Array ( [0] => 15481200 [id] => 15481200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Peking [uri] => Peking [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Peking [2] => | originální jméno = 北京
{{Malé|Pej-ťing}} [3] => | koláž = {{Koláž [4] => | photo1a = Skyline of Beijing CBD with B-5906 approaching (20211016171955).jpg [5] => | photo2a = Tiananmen Gate.jpg [6] => | photo2b = GreatWall 2004 Summer 4.jpg [7] => | photo3a = 鸟巢 - panoramio (4).jpg [8] => | photo3b = 1 Temple of Heaven.jpg [9] => | photo3c = CCTV Tower (11523985946).jpg [10] => | photo4a = National Centre for the Performing Arts and Great Hall of the People.jpg [11] => | size = 300| [12] => | spacing = 3 [13] => | color = #FFFFF [14] => | border = 3 [15] => | color_border = #FFFFF [16] => | text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. panoráma Pekingu 2. [[Brána Nebeského klidu]] 3. [[Velká čínská zeď]] v [[Pa-ta-ling]]u 4. [[Pekingský národní stadion]] 5. [[Chrám nebes]] 6. [[Budova Čínské ústřední televize|Budova CCTV]] 7. [[Velký sál lidu]] a [[Velké národní divadlo v Pekingu|Velké národní divadlo]] [17] => }} [18] => | vlajka = [19] => | znak = [20] => | kontinent = Asie [21] => | stát = Čína [22] => | pojem vyššího celku = [23] => | název vyššího celku = [24] => | nadmořská výška = 43,5 [25] => | loc-map = {{LocMap |Čína |label= Peking|labelsize=120 |lat= 39.904167 |long= 116.4075|position=left |marksize=8 |width=300 |float=center}} [26] => | rozloha = 16808 [27] => | etnické složení = [[Číňané]] – 96 %
[[Mandžuové]] – 2 %
[[Chuejové]] – 2 %
[[Mongolové]] – 0,3 % [28] => | status = samosprávné město [29] => | telefonní předvolba = +86/10 [30] => | označení vozidel = 京A, C, E, F, H, J
京B (taxislužba)
京G (mimo vlastní město)
京O (policie a úřady)
京V (armáda)
& (ústřední vláda) [31] => | psč = '''1000'''00 - '''1026'''00 [32] => | představitel = [[Jin Jung]] [33] => | titul představitele = Starosta [34] => }} [35] => '''Peking''' ({{Čínsky|výslovnost=Zh-Beijing.ogg|český přepis=Pej-ťing|znaky=北京|pchin-jin=Běijīng}}) je [[hlavní město]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. S více než 21 miliony obyvatel je jedním z nejlidnatějších hlavních měst na světě,{{Citace webu [36] => | titul = Population [37] => | url = http://english.beijing.gov.cn/beijinginfo/facts/202006/t20200601_1912283.html [38] => | vydavatel = english.beijing.gov.cn [39] => | datum vydání = 2022-01-04 [40] => | datum přístupu = 2022-09-08 [41] => | jazyk = en [42] => }}{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = The World's Most Populated Capital Cities [44] => | periodikum = WorldAtlas [45] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/the-world-s-most-populated-capital-cities.html [46] => | datum vydání = 2018-02-05 [47] => | jazyk = en-US [48] => | datum přístupu = 2022-09-08 [49] => }} a po [[Šanghaj]]i [[Seznam měst v Číně podle počtu obyvatel|druhým nejlidnatějším městem v Číně]].{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Population of Cities in China (2022) [51] => | periodikum = worldpopulationreview.com [52] => | url = https://worldpopulationreview.com/countries/cities/china [53] => | jazyk = en [54] => | datum přístupu = 2022-09-08 [55] => }} Administrativně se jedná o [[Přímo spravovaná města v Číně|přímo spravované město na úrovni provincie]] podléhající [[Státní rada Čínské lidové republiky|ústřední vládě]],{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = China's Municipalities information [57] => | periodikum = www.chinatoday.com [58] => | url = http://www.chinatoday.com/city/china_municipalities.htm [59] => | jazyk = en [60] => | datum přístupu = 2022-09-08 [61] => }} příčemž se člení na 16 [[Městské obvody v Číně|městských obvodů]] na úrovni okresů.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Beijing Districts and Counties, Administrative divisions in Beijing [63] => | periodikum = www.topchinatravel.com [64] => | url = https://www.topchinatravel.com/beijing/beijing-districts.htm [65] => | jazyk = en [66] => | datum přístupu = 2022-09-08 [67] => }} Nachází se na severu [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]] a jeho rozloha činí 16 410,54 km².{{Citace webu [68] => | titul = Demographic Geography [69] => | url = http://english.beijing.gov.cn/beijinginfo/facts/202006/t20200601_1912281.html [70] => | vydavatel = english.beijing.gov.cn [71] => | datum vydání = 2022-01-04 [72] => | datum přístupu = 2022-09-08 [73] => | jazyk = en [74] => }} Z většiny je Peking oblopen provincií [[Che-pej]], pouze na východě sousedí s přímo spravovaným městem [[Tchien-ťin]]; společně tyto tři celky tvoří [[Ťing-ťin-ťi|metropolitní region Ťing-ťin-ťi]], největší [[Megalopolis|megalopoli]] v [[Severní Čína|severní Číně]].{{Citace periodika [75] => | titul = China approves $36-billion railway plan for Jing-Jin-Ji megacity [76] => | periodikum = Reuters [77] => | datum vydání = 2016-11-28 [78] => | jazyk = en [79] => | url = https://www.reuters.com/article/us-china-infrastructure-idUSKBN13N050 [80] => | datum přístupu = 2022-09-08 [81] => }} [82] => [83] => Peking je [[globální město]],{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = Wang [85] => | jméno = Feng [86] => | titul = Beijing as a Globally Fluent City [87] => | url = https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2016/06/Beijing-as-a-Globally-Fluent-City.pdf [88] => | vydavatel = Brookings-Tsinghua Center for Public Policy [89] => | datum přístupu = 2022-09-08 [90] => | jazyk = en [91] => }} a jedno z předních světových politických, obchodních, akademických, technologických a kulturních center.{{Citace elektronické monografie [92] => | titul = Beijing - The Capital of China [93] => | url = https://www.chinametropolitan.com/all-chinese-provinces/ [94] => | datum vydání = 2020-02-01 [95] => | datum přístupu = 2022-09-08 [96] => | jazyk = en-US [97] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220908113313/https://chinametropolitan.com/all-chinese-provinces/ [98] => | datum archivace = 2022-09-08 [99] => | nedostupné = ano [100] => }} Je sídlem většiny z největších čínských státních společností, nejvyššího počtu společností ze žebříčku [[Fortune Global 500]] na světě, a také čtyř [[Seznam největších bank|největších bank na světě]] podle celkového objemu aktiv.{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = The world's 100 largest banks, 2021 [102] => | periodikum = www.spglobal.com [103] => | url = https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/research/the-worlds-100-largest-banks-2021 [104] => | jazyk = en-us [105] => | datum přístupu = 2022-09-08 [106] => }} V roce 2021 dosáhlo [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Pekingu 4 biliony [[Čínský jüan|jüanů]] (~14 bilionů [[Koruna česká|Kč]]),{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = China: GDP of Beijing 2021 [108] => | periodikum = Statista [109] => | url = https://www.statista.com/statistics/989741/china-gdp-of-beijing/ [110] => | jazyk = en [111] => | datum přístupu = 2022-09-08 [112] => }} přičemž HDP [[per capita]] přesáhlo 28 000 [[Americký dolar|$]] a bylo tak nejvyšší ze všech [[Seznam čínských administrativních jednotek podle HDP per capita|čínských administrativních celků na provinční úrovni]].{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = 孙迟 [114] => | titul = Beijing's per capita GDP stays on top in China [115] => | periodikum = www.chinadaily.com.cn [116] => | url = https://www.chinadaily.com.cn/a/202206/20/WS62b032e9a310fd2b29e63ca3.html [117] => | datum přístupu = 2022-09-08 [118] => }} Vzhledem k vysokému počtu miliardářů žijících ve městě bývá označován za [[Seznam měst podle počtu miliardářů|„miliardářské hlavní město světa“]].{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = McEvoy [120] => | jméno = Jemima [121] => | titul = Where The Richest Live: The Cities With The Most Billionaires 2022 [122] => | periodikum = Forbes [123] => | url = https://www.forbes.com/sites/jemimamcevoy/2022/04/05/where-the-richest-live-the-cities-with-the-most-billionaires-2022/ [124] => | jazyk = en [125] => | datum přístupu = 2022-09-08 [126] => }}{{Citace periodika [127] => | titul = Beijing overtakes New York as new 'billionaire capital' [128] => | periodikum = BBC News [129] => | datum vydání = 2016-02-25 [130] => | jazyk = en-GB [131] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-china-35657107 [132] => | datum přístupu = 2022-09-08 [133] => }} Peking je také významným dopravním uzlem: ve městě se nacházejí dvě mezinárodní letiště, [[Letiště Peking|Peking, hlavní město]] a nové [[mezinárodní letiště Peking Ta-sing]]; město je také centrem [[Železniční doprava v Číně|čínské železniční sítě]] a výchozím bodem jak několika vysokorychlostních železničních koridorů, tak mnoha dálnic a silnic.{{Citace elektronického periodika [134] => | titul = Beijing Transportation [135] => | periodikum = travelchinaguide.com [136] => | url = https://www.travelchinaguide.com/cityguides/beijing/transportation/ [137] => | jazyk = en [138] => | datum přístupu = 2022-09-16 [139] => }} [[Metro v Pekingu|Pekingské metro]], nejstarší v Číně, je svou délkou [[Seznam podzemních drah|druhým nejdelším systémem metra na světě]].{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Vinci [141] => | jméno = Vincent R. [142] => | titul = With 53km of New Track, Beijing Subway Continues Expansion [143] => | periodikum = www.thebeijinger.com [144] => | url = https://www.thebeijinger.com/blog/2021/12/29/new-line-openings-additions-beijing-catching-shanghais-subway-length [145] => | datum vydání = 2021-12-29 [146] => | jazyk = en [147] => | datum přístupu = 2022-09-16 [148] => }} [149] => [150] => V Pekingu, který je po staletí správním a kulturním centrem země, se nachází proslulé [[náměstí Nebeského klidu]] či [[Zakázané město]], komplex paláců a chrámů, odkud dříve vládli čínští císařové. [151] => [152] => V roce [[2008]] Peking hostil [[Letní olympijské hry 2008|XXIX. letní olympijské hry]] a v roce [[2022]] hostil [[Zimní olympijské hry 2022|XXIV. zimní olympijské hry]]. [153] => [154] => == Název == [155] => {{Podrobně|Názvy Pekingu}} [156] => Během své dlouhé historie město vystřídalo řadu různých jmen. Jeho současný název, Peking, znamená „Severní hlavní město“ (z [[Čínské znaky|čínských znaků]] {{Cizojazyčně|zh|北}} [pej] „sever“ a {{Cizojazyčně|zh|京}} [ťing] „hlavní město“). Své jméno město získalo v roce 1403 za vlády císaře [[Jung-le]] z [[dynastie Ming]], který přesunul hlavní město z [[Nanking]]u, neboli „Jižního hlavního města“, na sever.{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = Perry [158] => | jméno = Marjorie [159] => | titul = How Did Beijing Get Its Name? [160] => | periodikum = Culture Trip [161] => | url = https://theculturetrip.com/asia/china/articles/how-did-beijing-get-its-name/ [162] => | datum vydání = 2017-12-27 [163] => | jazyk = en [164] => | datum přístupu = 2022-09-12 [165] => }} Český název Peking je [[exonymum]],{{Citace elektronické monografie [166] => | titul = Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky [167] => | url = https://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/Historie_nazvoslovnych_komisi_A.PDF [168] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [169] => | místo = Praha [170] => | datum vydání = 2018 [171] => | datum přístupu = 2022-09-12 [172] => | strany = 6 [173] => }} které je založené na starším přepisu čínštiny do latinky, jež reflektoval výslovnost slova v [[Nankingský dialekt|nankingském dialektu]]. Přepis názvu města, reflektující výslovnost v současné [[Standardní čínština|standardní čínštině]], je ve [[Standardní česká transkripce čínštiny|standardní české transkripci čínštiny]] ''Pej-ťing'', a v [[pchin-jin]]u, oficiálním systému romanizace čínštiny do latinky, je ''Beijing''. [174] => [175] => Jednoznaková zkratka pro Peking, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 京.{{Citace elektronického periodika [176] => | příjmení = [177] => | autor = Zeus Zou [178] => | titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations [179] => | periodikum = www.thebeijinger.com [180] => | url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces [181] => | datum vydání = 2020-05-11 [182] => | jazyk = en [183] => | datum přístupu = 2022-09-12 [184] => }} Oficiální zkratka Pekingu v [[Latinka|latinském písmu]] je BJ.{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen [186] => | periodikum = www.cottongen.org [187] => | url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces [188] => | datum přístupu = 2022-09-12 [189] => }} [190] => [191] => == Historie == [192] => {{Podrobně|Dějiny Pekingu}} [193] => [194] => === Raná historie === [195] => Prvním opevněným městem na území dnešního Pekingu byl [[Ťi-čcheng (Peking)|Ťi-čcheng]] („město Ťi“), hlavní město starověkého [[Ťi (stát)|státu Ťi]] existujícího v období [[dynastie Čou]].{{Citace monografie [196] => | příjmení = Haw [197] => | jméno = Stephen G. [198] => | titul = Beijing: a concise history [199] => | vydavatel = Routledge [200] => | místo = Abingdon, Oxon [201] => | rok vydání = 2007 [202] => | počet stran = xi, 212 [203] => | strany = 19–20 [204] => | isbn = 978-0-203-96861-1 [205] => | isbn2 = 0-203-96861-1 [206] => | oclc = 85770905 [207] => | ref = Haw 2007 [208] => }} Za datum založení Ťi-čchengu je považován rok [[1045 př. n. l.]], přičemž od tohoto data se počítá výročí založení samotného Pekingu.{{Citace monografie [209] => | příjmení = Guo [210] => | jméno = Qian [211] => | titul = Beijing: geography, history, and culture [212] => | vydavatel = ABC-CLIO [213] => | místo = Santa Barbara, California [214] => | rok vydání = 2020 [215] => | počet stran = xxxvii, 303 [216] => | strany = xiii [217] => | isbn = 978-1-4408-6805-4 [218] => | isbn2 = 1-4408-6805-0 [219] => | oclc = 1129399225 [220] => | ref = Guo 2020 [221] => }} Podle historických záznamů [[Wu-wang|král Wu]] z dynastie Čou ustanovil jako vládce státu Ťi potomky [[Žlutý císař|Žlutého císaře]] poté, co svrhnul [[Šang|dynastii Šang]]. Následně někdy mezi [[11. století př. n. l.|11.]] a [[8. století př. n. l.|8. stoletím př. n. l.]], během tzv. období [[Západní Čou]], byl stát Ťi dobyt svým rivalem, větším a silnějším [[Jen (stát)|státem Jen]]. V polovině období dynastie Čou poté stát Jen přesunul své hlavní město právě do [[Ťi-čcheng (Peking)|Ťi-čchengu]]. [222] => [223] => === Rané císařské období === [224] => Roku [[226 př. n. l.]] byl [[Ťi-čcheng (Peking)|Ťi-čcheng]], a o pár let později i celý stát Jen, dobyt [[Čchin (stát)|státem Čchin]]. Po sjednocení Číny prvním císařem [[Čchin Š’-chuang-ti]] roku [[221 př. n. l.]] a vzniku [[dynastie Čchin]] byl Ťi-čcheng určen jako správní sídlo [[komandérie Kuang-jang]]. Město se nacházelo na křižovatce dvou významných cest a sloužilo jako spojnice se severovýchodními částmi říše. Roku [[215 př. n. l.]] císař [[Čchin Š’-chuang-ti]] navštívil Ťi-čcheng během své čtvrté inspekční cesty po císařství.{{Sfn|Haw 2007|s=22–23}} [225] => [226] => Během následující [[dynastie Chan]] byl Ťi-čcheng i nadále sídlem, proměnlivě království či komandérie Jen, nebo království či komandérie Kuang-jang. Roku [[106 př. n. l.]], se zavedením nové úrovně správního členění, tzv. [[Kraje v Číně|krajů ''čou'']], se Ťi-čcheng stal součástí [[Jou-čou (starověká Čína)|Jou-čou]] (tedy „kraje Jou“),{{Sfn|Haw 2007|s=24}} a zároveň sídlem krajského guvernéra.{{Sfn|Guo 2020|s=28}} V této době Ťi-čcheng zůstal krajským, i když významným, městem na severovýchodní hranici. Pád [[dynastie Chan]] v roce [[220]] znamenal počátek více než tři století trvající chaotické epochy v severní Číně.{{Sfn|Guo 2020|s=28}} Během [[období tří říší]] Ťi-čcheng ovládali různí vojevůdci – [[Kung-sun Can]], [[Jüan Šao]], a nakonec [[Cchao Cchao]] a [[Cchao Pchi]] se svou [[Říše Wej|říší Cchao Wej]], načež po znovusjednocení Číny roku [[280]] se stal součástí [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]].{{Sfn|Haw 2007|s=26}} Město dále negativně zasáhla občanská válka v letech 291–306, tzv. [[nepokoje osmi knížat]], během níž došlo ke kolapsu ekonomiky a společenského řádu v celé severní Číně. Oslabení říše využily nečínské kočovné kmeny, které během tzv. [[Povstání pěti barbarských kmenů]] vtrhly do oblasti a zapříčinily vleklý konflikt, včetně drancování, hladomoru a genocidy. S úprkem milionů uprchlíků z oblasti se populační a ekonomické centrum Číny přesunulo na jih.{{Sfn|Guo 2020|s=28}} [227] => [228] => === Dynastie Suej a Tchang === [229] => Po znovusjednocení Číny [[Dynastie Suej|dynastií Suej]] roku [[581]] se město stalo nejvýznamnějším centrem na severovýchodní hranici říše; město sloužilo zejména jako opěrný bod, z nějž byly podnikány mnohé vojenské expedice do stepí a dále na severovýchod. Kvůli zásobování těchto vojenských operací nechal císař [[Jang-ti (Suej)|Jang-ti]] na počátku [[7. století]] vybudovat [[Velký kanál]] spojující Ťi-čcheng s úrodnou oblastí delty řeky [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]] na jihu. Z Ťi-čchengu byla poté také vedena tři vojenská tažení proti korejskému království [[Kogurjŏ]], jejichž neúspěch stál za pádem [[dynastie Suej]].{{Sfn|Guo 2020|s=29}} [230] => [231] => Za [[dynastie Tchang]] město Ťi, v té době také známé jako Jou-čou, obdobně sloužilo jako základna pro vojenské tažení na [[Korejský poloostrov]] roku 644 a bylo sídlem největšího posádkového obvodu, Fan-jang, se stálou armádou čítající 90 tisíc vojáků. Roku 696 byl dostavěn první buddhistický chrám ve městě, [[chrám Fa-jüan]], který nechal vybudovat tchangský císař [[Tchaj-cung]] na památku padlým ve válce. Druhá polovina dynastie Tchang byla ve znamení ekonomického úpadku a politické fragmentace. Devastující důsledky pro město, i pro celou Čínu, mělo [[povstání An Lu-šana]], generála v čele pohraničních posádek ve Fan-jangu, v letech 755–763. Po zbytek trvání [[Říše Tchang|tchangské říše]] bylo město během bojů mezi jednotlivými vojevůdci opakovaně zničeno a obnoveno. Ze severu do oblasti také začínaly pronikat barbarské kmeny.{{Sfn|Guo 2020|s=29–30}} [232] => === Rozmach za dynastií Liao a Ťin === [233] => [[Soubor:People's Republic of China Beijing Tianningsi Tianing Temple David McBride Photography-0045 03.jpg|náhled|Pagoda [[Chrám Tchien-ming|chrámu Tchien-ming]], vybudovaného na počátku 12. století za [[Říše Liao|dynastie Liao]].|315x315pixelů]]Po zániku [[říše Tchang]], během éry [[Pět dynastií a deset říší|Pěti dynastií a deseti říší]], bylo město součástí říše císaře [[Š’ Ťing-tchang]]a z dynastie [[Pozdní Ťin (Pět dynastií)|Pozdní Ťin]] a následně [[Kitani|kitanské]] [[říše Liao]]. Kitánci z dynastie Liao poté z města učinili jedno ze svých hlavních měst a vzhledem k jeho poloze na jihu jejich říše jej roku 938 pojmenovali Nan-ťing („Jižní hlavní město“). V té době zde žilo téměř tři sta tisíc obyvatel a jednalo se o největší město říše Liao, a představovalo tedy i významný zdroj příjmů.{{Sfn|Guo|s=30–31}} Vzhledem k faktickému odříznutí regionu od zbytku Číny a útlumu obchodní výměny se ve městě také rozvíjel průmysl a probíhala výroba tradičně importovaných produktů, včetně porcelánu a hedvábí. V okolí vzkvétalo zemědělství a v pobřežních oblastech východně od města probíhala výroba [[Mořská sůl|soli]], významné obchodní komodity.{{Sfn|Haw 2007|s=38}} [234] => [235] => Roku 1122 říši Liao a město samotné dobyla nová, [[Džürčeni|džürčenská]] [[Říše Ťin (1115–1234)|dynastie Ťin]]. Ta město nejprve vrátila čínské [[Říše Sung|říši Sung]], ale již o tři roky později jej znovu dobyla a přejmenovala na Jen-ťing. Poté, co roku 1152 [[Wan-jen Liang]] zavraždil ťinského císaře a titul si uzurpoval, bylo hlavní město říše Ťin přesunuto do Jen-ťingu a přejmenováno na [[Čung-tu]] („Střední hlavní město“). [[Wan-jen Liang]] zmobilizoval stovky tisíc vojáků a dělníků na výstavbu nového města Čung-tu, přičemž na místo byl přemísťován i stavení materiál z rozebraných paláců z [[Kchaj-feng]]u, hlavního města říše [[Severní Sung]], které [[Džürčeni]] vyplenili roku 1126. Za dynastie Ťin byly také zrekonstruovány a rozšířeny vodní kanály a město zažilo populační a ekonomický rozmach. Jako vládní, ekonomické a společenské centrum s rozvíjející se vysokou kulturou bylo srovnatelné s [[Chang-čou|Lin-anem]], hlavním městem [[Jižní Sung|říše Jižní Sung]].{{Sfn|Guo 2020|s=32}} [236] => [237] => Roku 1214 se před branami [[Čung-tu]] ocitla nepřátelská [[Mongolové|mongolská]] armáda vedená [[Čingischán]]em. Město se podařilo zachránit jen díky úplatě Mongolů zlatem, stříbrem, hedvábím a tisíci koňmi a zajatci. Během několika málo měsíců poté císař Čung-tu opustil a přesunul hlavní město [[Říše Ťin (1115–1234)|říše Ťin]] dále na jih, do [[Kchaj-feng]]u. Roku 1215 se mongolské vojsko vrátilo, přičemž podruhé již město, nyní opět zvané Jen-ťing, ušetřeno nebylo. Paláce byly spáleny, město vydrancováno a po několik dalších desítek let zůstalo v žalostném stavu. Zbývající obyvatelstvo navíc neslo břímě vysokých daní.{{Sfn|Haw 2007|s=43–44}} [238] => [239] => === Dynastie Jüan === [240] => Poté, co Čingischánův vnuk [[Kublaj]] dokončil dobytí celé Číny, se roku 1264 rozhodl z Jen-ťingu učinit císařskou rezidenci, načež město bylo opět přejmenováno na Čung-tu. O dva roky později bylo rozhodnuto o výstavbě nového města a práce začaly v roce 1267. Nové hlavní město bylo pojmenovánu [[Chánbalik|Ta-tu]], neboli „Velké hlavní město“, zatímco Mongolům bylo známé pod název [[Chánbalik]].{{Sfn|Haw 2007|s=45–46}} Roku 1274 do města [[Kublaj]]chán přesunul svůj dvůr a již o dekádu později v [[Chánbalik|Ta-tu]] žilo zhruba 400 tisíc obyvatel. Kvůli zásobování města byl také vybudován nový [[Velký kanál]], který zkrátil původní, místy již vyschlý a neužívaný, suejský kanál o tři sta mil. Do současné podoby bylo rozšířeno [[jezero Tchaj-jie]], kolem nějž stály císařské paláce. Město se v této době stalo významným obchodním centrem a hlavním městem celé Číny.{{Sfn|Guo 2020|s=34–39}} [241] => [242] => Město ve druhé polovině 70. let a v 80. letech 13. století navštívil a zaznamenal benátský kupec [[Marco Polo]].{{Citace monografie [243] => | příjmení = Haw [244] => | jméno = Stephen G. [245] => | titul = Marco Polo's China: a Venetian in the realm of Khubilai Khan [246] => | vydavatel = Routledge [247] => | místo = London [248] => | počet stran = vii, 214 [249] => | isbn = 0-203-60690-6 [250] => | isbn2 = 978-0-203-60690-2 [251] => | oclc = 77564494 [252] => }} Roku 1294 do [[Chánbalik]]u dorazil [[Jan z Montecorvina]], italský františkánský misionář, který se následně stal prvním římskokatolickým arcibiskupem Chánbaliku, resp. Pekingu, a byl jím až do své smrti roku 1328.{{Citace monografie [253] => | příjmení = Camps [254] => | jméno = Arnulf [255] => | titul = Studies in Asian mission history, 1956-1998 [256] => | vydavatel = Brill [257] => | místo = Leiden [258] => | počet stran = xii, 337 [259] => | strany = 181–185 [260] => | isbn = 1-4175-3671-3 [261] => | isbn2 = 978-1-4175-3671-9 [262] => | oclc = 56480144 [263] => }} Roku 1325 do města doputoval také františkán [[Odorik z Pordenone|Oldřich, Čech z Pordenone]] a strávil tam tři roky.{{Citace elektronické monografie [264] => | příjmení = Špalková [265] => | jméno = Barbora [266] => | titul = Oldřich Čech z Pordenone čili Furlánska [267] => | url = http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze05/referaty/spalkova_odorico_z_pordenone.pdf [268] => | vydavatel = Univerzita Karlova v Praze [269] => | místo = Praha [270] => | datum vydání = 2005 [271] => | datum přístupu = 2022-09-15 [272] => }}Oldřich (někdy také Odorik), ač narozen poblíž [[Pordenone]], byl synem českého žoldnéře ve službách krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], jenž pordenonskému panství v letech 1269–1276 vládl. [273] => [274] => === Dynastie Ming === [275] => [[Soubor:The Forbidden City - View from Coal Hill.jpg|náhled|460x460pixelů|Panoráma [[Zakázané město|Zakázaného města]] z [[Park Ťing-šan|parku Ťing-šan]]]] [276] => Postupný úpadek mongolské [[dynastie Jüan]] byl umocněn [[Povstání rudých turbanů|povstáním rudých turbanů]], které vypuklo v polovině 14. století. [[Ču Jüan-čang]], vůdce povstání, v roce 1368 podnikl tažení na sever a dobyl [[Chánbalik|Ta-tu]]. Později téhož roku se stal císařem [[Chung-wu]] a započal tak vládu [[dynastie Ming]]. Novým hlavním městem se stal [[Nanking]], zatímco původní jüanské hlavní město Ta-tu, či [[Chánbalik]], bylo přejmenováno na Pej-pching, neboli „Severní mír“.{{Sfn|Guo 2020|s=39}} Krátce poté bylo opraveno městské opevnění a postaveny nové hradby, přičemž město v té době zaujímalo menší rozlohu než jüanské Ta-tu. Pej-pching se stal sídlem knížectví Jen, přičemž titul [[Kníže z Jen|knížete z Jen]] byl udělen císařovu čtvrtému synovi, [[Ču Ti]]mu. Roku 1402 se Ču Ti stal císařem [[Jung-le]], načež se rozhodl přesunou hlavní město z Nan-kingu na sever. Roku 1403 byl Pej-pching přejmenován na Pej-ťing (tedy jeho nynější název, Peking) a stal se hlavním městem [[Říše Ming|mingské říše]].{{Sfn|Haw 2007|s=55–57}} [277] => [278] => V roce 1406 začala rozsáhlá rekonstrukce města a císařských paláců; během patnácti let se na projektu podílelo přes milion dělníků. Bylo vybudováno úřednické Císařské město a uprostřed něj slavné [[Zakázané město]], dále [[Brána Nebeského klidu]], byl zvětšen umělý pahorek [[Ťing-šan (park)|Ťing-šan]], [[jezero Tchaj-jie]] bylo rozděleno na tři části a celé město nově mělo trojí hradby. Práce byly dokončeny roku 1420, načež bylo město prohlášeno za první z hlavních měst a přesunuly se do něj i úřady a císařský dvůr. Zároveň proběhla i rozsáhlá rekonstrukce [[Velký kanál|Velkého kanálu]], skrze který bylo celé město zásobováno.{{Sfn|Haw 2007|s=57–58}} V roce 1448 v Pekingu žilo zhruba 960 tisíc obyvatel a další 2,19 miliony žily v okolní oblasti. Vzhledem k pokračujícímu růstu předměstí byly roku 1553 kolem jižní části Vnějšího města postaveny nové hradby. V letech 1425–1635 byl Peking největší městem na světě. V letech 1472–1644 byla mingskými císaři také rekonstruována a – zejména v oblasti Pekingu – zesilována [[Velká čínská zeď]], která oblast bránila před útočníky ze severu.{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Beijing History: Old Names, Timeline [280] => | periodikum = www.chinahighlights.com [281] => | url = https://www.chinahighlights.com/beijing/history.htm [282] => | jazyk = en [283] => | datum přístupu = 2022-09-16 [284] => }} [285] => [286] => Na počátku 17. století začali přes Velkou čínskou zeď pronikat [[Mandžuové]] a mnohokrát dosáhli až k okolí Pekingu. Roku 1629 město dokonce několik měsíců obléhali. Zánik mingské říše nastal roku 1644, kdy po mnohaletém povstání jedna ze vzbouřeneckých armád vedená [[Li C’-čcheng]]em dobyla Peking. Mingský generál [[Wu San-kuej]] na to ale reagoval spojenectvím s [[Mandžuové|mandžuskou]] [[Dynastie Čching|dynastií Čching]], jejímž armádám otevřel brány Velké čínské zdi. Společně poté nejen potlačili povstalce, ale dobyli celou Čínu.{{Sfn|Guo 2020|s=47}} [287] => [288] => === Moderní dějiny === [289] => K významným změnám došlo zejména za posledního půl století. Komunisté významně přetvořili město k obrazu svému, strhli mnoho oslavných oblouků, zbourali vnější hradby, vystavěli široké bulváry a moderní sídliště. Stará tradiční zástavba byla již z velké části zlikvidována a v tomto trendu se navíc stále ještě pokračuje. Přelomové v historii města byly [[Letní olympijské hry 2008]]; Peking byl z velké části přebudován, vznikly nové čtvrti, nové trasy [[Metro v Pekingu|metra]] a samozřejmě i sportoviště. Peking se zároveň stane jediným městem, které bude pořádat letní i zimní olympijské hry. Neboť v roce 2022 se budou [[Zimní olympijské hry 2022|XXIV. zimní olympijské hry]] konat právě Pekingu. [290] => [291] => == Geografie == [292] => === Poloha === [293] => [[Soubor:Beijing smog comparison August 2005.png|náhled|300px|Silné znečištění ovzduší má za následek rozsáhlý smog. Tyto fotografie, pořízené v srpnu 2005, ukazují rozdíly v kvalitě ovzduší ve městě.]] [294] => Peking leží na severovýchodě [[Čína|Číny]], téměř úplně obklopen provincií [[Che-pej]], jen na jihovýchodní straně hraničí s městem [[Tchien-ťin]], dalším ze čtveřice statutárních měst, postavených na roveň provinciím. Vlastní město se rozkládá v rovinaté krajině 150 km od pobřeží [[Pochajská zátoka|Pochajské zátoky]], v průměrné nadmořské výšce 63 m. Jestliže střední a jihovýchodní část městské provincie je rovinatá, s nejnižším místem 44 m nad úrovní moře, na západním a severním pomezí se zvedají hory, dosahující v [[Západní hory|Si-šan]] – ''„Západních horách“'' – vrcholem ''Min-šang'' 2 303 m. Vysoké jsou i další hory, například ''Chaj-tchuo-šan'' na severozápadě má 2241 m a ''Wu-ling-šan'' na severovýchodě 2116 m. [295] => [296] => === Vodstvo === [297] => Na rozdíl od ostatních významných čínských měst Peking neleží na žádném velkém vodním toku. Z větších řek na území provincie stojí za zmínku [[Jung-ting-che|Jung-ting]] a zejména [[Čchao-paj]], na níž byla 90 km severovýchodně od města vybudována přehradní nádrž [[Min-čün]], zásobující Peking pitnou vodou. [298] => [299] => === Podnebí === [300] => I přes nevelkou vzdálenost od moře je podnebí [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] s mrazivou zimou, kterou způsobuje sibiřská [[anticyklóna]], suchým a prašným jarem, horkým vlhkým létem pod vlivem jižního [[monzun]]u a suchým mírným podzimem. Roční průměr teploty je 11 °C (-4 °C v lednu, 26 °C v červenci), z průměrného úhrnu [[Srážky|srážek]] 620 mm spadne většina během letních měsíců. Nejvhodnější dobou k návštěvě města je září a říjen. [301] => [302] => Vážným problémem je znečištění ovzduší. I když se s plošnou asanací starých přízemních domků, vytápěných uhlím, snižuje množství emisí způsobených topením, prudký rozvoj individuálního motorismu nedává v tomto směru mnoho nadějí na celkové výrazné zlepšení. [303] => [304] => === Flóra a fauna === [305] => Mezi městské stromy patří [[zeravec východní]] (''Platycladus orientalis'') a [[jerlín japonský]] (''Sophora japonica''). Městskými květinami jsou [[chryzantéma]] (''Chrysanthemum morifolium'') a [[čínská růže]] (''Rosa chinensis''). [306] => [307] => == Administrativní členění == [308] => Peking se člení na 16 [[městské obvody Čínské lidové republiky|městských obvodů]]. Historické jádro město tvoří obvody [[Tung-čcheng]] a [[Si-čcheng]], k širšímu centru patří obvody [[Š'-ťing-šan]], [[Chaj-tien (Peking)|Chaj-tien]], [[Čchao-jang (Peking)|Čchao-jang]] a [[Feng-tchaj (Peking)|Feng-tchaj]]. Periferii města tvoří obvody [[Men-tchou-kou]], [[Fang-šan (Peking)|Fang-šan]], [[Tchung-čou (Peking)|Tchung-čou]], [[Šun-i]], [[Čchang-pching (Peking)|Čchang-pching]], [[Ta-sing]], [[Chuaj-žou]], [[Pching-ku]], [[Jen-čching]] a [[Mi-jün]]. [309] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [310] => |+Administrativní členění Pekingu [311] => !'''Mapa''' [312] => !{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}}{{cite web|url=http://www.stats.gov.cn/tjbz/cxfldm/2011/index.html|script-title=zh:国家统计局统计用区划代码|publisher=National Bureau of Statistics of the People's Republic of China|access-date=24 November 2015|archive-date=5 April 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130405092331/http://www.stats.gov.cn/tjbz/cxfldm/2011/index.html|url-status=dead}} [313] => !Název [314] => !Rozloha
{{Malé|(km²)}} [315] => !Počet obyvatel {{Citace elektronického periodika [316] => | titul = Beijing Statistical Yearbook 2021 [317] => | periodikum = nj.tjj.beijing.gov.cn [318] => | vydavatel = Beijing Municipal Bureau of Statistics [319] => | url = http://nj.tjj.beijing.gov.cn/nj/main/2021-tjnj/zk/indexeh.htm [320] => | datum přístupu = 2022-09-09 [321] => }}
{{Malé|(2020)}} [322] => !PSČ [323] => |- [324] => | rowspan="18" |
{{Image label begin|image=Administrative Division Beijing.svg|width=600|link=}} [325] => {{Image label|x=294|y=420|scale=600/600|text=[[Tung-čcheng|{{small|'''Tung-čcheng'''}}]]}} [326] => {{Image label|x=240|y=420|scale=600/600|text=[[Si-čcheng|{{small|'''Si-čcheng'''}}]]}} [327] => {{Image label|x=286|y=388|scale=600/600|text=[[Čchao-jang (Peking)|'''Čchao-jang''']]}} [328] => {{Image label|x=230|y=440|scale=600/600|text=[[Feng-tchaj (Peking)|'''Feng-tchaj''']]}} [329] => {{Image label|x=195|y=405|scale=600/600|text=[[Š’-ťing-šan|{{small|'''Š’-ťing-šan'''}}]]}} [330] => {{Image label|x=230|y=375|scale=600/600|text=[[Chaj-tien (Peking)|'''Chaj-tien''']]}} [331] => {{Image label|x=90|y=380|scale=600/600|text=[[Men-tchou-kou|'''Men-tchou-kou''']]}} [332] => {{Image label|x=120|y=490|scale=600/600|text=[[Fang-šan (Peking)|'''Fang-šan''']]}} [333] => {{Image label|x=350|y=460|scale=600/600|text=[[Tchung-čou (Peking)|'''Tchung-čou''']]}} [334] => {{Image label|x=360|y=335|scale=600/600|text=[[Šun-i|'''Šun-i''']]}} [335] => {{Image label|x=200|y=310|scale=600/600|text=[[Čchang-pching (Peking)|'''Čchang-pching''']]}} [336] => {{Image label|x=270|y=500|scale=600/600|text=[[Ta-sing|'''Ta-sing''']]}} [337] => {{Image label|x=320|y=205|scale=600/600|text=[[Chuaj-žou|'''Chuaj-žou''']]}} [338] => {{Image label|x=465|y=310|scale=600/600|text=[[Pching-ku|'''Pching-ku''']]}} [339] => {{Image label|x=430|y=185|scale=600/600|text=[[Mi-jün|'''Mi-jün''']]}} [340] => {{Image label|x=185|y=210|scale=600/600|text=[[Jen-čching|'''Jen-čching''']]}} [341] =>
[342] => |'''110000''' [343] => |'''Peking''' [344] => |'''16406,16''' [345] => |'''21 893 095''' [346] => |'''100000''' [347] => |- [348] => ! colspan="5" |[[Městské obvody v Číně|Městské obvody]] [349] => |- [350] => |110101 [351] => |[[Tung-čcheng]] [352] => |41,82 [353] => |708 829 [354] => |100000 [355] => |- [356] => |110102 [357] => |[[Si-čcheng]] [358] => |50,33 [359] => |1 106 214 [360] => |100000 [361] => |- [362] => |110105 [363] => |[[Čchao-jang (Peking)|Čchao-jang]] [364] => |454,78 [365] => |3 452 460 [366] => |100000 [367] => |- [368] => |110106 [369] => |[[Feng-tchaj (Peking)|Feng-tchaj]] [370] => |305,53 [371] => |2 019 764 [372] => |100000 [373] => |- [374] => |110107 [375] => |[[Š’-ťing-šan]] [376] => |84,38 [377] => |567 851 [378] => |100000 [379] => |- [380] => |110108 [381] => |[[Chaj-tien (Peking)|Chaj-tien]] [382] => |430,77 [383] => |3 133 469 [384] => |100000 [385] => |- [386] => |110109 [387] => |[[Men-tchou-kou]] [388] => |1447,85 [389] => |392 606 [390] => |102300 [391] => |- [392] => |110111 [393] => |[[Fang-šan (Peking)|Fang-šan]] [394] => |1994,73 [395] => |1 312 778 [396] => |102400 [397] => |- [398] => |110112 [399] => |[[Tchung-čou (Peking)|Tchung-čou]] [400] => |905,79 [401] => |1 840 295 [402] => |101100 [403] => |- [404] => |110113 [405] => |[[Šun-i]] [406] => |1019,51 [407] => |1 324 044 [408] => |101300 [409] => |- [410] => |110114 [411] => |[[Čchang-pching (Peking)|Čchang-pching]] [412] => |1342,47 [413] => |2 269 487 [414] => |102200 [415] => |- [416] => |110115 [417] => |[[Ta-sing]] [418] => |1036,34 [419] => |1 993 591 [420] => |102600 [421] => |- [422] => |110116 [423] => |[[Chuaj-žou]] [424] => |2122,82 [425] => |441 040 [426] => |101400 [427] => |- [428] => |110117 [429] => |[[Pching-ku]] [430] => |948,24 [431] => |457 313 [432] => |101200 [433] => |- [434] => |110118 [435] => |[[Mi-jün]] [436] => |2225,92 [437] => |527 683 [438] => |101500 [439] => |- [440] => |110119 [441] => |[[Jen-čching]] [442] => |1994,89 [443] => |345 671 [444] => |102100 [445] => |} [446] => [447] => == Politika == [448] => {{Podrobně|Představitelé Pekingu}}{{Sloupce-začátek|šířka=100%}}'''Starostové Pekingu''' {{Malé|(od roku 1948)}}
[449] => # [[Je Ťien-jing]] (1948 – 1949) [450] => # [[Nie Žung-čen]] (1949 – 1951) [451] => # [[Pcheng Čen]] (1951 – 1966) [452] => # [[Wu Te]] (1966 – 1967) [453] => # [[Sie Fu-č’]] (1967 – 1972) [454] => # [[Wu Te]] (1972 – 1978) [455] => # [[Lin Chu-ťia]] (1978 – 1981) [456] => # [[Ťiao Žuo-jü]] (1981 – 1983) [457] => # [[Čchen Si-tchung]] (1983 – 1993) [458] => # [[Li Čchi-jen]] (1993 – 1996) [459] => # [[Ťia Čching-lin]] (1996 – 1999) [460] => # [[Liou Čchi]] (1999 – 2003) [461] => # [[Meng Süe-nung]] (2003) [462] => # [[Wang Čchi-šan]] (2003 – 2007) [463] => # [[Kuo Ťin-lung]] (2007 – 2012) [464] => # [[Wang An-šun]] (2012 – 2016) [465] => # [[Chaj Čchi]] (2016 – 2017) [466] => # [[Čchen Ťi-ning]] (2017 – 2022) [467] => # [[Jin Jung]] (2022 – ''úřadující'') [468] => {{Sloupce-nový}} [469] => '''Tajemníci pekingského městského výboru KS Číny'''
[470] => # [[Pcheng Čen]] (1948 – 1966) [471] => # [[Li Süe-feng]] (1966 – 1967) [472] => # [[Sie Fu-č’]] (1971 – 1972) [473] => # [[Wu Te]] (1972 – 1978) [474] => # [[Lin Chu-ťia]] (1978 – 1981) [475] => # [[Tuan Ťün-i]] (1981 – 1984) [476] => # [[Li Si-ming]] (1984 – 1992) [477] => # [[Čchen Si-tchung]] (1992 – 1995) [478] => # [[Wej Ťien-sing]] (1995 – 1997) [479] => # [[Ťia Čching-lin]] (1997 – 2002) [480] => # [[Liou Čchi]] (2002 – 2012) [481] => # [[Kuo Ťin-lung]] (2012 – 2017) [482] => # [[Chaj Čchi]] (2017 – 2022) [483] => # [[Jin Li]] (2022 – ''úřadující'') [484] => {{Sloupce-nový}} [485] => '''Předsedové pekingkého městského výboru v [[Čínské lidové politické poradní shromáždění|ČLPPS]]'''
[486] => # [[Liou Žen]] (1955 – 1967) [487] => # [[Ting Kuo-jü]] (1977 – 1979) [488] => # [[Čao Pcheng-fej]] (1979 – 1983) [489] => # [[Liou Tao-šeng]] (1983 – 1985) [490] => # [[Fan Ťin]] (1985 – 1986) [491] => # [[Paj Ťie-fu]] (1986 – 1993) [492] => # [[Wang Ta-ming]] (1993 – 1998) [493] => # [[Čchen Kuang-wen]] (1998 – 2003) [494] => # [[Čcheng Š’-e]] (2003 – 2006) [495] => # [[Jang An-ťiang]] (2006 – 2011) [496] => # [[Wang An-šun]] (2011 – 2013) [497] => # [[Ťi Lin]] (2013 – 2022) [498] => # [[Wej Siao-tung]] (2022 – ''úřadující'') [499] => {{Sloupce-nový}} [500] => '''Předsedové stálého výboru Pekingského shromáždění lidových zástupců'''
[501] => # [[Ťia Tching-san]] (1979 – 1983) [502] => # [[Čao Pcheng-fej]] (1983 – 1993) [503] => # [[Čang Ťien-min]] (1993 – 2001) [504] => # [[Jü Ťün-po]] (2001 – 2007) [505] => # [[Tu Te-jin]] (2007 – 2017) [506] => # [[Li Wej]] (2017 – ''úřadující'') [507] => {{Sloupce-konec}} [508] => [509] => == Pamětihodnosti == [510] => [[Soubor:GreatWall6.jpg|náhled|vlevo|Zbytky [[Velká čínská zeď|velké čínské zdi]] v horách na sever od města]] [511] => Peking se rozprostírá podél neviditelné severojižní osy, která tvoří zároveň páteř města. [512] => Tvoří ji Chrám nebes na jihu, dále náměstí Tian'anmen, Zakázané město a park Jingshan, a Bubnová a Zvonová věž na severu. [513] => [[Soubor:Plán Pekingu.jpg|náhled|250px|Mapa Pekingu mezi světovými válkami]] [514] => [515] => === Zakázané město === [516] => [[Zakázané město]] bylo sídlem [[císař]]ů od [[15. století]], kdy jej císař [[Jung-le]] nechal postavit. Většina dochovaných budov však pochází až z [[18. století]]. Reprezentovalo vzdáleného a nedotknutelného [[císař]]e. Od ostatních částí města bylo odděleno mohutnými příkopy a hradbami. Směl se tu zdržovat jen císař s doprovodem, ostatním smrtelníkům sem byl vstup pod hrozbou smrti přísně zakázán po dobu pěti set let. Město bylo domovem 24 císařů dvou dynastií – [[Ming]] a [[Čching]]. [517] => [518] => Na stavbu bylo povoláno roku [[1406]] milión dělníků císařem [[Jung-le]]. Náklady byly nesmírné. Stavba města byla dokončena roku [[1420]]. Město má čtvercový půdorys a za jeho 12,5 m vysokými zdmi není jediná budova jak bylo zvykem na západě, ale soubor vícero síní, paláců a chrámů propojených průchody a chodbami. Podle legendy je v komplexu 9,999 místností. Vzhledem k tomu, že město bylo postaveno ze dřeva, neustále mu hrozil požár. V [[17. století]] jej zapálili Mandžuové, kteří pak založili dynastii Čching. Poté jej vyplenili Japonci, a stejně se zachoval i [[Kuomintang]] - čínští nacionalisté, kteří v roce 1949 uprchli na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Během opojení [[Kulturní revoluce|Kulturní revolucí]] pak byl celý komplex málem rozmetán. [519] => [520] => Jelikož tradiční čínská architektura pracuje spíše s horizontálními než vertikálními liniemi, budovy Zakázaného města jsou sice nevysoké, ale prostor kolem nich doslova bere dech. [521] => [522] => === Náměstí Nebeského klidu === [523] => Jižně od Zakázaného města leží [[Náměstí Nebeského klidu]] (Tian'anmen Guangchang), na němž v roce 1949 budoucí čínský vládce a [[Diktatura|diktátor]] [[Mao Ce-tung]] vyhlásil [[Čína|Čínskou lidovou republiku]]. [524] => [525] => Na severní straně jej uzavírá [[Brána Nebeského klidu]] (Tian'anmen) na níž je umístěn portrét Mao Ce-tunga. Uprostřed náměstí stojí památník Lidových hrdinů z roku 1958, v jižní polovině pak [[Mao Ce-tungovo mauzoleum]] dokončené v roce 1977. Na jižním okraji stojí [[Brána Správného světla]] (Zhengyangmen), jinak také Přední brána (Qianmen), a [[Šípová věž]] (Jian Lou), které byly kdysi propojeny okrouhlou hradbou. Západní straně vévodí [[Velká síň lidu]] (Renmin Dahui Tang) neboli čínský parlament. Na východě pak stojí [[Čínské národní muzeum]]. [526] => [527] => V noci ze 3. na 4. června 1989 na náměstí čínská armáda brutálně [[Masakr na náměstí Nebeského klidu|zakročila proti demonstrujícím studentům]]. Vojáci si proráželi cestu pomocí tanků, obrněných vozidel a střelbou z automatických zbraní. Vojenský zákrok na pekingském náměstí Tchien-an-men proti čínským studentům, kteří demonstracemi a hladovkami volali po širší demokratizaci země, pro Čínu znamenal několikaletou ztrátu kreditu v zahraničí a její vnitropolitický vývoj ovlivňuje dodnes. Masakr si tehdy vyžádal nejméně 1 300 obětí. Tak skončilo šest neklidných neděl, během kterých statisíce lidí prostřednictvím demonstrací a hladovek volaly po větší demokratizaci země. [528] => [529] => === Chrám nebes === [530] => [[Soubor:SA Temple of Heaven.jpg|náhled|[[Chrám nebes]], symbol Pekingu]] [531] => Na jih od náměstí Nebeského klidu se uprostřed rozlehlého parku nachází [[Chrám nebes]] (Tian Tan). Jeho severní část je polokruhovitá na počest nebes, zatímco jižní je čtvercová na počest země. S výstavbou se započalo roku 1406 a trvala 14 let. [532] => [533] => Nachází se zde několik staveb - [[Kruhový oltář]] (Yuanqiu Tan), [[Síň Císařské krypty nebes]] (Huangqiong Yu), [[Síň Zdrženlivosti]] (Zhai Gong), [[Kancelář Božské hudby]] (Shenyue Shu), ale tou nejznámější je [[Síň Modliteb za dobrou úrodu]]. Je to 38 m vysoká třípatrová kruhová stavba s modrou střechou, korunovaná zlacenou kulovou makovicí; skvost tradiční staré čínské [[architektura|architektury]]. Čtyři hlavní pilíře znázorňují čtyři roční období a dvě řady po 12 sloupech znázorňují měsíce a rozdělení dne do dvouhodinových jednotek. [534] => [535] => Byl také místem konání nejvýznamnějších [[náboženství|náboženských]] slavností. Sloužil, což vyplývá už ze jména, k uctívání nebes. Od roku 1918 je přístupný veřejnosti. [536] => [537] => === Čínský letní palác === [538] => [[Císařský letní palác]] je vzdálený 20 kilometrů od metropole. Téměř 3/4 plochy letního paláce tvoří ručně vyhloubené jezero [[Kunming]], podél jeho břehu je krásná kolonáda. [539] => [540] => Součástí kolonády je průchod s přibližně 8 tisíci obrazy vyobrazenými na stavbě. Konec průchodu zdobí mramorová loď zaplacená z financí na modernizaci loďstva. Tuto loď si nechala postavit konkubína císaře, jenž vládla dlouhou dobu místo svého syna a následně synovce. Uprostřed jezera Kunming se nachází chrám draka, kde se prosí za hojnost úrody. Ostrov je spojen s kolonádou mramorovým mostem. [541] => [542] => === Další pamětihodnosti === [543] => V Pekingu lze dále navštívit například [[Čínská národní galerie|Čínskou národní galerii]] s asi 110 tisíci uměleckých děl. [544] => [545] => == Partnerská města == [546] => {{Sloupce|3|2= [547] => * {{Flagicon|Etiopie}} [[Addis Abeba]], [[Etiopie]] (2006) [548] => * {{flagicon|Alžírsko}} [[Alžír]], [[Alžírsko]] (2006) [549] => * {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Amsterdam]], [[Nizozemsko]] (1994) [550] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] (1990) [551] => * {{Flagicon|Kazachstán}} [[Astana]], [[Kazachstán]] [552] => * {{flagicon|Řecko}} [[Athény]], [[Řecko]] (2005) [553] => * {{flagicon|THA}} [[Bangkok]], [[Thajsko]] (1993) [554] => * {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] (1994) [555] => * {{flagicon|SRB}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] (1980) [556] => * {{flagicon|Belgie}} [[Brusel]], [[Belgie]] (1994) [557] => * {{flagicon|HUN}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] (2005) [558] => * {{flagicon|ARG}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] (1993) [559] => * {{flagicon|ROM}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] (2005) [560] => * {{flagicon|AUS}} [[Canberra]], [[Austrálie]] (2000) [561] => * {{flagicon|QAT}} [[Dauhá]], [[Katar]] (2008) [562] => * {{flagicon|Irsko}} [[Dublin]], [[Irsko]] (2011) [563] => * {{flagicon|JAR}} [[Gauteng]], [[Jihoafrická republika]] (1998) [564] => * {{flagicon|VIE}} [[Hanoj]], [[Vietnam]] (1994) [565] => * {{flagicon|Kuba}} [[Havana]], [[Kuba]] (2005) [566] => * {{flagicon|FIN}} [[Helsinky|Helsinki]], [[Finsko]] (2006) [567] => * {{flagicon|PAK}} [[Islámábád]], [[Pákistán]] (1992) [568] => * {{flagicon|Indonésie}} [[Jakarta]], [[Indonésie]] (1992) [569] => * {{flagicon|EGY}} [[Káhira]], [[Egypt]] (1990) [570] => * {{flagicon|DEN}} [[Kodaň]], [[Dánsko]] (2012) [571] => * {{Flagicon|Německo}} [[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] (1987) [572] => * {{flagicon|UKR}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] (1993) [573] => * {{flagicon|POR}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]] (2007) [574] => * {{flagicon|UK}} [[Londýn]], [[Spojené království]] (2006) [575] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]] (1985) [576] => * {{flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]] (2005) [577] => * {{flagicon|MEX}} [[Ciudad de México|Mexiko City]], [[Mexiko]] (2009) [578] => * {{flagicon|RUS}} [[Moskva]], [[Rusko]] (1995) [579] => * {{flagicon|USA}} [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]] (1980) [580] => * {{flagicon|IND}} [[Nové Dillí]], [[Indie]] (2013) [581] => * {{flagicon|PER}} [[Lima]], [[Peru]] (1983) [582] => * {{flagicon|CAN}} [[Ottawa]], [[Kanada]] (1999) [583] => * {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] (1987) [584] => * {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (2004) [585] => * {{flagicon|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]] (1986) [586] => * {{flagicon|Itálie}} [[Řím]], [[Itálie]] (1998) [587] => * {{Flagicon|Kostarika}} [[San José (Kostarika)|San José]], [[Kostarika]] (2009) [588] => * {{flagicon|CHI}} [[Santiago de Chile]], [[Chile]] (2007) [589] => * {{flagicon|BRA}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] (1999) [590] => * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] (1993) [591] => * {{Flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]] (2006) [592] => * {{flagicon|ALB}} [[Tirana]], [[Albánie]] (2008) [593] => * {{flagicon|Japonsko}} [[Tokio]], [[Japonsko]] (1979) [594] => * {{Flagicon|USA}} [[Washington D.C.]], [[Spojené státy americké]] (1984) [595] => * {{flagicon|Nový Zéland}} [[Wellington]], [[Nový Zéland]] (2006) [596] => }} [597] => [598] => == Galerie == [599] => [600] => Soubor:天安门夜景.jpg|[[brána Nebeského klidu]] [601] => Soubor:Meridan Gate.jpg|Poledníková brána [602] => Soubor:Forbidden City1.JPG|Síň Nejvyšší harmonie [603] => Soubor:Forbidden city 05.jpg|Síň Střední harmonie a Síň Udržující harmonie [604] => Soubor:Gugong.jpg|Palác Nebeské čistoty [605] => Soubor:BeijingTiananmenSquare.jpg|[[Náměstí Nebeského klidu]] [606] => Soubor:National People's Congress.JPG|Velká síň lidu [607] => Soubor:Jinianbei.jpg|[[památník Lidových hrdinů]] [608] => Soubor:Sunset of the Forbidden City 2006.JPG|Severovýchodní cíp Zakázaného města při západu slunce. [609] => Soubor:Beijing railway station-2005.JPG|[[Pekingské nádraží]] [610] => Soubor:Hutong 1 (Snowyowls).jpg|Tradiční pekingská zástavba – [[chu-tchung]] [611] => Soubor:Beijing northeast.jpg|Nové sídliště [612] => Soubor:AntijapaneseWarMemorialMuseum.jpg|Muzeum věnované [[Druhá čínsko-japonská válka|válce s Japonskem]] [613] => Soubor:Temple of Heaven, Beijing, China - 010 edit.jpg|Síň Modliteb za dobrou úrodu [614] => Soubor:Temple of Heaven, Beijing, China - 006.jpg|Síň Císařské krypty nebes [615] => [616] => [617] => == Odkazy == [618] => [619] => === Poznámky === [620] => [621] => [622] => === Reference === [623] => [624] => [625] => === Literatura === [626] => * [[Enrique Stanko Vráz]]: ''Čína'' (1904, také pod názvem ''Bílý ďábel v Pekingu'') [627] => * {{Citace monografie [628] => | příjmení = Mooney [629] => | jméno = Paul John [630] => | titul = Peking. Velký průvodce National Geographic [631] => | vydavatel = Computer Press [632] => | místo = Brno [633] => | rok = 2009 [634] => | isbn = 978-80-251-2192-4 [635] => | počet stran = 272 [636] => }} [637] => * {{Citace monografie [638] => | příjmení = Lukavec [639] => | jméno = Jan [640] => | titul = Zůstane vám navždy nepřístupno? : Peking. In Od českého Tokia k exotické Praze [641] => | vydavatel = Malvern [642] => | místo = Praha [643] => | rok = 2013 [644] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [645] => | počet stran = 317 [646] => }} [647] => [648] => === Související články === [649] => * [[pekingská opera]] [650] => * [[pekingská kachna]] [651] => * [[pekingské zelí]] [652] => * [[pekingský člověk]] [653] => * [[pekingský palácový psík]] [654] => [655] => === Externí odkazy === [656] => * {{Commonscat}} [657] => * {{Commons|北京}} [658] => * [http://www.mestasveta.cz/peking Peking na MěstaSvěta.cz – průvodce městem] [659] => * [http://dociny.info/mista-v-cine/peking Peking na stránkách DoČíny.info] {{Wayback|url=http://dociny.info/mista-v-cine/peking |date=20071015022131 }} [660] => * [https://web.archive.org/web/20080510122004/http://www.hunarovi.com/cina_pek.php Stručně k některým pamětihodnostem] [661] => * [http://www.fotopetr.webz.cz/uvod.htm Fotogalerie] {{Wayback|url=http://www.fotopetr.webz.cz/uvod.htm |date=20080121022131 }} [662] => * [https://web.archive.org/web/20071023213956/http://www.beijingpage.com/ Souhrn odkazů k Pekingu (anglicky)] [663] => [664] => {{Čína}} [665] => {{Hlavní města Asie}} [666] => {{Autoritní data}} [667] => {{Portály|Čína}} [668] => [669] => [[Kategorie:Peking| ]] [670] => [[Kategorie:Přímo spravovaná města v Číně]] [671] => [[Kategorie:Hlavní města v Asii]] [672] => [[Kategorie:Olympijská města]] [] => )
good wiki

Peking

Peking je hlavní město Čínské lidové republiky. S více než 21 miliony obyvatel je jedním z nejlidnatějších hlavních měst na světě, a po Šanghaji druhým nejlidnatějším městem v Číně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chánbalik','Jung-le','Ta-sing','Čchao-jang (Peking)','Pching-ku','Jen-čching','Ťi-čcheng (Peking)','Mandžuové','Šun-i','Čína','Feng-tchaj (Peking)','Čchang-pching (Peking)'

Čína

Jen-čching

Jung-le

Mandžuové

Pching-ku

Šun-i

Ta-sing