Array ( [0] => 15480466 [id] => 15480466 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pardubice [uri] => Pardubice [3] => Pardubice_CZ_main_square.JPG [img] => Pardubice_CZ_main_square.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pardubice jsou město, které se nachází ve východních Čechách a jsou hlavním městem Pardubického kraje. Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví jsou Pardubice oblíbeným místem pro návštěvníky i ty, kteří zde žijí. Město se pyšní množstvím historických památek, včetně Pardubického zámku, který je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb v České republice. Zámek obklopuje krásný park, ideální pro procházky a relaxaci. Pardubice jsou také známé svou tradicí v dostihovém sportu, přičemž Velká pardubická je jedním z nejstarších a nejprestižnějších steeplechase závodů v Evropě. Tento sportovní svátek přitahuje pozornost jak domácích, tak zahraničních návštěvníků a podtrhuje dynamiku regionu. Město se nachází na křižovatce důležitých dopravních cest, což podporuje jeho ekonomický rozvoj a příležitosti pro podnikání. Pardubice nabízejí široké možnosti vzdělání, s řadou škol a institucí, které přispívají k rozvoji talentů mladých lidí. Kromě historie a tradice je Pardubice také moderním městem, které se snaží spojit pastvou pro oči s inovacemi. Rozvoj městské infrastruktury a podpora kulturního života, včetně festivalů a eventů, vytváří přátelskou atmosféru a posiluje komunitní ducha. Ať už hledáte místo k návštěvě, práci nebo k životu, Pardubice vám nabídnou pestrou paletu příležitostí a zážitků vřících optimismem a nádechem historie. [oai_cs_optimisticky] => Pardubice jsou město, které se nachází ve východních Čechách a jsou hlavním městem Pardubického kraje. Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví jsou Pardubice oblíbeným místem pro návštěvníky i ty, kteří zde žijí. Město se pyšní množstvím historických památek, včetně Pardubického zámku, který je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb v České republice. Zámek obklopuje krásný park, ideální pro procházky a relaxaci. Pardubice jsou také známé svou tradicí v dostihovém sportu, přičemž Velká pardubická je jedním z nejstarších a nejprestižnějších steeplechase závodů v Evropě. Tento sportovní svátek přitahuje pozornost jak domácích, tak zahraničních návštěvníků a podtrhuje dynamiku regionu. Město se nachází na křižovatce důležitých dopravních cest, což podporuje jeho ekonomický rozvoj a příležitosti pro podnikání. Pardubice nabízejí široké možnosti vzdělání, s řadou škol a institucí, které přispívají k rozvoji talentů mladých lidí. Kromě historie a tradice je Pardubice také moderním městem, které se snaží spojit pastvou pro oči s inovacemi. Rozvoj městské infrastruktury a podpora kulturního života, včetně festivalů a eventů, vytváří přátelskou atmosféru a posiluje komunitní ducha. Ať už hledáte místo k návštěvě, práci nebo k životu, Pardubice vám nabídnou pestrou paletu příležitostí a zážitků vřících optimismem a nádechem historie. ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Možná hledáte|jednu ze [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]] obce [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]]}} [2] => {{Infobox - česká obec [3] => | logo = Pardubice Logo.jpg [4] => | název = Pardubice [5] => | obrázek = Pardubice,Perštýnské náměstí.JPG [6] => | popisek = Pernštýnské náměstí [7] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [8] => | okres = Pardubice [9] => | pověřená obec = Pardubice [10] => | obec s rozšířenou působností = Pardubice [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | rozpočtové výdaje = 1 910{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.pardubice.eu/urad/radnice/dulezite-informace/hospodareni-mesta/rozpocet-mesta.html |datum přístupu=2012-11-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120905160337/http://www.pardubice.eu/urad/radnice/dulezite-informace/hospodareni-mesta/rozpocet-mesta.html |datum archivace=2012-09-05 |nedostupné=ano }} [13] => | rozpočtové výdaje aktuální k = 2011 [14] => | PSČ = 530 xx a 533 xx{{Citace elektronické monografie [15] => | titul = Pošty a PSČ Pardubice [16] => | url = http://www.posty-psc.cz/pardubice/ [17] => | vydavatel = Databáze PSČ měst a obcí [18] => | datum_přístupu = 2020-06-25 [19] => }} [20] => | počet částí obce = 27 [21] => | počet katastrálních území = 20 [22] => | počet ulic = 604 [23] => | počet adresních míst = 11 732 [24] => | počet ZSJ = 89 [25] => | počet městských obvodů = 8 [26] => | adresa = Pernštýnské nám. 1
530 21 Pardubice [27] => | web = www.pardubice.eu [28] => | e-mail = posta@mmp.cz [29] => | primátor = {{nowrap|[[Jan Nadrchal]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [30] => | primátor aktuální k = 2022 [31] => | NUTS3 = CZ053 [32] => | status = statutární město [33] => }} [34] => '''Pardubice''' ({{Vjazyce2|de|''Pardubitz''}}) jsou univerzitní a [[statutární město]] v [[okres Pardubice|okrese Pardubice]] na [[Východočeský kraj|východě]] [[Čechy|Čech]], metropole [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké [[aglomerace]]. Leží ve východní části [[Polabí]] na soutoku řek [[Labe]] a [[Chrudimka|Chrudimky]], přibližně 100 kilometrů východně od [[Praha|Prahy]] a 20 kilometrů jižně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v nadmořské výšce přibližně 220 metrů. [35] => [36] => Pardubice mají {{Počet obyvatel}} obyvatel, a jsou tak devátým [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|největším městem Česka]], jsou také největším městem Pardubického kraje i [[Okres Pardubice|okresu Pardubice]]. Výměra území města je 82,7 km². Pardubice se dělí na 8 samosprávných městských obvodů a 20 katastrálních území. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů [[Pernštejnové|z Pernštejna]]. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na [[Severní státní dráha|železnici]]. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje, [[Paramo|Fantova rafinérie minerálních olejů]] a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil. [37] => [38] => Sídlí zde [[Univerzita Pardubice]], dále např. [[Okresní soud v Pardubicích|okresní soud]] a pobočka krajského soudu. Historické centrum je od roku 1964 [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický. Už od 16. století jsou proslulé výrobou [[perník]]u. Významné sportovní události jsou slavné koňské dostihy [[Velká pardubická]], motocyklový závod [[Zlatá přilba]], [[Czech Open (šachy)|Mezinárodní festival šachu Czech Open]] či tenisová [[Pardubická juniorka]]. Známá je železniční a letecká doprava. Od roku 1909 tu sídlí Východočeské divadlo, působí zde profesionální [[Komorní filharmonie Pardubice]]. [39] => [40] => == Etymologie == [41] => [[Soubor:Pardubice zamek.png|náhled|[[Pardubice (zámek)|Pardubický zámek]] v polovině 19. století]] [42] => Původní ves, doložená v roce 1295, nesla název Pordoby. Místní jméno tedy dříve znělo Pordobice (1318 „''de Pordobitz''“), tj. „ves lidí Pordobových“. Pordobice se nacházely na území dnešní čtvrti [[Pardubičky]], jihovýchodně od středu města. Dle jedné teorie jméno do Polabí přinesli z Polska mniši řádu [[Řád křižovníků s červeným srdcem|cyriaků]] (podle polského místního jména [[Porydęb]]), kteří spravovali zdejší kapli [[Svatý Jiljí|sv. Jiljí]]. Dle jiné teorie existovalo pojmenování „in Pordabii“ v listině z roku 1295, tedy ještě před příchodem zmíněných mnichů, a naopak polská místní jména jsou odkazem na české Pardubice. {{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení = [44] => | jméno = [45] => | titul = Radniční zpravodaj města Pardubic [46] => | periodikum = [47] => | vydavatel = [48] => | url = https://www.pardubice.eu/urad/radnice/zpravodaj/2013/?file=13519&page=42940&do=download [49] => | datum vydání = březen 2013 [50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170425224947/http://www.pardubice.eu/urad/radnice/zpravodaj/2013/?file=13519&page=42940&do=download [51] => | datum přístupu = 2019-11-19 [52] => | datum archivace = 2017-04-25 [53] => | nedostupné = ano [54] => }} [55] => [56] => Hláskovou změnu Pordob- na Pardub- lze vysvětlit snahou po [[disimilace|disimilaci]] dvou -o- a možná i mylnou asociací se spojením „pár [[dub]]ů“, popřípadě osobním jménem Pardus; výklad není zcela jistý. Německá podoba názvu města zní ''Pardubitz''. [57] => [58] => == Dějiny == [59] => [[Soubor:Pardubice - 1602 willenberg.jpg|náhled|vlevo|300px|[[Veduta]] Pardubic, [[Jan Willenberg]], 1602]] [60] => První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku [[1295]], kdy papež [[Bonifác VIII.]] potvrdil zdejší klášter [[Řád křižovníků s červeným srdcem|cyriaků]] a [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|kostel sv. Bartoloměje]]. [61] => [62] => === Pánové z Pardubic a Pernštejnové === [63] => Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili jeho synové Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn [[Arnošt z Pardubic]] byl prvním pražským arcibiskupem. Na scénu nastoupil šlechtický rod [[Páni z Pardubic|pánů z Pardubic]], kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Arnoštova závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v letech 1332–1340. V roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z Milheimu. Dalším majitelem po jeho smrti se na začátku husitských válek stal [[Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad]]. Za [[Husitství|husitských válek]] Pardubice pravděpodobně získal [[úchvat]]em moravský šlechtic [[Jan Hlaváč z Mitrova]]. [64] => [65] => V roce 1491 Pardubice koupil [[Vilém II. z Pernštejna]], nejmocnější šlechtic tehdejšího českého království. Vedle zvelebování města a [[Pardubické panství|panství]] se pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěch]] a [[Jan IV. z Pernštejna|Jan]] pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný [[Pardubice (zámek)|pardubický zámek]] – lze obdivovat dodnes. [[Pernštejnové]] se zasloužili i za celé historické městské jádro s [[renesance|renesančním]] náměstím, malebnými uličkami a dominantou Pardubic – [[Zelená brána|Zelenou bránou]]. [66] => [67] => Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliánu II. Habsburskému]], nastal úpadek. [[Třicetiletá válka]] město ještě více zbídačila. [68] => [69] => === Industrializace === [70] => [[Soubor:Beschreibende Darstellung 24 Pardubitz.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Pardubice v roce 1845 z nové železniční trati.]] [71] => [[Soubor:Vzlet Kašparova letadla v Pardubicích.gif|náhled|Vzlet Kašparova letadla v Pardubicích]] [72] => Nový rozvoj města přišel až v polovině 19. století. 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak [[Severní státní dráha|severní státní dráhy]] z [[Olomouc]]e do Prahy. Ve druhé polovině století byly z města postupně rozvětveny další železniční tratě a vznikly průmyslové podniky jako [[lihovar]], [[cukrovar]], výrobce mlýnských strojů [[Josefa Prokopa synové]], [[Paramo|Fantova rafinérie minerálních olejů]] a další. [73] => [74] => Podobně jako v jiných místech země tehdy došlo ke značnému rozvoji kultury, sportu a dalších odvětví. 5. listopadu 1874 se poprvé běžel světoznámý dostih [[Velká pardubická]]. Centrem kultury se stal [[hotel Veselka]] (zbořen 1972), roku 1909 bylo postaveno [[Městské divadlo (Pardubice)|Městské divadlo]]. Roku 1903 se v Bubeníkových sadech uskutečnila Východočeská výstava. Pardubice se staly kolébkou českého letectví, když 13. května roku 1911 uskutečnil inženýr [[Jan Kašpar]] první dálkový let z Pardubic do [[Velká Chuchle|Velké Chuchle]] u Prahy, kde přistál na dostihovém závodišti. [75] => [[Soubor:Pardubitz 1910.jpg|náhled|vlevo|[[Třída Míru (Pardubice)|Třída Míru]] roku 1910]] [76] => Po [[první světová válka|první světové válce]] došlo k dalšímu rozmachu průmyslu. Vznikly firmy [[Explosia]] a [[Synthesia]], také Telegrafia, později známá jako [[Tesla (podnik)|Tesla]]. V roce 1931 se ve městě konala celostátní [[Výstava tělesné výchovy a sportu (1931)|Výstava tělesné výchovy a sportu]]. V té době byl postaven i [[Grandhotel a Okresní dům (Pardubice)|hotel Grand]] a [[Průmyslové muzeum (Pardubice)|Průmyslové muzeum]], dnes Střední průmyslová škola potravinářská. [77] => [78] => === Druhá světová válka === [79] => [[Soubor:Bombing of Pardubice, 24 August 1944 (NARA 204917953) cropped.jpg|náhled|Americký [[Consolidated B-24 Liberator|B-24 Liberator]] nad hořící Fantovou rafinerií během náletu 24. srpna 1944]] [80] => V Pardubicích se v roce 1942 za pomoci místních odbojářů skrývali členové výsadkové skupiny [[Silver A]] [[Alfréd Bartoš]] a [[Josef Valčík]]. Postupně do své zpravodajské sítě začlenili desítky spolupracovníků pardubické [[Gestapo]] o ní nemělo tušení. Zrada jiného z výsadkářů [[Karel Čurda|Karla Čurdy]] ale nakonec přivedla na popraviště mnoho občanů města. [81] => [82] => Od července do prosince 1944 byly Fantova rafinerie a [[Letiště Pardubice|pardubické letiště]] terčem tří náletů [[Royal Air Force|britského]] a [[United States Army Air Forces|amerického letectva]], největší byl druhý 24. srpna 1944. Celkem bylo svrženo 870 tun bomb, které způsobily velké škody i ve městě; zahynulo 263 lidí (vč. 19 německých vojáků) a přes tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno včetně staré budovy nádraží. [83] => [84] => === Poválečný rozvoj === [85] => Po válce se započalo s výstavbou nových čtvrtí, ještě ve čtyřicátých letech to bylo [[sídliště Dukla]] v místě dřívější [[Válečná nemocnice Pardubice|Válečné nemocnice Pardubice]] a [[sídliště Tesla]], v roce 1957 sídliště [[Višňovka]] a sídliště [[Na drážce]]. Roku 1952 byla ve městě zavedena [[Trolejbusová doprava v Pardubicích|trolejbusová doprava]]. Roku 1958 bylo vybudováno [[Pardubice hlavní nádraží|nové vlakové nádraží]]. V šedesátých letech se začala stavět sídliště [[Polabiny]] na pravém břehu [[Labe]]. Poté byla vybudována ještě sídliště [[Dubina (Pardubice)|Dubina]], [[Karlovina]], Závodu Míru a Pardubice-sever. [86] => [87] => == Geografie == [88] => [[Soubor:Pardubice oldmaps 2.jpg|náhled|Mapa Pardubic z Třetího vojenského mapování, 1877–1880]] [89] => [90] => Pardubice leží převážně na levém břehu Labe, centrum pod soutokem s [[Chrudimka|Chrudimkou]] přibližně na 15 ¾° východní zeměpisné délky a 50 ° severní šířky, 98 km na východ od Prahy, 20 km jižně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]], okolo 10 km severně od [[Chrudim]]i. Fytogeograficky patří Pardubicko do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Město se rozkládá v [[Polabí|Polabské nížině]] v nadmořské výšce 211 až 258 metrů (Stropinský vrch, katastrální území [[Hostovice (Pardubice)|Hostovice]]).{{Citace elektronické monografie [91] => | titul = Marushka - Mapový aplikační server... [92] => | vydavatel = GEOVAP, spol s r.o. [93] => | datum_přístupu = 2016-07-19 [94] => | url = http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=645991&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka [95] => }} {{Sousední obce}} [96] => [97] => == Obyvatelstvo == [98] => [[Soubor:Nemocnice Pardubice.JPG|náhled|Hlavní vchod do pardubické nemocnice]] [99] => [100] => Počet obyvatel Pardubic od počátku 19. století stoupal díky rozvoji průmyslu, který zaznamenal velký růst po napojení města na železnici. Největšího počtu, 96 036 obyvatel, dosáhly Pardubice ke konci roku 1989,{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Pardubice 1949–2005 [102] => | url = http://notes3.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/engt/2E00487337/$File/401806186.pdf [103] => | vydavatel = Český statistický úřad [104] => | místo = Praha [105] => | datum přístupu = 2014-05-02 [106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140502201159/http://notes3.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/engt/2E00487337/$File/401806186.pdf [107] => | datum archivace = 2014-05-02 [108] => | nedostupné = ano [109] => }} od té doby se však počet trvale žijících obyvatel stále mírně snižuje. Z porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel do okresního města až do roku 1991, od kterého podíl obyvatel města vůči celému regionu mírně klesá zejména v důsledku dostupnějšího bydlení v okolních obcích (tzv. [[suburbanizace]]). Celá [[Hradec Králové|hradecko]]-pardubická [[aglomerace]] měla k roku 2019 celkem 340 423 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [110] => | příjmení = Ouředníček [111] => | jméno = Martin [112] => | příjmení2 = Nemeškal [113] => | jméno2 = Jiří [114] => | příjmení3 = Pospíšilová [115] => | jméno3 = Lucie [116] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [117] => | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf [118] => | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [119] => | datum vydání = březen 2020 [120] => | datum přístupu = 2021-05-12 [121] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [122] => | strany = 28–30 [123] => }} Do vlastního města dojíždí 20 tisíc lidí za prací a za studiem.{{Citace elektronické monografie [124] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [125] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [126] => | vydavatel = Český statistický úřad [127] => | datum_vydání = 2013-12-16 [128] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [129] => }} [130] => [131] => Podle sčítání lidu v roce 1921 zde žilo v 1 743 domech 25 162 obyvatel, z nichž bylo 11 802 žen. 23 722 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 551 k německé a 62 k národnosti židovské. Podle náboženského vyznání bylo v Pardubicích 15 823 římských katolíků, 1 171 evangelíků, 1 874 příslušníků Církve československé husitské a 554 židů.{{Citace monografie [132] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [133] => | svazek = I. Země Česká [134] => | typ svazku = díl [135] => | vydavatel = Orbis [136] => | místo = Praha [137] => | rok = 1924 [138] => | strany = 102 [139] => | počet stran = 598 [140] => }} [141] => [142] => Další [[První republika|prvorepublikové]] sčítání v roce 1930 přineslo následující výsledky: v 2 649 domech žilo 28 846 obyvatel. 27 703 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 647 k německé. Mezi obyvateli bylo 16 604 římských katolíků, 1 579 evangelíků, 5 225 příslušníků Církve československé husitské a 518 židů.{{Citace monografie [143] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [144] => | svazek = I. Země Česká [145] => | typ svazku = díl [146] => | vydavatel = Orbis [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 1934 [149] => | strany = 239 [150] => | počet stran = 613 [151] => }} [152] => [153] => {| class="wikitable" [154] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Pardubice{{Citace elektronické monografie [155] => | korporace = Český statistický úřad [156] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [157] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005. I. díl [158] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf [159] => | strany = 524, 525 [160] => | datum vydání = 2007-03-03 [161] => | datum přístupu = 2015-11-08 [162] => }} [163] => |- [164] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [165] => |- style="text-align: right;" [166] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [167] => | 12 925|| 15 917 || 18 341 || 24 831 || 31 642 || 36 261 || 41 860 || 49 928 || 64 968 || 78 947 || 92 262 || 94 407 || 90 668 || 90 767 || 89 619 [168] => |- style="text-align: right;" [169] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [170] => | 1214 || 1332 || 1400 || 1810 || 2563 || 3110 || 4718 || 6501 || 7307 || 7994 || 8460 || 9105 || 9359 || 10 462 [171] => |} [172] => [173] => {| class="wikitable" [174] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Pardubice I [175] => |- [176] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [177] => |- style="text-align: right;" [178] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [179] => | 8197 || 10 292 || 12 367 || 17 031 || 20 419 || 25 162 || 28 846 || 35 463 || 48 478|| 62 323|| 52 042 || 46 445 || 21 707 || 20 628 [180] => |- style="text-align: right;" [181] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [182] => | 582 || 644 || 713 || 972 || 1389 || 1743 || 2649 || 3473 || 4721 || 4253 || 3933 || 3949 || 1628|| 1721 [183] => |} [184] => [185] => [186] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555134 Pardubice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Pardubice roku 2011 [187] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555134 Pardubice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Pardubice roku 2011 [188] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555134 Pardubice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Pardubice roku 2011 [189] => [190] => [191] => == Správní členění a vývoj == [192] => [193] => === Katastrální území a městské obvody === [194] => Do roku 1940 se město Pardubice skládalo z [[Pardubice-Staré Město|historického města]] se [[Zámek (Pardubice)|zámkem]], [[Zelené Předměstí|Zeleného Předměstí]] a [[Bílé Předměstí|Bílého Předměstí]] (aglomeraci, v níž k roku 1930 žilo 43 tisíc obyvatel, však tvořily i Nové Jesenčany, Pardubičky a StudánkaKárník, Zdeněk. ''České země v éře první republiky (1918–1938)''. Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. {{ISBN|80-7277-119-1}}. S. 120.). Roku 1954 se připojily [[Pardubičky]] a [[Studánka (Pardubice)|Studánka]], roku 1960 [[Doubravice (Pardubice)|Doubravice]], [[Cihelna (Pardubice)|Cihelna]], [[Ohrazenice (Pardubice)|Ohrazenice]], [[Polabiny]], [[Semtín (Pardubice)|Semtín]], [[Popkovice]] a [[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]], roku 1964 [[Trnová (Pardubice)|Trnová]], [[Svítkov]] a [[Srnojedy]], roku 1976 [[Dražkovice]], [[Nemošice]], [[Mnětice]], [[Drozdice]], [[Černá za Bory]], [[Spojil]] a [[Staré Čívice]] a nakonec roku 1986 [[Lány na Důlku]] a [[Opočínek]]. Roku 1991 se ale osamostatnil [[Spojil]], který tak tvoří [[enkláva|enklávu]] uvnitř pardubického území, a roku 1994 [[Srnojedy]].{{Citace elektronické monografie [195] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [196] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [197] => | datum vydání = 2006 [198] => | vydavatel = Český statistický úřad [199] => | místo = Praha [200] => }} Roku 2006 se naopak po referendu připojily [[Hostovice (Pardubice)|Hostovice]] na východním okraji města.[http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf Historie a současnost statutárních měst], diplomová práce 2009[http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Tomas.pdf VÝVOJ A SOUČASNÉ PROBLÉMY VNITŘNÍ PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚSTA PARDUBICE], diplomová práce 2008 [201] => [202] => Správní území Pardubic se od připojení Hostovic roku 2006 skládá z 27 [[Část obce|evidenčních částí]] ležících na 20 [[Katastrální území|katastrálních územích]] o celkové rozloze 82,655 km². Katastrální území zhruba odpovídají evidenčním částem, výjimkou jsou k. ú. Pardubice (zahrnuje části Pardubice-Staré Město, Zámek, Bílé Předměstí, Zelené Předměstí, Cihelna a Polabiny), Černá za Bory (části Černá za Bory a Žižín) a Semtín (části Semtín a Doubravice). Kvůli připojení obcí podél železnice je protáhlé východo-západním směrem, nejvzdálenější body dělí 19 km. Pardubice jsou největší české město, kde domy nemají přiděleno [[Označování domů|orientační číslo]], druhé je sedmdesátitisícové [[Kladno]].Podrobněji v hesle [[označování domů]]. [203] => [204] => [[Soubor:Katastrální mapa Pardubic.png|náhled|400px|Katastrální území Pardubic a okolí]] [205] => Kromě toho mají Pardubice osm samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských obvodů]]. O vzniku prvních sedmi obvodů bylo rozhodnuto již v roce 1991 coby opatření proti porevolučnímu osamostatňování okrajových částí Pardubic jako zmíněné [[Spojil]] a [[Srnojedy]]. V první fázi ihned v roce 1991 vznikly právě periferní obvody [[Pardubice IV]], [[Pardubice VI|VI]] a [[Pardubice VII|VII]]. V roce 1996 vznikl obvod [[Pardubice II]] a v roce 2002 zbylé tři obvody ([[Pardubice I]], [[Pardubice III|III]] a [[Pardubice IV|IV]]). Připojením Hostovic v roce 2006 vznikl osmý městský obvod. [206] => [207] => * [[Pardubice I]] – [[Bílé Předměstí]] (část), [[Pardubice-Staré Město]], [[Zámek (Pardubice)|Zámek]], [[Zelené Předměstí]] (část) [208] => * [[Pardubice II]] – [[Polabiny]], [[Cihelna (Pardubice)|Cihelna]], [[Rosice (Pardubice)|Rosice]] (část) [209] => * [[Pardubice III]] – Bílé Předměstí (část), [[Studánka (Pardubice)|Studánka]] (část) [210] => * [[Pardubice IV]] – Bílé Předměstí (část), [[Černá za Bory]], [[Drozdice]], [[Mnětice]], [[Nemošice]], [[Pardubičky]], [[Staročernsko]], [[Studánka (Pardubice)|Studánka]] (část), [[Žižín]] [211] => * [[Pardubice V]] – [[Dražkovice]], [[Nové Jesenčany]], [[Zelené Předměstí]] (část) [212] => * [[Pardubice VI]] – [[Lány na Důlku]], [[Opočínek]], [[Popkovice]], [[Staré Čívice]], [[Svítkov]], [[Zelené Předměstí]] (část) [213] => * [[Pardubice VII]] – [[Doubravice (Pardubice)|Doubravice]], [[Ohrazenice (Pardubice)|Ohrazenice]], [[Rosice (Pardubice)|Rosice]] (část), [[Semtín (Pardubice)|Semtín]], [[Trnová (Pardubice)|Trnová]] [214] => * [[Hostovice (Pardubice)|Pardubice VIII]] – [[Hostovice (Pardubice)|Hostovice]] [215] => [216] => Existence obvodů je dlouhodobě kritizována jako zbytečně komplikovaná a drahá (např. srovnatelný [[Hradec Králové]] nebo [[České Budějovice]] žádné nemají). Na podzim 2012 se primátorka Fraňková v rámci úsporných opatření snažila o zrušení čtyř obvodů v širším centru města I, II, III a V a dále spojení nejvýchodnějších Hostovic (Pardubice VIII) s obvodem IV, ovšem setkávala se s odporem starostů dotyčných částí i jiných stran na magistrátu.http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/obvody-ctyri-chteji-zrusit-20121018.html Po velkých sporech v zastupitelstvu bylo v dubnu 2013 vyhlášeno [[Místní referendum|referendum]] s otázkou „Souhlasíte s členěním statutárního města Pardubic na městské obvody?“ na čtvrtek 13. června.http://pardubice.idnes.cz/referendum-mestske-obvody-zruseni-duc-/pardubice-zpravy.aspx?c=A130405_1913136_pardubice-zpravy_mt Účast byla nízká, pouze 21 %, referendum tedy nebylo závazné; 60 % hlasů bylo pro členění na obvody.http://pardubice.idnes.cz/clanek.aspx?c=A130614_081053_pardubice-zpravy_jah [217] => [218] => === Instituce === [219] => V Pardubicích sídlí [[Univerzita Pardubice]], dále např. [[Okresní soud v Pardubicích|okresní soud]] a pobočka [[Krajský soud v Hradci Králové|Krajského soudu v Hradci Králové]]. Sídlí tu středisko [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agentury ochrany přírody a krajiny]]. [220] => [221] => Ve městě je umístěna Věznice Pardubice, která byla postavena v letech 1889–1891 jako zemská donucovací pracovna pro 500 káranců. Protože stavba byla na svou dobu velice moderní, byly model, plány a rozpočty vystaveny na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891]]. Od 50. let 20. století sloužila věznice k výkonu trestu odnětí svobody pro ženy (v I., II. a III. nápravné skupině a mladistvé), od roku 1994 zabezpečovala zejména výkon trestu odnětí svobody odsouzených žen a mladistvých žen zařazených do všech typů věznic (A dohled, B dozor, C ostraha, D zvýšená ostraha). V letech 1998–2004 byly ženy přesunuty do jiných věznic; od 7. května 2004 je zde výhradně mužská věznice.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Šimeček|jméno=Jan|titul=Historie pardubické věznice|url=https://www.vscr.cz/veznice-pardubice/informacni-servis/historie/|vydavatel=|místo=|datum vydání=2010-01-05|datum přístupu=2017-04-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20200925201840/https://www.vscr.cz/veznice-pardubice/informacni-servis/historie/|datum archivace=2020-09-25|nedostupné=ano}}daš. Historie. In: ''Vězeňská služba ČR: Věznice Pardubice'' [online]. ©2017 [cit. 12. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.vscr.cz/veznice-pardubice/informacni-servis/historie/ {{Wayback|url=https://www.vscr.cz/veznice-pardubice/informacni-servis/historie/ |date=20200925201840 }}VAŇKOVÁ, Jaroslava. ''Organizace knihoven a způsob práce se čtenáři v nápravně výchovných ústavech ČSR''. Praha, 1979. 172 s. Rigorózní práce (PhDr.). Konzultant doc. PhDr. Pavel Hartl. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra knihovnictví a vědeckých informací. [222] => [223] => == Průmysl == [224] => Pardubice jsou průmyslové centrum [[Východočeský kraj|východních Čech]]. Hlavními zdejšími odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický. [225] => [226] => === Chemický === [227] => [[Soubor:Paramo Pardubice 1.JPG|náhled|Celkový pohled na rafinérie Paramo]] [228] => Pardubice mají od 19. století tradici chemické výroby, kterou zajišťují především následující dvě společnosti: [229] => [230] => ==== Paramo ==== [231] => Akciová společnost [[Paramo]] ('''Pa'''rdubická '''ra'''finérie '''m'''inerálních '''o'''lejů) patřila mezi přední české [[Ropná rafinerie|rafinerie]]; vyráběla paliva, maziva, asfalty a asfaltové výrobky. Založil ji koncem 19. stol. [[vídeň]]ský majitel krámku [[David Fanto]], který prodával [[petrolej]] na litry.{{doplňte zdroj}} Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z [[ropa|ropy]]. Vhodné místo nalezl v Pardubicích, kde byla nejen voda a železnice, ale i rozvinutý průmysl. Usazování prvních kotlů a kladení potrubí začalo na jaře roku 1889. [232] => [233] => [[Olej]]e všeho druhu, vřetenové, vazelínové, válcové i těžké, začaly vytlačovat až dosud všeobecně uznávané americké výrobky nejen v Rakousko-Uhersku, ale i v zahraničí. Po dvojnásobném bombardování americkým letectvem v roce 1944 zůstala ze závodu sotva čtvrtina, ale již v roce 1945 se rafinerie začala obnovovat jako [[národní podnik]]. Do roku 2012 patřilo Paramo mezi největší a nejznámější petrochemické společnosti v České republice. V roce 2012 majitelé provedli částečné utlumení provozu, byly trvale odstaveny výrobní jednotky zpracovávající ropu. Společnost nadále zůstává významným výrobcem asfaltů, olejů a dalších rafinérských produktů. [234] => [235] => ==== Synthesia a Explosia ==== [236] => [[Soubor:Explosia, Pardubice-Semtín.JPG|náhled|Explosia]] [237] => [238] => V roce 1920 byla v [[Semtín (Pardubice)|Semtíně]] založena [[Československá akciová továrna na látky výbušné]]. Roku 1928 vznikla sesterská společnost Synthesia a v roce 1934 byl podnik přejmenován na Explosia a.s. Roku 1946 sloučením znárodněné Synthesie a Explosie vznikl Synthesia, národní podnik, později přejmenovaný na Východočeské chemické závody n.p. Bouřlivým rozvojem prošel především v 50. a 60. letech. [239] => [240] => [[Synthesia]] a.s. patří mezi přední české výrobce [[Celulóza|celulosy]], [[pigment]]ů a barviv a organických sloučenin. Pracuje zde na 2300 osob a tržby v roce 2005 činily 3 570 mil. Kč. [[Explosia]], a.s. zaujímá přední postavení v oblasti trhavin a střelivin na trhu ČR, je i významným exportérem, především do EU. Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina [[Semtex]]. Název vznikl kombinací slov '''Semt'''ín a '''Ex'''plosive. [241] => [242] => === Elektrotechnický === [243] => [[Soubor:Foxconn Pardubice.JPG|náhled|Foxconn Pardubice, dřívější Tesla Pardubice]] [244] => [245] => Elektrotechnický průmysl je ve městě rozvíjen především v průmyslové zóně, vybudované na přelomu tisíciletí poblíž Starých Čivic. Z pardubického závodu [[Tesla (podnik)|Tesla]] pocházely pasivní [[radar]]y Ramona a [[KRTP-86 Tamara]]. Když se po revoluci rozpadla, byla roku 1994 založena ERA a.s., která vyvinula další generaci pasivního radiolokátoru Věra. ERA vyrábí a dodává pasivní radiolokační systémy pro řízení letového provozu a sledování pohybu letadel jak ve vzduchu, tak na letištních plochách (zde je možno sledovat i pohyb jiných vozidel); její výrobky působí na letištích všech kontinentů. Od roku 2011 patří zbrojařskému koncernu [[Omnipol]]. V roce 2013 má začít výstavba nové administrativní budovy. [246] => [247] => [[Foxconn]] je tchajwanská globální firma; vyrábí spotřební elektroniku, komunikační a elektronická zařízení a všechny součásti pro [[osobní počítač]]e kromě [[Integrovaný obvod|čipů]]. V Pardubicích má od podzimu 2000 montovnu počítačů s několika tisíci zaměstnanců, z velké části cizinců.http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/foxconn-cinska-spolecnost-v-srdci-evropy [248] => [249] => Továrna společnosti [[Panasonic]] byla v Pardubicích otevřena roku 2001. Vyrábí audiosystémy do automobilů pro evropský i mimoevropský trh; zaměstnává přes tisíc lidí. [250] => [251] => [[Soubor:Josef Gočár Winternitz Mills Pardubice 1911.JPG|náhled|vlevo|Historicky cenné [[Winternitzovy mlýny]] u Chrudimky, [[Josef Gočár]], 1911]] [252] => [253] => === Potravinářství: perník a pivo === [254] => Pardubice jsou od 16. století proslulé [[perník]]em; tradiční spojení „pardubický perník“ je [[Chráněná označení EU|chráněné označení původu]] Evropské unie. Dále v Pardubicích sídlí výrobce náhražky kávy [[Kávoviny]] nebo pekárna [[Odkolek]]. [255] => [256] => Pivo se v Pardubicích vyrábělo již ve 14. století, největší rozvoj nastal v 15. a 16. století za vlády [[Vilém II. z Pernštejna|Viléma z Pernštejna]]. Od roku 1871 fungoval novodobý [[Pardubický pivovar|Pivovar Pardubice]], pod značkou Pernštejn vyráběl několik druhů piva a limonád; originální bylo 19° tmavé pivo Porter vlastní receptury z roku 1890. V roce 2019 zakoupily většinový podíl pivovaru [[Pivovary Staropramen]] a ke konci března 2023 produkce v pivovaru skončila.{{Citace elektronického periodika [257] => | příjmení = ČTK [258] => | jméno = Milan Zlinský [259] => | titul = Pardubický pivovar od dubna dovařil, na výrobu jeho piv se připravují v Ostravě [260] => | periodikum = iDNES.cz [261] => | url = https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/pardubicky-pivovar-pernstejn-porter-vilem-pivo-sladek-staropramen-ostravar.A230419_720085_pardubice-zpravy_mvo [262] => | datum vydání = 2023-04-19 [263] => | jazyk = cs [264] => | datum přístupu = 2023-06-26 [265] => }} [266] => [267] => == Doprava == [268] => [269] => === Městská hromadná doprava === [270] => {{Viz též|Trolejbusová doprava v Pardubicích|Městská autobusová doprava v Pardubicích}} [271] => [[Soubor:Kostel Panny Marie Bolestné 04.JPG|náhled|Trolejbus [[Škoda 28Tr]] před [[Kostel Panny Marie Bolestné (Pardubice)|„kostelíčkem“ Panny Marie Bolestné]]]] [272] => Autobusová MHD vznikla roku 1950, první trolejbusy vyjely v roce 1952. Následoval poměrně prudký rozvoj (např. tratě na [[Jesničánky]], [[Slovany (Pardubice)|Slovany]], do [[Ohrazenice (Pardubice)|Ohrazenic]], [[Židov]]a), v 70. letech ale nastala stagnace. Další nová trať na Polabiny byla otevřena až na začátku 80. let, v 90. letech a v průběhu 21. století vyrostlo několik dalších úseků. Hlavní křižovatky jsou na Masarykově náměstí a před hlavním nádražím. [[Dopravní podnik města Pardubic]] obnovuje vozový park výhradně nízkopodlažními vozy. Velkokapacitní trolejbusy Škoda Solaris jsou pojmenovány po vítězích Velké pardubické. Nové autobusy mají pohon na [[zemní plyn]]. Dopravní podnik ve svém areálu vystavěl stanici se zemním plynem otevřenou i veřejnosti. Dopravní podnik přepraví každoročně okolo 10 milionů cestujících. Linky hromadné dopravy jezdí i do okolních obcí, jako jsou například [[Lány na Důlku]], [[Lázně Bohdaneč]], [[Němčice (okres Pardubice)|Němčice]], [[Sezemice]], [[Spojil]] či [[Starý Mateřov]]. Mluví se také o budoucím propojení Pardubic s [[Hradec Králové|Hradcem Králové]] linkami MHD.{{zdroj?}} [273] => [274] => [[Soubor:Pardubice - hlavní nádraží.jpg|náhled|vlevo|Budova hlavního nádraží v Pardubicích]] [275] => [276] => === Železniční doprava === [277] => [[Soubor:Pardubice, hlavní nádraží, jednotka 680.004 (01).jpg|náhled|[[Elektrická jednotka 680|SC Pendolino]] – Pardubice hlavní nádraží]] [278] => Pardubice jsou nejvýznamnějším železničním uzlem východních Čech. Leží 104 km od Prahy na koridorové trati [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|Praha – Česká Třebová]] z [[Praha|Prahy]] na východ a vycházejí odtud další dvě tratě. Ve stanici [[Pardubice hlavní nádraží]] zastavuje mnoho mezinárodních vlaků [[EuroCity]] či [[railjet]] do měst jako jsou Vídeň, Varšava, Bratislava, Žilina, Budapešť, dále vnitrostátní vlaky [[InterCity]] či [[Rychlík (vlak)|rychlíky]]. Kromě vlaků Českých drah zde zastavují i vlaky soukromých dopravců (například [[RegioJet]] či [[Leo Express]]). Z pardubického hlavního nádraží jezdí také zastávkové osobní vlaky do Kolína, Ústí nad Orlicí a České Třebové, stejně tak do nedalekého Hradce Králové, vedené nejčastěji elektrickými jednotky Českých drah [[RegioPanter]]. Vlaky z Pardubic do Chrudimi a Hlinska bývají obvykle vedeny motorovými jednotkami [[RegioShark]]. [279] => [280] => Na území města se nacházejí dvě železniční stanice: [281] => [282] => * Jihozápadně od centra [[Pardubice hlavní nádraží]] s odbavovací budovou od architekta [[Karel Řepa|Karla Řepy]] z roku 1958 je jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného [[funkcionalismus|funkcionalismu]] s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem (to již nefunguje a hotel je zčásti obsazen kancelářemi). České dráhy plánují rekonstrukci nádražní budovy ve spolupráci s investorem, spolu s rekonstrukcí přilehlého náměstí Jana Pernera. Nádraží má tři ostrovní nástupiště s průjezdnými kolejemi (6 nástupištních hran), jednostranné I. nástupiště u výpravní koleje s dalšími dvěma nástupištními hranami u kusých kolejí. II. až IV. nástupiště s přestupovým tunelem byly od roku 2005 modernizovány. Od roku 2021 prochází celé nádraží další modernizací. [283] => * Druhou stanicí je Pardubice-[[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]] na trati 031 do Hradce Králové, jejíž budova prošla opravou. [284] => [285] => Dále je na území města šest železničních zastávek: směrem na západ od hlavního nádraží Pardubice-Svítkov a Pardubice-Opočínek, na východ [[Pardubice-Pardubičky (železniční zastávka)|Pardubice-Pardubičky]] a Pardubice-Černá za Bory, na jih Pardubice závodiště a na sever Pardubice-Semtín. [286] => [287] => === Letecká doprava === [288] => [[Soubor:Letište pardubice nový terminál 2018.jpg|náhled|Terminál Jana Kašpara na [[Letiště Pardubice|letišti Pardubice]] v roce 2018]] [289] => {{Viz též|Letiště Pardubice}} [290] => [291] => Na jihozápadním okraji Pardubic se nachází vojenské a civilní mezinárodní [[letiště Pardubice]]. Vojenské zde vzniklo za první republiky, civilní v roce 1995. Rekordní počet cestujících zde byl odbaven v roce 2013, a to 184 000 lidí.V roce 2017 byl otevřen nový terminál s větší kapacitou a moderním zázemím, pojmenovaný dle pardubického průkopníka aviatiky [[Jan Kašpar|Jana Kašpara]]. Zároveň byla zahájena pravidelná linka společnosti [[Ryanair]] do [[Londýn]]a. Každoročně v létě se na letišti koná [[Aviatická pouť Pardubice|Aviatická pouť]], která láká mnohé letecké nadšence. [292] => [293] => === Silniční doprava === [294] => [[Soubor:Orientace ulic v Pardubicích.png|náhled|Orientace ulic v Pardubicích]] [295] => Pardubice protíná [[silnice I/37]] z Chrudimi, v úseku do Hradce Králové zmodernizovaná na čtyřproudovou rychlodráhu; na jihu Opatovic ji úsek budoucí [[dálnice D35]] napojuje na [[Dálnice D11|dálnici D11]] do Prahy, pro přímé spojení se však používá exit 68 po [[silnice I/36|silnici I/36]] na Chýšť Lázně Bohdaneč. Ta prochází širším centrem a pokračuje na severovýchod do Sezemic, Holic, Vysokého Mýta a Litomyšle. Pardubice jako průmyslové město generují velké množství silniční dopravy. Místní politici navázali na řešení silniční dopravy uvnitř Pardubic v dobách komunismu, obchvaty z jihovýchodu a severovýchodu se ale nečekají před rokem 2025. [296] => [297] => Nekvalitně navržený pravoúhlý systém dopravy vede veškerou dopravu včetně tranzitní v těsné blízkosti centra a tudíž mají Pardubice s dopravou velice často problémy. Nejvytíženější dopravní uzel, nadjezd a křižovatku u Parama, kde denně projede více než 25 tisíc aut, prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací až ke křižovatce U Trojice, kde se plynule napojí na čtyřproudovou rychlodráhu do Hradce. Ve městě bude zaveden chytrý systém dopravního světelného značení, který bude řídit dopravu dle její hustoty a požadavků, aby šlo plynule projet centrem města, a informační tabule, které řidičům poradí, kudy nejrychleji projet městem, a budou informovat o případných dopravních omezeních. [298] => [299] => === Lodní doprava === [300] => V Pardubicích funguje nově opravená výletní loď ''Arnošt'', plující po [[Labe|Labi]] proti proudu do Kunětic a dolů po proudu řeky do Srnojed. Město zaplatilo za opravu lodi několik milionů a loď funguje kromě vyhlídkových plaveb i jako součást městské hromadné dopravy na okraje Pardubic. V Pardubicích se také chystá nákladní lodní doprava po splavnění Labe a vybudování přístavu, které jsou v plánu ministerstva dopravy. Má ulehčit silniční dopravě a sloužit jako doplněk železniční dopravy. [301] => [302] => == Sport == [303] => [304] => === Velká pardubická === [305] => [[Soubor:Velká pardubická - závodiště.JPG|náhled|Velká Pardubická – závodiště]] [306] => Od roku 1874 se v Pardubicích každý podzim, druhou říjnovou neděli, koná slavná [[Velká pardubická]]. Jedná se o nejtěžší koňský dostih v Evropě a druhý nejtěžší na světě. Nejúspěšnějším účastníkem dostihu je žokej [[Josef Váňa]] s osmi vítězstvími v letech 1987–2011. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní, zvítězil plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem; dostih dokončilo pouhých 7 koní. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v Čechách. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou let 1876 a 1908 kvůli nepřízni počasí, světových válek a roku 1968 kvůli politickému napětí po sovětské invazi. Významný byl dostih v roce 1937, kdy jej proti převaze německých koní vyhrála s klisnou Normou hraběnka [[Lata Brandisová]], až doposud jako jediná žena. Dráha měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Startuje 15 až 20 koní s nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky. Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu (hlavní program se koná v neděli, kdy se jede osm dostihů). Posledním dostihem je hlavním dostihem, vlastní Velká pardubická. Vozy pardubické MHD jsou pojmenovány po vítězných koních. V České republice jde o nejdelší tradici sportu, např. když se začala hrát fotbalová liga Československa, Velká pardubická již za sebou měla padesát ročníků. [307] => [308] => === Zlatá přilba města Pardubic === [309] => [[Zlatá přilba]] města Pardubic je každoroční závod motocyklů na ploché dráze ve [[Svítkov]]ě. Je to nejstarší plochodrážní závod na světě; poprvé se jela v roce 1929. Koná se první říjnovou neděli, týden před Velkou Pardubickou, a zahajuje tradiční týden městských slavností. Každoročně láká kvalitní jezdce z Polska, Německa, Dánska, Švédska, Rakouska, Nizozemska, Anglie, ale i Spojených států nebo Austrálie. Na závod dojíždí tisíce fanoušků, zejména Čechů, Němců, Dánů a Poláků. Trofej zhotovuje známý pardubický klenotník pan Lejhanec. [310] => [311] => === Hokej === [312] => [[Soubor:CEZ Arena Pardubice.JPG|náhled|[[Enteria arena Pardubice|ČSOB Pojišťovna ARENA]]]] [313] => V Pardubicích sídlí lední hokejový klub [[HC Dynamo Pardubice]], hrající v [[Enteria arena Pardubice|enteria areně]], tedy [[Tipsport Arena (Pardubice)|sportovní hale]], modernizované a rozšířené roku 2001. Pardubický hokejový tým patří dlouhodobě mezi nejlepší a nejúspěšnější týmy v Česku; třikrát vyhrál nejvyšší [[Československá hokejová liga|Československou hokejovou ligu]] (1973, 1987 a 1989), samostatnou [[Extraliga ledního hokeje|českou extraligu]] v sezonách 2004/05, 2009/10 a 2011/12. První zápas v tzv. „kanadském hokeji“ se v Pardubicích hrál v roce 1913 na [[Matiční jezero|Matičním jezeře]] s Českou sportovní společností Praha a první klub LTC Pardubice vznikl roku 1923 a nikdy nesestoupil z nejvyšší československé a později české soutěže. V roce 2011 se zde konal historicky první extraligový zápas pod otevřeným nebem s týmem [[HC Kometa Brno]]. Pardubičtí fanoušci hokeje tvoří největší fandící skupinu lidí v Česku a zápasy v hale patří k nejnavštěvovanějším v zemi. Pardubice vychovaly spoustu nadějných hokejistů např.: [[Dominik Hašek]], [[Vladimír Martinec]] a další, kteří reprezentovali [[Československá hokejová reprezentace|Československo]] a [[Česká hokejová reprezentace|Českou republiku]]. [314] => [315] => === Basketbal === [316] => Z dalších klubů, hrajících nejvyšší národní soutěž, má v Pardubicích sídlo [[basketbal]]ový klub [[BK JIP Pardubice|BK Synthesia / JIP Pardubice]], který hraje v [[Mattoni NBL|nejvyšší českou soutěž v basketbalu mužů]]. Tým pravidelně hraje mezi nejlepšími pěti. Basketbal v Pardubicích má velkou tradici; skvělé výsledky dlouhodobě vykazuje mládež pod vedením Jana Procházky. V Pardubicích je Vrcholové sportovní centrum mládeže pod Českou basketbalovou federací. Za Pardubice hrál i [[Jiří Welsch]], Lukáš Šindelář a další skvělí hráči basketbalové historie České republiky. [317] => [318] => === Šachy === [319] => Každoročně od roku 1990 se v Pardubicích odehrává největší [[šach]]ový turnaj na světě [[Czech Open (šachy)|Czech Open]]. V turnaji se hrají mimo šachů také [[scrabble]], [[bridž]], [[poker]], [[mariáš]] a [[mankala]]. Turnaj se skládá z pěti hlavních a dvaceti vedlejších turnajů. [320] => [321] => === Tenis: Pardubická juniorka === [322] => Mistrovství České republiky staršího dorostu v [[tenis]]e, neoficiálně [[Pardubická juniorka]] (dříve také Dorostenecké mistrovství ČSSR v tenise), je tradiční juniorský turnaj pořádaný již od roku 1926 na kurtech klubu LTC Pardubice v polovině srpna. Jde o českou obdobu prestižního floridského [[Orange Bowl (tenis)|Orange Bowlu]]. Mezi vítězi je řada pozdějších grandslamových šampiónů a dvě světové jedničky – [[Martina Navrátilová]] a [[Ivan Lendl]]. Vítězem se stal i olympijský vítěz mužské dvouhry z [[Letní olympijské hry 1988|Letních olympijských her 1988 v Soulu]], slovenský tenista [[Miloslav Mečíř]]. Pardubickou juniorku také vyhráli všichni čeští wimbledonští vítězové ve dvouhře [[Jan Kodeš]], [[Jana Novotná]] a [[Petra Kvitová]], jakož i dva poražení wimbledonští finalisté Ivan Lendl a [[Hana Mandlíková]]. [[Jaroslav Drobný (tenista)|Jaroslav Drobný]] zvítězil jako občan Egypta. Martina Navrátilová získala všechny singlové tituly jako hráčka Spojených států. [323] => [324] => === Fotbal === [325] => Od sezóny 2012/13 se do Pardubic po šesti letech vrátila druhá nejvyšší fotbalová liga (od roku 2013 nově pojmenovaná [[Fotbalová národní liga]]), kterou hrál tým [[FK Pardubice]]. Klub vznikl roku 2008 sloučením několika subjektů, v mnohém však navazuje na historii klubů, které působily v Pardubicích v předchozích letech či desetiletích. Spojily se kluby FK Junior (dorost a žáci), MFK Pardubice (přípravky) a Tesla Pardubice (oddíly dospělých), aby pod hlavičkou v roce 2006 vzniklé akciové společnosti Fotbal Pardubice a.s. vybudovaly silný tým s kvalitní mládežnickou základnou. [[FK Pardubice]] hraje domácí zápasy FNL na stadionu Pod Vinicí, jelikož starý [[Letní stadion (Pardubice)|Letní stadion]] za zimním stadionem přestal již požadavkům soutěže vyhovovat, mládež se většinou soustředí ve sportovním areálu Ohrazenice. Klub má dva týmy dospělých (FNL a krajský přebor), čtyři dorostenecké oddíly (oddíl [[FK Pardubice]] U19 hraje 1. dorosteneckou ligu), šest žákovských celků a stejný počet přípravek. Strategií klubu je soustředit se na výchovu mládeže a využívat fotbalistů, kteří jsou buď přímo odchovanci, nebo pocházejí z východočeského regionu. A-tým [[FK Pardubice]], který navazuje na družstvo dospělých Tesly Pardubice, postoupil po sezóně 2009/10 z divize do ČFL a z ní po dvou sezónách do 2. ligy (FNL). V sezóně 2020/21 hraje tým nejvyšší soutěž, [[1. česká fotbalová liga|1. českou fotbalovou ligu]], kam postoupil jako vítěz [[2. česká fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěže]], ročníku 2019/20. [326] => [327] => === Florbal === [328] => V [[Superliga florbalu|nejvyšší mužské florbalové soutěži]] působí tým [[Sokoli Pardubice]]. [329] => [330] => === Badminton === [331] => Od roku 1967 v Pardubicích působí [[badminton]]ový oddíl [[TJ Sokol Polabiny Pardubice]], jehož hráči se umisťují na čelních místech sportovního žebříčku a který si zakládá na práci s mládeží{{Citace elektronické monografie [332] => | příjmení = Kopřiva [333] => | jméno = Ondřej [334] => | titul = TOP 20 klubů pečujících o mládež: rozděleno bude 665 600 Kč, nejúspěšnější opět Pardubice [335] => | url = https://czechbadminton.cz/article/top-20-klubu-pecujicich-o-mladez-rozdeleno-bude-665-600-kc-nejuspesnejsi-opet-pardubice [336] => | datum vydání = 2019-07-09 [337] => | datum přístupu = 2020-06-16 [338] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [339] => }}{{Citace elektronické monografie [340] => | příjmení = Kopřiva [341] => | jméno = Ondřej [342] => | titul = TJ Sokol Polabiny Pardubice, nejlepší oddíl v práci s mládeží. Nejdůležitější je stmelený kolektiv, říká Josef Horáček [343] => | url = https://czechbadminton.cz/article/tj-sokol-polabiny-pardubice-nejlepsi-oddil-v-praci-s-mladezi-nejdulezitejsi-je-stmeleny-kole [344] => | datum vydání = 2018-07-13 [345] => | datum přístupu = 2020-06-16 [346] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [347] => }}{{Citace elektronické monografie [348] => | titul = Čtvrteční podvečer s sebou přinesl nejúspěšnější sportovce regionu [349] => | url = https://www.pardubice.eu/urad/radnice/pro-media/tiskove-zpravy/ctvrtecni-podvecer-s-sebou-prinesl-nejuspesnejsi-sportovce-regionu/ [350] => | datum vydání = 2020-02-21 [351] => | datum přístupu = 2020-06-16 [352] => | vydavatel = Statutární město Pardubice [353] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200616082956/https://www.pardubice.eu/urad/radnice/pro-media/tiskove-zpravy/ctvrtecni-podvecer-s-sebou-prinesl-nejuspesnejsi-sportovce-regionu/ [354] => | datum archivace = 2020-06-16 [355] => | nedostupné = ano [356] => }} Hráči oddílu se zúčastňují tuzemských i zahraničních individuálních soutěží a jsou rovněž členy české reprezentace{{Citace elektronické monografie [357] => | titul = Reprezentace U 19 [358] => | url = https://czechbadminton.cz/Reprezentace?k=U19 [359] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530135253/https://czechbadminton.cz/Reprezentace?k=U19 [360] => | datum přístupu = 2020-06-16 [361] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [362] => }}. Oddíl je úspěšný i na poli soutěží družstev; v letech 2016{{Citace elektronické monografie [363] => | titul = MČR družstev žáků: mistrovský titul vybojoval tým TJ Sokol Polabiny Pardubice [364] => | url = https://czechbadminton.cz/article/mcr-druzstev-zaku-mistrovsky-titul-vybojoval-tym-tj-sokol-polabiny-pardubice [365] => | datum vydání = 2017-12-17 [366] => | datum přístupu = 2020-06-16 [367] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [368] => }}, 2017{{Citace elektronické monografie [369] => | titul = MČR družstev dorostu: mistry jsou hráči TJ Sokol Polabiny-Pardubice [370] => | url = https://czechbadminton.cz/article/mcr-druzstev-dorostu-mistry-jsou-hraci-tj-sokol-polabiny-pardubice [371] => | datum vydání = 2017-12-17 [372] => | datum přístupu = 2020-06-16 [373] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [374] => }} a 2018{{Citace elektronické monografie [375] => | titul = Mistry republiky družstev dorostu jsou opět Pardubice, stříbro bere Orlová a bronz Vesec [376] => | url = https://czechbadminton.cz/article/mistry-republiky-druzstev-dorostu-jsou-opet-pardubice-stribro-bere-orlova-bronz-vesec [377] => | datum vydání = 2018-10-14 [378] => | datum přístupu = 2020-06-16 [379] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [380] => }} získal titul Mistra ČR v soutěžích družstev žáků a dorostu, v roce 2019 pak titul vicemistra{{Citace elektronické monografie [381] => | titul = Ve finále MČR družstev dorostu Orlová udolala Pardubice 4:3, Hamr bronzový [382] => | url = https://czechbadminton.cz/article/ve-finale-mcr-druzstev-dorostu-orlova-udolala-pardubice-43-hamr-bronzovy [383] => | datum vydání = 2019-11-25 [384] => | datum aktualizace = [385] => | datum přístupu = 2020-06-16 [386] => | vydavatel = Český badmintonový svaz [387] => }}. [388] => [389] => == Školství == [390] => V Pardubicích sídlí [[Univerzita Pardubice]], kterou tvoří sedm fakult a kde studuje více než sedm tisíc studentů a studentek{{Citace elektronické monografie [391] => | titul = Výroční zpráva o činnosti Univerzity Pardubice za rok 2018 [392] => | url = https://www.upce.cz/sites/default/files/public/luva3059/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2018_133127.pdf [393] => | datum přístupu = 2019-11-07 [394] => | vydavatel = Univerzita Pardubice [395] => | strany = 88, 95 [396] => }}. V Pardubicích je také celkem 19 středních škol (např. [[Střední průmyslová škola chemická Pardubice]]), z toho dále 4 gymnázia: [[Gymnázium Dašická]], [[Gymnázium Mozartova Pardubice|Gymnázium Mozartova]], Sportovní gymnázium a [[Anglické gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Pardubice|Anglické gymnázium]]. [397] => [398] => == Příroda == [399] => [[Soubor:Tyršovy sady 07.JPG|náhled|Tyršovy sady]] [400] => V Pardubicích se nachází mnoho parků a památných stromů. Mezi nejvýznamnější parky Pardubic patří [[Tyršovy sady (Pardubice)|Tyršovy sady]] a také park „Na Špici“, vymezený soutokem řek Labe a Chrudimka, který byl v roce 2014 opraven. Na území města Pardubic se nachází čtyři maloplošná zvláště chráněná území: přírodní památka [[Labiště pod Opočínkem]], přírodní památka [[Mělické labiště]], přírodní památka [[Nemošická stráň]] a přírodní památka [[U Pohránovského rybníka]] a tři [[evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] (Dolní Chrudimka, Pardubice – zámek a U Pohránovského rybníka).drusop.nature.cz/ Z hlediska ochrany přírody je významný tok obou hlavních řek, [[Chrudimka|Chrudimky]] i [[Labe]]. [401] => [402] => === Památné stromy === [403] => V Pardubicích jsou dvě památné stromořadí (stromořadí 34 ks dubů podél Labe a stromořadí 22 ks dubů letních), jedna skupina (4 jerlíny) a 8 jednotlivých památných stromů.http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame Výběr památných stromů: [404] => * [[Památné jerlíny japonské na Wernerově nábřeží v Pardubicích|Památné jerlíny japonské na Wernerově nábřeží]]{{aopk|101457|Jerlín japonský, 4 ks}} [405] => * [[Památné duby u sídliště Závodu míru v Pardubicích]]{{aopk|104772|Stromořadí 34 ks dubů podél Labe}} [406] => * Stromořadí 22 ks dubů letních na sídlišti Závodu míru v Pardubicích{{aopk|104773|Stromořadí 22 ks dubů letních}} [407] => [408] => == Kultura a umění == [409] => [[Soubor:Pardubice Dolezal 1910 07.jpg|náhled|Východočeské divadlo v Pardubicích roku 1910]] [410] => [[Soubor:Městské divadlo, nám. Republiky 50, Pardubice 2.JPG|náhled|Východočeské divadlo v Pardubicích v současnosti]] [411] => V Pardubicích jsou čtyři divadla: největší a nejstarší [[Východočeské divadlo]] (budova z roku 1909), dále [[Divadlo Exil]], [[Divadlo 29]] a Loutkové divadlo Radost DK Dukla. Působí zde profesionální [[Komorní filharmonie Pardubice]], soubor [[Barocco sempre giovane]] či amatérský Pardubický komorní orchestr. Sborovému zpěvu se věnují Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice, Iuventus Cantans (Pardubický dětský sbor), komorní sbor Orfeus, Continuo, [[Bonifantes|Chlapecký sbor BONIFANTES]] či smíšený sbor ''Spojené sbory Pernštýn – Ludmila – Suk''. V Pardubicích působily či působí hudební skupiny: trampská [[Stopa (hudební skupina)|Stopa]], folková Pouta (nástupce zaniklé skupiny [[Poupata (skupina)|Poupata]]), folkový [[Marien]] či pop punková [[Vypsaná fiXa]]. Lidové tradice udržují folklorní soubory [[Lipka Pardubice]] a Baldrián. [412] => [413] => V Pardubicích je více než 10 galerií,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://web.ipardubice.cz/page.php?what=searchcile&ctyp[]=7 |datum přístupu=2009-07-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100913084432/http://web.ipardubice.cz/page.php?what=searchcile&ctyp%5B%5D=7 |datum archivace=2010-09-13 |nedostupné=ano }} především [[Gočárova galerie]] (v budově [[Winternitzovy mlýny|Winternitzových mlýnů]], na zámku a v domě U Jonáše). Působí zde [[Krajská knihovna v Pardubicích]] (od roku 1960 do vzniku kraje Okresní knihovna) a knihovna [[Univerzita Pardubice|Univerzity Pardubice]]. V zámku sídlí [[Východočeské muzeum]], vysílá odsud [[Český rozhlas Pardubice]]. Na sídlišti [[Sídliště Dukla|Dukla]] funguje od roku 1992 [[Hvězdárna barona Artura Krause]]. [414] => [415] => === Významné události === [416] => * [[Pernštýnská noc]] – městské slavnosti (červen) [417] => * [[Festival smíchu]] – divadelní festival v VČ Divadlo Pardubice (únor) [418] => * [[Komorní filharmonie Pardubice]] a [[Barocco sempre giovane]] – abonentní cykly koncertů [[Klasická hudba|klasické hudby]] [419] => * Mezinárodní hudební [[Le Quattro Stagioni|festival Le Quattro Stagioni]] [420] => * Mezinárodního festival dětských a mládežnických pěveckých sborů [421] => * [[Mezinárodní festival akademických sborů IFAS]] [422] => * Mezinárodní folklorní festival ''Podzimní folklorní slavnosti'' (září) [423] => * [[Retroměstečko]] – setkání spolků, muzeí a jednotlivců v oborech hasičské, historické, veteránské, vojenské a branně-bezpečnostní techniky se statickými a dynamickými ukázkami, koná se zpravidla na přelomu září a října (tzv. Plavení na Labi v pátek odpoledne, sobota a neděle hlavní program) [424] => [425] => === Hudební kluby === [426] => V Pardubicích působí i několik hudebních klubů s více, či méně pravidelnou produkcí. Rockové kluby Žlutý pes a Ponorka, spolu s Divadlem 29 zaměřující se na alternativní scénu jsou tradičními místy, kam jít v Pardubicích za hudbou. V centru Pardubic je i množství barů, mezi něž patří např. podniky Patapuf, nebo Prostě bar pro střední generaci. V rozšířeném centru je možno navštívit Music Hall Hobe s pestrou dramaturgií koncertů, nebo [[Polabiny|polabinský]] Klec Music Club a Dýdy Baba u univerzitních kolejí, které jsou navštěvovány mladšími posluchači. [427] => [428] => === Filmová natáčení === [429] => V Pardubicích se natáčely např. filmy ''[[Spalovač mrtvol]]'' (1968, objevuje se zejména [[pardubické krematorium]]), ''[[Dívka na koštěti]]'' (1971) nebo ''[[Operace Silver A (film)|Operace Silver A]]'' (2007). Také zde byla natočena televizní série ''[[Ďáblova lest]]'' (2009) a její pokračování ''[[Ztracená brána]]'' (2012). [430] => [431] => === Kulturní památky === [432] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Pardubicích}} [433] => [[Soubor:Zamek pce 2.jpg|náhled|Zámek]] [434] => [[Soubor:Kostel sv. Bartoloměje, Pardubice.jpg|náhled|[[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|Kostel svatého Bartoloměje]], znovuvybudovaný počátkem 16. století]] [435] => [[Národní kulturní památka (Česko)|Národní kulturní památky]]: [436] => * [[Pardubice (zámek)|Pardubický zámek s opevněním]] [437] => * [[Pardubický Zámeček|Pietní území Zámeček]] [438] => * [[Pardubické krematorium]] [439] => * [[Winternitzovy mlýny|Winternitzovy automatické mlýny]] [440] => Vybrané kulturní památky v Pardubicích: [441] => * [[Dům na Pernštýnském náměstí 49|Městský dům č. p. 49]] [442] => * [[Dům U Jonáše]] [443] => * [[Wernerův dům|Wenerův dům]] [444] => * [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Pardubice)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] [445] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|Kostel svatého Bartoloměje]] [446] => * [[Zelená brána]] [447] => * [[Městské divadlo (Pardubice)|Městské divadlo]] [448] => * [[Průmyslové muzeum (Pardubice)|Průmyslové muzeum]] [449] => * [[Grandhotel a Okresní dům (Pardubice)|Grandhotel a okresní dům]] [450] => * [[Kostel svatého Jana Křtitele (Pardubice)|Kostel svatého Jana Křtitele]] [451] => * [[Nový židovský hřbitov v Pardubicích|Nový židovský hřbitov]] [452] => * [[Machoňova pasáž]] [453] => * [[Pardubice hlavní nádraží|Železniční stanice Pardubice]] [454] => * [[Kostel Panny Marie Bolestné (Pardubice)|Kostel Panny Marie Bolestné]] [455] => * [[Halda (kanál)|Počápelský vodní kanál]] [456] => * [[Kamenná vila]] [457] => * [[Vila Viktora Kříže]] [458] => * [[Okresní soud v Pardubicích|Okresní soud]] [459] => [460] => === Architekti, umělci v Pardubicích === [461] => [[Soubor:Kintera lampa 1.jpg|náhled|Dům u Jonáše, druhá budova Východočeské galerie v Pardubicích. Pouliční lampa trčící z okna je objekt [[Krištof Kintera|Krištofa Kintery]].]] [462] => {{Sloupce|2| [463] => * [[Jiří Bartoška]] [464] => * [[Bóža Dvořák]] [465] => * [[Smil Flaška z Pardubic]] [466] => * [[Jan Gebauer]] [467] => * [[Marie Gebauerová]] [468] => * [[Josef Gočár]] [469] => * [[Josef Grus (1893)|Josef Grus]] [470] => * [[Jiljí Vratislav Jahn]] [471] => * [[Pavel Janák]] [472] => * [[Iva Kramperová]] [473] => * [[František Kyncl]] [474] => * [[František Kysela]] [475] => * [[František Lexa]] [476] => * [[Ladislav Machoň]] [477] => * [[Dagmar Pecková]] [478] => * [[Václav Rabas (varhaník)]] [479] => * [[František Roith]] [480] => * [[Karel Řepa]] [481] => * [[František Schmoranz mladší]] [482] => * [[František Schmoranz starší]] [483] => * [[Stanislav Schulhof]] [484] => * [[Božena Viková-Kunětická]] [485] => * [[Jolana Voldánová]] [486] => * [[Hanuš Thein]] [487] => }} [488] => [489] => == Významné osobnosti == [490] => * [[Arnošt z Pardubic]] (1305-1364), první pražský arcibiskup [491] => * [[Smil Flaška z Pardubic]] (1350–1403), šlechtic, spisovatel, satirik [492] => * [[Bratranci Veverkové]] (1770–1849), vynálezci [493] => * [[Jiljí Vratislav Jahn]] (1838–1902), chemik, spisovatel, politik [494] => * [[František Schwarz (1840–1906)|František Schwarz]] (1840–1906), politik, novinář [495] => * [[Vincenc Jarolímek]] (1846–1921), matematik [496] => * [[Jan Vincenc Diviš]] (1848–1923), vynálezce, básník, spisovatel [497] => * [[Artur Kraus]] (1854–1930), astronom, podnikatel [498] => * [[Karel Emanuel Macan]] (1858–1925), hudební skladatel, esperantista [499] => * [[František Černý (1861–1940)|František Černý]] (1861–1940), umělec, hudební skladatel [500] => * [[Josef Pírka]] (1861–1942), c. k. dvorní fotograf, průkopník sportovní fotografie [501] => * [[Božena Viková-Kunětická|Božena Vikova-Kunětická]] (1862–1934), politička, spisovatelka [502] => * [[Marie Gebauerová]] (1869–1928), spisovatelka [503] => * [[Otakar Trnka]] (1871–1919), inženýr, politik [504] => * [[Roderich Bass]] (1873–1933), klavírista a hudební skladatel [505] => * [[František Lexa]] (1876–1960), egyptolog [506] => * [[František Bíbl]] (1880–1932), spisovatel, překladatel [507] => * [[Vilém Mathesius]] (1882–1945), lingvista, spisovatel [508] => * [[Jan Kašpar]] (1883–1927), letecký konstruktér a pilot [509] => * [[Emil Artur Longen]] (1885–1936), dramatik, herec, scenárista [510] => * [[Oskar Brázda]] (1887–1977), malíř a sochař [511] => * [[Jaroslav Grus]] (1891–1983), malíř [512] => * [[Hanuš Thein]] (1904–1974), zpěvák, pedagog, režisér [513] => * [[František Vyčichlo]] (1905–1958), matematik, pedagog [514] => * [[Vladimír Vokolek]] (1913–1988), básník, prozaik, esejista [515] => * [[Ota Janeček]] (1919–1996), malíř, grafik, ilustrátor, zasloužilý umělec [516] => * [[Jiří Toman (grafik)|Jiří Toman]] (1924–1972), fotograf, ilustrátor [517] => * [[Petr Haničinec]] (1930–2007), herec [518] => * [[Bohuslav Ondráček]] (1932–1998), hudební skladatel, dramaturg a producent [519] => * [[Jiří Pištora]] (1932–1970), básník [520] => * [[Vladimír Popelka]] (* 1932), hudební skladatel, dirigent a aranžér [521] => * [[Josef Krám]] (* 1937), středoškolský učitel [522] => * [[Jan Přeučil]] (* 1937), herec [523] => * [[Jiří Gruša]] (1938–2011), spisovatel, prozaik, politik [524] => * [[Vladimír Nadrchal]] (* 1938), hokejista [525] => * [[Alois Švehlík]] (* 1939), herec [526] => * [[Petr Kabeš]] (1941–2005), básník [527] => * [[Stanislav Prýl]] (1942–2015), hokejista [528] => * [[John Bok]] (* 1945), politický aktivista [529] => * [[Lešek Semelka]] (* 1946), zpěvák, skladatel [530] => * [[Jiří Crha (lední hokejista)|Jiří Crha]] (* 1950), hokejový brankář [531] => * [[Ivan Exner]] (* 1960), malíř [532] => * [[Otakar Janecký]] (* 1960), hokejista [533] => * [[Jiří Šejba]] (* 1962), hokejista [534] => * [[Roman Prymula]] (* 1964), lékař, epidemiolog a politik [535] => * [[Dominik Hašek]] (* 1965), hokejový brankář [536] => * [[Martin Hašek (1969)|Martin Hašek]] (* 1969), fotbalista [537] => * [[Jolana Voldánová]] (* 1969), moderátorka [538] => * [[Tereza Maxová]] (* 1971), modelka [539] => * [[Tomáš Martinec]] (* 1976), hokejista [540] => * [[Jan Bulis]] (* 1978), hokejista [541] => * [[Petr Sýkora (1978)|Petr Sýkora]] (* 1978), hokejista [542] => * [[Aleš Hemský]] (* 1983), hokejista [543] => * [[Julián Záhorovský]] (* 1984), zpěvák [544] => * [[Ivana Korolová]] (* 1988), herečka [545] => * [[Kovy (youtuber)|Karel Kovář]] (* 1996), youtuber [546] => * [[Jan Macák]] (* 1997), youtuber [547] => [548] => == Partnerská města == [549] => * {{Flagicon|NLD}} [[Doetinchem]], Nizozemsko [550] => * {{Flagicon|ITA}} [[Merano]], Itálie [551] => * {{Flagicon|ITA}} [[Rosignano Marittimo]], Itálie [552] => * {{Flagicon|BUL}} [[Pernik]], Bulharsko [553] => * {{Flagicon|GER}} [[Schönebeck]], Německo [554] => * {{Flagicon|GER}} [[Selb]], Německo [555] => * {{Flagicon|SWE}} [[Skellefteå]], Švédsko [556] => [557] => === Spřátelená města === [558] => * {{Flagicon|ESP}} [[Jerez de la Frontera]], Španělsko [559] => * {{Flagicon|POR}} [[Golega]], Portugalsko [560] => * {{Flagicon|GBR}} [[East Lothian]], Spojené království [561] => * {{Flagicon|BEL}} [[Waregem]], Belgie [562] => * {{Flagicon|SVN}} [[Sežana]], Slovinsko [563] => * {{Flagicon|SVK}} [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]], Slovensko [564] => [565] => == Odkazy == [566] => [567] => === Reference === [568] => [569] => [570] => === Literatura === [571] => * ''Letem českým světem, Půl tisíce fotografických pohledů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska''. Tištěno v Knihtiskárně Jos. R. Vilímka v Praze, dokončeno 1. 11. 1898 [572] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiedler | jméno = Jiří | titul = Židovské památky v Čechách a na Moravě | vydavatel = Sefer | místo = Praha | rok = 1992 | isbn = 80-900895-1-8 | počet stran = 200}} [573] => * Boháč, Z.: Patrocinia v Čechách v době předhusitské a barokní, in: ''Pražské arcibiskupství 1344–1994'', Praha 1994, str. 164–179 [574] => * Diviš J., ''O starých památkách uměleckých a historických děkanského chrámu Sv. Bartoloměje'', Pardubice 1908 [575] => * Hlobil I., Petrů E.: ''Humanismus a raná renesance na Moravě'', Praha 1992 [576] => * Hoferica J., ''Historie chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích se zaměřením na mobiliář a s přihlédnutím k novým objevům'', Pardubice 1996, nepublik. práce [577] => * Hrubý V., ''Umění baroka a klasicismu v Pardubicích'', nepub. text pro Dějiny Pardubic II. 1990 [578] => * Ježek M., ''Výzkum v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje'', in: ''Zpravodaj muzea v Hradci Králové'' 21, 1995 [579] => * Blanka Langerová, ''The Pardubice Region – Pardubický kraj – Bezirk Pardubice'', 2004, {{ISBN|80-86408-12-4}} [580] => * Štěpán Bartoš, Pavel Panoch: ''Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot'', Helios, 2003, {{ISBN|80-85211-15-7}} (česky) [581] => * Pavel Panoch, [[Zdeněk Lukeš]]: ''Slavné vily Pardubického kraje'', Foibos, 2009, {{ISBN|978-80-87073-12-4}} [582] => * [[Josef Sakař (historik)|Josef Sakař]]: ''Dějiny Pardubic nad Labem''. 5 dílů, Pardubice : nákladem města Pardubice, 1920–1935. [https://kramerius5.nkp.cz/search?accessibility=public&q=pardubic&sort=relevance&authors=Saka%C5%99,%20Josef Dostupné online.] [583] => * ČURDA, Tomáš. ''Archeologický výzkum v Pardubičkách v letech 2001–2005'': In: ''Východočeský sborník historický 14.'' [s.l.]: Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007. [584] => [585] => === Související články === [586] => * [[Hradubice]] [587] => [588] => === Externí odkazy === [589] => * {{Commons}} [590] => * {{Commonscat|Pardubice}} [591] => * {{Otto|heslo=Jesničánky}} [592] => * {{Otto|heslo=Pardubice}} [593] => * {{Wikislovník|heslo=Pardubice}} [594] => * {{RÚIAN}} [595] => * [https://www.pardubice.eu/ Oficiální stránky] [596] => * [https://www.ipardubice.cz/ Infocentrum Pardubice] [597] => * [http://www.znicenekostely.cz/index.php?stav%5B%5D=Z&stav%5B%5D=T&stav%5B%5D=R&stav%5B%5D=O&lokalita=&fulltext=on&query=&obec=Pardubice&okres=&kraj=®ion=&okres1938=&zeme=&material%5B%5D=d%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=polod%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=polohr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=skaln%C3%AD&material%5B%5D=zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=ostatn%C3%AD&subtyp%5B%5D=kl%C3%A1%C5%A1tery&subtyp%5B%5D=kostely&subtyp%5B%5D=zvonice&subtyp%5B%5D=velk%C3%A9+kaple&subtyp%5B%5D=kaple&subtyp%5B%5D=kapli%C4%8Dky&subtyp%5B%5D=zvoni%C4%8Dky&subtyp%5B%5D=fary&subtyp%5B%5D=h%C5%99bitovy&subtyp%5B%5D=%C5%BEidovsk%C3%A9&subtyp%5B%5D=ostatn%C3%AD&znamka=&zanik=&duvod=&kod_cz=&object_id=&load=search#search Zaniklé či polozřícené kostely, kaple, synagoga] [598] => [599] => {{Město Pardubice}} [600] => {{Okres Pardubice}} [601] => {{Administrativní dělení Česka}} [602] => {{Statutární města v Česku}} [603] => {{Primátoři Pardubic}} [604] => {{Autoritní data}} [605] => {{Portály|Česko}} [606] => [607] => [[Kategorie:Pardubice| ]] [608] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [609] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [610] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [611] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [612] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [613] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [614] => [[Kategorie:Města v okrese Pardubice]] [615] => [[Kategorie:Obce v okrese Pardubice]] [616] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [617] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [618] => [[Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli]] [619] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Pardubickém kraji]] [620] => [[Kategorie:Sídla na Chrudimce]] [] => )
good wiki

Pardubice

Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. Leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky, přibližně 100 kilometrů východně od Prahy a 20 kilometrů jižně od Hradce Králové v nadmořské výšce přibližně 220 metrů.

More about us

About

Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví jsou Pardubice oblíbeným místem pro návštěvníky i ty, kteří zde žijí. Město se pyšní množstvím historických památek, včetně Pardubického zámku, který je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb v České republice. Zámek obklopuje krásný park, ideální pro procházky a relaxaci. Pardubice jsou také známé svou tradicí v dostihovém sportu, přičemž Velká pardubická je jedním z nejstarších a nejprestižnějších steeplechase závodů v Evropě. Tento sportovní svátek přitahuje pozornost jak domácích, tak zahraničních návštěvníků a podtrhuje dynamiku regionu. Město se nachází na křižovatce důležitých dopravních cest, což podporuje jeho ekonomický rozvoj a příležitosti pro podnikání. Pardubice nabízejí široké možnosti vzdělání, s řadou škol a institucí, které přispívají k rozvoji talentů mladých lidí. Kromě historie a tradice je Pardubice také moderním městem, které se snaží spojit pastvou pro oči s inovacemi. Rozvoj městské infrastruktury a podpora kulturního života, včetně festivalů a eventů, vytváří přátelskou atmosféru a posiluje komunitní ducha. Ať už hledáte místo k návštěvě, práci nebo k životu, Pardubice vám nabídnou pestrou paletu příležitostí a zážitků vřících optimismem a nádechem historie.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hradec Králové','Hostovice (Pardubice)','Rosice (Pardubice)','Labe','Polabiny','Zelené Předměstí','Spojil','Univerzita Pardubice','Pardubice hlavní nádraží','FK Pardubice','Paramo','Pardubice IV'

Labe

Paramo

Polabiny

Spojil