Array ( [0] => 14679047 [id] => 14679047 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paprskoploutví [uri] => Paprskoploutví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Paprskoploutví je skupina ryb patřících do řádu paprskoploutví, který zahrnuje přibližně 15000 druhů. Paprskoploutvé ryby jsou charakteristické dlouhými a úzkými paprsky v ploutvích, které jim umožňují efektivně plavat a manévrovat ve vodě. Často mají také protáhlé tělo a výrazný ocasní ploutev. Paprskoploutvé ryby se vyskytují ve sladkých i slaných vodách a mohou mít různé potravní preference - některé se živí drobnými organismy, zatímco jiné jsou masožravé. Tato skupina ryb má také velký význam pro hospodářský rybolov a akvaristiku. Celkově jsou paprskoploutvé ryby velmi rozmanité a mají různé tvary, barvy a životní strategie. [oai] => Paprskoploutví je skupina ryb patřících do řádu paprskoploutví, který zahrnuje přibližně 15000 druhů. Paprskoploutvé ryby jsou charakteristické dlouhými a úzkými paprsky v ploutvích, které jim umožňují efektivně plavat a manévrovat ve vodě. Často mají také protáhlé tělo a výrazný ocasní ploutev. Paprskoploutvé ryby se vyskytují ve sladkých i slaných vodách a mohou mít různé potravní preference - některé se živí drobnými organismy, zatímco jiné jsou masožravé. Tato skupina ryb má také velký význam pro hospodářský rybolov a akvaristiku. Celkově jsou paprskoploutvé ryby velmi rozmanité a mají různé tvary, barvy a životní strategie. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Paprskoploutví [2] => | obrázek = Actinopterygii-0001.jpg [3] => | velikost obrázku = 285px [4] => | popisek = Ukázka diverzity paprskoploutvých [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[ryby]] (Osteichthyes) [9] => | třída = '''paprskoploutví''' (Actinopterygii) [10] => | třídu popsal = [[Jakob Theodor Klein|Klein]], [[1885]] [11] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|řády]] [12] => | podřazené taxony = * Podtřída: [[bichiři]] (Cladistia) [13] => ** [[bichiři|mnohoploutví]] (Polypteriformes) [14] => * Podtřída: [[chrupavčití]] (Chondrostei) [15] => ** [[jeseteři]] (Acipenseriformes) [16] => * Podtřída: [[Neopterygii]] [17] => ** Infratřída: [[mnohokostnatí]] (Holostei) [18] => *** [[kaprouni]] (Amiiformes) [19] => *** [[kostlíni]] (Lepisosteiformes) [20] => ** Infratřída: [[kostnatí]] (Teleostei) [21] => *** Kohorta [[Elopomorpha]] [22] => **** [[tarponi]] (Elopiformes) [23] => **** [[albulotvární]] (Albuliformes) [24] => **** [[Notacanthiformes|ostnohřbetci]] (Notacanthiformes) [25] => **** [[holobřiší]] (Anguilliformes) [26] => *** Kohorta [[Osteoglossomorpha]] [27] => **** [[ostnojazyční]] (Osteoglossiformes) [28] => **** [[hiodoni]] (Hiodontiformes) [29] => *** Kohorta [[Otomorpha]] [30] => **** [[bezostní]] (Clupeiformes) [31] => **** [[uzlatky]] (Alepocephaliformes) [32] => **** [[maloústí]] (Gonorynchiformes) [33] => **** [[máloostní]] (Cypriniformes) [34] => **** [[trnobřiší]] (Characiformes) [35] => **** [[sumci]] (Siluriformes) [36] => **** [[nahohřbetí]] (Gymnotiformes) [37] => *** Kohorta [[Euteleostei]] [38] => **** [[mlokovky]] (Lepidogalaxiiformes) [39] => **** [[stříbrnicotvární]] (Argentiniformes) [40] => **** [[galaxie (ryby)|galaxie]] (Galaxiiformes) [41] => **** [[štikotvární]] (Esociformes) [42] => **** [[lososotvární]] (Salmoniformes) [43] => **** [[koruškotvární]] (Osmeriformes) [44] => **** [[velkoústí]] (Stomiiformes) [45] => **** [[měkkorypí]] (Ateleopodiformes) [46] => **** [[jinožábří]] (Aulopiformes) [47] => **** [[hlubinovky]] (Myctophiformes) [48] => **** [[leskyňovci]] (Lampridiformes) [49] => **** [[okounovci]] (Percopsiformes) [50] => **** [[pilobřiši]] (Zeiformes) [51] => **** [[stuhovky]] (Stylephoriformes) [52] => **** [[hrdloploutví]] (Gadiformes) [53] => **** [[vousatky]] (Polymixiiformes) [54] => **** [[červenicotvární]] (Trachichthyiformes) [55] => **** [[pilonoši]] (Beryciformes) [56] => **** [[pruhatci]] (Holocentriformes) [57] => **** [[hrujovci]] (Ophidiiformes) [58] => **** [[žabohlaví]] (Batrachoidiformes) [59] => **** [[makrely]] (Scombriformes) [60] => **** [[jehly]] (Syngnathiformes) [61] => **** [[hlaváči]] (Gobiiformes) [62] => **** [[parmovci]] (Kurtiformes) [63] => **** [[labyrintky]] (Anabantiformes) [64] => **** [[hrdložábří]] (Synbranchiformes) [65] => **** [[mečouni]] (Istiophoriformes) [66] => **** [[kranasi]] (Carangiformes) [67] => **** [[platýsi]] (Pleuronectiformes) [68] => **** [[cichlidy]] (Cichliformes) [69] => **** [[jehlotvární]] (Beloniformes) [70] => **** [[halančíkovci]] (Cyprinodontiformes) [71] => **** [[gavúni]] (Atheriniformes) [72] => **** [[cípalové]] (Mugiliformes) [73] => **** [[carouni]] (Gobiesociformes) [74] => **** [[slizouni]] (Bleniiformes) [75] => **** [[ostnušíčci]] (Gerreiformes) [76] => **** [[nebehledové]] (Uranoscopiformes) [77] => **** [[pyskouni]] (Labriformes) [78] => **** [[čabraky]] (Ephippiformes) [79] => **** [[klipky]] (Chaetodontiformes) [80] => **** [[bodloci]] (Acanthuriformes) [81] => **** [[chňapalové]] (Lutjaniformes) [82] => **** [[pilohřbetci]] (Lobotiformes) [83] => **** [[mořani]] (Spariformes) [84] => **** [[očaři]] (Priacanthiformes) [85] => **** [[drsnatci]] (Caproiformes) [86] => **** [[ďasové]] (Lophiiformes) [87] => **** [[čtverzubci]] (Tetraodontiformes) [88] => **** [[metaříkotvární]] (Pempheriformes) [89] => **** [[okounci]] (Centrarchiformes) [90] => **** [[ostnoploutví]] (Perciformes) [91] => | sesterska = [[svaloploutví]] (Sarcopterygii) [92] => }}'''Paprskoploutví''' (Actinopterygii) je největší třída [[Obratlovci|obratlovců]] zahrnující „typické“ nebo „pravé“ ryby. Z dnes žijících ryb mezi paprskoploutvé nepatří jedině [[Latimérie podivná|latimérie]] a [[Dvojdyšní|bahníci]], kteří jsou příbuznější [[Čtyřnožci|suchozemským obratlovcům]] nežli paprskoploutvým rybám. Paprskoploutví jsou pojmenováni podle charakteristické stavby [[Ploutev|ploutví]], které jsou u nich z největší části tvořeny tenkou blanitou plochou vyztuženou vějířovitě se rozbíhajícími paprsky. Další znaky jedinečné pro paprskoploutvé zahrnují např. [[Šupina (rybovití obratlovci)|šupiny]], které byly původně ganoidní, později ale většinou redukované na elasmoidní, dále specifickou mineralizovanou tkáň ([[akrodin]]) na špičce [[Zub|zubů]], neobvyklou stavbu [[Koncový mozek|koncového mozku]], který je tzv. evertovaný (jeho [[Mozková hemisféra|hemisféry]] jsou oproti ostatním obratlovcům „naruby“), neobvyklé uspořádání [[Oběhová soustava|cévní soustavy]], která má přídatnou sekundární síť tenkých [[Céva|cév]] aj. [93] => [94] => Pro ryby je standardní dýchání [[Žábry|žábrami]], i když byly původně vybaveny i primitivními [[Plíce|plícemi]] dosud zachovalými u [[Bichirovití|bichirů]]; u ostatních skupin však byly nahrazeny nepárovým [[Plynový měchýř|plynovým měchýřem]], který u řady z nich může stále sloužit i jako přídatný dýchací orgán. [[Srdce]] ryb má jednoduchou stavbu, je tvořeno jednou [[Srdeční síň|síní]] a jednou [[Srdeční komora|komorou]] a pumpuje [[krev]] přímo do žaber, kde proběhne její okysličení. Nozdry paprskoploutvých jsou jakési přepažené jamky nebo párové kanálky, které začínají i vyúsťují na povrchu hlavy; nemohou být použity k dýchání. Významným smyslovým orgánem ryb je tzv. [[proudový orgán]], jehož součástí je [[postranní čára]]. Slouží pro vnímání pohybů, proudění a chvění vody. Paprskoploutví bývají [[Gonochorismus|gonochoristé]] a mívají vnější oplození ([[Jikra|jikry]] jsou během [[Tření (ryby)|tření]] oplozeny [[Mlíčí|mlíčím]] samce). [95] => [96] => Mezi paprskoploutvé patří jedni z nejmenších obratlovců vůbec (''[[Paedocypris progenetica]]'' může dospívat i ve velikostech pod 8 mm). Naopak největší ryby mohou měřit asi 8 metrů ([[hlístoun červenohřívý]]) a vážit přes dvě tuny ([[Měsíčník (rod)|měsíčníci]]). Největší paprskoploutvou rybou byla druhohorní ''[[Leedsichthys|Leedsichthys problematicus]]'', která snad mohla měřit až 16 m. Necelá polovina (40 až 45 %) paprskoploutvých žije ve [[Sladká voda|sladkých vodách]], zbytek v [[Mořská voda|mořích]]; některé druhy mohou [[Migrace zvířat|migrovat]] mezi oběma typy vod. Zástupce paprskoploutvých lze nalézt také v nejrůznějších neobvyklých vodních prostředích od nejhlubších [[Hlubokomořský příkop|příkopů]] po [[Velehory|vysoké hory]], v [[Jeskyně|jeskyních]], na stěnách [[Vodopád|vodopádů]] nebo v nepravidelně zaplavovaných územích [[Poušť|pouští]]. [97] => [98] => Mezi paprskoploutvé se řadí více než 32 500 druhů obratlovců. Lze je rozdělit na dvě skupiny, [[Bichiři|Cladistia]], kam řadíme [[Bichiři|bichiry]], a [[Actinopteri]], kam patří všechny ostatní paprskoploutvé ryby. V rámci Actinopteri mají bazální postavení [[jeseteři]], následují [[mnohokostnatí]] ([[kaprouni]] a [[kostlíni]]). Nejúspěšnější skupinou paprskoploutvých jsou pak [[kostnatí]] (Teleostei). [[Biologická systematika|Systematika]] paprskoploutvých je stále ve vývoji, zejména co se týče bývalého sběrného [[Taxon|taxonu]] [[ostnoploutví]] (Perciformes). Zejména kvůli rozdělení ostnoploutvých na mnoho drobnějších [[Řád (biologie)|řádů]] se počet řádů paprskoploutvých rozrostl na více než 70. Nejstarší paprskoploutvé známe z raného [[Devon (geologie)|devonu]]. Kostnatí jsou [[Trias|triasového]] stáří. [99] => [100] => Význam paprskoploutvých pro člověka je mnohočetný. Kromě [[Akvaristika|akvaristiky]] nebo sportovního [[rybolov|rybolovu]] jsou především velmi významnou složkou [[Potravina|lidské potravy]]. V roce 2019 bylo naloveno celkem asi 80 miliónů tun ryb, nejvíce zastoupeny jsou mezi nimi [[Sardel|sardele]] a další [[bezostní]], [[Treskovití|tresky]] a [[makrelovití]], především [[Tuňák|tuňáci]]. V chovech ryb bylo v roce 2019 vyprodukováno přes 56 miliónů tun ryb, mezi chovanými rybami dominují [[kaprovití]]. [101] => [102] => == Znaky paprskoploutvých == [103] => V tomto oddíle jsou popsány především [[Apomorfie|synapomorfie]] paprskoploutvých, tedy takové znaky, které se vyvinuly právě u této skupiny a jimiž se paprskoploutví odlišili jak od svých předků, tak od své [[Sesterská skupina|sesterské skupiny]], tedy [[Svaloploutví|svaloploutvých]]. Některé z těchto znaků však byly během pozdější [[evoluce]] jednotlivých podskupin paprskoploutvých modifikovány nebo ztraceny. Nenacházejí se tedy nutně u všech zástupců, ačkoli je starobylí paprskoploutví měli.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [104] => [[Soubor:Tor_tambroid_160811-61628_ffi.JPG|vlevo|náhled|200x200pixelů|Prsní ploutev této kaprovité ryby je tvořená blanitou plochou vyztuženou paprsky; svalovina je skryta v těle]] [105] => [106] => === Ploutve === [107] => [[Soubor:Corydoras_undulatus_pectoral_girdle.png|vlevo|náhled|220x220bod|Ventrální pohled na skelet prsních ploutví a pletence [[Pancéřníček|pancéřníčka]]: měkké paprsky (bpr) se s pletencem kloubí přes pouhá dvě radiália (pr), silně vyvinutý tvrdý paprsek (pecs) samostatně; pletenec je složen ze scapulocoracoidu (sco) napojeného na mohutné cleithrum (cl)]] [108] => Paprskoploutvé ryby jsou pojmenovány podle charakteristické stavby párových ploutví, kde velkou většinu jejich plochy vyztužují právě vějířovitě uspořádané větvené (měkké) či nevětvené (tvrdé) ploutevní paprsky (lepidotrichia),{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=93-98}} které jsou definovány jako dermální část ploutevního [[Kostra|skeletu]] – tedy ta část, která vzniká [[Osifikace|osifikací]] [[Vazivo|vaziva]].{{Citace periodika [109] => | příjmení = Tulenko [110] => | jméno = Frank J. [111] => | příjmení2 = Currie [112] => | jméno2 = Peter D. [113] => | titul = Bones of contention: skeletal patterning across the fin-to-limb transition [114] => | periodikum = Cell [115] => | datum vydání = 2021-02 [116] => | ročník = 184 [117] => | číslo = 4 [118] => | strany = 854–856 [119] => | doi = 10.1016/j.cell.2021.01.039 [120] => | jazyk = en [121] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0092867421000829 [122] => | datum přístupu = 2022-06-07 [123] => }} Naproti tomu kosterní elementy vzniklé osifikací [[Chrupavka|chrupavky]] jsou u většiny paprskoploutvých v prsních ploutvích zastoupeny jen svislou řadou několika (např. čtyř){{Citace monografie [124] => | příjmení = De Iuliis [125] => | jméno = Gerardo [126] => | titul = The dissection of vertebrates : a laboratory manual [127] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/155155087 [128] => | vydavatel = Elsevier/Academic Press [129] => | místo = Amsterdam [130] => | počet stran = 1 online resource (xxi, 275 pages) [131] => | kapitola = Perch [132] => | isbn = 978-0-08-047735-0 [133] => | isbn2 = 0-08-047735-6 [134] => | oclc = 155155087 [135] => }} kůstek na samotné bázi ploutve, kde se kloubí s pletencem.{{Citace periodika [136] => | příjmení = Enny [137] => | jméno = Alyssa [138] => | příjmení2 = Flaherty [139] => | jméno2 = Kathleen [140] => | příjmení3 = Mori [141] => | jméno3 = Shunsuke [142] => | titul = Developmental constraints on fin diversity [143] => | periodikum = Development, Growth & Differentiation [144] => | datum vydání = 2020-06 [145] => | ročník = 62 [146] => | číslo = 5 [147] => | strany = 311–325 [148] => | issn = 0012-1592 [149] => | pmid = 32396685 [150] => | doi = 10.1111/dgd.12670 [151] => | jazyk = en [152] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/dgd.12670 [153] => | datum přístupu = 2022-06-07 [154] => }} V břišních ploutvích může skelet odvozený od chrupavky chybět zcela a paprsky se pak kloubí přímo s pánevním pletencem.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=93-98}} [[Sval|Svalovina]] ploutví je navíc zpravidla uložená z podstatné části v trupu. U primitivnějších paprskoploutvých je ale podíl skeletu založeného na osifikovaných chrupavkách vyšší, tyto kosti (tzv. radialia) mohou být v prsních ploutvích protažené a početnější (např. u jeseterů), u bichirů jsou početná protažená radialia připojena k pletenci prostřednictvím dalších dvou kostí, tzv. bazálií, mezi nimiž se ještě nachází jen částečně osifikovaná plochá chrupavčitá destička.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=93-98}} Také ploutevní svalovina je u bichirů zčásti přítomna mimo trup v bázi ploutve.{{Citace periodika [155] => | příjmení = Du [156] => | jméno = Trina Y. [157] => | příjmení2 = Standen [158] => | jméno2 = Emily M. [159] => | titul = Terrestrial acclimation and exercise lead to bone functional response in Polypterus pectoral fins [160] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [161] => | datum vydání = 2020-01-01 [162] => | strany = jeb.217554 [163] => | issn = 1477-9145 [164] => | doi = 10.1242/jeb.217554 [165] => | jazyk = en [166] => | url = https://journals.biologists.com/jeb/article/doi/10.1242/jeb.217554/267603/Terrestrial-acclimation-and-exercise-lead-to-bone [167] => | datum přístupu = 2022-06-07 [168] => }}{{Citace periodika [169] => | příjmení = Sallan [170] => | jméno = Lauren C. [171] => | titul = Major issues in the origins of ray-finned fish (Actinopterygii) biodiversity: Ray-finned fish (Actinopterygii) origins [172] => | periodikum = Biological Reviews [173] => | datum vydání = 2014-11 [174] => | ročník = 89 [175] => | číslo = 4 [176] => | strany = 950–971 [177] => | doi = 10.1111/brv.12086 [178] => | jazyk = en [179] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/brv.12086 [180] => | datum přístupu = 2022-06-07 [181] => }} V každém případě je skelet prsních ploutví připojen k pletenci několika kostmi, čímž se paprskoploutví liší od zástupců své sesterské linie, svaloploutvých. U nich jsou ploutve připojeny k pletencům jediným kostěným útvarem, nazývaným především u [[Čtyřnožci|čtyřnožců]] ''[[Pažní kost|humerus]]'' (kost pažní). (Tzv. psarolepidi ze siluru a devonu považovaní někdy za bazální svaloploutvé mají zachovány i další kosti kloubící se s hrudním pletencem.){{Citace periodika [182] => | příjmení = Zhu [183] => | jméno = Min [184] => | příjmení2 = Yu [185] => | jméno2 = Xiaobo [186] => | titul = Stem sarcopterygians have primitive polybasal fin articulation [187] => | periodikum = Biology Letters [188] => | datum vydání = 2009-06-23 [189] => | ročník = 5 [190] => | číslo = 3 [191] => | strany = 372–375 [192] => | issn = 1744-9561 [193] => | pmid = 19324642 [194] => | doi = 10.1098/rsbl.2008.0784 [195] => | jazyk = en [196] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2008.0784 [197] => | datum přístupu = 2022-06-07 [198] => }} Svalovina ploutví svaloploutvých je navíc z velké části přítomna přímo v ploutvích, mimo trup. Teprve z těchto svalnatých násadců u nich může vybíhat plochý lem vyztužený paprsky.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=323-326}} [199] => [200] => U paprskoploutvých se původně nacházela jen jediná hřbetní ploutev (u svaloploutvých byly původně dvě), teprve u některých pozdějších zástupců se počet hřbetních ploutví zvýšil na dvě i více, případně hřbetní ploutev vymizela.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [201] => [[Soubor:Atractosteus_strausi_2.jpg|náhled|Ganoidní šupiny dobře fosilizují a i ve zkamenělé podobě si zachovávají vysoký lesk, jak je vidět na tomto exempláři [[Kostlínovití|kostlína]]|vlevo]][[Soubor:Copella_eigenmanni_jaws.png|náhled|Na hrotech zoubků [[Štíhlotělkovití|štíhlotělky]] jsou na tomto snímku preparovaného čelistního skeletu patrné hnědavě obarvené akrodinové čepičky|vlevo]] [202] => [203] => === Šupiny a zuby === [204] => Důležitým odvozeným sdíleným znakem (synapomorfií) paprskoploutvých je také ganoidní šupina, kterou ale u většiny recentních zástupců nenajdeme – během další evoluce paprskoploutvých byla postupně potlačena a redukována na elasmoidní šupinu. Typická ganoidní šupina je kosočtverečná, lesklá a velmi pevná, neboť je v několika vrstvách pokryta ganoinem, což je silně mineralizovaný materiál blízký [[Sklovina|sklovině]] (enamelu).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{Citace periodika [205] => | příjmení = Schultze [206] => | jméno = Hans-Peter [207] => | titul = Scales, Enamel, Cosmine, Ganoine, and Early Osteichthyans [208] => | periodikum = Comptes Rendus Palevol [209] => | datum vydání = 2016-01 [210] => | ročník = 15 [211] => | číslo = 1–2 [212] => | strany = 83–102 [213] => | doi = 10.1016/j.crpv.2015.04.001 [214] => | jazyk = en [215] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1631068315000469 [216] => | datum přístupu = 2022-06-07 [217] => }} Ganoidní šupiny dnes nacházíme jen u bazálních linií paprskoploutvých (bichirů, jeseterů a kostlínů, u kaprounů jsou již v podstatě bez ganoinu).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=277-282}} Ganoidní šupiny jsou ale významným znakem mnoha prvohorních paprskoploutvých ryb. Liší se jimi od fosilních zástupců svaloploutvých, kteří byli pokryti tzv. kosmoidními šupinami – jejich svrchní vrstva je tvořená kosminem, hmotou povahy [[Zubovina|dentinu]], překrytou jen tenkou vrstvičkou skloviny.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=323-326}} Jiná hypermineralizovaná tkáň se u mnoha paprskoploutvých nachází na špičkách zubů v podobě tzv. akrodinové čepičky tvořené pevným enameloidem. Enameloid má velmi podobné složení a vlastnosti jako pravá zubní sklovina, ale liší se způsobem vzniku (během vývoje postupně nahrazuje [[Kolagen|kolagenní]] matrix).{{Citace periodika [218] => | příjmení = I. Sasagawa [219] => | jméno = M. Ishiyama [220] => | titul = Tooth enamel and enameloid in actinopterygian fish [221] => | periodikum = Frontiers of Materials Science in China [222] => | datum vydání = 009-06-05 [223] => | ročník = 3 [224] => | číslo = 2 [225] => | strany = 174–182 [226] => | issn = 2095-025X [227] => | doi = 10.1007/s11706-009-0030-3 [228] => | url = https://academic.hep.com.cn/foms/CN/abstract/abstract679.shtml [229] => | datum přístupu = 2022-06-08 [230] => }} I akrodinová čepička patří mezi synapomorfie paprskoploutvých.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [231] => === Vnitřní orgány === [232] => [[Soubor:Hemib nemur 171208-DSC0066 chd.JPG|náhled|Řitní otvor a močopohlavní bradavka samice [[Sumíčkovití|sumíčka]]]] [233] => Velmi význačná je pro paprskoploutvé stavba jejich koncového mozku.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Ten je u ostatních obratlovců formován tak, že se během vývoje vnitřní horní okraje stěny hemisfér vchlipují dovnitř a nervová tkáň pak ve výsledku uzavírá dvě [[Mozková komora|mozkové komory]]. U paprskoploutvých však dochází k tzv. everzi – okraje hemisfér jsou naopak rozevřeny a komorový epitel se tak zčásti dostává na svrchní povrch hemisfér; jediná mozková komora ve tvaru písmene „T“ je zčásti mezi hemisférami a zčásti nad nimi.{{Citace periodika [234] => | příjmení = Folgueira [235] => | jméno = Mónica [236] => | příjmení2 = Bayley [237] => | jméno2 = Philippa [238] => | příjmení3 = Navratilova [239] => | jméno3 = Pavla [240] => | spoluautoři = et al. [241] => | titul = Morphogenesis underlying the development of the everted teleost telencephalon [242] => | periodikum = Neural Development [243] => | datum vydání = 2012-12 [244] => | ročník = 7 [245] => | číslo = 1 [246] => | strany = 212 [247] => | issn = 1749-8104 [248] => | pmid = 22989074 [249] => | doi = 10.1186/1749-8104-7-32 [250] => | jazyk = en [251] => | url = https://neuraldevelopment.biomedcentral.com/articles/10.1186/1749-8104-7-32 [252] => | datum přístupu = 2022-06-09 [253] => }}{{Citace periodika [254] => | příjmení = Porter [255] => | jméno = Baylee A. [256] => | příjmení2 = Mueller [257] => | jméno2 = Thomas [258] => | titul = The Zebrafish Amygdaloid Complex – Functional Ground Plan, Molecular Delineation, and Everted Topology [259] => | periodikum = Frontiers in Neuroscience [260] => | datum vydání = 2020-07-16 [261] => | ročník = 14 [262] => | strany = 608 [263] => | issn = 1662-453X [264] => | pmid = 32765204 [265] => | doi = 10.3389/fnins.2020.00608 [266] => | url = https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fnins.2020.00608/full [267] => | datum přístupu = 2022-06-09 [268] => }} [269] => [270] => U paprskoploutvých nacházíme neobyčejnou úpravu cévní soustavy.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Kromě standardních (primárních) cév se u nich vyvíjí ještě síť jemnějších sekundárních cév, které jsou s [[Tepna|tepnami]] a tepénkami primárního systému propojeny jen tenkými a často stočenými spojovacími cévkami, takzvanými interarteriálními anastomózami o průměru od asi 7 do cca 25 [[Mikrometr|μm]]. [[Buňka|Buňky]] při vstupu do těchto anastomóz jsou vybaveny relativně dlouhými výběžky nejasné funkce. Krev v sekundárním systému je chudší na [[Červená krvinka|erytrocyty]]. Sekundární cévní systém neprotkává celé tělo ryby, bývá koncentrován do určitých oblastí hlavy či trupové svaloviny.{{Citace periodika [271] => | příjmení = Skov [272] => | jméno = Peter Vilhelm [273] => | příjmení2 = Bennett [274] => | jméno2 = Michael Brian [275] => | titul = The secondary vascular system of Actinopterygii: interspecific variation in origins and investment [276] => | periodikum = Zoomorphology [277] => | datum vydání = 2003-11-01 [278] => | ročník = 122 [279] => | číslo = 4 [280] => | strany = 181–190 [281] => | issn = 0720-213X [282] => | doi = 10.1007/s00435-003-0083-2 [283] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s00435-003-0083-2 [284] => | datum přístupu = 2022-06-10 [285] => }} [286] => [287] => Paprskoploutvé ryby nemají [[Kloaka|kloaku]], řitní otvor je samostatný. Za ním na tzv. močopohlavní bradavce vyúsťují vývody [[Rozmnožovací soustava|pohlavních žláz]] a [[Vylučovací soustava|vylučovací soustavy]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Jikry jsou u paprskoploutvých vybaveny otvůrkem (mikropyle), jímž do nich proniká [[spermie]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{Citace periodika [288] => | příjmení = Bartsch [289] => | jméno = P. [290] => | příjmení2 = Britz [291] => | jméno2 = R. [292] => | titul = A single micropyle in the eggs of the most basal living actinopterygian fish, Polypterus (Actinopterygii, Polypteriformes) [293] => | periodikum = Journal of Zoology [294] => | datum vydání = 1997-03 [295] => | ročník = 241 [296] => | číslo = 3 [297] => | strany = 589–592 [298] => | issn = 0952-8369 [299] => | doi = 10.1111/j.1469-7998.1997.tb04850.x [300] => | jazyk = en [301] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-7998.1997.tb04850.x [302] => | datum přístupu = 2022-06-10 [303] => }} [304] => [305] => == Stavba těla == [306] => Kromě výše uvedených znaků, které jsou pro paprskoploutvé charakteristické, najdeme u zástupců této skupiny celou řadu rysů, které sdílejí s dalšími obratlovci, především vodními. Paprskoploutví jsou totiž primárně vodní organismy,{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} což ovlivňuje jejich [[Anatomie|anatomii]] i [[Fyziologie|fyziologii]]. [307] => [308] => === Povrch těla === [309] => Kůže ryb je na povrchu tvořena mnohovrstevnou nerohovatějící [[Pokožka (živočichové)|pokožkou]] a pod ní uloženou [[Škára|škárou]]. Četné kožní žlázy produkují [[sliz]] s ochrannou i [[Hydrodynamika|hydrodynamickou]] funkcí (omezuje [[tření]]). Ve škáře či těsně nad ní bývají uloženy [[Pigment|pigmentové]] buňky různých typů. Za stříbřitý lesk řady ryb jsou zodpovědné krystalky [[Guanin|guaninu]] uložené ve specializovaných buňkách. Ve škáře jsou typicky uloženy šupiny, které mohou u paprskoploutvých být buď ganoidní, nebo mnohem častěji (u kostnatých ryb) tenké a pružné, elasmoidní (leptoidní). Elasmoidní šupiny s hladkým, zaobleným zadním okrajem jsou označovány jako cykloidní, je-li zadní okraj jemně ostnitý, jde o šupiny ktenoidní.{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} Elasmoidní šupina je tvořena v podstatě tenkou vrstvičkou nekalcifikované lamelární [[Kost|kosti]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=83}} [310] => [311] => === Svalovina a ploutve === [312] => Ryby jsou vybaveny v nejtypičtějším případě párovými prsními a břišními ploutvemi (ty jsou homologické hrudním a pánevním [[Končetina|končetinám]] suchozemských obratlovců) a třemi nepárovými ploutvemi – hřbetní, řitní a ocasní. Někdy je mezi hřbetní a ocasní ploutví vyvinuta tuková ploutvička. Na rozdíl od ostatních ploutví nebývá vyztužena kostěnými paprsky. Uspořádání ploutví je však v konkrétních případech značně variabilní: některé ploutve mohou chybět či být naopak zmnožené, mohou splývat apod. Ocasní ploutev bývá hlavním orgánem pohybu, neboť se na ni přenáší vlnění těla vyvolané činností svaloviny na bocích.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} Může být různého charakteru: difycerkní (uvnitř i vně symetrická) u bichirů, heterocerkní (s dominantním horním lalokem, jímž probíhá konec [[Páteř|páteře]]) např. u jeseterů, nejčastěji (u kostnatých) je homocerkní (vně symetrická, s koncem páteře zahnutým vzhůru).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=277-282}} Boční sval je zřetelně rozdělen na jednotlivé [[Myomera|myomery]] oddělené vazivovými myosepty. Myomery mají tvar písmene W, jehož prostřední hrot míří vpřed.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [313] => Soubor:Fishscales.png|alt=|Tři typy šupin paprskoploutvých: ganoidní, cykloidní a ktenoidní [314] => Soubor:Salmo salar.jpg|alt=|[[Losos obecný|Losos]] má kompletní sestavu ploutví včetně tukové ploutvičky [315] => Soubor:Pangasius meat.jpg|alt=|Na mase (svalovině) ryb jsou dobře patrné jednotlivé segmenty – myomery [316] => [317] => [[Soubor:Tuna Gills cut out.jpg|vlevo|náhled|Žaberní oblouky tuňáka se žaberními lupínky i tyčinkami]] [318] => [319] => === Kostra === [320] => Oporu svalům a ochranu důležitým orgánům poskytuje [[kostra]], zpravidla kostěná, vzácně chrupavčitá.{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} [[Lebka]] paprskoploutvých je složená z velkého počtu kostí vznikajících jak osifikací chrupavky (náhradní kosti), tak vaziva (dermální kosti). U paprskoploutvých nacházíme vůbec největší množství dermálních kostí na lebce mezi všemi obratlovci.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Např. u jeseterů je však naopak řada kostí druhotně redukovaná. [[Žaberní oblouk|Žaberních oblouků]] je pět párů, první čtyři nesou jednak dobře prokrvené žaberní lupínky uspořádané většinou do dvou řad a jednak směrem dovnitř žaberní tyčinky, které chrání žaberní lupínky před hrubšími nečistotami a mnohdy napomáhají se získáváním potravy (např. filtrací). Pátý žaberní oblouk většinou žaberní lupínky nenese (případně jen jednu řadu) a může sloužit při zpracování a polykání potravy, někdy jsou na něm přítomny [[požerákové zuby]]. Žaberní dutina je kryta [[Skřele|skřelemi]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} [321] => [322] => [[Obratel|Obratle]] paprskoploutvých jsou většinou dvojduté, amficelní (zepředu i zezadu vyhloubené){{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} a jsou dosti uniformní, nejsou zřetelně rozlišené na jednotlivé typy, ačkoli se mohou lišit velikostí a v různých oblastech trupu se na ně mohou napojovat různé další kostěné útvary (např. [[Žebro|žebra]]). Tělo obratlů bývá dobře vyvinuté a v typickém případě silně zaškrcuje [[Struna hřbetní|chordu]], která jím prochází. Např. u jeseterů s celkově redukovanou kostrou však těla obratlů zcela chybějí; chorda je u nich plně vyvinuta. Směrem nahoru na těla obratlů navazují dva výběžky, neurální oblouky (neurapofýzy) lemující neurální kanál chránící [[Mícha|míchu]] a vybíhající vzhůru do trnového výběžku. Ze spodní strany těl obratlů mohou vybíhat hemální oblouky chránící hřbetní tepnu probíhající pod [[Páteř|páteří]]. V přední části páteře však často chybějí, kdežto v oblasti ocasu spolu srůstají, tvoří hemální kanál chránící zadní část hřbetní tepny a ocasní žílu, a vybíhají v dolů směřující výběžek.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=286}} [323] => [324] => Žebra bývají dobře vyvinuta, někdy ve skeletu najdeme kromě dolních žeber i další, horní žebra. Osifikace může proběhnout i ve vazivu myosept a pak se tvoří mezisvalové kůstky, které mohou mít tvar písmene Y. Pletenec prsní ploutve je napojen na zadní část lebky: kosti odpovídající [[Lopatka|lopatce]], [[Krkavčí kost|krkavčí kosti]] či [[Klíční kost|klíční kosti]] (a také mohutná kost zvaná ''[[cleithrum]]'') jsou uloženy za zadním okrajem skřelí resp. pod ním. Pletenec břišní ploutve je přítomen v podobě tzv. bazipterygia, které není ukotveno k osové kostře. Paprsky hřbetní a řitní ploutve navazují na kůstky nazývané pterygiofory zanořené do trupu. Paprsky ocasní ploutve jsou uchyceny k hypuráliím, což jsou modifikované dolní (hemální) trny obratlů.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=285}} [325] => Soubor:Ossubtus xinguense.png|alt=|Samec (a) a samice (b) osubta brazilského [326] => Soubor:Ossubtus skull.png|alt=|Lebka osubta [327] => Soubor:Ossubtus pectorals.png|alt=|Prsní ploutve a pletenec [328] => Soubor:Ossubtus pelvic.png|alt=|Břišní ploutve a pletenec [329] => Soubor:Ossubtus tail.png|alt=|Skelet ocasu osubta [330] => [331] => [[Soubor:Two chamber heart.svg|náhled|Schéma rybího srdce: svalnatá komora pumpuje krev do aorty s nápadným tepenným násadcem, krev je do komory čerpána ze síně, ale sbírá se již v tzv. žilném splavu ]] [332] => [333] => === Cévní a dýchací soustava, plynový měchýř === [334] => Srdce paprskoploutvých je jednoduše a efektivně stavěné – je vybaveno jedinou síní a komorou. Protéká jím pouze odkysličená krev (jde o tzv. venózní srdce), která je přes zesílený oválný tepenný násadec (''bulbus arteriosus'') nebo přes protáhlý srdeční násadec (u primitivnějších ryb) vytlačována přímo do žaber, kde se okysličí a odtéká hřbetní aortou dále do těla.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Pomocí pohybů skřelí je voda nasávána do žaberní dutiny přes otevřená ústa nebo naopak vytlačována žaberní štěrbinou ven při zavřených ústech.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=287}} U ryb se uplatňuje i přídatné dýchání přes kůži, případně přes [[Střevo|střevní]] [[Sliznice|sliznici]], specializované okrsky žaber využívající vzduch (nadžaberní orgány např. ve formě tzv. labyrintu) nebo prostřednictvím nepárového plynového měchýře (u bichirů jsou namísto měchýře stále ještě vyvinuty párové plíce). Plynový měchýř jinak slouží hlavně jako [[Hydrostatika|hydrostatický]] orgán (pomáhá rybám vznášet se ve vodním sloupci).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Plynem je plněn buď prostřednictvím kanálku (''ductus pneumaticus'') napojeného na [[jícen]] nebo (častěji) bohatě prokrvenou [[Plynová žláza|plynovou žlázou]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=287}} [335] => [[Soubor:Fish anatomy.jpg|vlevo|náhled|350x350bod|Schéma anatomie paprskoploutvé ryby: A - hřbetní ploutev, B - ploutevní paprsky, C - systém postranní čáry, D - ledvina, E - plynový měchýř, F - Weberův aparát, G - statoakustický orgán, H - mozek, I - nozdry, L - oko, M - žábry, N - srdce, O - žaludek, P - žlučník, Q - slezina, R - pohlavní žláza, S - břišní ploutve, T - páteř, U - řitní ploutev, V - ocasní ploutev]][[Soubor:Swim bladder.jpg|náhled|Plynový měchýř [[Perlín ostrobřichý|perlína]]]] [336] => === Trávicí soustava === [337] => Ústa ryb jsou uzpůsobená konkrétní potravě a způsobu jejího získávání. Lze rozlišit ústa koncová, svrchní (pro sběr potravy z hladiny) a spodní (sběr potravy ze dna). Zuby se mohou vyskytovat jak na kostech čelistí (''[[premaxilla]]'' a ''[[Horní čelist|maxilla]]'', ''[[dentale]]''), tak na řadě dalších kostí ohraničujících ústní dutinu (''[[Radličná kost|vomer]]'', [[Patrová kost|patrové kosti]]) i na žaberních obloucích. Zejména u [[Predátor|dravých]] ryb, které po úspěšném lovu musí zpracovat relativně velké porce potravy (kořisti), je vyvinut [[žaludek]]. Někdy je ale jen nevýrazný a může i chybět. Ze střeva u mnoha pokročilejších ryb vybíhají tzv. pylorické výběžky, což jsou trubicovité výchlipky střeva podílející se na trávení produkcí některých trávicích [[Enzym|enzymů]] a snad i zvětšením resorpční plochy. U starobylejších skupin (u paprskoploutvých, kteří nepatří mezi kostnaté) je za účelem zvětšení plochy ve střevě vyvinuta spirální řasa.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}}{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=287}} [338] => [339] => === Vylučovací a osmoregulační soustava === [340] => U sladkovodních ryb jsou dobře vyvinuty [[Ledvina|ledviny]], které fungují hlavně jako [[Osmoregulace|osmoregulační]] orgán vylučující nadbytečnou vodu. Naopak [[soli]] (ionty) jsou ve sladkovodním prostředí vzácným zdrojem, proto jsou v ledvinových tubulech účinně resorbovány. S příjmem iontů z vody napomáhají i žábry. Ve slané vodě nastává opačný problém: voda je kvůli vysokému [[Osmotický tlak|osmotickému potenciálu]] mořské vody ztrácena z těla. Ledviny mořských ryb jsou proto malé až zakrnělé a podílejí se se žábrami hlavně na vylučování přebytečných solí.{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} [341] => [[Soubor:Gasterosteus aculeatus with stained neuromasts.png|náhled|Hlava [[Koljuška tříostná|koljušky]] se zvýrazněnými jamkami proudového orgánu]] [342] => [343] => === Nervová soustava, smysly === [344] => [[Mozek]] paprskoploutvých je složen z pěti základních celků podobně jako u dalších obratlovců ([[prodloužená mícha]], [[mozeček]], [[střední mozek]], [[mezimozek]], koncový mozek). Koncový mozek je poměrně malý a má neobvyklou, evertovanou stavbu, jak bylo uvedeno výše. Naopak je dobře vyvinut střední mozek a mozeček.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [345] => [346] => [[Čich]] zprostředkovává párový čichový orgán lokalizovaný v čichových váčcích navazujících na kanálek spojující přední a zadní nozdru. Receptory [[Chuť|chuti]] jsou v ústní dutině, v [[Hltan|hltanu]], ale někdy i jinde na hlavě (např. na vouscích společně s [[Mechanoreceptor|mechanoreceptory]]) nebo i na těle.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Rybí [[oko]] je bez [[Oční víčko|víček]] a bez [[Slzný aparát|slzných žláz]], je ale chráněno slizem. [[Čočka (oko)|Čočka]] je kulovitá a při ostření nemění svůj tvar, ale svou vzdálenost od [[sítnice]].{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} V sítnici se kromě [[Tyčinka (oko)|tyčinek]] nacházejí i [[Čípek (oko)|čípky]] umožňující barevné vidění (např. u hlubinných ryb mohou chybět).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=286}} Statoakustický orgán odpovídající ''de facto'' vnitřnímu [[Ucho|uchu]] hraje u ryb roli hlavně v registraci pohybů a polohy, může se však podílet i na vnímání [[Zvuková vlna|zvukových vln]]. Ve váčcích vnitřního ucha (v sacculu, utrikulu, lageně) se nacházejí tři [[otolity]] z [[Aragonit|aragonitu]] ([[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]). Otolity mají velký význam při určování stáří ryb (pomocí počítání přírůstkových vrstev) i v [[Taxonomie (biologie)|taxonomii]] a [[Paleontologie|paleontologii]].{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=286}} U ryb ze skupiny [[Otocephala]] je vytvořen kontakt mezi plynovým měchýřem a vnitřním uchem, který umožňuje využít plynový měchýř k zachycení [[Frekvence|nízkofrekvenčních]] zvuků. Podskupinou otocefalních ryb jsou [[Otophysa]], kteří mají mezi měchýřem a uchem vytvořen z několika modifikovaných předních obratlů a jejich vazů [[Weberův orgán]], který ještě zlepšuje vedení zvuku.{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola Otocephala, s. 267, 268}} Ve vodním prostředí hraje důležitou mechanoreceptivní roli proudový orgán. Jeho smyslové buňky jsou uloženy zejména v kanálku (případně izolovaných jamkách) procházejícím pod proděravělými šupinami na bocích těla – v systému postranní čáry. Další receptory proudového orgánu bývají uloženy i ve hřbetních liniích a na hlavě. Proudový orgán vnímá jak proudění vody, tak změny jejího [[Tlak|tlaku]] včetně nízkofrekvenčního vlnění (tj. [[Infrazvuk|infrazvuku]]).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}}{{sfn|Hanel|1998|loc=kapitola Co jsou to ryby?}} [347] => [348] => === Endokrinní žlázy === [349] => U ryb najdeme podobnou sestavu [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí|žláz s vnitřní sekrecí]] jako u dalších obratlovců. Jsou mezi nimi zastoupeny [[hypofýza]], [[štítná žláza]], [[Nadledvina|nadledviny]], [[Slinivka břišní|pankreas]] i pohlavní žlázy. [[Kalcitonin]] je u paprskoploutvých vylučován v tzv. ultimobranchiálních tělíscích vznikajících ve tkáni stěny poslední [[Žaberní štěrbina|žaberní štěrbiny]]. Endokrinní funkci má také zduřenina koncového úseku míchy zvaná urofýza, jejíž [[Hormon|hormony]] přispívají k regulaci osmoregulace a rozmnožování.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} [350] => [[Soubor:Salmonlarvakils 2.jpg|náhled|Čerstvě vykulený váčkový plůdek lososa]] [351] => [352] => === Rozmnožování === [353] => Až na výjimky jsou paprskoploutví gonochoristé a – až na výjimky (např. [[Živorodkovití|živorodky]]) – je u nich oplození vnější: samice během tření klade jikry, které jsou oplozeny samčím mlíčím (spermatem) vypouštěným do vody. I po vylíhnutí z jiker (vykulení) ještě pokračuje [[Embryonální vývoj|zárodečný vývoj]]; plůdek se v této době vyživuje ze zásob uložených ve [[Žloutkový váček|žloutkovém váčku]] a zatím nepřijímá potravu.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=267-274}} Teprve s příjmem vnější potravy je ukončeno [[Embryonální vývoj|embryonální]] období a následuje období [[Larva|larvy]], někdy krátké a nevýrazné, jindy (např. u [[Úhořovití|úhořů]] a dalších ryb skupiny [[Elopomorpha]] s [[Leptocefalová larva|leptocefalovou larvou]]) velmi nápadné. Období, kdy embryonální a larvální struktury mizí a tělo se podobá dospělci, se označuje jako juvenilní; po dozrání pohlavních orgánů nastává období dospělosti (adultní fáze).{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=287}} [354] => [355] => === Velikost === [356] => Mezi paprskoploutvé patří jedni z nejmenších zástupců obratlovců (nejmenším obratlovcem vůbec je ale [[Žáby|žabka]] ''[[Paedophryne amauensis]]'' s asi 7 mm dlouhými dospělými samci).{{Citace periodika [357] => | příjmení = Rittmeyer [358] => | jméno = Eric N. [359] => | příjmení2 = Allison [360] => | jméno2 = Allen [361] => | příjmení3 = Gründler [362] => | jméno3 = Michael C. [363] => | titul = Ecological Guild Evolution and the Discovery of the World's Smallest Vertebrate [364] => | periodikum = PLoS ONE [365] => | datum vydání = 2012-01-11 [366] => | ročník = 7 [367] => | číslo = 1 [368] => | strany = e29797 [369] => | issn = 1932-6203 [370] => | pmid = 22253785 [371] => | doi = 10.1371/journal.pone.0029797 [372] => | jazyk = en [373] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0029797 [374] => | datum přístupu = 2022-06-15 [375] => }} Některé rybky dosahují pohlavní dospělosti při délce kolem 1 cm. Za nejmenší z nich je považována kaprovitá rybka ''Paedocypris progenetica'' z [[Rašeliniště|rašelinných vod]] [[Sumatra|Sumatry]] a blízkého ostrova [[Bintan]], u níž byla zaznamenána dospělá samice o délce 7,9 mm. Jen o málo větší (8,8 mm) je nejmenší zaznamenaná dospělá samice u příbuzného druhu ''[[Paedocypris micromegethes]]'' ze [[Sarawak|Sarawaku]]. Velikosti kolem centimetru dorůstají také mořské [[Hlaváčovití|hlaváčovité]] ryby ''[[Trimmaton nanus]]'' z [[Indický oceán|Indického]] a západního [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] a [[Larvovkovití|larvovka]] ''[[Schindleria brevipinguis]]'' žijící při pobřeží [[Austrálie]].{{Citace periodika [376] => | příjmení = Kottelat [377] => | jméno = Maurice [378] => | příjmení2 = Britz [379] => | jméno2 = Ralf [380] => | příjmení3 = Hui [381] => | jméno3 = Tan Heok [382] => | titul = Paedocypris , a new genus of Southeast Asian cyprinid fish with a remarkable sexual dimorphism, comprises the world's smallest vertebrate [383] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [384] => | datum vydání = 2006-04-22 [385] => | ročník = 273 [386] => | číslo = 1589 [387] => | strany = 895–899 [388] => | issn = 0962-8452 [389] => | pmid = 16627273 [390] => | doi = 10.1098/rspb.2005.3419 [391] => | jazyk = en [392] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2005.3419 [393] => | datum přístupu = 2022-06-15 [394] => }} [395] => [396] => Nejdelší paprskoploutvou rybou je [[hlístoun červenohřívý]] (''Regalecus glesne''), jehož největší jedinci dosahují délky až kolem 8 metrů.{{Citace periodika [397] => | příjmení = McClain [398] => | jméno = Craig R. [399] => | příjmení2 = Balk [400] => | jméno2 = Meghan A. [401] => | příjmení3 = Benfield [402] => | jméno3 = Mark C. [403] => | titul = Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna [404] => | periodikum = PeerJ [405] => | datum vydání = 2015-01-13 [406] => | ročník = 3 [407] => | strany = e715 [408] => | issn = 2167-8359 [409] => | doi = 10.7717/peerj.715 [410] => | jazyk = en [411] => | url = https://peerj.com/articles/715 [412] => | datum přístupu = 2022-06-15 [413] => }} Vzhledem k tomu, že jde o velmi štíhlou rybu, není mezi paprskoploutvými nejtěžší. Tento primát drží měsíčníci druhu ''[[Mola alexandrini]]'' dosahující hmotnosti až přes dvě tuny (nejtěžší zvážený exemplář vážil asi 2 300 kg).{{Citace periodika [414] => | příjmení = Sawai [415] => | jméno = Etsuro [416] => | příjmení2 = Nyegaard [417] => | jméno2 = Marianne [418] => | titul = A review of giants: Examining the species identities of the world's heaviest extant bony fishes (ocean sunfishes, family Molidae ) [419] => | periodikum = Journal of Fish Biology [420] => | datum vydání = 2022-04-20 [421] => | strany = jfb.15039 [422] => | issn = 0022-1112 [423] => | doi = 10.1111/jfb.15039 [424] => | jazyk = en [425] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jfb.15039 [426] => | datum přístupu = 2022-06-15 [427] => }}{{Citace periodika [428] => | příjmení = Sawai [429] => | jméno = Etsuro [430] => | příjmení2 = Yamanoue [431] => | jméno2 = Yusuke [432] => | příjmení3 = Nyegaard [433] => | jméno3 = Marianne [434] => | titul = Redescription of the bump-head sunfish Mola alexandrini (Ranzani 1839), senior synonym of Mola ramsayi (Giglioli 1883), with designation of a neotype for Mola mola (Linnaeus 1758) (Tetraodontiformes: Molidae) [435] => | periodikum = Ichthyological Research [436] => | datum vydání = 2018-01 [437] => | ročník = 65 [438] => | číslo = 1 [439] => | strany = 142–160 [440] => | issn = 1341-8998 [441] => | doi = 10.1007/s10228-017-0603-6 [442] => | jazyk = en [443] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s10228-017-0603-6 [444] => | datum přístupu = 2022-06-15 [445] => }} [446] => [447] => Největším známým vymřelým zástupcem této skupiny byla obří [[Jura|jurská]] planktonofágní ryba druhu ''[[Leedsichthys|Leedsichthys problematicus]]'' z vyhynulé čeledi [[Pachycormidae]] s délkou kolem 16 metrů a hmotností v řádu desítek tun.http://www.osel.cz/8284-nejvetsi-ryba-vsech-dob.html{{Citace monografie [448] => | příjmení = Liston [449] => | jméno = Jeff [450] => | příjmení2 = Newbrey [451] => | jméno2 = Michael [452] => | příjmení3 = Challands [453] => | jméno3 = Thomas J. [454] => | spoluautoři = et al. [455] => | titul = Mesozoic fishes. [456] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/36901113 [457] => | editoři = G. Arratia, H. Schultze, M. Wilson [458] => | vydavatel = F. Pfeil [459] => | místo = München [460] => | počet stran = v . <1-5> [461] => | kapitola = Growth, age and size of the Jurassic pachycormid Leedsichthys problematicus (Osteichthyes: Actinopterygii) [462] => | strany = 145–175 [463] => | isbn = 3-923871-90-2 [464] => | isbn2 = 978-3-923871-90-2 [465] => | oclc = 36901113 [466] => }} [467] => Soubor:Paedocypris progenetica 001.jpg|alt=|''Paedocypris progenetica'' [468] => Soubor:Schindleria macrodentata.png|alt=|Necelé 2 cm dlouhá larvovka ''Schindleria macrodentata'' [469] => Soubor:Giant Oarfish.jpg|alt=|Asi sedmimetrový jedinec hlístouna červenohřívého [470] => Soubor:MolaRamsayiDarlingHbr.jpg|alt=|Obří jedinec měsíčníka ''Mola alexandrini'' ulovený koncem 19. století [471] => Soubor:Leedsichthys problematicus.jpg|alt=|Rekonstrukce [[Mezozoikum|druhohorní]] ryby ''Leedsichtys problematicus'' [472] => [473] => [474] => == Výskyt == [475] => Všechny paprskoploutvé ryby jsou vodní organismy, i když některé mohou trávit podstatnou část života na [[Pevnina|souši]] (např. [[Lezcovití|lezci]] či ve formě jiker mnozí [[Halančíkovití|halančíci]]). Asi 40–45 % druhů ryb žije ve sladkých vodách, zbytek jsou mořské ryby; jen malý podíl ryb je [[Brakická voda|brakických]] nebo diadromních (migrujících mezi sladkými a slanými vodami). Ve slaných vodách obývá většina druhů [[Kontinentální šelf|šelfová moře]] (jde asi o 40–45 % všech druhů ryb), menší část (asi 10–15 % všech druhů ryb) žije v hlubinách [[Oceán|oceánů]], jen asi 1,5 % rybích druhů osidluje prosvětlenou (eufotickou) zónu oceánů mimo šelf.{{Citace periodika [476] => | příjmení = Musilová [477] => | jméno = Zuzana [478] => | titul = Skrytá rozmanitost pod vodní hladinou: evoluce druhově nejbohatší skupiny obratlovců [479] => | periodikum = Živa [480] => | datum vydání = 2016 [481] => | číslo = 4 [482] => | strany = 175–178 [483] => | url = https://ziva.avcr.cz/2016-4/skryta-rozmanitost-pod-vodni-hladinou-evoluce-druhove-nejbohatsi-skupiny-obratlovcu.html [484] => }} [485] => [486] => Přestože většina paprskoploutvých obývá běžné, majoritně rozšířené sladkovodní a mořské [[Ekosystém|ekosystémy]], lze se s nimi setkat i v mnoha [[Ekologie|ekologicky]] [[Extrémofil|extrémních]] [[Biotop|habitatech]]. Existují např. druhy ryb obývající silně [[Kyseliny|okyselené]] vody. Příkladem může být kaprovitá ryba [[maruta sachalinská]] (''Tribolodon hakonensis'') v [[Kaldera|kalderovém]] jezeře [[Sopka|sopky]] [[Osore-zan]] s vodou o [[pH]] asi 3,4–3,8.{{Citace periodika [487] => | příjmení = Kaneko [488] => | jméno = Toyoji [489] => | příjmení2 = Hasegawa [490] => | jméno2 = Sanae [491] => | příjmení3 = Uchida [492] => | jméno3 = Katsuhisa [493] => | titul = Acid Tolerance of Japanese Dace (a Cyprinid Teleost) in Lake Osorezan, a Remarkable Acid Lake [494] => | periodikum = Zoological Science [495] => | datum vydání = 1999-12 [496] => | ročník = 16 [497] => | číslo = 6 [498] => | strany = 871–877 [499] => | issn = 0289-0003 [500] => | doi = 10.2108/zsj.16.871 [501] => | jazyk = en [502] => | url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.2108/zsj.16.871 [503] => | datum přístupu = 2022-07-02 [504] => }} Jezero [[Magadi]] v [[Keňa|Keni]] napájené horkými prameny je naopak ukázkou extrémně [[Zásady (chemie)|alkalické]] vody (pH kolem 10,5), která navíc obsahuje vysoké množství solí (až 40 ppt, tedy vyšší koncentrace solí než typická mořská voda) a má vysokou teplotu. Žije zde [[Vrubozubcovití|cichlida]] [[tlamoun Grahamův]] (''Alcolapia grahami'') schopná snášet zasolení, zásaditou vodu i teploty kolem 40 °C. Vysoké zasolení (až 140 ppt, čtyřnásobek koncentrace solí v mořské vodě) i rychlé změny [[Salinita|salinity]] snášejí mnohé halančíkovité rybky. Často jde o krátkověké ryby adaptované na dočasně vysychající pouštní jezírka s horkou a málo prokysličenou vodou. Jsou schopny přežívat i ve vodě o teplotě 44 °C. Co se nízkých teplot týče, jsou rekordmankami ryby čeledi [[ledovkovití]] (Nototheniidae) z okolí [[Antarktida|Antarktidy]], které díky [[Glykoproteiny|glykopeptidům]] zabraňujícím tvorbě [[Krystal|krystalů]] ledu snášejí teploty až −2,2 °C ([[Tkáň|tkáně]] většiny ostatních ryb mrznou asi při −0,8 °C).{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola Special habitats and special adaptations}} [505] => [506] => Také mořské hlubiny kladou specifické nároky na ryby, které se zde vyskytují. Tlak vody roste každých deset metrů hloubky přibližně o jednu [[Atmosféra (jednotka)|atmosféru]] a v několikakilometrových hloubkách tudíž dosahuje stovek atmosfér. Vysoký tlak může ovlivňovat strukturu [[Bílkovina|proteinů]] a komplikuje využívání plynového měchýře (u mnoha hlubinných ryb plynový měchýř chybí). Mořské hlubiny jsou temné, rozlehlé a přitom řídce osídlené (neboť je zde nízký přísun potravy) a řada hlubinných ryb má proto vyvinuty světélkující orgány, které usnadňují hledání partnera. Zároveň je světlo využíváno i při lovu. Díky světélkujícím orgánům, často dobře vyvinutým očím, velikým tlamám a zubům a často i roztažitelným žaludkům, které zefektivňují lov relativně vzácné kořisti, jsou hlubinné ryby často velmi bizarní.{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola Special habitats and special adaptations}} Nejhlouběji zaznamenané ryby jsou [[terčice]] ''[[Pseudoliparis swirei]]'' (čeleď [[terčovkovití]]) z [[Marianský příkop|Mariánského příkopu]] zaznamenané na kameru v hloubce 8 178 m a [[Hrujovití|hrujovitá]] ryba [[hrujovka oceánská]] (''Abyssobrotula galatheae'') z [[Portorický příkop|Portorického příkopu]], odkud byla vylovena z hloubky 7 965 m.{{Citace periodika [507] => | příjmení = Gerringer [508] => | jméno = Mackenzie E. [509] => | příjmení2 = Linley [510] => | jméno2 = Thomas D. [511] => | příjmení3 = Nielsen [512] => | jméno3 = Jørgen G. [513] => | titul = Revision of the depth record of bony fishes with notes on hadal snailfishes (Liparidae, Scorpaeniformes) and cusk eels (Ophidiidae, Ophidiiformes) [514] => | periodikum = Marine Biology [515] => | datum vydání = 2021-11 [516] => | ročník = 168 [517] => | číslo = 11 [518] => | strany = 167 [519] => | issn = 0025-3162 [520] => | doi = 10.1007/s00227-021-03950-8 [521] => | jazyk = en [522] => | url = https://link.springer.com/10.1007/s00227-021-03950-8 [523] => | datum přístupu = 2022-07-02 [524] => }} Nejhlouběji žijící sladkovodní ryby, [[Bajkal|bajkalské]] [[Pavrankovití|pavranky]] (čeleď Abyssocottidae) žijí v hloubkách až 1600 m a vykazují zajímavé [[Konvergence (evoluce)|konvergence]] s mořskými hlubinnými rybami.{{Citace periodika [525] => | příjmení = Sideleva [526] => | jméno = V. G. [527] => | titul = Comparative character of the deep-water and inshore cottoid fishes endemic to Lake Baikal [528] => | periodikum = Journal of Fish Biology [529] => | datum vydání = 1996-12 [530] => | ročník = 49 [531] => | číslo = sa [532] => | strany = 192–206 [533] => | issn = 0022-1112 [534] => | doi = 10.1111/j.1095-8649.1996.tb06076.x [535] => | jazyk = en [536] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1095-8649.1996.tb06076.x [537] => | datum přístupu = 2022-07-02 [538] => }} Ryby, které žijí v nejvyšších nadmořských výškách, jsou [[Mřenice Stoličkova|mřenice Stoličkovy]] (''Triplophysa stolickai'') obývající teplé prameny v západním [[Tibet|Tibetu]] v nadmořské výšce asi 5 200 m n. m. Jiný druh [[mřenice]], ''[[Triplophysa zhaoi]]'', obývá naopak bažinaté vody uložené asi 50 m pod hladinou moře v [[Turfanská proláklina|Turfanské proláklině]].{{Citace periodika [539] => | příjmení = Kottelat [540] => | jméno = Maurice [541] => | titul = Conspectus cobitidum: An inventory of the loaches of the world (Teleostei: Cypriniformes: Cobitoidei) [542] => | periodikum = The Raffles Bulletin of Zoology Suppl. [543] => | datum vydání = 2012 [544] => | číslo = 26 [545] => | url = https://lkcnhm.nus.edu.sg/wp-content/uploads/sites/10/app/uploads/2017/06/Conspectus_cobitidum.pdf [546] => }} Různé ryby se adaptovaly také životu v rychle proudících bystřinách nebo v určitém ohledu obdobné příbojové zóně, existují i ryby schopné se pohybovat po stěnách vodopádů (např. [[knérie]], [[Šplhavka|šplhavky]]). Jeskynní ryby mají tendenci ztrácet zrak, pigmentaci a šupiny. Ukázkou jeskynních ryb jsou např. jeskynní populace [[Tetra mexická|tetry mexické]] (''Astyanax mexicanus'') nebo [[keříčkovec travakorský]] (''Horaglanis krishnai'').{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola Special habitats and special adaptations}} [547] => Soubor:Magadi hot springs Alcolapia grahami.jpg|alt=|Tlamouni Grahamovi v silně alkalických vodách jezera Magadi [548] => Soubor:Caulophryne pelagica facing left.jpg|alt=|[[Čertovník paprsčitý]], hlubinná ryba s pohlcenou kořistí [549] => Soubor:Epigean and cave-dwelling Mexican tetras Astyanax mexicanus.jpg|alt=|Říční a jeskynní forma tetry mexické [550] => Soubor:Fundulopanchax gardneri nigerianus Makurdi (cropped).jpg|alt=|[[Halančík Gardnerův]] obývá vysychající [[Afrika|africké]] vody [551] => [552] => [553] => == Systém a fylogeneze == [554] => [[Soubor:Coelacanth-bgiu.png|náhled|Latimerie (na obrázku) a bahníci jsou sice ryby, ale ''nepatří'' mezi paprskoploutvé; jsou to zástupci jejich sesterské skupiny svaloploutví]] [555] => Paprskoploutví jsou společně se svou sesterskou skupinou, svaloploutvými, jednou ze dvou základních linií [[Čelistnatci|čelistnatců]] s dobře vyvinutou enchondrální kostní tkání. Tradičně se skupina zahrnující paprskoploutvé a svaloploutvé označovala jako [[Ryby|Osteichthyes]], tedy doslova „kostnaté ryby“, v kontrastu s „chrupavčitými rybami“ (Chonrichthyes), které se ovšem v češtině označují jako [[paryby]].{{Citace monografie [556] => | příjmení = Nelson [557] => | jméno = Joseph S. [558] => | titul = Fishes of the world [559] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/926623501 [560] => | vydání = Fifth edition [561] => | místo = Hoboken, New Jersey [562] => | rok vydání = 2016 [563] => | počet stran = 1 online resource [564] => | isbn = 978-1-119-17484-4 [565] => | isbn2 = 1-119-17484-8 [566] => | oclc = 926623501 [567] => }} Vzhledem k tomu, že suchozemští obratlovci ([[čtyřnožci]]) jsou z evolučního hlediska pouhou podskupinou svaloploutvých a zároveň není zvykem je počítat mezi ryby, je v některých publikacích označení Osteichthyes opouštěno, a nahrazeno pojmenováním Osteignathostomata{{sfn|Gaisler|Zima|2007|265}} nebo Euteleostomi.{{Citace monografie [568] => | příjmení = Nelson [569] => | jméno = Joseph S. [570] => | titul = Fishes of the world [571] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/62324946 [572] => | vydání = 4th ed [573] => | vydavatel = John Wiley [574] => | místo = Hoboken, N.J. [575] => | rok vydání = 2006 [576] => | počet stran = xix, 601 pages [577] => | isbn = 0-471-25031-7 [578] => | isbn2 = 978-0-471-25031-9 [579] => | oclc = 62324946 [580] => }} Na druhou stranu, protože suchozemští obratlovci koneckonců ''jsou'' modifikované svaloploutvé ryby adaptované na suchozemský styl života, řada publikací u tohoto pojmenování záměrně zůstává.{{Citace monografie [581] => | příjmení = Hickman [582] => | jméno = Cleveland P., Jr. [583] => | titul = Integrated principles of zoology [584] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1156618407 [585] => | vydání = Eighteenth edition [586] => | místo = New York, NY [587] => | rok vydání = 2020 [588] => | počet stran = 1 online resource [589] => | isbn = 1-260-56945-4 [590] => | isbn2 = 978-1-260-56945-2 [591] => | oclc = 1156618407 [592] => }} Paprskoploutví se svaloploutvými (a na rozdíl od paryb) sdílejí kromě kostní tkáně také např. kostěné skřele kryjící žaberní dutinu, výchlipku jícnu fungující jako plíce nebo plynový měchýř, pletenec prsní ploutve napojený na zadní kosti lebky aj.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|265}} [593] => [594] => Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou řazeny do více než 500 čeledí v 72 řádech.{{Citace periodika [595] => | příjmení = Musilová [596] => | jméno = Zuzana [597] => | autor = [598] => | odkaz na autora = [599] => | titul = Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb [600] => | periodikum = Živa [601] => | odkaz na periodikum = Živa (časopis) [602] => | ročník = LXVI (CII) [603] => | typ ročníku = roč. [604] => | číslo = 4 [605] => | typ čísla = [606] => | strany = XCV–XCVII [607] => | issn = 0044-4812 [608] => | pmid = [609] => | doi = [610] => | id = [611] => | poznámka = [612] => | jazyk = [613] => | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nova-fylogeneze-paprskoploutvych-ryb.pdf [614] => | formát = PDF [615] => | datum přístupu = 2016-08-20 [616] => | datum = [617] => | rok = 2016 [618] => | měsíc = srpen [619] => | den = 18 [620] => | isbn = [621] => }}{{Citace periodika [622] => | příjmení = Betancur-R [623] => | jméno = Ricardo [624] => | příjmení2 = Wiley [625] => | jméno2 = Edward O. [626] => | příjmení3 = Arratia [627] => | jméno3 = Gloria [628] => | titul = Phylogenetic classification of bony fishes [629] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [630] => | datum vydání = 2017-12 [631] => | ročník = 17 [632] => | číslo = 1 [633] => | strany = 162 [634] => | issn = 1471-2148 [635] => | pmid = 28683774 [636] => | doi = 10.1186/s12862-017-0958-3 [637] => | jazyk = en [638] => | url = https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-017-0958-3 [639] => | datum přístupu = 2022-06-24 [640] => }} Bazální linií paprskoploutvých jsou bichiři, jejichž postavení bylo dlouhou dobu nejasné a kteří dříve bývali na základě přítomnosti plic nebo osvalených násadců prsních ploutví řazeni i do příbuzenstva svaloploutvých. Všechny ostatní paprskoploutvé ryby jsou řazeny do skupiny Actinopteri, v rámci níž jsou bazální linií chrupavčití (řád jeseteři). Kaprouni a kostlíni tvoří skupinu mnohokostnatých ryb, ačkoli její monofylie byla dříve zpochybňována.{{Citace monografie [641] => | příjmení = Janvier [642] => | jméno = Philippe [643] => | titul = Living Primitive Fishes and Fishes From Deep Time [644] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1546509807260017 [645] => | vydavatel = Elsevier [646] => | strany = 1–51 [647] => | svazek = 26 [648] => | isbn = 978-0-12-373671-0 [649] => | doi = 10.1016/s1546-5098(07)26001-7 [650] => | poznámka = DOI: 10.1016/S1546-5098(07)26001-7 [651] => | jazyk = en [652] => }} Zdaleka nejúspěšnější skupinou paprskoploutvých je skupina Teleostei, která je v některých moderních českých publikacích uváděna pod názvem kostnatí nebo kostnaté ryby{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=282}}, v jiných publikacích je však někdy toto pojmenování aplikováno na širší skupinu [[Neopterygii]] zahrnující i mnohokostnaté;{{sfn|Hanel|1998|p=30}}{{Citace monografie [653] => | příjmení = Hanel [654] => | jméno = Lubomír. [655] => | titul = České názvy živočichů. V., Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 2., Nozdratí (Sarcopterygii), paprskoploutví (Actinopterygii), chrupavčití (Chondrostei), kostnatí (Neopterygii), kostlíni (Semionotiformes), bezostní (Clupeiformes) [656] => | url = http://www.aquatab.net/download/nazvoslovi-2.pdf [657] => | vydavatel = Národní muzeum [658] => | místo = Praha [659] => | počet stran = 64 s. [660] => | isbn = 80-7036-130-1 [661] => | isbn2 = 978-80-7036-130-6 [662] => | oclc = 85024695 [663] => }} Teleostei jsou alternativně označováni jako celokostní.{{Citace monografie [664] => | příjmení = Špinar [665] => | jméno = Zdeněk [666] => | titul = Paleontologie obratlovců [667] => | vydání = 1 [668] => | vydavatel = Academia [669] => | místo = Praha [670] => | rok vydání = 1984 [671] => | strany = 142 [672] => }} Mezi Teleostei patří více než 99 % všech druhů paprskoploutvých. [673] => [[Soubor:LeptocephalusConger.jpg|vlevo|náhled|Pro všechny zástupce kohorty Elopomorpha jsou typické ploché a průhledné leptocefalové larvy]] [674] => Kostnaté lze dále rozdělit na tři základní evoluční linie (kohorty): Elopomorpha ([[tarponi]], [[holobřiší]] a jejich příbuzenstvo), [[Osteoglossomorpha]] ([[ostnojazyční]] a [[hiodoni]]) a [[Clupeocephala]] (ostatní řády). Vztahy mezi nimi jsou problematické, někdy jsou Elopomorpha rekontruováni jako bazální skupina kostnatých,{{Citace periodika [675] => | příjmení = Betancur-R. [676] => | jméno = Ricardo [677] => | příjmení2 = Broughton [678] => | jméno2 = Richard E. [679] => | příjmení3 = Wiley [680] => | jméno3 = Edward O. [681] => | titul = The Tree of Life and a New Classification of Bony Fishes [682] => | periodikum = PLoS Currents [683] => | datum vydání = 2013 [684] => | issn = 2157-3999 [685] => | doi = 10.1371/currents.tol.53ba26640df0ccaee75bb165c8c26288 [686] => | jazyk = en [687] => | url = https://currents.plos.org/treeoflife/index.html%3Fp=4341.html [688] => | datum přístupu = 2022-06-24 [689] => }} {{Wayback|url=https://currents.plos.org/treeoflife/index.html%3Fp=4341.html |date=20200217085705 }}{{Citace periodika [690] => | příjmení = Hughes [691] => | jméno = Lily C. [692] => | příjmení2 = Ortí [693] => | jméno2 = Guillermo [694] => | příjmení3 = Huang [695] => | jméno3 = Yu [696] => | titul = Comprehensive phylogeny of ray-finned fishes (Actinopterygii) based on transcriptomic and genomic data [697] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [698] => | datum vydání = 2018-06-12 [699] => | ročník = 115 [700] => | číslo = 24 [701] => | strany = 6249–6254 [702] => | issn = 0027-8424 [703] => | pmid = 29760103 [704] => | doi = 10.1073/pnas.1719358115 [705] => | jazyk = en [706] => | url = https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1719358115 [707] => | datum přístupu = 2022-06-24 [708] => }} {{Wayback|url=https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1719358115 |date=20220624173536 }} ale bohatší datasety a odlišné metody podporují spíše sesterský vztah větví Elopomorpha a Osteoglossomorpha.{{Citace periodika [709] => | příjmení = Bian [710] => | jméno = Chao [711] => | příjmení2 = Hu [712] => | jméno2 = Yinchang [713] => | příjmení3 = Ravi [714] => | jméno3 = Vydianathan [715] => | titul = The Asian arowana (Scleropages formosus) genome provides new insights into the evolution of an early lineage of teleosts [716] => | periodikum = Scientific Reports [717] => | datum vydání = 2016-04 [718] => | ročník = 6 [719] => | číslo = 1 [720] => | strany = 24501 [721] => | issn = 2045-2322 [722] => | pmid = 27089831 [723] => | doi = 10.1038/srep24501 [724] => | jazyk = en [725] => | url = http://www.nature.com/articles/srep24501 [726] => | datum přístupu = 2022-06-24 [727] => }}{{Citace periodika [728] => | příjmení = Parey [729] => | jméno = Elise [730] => | příjmení2 = Louis [731] => | jméno2 = Alexandra [732] => | příjmení3 = Montfort [733] => | jméno3 = Jerome [734] => | spoluautoři = et al. [735] => | titul = Genome structures resolve the early diversification of teleost fishes [736] => | periodikum = bioRxiv [737] => | datum vydání = 2022-04-10 [738] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2022.04.07.487469v1.full [739] => }} Skupina Clupeocephala zahrnuje dvě početné větve: Otomorpha vyznačující se podílem plynového měchýře na vnímání zvuku (u jejich podskupiny Otophysa velmi hojně zastoupené ve sladkých vodách je přenos zvuku ještě zdokonalen díky tzv. Weberovu orgánu){{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola Otocephala, s. 267, 268}} a [[Euteleostei]]. [740] => [741] => V rámci Euteleostei je mimořádně komplikovaná rekonstrukce příbuzenských vztahů v rámci skupiny [[Percomorpha]], která svým složením víceméně odpovídá tradičnímu pojetí řádu ostnoploutví (Perciformes) jakožto velmi početného sběrného taxonu, tak jak je užíván ve starší literatuře{{Citace monografie [742] => | příjmení = Hanzák [743] => | jméno = Jan [744] => | spoluautoři = a kol. [745] => | titul = Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi [746] => | vydavatel = Albatros [747] => | místo = Praha [748] => | rok vydání = 2969 [749] => | edice = Světem zvířat [750] => | svazek edice = IV [751] => }} i v řadě recentních publikací.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=316}}{{sfn|Hanel|2000}} Studium [[Morfologie (biologie)|morfologických]] znaků v podstatě neposkytuje dostatek údajů pro rozklíčování evoluce této skupiny, umožňuje jen identifikaci silně odvozených linií jako jsou třeba [[jehly]], [[ďasové]], [[platýsi]] nebo [[čtverzubci]]. Takovéto značně modifikované skupiny pak byly vyčleňovány jako samostatné řády, čímž se ale tradičně pojímaná skupina ostnoploutvých ryb stala mnohonásobně [[Parafyletismus|parafyletickou]]. Vzájemné vztahy mezi ostatními „ostnoploutvými“ zůstávaly velmi nejasné, což bylo vzhledem k druhovému bohatství této skupiny frustrující. Navíc některé domněle monofyletické linie (např. [[ropušnicotvární]] v širokém pojetí nebo skupina zahrnující [[Makrelovití|makrelovité]] a [[Mečouni|mečouny]]) se později ukázaly jako [[Polyfyletismus|polyfyletické]]. Situace se postupně měnila s nástupem [[Molekulární biologie|molekulárních dat]], ale teprve v desátých letech 21. století se podařilo problematiku příbuzenských vztahů mezi (nejen) perkomorfními rybami lépe vyřešit, ačkoli v této oblasti stále zůstává mnoho nejasností a pohled na jejich [[Fylogeneze|fylogenezi]] a taxonomii se i nadále vyvíjí. Ve skupině Percomorpha např. zůstává řada čeledí nezařazená do řádu. [752] => [753] => Níže uvedené [[Fylogenetický strom|fylogenetické stromy]] jsou založeny především na publikacích Ricardo Betancura-R. a jeho četných spolupracovníků. České názvosloví je upraveno především dle prací Zuzany Musilové a Lubomíra Hanela.{{sfn|Hanel|2000}}{{sfn|Hanel|1998}} Pro některé řády zatím neexistuje oficiální jednotně užívaný český název. Provizorní české názvy takových skupin jsou ve stromech uvedeny kurzívou. [754] => {| style="text-align:left;" align="center" cellpadding="10" [755] => | colspan="3" style="text-align:center; font-weight:800" |Fylogenetické vztahy mezi paprskoploutvými '''(mezi Euteleostei a řády ostatních paprskoploutvých)''' [756] => |- [757] => |{{klad|{{klad [758] => |popisek1=[[Cladistia]] [759] => |1= [[bichiři]] (Polypteriformes) [[File:Cuvier-105-Polyptère.jpg|100px]] [760] => |popisek2=[[Actinopteri]] [761] => |2={{klad [762] => |popisek1=[[chrupavčití]] [763] => |sublabel1=(Chondrostei) [764] => |1= [[jeseteři]] (Acipenseriformes) [[File:Atlantic sturgeon flipped.jpg|100px]] [765] => |popisek2=[[Neopterygii]] [766] => |2={{klad [767] => |popisek1=[[mnohokostnatí]] [768] => |sublabel1=(Holostei) [769] => |1={{klad [770] => |1= [[kaprouni]] (Amiiformes) [[File:Amia calva (white background).jpg|80px]] [771] => |2= [[kostlíni]] (Lepisosteiformes) [[File:Alligator gar fish (white background).jpg|100px]] [772] => }} [773] => |popisek2=[[kostnatí]] [774] => |sublabel2=(Teleostei) [775] => |2={{klad [776] => |1={{klad [777] => |popisek1=[[Elopomorpha]] [778] => |1={{klad [779] => |1= [[tarponi]] (Elopiformes) [[File:Tarpon (PSF).png|80 px]] [780] => |2={{klad [781] => |1= [[albulotvární]] (Albuliformes) [[File:Albula conorhynchus - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).jpg|80px]] [782] => |2={{klad [783] => |1= ''[[Notacanthiformes|ostnohřbetci]]'' (Notacanthiformes) [[File:Notacanthus sexspinis.jpg|100px]] [784] => |2= [[holobřiší]] (Anguilliformes) [[File:Conger conger Gervais.jpg|80px]] [785] => }} [786] => }} [787] => }} [788] => |popisek2=[[Osteoglossomorpha]] [789] => |2={{klad [790] => |1= [[hiodoni]] (Hiodontiformes) [[File:Hiodon tergisus NOAA.jpg|85px]] [791] => |2= [[ostnojazyční]] (Osteoglossiformes) [[File:Osteoglossum bicirrhosum (white background).jpg|80px]] [792] => }} [793] => }} [794] => |popisek2=[[Clupeocephala]] [795] => |2={{klad [796] => |popisek1=[[Otomorpha]] [797] => |1={{klad [798] => |1= [[bezostní]] (Clupeiformes) [[File:Blueback herring fish (white background).jpg|85px]] [799] => |2={{klad [800] => |1= ''[[uzlatky]]'' (Alepocephaliformes) [[File:Alepocephalus rostratus Gervais.jpg|85px]] [801] => |2={{klad [802] => |1= [[maloústí]] (Gonorhynchiformes) [[File:Chanos salmoneus Achilles 166.jpg|85px]] [803] => |popisek2=[[Otophysa]] [804] => |2={{klad [805] => |1= [[máloostní]] (Cypriniformes) [[File:Common carp (white background).jpg|85px]] [806] => |2={{klad [807] => |1= [[trnobřiší]] (Characiformes) [[File:Cynopotamus argenteus.jpg|85px]] [808] => |2={{klad [809] => |1= [[sumci]] (Siluriformes) [[File:Black bullhead fish (white background).jpg|85px]] [810] => |2= [[nahohřbetí]] (Gymnotiformes) [[File:Johann Natterer - Ituí-cavalo (Apteronotus albifrons).jpg|85px]] [811] => }} [812] => }} [813] => }} [814] => }} [815] => }} [816] => }} [817] => |2= [[Euteleostei]] (viz níže) [818] => }} [819] => }} [820] => }} [821] => }} [822] => }}|popisek1='''Paprskoploutví'''}} [823] => |[[Soubor:虎斑恐龍 Polypterus endlicheri endlicheri - panoramio.jpg|náhled|Bichiři jsou bazální linií paprskoploutvých ryb|střed|300x300pixelů]][[Soubor:Paddlefish 01.jpg|náhled|[[Veslonos americký|Veslonosi]] jsou zástupci řádu jeseterů, chrupavčitých ryb|střed|200x200pixelů]][[Soubor:Danio rerio port.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|Kaprovité ryby z řádu máloostní jsou velice početnou čeledí sladkovodních ryb, [[Dánio pruhované|dánia]] se stala [[Modelový organismus|modelovými organismy]]]] [824] => |} [825] => {| style="text-align:left;" align="center" cellpadding="10" [826] => | colspan="3" style="text-align:center; font-weight:800" |Fylogenetické vztahy mezi řády paprskoploutvých ze skupiny Euteleostei [827] => |- [828] => |{{klad|{{klad [829] => |1= [[mlokovky]] (Lepidogalaxiiformes) [830] => |2={{klad [831] => |popisek1=[[Protacanthopterygii]] [832] => |1={{klad [833] => |1= [[stříbrnicotvární]] (Argentiniformes) [[File:Argentina sphyraena.jpg|85 px]] [834] => |2={{klad [835] => |1= [[galaxie (ryby)|galaxie]] (Galaxiiformes) [[File:Galaxias maculatus.jpg|85px]] [836] => |2={{klad [837] => |1= [[štikotvární]] (Esociformes) [[File:Esox lucius1.jpg|85px]] [838] => |2= [[lososotvární]] (Salmoniformes) [[File:Salmo salar flipped.jpg|85px]] [839] => }} [840] => }} [841] => }} [842] => |2={{klad [843] => |popisek1=[[Stomiatii]] [844] => |1={{klad [845] => |1= [[koruškotvární]] (Osmeriformes) [[File:Southern Pacific fishes illustrations by F.E. Clarke 100 1.jpg|85px]] [846] => |2= [[velkoústí]] (Stomiiformes) [[File:Sigmops bathyphilus.jpg|85px]] [847] => }} [848] => |popisek2=[[Neoteleostei]] [849] => |2={{klad [850] => |1= [[měkkorypí]] (Ateleopodiformes) [[File:Ijimaia plicatellus1.jpg|75px]] [851] => |2={{klad [852] => |1= [[jinožábří]] (Aulopiformes) [[File:Aulopus filamentosus.jpg|85px]] [853] => |2={{klad [854] => |1= [[hlubinovky]] (Myctophiformes) [[File:Myctophum punctatum1.jpg|85px]] [855] => |popisek2=[[Acanthomorpha]] [856] => |2={{klad [857] => |1={{klad [858] => |1= [[leskyňovci]] (Lampriformes) [[File:Lampris guttatus.png|80px]] [859] => |popisek2=[[Paracanthopterygii]] [860] => |2={{klad [861] => |1= [[okouncovci]] (Percopsiformes) [[File:Percopsis omiscomaycus.jpg|85px]] [862] => |2={{klad [863] => |1= [[pilobřiši]] (Zeiformes) [[File:Zeus faber.jpg|80px]] [864] => |2={{klad [865] => |1= [[stuhovky]] (Stylephoriformes) [[File:Stylephorus chordatus 2.jpg|90px]] [866] => |2= [[hrdloploutví]] (Gadiformes) [[File:Atlantic cod.jpg|80px]] [867] => }} [868] => }} [869] => }} [870] => }} [871] => |2={{klad [872] => |1= [[vousatky]] (Polymixiiformes) [[File:Polymixia nobilis1.jpg|85px]] [873] => |popisek2=[[Acanthopterygii]] [874] => |2={{klad [875] => |1={{klad [876] => |1= ''[[červenicotvární]]'' (Trachichthyiformes) [[File:Anoplogaster cornuta Brauer.jpg|85px]] [877] => |2= [[pilonoši]] (Beryciformes) [[File:Beryx decadactylus (white background).jpg|70px]] [878] => }} [879] => |2={{klad [880] => |1= [[pruhatci]] (Holocentriformes) [[File:Plectrypops retrospinis - pone.0010676.g037.png|75px]] [881] => |2= [[Percomorpha]] (viz níže) [882] => }} [883] => }} [884] => }} [885] => }} [886] => }} [887] => }} [888] => }} [889] => }} [890] => }} [891] => }}|popisek1=[[Euteleostei]]}} [892] => |[[Soubor:Golden Galaxias.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Galaxie (ryby)|Galaxie]] jsou rybky vyskytující se ve vodách jižní polokoule]][[Soubor:Messina Straits Argyropelecus hemigymnus.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|Řád [[velkoústí]] zahrnuje řadu hlubinných ryb, jako je třeba tento [[stříbrnáč hladký]] s teleskopickýma očima obrácenýma vzhůru a se světélkujícími orgány na břiše]][[Soubor:Tripod fish1.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Bezočkovití|Bezočky]] z řádu [[jinožábří]] jsou [[Hermafrodit|hermafroditické]] ryby s velmi špatným zrakem využívající ploutve jako hlavní smyslový orgán]][[Soubor:Messina Straits Myctophum punctatum (1).jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Lampovníkovití|Lampovníci]] z řádu [[Hlubinovky|hlubinovek]] jsou jedni z nejhojnějších obratlovců na planetě (patří mezi nejčastější rybky hlubokých vod) ]][[Soubor:Monocentridae - Cleidopus gloriamaris.JPG|střed|náhled|200x200pixelů|[[Trnonoš australský]] z řádu [[Trachichthyiformes]] má pevné brnění z velikých otrněných šupin]] [893] => |} [894] => {| style="text-align:left;" align="center" cellpadding="10" [895] => | colspan="3" style="text-align:center; font-weight:800" |'''Fylogenetické vztahy mezi řády a významnými nezařazenými čeleděmi paprskoploutvých ze skupiny Percomorpha''' [896] => |- [897] => |{{klad|{{klad [898] => |popisek1=[[Ophidiaria]] [899] => |1= [[hrujovci]] (Ophidiiformes) [[File:Brotula multibarbata (white background).jpeg|80px]] [900] => |2={{klad [901] => |popisek1=[[Batrachoidaria]] [902] => |1= [[žabohlaví]] (Batrachoidiformes) [[File:Batrachoides surinamensis.jpg|70px]] [903] => |2={{klad [904] => |1={{klad [905] => |popisek1=[[Pelagiaria]] [906] => |1= [[makrely]] (Scombriformes) [[File:Scomber scombrus.png|80px]] [907] => |popisek2=[[Syngnatharia]] [908] => |2= [[jehly]] (Syngnathiformes) [[File:Fistularia tabacaria.jpg|70px]] [909] => }} [910] => |2={{klad [911] => |popisek1=[[Gobiaria]] [912] => |1={{klad [913] => |1= [[hlaváči]] (Gobiiformes) [[File:Crazy fish, Butis butis (Hamilton, 1822) by M. L. Nievera (colored).png|80px]] [914] => |2= [[parmovci]] (Kurtiformes) [[File:Apogon robinsi - pone.0010676.g071.png|80px]] [915] => }} [916] => |2={{klad [917] => |1={{klad [918] => |1={{klad [919] => |popisek1=[[Anabantaria]] [920] => |1={{klad [921] => |1= [[labyrintky]] (Anabantiformes) [[File:Channa striata (striped snakehead).jpg|80 px]] [922] => |2= [[hrdložábří]] (Synbranchiformes) [[File:Synbranchus marmoratus1.jpg|80px]] [923] => }} [924] => |popisek2=[[Carangaria]] [925] => |2={{klad [926] => |1= [[soltýnovití]] (Sphyraenidae) [[File:Sphyraena pinguis.jpeg|85 px]] [927] => |2= [[stříkounovití]] (Toxotidae) [[File:Toxotes microlepis 2.jpg|80 px]] [928] => |3= [[mečouni]] (Istiophoriformes) [[File:Naturalis Biodiversity Center - RMNH.ART.194 - Istiophorus platypterus (Shaw and Nodder) - Kawahara Keiga - 1823 - 1829 - Siebold Collection - new version.jpeg|85px]] [929] => |4= [[kranasi]] (Carangiformes) [[File:Caranx latus 1.png|85 px]] [930] => |5={{klad [931] => |1= [[robalovití]] (Centropomidae) [[File:Centropomus undecimalis.png|80px]] [932] => |2= [[platýsi]] (Pleuronectiformes) [[File:Lined_sole.jpg|80px]] [933] => }} [934] => }} [935] => }} [936] => |popisek2=[[Ovalentaria]] [937] => |2={{klad [938] => |1= [[cichlidy]] (Cichliformes) [[File:Bathybates ferox.jpg|80 px]] [939] => |2={{klad [940] => |1= [[jehlotvární]] (Beloniformes) [[File:Belone belone1.jpg|85px]] [941] => |2= [[halančíkovci]] (Cyprinodontiformes) [[File:Fundulus waccamensis.jpg|80 px]] [942] => |3= [[gavúni]] (Atheriniformes) [[File:Labidesthes sicculus 1908.jpg|80 px]] [943] => }} [944] => |3= [[sapínovití]] (Pomacentridae) [[File:XRF-Amphiprion nigripes.png|80px]] [945] => |4= [[cípalové]] (Mugiliformes) [[File:Tainha (Mugil sp).png|80 px]] [946] => |5={{klad [947] => |1= [[studnařovití]] (Opisthognathidae) [[File:Opisthognathus nigromarginatus Ford 57.jpg|80px]] [948] => |2={{klad [949] => |1= ''[[carouni]]'' (Gobiesociformes) [[File:Acyrtus artius - pone.0010676.g160.png|80px]] [950] => |2= [[slizouni]] (Bleniiformes) [[File:XRF-Ecsenius lineatus.png|75px]] [951] => }} [952] => }} [953] => }} [954] => }} [955] => |popisek2=[[Eupercaria]] [956] => |2={{klad [957] => |1= ''[[ostnušíčci]]'' (Gerreiformes) [[File:Gerres filamentosus Ford 25.jpg|75px]] [958] => |2= ''[[nebehledové]]'' (Uranoscopiformes) [[File:Uranoscopus japonicus.jpeg|80px]] [959] => |3= [[pyskouni]] (Labriformes) [[File:Illustration from The Naturalist’s Miscellany by George Shaw, digitally enhanced by rawpixel-com 140.jpg|80px]] [960] => |4={{klad [961] => |1= [[mořčákovití]] (Moronidae) [[File:Yellow Bass.gif|80px]] [962] => |2= ''[[čabraky]]'' (Ephippiformes) [[File:Platax teira Ford 51B.jpg|55px]] [963] => |3= [[klipky]] (Chaetodontiformes) [[File:Chaetodon striatus - pone.0010676.g100.png|70px]] [964] => |4= [[smuhovití]] (Sciaenidae) [[File:Atractoscion aequidens.jpg|80px]] [965] => |5= [[bodloci]] (Acanthuriformes) [[File:XRF-Acanthurus leucosternon.png|80px]] [966] => |6= [[pomcovití]] (Pomacanthidae) [[File:XRF-Pomacanthus imperator2.png|80px]] [967] => |7= ''[[chňapalové]]'' (Lutjaniformes) [[File:Lutjanus sanguineus - 1835 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - UBA01 IZ12900309.jpg|80px]] [968] => |8= ''[[pilohřbetci]]'' (Lobotiformes) [[File:Lobotes surinamensis - pone.0010676.g088.png|75px]] [969] => |9= [[mořani]] (Spariformes) [[File:Calamus bajonado.jpg|80px]] [970] => |10={{klad [971] => |1= [[králíčkovcovití]] (Siganidae) [[File:Siganus virgatus.png|75px]] [972] => |2={{klad [973] => |1= [[kaložroutovití]] (Scatophagidae) [[File:Scatophagus_argus_Ford_29.jpg|75px]] [974] => |2= ''[[očaři]]'' (Priacanthiformes) [[File:Priacanthus arenatus.jpg|80px]] [975] => }} [976] => |3= ''[[drsnatci]]'' (Caproiformes) [[File:Antigonia capros1.jpg|75px]] [977] => |4= [[ďasové]] (Lophiiformes) [[File:Humpback anglerfish.png|65px]] [978] => |5= [[čtverzubci]] (Tetraodontiformes) [[File:Cyclichthys orbicularis mirrored.jpg|70px]] [979] => }} [980] => |11= ''[[metaříkotvární]]'' (Pempheriformes) [[File:Pempheris mangula Ford 42.jpg|70px]] [981] => |12= [[okounci]] (Centrarchiformes) [[File:Bluespotted Sunfish.jpeg|75px]] [982] => |13= [[ostnoploutví]] (Perciformes) [[File:Abborre,_Iduns_kokbok.jpg|75px]] [983] => }} [984] => }} [985] => }} [986] => }} [987] => }} [988] => }} [989] => }}|popisek1=[[Percomorpha]]}} [990] => |[[Soubor:Splendid toadfish.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Žabohlavcovití|Žabohlavci]] z řádu [[Žabohlaví|žabohlavých]] jsou jednou z bazálnějších linií perkomorfních ryb]][[Soubor:Hippocampus hippocampus (on Ascophyllum nodosum).jpg|střed|náhled|267x267pixelů|Mořští [[Koníček (rod ryb)|koníčci]] z řádu jehel patří mezi nejpodivnější ryby]][[Soubor:SasaHZ.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Hlaváči]] jsou velmi úspěšnou skupinou mořských i sladkovodních rybek]][[Soubor:Colisa lalia.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Labyrintky]], jako tento [[čichavec zakrslý]], jsou schopné kromě dýchání žábrami využívat i vzduch]][[Soubor:Barracuda laban cropped.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Soltýnovití|Soltýni]] (čili barakudy) nejsou zařazeni do žádného řádu, patří však do série [[Carangaria]]]][[Soubor:Microstomus kitt 1.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|Platýsi jsou silně asymetričtí]][[Soubor:Pink-wing flying fish.jpg|střed|náhled|259x259pixelů|Nejhojnější létající ryby, [[Letounovití|letouni]], patří mezi [[Jehlotvární|jehlotvárné]] ]][[Soubor:Red m boesemani.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Duhovkovití|Duhovky]] z řádu [[Gavúni|gavůnů]] jsou oblíbené [[Akvaristika|akvarijní]] rybky]][[Soubor:Zanclus cornutus in Kona.jpg|střed|náhled|239x239pixelů|[[Bičonoš zobanovitý|Bičonoši]] patří do řádu [[bodloci]]]][[Soubor:Giant Frogfish Antennarius Commerson (223341819).jpeg|střed|náhled|200x200pixelů|[[Rozedrancovití|Rozedranci]] a další ďasové jsou velice neobvyklé ryby]][[Soubor:Stickleback Gasterosteus aculeatus.jpg|střed|náhled|200x200pixelů|Koljušky se dříve řadily do řádu [[volnoostní]] (Gasterosteiformes), nejčastěji spolu s [[Jehlovití|jehlami]] a jejich příbuzenstvem; dnes jsou řazeny mezi „pravé“ [[Ostnoploutví|ostnoploutvé]] ]] [991] => |} [992] => [993] => == Evoluce == [994] => [[Soubor:Cheirolepis.jpg|náhled|Rekonstrukce devonského rodu ''Cheirolepis'']] [995] => Nejstarší fosilní doklady paprskoploutvých pocházejí z počátku devonu. O něco starší svrchno[[Silur|silurské]] šupiny a další fragmentární nálezy jako je např. ''[[Andreolepis]]'', které bývaly považovány za pozůstatky paprskoploutvých, představují nejspíše kmenové zástupce Osteichthyes (nepatří tedy ani mezi paprskoploutvé, ani mezi svaloploutvé a mají bazálnější postavení nežli jejich poslední společný předek).{{Citace periodika [996] => | příjmení = Chen [997] => | jméno = Donglei [998] => | příjmení2 = Blom [999] => | jméno2 = Henning [1000] => | příjmení3 = Sanchez [1001] => | jméno3 = Sophie [1002] => | titul = The stem osteichthyan Andreolepis and the origin of tooth replacement [1003] => | periodikum = Nature [1004] => | datum vydání = 2016-11 [1005] => | ročník = 539 [1006] => | číslo = 7628 [1007] => | strany = 237–241 [1008] => | issn = 1476-4687 [1009] => | doi = 10.1038/nature19812 [1010] => | jazyk = en [1011] => | url = https://www.nature.com/articles/nature19812 [1012] => | datum přístupu = 2022-07-06 [1013] => }} Za nejstaršího zástupce paprskoploutvých lze považovat asi 415 miliónů let starý rod ''[[Meemannia]]'' nalezený v usazeninách mělkého starodevonského moře v [[Čína|Číně]]. ''Meemannia'' byla původně popsána jako primitivní zástupce svaloploutvých ryb,{{Citace periodika [1014] => | příjmení = Zhu [1015] => | jméno = Min [1016] => | příjmení2 = Yu [1017] => | jméno2 = Xiaobo [1018] => | příjmení3 = Wang [1019] => | jméno3 = Wei [1020] => | titul = A primitive fish provides key characters bearing on deep osteichthyan phylogeny [1021] => | periodikum = Nature [1022] => | datum vydání = 2006-05 [1023] => | ročník = 441 [1024] => | číslo = 7089 [1025] => | strany = 77–80 [1026] => | issn = 0028-0836 [1027] => | doi = 10.1038/nature04563 [1028] => | jazyk = en [1029] => | url = http://www.nature.com/articles/nature04563 [1030] => | datum přístupu = 2022-07-04 [1031] => }} s nimiž sdílí např. vrstvu tkáně příbuzné kosminu na šupinách, ale na základě podrobnější analýzy byla překlasifikována mezi paprskoploutvé.{{Citace periodika [1032] => | příjmení = Lu [1033] => | jméno = Jing [1034] => | příjmení2 = Giles [1035] => | jméno2 = Sam [1036] => | příjmení3 = Friedman [1037] => | jméno3 = Matt [1038] => | titul = The Oldest Actinopterygian Highlights the Cryptic Early History of the Hyperdiverse Ray-Finned Fishes [1039] => | periodikum = Current Biology [1040] => | datum vydání = 2016-06 [1041] => | ročník = 26 [1042] => | číslo = 12 [1043] => | strany = 1602–1608 [1044] => | doi = 10.1016/j.cub.2016.04.045 [1045] => | jazyk = en [1046] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0960982216303980 [1047] => | datum přístupu = 2022-07-04 [1048] => }}{{Citace periodika [1049] => | příjmení = Clement [1050] => | jméno = Alice M [1051] => | příjmení2 = King [1052] => | jméno2 = Benedict [1053] => | příjmení3 = Giles [1054] => | jméno3 = Sam [1055] => | titul = Neurocranial anatomy of an enigmatic Early Devonian fish sheds light on early osteichthyan evolution [1056] => | periodikum = eLife [1057] => | datum vydání = 2018-05-29 [1058] => | ročník = 7 [1059] => | strany = e34349 [1060] => | issn = 2050-084X [1061] => | pmid = 29807569 [1062] => | doi = 10.7554/eLife.34349 [1063] => | jazyk = en [1064] => | url = https://elifesciences.org/articles/34349 [1065] => | datum přístupu = 2022-07-04 [1066] => }} Asi o 30 miliónů let je mladší významný a dobře doložený fosilní rod primitivních paprskoploutvých, rod ''[[Cheirolepis]]'' známý ze středního a pozdního devonu. Přestože devonských paprskoploutvých je popsáno a dobře prostudováno ještě několik (např. ''[[Moythomasia]]'', ''[[Raynerius]]''), podle paleontologických dat se zdá, že po celý devon byli paprskoploutví nepříliš početnou a nepříliš diverzifikovanou skupinou, tehdejší ekosystémy byly dominovány svaloploutvými. První výrazná radiace paprskoploutvých začala až počátkem [[Karbon|karbonu]] po masovém vymírání na rozhraní devonu a karbonu. [1067] => [[Soubor:Palaeoniscus macropomus.jpg|vlevo|náhled|Rekonstrukce paleoniska (''[[Palaeoniscum]]'')]] [1068] => Primitivně stavěné [[Paleozoikum|paleozoické]] a [[Mezozoikum|mesozoické]] ryby bývaly řazeny do skupiny paleoniscidů nebo též paleoniskoidů (Palaeoniscoidei). Spojovala je spíše menší velikost (typicky do 25 cm, ale existovaly i přes metr dlouhé formy), protažené tělo, vpředu umístěné velké oči, daleko dozadu za oko rozevřená tlama, ganoidní šupiny, nápadně trojúhelníkovitá hřbetní a řitní ploutev, vidlicovitě rozeklaná heterocerkní ocasní ploutev aj.{{Citace monografie [1069] => | příjmení = Špinar [1070] => | jméno = Zdeněk V. [1071] => | titul = Paleontologie obratlovců [1072] => | vydavatel = Academia [1073] => | místo = Praha [1074] => | rok vydání = 1984 [1075] => | kapitola = Podtřída Actinopterygii – paprskoploutví [1076] => }}{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola A history of Fishes – Class Actinopterygii, s. 185–197}} Přesto se však nejedná o přirozenou skupinu, nýbrž o parafyletický vývojový stupeň, z něhož jsou odvozeny všechny skupiny modernějších ryb.{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola A history of Fishes – Class Actinopterygii, s. 185–197}} Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými zástupci paleoniskoidů a pokročilejších ryb se ale na základě morfologických údajů o fosilních zástupcích daří odhalovat jen obtížně. Ilustrací může být změna pohledu na postavení bichirů v evolučním stromě ryb, do něhož jsou zahrnuty i fosilní taxony: ještě do r. 2017 převažoval názor, že linie směřující k bichirům se od ostatních ryb odštěpila velice brzy, ještě během devonu, a že dříve se odštěpil jen rod ''Cheirolepis''. Další prvohorní rody jako ''Moythomasia'' apod. tak byly považovány za starobylé zástupce skupiny Actinopteri. Zároveň nebyla známa žádná skupina starobylých ryb, která by mohla patřit spolu s bichiry do linie Cladistia (první fosilní pozůstatky bichirů jsou známy až z křídy). Po důkladném prostudování fosilních pozůstatků triasového rodu ''[[Fukangichthys]]'' se ale ukázalo, že právě tento rod a jeho příbuzenstvo (skupina [[Scanilepiformes]] nápadná mezi starobylými rybami dlouhou základnou hřbetní ploutve) patří k linii směřující k bichirům a že se společně s nimi jako samostatná evoluční větev odvětvují mnohem později, patrně až během karbonu. To zároveň znamená, že časněji se odštěpující rody jako výše zmíněná ''Moythomasia'' a další nemohou patřit mezi Actinopteri.{{Citace periodika [1077] => | příjmení = Giles [1078] => | jméno = Sam [1079] => | příjmení2 = Xu [1080] => | jméno2 = Guang-Hui [1081] => | příjmení3 = Near [1082] => | jméno3 = Thomas J. [1083] => | titul = Early members of ‘living fossil’ lineage imply later origin of modern ray-finned fishes [1084] => | periodikum = Nature [1085] => | datum vydání = 2017-09-14 [1086] => | ročník = 549 [1087] => | číslo = 7671 [1088] => | strany = 265–268 [1089] => | issn = 0028-0836 [1090] => | doi = 10.1038/nature23654 [1091] => | jazyk = en [1092] => | url = http://www.nature.com/articles/nature23654 [1093] => | datum přístupu = 2022-07-08 [1094] => }} [1095] => [[Soubor:Thoracopterus magnificus.JPG|náhled|Triasová „létající ryba“ ''Thoracopterus'']] [1096] => Paleoniskoidní ryby jsou hojné i v [[Sediment|sedimentech]] českého [[Perm|permu]] a karbonu. Již v rámci [[Paleozoikum|prvohorních]] ryb se vyvíjejí nejrůznější specializace a [[životní strategie]] srovnatelné s [[Recentní taxon|recentními]] rybami. Tak např. pro permský rod ''[[Saurichthys]]'' je typické silně protažené tělo a čelisti a vzad posunuté nepárové ploutve napomáhající rychlému výpadu.FANG Geng-Yu, SUN Yuan-Lin, JI Cheng & WU Fei-Xiang (2022). [http://www.vertpala.ac.cn/EN/10.19615/j.cnki.2096-9899.221013 First record of ''Saurichthys'' (Actinopterygii: Saurichthyidae) from the Late Triassic of eastern Paleo-Tethys]. ''Vertebrata Palasiatica'' (advance online publication). doi: 10.19615/j.cnki.2096-9899.221013 Karbonský ''[[Cheirodus]]'' měl vysoké tělo a dlouhé báze nepárových ploutví, což jsou znaky ryb vyskytujících se v členitém prostředí, kde je třeba dobře manévrovat. ''[[Tarassius]]'' rovněž z karbonu měl vyvinutý ploutevní lem kolem protaženého těla. Za zmínku stojí i rod ''[[Thoracopterus]]'', který je již [[Mezozoikum|druhohorní]] (trias). Měl silně prodloužené a rozšířené párové ploutve a protažený dolní lalok ocasní ploutve velmi podobně jako dnešní létající ryby [[Letounovití|letouni]].{{sfn|Helfman|2009|loc=kapitola A history of Fishes – Class Actinopterygii, s. 185–197}} [1097] => [1098] => Na samém konci prvohor, ve svrchním permu, se objevují první zástupci moderní linie Neopterygii. Zdá se, že drastické [[Permské vymírání|vymírání na konci permu]] ryby nezasáhlo tak jako řadu jiných skupin obratlovců.{{Citace periodika [1099] => | příjmení = Romano [1100] => | jméno = Carlo [1101] => | titul = A Hiatus Obscures the Early Evolution of Modern Lineages of Bony Fishes [1102] => | periodikum = Frontiers in Earth Science [1103] => | datum vydání = 2021-01-27 [1104] => | ročník = 8 [1105] => | strany = 618853 [1106] => | issn = 2296-6463 [1107] => | doi = 10.3389/feart.2020.618853 [1108] => | url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2020.618853/full [1109] => | datum přístupu = 2022-07-08 [1110] => }} Neopterygii v druhohorách prošli několika výraznými [[Adaptivní radiace|radiacemi]]. Od pozdního triasu až do [[Eocén|eocénu]] přežívali [[Pycnodontiformes]], ryby s nápadnými mohutnými zuby přizpůsobenými k drcení tvrdých [[Schránka|schránek]] [[Bezobratlí|bezobratlých]]. Významnou skupinou Neopterygii byli v druhohorách [[Semionotiformes]], spíše drobné hejnové rybky, patrně příbuzné dnešních kostlínů. V triasu byli hojní také [[Parasemionotiformes]], příbuzní dnešních kaprounů. V triasu ale vzniká i nejúspěšnější skupina ryb, kostnatí (Teleostei). Do jejich příbuzenstva (do skupiny [[Teleosteomorpha]]) jsou řazeny např. skupiny [[Aspidorhynchiformes]], kam patří protažené druhohorní ryby s nápadným rostrem (rypcem), nebo [[Pachycormiformes]], což jsou druhohorní [[Pelagiál|pelagické]] ryby; nejznámější z nich je obrovská výše zmíněná ''Leedsichthys''. Přímo do skupiny Teleostei se řadí např. triasový řád [[Pholidophoriformes]]. [1111] => Soubor:Pycnodus bernardi.jpg|alt=|V tlamě ryb rodu ''[[Pycnodus]]'' byly nápadné knoflíkovité zuby [1112] => Soubor:Semionotus balsami 4.JPG|alt=|''[[Semionotus]]'' měl tělo pokryté ganoidními šupinami [1113] => Soubor:Rhamphorhynchus-Fossil.jpg|alt=|''[[Aspidorhynchus]]'' s kořistí, [[Ptakoještěři|ptakoještěrem]] ''[[Rhamphorhynchus]]'' [1114] => Soubor:Pholidophorus.jpg|alt=|''[[Pholidophorus]]'', jeden z nejstarších zástupců kostnatých [1115] => [1116] => [1117] => == Význam pro člověka == [1118] => Už jen k vzhledem k druhovému bohatství paprskoploutvých jde o nesmírně významnou skupinu v přírodě. Ryby dominují řadě vodních ekosystémů a výrazně přispívají k jejich [[Biodiverzita|biodiverzitě]]. Jejich přímý význam pro člověka spočívá především v tom, že jsou jedním z důležitých zdrojů potravy: [[rybolov]] patří odedávna k základním způsobům obživy. Rybí maso obsahuje kvalitní proteiny a také rybí [[Tuky|tuk]] má složení příznivé pro zdraví lidského organismu. Veliký (a stále rostoucí) podíl na produkci rybího masa má také chov ryb.{{sfn|Gaisler|Zima|2007|p=297}} Kromě masa mohou být ryby loveny a chovány také pro jikry. Výjimečné postavení mají v tomto ohledu jeseterovité ryby, jejichž jikry – pravý (černý) [[kaviár]] – jsou velmi ceněné. Nepravý (červený) kaviár poskytují lososovité ryby.{{sfn|Hanel|1998}} [1119] => [1120] => Paprskoploutví jsou také významným objektem sportovního rybářství a mají obrovský význam pro akvaristiku. Ve sladkovodní akvaristice mají největší význam především ryby ze skupiny Otophysa jako jsou kaprovité ryby, [[Trnobřiší|tetry]] a různí [[sumci]], a dále [[Živorodkovití|živorodky]], [[labyrintky]], cichlidy aj. [1121] => [1122] => === Rybolov === [1123] => V roce 2019 bylo podle záznamů [[Organizace pro výživu a zemědělství]] (FAO) naloveno celkem takřka 80 miliónů tun ryb. Z toho ve vnitrozemských vodách bylo naloveno přes 11 000 000 tun ryb (většina v [[Asie|Asii]] a významná část v [[Afrika|Africe]]). Podíl kaprovitých ryb na sladkovodních úlovcích byl přes 1 870 000 tun, podíl cichlid (např. [[Tilapia (rod)|tilapií]]) bezmála 820 000 tun. V mořích bylo v r. 2019 naloveno asi 66 500 000 tun ryb. Největší zastoupení mezi nimi mají hejnové rybky z řádu bezostní (sardele, [[Sleď|sledi]], [[Sardinka|sardinky]] aj.), tresky a makrelovité ryby (tuňáci a makrely). Tažných (diadromních) ryb (např. [[Placka (rod)|placek]], lososů, [[Koruškovití|korušek]] apod.) byly v mořích nebo řekách vyloveny necelé 2 000 000 tun.{{Citace elektronického periodika [1124] => | příjmení = FAO [1125] => | titul = Yearbook of Fishery and Aquaculture Statistics 2019 [1126] => | periodikum = www.fao.org [1127] => | url = https://www.fao.org/fishery/static/Yearbook/YB2019_USBcard/index.htm [1128] => | datum vydání = 2019 [1129] => | datum přístupu = 2022-06-15 [1130] => }} [1131] => [1132] => Následuje tabulka uvádějící 20 nejlovenějších rybích druhů. Údaje jsou převzaty z ročenky [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]]. [1133] => {| class="wikitable sortable" [1134] => |+Dvacet nejlovenějších ryb světa, roční úlovek je uveden v tunách [1135] => !Druh ryby (česky) [1136] => !Odborný název [1137] => !Řád [1138] => !Úlovek 2015 [1139] => !Úlovek 2016 [1140] => !Úlovek 2017 [1141] => !Úlovek 2018 [1142] => !Úlovek 2019 [1143] => |- [1144] => |[[Sardel peruánská]] [1145] => |''Engraulis ringens'' [1146] => |Bezostní [1147] => | align="center" |4 310 015 [1148] => | align="center" |3 192 476 [1149] => | align="center" |3 922 746 [1150] => | align="center" |7 044 950 [1151] => | align="center" |4 248 852 [1152] => |- [1153] => |[[Treska pestrá]] [1154] => |''Gadus chalcogrammus'' [1155] => |Hrdloploutví [1156] => | align="center" |3 372 741 [1157] => | align="center" |3 476 385 [1158] => | align="center" |3 488 646 [1159] => | align="center" |3 396 705 [1160] => | align="center" |3 496 436 [1161] => |- [1162] => |[[Tuňák pruhovaný]] [1163] => |''Katsuwonus pelamis'' [1164] => |Makrely [1165] => | align="center" |2 810 493 [1166] => | align="center" |2 862 866 [1167] => | align="center" |2 787 566 [1168] => | align="center" |3 242 856 [1169] => | align="center" |3 441 831 [1170] => |- [1171] => |[[Tuňák žlutoploutvý]] [1172] => |''Thunnus albacares'' [1173] => |Makrely [1174] => | align="center" |1 385 976 [1175] => | align="center" |1 493 011 [1176] => | align="center" |1 524 931 [1177] => | align="center" |1 562 192 [1178] => | align="center" |1 578 830 [1179] => |- [1180] => |[[Sleď obecný]] [1181] => |''Clupea harengus'' [1182] => |Bezostní [1183] => | align="center" |1 512 003 [1184] => | align="center" |1 639 950 [1185] => | align="center" |1 815 981 [1186] => | align="center" |1 822 522 [1187] => | align="center" |1 559 021 [1188] => |- [1189] => |[[Treska modravá]] [1190] => |''Micromesistius poutassou'' [1191] => |Hrdloploutví [1192] => | align="center" |1 414 129 [1193] => | align="center" |1 190 282 [1194] => | align="center" |1 559 496 [1195] => | align="center" |1 711 552 [1196] => | align="center" |1 516 907 [1197] => |- [1198] => |[[Sardinka obecná]] [1199] => |''Sardina pilchardus'' [1200] => |Bezostní [1201] => | align="center" |1 176 338 [1202] => | align="center" |1 278 734 [1203] => | align="center" |1 437 249 [1204] => | align="center" |1 608 412 [1205] => | align="center" |1 499 361 [1206] => |- [1207] => |[[Makrela japonská]] [1208] => |''Scomber japonicus'' [1209] => |Makrely [1210] => | align="center" |1 457 474 [1211] => | align="center" |1 564 945 [1212] => | align="center" |1 514 241 [1213] => | align="center" |1 553 682 [1214] => | align="center" |1 346 770 [1215] => |- [1216] => |[[Tkaničnice atlantská]] [1217] => |''Trichiurus lepturus'' [1218] => |Makrely [1219] => | align="center" |1 271 769 [1220] => | align="center" |1 234 419 [1221] => | align="center" |1 221 353 [1222] => | align="center" |1 150 493 [1223] => | align="center" |1 133 125 [1224] => |- [1225] => |[[Treska obecná]] [1226] => |''Gadus morhua'' [1227] => |Hrdloploutví [1228] => | align="center" |1 303 711 [1229] => | align="center" |1 329 479 [1230] => | align="center" |1 308 322 [1231] => | align="center" |1 220 985 [1232] => | align="center" |1 130 626 [1233] => |- [1234] => |[[Sardel japonská]] [1235] => |''Engraulis japonicus'' [1236] => |Bezostní [1237] => | align="center" |1 336 218 [1238] => | align="center" |1 128 357 [1239] => | align="center" |1 060 418 [1240] => | align="center" |958 359 [1241] => | align="center" |930 155 [1242] => |- [1243] => |[[Makrela obecná]] [1244] => |''Scomber scombrus'' [1245] => |Makrely [1246] => | align="center" |1 247 278 [1247] => | align="center" |1 140 648 [1248] => | align="center" |1 218 477 [1249] => | align="center" |1 046 676 [1250] => | align="center" |868 994 [1251] => |- [1252] => |[[Sardinka kalifornská]] [1253] => |''Sardinops melanostictus'' [1254] => |Bezostní [1255] => | align="center" |460 229 [1256] => | align="center" |529 477 [1257] => | align="center" |644 039 [1258] => | align="center" |697 344 [1259] => | align="center" |767 366 [1260] => |- [1261] => |[[Kranas Murphyho]] [1262] => |''Trachurus murphyi'' [1263] => |Kranasi [1264] => | align="center" |398 780 [1265] => | align="center" |392 582 [1266] => | align="center" |544 803 [1267] => | align="center" |542 896 [1268] => | align="center" |657 354 [1269] => |- [1270] => |[[Makrela atlantská]] [1271] => |''Scomber colias'' [1272] => |Makrely [1273] => | align="center" |475 152 [1274] => | align="center" |515 914 [1275] => | align="center" |471 672 [1276] => | align="center" |525 668 [1277] => | align="center" |602 855 [1278] => |- [1279] => |[[Sardel obecná]] [1280] => |''Engraulis encrasicolus'' [1281] => |Bezostní [1282] => | align="center" |443 678 [1283] => | align="center" |356 304 [1284] => | align="center" |529 175 [1285] => | align="center" |479 242 [1286] => | align="center" |595 527 [1287] => |- [1288] => |[[Sardinka velkohlavá]] [1289] => |''Sardinella longiceps'' [1290] => |Bezostní [1291] => | align="center" |474 008 [1292] => | align="center" |467 918 [1293] => | align="center" |601 939 [1294] => | align="center" |586 733 [1295] => | align="center" |576 017 [1296] => |- [1297] => |[[Placka iliša]] [1298] => |''Tenualosa ilisha'' [1299] => |Bezostní [1300] => | align="center" |415 497 [1301] => | align="center" |497 656 [1302] => | align="center" |569 990 [1303] => | align="center" |547 379 [1304] => | align="center" |558 356 [1305] => |- [1306] => |[[Šprot obecný]] [1307] => |''Sprattus sprattus'' [1308] => |Bezostní [1309] => | align="center" |677 050 [1310] => | align="center" |584 566 [1311] => | align="center" |472 083 [1312] => | align="center" |539 507 [1313] => | align="center" |541 129 [1314] => |- [1315] => |[[Losos gorbuša]] [1316] => |''Oncorhynchus gorbuscha'' [1317] => |Lososotvární [1318] => | align="center" |444 829 [1319] => | align="center" |343 918 [1320] => | align="center" |435 527 [1321] => | align="center" |583 811 [1322] => | align="center" |518 663 [1323] => |} [1324] => Z tabulky je patrné, že prakticky všech 20 nejvíce lovených druhů jsou ryby mořské, jedině [[placka iliša]] a [[losos gorbuša]] jsou [[Migrace ryb|anadromní]]. Z vysloveně sladkovodních ryb je nejlovenější [[neobola stříbřitá]] (''Rastrineobola argentea''), kaprovitá rybka ze systému [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]]. V roce 2019 jí bylo uloveno více než 335,5 tisíce tun. Další ve velkém lovené sladkovodní ryby jsou [[Tlamoun nilský|tlamouni nilští]] čili tilapie (''Oreochromis niloticus'') a [[Robalo nilský|robalové nilští]] (''Lates niloticus''), jichž se vylovilo asi 280 resp. 250 tisíc tun. [1325] => Soubor:Engraulis ringens.jpg|alt=|Sardel peruánská [1326] => Soubor:Theragra chalcogramma.png|alt=|Treska pestrá [1327] => Soubor:Katsuwonus pelamis.png|alt=|Tuňák pruhovaný [1328] => Soubor:Traditional Vegetables(Mrenda) with Omena(fish) delicacy from Kenya.jpg|alt=|Pokrm z neoboly stříbřité [1329] => [1330] => [1331] => === Chov ryb === [1332] => Co se chovu ryb týče, činila v roce 2019 celková produkce skoro 56,5 miliónu tun. Z toho přes 47 miliónů tun připadlo na chovy sladkovodních ryb, necelých 6 miliónů tun na diadromní ryby a přes 3 milióny tun na ryby mořské. Zdaleka největší význam mají v chovech kaprovité ryby, významné jsou i chovy tilapií a [[Pangas spodnooký|pangasů]]. V mořské vodě se chovají ponejvíce lososi (rozmnožovaní ve sladké vodě) a [[Chanos stříbřitý|chanosové]]. Následuje tabulka uvádějící 10 nejčastěji chovaných rybích druhů. Údaje jsou převzaty z ročenky [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]]. [1333] => {| class="wikitable sortable" [1334] => |+Deset nejvíce chovaných ryb světa, v tabulce je uvedena produkce v letech 2015–2019 v tunách [1335] => !Druh ryby (česky) [1336] => !Odborný název [1337] => !Řád [1338] => !Prod. 2015 [1339] => !Prod. 2016 [1340] => !Prod. 2017 [1341] => !Prod. 2018 [1342] => !Prod. 2019 [1343] => |- [1344] => |[[Amur bílý]] [1345] => |''Ctenopharyngodon idellus'' [1346] => |Máloostní [1347] => | align="center" |5 314 979 [1348] => | align="center" |5 444 382 [1349] => | align="center" |5 519 529 [1350] => | align="center" |5 706 381 [1351] => | align="center" |5 728 383 [1352] => |- [1353] => |[[Tolstolobik bílý]] [1354] => |''Hypophthalmichthys molitrix'' [1355] => |Máloostní [1356] => | align="center" |4 721 721 [1357] => | align="center" |4 716 970 [1358] => | align="center" |4 704 426 [1359] => | align="center" |4 790 829 [1360] => | align="center" |4 827 720 [1361] => |- [1362] => |[[Tlamoun nilský]] [1363] => |''Oreochromis niloticus'' [1364] => |Cichlidy [1365] => | align="center" |4 050 786 [1366] => | align="center" |4 168 162 [1367] => | align="center" |4 446 504 [1368] => | align="center" |4 526 496 [1369] => | align="center" |4 590 292 [1370] => |- [1371] => |[[Kapr obecný]] [1372] => |''Cyprinus carpio'' [1373] => |Máloostní [1374] => | align="center" |4 025 747 [1375] => | align="center" |4 054 802 [1376] => | align="center" |3 859 635 [1377] => | align="center" |4 222 839 [1378] => | align="center" |4 411 900 [1379] => |- [1380] => |[[Katla obecná]] [1381] => |''Catla catla'' [1382] => |Máloostní [1383] => | align="center" |2 313 444 [1384] => | align="center" |2 509 359 [1385] => | align="center" |2 708 093 [1386] => | align="center" |3 121 289 [1387] => | align="center" |3 286 274 [1388] => |- [1389] => |[[Tolstolobec pestrý|Tolstolobik pestrý]] [1390] => |''Hypophthalmichthys nobilis'' [1391] => |Máloostní [1392] => | align="center" |3 092 213 [1393] => | align="center" |3 161 639 [1394] => | align="center" |3 147 965 [1395] => | align="center" |3 143 389 [1396] => | align="center" |3 145 900 [1397] => |- [1398] => |[[Pangas spodnooký]] [1399] => |''Pangasianodon hypophthalmus'' [1400] => |Sumci [1401] => | align="center" |2 083 171 [1402] => | align="center" |2 191 734 [1403] => | align="center" |2 295 999 [1404] => | align="center" |2 360 639 [1405] => | align="center" |2 682 246 [1406] => |- [1407] => |[[Losos obecný]] [1408] => |''Salmo salar'' [1409] => |Lososotvární [1410] => | align="center" |2 381 279 [1411] => | align="center" |2 246 993 [1412] => | align="center" |2 358 363 [1413] => | align="center" |2 425 773 [1414] => | align="center" |2 615 962 [1415] => |- [1416] => |[[Labeo avanské]] [1417] => |''Labeo rohita'' [1418] => |Máloostní [1419] => | align="center" |1 785 322 [1420] => | align="center" |1 842 705 [1421] => | align="center" |1 963 703 [1422] => | align="center" |2 027 094 [1423] => | align="center" |1 992 876 [1424] => |- [1425] => |[[Chanos stříbřitý]] [1426] => |''Chanos chanos'' [1427] => |Maloústí [1428] => | align="center" |1 115 095 [1429] => | align="center" |1 194 807 [1430] => | align="center" |1 167 388 [1431] => | align="center" |1 327 153 [1432] => | align="center" |1 536 970 [1433] => |} [1434] => [[Soubor:Still Life with Fish.jpg|střed|náhled|1000x1000pixelů|Ryby (a další mořští tvorové) jsou námětem a inspirací mnoha uměleckých děl]] [1435] => [1436] => == Odkazy == [1437] => [1438] => === Reference === [1439] => [1440] => [1441] => === Literatura === [1442] => [1443] => ==== Česky ==== [1444] => * {{Citace monografie [1445] => | příjmení = Hanel [1446] => | jméno = Lubomír [1447] => | titul = Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí [1448] => | url = [1449] => | vydání = 1 [1450] => | vydavatel = Albatros [1451] => | místo = Praha [1452] => | rok vydání = 1998 [1453] => | počet stran = 150 [1454] => | edice = Svět zvířat [1455] => | svazek edice = VIII [1456] => | isbn = 80-00-00599-9 [1457] => | isbn2 = 978-80-00-00599-7 [1458] => | oclc = 40090835 [1459] => | ref = harv [1460] => }} [1461] => * {{Citace monografie [1462] => | příjmení = Hanel [1463] => | jméno = Lubomír [1464] => | titul = Ryby (2) [1465] => | vydání = 1 [1466] => | vydavatel = Albatros [1467] => | místo = Praha [1468] => | rok vydání = 2000 [1469] => | edice = Svět zvířat [1470] => | svazek edice = IX [1471] => | isbn = 80-00-00830-0 [1472] => | ref = harv [1473] => }} [1474] => * {{Citace monografie [1475] => | příjmení = Hanzák [1476] => | jméno = Jan [1477] => | spoluautoři = a kol. [1478] => | titul = Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi [1479] => | vydavatel = Albatros [1480] => | místo = Praha [1481] => | rok vydání = 2969 [1482] => | edice = Světem zvířat [1483] => | svazek edice = IV [1484] => }} [1485] => * {{Citace monografie [1486] => | příjmení = Gaisler [1487] => | jméno = Jiří [1488] => | příjmení2 = Zima [1489] => | jméno2 = Jan [1490] => | titul = Zoologie obratlovců [1491] => | url = [1492] => | vydání = 2 [1493] => | vydavatel = Academia [1494] => | místo = Praha [1495] => | rok vydání = 2007 [1496] => | počet stran = 692 s. [1497] => | kapitola = Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) [1498] => | isbn = 978-80-200-1484-9 [1499] => | isbn2 = 80-200-1484-5 [1500] => | oclc = 190752410 [1501] => | ref = harv [1502] => }} [1503] => * {{Citace periodika [1504] => | příjmení = Musilová [1505] => | jméno = Zuzana [1506] => | titul = Skrytá rozmanitost pod vodní hladinou: evoluce druhově nejbohatší skupiny obratlovců [1507] => | periodikum = Živa [1508] => | ročník = LXVI (CII) [1509] => | odkaz na periodikum = Živa (časopis) [1510] => | datum vydání = 2016 [1511] => | číslo = 4 [1512] => | strany = 175–178 [1513] => | issn = 0044-4812 [1514] => | url = https://ziva.avcr.cz/2016-4/skryta-rozmanitost-pod-vodni-hladinou-evoluce-druhove-nejbohatsi-skupiny-obratlovcu.html [1515] => }} [1516] => * {{Citace periodika [1517] => | příjmení = Musilová [1518] => | jméno = Zuzana [1519] => | titul = Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb [1520] => | periodikum = Živa [1521] => | ročník = LXVI (CII) [1522] => | číslo = 4 [1523] => | strany = XCV–XCVII [1524] => | issn = 0044-4812 [1525] => | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nova-fylogeneze-paprskoploutvych-ryb.pdf [1526] => | formát = PDF [1527] => | rok = 2016 [1528] => }} [1529] => [1530] => ==== Anglicky ==== [1531] => [1532] => * {{Citace monografie [1533] => | příjmení = Helfman [1534] => | jméno = Gene S. [1535] => | spoluautoři = et al. [1536] => | titul = The Diversity of Fishes [1537] => | url = https://archive.org/details/diversityoffishe0002edunse [1538] => | vydání = 2 [1539] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [1540] => | rok vydání = 2009 [1541] => | isbn = 978-1-4051-2494-2 [1542] => | ref = harv [1543] => }} [1544] => * {{Citace monografie [1545] => | příjmení = Moyle [1546] => | jméno = Peter B. [1547] => | příjmení2 = Cech, Jr. [1548] => | jméno2 = Joseph J. [1549] => | titul = Fishes, an Introduction to Ichthyology [1550] => | url = https://archive.org/details/fishesintroducti0000moyl_j9n1 [1551] => | vydání = 5 [1552] => | rok vydání = 2004 [1553] => | vydavatel = Pearson [1554] => | isbn = 0-13-100847-1 [1555] => }} [1556] => * {{Citace monografie [1557] => | příjmení = Nelson [1558] => | jméno = Joseph S. [1559] => | titul = Fishes of the world [1560] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/926623501 [1561] => | vydání = 5 [1562] => | místo = Hoboken, New Jersey [1563] => | rok vydání = 2016 [1564] => | počet stran = 1 online resource [1565] => | isbn = 978-1-119-17484-4 [1566] => | isbn2 = 1-119-17484-8 [1567] => | oclc = 926623501 [1568] => }} [1569] => [1570] => === Externí odkazy === [1571] => [1572] => * {{Commonscat|Actinopterygii}} [1573] => * {{Wikidruhy|taxon=Actinopterygii}} [1574] => * {{Biolib|id=15404|latinský název=Actinopterygii|český název=paprskoploutví}} [1575] => * [https://www.fishbase.se/search.php FishBase (on-line encyklopedie a databáze ryb)] [1576] => {{Taxonbar|from=Q127282}} [1577] => {{Autoritní data}} [1578] => [1579] => {{Portály|Živočichové}} [1580] => [1581] => {{Dobrý článek}} [1582] => [1583] => [[Kategorie:Paprskoploutví| ]] [1584] => [[Kategorie:Rybovití obratlovci]] [] => )
good wiki

Paprskoploutví

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Euteleostei','Organizace pro výživu a zemědělství','Percomorpha','jehly','bichiři','ďasové','kostlíni','čtverzubci','Mezozoikum','mnohokostnatí','Neopterygii','jeseteři'

Bichiři

Bichiřové jsou červíci z řádu Aciculata a třídy Polychaeta.

Čtverzubci

Ďasové

Jehly

Jeseteři

Jeseteři jsou jednou z mnoha ryb, které žijí na území České republiky.

Kostlíni

Mezozoikum

Mnohokostnatí

Neopterygii