Array ( [0] => 15492002 [id] => 15492002 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Patricij [uri] => Patricij [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Patricij''' nebo '''patricius''' (z [[latina|lat.]] ''pater'', [[otec]]; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré [[Starověký Řím|římské]] rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma. Ve [[středověk]]u a [[Raný novověk|raném novověku]] hlava bohaté a respektované městské rodiny, která se mohla podílet na samosprávě města. Odtud se ekonomicky a sociálně nejsilnější vrstva měšťanů označovala jako '''patriciát'''. Tato skupina obvykle držela silný podíl na lokální moci v rámci městské [[autonomie]] a v některých případech i aspirovala na podíl na zemské moci. [1] => [2] => V přeneseném významu je příslušník vyšší zámožné a privilegované vrstvy i v současnosti označován jako patricij. Termín se odráží i v moderní kultuře, např. v knihách [[Terry Pratchett]]a o [[Zeměplocha|Zeměploše]] označuje vládce města a v [[Ankh-Morpork]]u jím je lord [[Havelock Vetinari]]. [3] => [4] => == Starověký Řím == [5] => Patricijové nebo také '''optimáti''' (tj. nejlepší) se pokládali za přímé potomky rodů, které město založily, a tvořili v něm privilegovanou vyšší vrstvu. Původně pouze patricijové bojovali ve vojsku, volili a mohli být voleni do městských úřadů, mohli uzavírat plnoprávné sňatky a zastávat kněžské funkce. Do jejich rodin či domácností patřili vedle otroků také nesvobodní chráněnci či [[Klient (chráněnec)|klienti]], kdežto svobodní občané mimo rodiny a rody byli [[plebej]]ové. O původu patricijů svědčí skutečnost, že patřili ke třem původním kmenům (''tribus'') – ''Ramnes, Tities'' a ''Laceres'' – z nichž každý tvořilo deset kurií po deseti rodech (''gens''). Rody se pak dělily na jednotlivé rodiny či hospodářství (''familia''). Protože patricijové byli původně také bojovníci, počet jejich rodů časem klesal, a tak vznikly snad už v [[Římské království|královské době]] tři další kmeny se stejnými jmény, ale s přízviskem ''secundi'' („druzí“). Po občanských válkách klesl počet patricijů snad pod padesát a za císařství se titul patricije uděloval jednotlivým osobám jako dědičné vyznamenání. Patricijové se tak podobali rodové šlechtě a po staletí houževnatě bránili své výsady proti plebejům.''Ottův slovník naučný'', heslo Patriciové. [6] => [7] => == Středověk == [8] => Ve středověkých městech byli patricijové představitelé zámožných a dlouho usedlých rodin, kteří si obvykle vymohli na panovníkovi nebo šlechtici městskou samosprávu a aspoň zpočátku ji také plně ovládali. Teprve v pozdním středověku museli připustit i účast řemeslníků a méně zámožných občanů, případně i přistěhovalců. [9] => [10] => Termín ''patriciát'' je přesto umělý, poprvé sice doložený pro skutečnost [[Středověké město|středověkých měst]] v [[Brusel]]u roku [[1306]], ale více rozšířený až v [[16. století]] v závislosti na větší znalosti antické vzdělanosti a s odkazem na [[Starověk|antický]] patriciát. Z těchto důvodů je někdy [[historik]]y odmítán jako nedostatečný pro vystižení situace ve starších obdobích, resp. jako ahistorický. [11] => [12] => === Patriciát v českých středověkých městech === [13] => {{Viz též|Historický vývoj českých měst}} [14] => Patriciát v českých městech se začal tvořit ve [[13. století]], kdy se vlivem podnikatelských a obchodních činností spojených se vznikem nových měst, objevením [[Stříbro|stříbra]] (především [[Jihlava]], [[Kutná Hora]]) a vzestupem obchodu vytvořil na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] a v [[Brno|Brně]] tzv. [[starý patriciát]]. Podobně vznikl a je historicky doložena existence patriciátu i v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], [[Jihlava|Jihlavě]], [[Cheb]]u. Nověji se uvažuje o existenci patriciální vrstvy i v [[Most (město)|Mostě]] a [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbře]]. U ostatních menších měst naopak k potvrzení existence této vrstvy nedošlo. [15] => [16] => V některých českých městech jsou pro [[13. století|13.]] a [[14. století]] kromě ekonomické, politické a sociální výlučnosti doloženy i právní výhody spojované s patriciátem (např. [[Brno]] nebo [[Cheb]]). O sebevědomí a moci patriciátu svědčí i jejich brzká účast na celozemském rozhodování. První vlna takových rozsáhlých politických aktivit spadá do období po smrti [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], kdy je doloženo, že se zástupci měst účastnili [[Zemský sněm|zemského sněmu]] v roce [[1282]]. Za vlády [[Václav II.|Václava II.]] zasedali někteří jeho členové v [[Královská rada|královské radě]]. O další mocenský vzestup se patriciát pokusil opět v době praktického bezvládí po roce [[1306]], kdy se znovu účastnil zemských sněmů. V roce 1309 se pokusil nakonec neúspěšným tlakem na šlechtu o posílení vlivu na kutnohorskou urburu; o deset let později se dostali staroměstští měšťané do sporu s králem Janem Lucemburským a ani zde neuspěli. [17] => [18] => Vlivem vzniku prvních [[Cech|cechovních organizací]] v 1. polovině [[14. století]], rozšíření se českého národního uvědomění a v neposlední řadě i odchodu některých významných rodů z měst na venkov a jejich postupnému splynutí s místní šlechtou došlo k oslabení moci patriciátu, resp. se na jejich místo protlačily nové klany, tentokrát již českého původu a podle některých náznaků se zdá, že i oproti situaci na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] podstatně chudší. Snad jen v Kutné Hoře a Jihlavě si původní rody uchovaly svou moc až do počátku [[15. století]]. Kutnohorský patriciát byl z města vyhnán husity, jeho část se uchýlila do Jihlavy. [19] => [20] => == Odkazy == [21] => [22] => === Reference === [23] => [24] => [25] => === Literatura === [26] => * ''Encyklopedie antiky''. Praha: Academia 1973. Heslo Patriciové, str. 457. [27] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Patriciové. Sv. 19, str. 326. [28] => * [[Jaroslav Čechura|Čechura, J.]] ''Patriciát ve struktuře českých a moravských měst 14.–16. století'', Časopis Národního muzea – řada hist. 157, 1988, ? [29] => * [[Jaroslav Čechura|Čechura, J.]] ''Městská šlechta – součást pražského patriciátu?'' Documenta Pragensia VII, 1987. [30] => * [[Jiří Kejř|Kejř, J.]] ''Vznik městského zřízení v českých zemích''. Praha 1998, s. 289–293. [31] => * [[Bedřich Mendl|Mendl, B.]] ''Sociální krise a zápasy ve městech čtrnáctého věku''. Praha 1926. [32] => * [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Venkovské statky pražských měšťanů v době předhusitské a husitské''. Praha 1965 (Rozpravy ČSAV roč. 75, č. 2) [33] => * [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Karel IV., patriciát a Čechy''. Československý časopis historický 13, 1965, s. 202–217. [34] => * [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''K otázce struktury českých měst v době předhusitské''. SPFFBU C12, 1973. [35] => * [[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Praha v době předhusitské''. Praha 1990. [36] => * [[Jiří Šusta|Šusta J.]] ''Dvě knihy českých dějin I., II.'' Praha 1926. [37] => * {{Citace monografie| jméno = Zikmund| příjmení = Winter| odkaz na autora = Zikmund Winter| titul = V ohradě měst a městských zdech| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:990f7240-dd88-11dd-8a3d-0030487be43a?page=uuid:5106b470-df29-11dd-85fc-0030487be43a| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra| svazek = 7| vydavatel = Otto| místo = Praha| rok = [asi 1914]}} [38] => * {{Citace monografie| jméno = Zikmund| příjmení = Winter| odkaz na autora = Zikmund Winter| titul = V ohradě měst a městských zdech| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:EE69A0C0-DE51-11DD-87E1-0030487BE43A?page=uuid:0713fbc0-de6b-11dd-8384-0030487be43a| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra| svazek = 9| vydavatel = Otto| místo = Praha| rok = 1916}} [39] => * {{Citace monografie| jméno = Zikmund| příjmení = Winter| odkaz na autora = Zikmund Winter| titul = Ze starodávných radnic| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6fafe190-a751-11dd-80bc-0030487be43a?page=uuid:82908df0-a765-11dd-98c8-0030487be43a| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra| svazek = 11| vydavatel = Otto| místo = Praha| rok = [asi 1917]}} [40] => [41] => === Související články === [42] => [43] => * [[Plebej]] [44] => * [[Římané]] [45] => * [[Římské občanství]] [46] => [47] => === Externí odkazy === [48] => * {{Otto|heslo=Patriciové}} [49] => [50] => {{Symboly monarchie}} [51] => {{Autoritní data}} [52] => {{Portály|Starověký Řím}} [53] => [54] => [[Kategorie:Starověcí Římané]] [55] => [[Kategorie:Česká města ve středověku]] [] => )
good wiki

Patricij

Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jaroslav Mezník','14. století','13. století','1306','Cheb','Kutná Hora','Jihlava','Jaroslav Čechura','Brno','autonomie','Římské království','Stříbro'

1306

Autonomie

Brno

Cheb

Jihlava

Stříbro