Array ( [0] => 15483930 [id] => 15483930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Papír [uri] => Papír [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Paper 450x450.jpg|náhled|upright|[[List papíru]] – výsledný produkt]] [2] => [[Soubor:Papyrer-1568.png|náhled|upright|Výroba papíru kolem roku 1570]] [3] => [[Soubor:Zellstoff 200 fach Polfilter.jpg|náhled|Buničina při dvěstěnásobném zvětšení s polarizačním filtrem]] [4] => '''Papír''' je tenký, hladký materiál vyráběný zhutněním [[vlákno|vlákna]]. Použitá vlákna jsou obvykle přírodní a založená na [[Celulóza|celulóze]]. Nejobvyklejší materiál je [[buničina]] vyrobená ze dřeva (většinou [[smrk]]u), či ze sekundárních vláken (sběrový papír), ale mohou být použity i jiné [[plodinové vlákno|rostlinné vláknité]] materiály jako [[bavlna]], a [[Konopí seté|konopí]], vlákna živočišná, ale i jiné alternativní suroviny, výjimečně (třeba na Srí Lance) sloní trus.[http://www.rucni-papirna.cz/papir-ze-sloniho-trusu/] Trendem dnešního složení papíru je kromě celulózových materiálů příměs polymerů, zejména pro papíry pro tisk bankovek. Teplota samovznícení papíru dosahuje nad 185 °C.{{Citace elektronického periodika [5] => | příjmení = Graf [6] => | jméno = S.H. [7] => | titul = Ignition Temperatures of Various Papers, Woods, and Fabrics [8] => | vydavatel = Oregon State College Corvallis [9] => | url = https://ir.library.oregonstate.edu [10] => | datum vydání = 49-03 [11] => | datum přístupu = 2021-06-10 [12] => }} [13] => [14] => Papírové archy se mohou chovat jako velmi ostré [[žiletka|žiletky]] a způsobit papírové říznutí. [15] => [16] => == Etymologie == [17] => Pojmenování papíru pochází ze slova [[papyrus]]. Pro jeho spojení s městem [[Byblos]] tak vzniklo i označení pro knihu ([[bible]]). [18] => [19] => == Historie == [20] => Papír byl vynalezen někdy ve 3. tisíciletí př. n. l. v Číně, kde byl vyráběn z [[Konopí seté|konopí]] a až v 1. století př. n. l. se začal papír vyrábět z hedvábných a lněných hadrů.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Kindersley [22] => | jméno = Dorling [23] => | odkaz na autora = Dorling Kindersley [24] => | titul = 1001 otázka a odpověď [25] => | vydání = 1 [26] => | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. [27] => | místo = Bratislava [28] => | rok = 1996 [29] => | strany = 32 a 60 [30] => | isbn = 80-88799-24-4 [31] => }} Papír tak, jak ho známe dnes, byl vynalezen v Číně asi roku [[105]] n. l.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Cesta papíru [33] => | url = http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/pamatky/technicke-pamatky/cesta-papiru?i= [34] => | datum vydání = [35] => | datum aktualizace = [36] => | datum přístupu = 2009-11-12 [37] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničí ČR [38] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090619231438/http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/pamatky/technicke-pamatky/cesta-papiru?i= [39] => | datum archivace = 2009-06-19 [40] => | nedostupné = ano [41] => }} Do Evropy se dostal prostřednictvím Arabů. První [[papírna|papírny]] proto vznikaly ve Španělsku, odkud se pak šířily do Itálie a Francie (12.–14. století). Od 16. století se pak začaly objevovat papírny i v českých zemích (Zbraslav, Turnov, Frýdlant, Staré Město pražské). [42] => [43] => Papír byl sice méně kvalitní než [[pergamen]], nicméně byl mnohem levnější. Proto začal pergamen vytlačovat, až nakonec v 16. století papír převládl (na pergamen byly psány jen významné listiny). [44] => [45] => == Druhy == [46] => [[Soubor:20221129 low quality paper.jpg|thumb|Méně kvalitní papír (použitý k vytištění knihy v roce 1991) s viditelnými kousky dřeva.]] [47] => Papíry můžeme dělit podle několika hledisek (formátu, gramáže, bělosti, průhlednosti a povrchové úpravy). Jednotlivé druhy papíru pak mají specifické využití:{{Citace elektronické monografie [48] => | titul = 13 druhů papírů do tiskárny {{!}} PREMO [49] => | periodikum = www.premocz.eu [50] => | url = https://www.premocz.eu/druhy-papiru-na-tisk [51] => | datum přístupu = 2021-05-24 [52] => }} [53] => [54] => * Xeroxový (či ofsetový) – jedná se o běžný kancelářský papír do tiskáren, který mívá nejběžněji gramáž 70–80 g/m². Dělí se na typ A (nejkvalitnější), B a C. [55] => * [[Fotopapír]] – je potažen fotocitlivou vrstvou, která po expozici, vyvolání a ustálení zobrazí obraz předlohy. [56] => * Tiskový fotopapír – je potažen speciální vrstvou, která umožňuje, že se barva do papíru nevpije a vytištěná fotografie má patřičnou ostrost. [57] => * [[Křídový papír]] – jeho povrch je natřený křídou, díky čemuž bývá hladší a bělejší. Typicky se využívá např. pro tvorbu cigaretových papírků, vizitek, katalogů, magazínů či vstupenek. [58] => * Light Weight Coated papír (LWC) – dřevitý natíraný papír, který se používá pro reklamní letáky a levné časopisy. [59] => * [[Recyklovaný papír]] – představuje ekologickou variantu xeroxového papíru. [60] => * [[Novinový papír]] [61] => * [[Termopapír]] – jeho povrch obsahuje fotocitlivou vrstvou, která po ohřevu zobrazí barvy na určených místech. Používá se např. u pokladen v obchodech na tisk stvrzenek. [62] => * Strukturovaný papír – jeho povrch je upraven embosováním (vytvořením reliéfu na papíru). Běžně se využívá u blahopřání, pozvánek či kondolencí. [63] => * Samopropisovací papír (kopírák) – uhlový papír, který umožňuje s pomocí tlaku přenos barvy z jednoho papíru na další. [64] => * [[Karton]] – tvrdý papír s vysokou gramáží, kromě klasických lepenkových krabic nachází uplatnění u pohlednic či skládaček. [65] => * [[Toaletní papír]] či další papír sloužící k hygienickým účelům [66] => [67] => == Výroba == [68] => {{Upravit část|Uklidit}} [69] => === Ruční papír === [70] => Papír byl vyráběn původně ze lněného nebo bavlněného odpadu. Se vzrůstající potřebou papíru však bylo potřeba hledat nové technologie, což vedlo k využívání pilin, slámy a starého papíru (jeho využívání vedlo mnohdy k ničení [[Archiválie|archiválií]]). [71] => [72] => Výroba: nabírání papíroviny z kádě na čerpací formu. Původní čerpací formu tvořil laťový rám vyztužený žebry, na kterých bylo upevněno síto. Forma měla dvě části – síto a snímatelný rám – jeho výškou se řídila vrstva papíroviny a tím i gramáž papíru. [73] => Formy si mohl papírník vyrábět sám, ale vyráběli je také formaři. [74] => [75] => Na ručním papíru se objevují '''stopy síta''' (žebrování) nazývaný vergé [veržé] a '''[[vodotisk]]y'''. Objevují se papíry bez stop síta na papíru a bez stop síta v průsvitu – síto bývalo velice husté. Takový papír se nazývá velin. [76] => [77] => === Moderní výroba === [78] => [[Soubor:Fabr papier.jpg|náhled|schéma výroby papíru (francouzsky)]] [79] => Moderní výrobní proces papíru na papírenském stroji, jenž byl vynalezen panem Fourdrinierem, má tyto fáze: [80] => [81] => ==== Výroba vláknoviny – buničiny ==== [82] => Ze vstupního materiálu (dřevěné štěpky) je nejprve vyrobena [[buničina]], případně [[dřevovina]]. [83] => [84] => ==== Příprava ==== [85] => Získaná vláknovina se pak upravuje podle typu vyráběného papíru, a to mechanicky a chemicky. [86] => [87] => Mechanické úpravy – mletí. Vláknina se ve vodní suspenzi mele kontinuálně v diskových mlýnech. Pro měkké savé papíry se vláknina mele velmi málo, avšak pro tukotěsné papíry (pergamenová náhrada) je stupeň mletí velmi vysoký. [88] => [89] => Chemické úpravy – do vlákniny se přidává kationický škrob (pro zvýšení pevností papíru), barvy, klížidlo (proti rozpíjení tiskových barev nebo inkoustu), plniva – [[kaolin]] nebo [[uhličitan vápenatý]] (aby nebyl papír průsvitný), retenční prostředky (pro zvýšení výtěžnosti) a další chemické prostředky. [90] => [91] => ==== Papírenský stroj ==== [92] => ;Mokrá část [93] => Vláknitá suspenze natéká na podélné nekonečné síto, na němž dochází k odvodnění vlákniny tak, že vlákna se usazují na povrchu síta a voda protéká do sběrné vany. Dále se může voda ze spodní strany síta odsát sacími skříněmi. [94] => [95] => ;Lisová část [96] => Papírový list se snímá ze síta pomocí plstěnce do lisové části (několik válcových lisů za sebou), kde se lisováním odstraní další voda z papírového listu. [97] => [98] => ;Sušící část [99] => Protože již není možné mechanicky odstranit zbývající vodu v papírovém listu, musí se papírový list sušit na válcích, které jsou vytápěny párou. Ve středu sušicí části může být umístěno natírací zařízení pro povrchové úpravy papíru (povrchové klížení nebo natíraní). Na konci papírenského stroje může být [[kalandr]]. Je to zvláštní lis, kde se papír povrchově uhlazuje. Pak následuje navíječ, na něj se papírový list navíjí do rolí nebo stůl, na kterém se papír řeže na formáty. [100] => [101] => ==== Formování do archů ==== [102] => Směs celulózy se dále ředí vodou, výsledkem je velmi jemný neusazený kal (suspenze). Tato zředěná suspenze se cedí přes jemné, pohybující se síto, v nekonečný pás papíroviny. [[Vodotisk]] může být vložen do papíru v této fázi procesu. Tento pohybující se pás je stlačen a sušen do spojitého pásu papíru. [103] => [104] => V případě formového procesu, množství celulózy je nabráno do formy s drátově-sítovým základem (nebo jiným cedicím zařízením), tedy vlákna jsou položená na sítu, a nadbytečná voda může být odceděna mimo. Nyní lze použít tlak na odstranění přebytečné vody. Papír pak může být odebrán z formy, vlhký nebo suchý, a lze pokračovat v dalším zpracování. [105] => [106] => Většina hromadně vyráběného papíru se vyrábí použitím spojitého (Fourdrinierova) procesu pro vytvoření listu. Po vysušení tento spojitý list může být nařezán podélně a příčně na požadované rozměry. [[Formát papíru|Standardní rozměry archů]] jsou předepsané regulačními orgány Mezinárodní organizace pro standardizaci (International Organization for Standardization – ISO). [107] => [108] => ==== Další přísady ==== [109] => [[Soubor:Perennial symbol.svg|náhled|symbol pro {{en}} ''acid-free paper'']] [110] => Neupravený papír, který obsahuje jen stlačenou a usušenou celulózu, je velmi savý (např. savý papír), a neposkytuje dobrý povrch pro psaní nebo tisk. Proto je v papíru použito velké množství přísad na dodání požadovaných vlastností. Ty jsou použity v povrchové vrstvě zvané apretura. [111] => [112] => Přísady apretury jsou často polymery navrženy tak, aby poskytovaly lepší povrch pro tisk. Škroby, jako je [[polyvinylacetát]] (polyvinyl acetate – PVA), jsou velmi často používané, ale kolik je typů papíru, tolik typů apretur je použito. Povrchové vrstvy též mohou být hlazeny, aby se na papír lépe psalo. Struktura neupraveného papíru je drsná, a proto se pro dosažení větší hladkosti používají povrchové vrstvy sestávající z latexu nebo jiných pojiv a plnidel, jako jsou kaolin nebo uhličitan vápenatý. Lesklé, hedvábné nebo kamínkové papíry, jako časopisecký papír (pro vnitřní stránky), se vyrábějí tímto způsobem. Lesklého efektu (např. na obálkách módních časopisů) se dosáhne na konci tiskového procesu, lakováním nebo laminováním, a není tedy vlastností papíru. [113] => [114] => Jiné přísady se používají pro rozšíření různých vlastností papíru, nejčastějšími z nich jsou [[optický zjasňovač|optické zjasňovače]] (OZP), které dodávají papíru modrý odstín. Dalšími přísadami mohou být plnidla, klížidla, retenční prostředky,odpěňovače a další, které dodávají papíru vzhled a požadované vlastnosti. „Granitový papír“ je název papírové suroviny obsahující velmi jemná obarvená vlákna buď z látky nebo z papíru. [115] => [116] => ==== Sušení ==== [117] => Papír se suší i několikrát během výroby (suchý papír je mnohem pevnější než vlhký, proto je lepší papír usušit a předejít tak jeho protržení a zastavení produkční linky). [118] => [119] => ==== Distribuce ==== [120] => Hromadě několika stovek archů papíru se říká [[rys papíru]] (480 archů). [121] => [122] => == Recyklace == [123] => [124] => [[Soubor:Paper recycling car in Olomouc.jpg|náhled|Auto na svoz tříděného papíru v Olomouci]] [125] => Papír patří mezi [[Recyklace|recyklovatelné]] materiály. V Česku se na jeho třídění používá modrý [[kontejner]]. Na označení papírových obalů vhodných k recyklaci se používá standardní [[recyklační symbol]] s číslem uvnitř nebo s označením PAP podle normy [[ČSN]] 77 0052-2. Jedná se o [[vlnitá lepenka|vlnitou lepenku]] (číslo 20), [[hladká lepenka|hladkou lepenku]] (číslo 21) a papír (číslo 22–39).[http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=416 Jak správně třídit odpad – papír] [126] => [127] => * Papíry vhodné k recyklaci jsou [[kancelář]]ský papír, [[sešit]]y, [[noviny]], [[časopis]]y, reklamní [[leták]]y, [[krabice]], [[karton]]y a [[lepenka]].{{Citace elektronické monografie | titul = Krátce o třídění | url = https://www.ekokom.cz/cz/ostatni/pro-verejnost/kratce-o-trideni-odpadu | vydavatel = EKO-KOM | datum vydání = c2011-2019 | datum přístupu = 2019-01-15}} [128] => * Naopak nevhodné k recyklaci jsou mokré, mastné a znečištěné papíry, [[vosk]]ový a [[uhlový papír]] (kopírák), [[termopapír]], použité papírové [[kapesník]]y, [[Hygienická vložka|hygienické vložky]], [[obvaz]]y, obaly ze směsi papíru a jiného [[Látka|materiálu]], např. obaly [[tetrapak]] obsahující také [[hliník]]ovou a [[polyetylen]]ovou [[Fólie|fólii]]. [129] => [130] => Papír lze recyklovat i opakovaně, nicméně sedminásobná recyklace je na hranici technických možností a v praxi se této hranice nedosahuje.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kočí | jméno = Vladimír | titul = Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA | url = https://i.iinfo.cz/files/vitalia/350/studie-lca-porovnani-environmentalnich-dopadu-odnosnych-tasek-1.pdf | vydavatel = Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT | místo = Praha | datum vydání = c2018 | datum přístupu = 2019-01-15 | kapitola = Přijaté předpoklady | strany = 11}} [131] => [132] => == Odkazy == [133] => === Reference === [134] => [135] => [136] => === Literatura === [137] => * HLAVÁČEK, Ivan – KAŠPAR, Jaroslav – NOVÝ, Rostislav. ''Vademecum pomocných věd historických''. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. {{ISBN|80-85467-47-X}}. s. 29-32 [138] => * KAŠPAR, Jaroslav. ''Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím''. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 25-30 [139] => * {{Citace monografie [140] => | jméno = Zikmund [141] => | příjmení = Winter [142] => | odkaz na autora = Zikmund Winter [143] => | titul = Český průmysl a obchod v 16. věku [144] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:f8dcd5d0-8989-11dd-b018-0030487be43a?page=uuid:d39c9750-898a-11dd-86c9-0030487be43a [145] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [146] => | místo = Praha [147] => | rok = 1913 [148] => | kapitola = Papír [149] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:f8dcd5d0-8989-11dd-b018-0030487be43a?page=uuid:44eaabb0-8a5b-11dd-88bf-0030487be43a [150] => | stránky = 595-598 [151] => }} [152] => [153] => === Související články === [154] => * [[Arch papíru]] [155] => * [[Biblový papír]] [156] => * [[Brusný papír]] [157] => * [[Egutér]] [158] => * [[Formát papíru]] [159] => * [[Kopírovací papír]] [160] => * [[Papyrus]] [161] => * [[Pergamen]] [162] => * [[Toaletní papír]] [163] => [164] => === Externí odkazy === [165] => * {{Commonscat|paper}} [166] => * {{TDKIV}} [167] => * {{Wikislovník|heslo=papír}} [168] => * {{Otto|heslo=Papír}} [169] => * {{Wikicitáty|téma=Papír}} [170] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20090123035935/http://www.stream.cz/video/45/2263-jak-se-co-dela-papir Jak se co dělá: Papír] [171] => * {{cs}} [http://www.antalis.cz/sitesweb/FO/pages/interne-30-66-24311-rich_text-75656.html Výroba papíru; celulóza a lignin]{{Nedostupný zdroj}} [172] => * {{cs}} [http://www.stepa.cz/tech_data/draha/draha.php Dráhy papíru - směr vláken] [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => [[Kategorie:Papír| ]] [176] => [[Kategorie:Datové nosiče]] [177] => [[Kategorie:Psací látky]] [178] => [[Kategorie:Psaní a čtení]] [] => )
good wiki

Papír

List papíru - výsledný produkt Výroba papíru kolem roku 1570 Buničina při dvěstěnásobném zvětšení s polarizačním filtrem Papír je tenký, hladký materiál vyráběný zhutněním vlákna. Použitá vlákna jsou obvykle přírodní a založená na celulóze.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'buničina','Formát papíru','Toaletní papír','Konopí seté','polyvinylacetát','Recyklace','recyklační symbol','Fotopapír','smrk','Celulóza','vlákno','Soubor:Zellstoff 200 fach Polfilter.jpg'

Buničina

Celulóza

Polyvinylacetát

Recyklace

Smrk

Vlákno