhé Vsi|z Dlouhé Vsi]]. Časem celý hrad získal Adam a roku 1554 jej prodal Janu Kocovi z Dobrše za 600 kop [[Pražský groš|českých grošů]]. Jan Koc však sídlil na pohodlnějším zámku v [[Bystřice nad Úhlavou (zámek)|Bystřici nad Úhlavou]] a nepohodlný Pajrek ponechal osudu. Popis z roku 1556 uvádí hrad jako pustý. Hrad zanikl požárem a suť ze zřícené věže byla použita při výstavbě dvora pod zříceninou. [40] => [41] => == Stavební podoba == [42] => [[Soubor:Site plan Pajrek.jpg|náhled|Půdorys hradu]] [43] => [44] => Pajrek patří mezi [[Hrad donjonového typu|hrady donjonového typu]]. Postaven byl v závěru protáhlého [[Hřbet (geomorfologie)|hřbetu]] na skalním útvaru tvořeném [[erlan]]em a [[stromatit]]em v nadmořské výšce 617 metrů. [45] => [46] => Jádrem hradu je rozměrný [[donjon]] s půdorysem o rozměrech přibližně 16 × 16 metrů, který patří k nejrozměrnějším věžím v Česku. Severní strana věže byla zapojena do obvodové [[Hradba|hradby]], která uzavírala přibližně čtverhranný areál, v jehož severovýchodním rohu stála menší věžovitá stavba. Vnější opevnění tvořené [[Příkop (válečnictví)|příkopy]] a hradbami pochází nejspíše ze druhé poloviny patnáctého století a je patrné zejména na jižní straně podél původní přístupové cesty. [47] => [48] => [[Soubor:Hrad Pajrek (024).jpg|náhled|vlevo|upright|Západní strana věže s patrným vstupním otvorem]] [49] => [50] => Zřícenina věže částečně dosahuje až do výšky čtvrtého podlaží, přičemž na severní a západní vnější straně se dochovaly zbytky původní omítky. Zdi věže jsou v přízemí silné okolo 2,4 metru, ale ve vyšších partiích se dvakrát zeslabují. Odsazením byl získán prostor pro uložení konstrukčních prvků podlaží. Nad prvním odsazením se tloušťka zdí snižuje na 1,9 metru a po druhém na 1,5 metru. Celé první podlaží sloužilo pouze k vyrovnání terénních členitostí. [51] => [52] => Nejhůře dochovanou částí věže je jižní strana. Příčinou jejího zřícení byla nejspíše menší stabilita způsobená existencí okenních otvorů. Východní zeď je poškozená statickými poruchami, které se projevují vertikálními prasklinami zdiva. Severní a západní strana je vysoká okolo osmnácti metrů. Ve čtvrtém podlaží severní zdi je patrný otisk nejspíše okenní [[Špaleta|špalety]]. Vstup do věže býval ve druhém podlaží západní stěny. Při úpravách na konci devatenáctého století byl částečně zazděn. Pravděpodobně jej uzavíraly masivní jednokřídlé dveře zajišťované závorou, k jejímuž uložení sloužila trámová kapsa s rozměry 25 × 25 centimetrů. [53] => [54] => [[Soubor:Hrad Pajrek (062).jpg|náhled|Kapsa pro uložení závory vstupu do věže]] [55] => [56] => Podlaha prvního podlaží byla uložena na odsazení obvodového zdiva. Nosné trámy uložené ve směru východ–západ byly dlouhé dvanáct metrů a měly průřez s rozměry 35 × 35 centimetrů. Vzhledem ke své délce musely být v polovině délky podloženy průvlakem s opačnou orientací, který mohl být podepřen sloupkem v suterénu. Další odsazení obvodových zdí se nachází o osm metrů výš, a proto byl interiér pravděpodobně horizontálně rozdělen dalším podlažím se samonosnou konstrukcí vloženou do interiéru a podepřenou středovými sloupy. Trámy čtvrtého podlaží byly položeny na výstupek vzniklý odsazením obvodových zdí. Páté podlaží mělo, podobně jako třetí, samonosnou konstrukci, ale vzhledem ke stavu zdiva není jasné, zda bylo páté podlaží plnohodnotné nebo se jednalo pouze o zvýšený půdní prostor. [57] => [58] => Podobně řešené věže mohly být také na hradech [[Nový Herštejn]], [[Pušperk]], [[Kunžvart]] nebo na bavorském [[Neujochenstein]]u. [59] => [60] => == Přístup == [61] => Ke zřícenině hradu vede zeleně značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]] z Nýrska do Staré Lhoty. Okolo osady Pajrek pod zříceninou vede také [[Cyklistická trasa|cyklotrasa]] č. 2049 z Nýrska do zaniklých [[Zadní Chalupy|Zadních Chalup]]. [62] => [63] => == Odkazy == [64] => [65] => === Reference === [66] => [67] => {{MonumNet [68] => | název = Hrad Pajrek, zřícenina [69] => | ID = 138144 [70] => | datum = 2018-12-21 [71] => }} [72] => Sedláček (1893), s. 132 [73] => Sedláček (1893), s. 133 [74] => Sedláček (1893), s. 134 [75] => Sedláček (1893), s. 135 [76] => {{Citace monografie [77] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [78] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [79] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [80] => | místo = Praha [81] => | rok = 1985 [82] => | počet stran = 528 [83] => | svazek = IV. Západní Čechy [84] => | kapitola = Pajrek – hrad [85] => | strany = 251–252 [86] => }} [87] => {{Citace monografie [88] => | příjmení = Profous [89] => | jméno = Antonín [90] => | odkaz na autora = Antonín Profous [91] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny [92] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [93] => | místo = Praha [94] => | rok = 1949 [95] => | počet stran = 706 [96] => | svazek = II. CH–L [97] => | typ kapitoly = heslo [98] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0317 [99] => | kapitola = Pajrek [100] => | strany = 317–318 [101] => }} [102] => {{Citace monografie [103] => | příjmení = Sedláček [104] => | jméno = August [105] => | odkaz na autora = August Sedláček [106] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [107] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-9-domazlicko-klatovsko [108] => | vydavatel = František Šimáček [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1893 [111] => | počet stran = 268 [112] => | svazek = IX. Domažlicko a Klatovsko [113] => | kapitola = Pajrek hrad [114] => | strany = 131 [115] => | poznámka = Dále jen Sedláček (1893) [116] => }} [117] => {{Citace periodika [118] => | příjmení = Boukal [119] => | jméno = Jan [120] => | titul = Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, loupeživý rytíř a pán na Pajreku [121] => | periodikum = Hláska [122] => | rok = 2018 [123] => | měsíc = říjen [124] => | ročník = XXIX [125] => | číslo = 4 [126] => | strany = 59 [127] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl%C3%A1ska%202018-4.pdf [128] => | datum přístupu = 2020-03-31 [129] => | issn = 1212-4974 [130] => }} [131] => {{Citace monografie [132] => | příjmení = Durdík [133] => | jméno = Tomáš [134] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [135] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [136] => | vydavatel = Libri [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 2002 [139] => | isbn = 80-7277-003-9 [140] => | počet stran = 736 [141] => | typ kapitoly = heslo [142] => | kapitola = Pajrek [143] => | strany = 415–416 [144] => }} [145] => {{Citace periodika [146] => | příjmení = Kastl [147] => | jméno = Petr [148] => | titul = Příspěvek k otázce vnitřního uspořádání podlaží v donjonu hradu Pajreku [149] => | periodikum = Hláska [150] => | rok = 2017 [151] => | ročník = XXVIII [152] => | číslo = 4 [153] => | strany = 49–54 [154] => | url = [155] => | issn = 1212-4974 [156] => }} [157] => {{Citace elektronické monografie [158] => | korporace = Seznam.cz [159] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [160] => | titul = Turistická mapa [161] => | url = https://mapy.cz/s/butalesulo [162] => | datum přístupu = 2020-04-03 [163] => | vydavatel = Mapy.cz [164] => }} [165] => [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] [169] => [170] => === Externí odkazy === [171] => * {{Commonscat}} [172] => * {{Otto|heslo=Pajrek}} [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [176] => [177] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Klatovy]] [178] => [[Kategorie:Hrady na Šumavě]] [179] => [[Kategorie:Hrady donjonového typu]] [180] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [181] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Klatovy]] [182] => [[Kategorie:Nýrsko]] [183] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v CHKO Šumava]] [] => )
good wiki

Pajrek

Pajrek je zřícenina hradu na Šumavě v katastrálním území Stará Lhota přibližně jeden a čtvrt kilometru jižně od města Nýrska v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Stojí na severním výběžku hory Hraničář.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Janovští z Janovic','Jindřich Kostomlatský z Vřesovic','Bavorsko','Chanovští z Dlouhé Vsi','Nýrsko','Oldřich II. z Rožmberka','Manská soustava','Vladislav Jagellonský','Pražský hrad','Ferdinand I. Habsburský','Jan Žižka','Jindřich III. z Rožmberka'

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Nýrsko