Array ( [0] => 15623112 [id] => 15623112 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Peregrinus [uri] => Peregrinus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=svatém Peregrinovi|stránka=Peregrín Laziosi}} [1] => [2] => '''Peregrinus''' byl cizinec ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]], svobodný člověk, ale bez [[Římské občanství|římského občanství]]. [3] => [4] => Původně byli všichni cizinci v římském státě označováni jako ''hostes'' (nepřátelé), až postupem doby a s navázáním obchodních styků s okolím vzniklo označení ''peregrini'' (přespolní lidé z ''per agros venuti''). Přesto mezi nimi byly podstatné rozdíly. Nejvíce práv měli původní [[Latinové]], mohli nejen obchodovat a vstupovat do smluvních vztahů s Římany (''ius commercii''), ale také uzavírat sňatky (''ius connubii'') a pokud se přestěhovali do Říma, automaticky se stali plnoprávnými římskými občany. Obyvatelé dalších italských osad (''Latini coloniarii'') a [[Propuštěnec|propuštěnci]] (''Latini Iuniani'') měli pouze právo obchodu a vztahy s obyvateli mimoitalských [[Římské provincie|provincií]] upravovalo už jen ''[[ius gentium]]'', které se vyvinulo z [[edikt]]ů provinciálních místodržících a hlavně cizineckého [[Praetor|prétora]] (''praetor peregrinus''), jenž byl vedle římského městského prétora ustanoven roku 242 [[př. n. l.]] Protože toto „právo národů“ vzniklo především za účelem rozvoje obchodu, týkalo se téměř jen [[Závazek|obligací]]. Spory peregrinů s Římany i mezi sebou navzájem rozhodovaly tří nebo pětičlenné skupiny rekuperátorů (''recuperatores'').{{Citace monografie [5] => | příjmení = Kincl [6] => | jméno = Jaromír [7] => | příjmení2 = Urfus [8] => | jméno2 = Valentin [9] => | příjmení3 = Skřejpek [10] => | jméno3 = Michal [11] => | titul = Římské právo [12] => | vydavatel = C. H. Beck [13] => | místo = Praha [14] => | rok = 1995 [15] => | strany = 20, 21, 57, 58, 115 [16] => | isbn = 80-7179-031-1 [17] => }} [18] => [19] => Cizincem se ovšem mohl stát i svobodný římský občan, jestliže v důsledku vyloučení z římské obce nastala tzv. střední [[kapitisdeminuce]] (''capitis deminutio media''). Tím mu zanikla veškerá veřejná práva spojená s příslušností ke státu, např. možnost volit a kandidovat do veřejných funkcí, a ze soukromých ta, která byla odvozena od ''[[ius civile]]''. Např. jeho manželství se stalo pouze tzv. manželstvím cizineckým (''matrimonium iuris gentium''). Rozdíly mezi různými skupinami cizinců se ale postupem doby stíraly a za císařství již téměř úplně vymizely. Tento fakt potvrdil císař [[Caracalla]], když roku 212 [[Náš letopočet|n. l.]] udělil římské občanství všem svobodným lidem v říši (''[[Constitutio Antoniniana]]''). [20] => [21] => == Reference == [22] => [23] => [24] => [[Kategorie:Římské právo]] [] => )
good wiki

Peregrinus

Peregrinus byl cizinec ve starověkém Římě, svobodný člověk, ale bez římského občanství. Původně byli všichni cizinci v římském státě označováni jako hostes (nepřátelé), až postupem doby a s navázáním obchodních styků s okolím vzniklo označení peregrini (přespolní lidé z per agros venuti).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Starověký Řím','Římské občanství','Latinové','Propuštěnec','Římské provincie','ius gentium','edikt','Praetor','př. n. l.','Závazek','kapitisdeminuce','ius civile'

Edikt

Kapitisdeminuce

Latinové

Praetor

Propuštěnec

Závazek