Array ( [0] => 15510931 [id] => 15510931 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Peisistratos [uri] => Peisistratos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Peisistratos''' ({{Vjazyce2|grc|Πεισίστρατος}}, {{Vjazyce2|la|Peisistratus}}) byl [[Starověké Athény|athénský]] samovládce ([[Tyrannis|tyran]]), který vládl mezi lety [[546 př. n. l.]] – [[527 př. n. l.]] [2] => [3] => == Původ == [4] => Jeho otcem byl athénský šlechtic Hippokrates. Svůj původ odvozoval od královského rodu Kodrovců, kteří přišli do Athén z města [[Pylos|Pylu]] na [[Peloponéský poloostrov|Peloponésu]]. Není však vyloučeno, že tento rodinný původ byl pouhým propagandistickým dílem samotného Peisistrata. Jeho rodina vlastnila zemědělskou půdu od [[Braurón]]u až po [[Marathón]].{{sfn|Salavová|2019}} [5] => [6] => == Trojí ovládnutí Athén == [7] => Peisistratos využil nespokojenosti athénského obyvatelstva, své popularity velitele a [[Archón#Ve starověkém_Řecku|polémarcha]] z války s [[Megara|Megarou]] o [[Salamína|Salamínu]] a sporů mezi hlavními klany tzv. lidu z pobřeží, v jejich čele stál rod [[Alkméonovci|Alkméonovců]], jmenovitě [[Megaklés Mladší|Megaklés]], a lidu z rovin vedených Lykúrgem, synem Aristolaida. K samotnému převzetí moci použil lest, kdy fingoval zranění, které měl údajně utrpět při přepadení stoupenci některého z konkurenčních klanů (sám založil třetí – lid z hor) a prosadil si přidělení osobní stráže, tzv. kyjobijců, s jejichž pomoci se pak roku [[560 př. n. l.]] zmocnil nadvlády nad Athénami.{{sfn|Burian, Oliva|1984}}{{sfn|Hérodotos|1863|loc=knihy I.–III}}{{sfn|Salavová|2019}} [8] => [9] => Odpor oligarchů a místní aristokracie vedl brzy k pádu jeho první tyranidy. Byl to však Megaklés, který se rozhodl povolat ho zpět do Athén. Nechal uspořádat triumfální průvod, v jehož čele na voze stála mladá dívka představující [[Pallas Athéna|Pallas Athénu]], která Peisistrata měla opět uvést k moci. Už tehdejší současníci tuto akci odsuzovali jako naivní podvrh, který kupodivu u pověrčivých Řeků prošel, neboť to tak zřejmě sami chtěli. Megaklés si tento politický svazek pojistil i tím, že ho oženil se svojí dcerou. Peisistratos měl již děti z předešlého manželství a tento nový svazek nehodlal údajně naplnit, za což se mu Megaklés rozhodl pomstít, avšak Peisistratos raději uprchl z Athén dobrovolně a v exilu pobýval dalších 11 let. Jeho novou domovinou se staly [[Makedonie (království)|Makedonie]] a [[Thrákie]], kde založil kolonii Rhaikelos. Těžbou zlata a stříbra v [[Pangaion|pangajském pohoří]] (severozápadně od dnešního města [[Kavala]] v [[Orfanský záliv|Orfanském zálivu]]) získal prostředky, které pokryly jeho výdaje pro výpravu do Athén. Jeho majetek v Athénách byl mezitím zabaven a vydražen, on sám byl v nepřítomnosti odsouzen. [10] => [11] => Peisistratos posbíral žoldnéřské vojsko, které se zčásti skládalo z naverbovaných žoldnéřů, zčásti ze sympatizantů a vojenské pomoci měst, se kterými udržoval dobré vztahy. Své vojsko shromáždil v roce 546 př. n. l. u Marathónu, odkud ve večerních hodinách zaútočil na Athény. Překvapivým útokem se athénská obrana rozpadla a Peisistratos se města zmocnil bez většího odporu tentokrát silou a v pořadí již potřetí. Vládl zde formou antické tyranidy až do své přirozené smrti roku 526 př. n. l.{{sfn|Burian, Oliva|1984}}{{sfn|Hérodotos|1863|loc=knihy I.–III}}{{sfn|Salavová|2019}} [12] => [13] => == Shrnutí období tyranidy == [14] => [[Soubor:Athens 545-510 BC Didrachm.jpg|náhled|upright=1.22|[[Drachma#Starověká drachma|Drachma]] z Athén z období 545–510 př. n. l.]] [15] => Přes svůj šlechtický původ se mu povedlo získat podporu chudého athénského lidu proti svým odpůrcům z řad bohatých lidí a šlechty a zmocnit se vlády. Athénské úřady obsadil svými přívrženci a uvalil daně na ty, kteří vlastnili pozemky. Tím se mu také povedlo alespoň částečně vyřešit společenské rozpory. Vládl v duchu [[Solón]]ových reforem, avšak v některých oblastech musel vědomě porušit ústavu, např. v oblasti vojenství, kdy si potřeboval udržet přímou kontrolu nad armádou. Vedle toho si stále udržoval svoji soukromou vojenskou jednotku složenou se žoldnéřů, např. [[Skythové|skythských]] lukostřelců.{{sfn|Salavová|2019}} [16] => [17] => Období jeho vlády bylo rozkvětem Athén po stránce politické, hospodářské i kulturní. Byla rozšířena jejich politická převaha v celém [[Starověké Řecko|Řecku]]. Díky bohatství ze stříbrných dolů v [[Attika|Attice]] dal rozšířit stavby na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]], nechal razit vlastní mince s obrazem sovy a bohyní Athénou. Podporoval rozvoj obchodu, a to především exportu attické keramiky, vína a oleje do celého Středomoří. [18] => [19] => Udržoval diplomatické styky s řadou jiných antických vládců a sám se snažil ovlivňovat či přímo zasahovat do tehdejšího politického dění. Příkladem může být podpora Athéňanovi [[Miltiadés starší|Miltiadovi]] ([[590 př. n. l.]]{{Nejisté datum|narození}} – [[525 př. n. l.]]), který se tak stal tyranem v thráckém Chersonésu v oblasti dnešní [[Gallipoli|Gallipole]]. Synovcem tohoto tyrana byl pak [[Miltiadés]] mladší, vítěz z [[bitva u Marathónu|bitvy u Marathónu]]. [20] => [21] => Peisistratos se taktéž znovu zmocnil [[polis]] Sígeion v ústí [[Hellespont]]u, o kterou Athény dlouhodobě válčily s [[Mytiléna|Mytilénou]]. Tato stretegicky položená obec se poté stala rodovou državou Peisistratovců. [22] => [23] => Podle římského řečníka [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] nechal jako první písemně zaznamenat [[Homér]]ovo dílo, které do té doby existovalo jen v ústním podání.[[Marcus Tullius Cicero]], ''Orator'' 3.137. Kromě toho podporoval také rozvoj literatury, divadla a umění. [24] => [25] => Po Peisistratově smrti se ujali vlády jeho synové [[Hipparchos (Athény)|Hipparchos]] a [[Hippias (tyran)|Hippias]]. [26] => [27] => == Rodina a příbuzenstvo == [28] => Peisistratos byl třikrát ženatý. Z prvního manželství měl syny Hippia a Hipparcha. Jeho druhou manželkou byla Tímonassa z Argu, dcera Gorgila, s níž měl zřejmě další dva syny.{{sfn|Salavová|2019}} Jeho třetí ženou byla již zmiňována dcera athénského aristokrata Megakla, tento svazek byl bezdětný. [29] => [30] => Mezi jeho možné předky může patřit jiný Peisistratos, který vykonával úřad [[archon]]ta v létech [[669 př. n. l.]] až [[668 př. n. l.]] Za zmínku stojí i jeho možný příbuzenský vztah s významným athénským myslitelem, reformátorem a politikem Solónem (jejich matky byly sestřenice{{Citace monografie [31] => | autor = Plútarchos [32] => | odkaz na autora = Plútarchos [33] => | titul = Životopisy slavných Řeků a Římanů [34] => | vydavatel = Arista, Baset [35] => | místo = Praha [36] => | rok vydání = 2006 [37] => | isbn = 80-86410-46-3 [38] => }}). Peisistratos patřil k jeho podporovatelům a zastáncům jeho reforem, jichž se v době své tyranidy převážně držel. Avšak Solón Peisistrata od jeho pokusu o nastolení tyranidy odrazoval a veřejně s ní nesouhlasil.{{sfn|Salavová|2019}} [39] => [40] => == Odkazy == [41] => === Reference === [42] => [43] => === Literatura === [44] => * {{Citace monografie [45] => | příjmení = Hérodotos [46] => | jméno = [47] => | odkaz na autora = Hérodotos [48] => | titul = Herodotovy dějiny [49] => | překladatelé = Jan Kvíčala [50] => | url = https://archive.org/details/herodotos-2 [51] => | vydavatel = Julius Grégr [52] => | místo = Praha [53] => | rok vydání = 1863 [54] => | počet stran = 239 [55] => | url = https://archive.org/search.php?query=Herodotovy%20d%C4%9Bjiny [56] => }} [57] => * {{Citace monografie [58] => | příjmení = Burian [59] => | jméno = Jan [60] => | příjmení2 = Oliva [61] => | jméno2 = Pavel [62] => | titul = Civilizace starověkého Středomoří [63] => | vydavatel = Svoboda [64] => | místo = Praha [65] => | rok vydání = 1984 [66] => | počet stran = 548 [67] => }} [68] => * {{Citace elektronické monografie [69] => | příjmení = Salavová [70] => | jméno = Lucie [71] => | titul = Peisistratovci (diplomová práce) [72] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/108533/130256751.pdf?sequence=1&isAllowed=y [73] => | datum vydání = 2019 [74] => | datum přístupu = 2022-07-13 [75] => }} [76] => [77] => === Související články === [78] => *[[Solón]] [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * {{Commonscat}} [82] => [83] => {{Autoritní data}} [84] => {{Portály|Antika|Lidé|Politika}} [85] => [86] => [[Kategorie:Starověcí řečtí politici]] [87] => [[Kategorie:Muži]] [88] => [[Kategorie:Řečtí tyrani]] [] => )
good wiki

Peisistratos

Peisistratos byl athénský samovládce (tyran), který vládl mezi lety 546 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Solón','Marathón','Kavala','Soubor:Athens 545-510 BC Didrachm.jpg','546 př. n. l.','527 př. n. l.','Thrákie','Peloponéský poloostrov','Braurón','Pylos','polis','Mytiléna'

Kavala

Marathón

Mytiléna

Polis

Pylos

Solón

Thrákie