Array ( [0] => 15480390 [id] => 15480390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pedagogika [uri] => Pedagogika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Plato Silanion Musei Capitolini MC1377.jpg|náhled|[[Platón]]. [[Mramor]]ová kopie busty od [[Silanion|Silania]] kolem roku 370 př. Kr. zhotovené pro [[Athény|athénskou]] [[Akademie platónská|Akademii]].]] [1] => [[Soubor:Opera didactica.jpg|náhled|[[Opera didactica]], mědirytinový předtitul sebraných didaktických spisů [[Jan Amos Komenský|Jana Ámose Komenského]], vydaných v [[Amsterdam]]u roku [[1657]]]] [2] => [[Soubor:Johann Friedrich Herbart.jpg|náhled|[[Johann Friedrich Herbart]], zakladatel moderní pedagogiky]] [3] => '''Pedagogika''' je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti [[Výchova|výchovy]] a [[vzdělávání]] jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání.PETRÁČKOVÁ, V., et al. : ''Velký slovník cizích slov'' [CD-ROM]. Ver. slovníku 2.0, ver. programu 3.21. Voznice : LEDA, 2005PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J. : ''Pedagogický slovník''. Praha : Portál, 2009. 395 p. {{ISBN|978-80-7367-647-6}}. [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-573-0/pages-pdf/obalka-1.html ŠVARCOVÁ, I. : ''Základy pedagogiky pro učitelské studium''. 1. vyd. Praha : VŠCHT, 2005 [cit. 2009-06-12]. {{ISBN|80-7080-573-0}}.] [4] => [5] => Pedagogika jako obecný obor se dále dělí na konkrétní pedagogiky (např. hudební nebo výtvarná pedagogika) a specializace jako [[Didaktika|didaktiky]] konkrétních oborů (např. didaktika matematiky) se svými metodikami. Úzce spolupracuje s psychologií, zejména pedagogickou, ale také v poslední době s neurovědami a psychologií osobnosti. [6] => [7] => Vědecká pedagogika studovaná v doktorském studiu na filozofických fakultách (Ph.D.) vychází historicky z filozofie výchovy, na fakultách pedagogických se zaměřuje hlavně na konkrétní didaktiky školních oborů. Hlavním rozdílem je, že filozofická pedagogika hledá, srovnává a analyzuje smysl a pojetí jednotlivých filozofických kategorií pro výchovu a učení obecně v životě (Filozofická fakulta UK), ale pedagogika učitelská je zaměřena spíše prakticky, především pro školní prostředí a vzdělávací soustavu (Pedagogická fakulta UK). [8] => [9] => Probíhá spor, nakolik má být pedagogika normativní vědou, tzn. nakolik se má zaměřovat na definování cílů, obsahu a účelu výchovy a nakolik jí má jít především o neutrální popis a objasňování výchovných jevů a procesů. Např. Průcha definuje pedagogiku jako vědu, která „''se zabývá (1) vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, (2) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, (3) výsledky a efekty těchto procesů.''“PRŮCHA, J. : ''Moderní pedagogika''. 3rd ed. Praha : Portál, 2005. 481 p. {{ISBN|80-7367-047-X}}. [10] => [11] => V současnosti (2009) neexistuje jednotné pojetí pedagogiky, ani shoda v hlavním účelu pedagogiky. Různá pojetí se liší podle jednotlivých autorů, teoretických směrů i podle kulturní orientace charakteristické pro určitou zemi.PRŮCHA, J. : ''Přehled pedagogiky : úvod do studia oboru''. 3rd ed. Praha : Portál, 2009. 271 p. {{ISBN|978-80-7367-567-7}}. [12] => [13] => Za zakladatele pedagogiky jako vědy o výchově bývá považován [[Jan Amos Komenský]],{{Citace elektronického periodika |titul=ECLER, P. : ''Stručný přehled dějin pedagogiky''. In HODNÝ, J., et al. Vybrané kapitoly z psychologie a pedagogiky. 1st ed. Brno : Vojenská akademie v Brně, 2000, p. 78-113. |url=http://uzivatel.unob.cz/schwarz/texty/PePsy00.pdf |datum přístupu=2009-12-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050518100832/http://uzivatel.unob.cz/schwarz/texty/PePsy00.pdf |datum archivace=2005-05-18 |nedostupné=ano }} za zakladatele moderní pedagogické teorie lze považovat [[Johann Friedrich Herbart|J. F. Herbarta]].{{Citace monografie [14] => | příjmení = Grecmanová, Holoušová [15] => | jméno = [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = [18] => | url = [19] => | vydavatel = UP Olomouc [20] => | místo = Olomouc [21] => | rok = 2006 [22] => | počet stran = [23] => | kapitola = 1 [24] => | strany = 9 [25] => | isbn = 80-244-1470-8 [26] => | jazyk = česky [27] => }} [28] => [29] => == Původ a etymologický význam slova == [30] => Slovo pedagogika pochází z antického [[Řecko|Řecka]]. Zde byl slovem ''paidagógos'' (řecky: παιδαγωγέω; ''paidós'': dítě, ''ágein'': vést, doprovázet) označován [[Otrokářství|otrok]], který pečoval a doprovázel syna (dívky nebyly veřejně vzdělávány) svého pána na cvičení a do [[Škola|školy]]. Podle dochovaných řeckých a římských spisů se v [[Starověk|antické]] [[Latina|latině]] [[slovo]] ''paedagogus'' již objevuje ve významu [[učitel]]e a vychovatele. Ten, ač byl otrokem, disponoval zvláštní kvalifikací pro vykonávání profese pedagoga. Z latiny bylo slovo ''paedagogus'' převzato do většiny indoevropských i jiných jazyků. V [[čeština|českém jazyce]] ''pedagogika'' označuje vědu o výchově a vzdělávání člověka. [31] => [32] => == Pojem pedagogika v zahraničí == [33] => ''Pedagogy'' v angličtině neznamená ''pedagogika'', ale spíše odpovídá českému pojmu ''[[obecná didaktika]]'', zatímco českému ''pedagogika'' odpovídá svým obsahem anglický termín ''educational sciences'', v překladu ''[[edukační vědy]]''. Edukační vědy potom označují velkou skupinu souvisejících disciplín, což je mnohem bližší [[Moderní pojetí pedagogiky|modernímu pojetí pedagogiky]], proto například [[Jan Průcha]] preferuje ve svých pracích termín edukační vědy. V nových publikacích se proto také setkáváme s pojmy [[Vzdělání|edukace]], [[edukant]], [[edukátor]], [[edukační realita]] a dalšími. [34] => [35] => == Historie pedagogiky == [36] => {{Podrobně|Dějiny pedagogiky a školství}} [37] => Pedagogika má své kořeny ve [[Filozofie|filozofii]], ze které se oddělila až v [[19. století]]. Pedagogice se věnovali například [[Sofisté]], z [[filozof]]ů pak [[Sókratés]], [[Platón]], [[Aristotelés]] a další. Mezi nejvýznamnější teoretiky pedagogiky patří [[Jan Amos Komenský]], [[John Locke]], [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseau]], [[Friedrich Fröbel]], [[Adolf Diesterweg]], [[Johann Heinrich Pestalozzi]], [[Johann Friedrich Herbart]], [[Gustav Adolf Lindner]], [[Konstantin Dmitrijevič Ušinskij]], [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], [[Herbert Spencer]] a další. [38] => [39] => == Moderní versus tradiční pedagogika == [40] => Tradiční pedagogika byla pojímána jako především aplikovaná (užitá) věda a zdůrazňovala se její normativní funkce, tzn. její teorie byla zaměřována hlavně na to, aby vytyčovala nebo předpisovala ideální podobu toho, čeho se má výchovou jedinců, skupin, národa dosáhnout. [41] => [42] => Moderní pedagogika se naproti tomu zaměřuje na neutrální popis toho, jak fungují edukační mechanismy, klade důraz na vědeckou deskripci (popis), analýzu a explanaci (vysvětlení a pochopení) problémů edukační reality. Významnou charakteristikou moderní pedagogiky je realizace a rozvoj [[Pedagogický výzkum|pedagogického výzkumu]]. [43] => [44] => == Antipedagogika a postpedagogika == [45] => '''Postpedagogika''' je přístup k dětem takový, aby nebyl ani invazni, ani naléhavý, nenutili je, ale abychom byli přítomni v takové vzdálenosti, z jaké je možné akceptovat dítě takovým, jakým je  „tady a ted".{{Citace periodika [46] => | příjmení = Prokop [47] => | jméno = Jiří [48] => | titul = Schoenbeckova postpedagogika [49] => | periodikum = Pedagogická orientace [50] => | datum vydání = 2018-11-09 [51] => | ročník = 9 [52] => | číslo = 1 [53] => | strany = 3–18 [54] => | issn = 1805-9511 [55] => | jazyk = cs [56] => | url = https://journals.muni.cz/pedor/article/view/10511 [57] => | datum přístupu = 2021-03-16 [58] => }} [59] => [60] => Tento postoj vůči dítěti vyžaduje specifický prostor a čas. Tento přístup lze nazvat [[Amikace|amikací]].  Je to prostřední cesta mezi ''násilím'' a ''úplnou rezignací''. Je to konec výchovy a zároveň začátek druhého proudu '''antipedagogiky''' v oblasti výchovy{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = Bauman [62] => | titul = Postpedagogický slovníček [63] => | url = http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_FVV_KFVV/Postpedagogicky_slovnicek.pdf [64] => | datum přístupu = 2021-03-16 [65] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210320222219/http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_FVV_KFVV/Postpedagogicky_slovnicek.pdf [66] => | datum archivace = 2021-03-20 [67] => | nedostupné = ano [68] => }}. [69] => [70] => == Základní pojmy pedagogiky == [71] => Edukační prostředí (''[[edukační realita]]'') je jednoduše prostředí, v kterém probíhají ''[[edukační procesy]]''. Edukační procesy jsou takové činnosti lidí, při nichž dochází k učení na straně nějakého subjektu (''edukant''), jemuž je exponován nějakým jiným subjektem (''edukátor'') přímo nebo zprostředkovaně (např. textem) určitý druh informace. [72] => [73] => Pedagogickou vědou jsou nejvíce probádány edukační procesy, které obsahují ''řízené učení'', kterým se rozumí učení, které je zvnějšku nějak regulováno a organizováno tak, aby bylo účinné (typicky se s nimi můžeme setkat např. ve škole). Jako procesy s ''neřízeným učením'' se označují procesy, kdy dochází k vědomé autoregulaci učení (např. při samostudiu). Pro oba druhy výše zmíněných procesů je společná intencionalita – subjekt usiluje o to, aby se učil; jedná se o záměrné učení. Bezděčným (náhodným, spontánním) učením se pedagogika nějak hlouběji nezabývá. [74] => [75] => Charakter edukačních procesů má úzký vztah k charakteru edukačního prostředí, v kterém se tyto procesy odehrávají. Z hlediska pedagogiky jsou zajímavé především fyzikální parametry prostřed (osvětlení, prostorové dispozice, využití barev), psychosociální parametry prostředí (vztahy mezi edukanty a edukátory) a druh subjektů, kteří jsou v daném prostředí přítomni (např. rodiče, děti, sourozenci, příbuzní v rodinném prostředí versus důstojníci, poddůstojníci, vojáci ve vojenském prostředí). [76] => [77] => Dalším významným pojmem pedagogiky jsou ''[[edukační konstrukty]]'', což jsou různé teorie, plány, modely, předpisy a jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy (tzn. např. učební plány, didaktické testy, vysvědčení či různé certifikáty, učebnice, výukové filmy, programy, ale i veškeré produkty pedagogické teorie, jako monografie, referáty na konferencích apod.). [78] => [79] => Pojem ''edukace'' významově zahrnuje pojmy [[výchova]] i [[vzdělávání]]. Výchova je záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách jeho osobnosti, pojem má eticko-normativní nádech, mluví se o výchově mravní, vlastenecké, estetické, citové, výchově k rodičovství a manželství, výchově k míru, apod. Vzdělávání je proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., realizovaný prostřednictvím edukačního procesu. Výsledek tohoto procesu by mohl být označen výrazem „naučenost“. Výchova i vzdělávání jsou součástí [[socializace]]. [80] => [81] => == Struktura pedagogiky == [82] => {{Viz též|Struktura pedagogiky a vztah k jiným vědám}} [83] => Pedagogika zahrnuje jak teorii, tak výzkum. Jedná se o základní i aplikovanou, multiparadigmatickou a často interdisciplinární vědu (čerpá především z psychologie, sociologie, filozofie a dalších věd). [84] => [85] => === Rozdělení pedagogiky podle Brezinky === [86] => Brezinka rozdělil pedagogiku na tři samostatné disciplíny, a to: ''Věda o výchově'', ''Filozofie výchovy'' a ''Praktická pedagogika''. [87] => [88] => Věda o výchově obsahuje výchovu samotnou a také vzdělávání, které je záměrné osvojování si poznatků, dovedností či kompetencí. Netýká se však již hodnot, ale pouze vědomostí a schopností. Předmětem vědy o výchově je realita jako výchova, což je zkoumání bez záměru.PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2006, 271 s. {{ISBN|80-717-8944-5}}. Dále specifičnost pedagogiky, kde se vše porovnává a hledá se účelový vztah. Podle Pařízka je výchova chápána jako jev, jehož podstatným znakem je záměrné, soustavné a organizované působení na člověka. Výchovu nám popisují výroky, které jsou tří druhů. Prvním je výrok deskriptivní, který popisuje přesně dané věci a lze jej verifikovat, tzn. ověřit jeho správnost. Dalším je výrok hodnotový, který se již nedá ověřit a je v něm zobrazena norma, jak by něco mělo být, či zachycuje hodnocení. Posledním je výrok normativní, který se týká norem, hodnot nebo také idejí. [89] => [90] => Filozofii výchovy se dá shrnout jako něco, „jak by to mělo být“. Předmětem filozofie výchovy jako normativní disciplíny jsou hodnota, mravnost, dobro, norma a víra. Otokar Chlup však říká: „Pedagogika jako věda o výchově studuje a stanoví normy všestranného chování, didaktika jako teorie vyučování normy správného vyučování... Jako věda normativní stanoví pedagogika buď celistvé nebo konečné či jednotlivé a částečné cíle, k nimž mají směřovati činnosti a pochody výchovy a výuky.“ V současné době je ale útlum této disciplíny. [91] => [92] => Praktická pedagogika je deskriptivní i normativní formou, určuje jak vyučovat a opírá se tak o obě předchozí disciplíny. Řeší, jak by mělo vypadat ideální vyučování, a má praktický účel. V rámci praktické pedagogiky je nepostradatelnou součástí vyučování. Vyučování je disciplína o předávání obsahu, tzv. řízený proces. Podle Hirsta je vyučování intencionální aktivita, kdy je dosaženo učení. Existuje několik pohledů na vyučování. Prvním z nich je, že vyučování je aktivita zdravého rozumu. Tento termín byl převzat z anglosaských vod, vylučuje odbornou stránku a nejsou potřeba specifické postupy. Dalším pohledem je vyučování jako umění, kde je podstatná osobnost učitele. Vyučování jako řemeslo, je třetím pohledem a je založeno na zkušenosti a zdokonalování se v něm léty získanou praxí a nabytými intuicemi a informacemi. Dále je vyučování jako aplikovaná věda, kde se jedná o technický způsob náhledu. Učitelé by měli dodržovat přesně dané vyzkoumané normy. Posledním pohledem je vyučování jako reflektivní praxe, které je založeno na evaluaci. Vede k tomu, že učitelé nad sebou musí přemýšlet. [93] => [94] => === Disciplíny pedagogiky === [95] => Strukturování pedagogiky se liší autor od autora. Průcha uvádí následující disciplíny (obory) pedagogiky: [96] => [97] => * [[Dějiny pedagogiky a školství]] [98] => * [[Obecná pedagogika]] – základní pedagogická disciplína, která usiluje o systematizaci a interpretaci základních pedagogických jevů a zákonitostí, řeší též metodologické otázky a základní terminologii pedagogiky. [99] => * [[Srovnávací pedagogika]] (komparativní pedagogika) – popisuje a porovnává pedagogické teorie, výchovně-vzdělávací systémy a školské soustavy v různých zemích či regionech a to v kontextu historickém, sociálním, ekonomickém, politickém, kulturním, apod. [100] => * [[Filozofie výchovy]] – zabývá se smyslem a účelovostí edukace (výchovy a vzdělávání), hodnotami v edukaci, otázkou řízení a kontroly edukace, etickými otázkami výchovy, možnostmi a mezemi lidského poznání a jeho předávání z generace na generaci, člověkem a jeho vychovatelností atd. [101] => * [[Teorie výchovy]] [102] => * [[Sociologie výchovy]] – zabývá se sociálními aspekty edukace, místem a funkcí edukace ve společnosti, v dané kultuře, vztahy mezi edukací a [[Sociální struktura|sociální strukturou]] a [[Sociální mobilita|sociální mobilitou]], podmínkami a sociálními důsledky činnosti výchovných a vzdělávacích institucí. Mezi hlavní témata sociologie výchovy patří např. rovnost vzdělávacích příležitostí, jazyková a sociální podmíněnost vzdělavatelnosti, postoje ke vzdělávání, vztahy rodina-škola-komunita aj. [103] => * [[Pedagogická antropologie]] – snaží se objasňovat edukaci a její vývoj v celistvém pohledu na člověka na základě biologických a sociálních poznatků o lidském rodu, např. ve vztahu k různým omezením i možnostem člověka daným rozdíly v myšlení a komunikaci, způsobech chování, ve zvycích, v tradicích, rituálech, náboženském přesvědčení, sdíleném právu, hodnotách atd. mezi jednotlivými sociálními, [[Etnikum|etnickými]], [[Lidská rasa|rasovými]] a jinými skupinami populace (zkoumá např. i [[gender|genderové rozdíly]]). [104] => * [[Ekonomie vzdělávání]] – zkoumá vzájemnou souvislost mezi ekonomickými a edukačními procesy (např. rozvoj vzdělanostní struktury populace a tvorba [[Hrubý domácí produkt|HDP]]). Typické otázky oboru se týkají kvality výstupů edukačního systému ve vztahu k vloženým nákladům, financování [[školství]], vztahů mezi vzděláním, kvalifikací lidí a jejich uplatnění na trhu práce, otázek [[marketing]]u škol apod. [105] => * [[Pedagogická psychologie]] – zabývá se využitím [[Psychologie|psychologických]] poznatků v pedagogice. Psychologicky analyzuje předpoklady, průběh a výsledky edukace, zkoumá např. psychický vývoj dítěte v souvislosti s jeho schopností osvojovat si různé poznatky a dovednosti, [[Psychický proces|kognitivní procesy]], které edukant využívá při učení, sociální vztahy, komunikaci i celkové klima ve škole a dalších edukačních prostředích, strategii a styl výuky v závislosti na věku žáků, vyučovacím předmětu, jejich [[Motivace|motivaci]], [[schopnost]]ech, vzájemné kooperaci apod., změny osobnosti navozené výchovně-vzdělávacím procesem atd. [106] => * [[Speciální pedagogika]] – zabývá se edukací osob s ohledem na jejich speciální výchovné a vzdělávací potřeby v oblasti fyzické, psychické nebo sociální. Zkoumá jejich pracovní a společenské možnosti, usiluje o jejich integraci do společnosti a sleduje komplexní rozvoj jejich osobnosti. Speciální pedagogika se dělí do následujících podoborů: [107] => ** [[Etopedie]] – edukace a reedukace (převýchova) sociálně nepřizpůsobené, obtížně vychovatelné nebo jinak sociálně narušené mládeže (např. mravně narušené mládeže) [108] => ** [[Psychopedie]] – edukace osob [[Mentální retardace|mentálně retardovaných]] [109] => ** [[Somatopedie]] – edukace osob [[Tělesné postižení|tělesně postižených]] či znevýhodněných (např. dlouhodobě nemocných). Spadá sem i edukace osob s mírně odlišným duševním vývojem od normy, tzn. např. osob s [[ADHD|lehkou mozkovou dysfunkcí]] (LMD či ADHD) nebo osob se [[Specifické poruchy učení|specifickými poruchami učení]].{{Citace elektronického periodika |titul=SLOMEK, Z.: ''Základy speciální pedagogiky''. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, 2006. |url=http://www.zsf.jcu.cz/studium/studijni-programy-obory-kurzy/podpurne-studijni-texty/rpb/kss/zaklady_specialni_pedagogiky-opora.pdf |datum přístupu=2007-12-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071223090814/http://www.zsf.jcu.cz/studium/studijni-programy-obory-kurzy/podpurne-studijni-texty/rpb/kss/zaklady_specialni_pedagogiky-opora.pdf |datum archivace=2007-12-23 |nedostupné=ano }} [110] => ** [[Logopedie]] – zabývá se korekcí nebo odstraňováním poruch řeči (koktavost, vady ve výslovnosti aj.) [111] => ** [[Surdopedie]] – edukace osob s různými vadami sluchu (částečná nebo úplná [[hluchota]] aj.) [112] => ** [[Tyflopedie]] (též oftalmopedie) – edukace osob se zrakovým postižením (částečná slabozrakost, [[slepota]] aj.) [113] => * [[Sociální pedagogika]] [114] => * [[Pedagogika volného času]] [115] => * [[Pedagogika sportu]] [116] => * [[Andragogika]] – zabývá se vzděláváním dospělých osob [117] => * [[Obecná didaktika]] [118] => * [[Oborové a předmětové didaktiky]] [119] => * [[Technologie vzdělávání]] [120] => * [[Pedagogická evaluace]] [121] => * [[Pedagogická diagnostika]] [122] => * [[Pedeutologie]] – zabývá se výzkumem činnosti pedagoga [123] => * [[Teorie řízení školství]] [124] => * [[Vzdělávací politika]] [125] => * [[Pedagogická prognostika]] [126] => (Průcha, s. 26, pouze seznam disciplín, nikoliv popisy) [127] => [128] => == Studium pedagogiky == [129] => Pedagogika jako aplikovaná disciplína se v České republice vyučuje na středních pedagogických školách nebo [[Vyšší odborná škola|vyšších odborných školách]] s pedagogickým zaměřením a především na vysokých školách v oborech s pedagogickým zaměřením. [130] => [131] => Konkrétní didaktiky oborů se studují hlavně na pedagogických fakultách (např. didaktika českého jazyka, učitelství biologie apod.) jako pětiletý obor učitelství pro ZŠ a SŠ v mgr. studiu nebo jako tříleté a čtyřleté doktorské studium didaktiky. Kromě pedagogických fakult se pedagogika na VŠ vyučuje na více než 30 jiných fakultách, obvykle v rámci studia učitelství pro SŠ (např. učitelství matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK nebo učitelství latinského jazyka na Filozofické fakultě UK apod.). [132] => [133] => Studium pedagogiky jako vědecké disciplíny vycházející z filozofie výchovy poskytují ve třetím stupni studia – tříletém a čtyřletém doktorském studiu (Ph.D.) v mezinárodním měřítku [[Univerzita Karlova]], Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, a [[Univerzita Karlova]], Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky. Obor akreditovala i [[Masarykova univerzita]], Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. [134] => [135] => Speciální pedagogiku lze studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], Pedagogické fakultě, Katedře speciální pedagogiky, v bakalářském, magisterském a doktorském studiu. [136] => [137] => Primární pedagogiku lze studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], Pedagogické fakultě, Katedře primární pedagogiky, v bakalářském, magisterském a doktorském studiu. [138] => [139] => Sociální pedagogiku lze studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], Filozofické fakultě, Katedře pedagogiky, v bakalářském a magisterském studiu. [140] => [141] => Andragogiku (pedagogiku dospělých) lze studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], Filozofické fakultě, Katedře andragogiky a personálního řízení, v bakalářském, magisterském a doktorském studiu. [142] => [143] => == Doktorské studium == [144] => Doktorské studium [[Ph.D.]] pedagogických věd představuje nejvyšší možnou kvalifikaci pro pedagogy-výzkumníky, kteří jsou připraveni nejen pro oblast výzkumu a vývoje, ale rovněž pro akademickou dráhu na univerzitách. Realizuje se na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filozofické fakultě]] ve studijním programu ''Pedagogika'' jak v oboru ''Andragogika'' tak v oboru ''Sociální pedagogika'' a oboru ''Pedagogika'' a na Masarykově univerzitě v Brně na Filozofické fakultě na Ústavu pedagogických věd v oboru Pedagogika a Andragogika. Ve všech případech se opírá primárně o filozofii výchovy s interdisciplinaritou psychologie osobnosti, sociologie výchovy a neurověd s návazností na predchozí studijní magisterskou specializaci. Dále se na FF UK realizuje v programu ''Historické vědy'' v oboru ''Didaktika dějepisu'' a v programu ''Filologie'' a v oboru ''Didaktika konkrétního jazyka'' a to v návaznosti na konkrétní obor a jeho metodologii. Na FFUK se jedná o nejstarší pedagogické stufium od založení tzv. artistické fakulty. [145] => [146] => Na [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|pedagogické fakultě UK]] se realizuje v programu ''Pedagogika'' v oboru ''Pedagogika'' a v oboru ''Primární pedagogika'' , v oboru ''Didaktika českého jazyka'', v oboru ''Didaktika matematiky'' a v oboru ''Hudební teorie a pedagogika''. Ve studijním programu ''Specializace v pedagogice'' se realizuje v oboru ''Výtvarná výchova'' a ''Vzdělávání v biologii''. [147] => [148] => Na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|přírodovědecké fakultě UK]] se realizuje v oboru ''Didaktika chemie'' a v oboru ''Vzděláváni v chemii''. Na [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|matematicko-fyzikákní fakultě]] se realizuje v oboru ''Didaktika fyziky a obecné otázky fyziky''. Na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění v Praze]], na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|divadelní fakultě]] se realizuje program ''Teorie a praxe dramatické výchovy''. [149] => [150] => Na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě v Brně]] na [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogické fakultě]] se v programu ''Specializace v pedagogice'' realizuje obor ''Didaktika geografie''. Na [[Univerzita Palackého|Univerzitě Palackého v Olomouci]], na [[Pedagogická fakulta Univerzity Palackého|pedagogické fakultě]] se v programu ''Specializace v pedagogice'' realizuje obor ''Didaktika literatury'' a obor ''Didaktika informatiky''. [151] => [152] => == Časopisy == [153] => '''Některé české odborné pedagogické časopisy''' [154] => [155] => {|class="wikitable" [156] => !název časopisu [157] => !vydavatel [158] => !frekvence [159] => !poznámka [160] => |- [161] => |[http://www.csvs.cz/aula/ Aula] [162] => |Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i. [163] => |4× ročně [164] => |publikuje články a studie z oblasti vysokoškolského vzdělávání, vysokoškolské politiky, sociálního postavení studentů, uplatnění absolventů apod. [165] => |- [166] => |[https://web.archive.org/web/20170305170024/http://www.pdf.upol.cz/rychle-odkazy/casopis-e-pedagogium/ e-Pedagogium] [167] => |[[Univerzita Palackého v Olomouci|PedF UP]] [168] => |4× ročně (2 anglická a 2 česká čísla) [169] => |Nezávislý recenzovaný odborný časopis pro interdisciplinární výzkum v pedagogice, speciální pedagogice a didaktikách oborů. [170] => |- [171] => |[http://www.ped.muni.cz/komensky/ Komenský] [172] => |[[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|PedF MU]] [173] => |4× ročně [174] => |časopis pro ZŠ; nejstarší pedagogický časopis u nás (vychází od roku 1873) [175] => |- [176] => |[http://www.ped.muni.cz/pedor/ Pedagogická orientace] [177] => |Česká pedagogická společnost [178] => |6× ročně [179] => |zaměřuje se na obecnější, aktuální problémy pedagogické teorie a praxe, pedagogického výzkumu, školské politiky a přípravy budoucích učitelů [180] => |- [181] => |[http://soced.cz/ Sociální pedagogika] [182] => |FHS UTB ve ZLíně [183] => |2 x ročně [184] => |Časopis pojímá sociální pedagogiku v širokém rámci jako oblast zkoumající sociální aspekty výchovy a rozvoje dětí, mládeže a dospělých. Sociální pedagogika je interdisciplinární věda, která spolupracuje se širokým spektrem dalších disciplín. [185] => |- [186] => |[http://userweb.pedf.cuni.cz/pedagogika/ Pedagogika] [187] => |[[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|PedF UK]] [188] => |4× ročně [189] => |uveřejňuje odborné texty z filozofie výchovy a z pedagogických disciplín – a to jak ze základních věd, tak z aplikovaného výzkumu [190] => |- [191] => |[http://www.orbisscholae.cz/ Orbis scholae] [192] => |společně [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|PedF UK]] a [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|PedF MU]] [193] => |3× ročně [194] => |zaměřený na problematiku školního vzdělávání v jeho širších sociokulturních souvislostech; jedno číslo vždy v angličtině [195] => |- [196] => |[http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/ Studia paedagogica] [197] => |Ústav pedagogických věd [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|FF MU]] [198] => |4x ročně [199] => |teoretické, ale především empirické příspěvky týkající se vzdělávání, výchovy a učení ve všech sférách života společnosti; 2 česká čísla a dvě anglická čísla ročně; plné verze článků jsou dostupné online; časopis usiluje o interdisciplinární otevřenost; časopis je zařazen do databáze SCOPUS [200] => |- [201] => |Speciální pedagogika [202] => |[[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|PedF UK]] [203] => |5× ročně [204] => |určen především pedagogům na školách a zařízeních pro mentálně retardované, sluchově, řečově, zrakově a tělesně postižené, na školách při nemocnicích a ozdravovnách a na školách a zařízeních pro obtížně vychovatelné [205] => |- [206] => |[https://www.jtie.upol.cz/ JTIE] [207] => |[[Pedagogická fakulta Univerzity Palackého|PedF UP]] [208] => |2x ročně [209] => |zaměřuje se na publikování výzkumných výsledků, teoretických studií a odborných prací z oblasti oborových didaktik; svým členěním pokrývá v celém rozsahu oborovou didaktiku technických (inženýrských) předmětů, oborovou didaktiku informatiky a digitálních technologií, a dále oborovou didaktiku přírodovědných disciplín (chemie, fyzika, geografie, přírodopis, ekologie), vč. matematiky; v rámci ostatních oborových didaktik (např. výtvarná výchova, dějepis, hudební výchova, cizí jazyky, český jazyk a literatura…) jsou publikovány články orientované na využívání digitálních technologií (ICT) ve vzdělávání. [210] => |} [211] => [212] => '''Některé české populární pedagogické časopisy''' [213] => [214] => {|class="wikitable" align="center" [215] => !název časopisu [216] => !vydavatel [217] => !frekvence [218] => !poznámka [219] => |- [220] => |[http://www.ucitelskenoviny.cz/ Učitelské noviny] [221] => |Gnnosis, s.r.o. [222] => |týdeník [223] => | [224] => |- [225] => |[http://www.modernivyucovani.cz/ Moderní vyučování] [226] => |AISIS [227] => |10× ročně [228] => |zaměřen na inovační trendy v českém i zahraničním školství [229] => |- [230] => |[http://www.portal.cz/info/ Informatorium 3-8] [231] => |Portál, s.r.o. [232] => |10× ročně [233] => |časopis pro výchovu dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách [234] => |- [235] => |} [236] => [237] => == Odkazy == [238] => === Reference === [239] => [240] => [241] => === Literatura === [242] => * {{Citace monografie | příjmení = Blížkovský | jméno = Bohumír | odkaz na autora = | titul = Systémová pedagogika: Celistvé a otevřené pojetí vzdělávání a výchovy | vydavatel = Amonium servis | místo = Ostrava | rok = 1997 | isbn = 80-85498-23-5 | počet stran = 315}} [243] => * Dostál, J. – Macháčková, P. [http://mict.upol.cz/systemove_pojeti_edukacniho_procesu_a_moznosti_mereni_jeho_efektivnosti.pdf Systémové pojetí edukačního procesu a možnosti měření jeho efektivnosti.] In Systémové přístupy 2005. Praha: VŠE, 2005. CD-ROM. {{ISBN|80-245-1012-X}}. [244] => * {{Citace monografie | příjmení = Kalnický | jméno = Juraj | titul = Základy pedagogiky I. | vydavatel = Slezská univerzita [245] => | místo = Opava | rok = 2012 | vydání = 2. rozš. aktualiz | isbn = 978-80-7248-787-5 | počet stran = 80 }} [246] => * Průcha, Jan: ''Moderní pedagogika''. Praha: Portál 2009 [247] => * Průcha, Jan: ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál 2009 [248] => * Průcha, Jan: ''Srovnávací pedagogika: mezinárodní komparace vzdělávacích systémů''. Praha: Portál 2012 [249] => * Průcha - Walterová - Mareš: ''Pedagogický slovník''. Praha: Portál 2009 [250] => * {{Citace monografie | příjmení = Skalková | jméno = Jarmila | odkaz na autora = Jarmila Skalková | titul = Obecná didaktika | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2007 | vydání = 2. rozš. aktualiz. | isbn = 978-80-247-1821-7 | počet stran = 328 }} [251] => * {{Citace monografie | příjmení = Skalková | jméno = Jarmila | odkaz na autora = Jarmila Skalková | titul = Pedagogika a výzvy nové doby | vydavatel = Paido | místo = Brno | rok = 2004 | isbn = 80-7315-060-3 | počet stran = 158 }} [252] => * Musil, Roman. Pedagogika pro střední pedagogické školy. Informatorium. {{ISBN|978-80-7333-107-8}} [253] => [254] => === Související články === [255] => * [[Dějiny pedagogiky a školství]] [256] => * [[Izomorfismus v pedagogice]] [257] => * [[Pionýr (Česko)|Pionýr (sdružení)]] [258] => * [[Skauting]] [259] => * [[Škola]] [260] => * [[Školství]] [261] => * [[Výchova]] [262] => * [[Woodcraft]] [263] => * [[Základní škola]] [264] => [265] => === Externí odkazy === [266] => * {{commonscat|Pedagogy}} [267] => * {{TDKIV}} [268] => * {{Wikislovník|heslo=pedagogika}} [269] => * {{Otto|heslo=Paedagogika}} [270] => * [https://web.archive.org/web/20110601061846/http://www.ped.muni.cz/wedu/Body/Stud_mat/DUP1/dej_ped.doc B. Šmahelová, ''Dějiny pedagogiky'' (MUNI Brno)] [271] => [272] => {{Autoritní data}} [273] => [274] => [[Kategorie:Pedagogika| ]] [] => )
good wiki

Pedagogika

Akademii. Jana Ámose Komenského, vydaných v Amsterdamu roku 1657 Johann Friedrich Herbart, zakladatel moderní pedagogiky Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Univerzita Karlova','Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy','Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity','Pedagogická fakulta Univerzity Palackého','Dějiny pedagogiky a školství','Johann Friedrich Herbart','vzdělávání','Výchova','edukační realita','Jan Amos Komenský','Masarykova univerzita','Škola'

Škola

Výchova

Vzdělávání

Vzdělávání je proces, kterým jedinec získává znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro rozvoj a plnohodnotný život.