Array ( [0] => 14680870 [id] => 14680870 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pleistocén [uri] => Pleistocén [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Pleistocén''' (starším názvem '''diluvium''') je starší oddělení [[Čtvrtohory|čtvrtohor]]. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let ([[Annum|Ma]]) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let). Ovšem [[dopad planetky Eltanin]], která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později (před 2,5 milionem let). Stratotyp spodní hranice [[Čtvrtohory|čtvrtohor]] a tedy i pleistocénu je ve [[Vrica|Vrice]], [[Kalábrie]], [[Itálie]] – {{Souřadnice|39.0333333|17.1333333}}. Horní hranice mezi pleistocénem a [[holocén]]em je kladena prozatím 11,7 tisíc let ([[Annum|ka]]) před současnost. Pleistocén se dělí na spodní, střední a svrchní. [1] => [2] => Slovo pleistocén je odvozeno z [[Řečtina|řeckého]] πλεῖστος ''(pleistos)'' („nejvíce, převážný, většinově“) a καινός ''(kainos)'' („nový“). Označení pleistocén použil roku 1839 britský [[právník]] a [[geolog]] [[Charles Lyell]] (1797–1875). [3] => [4] => Nepřetržitý průběh klimatických změn v [[pliocén]]u, pleistocénu i [[holocén]]u byl důvodem, proč [[Mezinárodní komise pro stratigrafii]] upustila od dříve běžně užívaného termínu [[čtvrtohory]]. Proto je pleistocén součástí periody [[neogén]], která byla dříve zahrnována pod období označované jako [[třetihory]]. Pojmy třetihory i čtvrtohory již nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou. [5] => [6] => == Paleogeografie == [7] => Jednotlivé [[kontinent]]y se v této době již nacházely prakticky v současném postavení a orientaci. [8] => [9] => == Klima == [10] => [[Soubor:Pleistocene north ice map.jpg|náhled|vpravo|Maximální rozsah pevninského zalednění v pleistocénu]] [11] => [12] => Pleistocenní [[Podnebí|klima]] bylo charakteristické opakováním [[Doba ledová|ledových dob]] (glaciálů), kdy pevninské [[ledovec|ledovce]] dosahovaly v některých místech ke 40. rovnoběžce. Je odhadováno,že až 30 % zemského povrchu bylo pokryto [[led]]em. Navíc zóna [[permafrost]]u se táhla do vzdálenosti několik set kilometrů od jižního okraje ledovce v [[Severní Amerika|Severní Americe]], a mnoha set kilometrů v [[Eurasie|Eurasii]]. Průměrná teplota u okraje ledovce byla −6 °C; na okraji permafrostu 0 °C. [13] => [14] => V každé periodě zalednění bylo svazováno obrovské množství [[voda|vody]] v kontinentálních ledovcích, které dosahovaly mocnosti 1500–3000 metrů. To způsobovalo, že hladina moří byla přes 100 metrů níž než dnes. Během dob meziledových ([[interglaciál]]y) hladina moří opět stoupala, zaplavovala dřívější pevniny a průměrná teplota na povrchu země byla podobná jako dnes, nebo dokonce vyšší. [15] => [16] => Účinky zalednění byly znát po celém světě. [[Antarktida]] byla pokryta ledem celý pleistocén, a to už od předcházejícího pliocénu. [[Andy]] byly pokryty v [[Patagonie|Patagonii]] ledovou čepicí. Ledovce byly též na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] i [[Tasmánie|Tasmánii]]. V současnosti tající ledovce na [[Mount Kenya]], [[Kilimandžáro]] a [[Ruwenzori]] byly větší. Ledovce existovaly též v horách [[Etiopie]] a na západě v pohoří [[Atlas (pohoří)|Atlas]]. [17] => [18] => Na severní polokouli se mnoho ledovců spojilo dohromady. Ledovec pokrýval velkou část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], celou severní [[Evropa|Evropu]], [[Velká Británie (ostrov)|Velkou Británii]]. Velkým ledovcem byly pokryty [[Alpy]], a menší ledovcové splazy měla řada dalších evropských pohoří včetně [[Šumava|Šumavy]], [[Krkonoše|Krkonoš]], [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]] a [[Tatry|Tater]]. Severní moře byla zamrzlá. [19] => [20] => Na jižních okrajích ledovců se tvořila rozsáhlá [[jezero|jezera]] kvůli přerušeným odtokům a sníženému odpařování v chladném vzduchu. Severní centrální části Severní Ameriky pokrývalo sladkovodní jezero [[Agassiz (jezero)|Agassiz]]. Dalším velkým jezerem bylo jezero [[Bonneville (jezero)|Bonneville]] v místech, kde se dnes nachází [[Velké Solné jezero]]. V Eurasii se vyvíjela rozlehlá jezera v důsledku rychlého odtávání ledovců. Řeky byly větší a měly vyšší průtok. V [[Afrika|afrických]] jezerech bylo více vody v důsledku omezeného odpařování. [21] => [22] => Na druhé straně [[Poušť|pouště]] byly sušší a rozsáhlejší, protože kvůli menšímu oceánskému odpařování byly srážky nižší. [23] => [24] => == Velké události == [25] => {{viz též|Doba ledová}} [26] => Před 2,6 miliony let v centru [[galaxie Mléčná dráha]] došlo k velké události.{{Citace elektronického periodika [27] => | autor1 = University of Michigan [28] => | titul = Massive bubbles at center of Milky Way caused by supermassive black hole [29] => | periodikum = phys.org [30] => | datum_vydání = 2022-03-08 [31] => | url = https://phys.org/news/2022-03-massive-center-milky-supermassive-black.html [32] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [33] => | jazyk = anglicky [34] => }} Pleistocén mohl odstartovat [[Dopad planetky Eltanin|impakt Eltanin]].{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Did a Pacific Ocean meteor trigger the Ice Age? [36] => | periodikum = phys.org [37] => | datum_vydání = 2012-09-19 [38] => | url = https://phys.org/news/2012-09-pacific-ocean-meteor-trigger-ice.html [39] => | datum_přístupu = 2021-11-04 [40] => | jazyk = anglicky [41] => }} [42] => [43] => Před přibližně 900 tisíci lety došlo téměř k vymření člověka,{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Early ancestral bottleneck could've spelled the end for modern humans [45] => | url = https://phys.org/news/2023-08-early-ancestral-bottleneck-couldve-modern.html [46] => | datum_přístupu = 2023-08-31 [47] => }} ale je to sporné tvrzení.{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Skepticism about claim human ancestors nearly went extinct [49] => | url = https://phys.org/news/2023-09-skepticism-human-ancestors-extinct.html [50] => | datum_přístupu = 2023-09-15 [51] => }} Do této doby se datuje i kráter Žamanšin (největší známý kráter pleistocénu) z něhož pochází [[irgizit]]. Před 840 tisíci lety soptil vulkán [[Toba (jezero)|Toba]] srovnatelně s jeho erupcí před 75 tisíci lety.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = The magnitude and impact of the Youngest Toba Tuff super-eruption [53] => | url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2014.00016/full [54] => | datum_přístupu = 2023-08-31 [55] => }} Patrně jde o největší erupce pleistocénu, které obě mohly ovlivnit populaci člověka ([[Tobská katastrofa]]). [56] => [57] => V období pleistocénu rozlišujeme pět ledových dob,{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení1 = Petránek [59] => | jméno1 = Jan [60] => | titul = Tabulka 2. Pleistocénní ledové doby (glaciály) v Evropě [61] => | vydavatel = geology.cz [62] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?t=2 [63] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [64] => }} ty se nazývají též glaciály a označují se podle jmen řek. Nejstarší známý glaciál se označuje jako [[donau (stratigrafická jednotka)|donau]], po něm následují [[günz]], [[mindel]], [[riss]] a [[würm]]. Doby meziledové se nazývají [[interglaciál]]y a označují se např. [[mindel/riss]] apod. Ledové doby však nelze vidět jako souvislé období ochlazení, ale dělí se též na další menší maxima a minima, kdy se ledovce rozšiřovaly a zase zmenšovaly. Chladnější období v rámci glaciálu se nazývají [[stadiál]]y, ty se označují např. [[Würm I]], [[Würm II]] apod. Teplejší období mezi nimi jsou [[interstadiál]]y a ty se označují např. [[Würm I/II]]. [65] => [66] => Interglaciály trvají kratší dobu než glaciály. Zatímco nástup glaciálu je pozvolný a pomalý, jeho konec spojený s prudkým oteplením a rychlým táním ledovců je pak rychlý. [67] => [68] => Průběh změn klimatu a průměrných teplot na zemi však nelze rovněž vidět jen jako pouhé ochlazení v době ledové a oteplení v době meziledové. Ve skutečnosti se jedná o složitý proces neustálých proměn podnebí jak lokálních, tak globálních. [69] => [70] => V různých oblastech jsou tyto glaciální události definovány v souladu s regionální glaciální historií a nesou pak i odlišné názvy. Zmíněná terminologie günz-mindel-riss-würm platí pro alpskou horskou oblast. [71] => [72] => Glaciálům odpovídají též [[Pluviál (pleistocén)|pluviály]] a [[interpluviál]]y, podle latinského pluvia – déšť [73] => [74] => == Fauna == [75] => [[Soubor:Ice_age_fauna_of_northern_Spain_-_Mauricio_Antón.jpg|náhled|vlevo|Velká pleistocenní fauna]] [76] => [[Soubor:EarlyPleistoceneAnimals.png|náhled|upright|Pleistocenní fauna]] [77] => [78] => Během pleistocénu dochází k postupnému [[vymírání v pleistocénu|vymírání]] tzv. [[megafauna|megafauny]] (ale i k lovení menších živočichů).{{Citace elektronického periodika [79] => | příjmení1 = Jackson [80] => | jméno1 = Justin [81] => | titul = Humans hunted giant snails on the way to becoming an apex predator, suggests study [82] => | periodikum = phys.org [83] => | datum_vydání = 2023-04-06 [84] => | url = https://phys.org/news/2023-04-humans-giant-snails-apex-predator.html [85] => | datum_přístupu = 2023-05-15 [86] => | jazyk = anglicky [87] => }} Toto vymírání začalo již v pliocénu. Nejvíc velkých savců vymíralo na konci posledního glaciálu – würmu. Vymírají [[mastodont]]i, [[mamut]]i, [[Šavlozubý tygr|šavlozubí tygři]] a další druhy. Pokračuje vývoj člověka. Během poslední doby ledové se objevuje již jeho moderní forma – poddruh ''[[Homo sapiens sapiens]]''. Vymírají [[neandrtálec|neandrtálci]]. Většina rostlinných i živočišných druhů známých z dneška v té době již existovala. [88] => [89] => == Pleistocenní sedimenty == [90] => {| border="3" cellspacing="0" align="center" [91] => |+ '''Stratigrafické schéma pleistocénu''' [92] => ! colspan="2" align="center" | Geologické období [93] => ! align="center" | Kontinentální zalednění sev. Evropy [94] => ! align="center" | Horské zalednění Alp [95] => ! align="center" | Stáří (miliony let) [96] => |- [97] => | rowspan="16" | Pleistocén [98] => | rowspan="2" align="center" | svrchní [99] => | align="center" | Weichsel (glaciál) [100] => | align="center" | [[Würm]] [101] => | rowspan="2" align="right" valign="bottom" |0,129 [102] => |- [103] => | align="center" | [[Eemský interglaciál|Eem (interglaciál)]] [104] => | align="center" | Riss/Würm [105] => |- [106] => |rowspan="5" align="center"| chiban [107] => | align="center" | Saale (glaciál) [108] => | align="center" | Riss [109] => |rowspan="5" valign="bottom" align="right" |0,774 [110] => |- [111] => | align="center" | Holstein (interglaciál) [112] => | align="center" | Mindel/Riss [113] => |- [114] => | align="center" | Elster (glaciál) [115] => | align="center" | Mindel [116] => |- [117] => |rowspan="2" align="center"|Cromer (několik gl. a igl.) [118] => |align="center" | Haslach [119] => |- [120] => |align="center" | Günz/Mindel [121] => |- [122] => |rowspan="5" align="center"| calabr [123] => |rowspan="2" align="center" | Bavel (několik gl. a ingl.) [124] => |align="center" | Günz [125] => |rowspan="5" valign="bottom" align="right"|1,80 [126] => |- [127] => |align="center" | Donau/Günz [128] => |- [129] => | align="center" | Menap (glaciál) [130] => | rowspan="3" align="center" | Donau [131] => |- [132] => |align="center" | Waal (integlaciál) [133] => |- [134] => |align="center" | Eburon (glaciál) [135] => |- [136] => |align="center" | gelas [137] => | [138] => | [139] => |align="right" | 2,58 [140] => |- [141] => |} [142] => Pleistocenní [[sediment]]y se nacházejí v [[jezero|jezerních]] usazeninách, ve [[spraš]]ových vrstvách nebo v [[jeskyně|jeskyních]]. V podmínkách [[Česko|České republiky]] se jedná např. o silné vrstvy naváté spraše. Typické je střídání režimů vodních toků, tzv. režim meandrující a divočící řeky. Při odtávání ledovců na konci ledové doby mají řeky sezónně vysoký průtok, ale břehy ještě nejsou zpevněny [[vegetace|vegetací]], jelikož oblasti Čech se v té době nachází [[tundra]] nebo [[step]] a tato půda již ale není trvale zmrzlá. Proto se tok řeky zařezává hluboko do krajiny, během vydatných [[povodeň|povodní]] mění své koryto. Tím se vytváří tzv. [[říční terasa]]. Takto lze vidět několik říčních teras např. na [[Vltava|Vltavě]] nebo na [[Labe|Labi]]. V režimu meandrující řeky tato řeka teče klidně, průtok je nižší a není tak proměnlivý a břehy jsou již zpevněny vzrostlou vegetací, řeka se pak tolik nezařezává do terénu. [143] => [144] => == Odkazy == [145] => [146] => === Reference === [147] => {{Překlad|en|Pleistocene|345270892}} [148] => [149] => [150] => === Související články === [151] => * [[neolit]] [152] => * [[paleolit]] [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{Commonscat|Pleistocene}} [156] => {{posloupnost|co=[[kenozoikum]]| předchůdce =[[Pliocén]]| nástupce =[[Holocén]]|}} [157] => {{Kenozoikum}} [158] => {{Autoritní data}} [159] => [160] => [[Kategorie:Pleistocén| ]] [161] => [[Kategorie:Geologické epochy]] [162] => [[Kategorie:Kvartér]] [] => )
good wiki

Pleistocén

Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čtvrtohory','Severní Amerika','interglaciál','jezero','Annum','holocén','voda','interstadiál','pliocén','geolog','Tatry','právník'

Čtvrtohory

Geolog

Holocén

Interstadiál

Jezero

Pliocén

Právník

Tatry

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.