Array ( [0] => 15193637 [id] => 15193637 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paořechovec [uri] => Paořechovec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Paořechovec [2] => | obrázek = Cryptocarya obovata - RGB Farm Cove.JPG [3] => | popisek = ''Cryptocarya obovata'' [4] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [5] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [6] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [7] => | třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [8] => | řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'') [9] => | čeleď = [[vavřínovité]] (''Lauraceae'') [10] => | rod = '''paořechovec''' (''Cryptocarya'') [11] => | rod popsal = [[Robert Brown|R.Br.]], 1810 [12] => }} [13] => '''Paořechovec'''{{Citace monografie [14] => | příjmení = Skalická [15] => | jméno = Anna [16] => | příjmení2 = Větvička [17] => | jméno2 = Václav [18] => | příjmení3 = Zelený [19] => | jméno3 = Václav [20] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [21] => | vydavatel = Aventinum [22] => | místo = Praha [23] => | rok = 2012 [24] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [25] => }} (''Cryptocarya'') je rod rostlin z čeledi [[vavřínovité]]. Jsou to [[strom]]y a [[keř]]e s jednoduchými [[list]]y a drobnými, nenápadnými [[květ]]y. Plodem je [[pseudopeckovice]]. Rod zahrnuje asi 200 až 250 druhů a je rozšířen v [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] téměř celého světa. Nejvíc druhů roste v tropické [[Asie|Asii]]. Řada druhů je těžena pro kvalitní [[dřevo]], některé mají význam v domorodé [[lékařství|medicíně]]. [26] => [27] => [[Soubor:Cryptocarya rigida leaves & fruit.JPG|náhled|Větévka ''Cryptocarya rigida'' s plody]] [28] => [29] => == Popis == [30] => Paořechovce jsou stálezelené [[strom]]y a [[keř]]e se střídavými nebo řidčeji téměř vstřícnými, jednoduchými, [31] => řapíkatými [[list]]y. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je nejčastěji zpeřená, řidčeji od báze trojžilná (triplinervní). [[Květ]]y jsou drobné, oboupohlavné, zpravidla uspořádané do krátké téměř vrcholové [[lata|laty]], řidčeji v úžlabních [[hrozen|hroznech]] či [[vrcholík|vrcholících]]. [[Květní obal|Okvětí]] je trojčetné, ve dvou kruzích, laloky jsou v obou kruzích podobné. V květech je kuželovitá nebo vejcovitá češule. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 9, mají krátké nitky a jsou přirostlé v ústí trubky okvětí. Ve vnějším kruhu [[andreceum|andrecea]] jsou 3 [[patyčinka|staminodia]], která mají často střelovitý tvar. [[Semeník]] je přisedlý, obklopený češulí (proto zdánlivě spodní). Nese tenkou [[čnělka|čnělku]] zakončenou drobnou, poněkud štítovitou [[blizna|bliznou]]. Plodem je kulovitá, elipsoidní nebo podlouhlá [[pseudopeckovice]], obklopená dužnatou nebo tvrdou [[češule|češulí]]. Plody mohou být až 5 cm velké. Češule neuzavírá plod zcela a na jeho vrcholu bývá proto charakteristický pór.{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = Li [33] => | jméno = Xi-wen [34] => | příjmení2 = Li [35] => | jméno2 = Jie [36] => | příjmení3 = van der Werff [37] => | jméno3 = Henk [38] => | titul = Flora of China: Cryptocarya [39] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=108511 [40] => | jazyk = en [41] => }}{{Citace monografie [42] => | příjmení = Kubitzki [43] => | jméno = K. (ed.) [44] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 2 [45] => | vydavatel = Springer [46] => | místo = Berlin [47] => | rok = 1993 [48] => | isbn = 978-3-642-08141-5 [49] => | jazyk = en [50] => }}{{Citace monografie [51] => | příjmení = Wilson [52] => | jméno = Annette J.G. (ed.) [53] => | titul = Flora of Australia. Vol. 2 Winteraceae to Platanaceae [54] => | vydavatel = Australian Government [55] => | rok = 2007 [56] => | jazyk = en [57] => }} [58] => [59] => [60] => Cryptocarya-foetida.JPG|Kmen ''C. foetida'' [61] => Cryptocaryaobovata-juvenile.JPG|Větévka ''C. obovata'' [62] => Cryptocarya meissneriana small 136.JPG|Detail květů ''C. meissneriana'' [63] => Cryptocarya triplinervis fruit.jpg|Plody ''C. triplinervis'' [64] => [65] => [66] => == Rozšíření == [67] => Rod zahrnuje asi 200 až 250 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. Největší počet druhů roste v tropické [[Asie|Asii]], zejména v [[Malajsie|Malajsii]]. Chybí ve střední [[Afrika|Africe]]. Z Austrálie je udáváno 47 druhů, z toho 38 endemických. [68] => Paořechovce rostou v tropických deštných lesích, monzunových lesích, poříčních lesích i v sušších, sklerofylních lesích. [69] => [70] => == Ekologické interakce == [71] => Paořechovce jsou živnými rostlinami celé řady motýlů. V Austrálii se na jejich listech živí např. housenky [[babočkovití|babočkovitého]] motýla ''[[Charaxes latona]]'', [[soumračníkovití|soumračníků]] rodu ''[[Chaetocneme]]'', [[otakárkovití|otakárků]] ''[[Graphium macleayanus]]'' a ''[[Graphium sarpedon]]'' a [72] => [[modráskovití|modráskovitých]] motýlů ''[[Philiris fulgens]]'', ''[[Arhopala micale]]'', ''[[Candalides helenita]]'' a ''[[Anthene seltuttus]]''.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Braby [74] => | jméno = Michael F. [75] => | titul = The complete field guide to butterflies of Australia [76] => | url = https://archive.org/details/The_Complete_Field_Guide_to_Butterflies_of_Australia [77] => | vydavatel = CSIRO [78] => | místo = Collingwood, Australia [79] => | rok = 2004 [80] => | isbn = 0-643-09027-4 [81] => | jazyk = en [82] => }} V tropické Asii hostí mj. otakárky rodu ''[[Graphium]]'' a ''[[Papilio]]'' a babočky rodu ''[[Charaxes]]''{{Citace periodika [83] => | příjmení = Vane-Wright [84] => | jméno = R.I. [85] => | příjmení2 = de Jong [86] => | jméno2 = R. [87] => | titul = The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna [88] => | url = https://archive.org/details/zoologische-verhandelingen-343-003-267 [89] => | periodikum = Zoologische Verhandelingen [90] => | rok = 2003 [91] => | číslo = 343 [92] => }}. [93] => [94] => [95] => CSIRO ScienceImage 1045 Chaetocneme beata Hesperiidae.jpg|''Chaetocneme beata'' (soumračníkovití) [96] => Common Blue bottle-Aralam.jpg|''Graphium sarpedon'' (otakárkovití) [97] => ArhopalaMicaleSuperbaMMUpUnAC1.jpg|''Arhopala micale'' (modráskovití) [98] => [99] => [100] => == Význam == [101] => Některé druhy jsou vyhledávány pro kvalitní dřevo, které je nejčastěji obchodováno pod názvem ''rose maple''.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Chudnoff [103] => | jméno = Martin [104] => | titul = Tropical timbers of the world [105] => | vydavatel = USDA [106] => | rok = 1980 [107] => | jazyk = en [108] => }} V Malajsii se zpravidla těží pod obecným názvem ''medang'', označujícím dřevo různých rodů čeledi vavřínovité.{{Citace monografie [109] => | příjmení = Wong [110] => | jméno = T.M. [111] => | titul = A dictionary of Malaysian timbers [112] => | vydavatel = Forest Research Institute Malaysia [113] => | místo = Kuala Lumpur [114] => | rok = 2002 [115] => | jazyk = en [116] => }} ''C. glaucescens'' a další druhy jsou v Austrálii těženy nejčastěji pod názvem ''white laurel'', případně jako ''sassafras'' či ''black beech''.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Winn [118] => | jméno = Wren [119] => | titul = Timbers and their uses [120] => | url = https://archive.org/details/cu31924002900201 [121] => | vydavatel = George Routledge & sons [122] => | místo = London [123] => | rok = 1919 [124] => | jazyk = en [125] => }} [126] => [127] => Plody ''Cryptocarya moschata'' jsou v Brazílii používány jako koření.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Hedrick [129] => | jméno = U.P. (ed.) [130] => | titul = Sturtevant's edible plants of the world [131] => | rok = 1919 [132] => | jazyk = en [133] => }} Řada druhů paořechovců je v různých částech tropů využívána v domorodé medicíně.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Quattrocchi [135] => | jméno = Umberto [136] => | titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants [137] => | vydavatel = CRC Press [138] => | rok = 2012 [139] => | isbn = 978-1-4822-5064-0 [140] => | jazyk = en [141] => }} Borka australského druhu ''[[Cryptocarya densiflora]]'' působí jako repelent.{{Citace monografie [142] => | příjmení = Cseke [143] => | jméno = Leland J. et al. [144] => | titul = Natural products from plants [145] => | vydavatel = Taylor & Francis [146] => | místo = Boca Raton [147] => | rok = 2006 [148] => | isbn = 978-0-8493-2976-0 [149] => | jazyk = en [150] => }} Šťáva některých druhů, např. ''[[Cryptocarya massoy]]'' z tropické Asie, má silně dráždivé účinky na kůži. [151] => [152] => [153] => Cryptocarya macrocarpa MHNT.BOT.2010.6.65.jpg|Dřevo ''C. macrocarpa'' [154] => [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => * {{Commonscat}} [163] => * {{Wikidruhy|taxon=Cryptocarya}} [164] => [165] => {{Taxonbar|from=Q3309395}} [166] => {{Autoritní data}} [167] => [168] => {{Portály|Rostliny}} [169] => [170] => [[Kategorie:Vavřínovité]] [171] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [172] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [173] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [174] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [175] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [176] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [177] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [178] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [179] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [180] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [181] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [182] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [183] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [184] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [185] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [186] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [187] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [] => )
good wiki

Paořechovec

Paořechovec (Cryptocarya) je rod rostlin z čeledi vavřínovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými listy a drobnými, nenápadnými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'strom','Asie','keř','list','vavřínovité','pseudopeckovice','Candalides helenita','Anthene seltuttus','Arhopala micale','modráskovití','Graphium macleayanus','Soubor:Cryptocarya rigida leaves & fruit.JPG'

Asie

Keř

List

Modráskovití

Pseudopeckovice

Strom

Vavřínovité