Array ( [0] => 15482844 [id] => 15482844 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paleolit [uri] => Paleolit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Doba kamenná}} [1] => '''Paleolit''' (z řeckého πάλαιος ''palaios'' – „starý“ a λίθος ''lithos'' – kámen) neboli '''starší [[doba kamenná]]''' je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Paleolit [3] => | periodikum = www.phil.muni.cz [4] => | url = http://www.phil.muni.cz/archeo/webmaster%20peppe/stara_mura/morarch/Vyzkumy/paleolit_mezolit/paleolit.html [5] => | datum přístupu = 2020-06-14 [6] => }} Paleolit začal v době, kdy se [[Homo habilis|člověk zručný]] poprvé naučil užívat [[Kamenné nástroje|nástrojů]], a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje [[mezolit]], který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Geologicky toto období spadá do [[pleistocén]]u, a proto je pro něj typické střídání [[doba ledová|dob ledových]] a meziledových (pleistocenní klimatický cyklus) a adaptibilita rodu homo ([[člověk]]) na měnící se klimatické podmínky. V Evropě bylo tou dobou velmi chladné podnebí. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin. [7] => [8] => == Datace obvykle udávaná pro střední Evropu == [9] => Paleolit se dále dělí na několik období, jejichž datace se ovšem v různých částech světa liší. Pro střední Evropu se obvykle udávají následující hodnoty. Protože v rámci paleolitu se zachází se statisíci či dokonce miliony let, nemá smysl je odpočítávat klasicky od přelomu letopočtu. Na mezinárodní úrovni se ustálila zkratka [[B. P.]] (z [[Angličtina|anglického]] {{Cizojazyčně|en|Before Present}} – před současností), která se přidá za údaj o počtu roků, česky se obdobně označí předložkou „před“ před údajem. [10] => [11] => Toto jsou nejčastěji uváděná rozpětí, v závorce příklad jiné datace: [12] => * [[nejstarší paleolit]]: před 2 500 000 – 600 000 (4 – 1 mil.) let [13] => * [[starý paleolit]]: před 600 000 – 250 000 (1 – 0,3 mil.) let [14] => * [[střední paleolit]]: před 250 000 – 40 000 (300 000 – 40 000) let [15] => * [[mladý paleolit]]: před 40 000 – 10 000 let [16] => * [[pozdní paleolit]]: před 10 000 – 8 000 let (často součást neolitu) [17] => [18] => == Nejstarší paleolit == [19] => {{Podrobně|Nejstarší paleolit}} [20] => Nejstarší paleolit (před 4 až 1 mil. let) je nejstarším a nejméně známým obdobím lidských dějin. [21] => [22] => === „Předchůdci“ člověka === [23] => [[Soubor:Bienvenida al Museo de Lucy.jpg|náhled|200px|Samice druhu ''[[Australopithecus afarensis]]'', známá jako [[Lucy (Australopithecus)|Lucy]]]] [24] => Na studiu evoluce člověka se v současnosti podílí velké množství vědních oborů – včetně [[Fyzická antropologie|Fyzické antropologie]], [[geologie]], [[klimatologie]], [[embryologie]] a [[genetika|genetiky]]. Zabývají se procesem [[Evoluce člověka|antropogeneze]] a [[hominizace]] zvířecích předků člověka. K dispozici mají kosterní pozůstatky pouze několika jedinců. Někdy je jedinec zastoupen pouze malou částí kostry. Stále jsou nalézány nové kosterní pozůstatky, které mohou pozměnit současnou teorii. I přes neustálý výzkum není ještě [[fylogeneze]] člověka v mnoha ohledech vyřešena. [25] => [26] => Počátek lidské evoluce je kladen do [[miocén]]u (cca 25 – 5 mil. př. n. l.), kdy došlo k ochlazování klimatu a ve východní Africe začaly mizet lesy. Místo nich se objevovala [[savana]]. Koncem miocénu došlo k další změně. Zaledněním polárních oblastí došlo k drastickému poklesu srážek, což lesy omezilo ještě více. Ve východní Africe navíc problémy prohloubila [[Tektonika|tektonická činnost]] a vytvoření [[Velká příkopová propadlina|Velkého afrického příkopu]]. [27] => [28] => Tím se omezoval životní prostor velkých opic, zvaných [[hominidé]]. Progresivnější z nich se životu na savanách přizpůsobili, především začali používat k pohybu pouze zadních končetin, což jim umožnilo jednak větší rozhled po nezalesněné krajině a jednak jim chůze umožnila překonávat velké vzdálenosti poměrně rychle. [29] => [30] => Nejznámějšími hominidy jsou [[Australopithecus|australopitékové]], žijící před 4 – 2 mil. lety. Z nich nejstarším druhem je ''[[Australopithecus afarensis]]'' (4 – 3 mil. př. n. l.). Nejznámějším z nich je samice Lucy, jejíž téměř úplná kostra byla nalezena v etiopském Hadaru roku 1974. Mladší druh [[Paranthropus robustus|''Australopithecus robustus'']] není rozhodně předkem člověka. Nadějnější je ''[[Australopithecus africanus]]'', jeho nejznámějším představitelem je [[taungské dítě]], jehož pozůstatky byly nalezeny roku 1925 v jihoafrickém Taungu. [31] => [32] => Přes všechny nálezy a teorie není dosud jednoznačně prokázáno, který australopithecus je předkem člověka a jestli vůbec nějaký. Badatelé se nicméně přiklánějí k názoru, že již australopitékové chodili vzpřímeně, mnohem více než je schopen současný [[šimpanz]].{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení = [34] => | jméno = [35] => | titul = Australopitékové kráčeli vzpřímeně už před 3,6 milionu let [36] => | periodikum = TÝDEN.cz [37] => | vydavatel = [38] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/veda/australopitekove-kraceli-vzprimene-uz-pred-3-6-milionu-let_163028.html [39] => | datum vydání = 2010-03-22 [40] => | jazyk = cs [41] => | url archivu = [42] => | datum přístupu = 2020-06-14 [43] => }} K tomu jim pomáhala i vyklenutá chodidla, podobná těm současným lidským (oproti "plochým" chodidlům [[Hominidé|lidoopů]], vhodným ke šplhání).{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Lucy neměla ploché nohy [45] => | periodikum = iROZHLAS [46] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [47] => | vydavatel = Český rozhlas [48] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [49] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/lucy-nemela-ploche-nohy_201102111829_jsuchomel [50] => | jazyk = cs [51] => | datum přístupu = 2020-06-14 [52] => }} Naopak mozkovny australopitéků nebyly výrazně větší než šimpanzí.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = [54] => | jméno = [55] => | titul = Australopithecus mohl být hloupější než šimpanz [56] => | periodikum = Sciencemag [57] => | vydavatel = [58] => | url = https://sciencemag.cz/australopithecus-mohl-byt-hloupejsi-nez-simpanz/ [59] => | datum vydání = [60] => | url archivu = [61] => | datum přístupu = 2020-06-14 [62] => }} [63] => [64] => === Nejstarší lidé === [65] => Lidské druhy se od zvířecích hominidů odlišují čtyřmi jevy hominisace: [66] => * vzpřímenou postavou a chůzí [67] => * rozvojem mozku a zvětšováním mozkovny [68] => * rozvojem myšlení a mluvidel a vznikem řeči [69] => * formováním práceschopné ruky s palcem postaveným proti ostatním prstům. [70] => [71] => [[Soubor:Homo habilis-KNM ER 1813.jpg|náhled|200px|vlevo|Lebka [[Homo habilis]] nalezená v roce [[1813]] v [[Keňa|Keni]]]] [72] => Nejstarším druhem člověka je [[Homo habilis|člověk zručný]] (''Homo habilis'', 2,4 – 1,9 mil. př. n. l.). Jeho nejstarší a nejslavnější nálezy pocházejí z [[Tanzanie]] z oblasti [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. [[Olduvai]]ská rokle – jedno z míst častých nálezů zde – dala název kultuře, která bývá s industrií člověka zručný spojována – [[oldovan]]. Oldovan se váže pouze na oblast okolo zlomové propadliny. Dochovala se kamenná industrie obvykle vyrobená z lávy nebo ze [[Buližník|silicitů]] a [[křemen]]ů. Typické tvary jsou sekáče, [[protobifas]]y, otloukače, drasadla, škrabadla atd. Stejně jako nástroje se [[člověk zručný]] naučil snad i užívat [[oheň]]. [73] => [74] => Před zhruba 1,9 mil. let nahradil člověka zručného [[Homo erectus|člověk vzpřímený]] (''Homo erectus'', 1,9 mil. př. n. l. – 200 000 př. n. l.) a s ním se objevuje nová kultura [[acheuléen]] (1,5 – 240 000 př. n. l.). Spolu s člověkem vzpřímeným se rozšiřuje z Afriky do západní a jižní Asie a 1 mil. př. n. l. i do Číny a západní poloviny Evropy. V mimoafrických regionech jsou také odlišně označovány některé varianty člověka vzpřímeného, např. [[Homo erectus|''Pithecanthropus erectus'']] na Jávě, ''[[Sinanthropus pekinensis]]'' v Číně a ''[[Homo heidelbergensis]]'' v Evropě. V [[Česko|Česku]] se také nacházejí lokality s nálezy z nejstaršího paleolitu, jedná se o [[Beroun]] nebo [[Čakovice]]. [75] => [76] => V některých zemích se rozeznává i [[starý paleolit]], pokud tomu tak není, tak na [[nejstarší paleolit]] navazuje přímo [[střední paleolit]] v době před 1 mil. let. [77] => [78] => == Starý paleolit == [79] => {{Podrobně|Starý paleolit}} [80] => [81] => Pokračuje [[acheuléen|acheulská kultura]]. Nositelem kultury [[acheuléen]] je ''[[Homo erectus]]'' (člověk vzpřímený) a později ''[[Homo heidelbergensis]]'' (člověk heidelberský), předchůdce [[Neandertálec|neandrtálce]]. Typickým nástrojem se stává [[pěstní klín]]. Dále se vyskytují [[Mnohostěn|polyedry]], drasadla a úplně ke konci začíná [[levalloiská technika]]. Ve východní Africe, Číně a jižní Evropě se zároveň s [[acheuléen]]em prosadila drobnotvará industrie. [82] => [83] => == Střední paleolit == [84] => {{Podrobně|Střední paleolit}} [85] => [[Soubor:Brno, Neanderthal Mother (detail of diorama).jpg|náhled|Neandrtálská matka s dítětem, Pavilon [[Anthropos]] v Brně]] [86] => Nositeli kultur středního paleolitu byly převážně archaické formy moderního člověka, rozšířené v období před 250 000 lety od Afriky až po severní Čínu. V Evropě jsou řazeny do druhu ''[[Homo heidelbergensis]]'', v Africe do druhu ''[[Homo rhodesiensis]]''. V tropické jihovýchodní Asii přežíval ''[[Homo erectus]]''. Před 130 – 250 000 lety se v Evropě z druhu ''[[Homo heidelbergensis]]'' vyvinul neandrtálec ([[Neandertálec|''Homo neanderthalensis'']]), který zde žil až do začátku mladšího paleolitu. [87] => [88] => Typickým rysem je rozmach variability industrie. Změnil se i způsob výroby – používají se spíš drobné úštěpy a industrie drobnotvará. Prosadila se plně [[levalloiská technika]] – nástroje teď byly vyráběny z předem připraveného jádra. [89] => [90] => Hlavním zdrojem potravy se stal lov, provázený rybolovem a sběrem. Vzniká umění a pravděpodobně i primitivní forma [[náboženství]] – existují náznaky rituálního pohřbívání alespoň některých členů komunit. [91] => [92] => V Evropě se nejvýrazněji prosazují kultury [[moustérien]] (v [[Česko|Česku]] nálezy např. v jeskyni [[Šipka (jeskyně)|Šipka]] nebo [[Švédův stůl]]), dále ve střední Evropě [[taubachien]] (nálezy v jeskyni [[Kůlna (jeskyně)|Kůlna]] a v [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|Předmostí]]), [[micoquien]] (v [[Česko|Česku]] některé vrstvy v jeskyni [[Kůlna (jeskyně)|Kůlna]]). [93] => [94] => V severní Africe se rozeznává kultura [[atérien]] s hroty na širokých úštěpech s typickým řapem, jižněji pak kultura [[sangoan]] a v jižní Africe [[fauersmith]]. Typickými nástroji pro tyto kultury jsou škrabadla, drasadla, klíny, sekáče, hroty. [95] => [96] => == Mladý paleolit == [97] => {{Podrobně|Mladý paleolit}} [98] => [[Soubor:Vestonicka venuse edit.jpg|náhled|200px|[[Věstonická venuše]]]] [99] => Mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.) se začíná rozvíjet v počínajícím [[interpleniglaciál]]u poslední doby ledové, kdy jsou domorodé populace středopaleolitických [[Neandertálec|neandertálců]] vytlačovány lidmi moderní anatomické stavby, zcela už podobnými až shodnými s člověkem dnešním. S nimi je spojen rozvoj čepelové techniky a jí odpovídajících jemnějších typů nástrojů. [100] => Ve starší fázi tohoto období, počínající před cca 43 000 lety na Balkáně, se v Evropě šíří tzv. [[přechodné kultury]], které nesou ještě prvky [[Střední paleolit|středního paleolitu]], ale část už progresivní prvky [[mladý paleolit|mladého paleolitu]]. Patři k nim kultura [[chatelperronien]], [[szeletien]] a [[bohunicien]] (lokality [[Stránská skála]] nebo Ondratice). Plně mladopaleolitické kultury byly: [[uluzzien]], [[jerzmanowicien]] a [[aurignacien]]. Dominantní způsob úpravy kamenné industrie je tzv. [[čepelová technika]]. [101] => [102] => Ve střední fázi [[mladý paleolit|mladého paleolitu]] rozlišujeme kultury [[gravettien]], jehož lokální variantou je moravský [[pavlovien]] se světoznámými nalezišti [[Dolní Věstonice]], [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlov]], [[Willendorf]] a [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|Předmostí u Přerova]] . O něco mladší je [[kostěnkovsko-avdějevská kultura]], [[maltsko-bureťská kultura]], [[mezinská kultura]] a [[středoevropský epigravettien|středoevropský]] a [[středomořský epigravettien]]. Jeskynní malby jsou typické i pro kulturu [[solutréen]]. [103] => [104] => [[Magdalénien]] s reprezentativními malbami ve španělských ([[Altamira]]) a francouzských ([[Lascaux]]) jeskyních už patří do pozdní fáze [[mladý paleolit|mladého paleolitu]]. K této kultuře v [[Česko|Česku]] patří nálezy z lokalit [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]], [[Býčí skála]] nebo [[Kůlna (jeskyně)|Kůlna]]. Dál rozlišujeme kultury [[epimagdalénien]] a [[hamburgien]]. [105] => [106] => == Pozdní paleolit == [107] => {{Podrobně|Pozdní paleolit}} [108] => [109] => Krátké závěrečné období paleolitu na přelomu [[pleistocén]]u a [[holocén]]u, kdy se začínají šířit borobřezové porosty (počátky práce se dřevem naznačuje výskyt hrubotvaté složky kamenné industrie – valounových sekáčů apod.) Kolísající, stále ještě málo příznivé klima i příroda dovolily obživu jen nevelkému počtu pohyblivých loveckých skupin, zčásti zřejmě navazujících na předchozí domácí osídlení. [110] => Nejvýraznější kultury [[pozdní paleolit|pozdního paleolitu]] jsou [[natúfien]] ve východním Středomoří, [[capsien]] v severní Africe, [[azilien]] na území hlavně Francie, [[creswellien]] ve Velké Británii a [[tišnovien]] v [[Česko|Česku]] . [111] => [112] => == Přehled kultur a industrií == [113] => [[Soubor:Biface Cintegabelle MHNT PRE 2009.0.201.1 V2.jpg |náhled|upright=1.0|Pěstní klín (západní Francie, před asi 0,5 mil. let)]] [114] => * [[Oldovan]] [115] => * Staropaleolitické industrie bez pěstních klínů [116] => ** [[Clactonien]] [117] => ** Valounové industrie – někdy také Heidelbergien [118] => * Staropaleolitické industrie s pěstními klíny [119] => ** [[Abbevillien]] [120] => ** [[Acheuléen]] [121] => * Středopaleolitické kultury [122] => ** [[Moustérien]] [123] => *** [[Amudién]] [124] => *** [[Bohunicien]] [125] => *** [[Charentien]] [126] => ** [[Jabrudien]] [127] => ** [[Taubachien]] [128] => ** [[Micoquien]] [129] => ** [[Hummalien]] [130] => ** [[Tayacien]][[File:18 PanneauDesLions(PartieDroite)BisonsPoursuivisParDesLions.jpg|náhled|[[Jeskynní malířství|Jeskynní malby]] v [[Chauvetova jeskyně|Chauvetově jeskyni]] z období svrchního paleolitu (kultura [[aurignacien]], 30 000 př. n. l.)]][[File:Venus of Willendorf - All sides.jpg|náhled|[[Willendorfská venuše]] z období mladšího paleolitu (kultura [[gravettien]], 22/20 000 př. n. l.)]][[Soubor:Europe20000ya.png|náhled|Evropská útočiště v [[Doba ledová|době ledové]] před 20 000 lety. Z kultury [[Solutréen]] na jihozápadě Evropy se vyvinula kultura [[Magdalénien]].]] [131] => * Mladopaleolitické kultury [132] => ** [[Solutréen]] [133] => ** [[Aurignacien]] [134] => *** [[Spitsynská kultura]] [135] => ** [[Chatelperronien]] [136] => ** [[Ulluzzien]] [137] => *** [[Bachokirien]] [138] => ** [[Gravettien]] [139] => ** Kultury s listovitými hroty [140] => *** [[Jerzmanowicien]] [141] => *** [[Linconbien]] [142] => *** [[Ranisien]] [143] => *** [[Streleckaja-Sungir]] [144] => *** [[Szeletien]] [145] => **** [[Bábonyien]] [146] => *** [[Bohunicien]] [147] => ** [[Magdalénien|Magdalenien]] [148] => ** [[Gorodtsovien]] [149] => ** [[Kultury typu Brinzeni]] [150] => *** [[Lippská kultura]] [151] => ** [[Kebaran]] [152] => * Pozdněpaleolitické kultury [153] => ** [[Azilien]] [154] => ** [[Tarnowien]] – v Česku [[Tišnovien]] [155] => ** [[Hamburgien]] [156] => ** [[Skupina s obloukovitými nožíky]] [157] => ** Skupiny s hroty se stopkou [158] => *** [[Epimagdalénien]] [159] => *** [[Ahrensburgien]] [160] => *** [[Brommien]] [161] => *** [[Swiderien]] [162] => *** [[Witowien]] [163] => ** [[Natúfien|Natufién]] [164] => [165] => == Odkazy == [166] => [167] => === Reference === [168] => [169] => [170] => === Literatura === [171] => * {{Citace monografie | příjmení = Beneš | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Člověk | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 342 | isbn = 80-204-0460-0}} [172] => * {{Citace monografie | příjmení = Fridrich | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Fridrich | titul = Středopaleolitické osídlení Čech | vydavatel = Archeologický ústav ČSAV | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 151 | isbn =}} [173] => * {{Citace monografie | příjmení = Fridrich | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Staropaleolitické osídlení Čech | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 235 | isbn = 80-86124-06-1}} [174] => * {{Citace monografie | příjmení = Fridrich | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů | vydavatel = Agentura Krigl | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 324 | isbn = 80-86912-04-3}} [175] => * {{Citace monografie | příjmení = Leakey | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Leakey | titul = Původ lidstva | vydavatel = Archa | místo = Bratislava | rok = 1996 | počet stran = 164 | isbn = 80-7115-031-2}} [176] => * {{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Svoboda (archeolog) | titul = Čas lovců : dějiny paleolitu, zvláště na Moravě | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok = 1999 | počet stran = 352 | isbn = 80-86023-19-2}} [177] => * {{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Počátky umění | vydavatel = Academia | místo = Brno | rok = 2011 | počet stran = 335 | isbn = 978-80-200-1925-7}} [178] => * {{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Paleolit Moravy a Slezska | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 303 | isbn = 978-80-86023-90-8}} [179] => * HRBKOVÁ, Kateřina, {{Citace monografie | příjmení = Tinková | jméno = Eva | odkaz na autora = |příjmení2=|jméno2=| titul = Jak se žilo v pravěku |vydání=| vydavatel = Computer Media | místo = Kralice na Hané | rok = 2012 | počet stran = 56 |strany=| isbn = 978-80-7402-132-9}} [180] => [181] => === Související články === [182] => * [[Moravský paleolit]] [183] => * [[Evoluce člověka]] [184] => [185] => === Externí odkazy === [186] => * [http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-kdy-se-zrodilo-umeni-dk0-/p_kultura.asp?c=A091022_103027_p_kultura_wag Kdy se zrodilo umění?] [187] => * {{Commonscat|Paleolithic}} [188] => * {{Wikislovník|heslo=paleolit}} [189] => [190] => {{Autoritní data}} [191] => {{Portály|Pravěk}} [192] => [193] => [[Kategorie:Paleolit| ]] [] => )
good wiki

Paleolit

Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios - „starý“ a λίθος lithos - kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin. Paleolit začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů, a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česko','mladý paleolit','acheuléen','Homo erectus','Homo heidelbergensis','Kůlna (jeskyně)','Neandertálec','pleistocén','Bohunicien','levalloiská technika','nejstarší paleolit','starý paleolit'

Acheuléen

Bohunicien

Česko

Neandertálec

Pleistocén