Array ( [0] => 14771013 [id] => 14771013 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pedosféra [uri] => Pedosféra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Soil profile.jpg|náhled|Půdní horizonty tvořící pedosféru, O – Organická hmota, A – Humusový horizont, B – spodní anorganický horizont, C – podložní hornina]] [1] => '''Pedosféra''' (z řeckého slova pedon = půda) je [[Půda|půdní]] obal [[Země]] nacházející se na povrchu [[Litosféra|litosféry]]. Vzniká z [[půdotvorný substrát|půdotvorného substrátu]] ([[zvětrávání|zvětralá]] a někdy i chemicky pozměněná matečná [[hornina]]) za spolupůsobení živých [[organismus|organismů]], jejich odumřelých těl, [[Podnebí|klimatu]], [[Reliéf (geografie)|reliéfu]] a [[čas]]u. Na různých místech může být pedosféra různě silná – od několika [[Metr#Centimetr|centimetrů]] ([[leptosoly]]) až po několik [[metr]]ů ([[černozem]]ě). Rozhodující vliv na úrodnost má míra zastoupení [[Humus|humusu]]. Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a půdní druhy. Půdní typy určujeme na základě zastoupení půdních horizontů, tedy jednotlivých vrstev v půdním profilu. Mezi [[půdní typy]] patří např. černozemě (obsahuje velkou část humusu), [[hnědozemě]] (obsahuje menší část humusu), [[hnědé lesní půdy]] (obsahují malou část humusu), [[podzoly]] (obsahují velmi malou část humusu). [[Půdní druh]]y se stanovují podle velikosti částic obsažených v půdě. Existují tak například např. [[písčité půdy]] (velké částice, propustný), [[hlinitopísčité půdy]], [[písčitohlinité půdy]], [[hlinité půdy]] (menší částice, středně propustný), [[jílovitohlinité půdy]], [[hlinitojílovité půdy]], [[jílovité půdy]] (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný). [2] => [3] => == Pedosféra obecně == [4] => Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl (zvětráváním) přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, vzduchu, vody a slunečního záření. Pedosféra leží na styku s litosférou, kryosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a socioekonomickou sférou, tyto geosféry podmiňují v pedosféře pochody vedoucí k její vertikální a horizontální diferenciaci. [5] => [6] => Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu. [7] => [8] => == Složky půdy == [9] => * pevná anorganická složka (nerosty, horniny) [10] => * pevná organická složka (humus) [11] => * kapalná složka (půdní voda) [12] => * plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny) [13] => * živá složka (tzv. [[edafon]] = půdní organismy) [14] => [15] => == Půdotvorní činitelé == [16] => [17] => === Hlavní půdotvorní činitelé === [18] => * ''[[Mateční hornina]]'' – nerostným složením ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy. [19] => * ''[[Podnebí]]'' – teplotou a srážkami se podílí mimo jiné na rychlosti chemických reakcí v půdě. [20] => * ''[[Organismus|Živé organismy]]'' – mikroorganismy rozkládají organické látky. [21] => * ''[[Podzemní voda]]'' – umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty. [22] => * ''[[Reliéf (geografie)|Reliéf území]]'' – nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy [23] => * ''[[Čas]]'' – 1 centimetr půdy se vytváří cca 100 let [24] => * ''[[Člověk]]'' – svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu. [25] => [26] => == Půdní typy == [27] => Určují se dle uspořádání [[Půdní horizont|půdních horizontů]]. Rozlišujeme například: [28] => [29] => # [[Červenožluté půdy]] – v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství [30] => # [[Červenozemě]] – oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy – nepříliš využívané, snad kromě oblastí brazilských států Paraná, Mato Grosso do Sul, Mato Grosso, Sao Paulo, atd., kde se často využívají pro pěstování sóji, kukuřice, atp. [31] => # Pouštní a polopouštní půdy – roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu [32] => # [[Žlutozemě]] a červenozemě vlhkých subtropických lesů – například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa [33] => # [[Černozem]] – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin [34] => #[[Hnědozem]] – oproti černozemi menší zastoupení humusu, vznikají [[Ilimerizace|ilimerizací]] [35] => #[[Kambizem|Kambizemě]] (dříve hnědé lesní půdy) – výskyt pod listnatými lesy, nejčastější půdní typ v ČR [36] => #[[Rendzina|Rendziny]] – půdy vázány na vápenaté a dolomitové substráty, vysoký podíl skeletu, výskyt v [[Kras|krasových]] oblastech [37] => #[[Fluvisol|Fluvisoly]] (také nivní půdy) – půdy vázány na říční sedimenty v nivách řek [38] => # [[Podzolové půdy]] – vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné [39] => # Tundrové půdy – vznikají v subarktických podmínkách [40] => [41] => == Půdní druhy == [42] => Určují se na základě zrnitosti půdy – poměrné zastoupení dvou zrnitostních kategorii (skelet = částice větší než 2 mm; jemnozem = částice menší než 2 mm) [43] => [44] => # [[Kamenité půdy]] [45] => # [[Štěrkovitokamenité půdy]] [46] => # [[Kamenitoštěrkovité půdy]] [47] => # [[Štěrkovité půdy]] [48] => # [[Písčitoštěrkovité půdy]] [49] => # [[Štěrkovitopísčité půdy]] [50] => # Lehké ([[písčité půdy]]) – dobře propustné a provzdušněné půdy – vyskytují se na vátých píscích a pískovcích [51] => # [[Hlinitopísčité půdy]] [52] => # [[Písčitohlinité půdy]] [53] => # Středně těžké ([[hlinité půdy]]) – hluboký horizont, zemědělsky nejvíce využívané, výskyt v nížinách [54] => # [[Jílovitohlinité půdy]] [55] => # [[Hlinitojílovité půdy]] [56] => # Těžké ([[jílovité půdy]]) – málo propustné půdy, zemědělsky nevyužívané [57] => [58] => == Související články == [59] => * [[Diagnostický půdní horizont]] [60] => * [[Pedologie]] [61] => * [[Pedon]] [62] => * [[Půda|Země (půda)]] [63] => [64] => == Externí odkazy == [65] => * {{Wikislovník|heslo=pedosféra}} [66] => * [https://web.archive.org/web/20080725060124/http://www.zemepis.com/pedos.php Pedosféra] [67] => [68] => {{Sféry Země}} [69] => {{Pahýl}} [70] => {{Autoritní data}} [71] => [72] => [[Kategorie:Pedosféra| ]] [73] => [[Kategorie:Zemské sféry]] [] => )
good wiki

Pedosféra

Půdní horizonty tvořící pedosféru, O - Organická hmota, A - Humusový horizont, B - spodní anorganický horizont, C - podložní hornina Pedosféra (z řeckého slova pedon = půda) je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvorného substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podnebí','jílovité půdy','hlinité půdy','Půda','písčité půdy','Reliéf (geografie)','Metr#Centimetr','podzoly','Podzemní voda','Hlinitopísčité půdy','Humus','leptosoly'

Humus

Podnebí

Podzoly

Půda