Array ( [0] => 15483335 [id] => 15483335 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paradigma [uri] => Paradigma [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Paradigma''' (z řeckého παράδειγμα ''parádeigma'' = vzor, příklad, model) je obecně přijímané [[schéma]], [[Mentální schéma|vzorec myšlení]] či [[model]]. Pojem paradigma jako první obecně definoval [[Thomas Samuel Kuhn]] v 2. polovině 20. století, ve svém díle [[Struktura vědeckých revolucí]]. [1] => [2] => == Paradigma ve vědě == [3] => Ve vědecké sféře znamená paradigma zásadní pojetí určité disciplíny, které je považováno za vzorové a je sdíleno většinou vědců a výzkumníků v určité historické etapě. Paradigma vymezuje to, co má být zkoumáno, jakými přístupy, jakými metodami, podle jakých pravidel a konvencí. Paradigmata ve vědě jsou dočasná a jejich změna obvykle probíhá radikálním obratem, tzv. [[vědeckou revolucí]]. Pojem vědecká revoluce zavedl [[Thomas Samuel Kuhn|T. S. Kuhn]].{{Citace monografie|příjmení = Průcha|jméno = Jan|příjmení2 = Veteška|jméno2 = Jaroslav|titul = Andragogický slovník|vydání = 2|vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 320|strany = 204|isbn = 978-80-247-4748-4}} [4] => [5] => Podle široce přijímané koncepce [[Thomas Samuel Kuhn|T. S. Kuhna]] je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. Jinými slovy řečeno, paradigma zahrnuje vše, co mají členové vědecké společnosti společného, a naopak vědecké společenství tvoří lidé, kteří sdílejí stejné paradigma. [6] => [7] => Ke zvratům dochází po určité době tak, že se dosavadní paradigma vyčerpá. Nastává období, kdy již nevyhovuje při řešení některých otázek ve vědě – tyto nevyhovující odpovědi Kuhn označuje jako [[anomálie]]. Nahromadí-li se mnoho anomálií, dochází k hledání nového paradigmatu. Po dokončení tohoto procesu znovu nastává období tzv. normální vědy. [8] => [9] => V Kuhnově teorii nové paradigma sice vítězí v konkurenci s několika dalšími, ale tato paradigmata jsou navzájem ''nesouměřitelná''. Podávají totiž tak rozdílný pohled na svět, že není možné hodnotit jedno na základě druhého. Přijetí nového paradigmatu znamená revoluci ve vidění světa. To je dáno tím, že paradigma tvoří předpoklad samotného vnímání a je jakousi platformou, na jejímž základě vnímáme svět jistým způsobem. Paradigma je obdobou [[Karl Raimund Popper|Popperova]] termínu '''předběžné vědění''' nebo [[Michel Foucault|Foucaultova]] termínu '''[[epistémé]]'''. [10] => [11] => Např. v oblasti [[Pedagogika|pedagogiky]] a [[Andragogika|andragogiky]] dochází ke změně paradigmatu v tom, že vzdělávání mládeže a dospělých se orientuje na vytváření [[Kompetence|kompetencí]]. [12] => [13] => === Příklady změny paradigmatu === [14] => Některé z „klasických případů“ změny paradigmatu ve vědě jsou:{{Citace monografie | příjmení = Kuhn | jméno = Thomas Samuel | odkaz na autora = Thomas Samuel Kuhn | titul = The Structure of Scientific Revolutions | url = https://archive.org/details/structureofscie00kuhn | vydavatel = University of Chicago Press | místo = Chicago | rok vydání = 1962}} [15] => [16] => * 1543 – Přechod v [[Kosmologie|kosmologii]] z [[geocentrismus|geocentrismu]] ([[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]]) na [[heliocentrismus]] ([[Mikuláš Koperník|Koperník]]). [17] => * 1543 – Přijetí díla [[Andreas Vesalius|Andrease Vesaliuse]], jehož práce ''De humani corporis fabrica'' napravila četné chyby v dřívějším systému vytvořeném [[Galén|Galenem]]. [18] => * 1687 – Přechod v [[mechanika|mechanice]] z [[Aristotelés|aristotelské]] mechaniky na [[klasická mechanika|klasickou (newtonovskou) mechaniku]]. [19] => * 1783 – Přijetí [[Antoine Lavoisier|Lavoisierovy]] teorie chemických reakcí a spalování místo [[Flogistonová teorie|flogistonové teorie]], známé jako [[chemie|chemická]] revoluce. [20] => * Přechod v [[optika|optice]] z [[geometrická optika|geometrické optiky]] na [[vlnová optika|vlnovou optiku]] [[Augustin-Jean Fresnel|Augustina-Jean Fresnela]]. [21] => * 1826 – Objev [[Hyperbolická geometrie|hyperbolické geometrie]]. [22] => * 1859 – Revoluce v [[Evoluce|evoluční teorii]] od cílené změny k [[Přirozený výběr|přirozenému výběru]] [[Charles Darwin|Charlese Darwina]]. [23] => * 1880 – Teorie [[patogen|choroboplodných zárodků]] nemocí začala předjímat [[Galén|Galenovu]] [[Teorie miasmatu|teorii miasmatu]]. [24] => * 1905 – Vývoj [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], která nahradila [[Klasická mechanika|klasickou mechaniku]] v mikroskopických měřítcích. [25] => * 1887–1905 – Přechod ze [[Éter (fyzika)|světelného éteru]] přítomného ve [[Prostor (fyzika)|vesmíru]] na [[elektromagnetické záření]] v [[Časoprostor|časoprostoru]]. [26] => * 1919 – Přechod mezi světonázorem [[Newtonův gravitační zákon|newtonovské gravitace]] a [[Obecná teorie relativity|obecnou relativitou]]. [27] => * 1964 – Objev [[reliktní záření|reliktního záření]] vede k přijetí [[Velký třesk|teorie velkého třesku]] na úkor [[teorie ustáleného stavu]]. [28] => * 1965 – Přijetí [[Desková tektonika|deskové tektoniky]] jako vysvětlení velkých geologických změn. [29] => * 1974 – Listopadová revoluce s objevem [[Částice J/ψ|mesonu J / psi]] a přijetím existence [[Kvark|kvarků]] a [[Standardní model|standardního modelu]] fyziky částic. [30] => [31] => Přestože Kuhn omezil použití termínu na přírodní vědy, koncept změny paradigmatu byl použit i v mnoha nevědeckých kontextech k popisu hluboké změny v základním modelu nebo vnímání událostí. Například [[behaviorismus]] a [[kognitivismus (psychologie)|kognitivismus]] v [[psychologie|psychologii]], [[keynesiánství]] a [[monetarismus]] v [[makroekonomie|makroekonomii]], přijetí [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonového datování]] v [[archeologie|archeologii]] atd. [32] => [33] => == Paradigma ve filosofii == [34] => Filosofové [[Herbert Schädelbach]] a [[Ekkehard Martens]] definují ve svém díle Philosophie. Ein Grundkurs 3 stejně hodnotná paradigmata. [35] => [36] => '''1. Ontologické (realistické)''' – důležité je pouze to, co je stále a neměnné, co platí za všech okolností. Abychom dospěli k pravdivému poznání, stačí si zvolit vhodnou metodu. Základní otázkou zůstává: „Co to znamená, že něco je?“{{Citace monografie|příjmení = HAVELKA|jméno = Miloš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ideje, dějiny, společnost: studie k historické sociologii vědění|vydání = |vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK)|místo = Brno|rok = 2010|počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7325-220-5}} Zastánci této teorie byli: [[Platón]], [[Aristotelés|Aristoteles]], [[Martin Heidegger|M. Heidegger]], [[Nicolai Hartmann|N. Hartmann]]. [37] => [38] => '''2. Mentalistické (konstruktivistické)''' – důležité je pouze to, co dokážeme poznat v rámci vlastního vědomí. Abychom dospěli k pravdivému poznání, je třeba stanovit stejné platné podmínky (pravidla logiky, laboratorní podmínky, apod.) pro všechny badatele. Základní otázkou je: „Co mohu poznat?“ Představitelé tohoto paradigmatu spojovaného s filosofickým směrem [[Epistemologie|noetikou]] byli [[René Descartes]], [[Immanuel Kant|I. Kant]] či [[Karl Raimund Popper|K. R. Popper]] a jako prezident i [[T. G. Masaryk]].  [39] => [40] => '''3. Lingvistické (komunikativní)''' – důležitý je fakt, že hranice poznání jsou omezené možnostmi jazyka. Základní otázkou bývá: „''Čemu mohu porozumět?''“ Filosofové tvořící v duchu tohoto paradigmatu, z něhož vychází například [[hermeneutika]], byli [[Ludwig Wittgenstein|L. Wittgenstein]], který v souladu s tímto schématem tvrdil, že „o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet,“{{Citace monografie|příjmení = WITTGENSTEIN|jméno = Ludwig|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Tractatus logico philosophicus|vydání = |vydavatel = OIKOYMENH|místo = Praha|rok = 2007|počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7298-284-4}} nebo [[Hans-Georg Gadamer|H. G. Gadamer]]. [41] => [42] => == Další definice a významy == [43] => * U [[Platón]]a idea jako neměnný a dokonalý vzor, na němž se stvořené (smysly vnímatelné) věci podílejí (mají na něm účast). [44] => [45] => * V [[Lingvistika|lingvistice]] pojem paradigma označuje soubor tvarů [[Ohýbání|ohebného]] slova. V morfologii termínem paradigma označujeme systém vzorů (slovesný, jmenných). [46] => * V [[Humanitní věda|humanitních]] a [[Společenské vědy|společenských]] vědách může zároveň existovat více paradigmat nezávisle na sobě, vzájemně se nevylučujících. Tímto se humanitní a společenské vědy liší od věd [[Exaktní věda|exaktních]], kde je platné vždy jediné paradigma. [47] => [48] => * [[Programovací paradigma]], výchozí imaginární schematizace úloh, soubor náhledů na obor informační/výpočetní problematiky; soubor přístupů k řešení specifických úloh daného oboru; soustava pravidel, standardů a požadavků na programovací jazyky; jednotlivá paradigmata mohou zřetelně ulehčit práci v rámci svého určení a komplikovat nebo úplně odsunout 'neohniskové' úlohy do zcela 'nekompatibilních' dimenzí (tak, že např. určité jazyky nelze použít k výpočtům nebo jiné k interakci s uživatelem). [49] => * Abstraktivní systémová třída jazykových jednotek libovolné jazykové roviny (např. morfologické, syntaktické, sémantické) vymezená na základě paradigmatických vztahů (zvl. asociace), tj. jejich podobnosti a vzájemné nahraditelnosti. Paradigmatické vztahy jsou protějškem syntaktických vztahů (tj. vztahů mezi jazykovými jednotkami v textu). [50] => [51] => * Paradigmatické vztahy a syntagmatické vztahy lexikálních jednotek: [52] => '''Paradigmatický vztah''' je takový, který je a) nezávislý na větném kontextu, b) kde lze místo jedné lexikální jednotky použít jednotku jinou, c) kromě synonymických lexikálních jednotek se tyto ale v konkrétním textu navzájem vylučují. Tj. například barvy: červený svetr x oranžový svetr – libovolná záměna není možná. Mezi paradigmatické vztahy patří ''synonymie, hyponymie a hyperonymie, opozitnost''. '''Syntagmatický vztah''' je takový, který je a) závislý na větném kontextu, b) kde lze jednotky spojovat (řadit za sebe). Tato spojení jsou nazývána syntagma. Jedná se například o spojení: koupit svetr, vyprat svetr, černý svetr. Patří k nim ''polysémie a homonymie''. [53] => [54] => == Odkazy == [55] => === Reference === [56] => [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Wikislovník|heslo=paradigma}} [60] => [61] => === Literatura === [62] => * KUHN, Thomas Samuel. ''Struktura vědeckých revolucí.'' Překlad Tomáš Jeníček. Praha: OIKOYMENH, 1997. {{ISBN|80-86005-54-2}}. [63] => * SCHNÄDELBACH, Herbert, MARTENS, Ekkehard. ''Philosophie. Ein Grundkurs.'' Reinbek, Hambur: Rowohlt Verlag, 1985. {{ISBN|9783499554087}}. [64] => * WITTGENSTEIN, Ludwig. ''Tractatus logico philosophicus.'' Překlad Petr Glombíček. Praha: OIKOYMENH, 2007. {{ISBN|978-80-7298-284-4}}. [65] => * HAVELKA, Miloš. ''Ideje, dějiny, společnost: studie k historické sociologii vědění.'' Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2010. {{ISBN|978-80-7325-220-5}}. [66] => * PRŮCHA, J. – VETEŠKA, J. ''Paradigma.'' In.: ''Andragogický slovník.'' (2., aktualiz. a rozš. vyd., 320 s.) Praha: Grada, 2014. {{ISBN|978-80-247-4748-4}}. [67] => * http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=104&lst=106, ověřeno k: 24. 11. 2015 [68] => [69] => === Související články === [70] => ;jazykověda [71] => * [[skloňování]] [72] => * [[časování]] [73] => [74] => ;vědecká metodologie [75] => * [[vědecká revoluce]] [76] => * [[Thomas Samuel Kuhn]] [77] => [78] => {{Autoritní data}} [79] => [80] => [[Kategorie:Lingvistická morfologie]] [81] => [[Kategorie:Paradigmata| ]] [82] => [[Kategorie:Logika]] [83] => [[Kategorie:Filozofie vědy]] [] => )
good wiki

Paradigma

Paradigma (z řeckého παράδειγμα parádeigma = vzor, příklad, model) je obecně přijímané schéma, vzorec myšlení či model. Pojem paradigma jako první obecně definoval Thomas Samuel Kuhn v 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Thomas Samuel Kuhn','Galén','Karl Raimund Popper','Aristotelés','Platón','heliocentrismus','Evoluce','Radiokarbonová metoda datování','geocentrismus','Michel Foucault','Ekkehard Martens','Mikuláš Koperník'

Aristotelés

Evoluce

Evoluce je biologický proces, který se zabývá změnami druhů a organismů v průběhu času.

Galén

Geocentrismus

Heliocentrismus

Platón