Array ( [0] => 15481247 [id] => 15481247 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Palladium [uri] => Palladium [3] => Alpha-palladium(II)-chloride-xtal-3D-balls.png [img] => Alpha-palladium(II)-chloride-xtal-3D-balls.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=chemickém prvku}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Pd [4] => | protonové číslo = 46 [5] => | nukleonové číslo = 106 [6] => | název = Palladium [7] => | latinsky = Palladium [8] => | nad = [[Nikl|Ni]] [9] => | pod = [[Platina|Pt]] [10] => | vlevo = [[Rhodium]] [11] => | vpravo = [[Stříbro]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Přechodné kovy [15] => | číslo CAS = 7440-05-3 [16] => | skupina = 10 [17] => | perioda = 5 [18] => | blok = d [19] => | koncentrace v zemské kůře = 0,007 5 až 0,01 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = [21] => | obrázek = Palladium.jpg [22] => | emisní spektrum = Palladium spectrum visible.png [23] => | vzhled = Šedivě bílý kov [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 106,42(1) [26] => | atomový poloměr = 137 pm [27] => | kovalentní poloměr = 139 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 163 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d10 [30] => | oxidační čísla = 0, I, '''II''', '''IV''', VI [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = Krychlová plošně centrovaná [34] => | hustota = 12,023 Kg/dm3 [35] => | tvrdost = 4,75 [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = 1554,9 [38] => | teplota varu = 2962,85 [39] => | molární objem = 8,56×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 16,74 KJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 362 KJ/mol [42] => | tlak syté páry = 100 Pa při 2117K [43] => | rychlost zvuku = (20 °C) 3070 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 25,98 Jmol−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = 9,5×106 S/m [46] => | měrný elektrický odpor = (20 °C) 105,4 nΩ·m [47] => | tepelná vodivost = 71.8 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = 0,987 V [50] => | elektronegativita = 2,20 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 804,4 KJ/mol [54] => | ionizační energie2 = 1870 KJ/mol [55] => | ionizační energie3 = 3170 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = 80 pm [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 100 [60] => | značka = Pd [61] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [62] => | poločas = 3,63 dne [63] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [64] => | energie = - [65] => | nukleonové číslo produktu = 100 [66] => | značka produktu = [[Rhodium|Rh]] [67] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [68] => | energie2 = 0,084, 0,074, 0,126 [69] => | nukleonové číslo produktu2 = [70] => | značka produktu2 = - [71] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [72] => | nukleonové číslo = 102 [73] => | značka = Pd [74] => | výskyt = 1,02% [75] => | počet neutronů = 56 [76] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [77] => | nukleonové číslo = 103 [78] => | značka = Pd [79] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [80] => | poločas = 16,991 dne [81] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [82] => | energie = - [83] => | nukleonové číslo produktu = 103 [84] => | značka produktu = [[Rhodium|Rh]] [85] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [86] => | nukleonové číslo = 104 [87] => | značka = Pd [88] => | výskyt = 11,14% [89] => | počet neutronů = 58 [90] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [91] => | nukleonové číslo = 105 [92] => | značka = Pd [93] => | výskyt = 22,33% [94] => | počet neutronů = 59 [95] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [96] => | nukleonové číslo = 106 [97] => | značka = Pd [98] => | výskyt = 27,33% [99] => | počet neutronů = 60 [100] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [101] => | nukleonové číslo = 107 [102] => | značka = Pd [103] => | výskyt = Stopy [104] => | poločas = 6,5×106 roku [105] => | způsob = [[záření beta|β−]] [106] => | energie = 0,033 [107] => | nukleonové číslo produktu = 107 [108] => | značka produktu = [[Stříbro|Ag]] [109] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [110] => | nukleonové číslo = 108 [111] => | značka = Pd [112] => | výskyt = 26,46% [113] => | počet neutronů = 62 [114] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [115] => | nukleonové číslo = 110 [116] => | značka = Pd [117] => | výskyt = 11,72% [118] => | počet neutronů = 64 [119] => }} [120] => | R-věty = {{R|11}}, {{R|36/37/38}} [121] => | S-věty = {{S|7/9}}, {{S|16}}, {{S|26}}, {{S|36}} [122] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Palladium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23938 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [123] => }} [124] => '''Palladium''' (chemická značka '''Pd''', {{vjazyce|la}} ''Palladium'') je drahý [[kovy|kov]] šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových [[katalyzátor]]ů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití. [125] => [126] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [127] => Palladium izoloval v roce [[1803]] anglický chemik [[William Hyde Wollaston]]. V roce [[1804]] jej pojmenoval podle planetky [[Pallas (planetka)|Pallas]] objevené roku [[1802]]. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, [[elektrická vodivost|elektricky]] i [[tepelná vodivost|tepelně]] středně dobře vodivý. Společně s [[rhodium|rhodiem]] a [[ruthenium|rutheniem]] patří do triády lehkých [[platinová skupina|platinových kovů]]. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí, i když téměř vždy ve směsi s jinými drahými kovy. [128] => [129] => Odhad průměrného obsahu palladia v zemské kůře činí přibližně 0,0075–0,01 ppm (mg/kg). Údaje o koncentraci v mořské vodě nejsou dostupné, protože tato hodnota leží pod mezí detekce i těch nejcitlivějších analytických technik. Předpokládaný výskyt palladia v okolním vesmíru je uváděn přibližně jako 1 atom Pd na 30 miliard atomů vodíku. [130] => [131] => Snadno se rozpouští v [[lučavka královská|lučavce královské]] i koncentrované [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]]. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného [[vodík]]u. Palladium vykazuje také dobré '''katalytické vlastnosti''' a to jak ve sloučeninách, tak jako kovové. [132] => [133] => == Využití == [134] => [[Soubor:Palladium-czk-20181004.svg|náhled|vlevo|Cena palladia v českých korunách[https://www.kurzy.cz/komodity/palladium-graf-vyvoje-ceny/ Palladium, drahé kovy] - Vývoj ceny palladia na komoditních burzách přepočtené na CZK]]Zásadní využití má palladium v [[Chemický průmysl|chemickém průmyslu]], kde se v nejrůznějších podobách používá jako velmi účinný '''[[katalyzátor]] v řadě organických syntéz'''. Nejčastěji se přitom uplatňuje při [[Hydrogenace|hydrogenacích]] organických sloučenin, kdy je do molekuly zaváděn atom [[vodík]]u. Společně s [[Platina|platinou]] se využívá i v '''[[katalyzátor výfukových plynů|katalyzátorech výfukových plynů]]''' {{fact}}, které slouží k odstranění nežádoucích látek jako nespálených uhlovodíků a [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] z výfukových plynů. [135] => [136] => V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro '''výrobu šperků''', především tzv. ''bílého zlata'', kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického [[nikl]]u. Poměrně rozšířené jsou '''dentální slitiny''' na bázi palladia a [[Stříbro|stříbra]], které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi [[Zlato|zlata]]. [137] => [138] => Palladium se také (i když ne tak často) obchoduje jako [[Drahé kovy|drahý kov]](investiční kov), podobně jako [[zlato]], [[stříbro]], [[platina]] nebo [[rhodium]]. [139] => [140] => === Platidlo a hodnota === [141] => Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech. [142] => Cenu palladia tak z velké části určuje nedostatek kovu díky poptávce automobilového průmyslu způsobené přísnějšími ekologickými normami a na druhé straně omezený objem těžby. [143] => [144] => '''XPD''' je kód 1 [[Troyská unce|trojské unce]] palladia jako platidla podle standardu [[ISO 4217]]. [145] => [146] => == Mineralogie == [147] => [[Soubor:2005palladium (mined).PNG|náhled|vlevo|Těžba v roce 2005]]Vyskytuje se ryzí a bývá v určitém procentu vždy přítomno v horninách obsahujících [[platina|platinu]] a [[rhodium]]. Suverénně [[Státy světa dle produkce palladia|největším dodavatelem palladia]] na světový trh je [[Rusko]], které těží na [[Sibiř]]i 44 % světové produkce palladia. Za ním následuje Jižní Afrika se 40 %, Kanada s 6 % a USA s 5 %. Jde o jediné velké producenty tohoto prvku{{Citace elektronické monografie|vydavatel=[[United States Geological Survey]]|datum vydání=January 2007|titul=Platinum-Group Metals|titul=Mineral Commodity Summaries|url= http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/platimcs07.pdf}}{{Citace elektronické monografie|vydavatel= [[United States Geological Survey]]|datum vydání=January 2007|titul=Platinum-Group Metals|titul=Mineral Yearbook 2007|url= http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/myb1-2007-plati.pdf}} [148] => [149] => Poměrně často doprovází palladium v malém procentu rudy niklu a mědi a je při metalurgickém zpracování těchto rud také získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno především v [[Kanada|Kanadě]]. [150] => [151] => == Světová produkce == [152] => {| class="wikitable sortable" [153] => |- [154] => |+ Produkce Palladia (kg){{Citace elektronické monografie [155] => | titul = Platinum-Group Metals Statistics and Information [156] => | url = https://www.usgs.gov/centers/national-minerals-information-center/platinum-group-metals-statistics-and-information [157] => | vydavatel = USGS [158] => | odkaz na vydavatele = United States Geological Survey [159] => | datum přístupu = 2022-06-02 [160] => }} [161] => |- bgcolor="#ececec" [162] => ! data-sort-type="number" | Pořadí (2015) !! data-sort-type="text" | Stát !! data-sort-type="number" | 1994 !! data-sort-type="number" | 1995 !! data-sort-type="number" | 1996 !! data-sort-type="number" | 1997 !! data-sort-type="number" | 1998 !! data-sort-type="number" | 1999 !! data-sort-type="number" | 2000 !! data-sort-type="number" | 2001 !! data-sort-type="number" | 2002 !! data-sort-type="number" | 2003 !! data-sort-type="number" | 2004 !! data-sort-type="number" | 2005 !! data-sort-type="number" | 2006 !! data-sort-type="number" | 2007 !! data-sort-type="number" | 2008 !! data-sort-type="number" | 2009 !! data-sort-type="number" | 2010 !! data-sort-type="number" | 2011 !! data-sort-type="number" | 2012 !! data-sort-type="number" | 2013 !! data-sort-type="number" | 2014 !! data-sort-type="number" | 2015 [163] => |- [164] => | — || Celosvětově || 99,200 || 112,000 || 111,000 || 119,000 || 123,000 || 174,000 || 174,000 || 179,000 || 181,000 || 182,000 || 188,000 || 219,000 || 224,000 || 219,000 || 204,000 || 192,000 || 202,000 || 215,000 || 201,000 || 203,000 || 193,000 || 208,000 [165] => |- [166] => | 1 || {{Vlajka a název|Rusko}}|| 40,000 || 48,000 || 48,000 || 47,000 || 47,000 || 85,000 || 94,000 || 90,000 || 84,000 || 74,000 || 74,000 || 97,400 || 98,400 || 96,800 || 87,700 || 83,200 || 84,700 || 86,000 || 82,000 || 80,000 || 83,000 || 80,000 [167] => |- [168] => | 2 || {{Vlajka a název|Jižní Afrika}}|| 44,000 || 49,400 || 48,900 || 55,900 || 57,300 || 63,600 || 55,900 || 61,000 || 64,000 || 72,800 || 78,500 || 84,900 || 85,000 || 86,500 || 75,500 || 75,100 || 82,200 || 82,000 || 74,000 || 75,000 || 58,400 || 73,000 [169] => |- [170] => | 3 || {{Vlajka a název|Kanada}}|| 7,000 || 7,100 || 5,270 || 4,810 || 4,810 || 8,592 || 8,600 || 8,800 || 11,500 || 11,500 || 12,000 || 13,000 || 14,000 || 10,500 || 15,000 || 6,500 || 6,700 || 14,000 || 12,200 || 16,500 || 20,000 || 24,000 [171] => |- [172] => | 4 || {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]] || 6,440 || 5,260 || 6,100 || 8,400 || 10,600 || 9,800 || 10,300 || 12,100 || 14,800 || 14,000 || 13,700 || 13,300 || 14,400 || 12,800 || 11,900 || 12,700 || 11,600 || 12,400 || 12,300 || 12,600 || 12,400 || 12,500 [173] => |- [174] => | 5 || {{Vlajka a název|Zimbabwe}} || — || — || — || — || — || — || — || — || — || — || — || — || 4,000 || 4,200 || 4,390 || 5,680 || 7,000 || 8,200 || 9,000 || 9,600 || 10,100 || 10,000 [175] => |- [176] => | — || Ostatní země || 1,800 || 2,200 || 2,730 || 2,890 || 2,930 || 7,000 || 5,360 || 7,400 || 6,900 || 9,700 || 9,900 || 9,900 || 8,210 || 8,120 || 9,500 || 9,230 || 9,540 || 12,200 || 11,500 || 8,900 || 9,000 || 8,000 [177] => |} [178] => [179] => == Odkazy == [180] => === Reference === [181] => [182] => [183] => === Literatura === [184] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [185] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [186] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [187] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [188] => [189] => === Související články === [190] => * [[Drahé kovy]] [191] => * [[Platina]] [192] => [193] => === Externí odkazy === [194] => * {{Commonscat|Palladium}} [195] => * {{Wikislovník|heslo=palladium}} [196] => [197] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [198] => {{Autoritní data}} [199] => {{Portály|Chemie}} [200] => [201] => [[Kategorie:Palladium| ]] [202] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [203] => [[Kategorie:Kovy]] [204] => [[Kategorie:Komodity]] [] => )
good wiki

Palladium

Palladium (chemická značka Pd, Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rhodium','Platina','katalyzátor','platina','vodík','Drahé kovy','Stříbro','stříbro','kyselina dusičná','Soubor:Palladium-czk-20181004.svg','Chemický průmysl','lučavka královská'

Katalyzátor

Platina

Rhodium

Soubor:Palladium-czk-20181004.svg

Stříbro

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.