Array ( [0] => 15510129 [id] => 15510129 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pergamon [uri] => Pergamon [3] => Bergama - AKRAPOL - panoramio (4).jpg [img] => Bergama - AKRAPOL - panoramio (4).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Pergamon** Pergamon je starověké město, které se nacházelo v oblasti dnešního Turecka, blízko města Bergama. Toto místo je známo svým historickým a kulturním významem, který se projevil v mnoha aspektech architektury, umění a vzdělanosti. Pergamon se stal hlavním městem Attalidského království v 3. století př. n. l. a rychle se stal jedním z nejvýznamnějších center helénistické kultury. Město se pyšní imponujícími stavbami, jako je majestátní akropole, která dominuje nad okolní krajinou. Zde se nachází i slavná Pergamská knihovna, jedno z největších a nejvýznamnějších kulturních center své doby, které rivalizovalo s Alexandrijskou knihovnou. Tato knihovna byla symbolem touhy po znalostech a vzdělání, přitahujícím učence z širokého okolí. Architektura Pergamonu je fascinující a ukazuje pokrokovou techniku a estetiku starověkých civilizací. Mezi nejznámější památky patří obrovský oltář boha Dia, který dává náhled na mistrovství starověkého sochařství. Oltář a jeho reliéfy vyprávějí příběhy o boji mezi bohy a giganty, které oslavují sílu a odhodlání. Pergamon byl také místem, kde se rozvíjela medicína, zejména díky Asklépiovi, bohu zdraví. Asklépiova svatyně v Pergamonu se stala známým léčebným centrem, kde lidé přicházeli hledat uzdravení a úlevu od svých obtíží. To ukazuje, jak Pergamon sdílel znalosti a přístup k péči o zdraví, který měl zásadní vliv na další generace. I když se město postupně dostalo pod vliv římského a pozdějších kultur, jeho odkaz přežil a stále inspiruje historiky, archeology a umělce. Pergamon nám připomíná, jak mocná mohou být myšlenky a kultura, a jak důležité je chránit naše historické dědictví pro budoucnost. Dnes je Pergamon vyhledávanou turistickou destinací, kde návštěvníci mohou obdivovat ruiny a vychutnávat si krásu okolní přírody. Město nejenže zachovává svůj historický význam, ale také inspirováno do dnešních dnů jako symbol lidské kreativity a odhodlání. [oai_cs_optimisticky] => **Pergamon** Pergamon je starověké město, které se nacházelo v oblasti dnešního Turecka, blízko města Bergama. Toto místo je známo svým historickým a kulturním významem, který se projevil v mnoha aspektech architektury, umění a vzdělanosti. Pergamon se stal hlavním městem Attalidského království v 3. století př. n. l. a rychle se stal jedním z nejvýznamnějších center helénistické kultury. Město se pyšní imponujícími stavbami, jako je majestátní akropole, která dominuje nad okolní krajinou. Zde se nachází i slavná Pergamská knihovna, jedno z největších a nejvýznamnějších kulturních center své doby, které rivalizovalo s Alexandrijskou knihovnou. Tato knihovna byla symbolem touhy po znalostech a vzdělání, přitahujícím učence z širokého okolí. Architektura Pergamonu je fascinující a ukazuje pokrokovou techniku a estetiku starověkých civilizací. Mezi nejznámější památky patří obrovský oltář boha Dia, který dává náhled na mistrovství starověkého sochařství. Oltář a jeho reliéfy vyprávějí příběhy o boji mezi bohy a giganty, které oslavují sílu a odhodlání. Pergamon byl také místem, kde se rozvíjela medicína, zejména díky Asklépiovi, bohu zdraví. Asklépiova svatyně v Pergamonu se stala známým léčebným centrem, kde lidé přicházeli hledat uzdravení a úlevu od svých obtíží. To ukazuje, jak Pergamon sdílel znalosti a přístup k péči o zdraví, který měl zásadní vliv na další generace. I když se město postupně dostalo pod vliv římského a pozdějších kultur, jeho odkaz přežil a stále inspiruje historiky, archeology a umělce. Pergamon nám připomíná, jak mocná mohou být myšlenky a kultura, a jak důležité je chránit naše historické dědictví pro budoucnost. Dnes je Pergamon vyhledávanou turistickou destinací, kde návštěvníci mohou obdivovat ruiny a vychutnávat si krásu okolní přírody. Město nejenže zachovává svůj historický význam, ale také inspirováno do dnešních dnů jako symbol lidské kreativity a odhodlání. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | status = zaniklé sídlo [2] => | obyvatelé aktuální k = 2014 [3] => | typ = kulturní dědictví [4] => | název dle unesco = Pergamon a a okolní vícevrstvá kulturní krajina [5] => | kritérium = i, ii, v [6] => | rok zařazení = 2014 [7] => | id = 1457 [8] => }} [9] => [[Soubor:Bergama 20 06 07.jpg|náhled|270px|Rekonstruovaný Traianův chrám v Pergamu]] [10] => '''Pergamon''' ([[Řečtina|řecky]] ''Πέργαμος''), případně '''Pergamum''', byla [[Starověké Řecko|starověká řecká]] obec na území [[Mýsie]] v severozápadní [[Malá Asie|Malé Asii]]. Toto město, jež se rozkládalo na útesu vypínajícím se na severním břehu řeky Kaikos (dnešní [[Bakırçay]]), asi ve vzdálenosti 25 kilometrů od břehů [[Egejské moře|Egejského moře]], se stalo centrem mocného a významného [[Helénismus|helénistického]] království, kterému mezi léty [[282 př. n. l.|282]] až [[133 př. n. l.]] vládla dynastie [[Attalovci|Attalovců]]. V současnosti se zde nachází [[Turecko|turecké]] město [[Bergama]]. [11] => [12] => == Dějiny == [13] => === Nástup Attalovců === [14] => Podle legendy založili Pergamon kolonisté z [[Arkádie]] vedení [[Télefos|Télefem]], jedním z [[Héraklés|Héraklových]] synů. Télefova matka [[Auge (řecká mytologie)|Augé]] sloužila jako kněžka bohyně [[Athéna|Athény]] ve městě [[Tegea]], přičemž je třeba zmínit, že Athéna Polias byla patronkou Pergamu. Tento mýtus tudíž spojuje arkádský původ obyvatel Pergamu s tvrzením, že zakladatel města byl synem kněžky pergamského ochranného božstva. Pergamon není v historických análech nijak zmiňován až do doby [[Xenofón]]ta, za něhož se prý na vrcholu pergamské skály rozkládalo malé opevněné město. Na důležitosti získal Pergamon teprve na počátku [[3. století př. n. l.]], kdy jeden z [[Alexandr Veliký|Alexandrových]] nástupců, [[Lýsimachos]], uložil do této pevnosti svůj poklad, ohromnou sumu 9000 [[Talent (jednotka)|talentů]], jejímž hlídáním pověřil [[eunuch]]a [[Filetairos|Filetaira]]. V roce [[282 př. n. l.]] se ale Filetairos v důsledku intrik na Lýsimachově dvoře vzbouřil a přešel na stranu [[Seleukos I. Níkátor|Seleuka I.]] Jelikož Lýsimachos padl dříve, než mohl tuto vzpouru potlačit, stal se Pergamon centrem malého, fakticky nezávislého státu. Částečně díky obratné diplomacii, využívající napětí mezi soupeřícími helénistickými králi, částečně v důsledku zmatků vyvolaných příchodem [[Keltové|Keltů]] do Malé Asie se Filetairovi podařilo udržet poměrně dobré vztahy se svými sousedy. [15] => [16] => Po Filetairově smrti v roce [[263 př. n. l.]] se vlády v Pergamu chopil jeho synovec [[Eumenés I.]], který teritoriálně rozšířil svojí doménu poté, co v roce [[261 př. n. l.]] zvítězil nad [[Seleukovská říše|seleukovským]] králem [[Antiochos I. Sótér|Antiochem I.]] v bitvě u [[Sardy|Sard]]. Jeho nástupce [[Attalos I.]] dosáhl u pramene řeky Kaikos vítězství nad obávanými [[Galatie|Galaty]], pročež jako první z rodu Attalovců přijal královský titul. V letech [[229 př. n. l.|229]] až [[222 př. n. l.]] si pak podrobil značnou část [[Anatolie]]. Okolní monarchové, především seleukovští a [[Bithýnie|bithýnští]] králové, však pohlíželi s nevraživostí na Attalův mocenský vzestup a zhruba kolem roku [[222 př. n. l.]] pozbyl Pergamon většinu svého území v Malé Asii. Během [[První makedonská válka|první makedonské války]] podporoval Attalos od roku [[212 př. n. l.]] nepřátele [[Starověká Makedonie|makedonského]] krále [[Filip V. Makedonský|Filipa V.]], [[Římská republika|římskou republiku]] a [[aitólský spolek]]. V roce [[201 př. n. l.]] se obrátil na [[Starověký Řím|Římany]] se žádostí o zakročení proti Filipově pokračující expanzi, načež byla zahájena [[druhá makedonská válka]]. Za Attalova panování se Pergamon povznesl mezi vůdčí helénistické státy. Kromě snahy o mocenský rozvoj království Attalos štědře podporoval rozvoj vědy a umění v četných řeckých obcích a ve svém sídle, jehož [[Akropolis|akropoli]] přebudoval podle athénského vzoru. Rostoucí bohatství Pergamu a králova záliba v monumentální oslavě svých vítězství vedla k rozmachu sochařské „pergamské školy“. [17] => [18] => === Spojenectví s Římany === [19] => [[Soubor:Asia Minor 188 BCE.jpg|náhled|300px|Pergamské království (vyznačené tmavě zeleně) v době svého největšího rozsahu v roce 188 př. n. l.]] [20] => Attalovci vládli své říši moudře a prozíravě. Jejich královská rezidence se díky tomu proměnila z dobře chráněné tvrze ve výstavní metropoli a kulturní centrum helénistického světa, které se honosilo skvostnými chrámy a výtečnými veřejnými budovami. Zachovalo se mnoho dokladů, prokazujících péči Attalovců o prospěch a růst jim poddaných měst, jimž posílali zručné řemeslníky či promíjeli daně. Řeckým obcím, spadajícím do jejich domény, ponechali širokou [[Autonomie|autonomii]]. Navíc obdarovávali skvělými dary četná starobylá kulturní střediska v Řecku, zvláště [[Athény]], [[Delfy]] a [[Délos]]. Bohatství kvetoucích měst attalovského království plynulo z obchodu a řemesel, zejména z tkalcovství, zatímco na venkově se rozkládaly obrovské plochy půdy obdělávané zástupy otroků, lesy oplývající dřevem a velké množství stříbrných dolů. [21] => [22] => Proslulost Pergamu dosáhla svého vrcholu na počátku [[2. století př. n. l.]], za vlády [[Eumenés II.|Eumena II.]], který navázal na prořímskou politiku svého otce. Po boku Římanů se účastnil války se seleukovským králem [[Antiochos III. Megás|Antiochem III.]], v níž sehrál klíčovou roli v rozhodující [[Bitva u Magnésie|bitvě u Magnésie]]. Za tyto své zásluhy byl na základě [[Mír z Apameie|míru z Apameie]] z roku [[188 př. n. l.]] odměněn seleukovským územím až k pohoří [[Taurus (pohoří)|Taurus]]. Pergamské království poté zahrnovalo Mýsii, [[Lýdie|Lýdii]], [[Pisídie|Pisídii]], [[Pamfýlie|Pamfýlii]] a většinu [[Frýgie]] a [[Iónie]]. Ve [[Třetí makedonská válka|třetí makedonské válce]] zůstal Eumenés loajálním spojencem Římanů v boji proti králi [[Perseus Makedonský|Perseovi]]. Přesto poslední léta Eumenovy vlády byla nepříznivě poznamenána nemilostí Římanů, kteří ke králi pozbyli důvěru. [[Polybios]] i [[Livius]] v této souvislosti spekulují o Eumenových tajných stycích s Perseem, jež ovšem nebyly nikdy prokázány. Eumenés II. byl skutečným zakladatelem pergamského královského kultu. Po roce [[180 př. n. l.]] byl na pergamské akropoli vztyčen [[Pergamský oltář|Velký Diův oltář]], jenž připomínal Eumenovo vítězství nad Galaty. [23] => [24] => Po Eumenovi nastoupil v roce [[159 př. n. l.]] na trůn jeho bratr [[Attalos II.]] Tento zkušený vojevůdce a diplomat stál po většinu života věrně při svém bratrovi, ačkoli ho Římané pobízeli k jeho svržení. Do období jeho vlády spadá dokončení Pergamského oltáře započatého Eumenem. Rovněž nechal rekonstruovat po něm pojmenovanou [[Attalova stoa|Attalovu stou]] v Athénách. V roce [[138 př. n. l.]] se ujal moci syn Eumena II., [[Attalos III.]] Tento podivínský a bezdětný král odkázal ve své závěti pergamské království římskému lidu. Po Attalově smrti v roce [[133 př. n. l.]] se Pergamon pokusil ovládnout jeho nevlastní bratr [[Aristoníkos]]. S podporu chudiny a vzbouřených otroků zorganizoval lidové povstání, namířené proti Římanům, přičemž celé toto hnutí mělo výrazný sociální podtext. Po počátečních neúspěších se Římanům podařilo Aristoníka dopadnout, načež byl v roce [[129 př. n. l.]] v [[Řím]]ě popraven. Většina teritoria pergamské říše byla poté přeměněna v [[Asie (provincie)|provincii Asii]]. [25] => [26] => === Pozdější vývoj === [27] => V prvních dvou staletích římské nadvlády setrvával Pergamon v pozici hlavního města [[Římské provincie|provincie]] a později představoval společně s [[Efesos|Efesem]] a [[Smyrna|Smyrnou]] nejdůležitější obchodní a kulturní středisko Asie. Na konci [[1. století př. n. l.]] zde byl vztyčen jedinečný chrám, zasvěcený [[Augustus|Augustovi]], jenž se stal centrem kultu tohoto císaře. Pergamon byl také jedním z hlavních sídel uctívání boha léčitelství [[Asklépios|Asklépia]]. Císařové [[Traianus]] a [[Hadrianus]] finančně podpořili Pergamon a nechali rekonstruovat místní chrámy. V dobách raných [[Křesťanství|křesťanů]] patřil Pergamon mezi významná střediska církve. Utužení císařského centralismu a pozvolný úpadek římské moci v období [[Pozdní antika|pozdní antiky]] měly negativní dopad na hospodářský vývoj města, které tak pozbylo mnoho ze své někdejší velikosti. V [[Byzantská říše|byzantských]] dobách razantně poklesl počet jeho obyvatel, neboť Pergamští opustili v důsledku ničivých [[Arabové|arabských]] nájezdů níže položené „nové město“. V roce [[716]] byl Pergamon vypleněn Araby a na počátku [[14. století]] připadl [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. [28] => [29] => == Významné stavby == [30] => [[Soubor:Modell Pergamonmuseum.jpg|náhled|280px|Model Pergamu v berlínském Pergamském muzeu]] [31] => Lokalita [[Starověk|antického]] města se po roce [[1878]] stala místem rozsáhlých výkopových pracích, iniciovaných [[Pergamonské muzeum|Berlínským muzeem]]. Prvním impulzem k této činnosti byl nález části vlysu, získaného z hradeb města Bergama a dodaného v roce [[1873]] do [[Berlín]]a. Zkoumáním tohoto materiálu bylo zjištěno, že se jedná o součást Velkého Diova [[Pergamonský oltář|oltáře]] budovaného Eumenem II. Na něm byl znázorněn zápas bohů a [[gigant]]ů ([[gigantomachie]]), symbolizující boj mezi pergamskými Řeky a [[barbar]]skými Galaty. Vykopávky na jižním konci akropole vedly k objevu vlastního oltáře a zbytků vlysu, které byly zrestaurovány a vystaveny v [[Pergamonské muzeum|Pergamonském muzeu]] v Berlíně. Tyto plastiky se svým propracovaným znázorněním emocí představovaly nejlépe dochované dílo pergamské školy, jež v tomto směru překonávala všechny předchozí řecké sochařské školy. Vrchol pergamské akropole, tzv. „staré město“, byl tvořen tržištěm – Horní [[agora|agorou]], která ležela na jižní straně, a královským palácem na severu. Mezi nimi se nacházel Velký Diův oltář, který autor [[Apokalypsa|Apokalypsy]] označil za „trůn satanův“Świderková, Anna, ''Tvář helénistického světa'', str. 288 a jehož základy dosud zůstávají na akropoli, dále [[Dionýsos|Dionýsův]] chrám, hexastylový [[Dórský řád|dórský]] chrám bohyně Athény na východě, divadlo s dlouhou terasou na západě, [[Pergamská knihovna]] a velký, v [[Korintský řád|korintském]] stylu postavený Trajánův chrám ([[Trajaneum]]). [32] => [33] => Nalézal se tu rovněž Heroon – svatyně, v níž byli uctíváni králové, především Attalos I. a Eumenés II. Pergamská knihovna soupeřila s [[Alexandrijská knihovna|knihovnou Alexandrijskou]] a byla druhou nejskvělejší knihovnou antické řecké civilizace. Když [[Ptolemaiovci]] na počátku 2. století př. n. l. zastavili vývoz [[Papyrus|papyru]], aby poškodili své pergamské konkurenty, vynalezli Pergamští nový materiál vhodný k uchování textů, nazývaný ''pergaminus'' či ''pergamena'' ([[pergamen]]). Pergamská knihovna prý obsahovala kolem 200 000 svitků, které však [[Marcus Antonius]] věnoval ptolemaiovské královně [[Kleopatra VII.|Kleopatře]] jako svatební dar. Pergamské divadlo dokázalo pojmout 10 000 diváků a vyznačovalo se nejstrmějšími sedadly mezi všemi známými antickými divadly. V nižších patrech akropole stálo gymnasion a chrám [[Démétér|Démétry]]. „Nové město“, část Pergamu, obývaná obchodníky, řemeslníky a chudinou, se rozkládala pod akropolí, nedaleko Velké Eumenovy brány. V současnosti zaujímá tento prostor město Bergama. Tři kilometry jižně od akropole se nacházel Asklépion, proslulá svatyně boha Asklépia. Toto místo navštěvovali nemocní lidé ze vzdálených koutů říše, aby se zde dotázali na radu Asklépiových kněží a vykonali koupel ve vodách posvátných pramenů, jež jim měly přinést uzdravení. O působivých léčivých účincích těchto lázní se ve [[2. století]] zmiňoval i lékař [[Galénos]]. [34] => [35] => == Reference == [36] => {{Překlad [37] => | jazyk = en [38] => | článek = Pergamon [39] => | revize = 198421151 [40] => }} [41] => [42] => [43] => == Literatura == [44] => * OLIVA, Pavel, ''Řecko mezi Makedonií a Římem'', Praha: Academia, 1995. {{ISBN|80-200-0435-1}} [45] => * ŚWIDERKOVÁ, Anna, ''Tvář helénistického světa'', Praha: Panorama, 1983 [46] => * ZAMAROVSKÝ, Vojtěch, ''Řecký zázrak'', Praha: Euromedia Group – Knižní klub, Erika, 2000. {{ISBN|80-242-0403-7}} [47] => [48] => == Související články == [49] => * [[Helénismus]] [50] => * [[Attalovci]] [51] => * [[Pergamonský oltář|Pergamský oltář]] [52] => * [[Pergamen]] [53] => * [[Asie (provincie)]] [54] => [55] => == Externí odkazy == [56] => * {{Commonscat|Pergamon}} [57] => * [https://web.archive.org/web/20080528050942/http://www.basiswissen-christentum.de/de/orte/pergamon.html Pergamon (Bassiswissen Christentum)] {{de}} [58] => * [https://archive.today/20121205004541/www.usd.edu/~clehmann/pir/asiamysi.htm Rosa Valderama: Pergamum] {{en}} [59] => * [http://members.tripod.com/romeartlover/Pergamo.html Roman Pergamum] {{en}} [60] => {{Světové dědictví - Turecko}} [61] => {{Autoritní data}} [62] => [63] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Turecku]] [64] => [[Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů]] [65] => [[Kategorie:Dějiny Turecka]] [66] => [[Kategorie:İzmir (provincie)]] [] => )
good wiki

Pergamon

Rekonstruovaný Traianův chrám v Pergamu Pergamon (řecky Πέργαμος), případně Pergamum, byla starověká řecká obec na území Mýsie v severozápadní Malé Asii. Toto město, jež se rozkládalo na útesu vypínajícím se na severním břehu řeky Kaikos (dnešní Bakırçay), asi ve vzdálenosti 25 kilometrů od břehů Egejského moře, se stalo centrem mocného a významného helénistického království, kterému mezi léty 282 až 133 př.

More about us

About

Toto místo je známo svým historickým a kulturním významem, který se projevil v mnoha aspektech architektury, umění a vzdělanosti. Pergamon se stal hlavním městem Attalidského království v 3. století př. n. l. a rychle se stal jedním z nejvýznamnějších center helénistické kultury. Město se pyšní imponujícími stavbami, jako je majestátní akropole, která dominuje nad okolní krajinou. Zde se nachází i slavná Pergamská knihovna, jedno z největších a nejvýznamnějších kulturních center své doby, které rivalizovalo s Alexandrijskou knihovnou. Tato knihovna byla symbolem touhy po znalostech a vzdělání, přitahujícím učence z širokého okolí. Architektura Pergamonu je fascinující a ukazuje pokrokovou techniku a estetiku starověkých civilizací. Mezi nejznámější památky patří obrovský oltář boha Dia, který dává náhled na mistrovství starověkého sochařství. Oltář a jeho reliéfy vyprávějí příběhy o boji mezi bohy a giganty, které oslavují sílu a odhodlání. Pergamon byl také místem, kde se rozvíjela medicína, zejména díky Asklépiovi, bohu zdraví. Asklépiova svatyně v Pergamonu se stala známým léčebným centrem, kde lidé přicházeli hledat uzdravení a úlevu od svých obtíží. To ukazuje, jak Pergamon sdílel znalosti a přístup k péči o zdraví, který měl zásadní vliv na další generace. I když se město postupně dostalo pod vliv římského a pozdějších kultur, jeho odkaz přežil a stále inspiruje historiky, archeology a umělce. Pergamon nám připomíná, jak mocná mohou být myšlenky a kultura, a jak důležité je chránit naše historické dědictví pro budoucnost. Dnes je Pergamon vyhledávanou turistickou destinací, kde návštěvníci mohou obdivovat ruiny a vychutnávat si krásu okolní přírody. Město nejenže zachovává svůj historický význam, ale také inspirováno do dnešních dnů jako symbol lidské kreativity a odhodlání.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'282 př. n. l.','Pergamonské muzeum','Pergamonský oltář','Helénismus','133 př. n. l.','222 př. n. l.','Attalovci','Asie (provincie)','Seleukovská říše','druhá makedonská válka','1. století př. n. l.','barbar'