Array ( [0] => 15481071 [id] => 15481071 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Perl [uri] => Perl [3] => Perl-camel-small.png [img] => Perl-camel-small.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Perl** Perl je vysoce výkonný programovací jazyk, který se vytvořil v roce 1987 Larrym Wallem. Je navržen tak, aby byl flexibilní a snadno použitelný pro různé úkoly, zejména práce s textem, analýzu dat a webové aplikace. Jeho syntaxe je přehledná a dovoluje programátorům kreativně vyjadřovat své myšlenky. Perl se vyznačuje silnými nástroji pro zpracování řetězců a regulárních výrazů, což jej činí ideální volbou pro úkoly, které vyžadují manipulaci s textovými daty. Důraz na čistotu a srozumitelnost kódu umožňuje uživatelům snadno vyvíjet a udržovat složité aplikace. Jazyk také podporuje objektově orientované programování, což rozšiřuje jeho možnosti a aplikovatelnost. Komunita kolem Perl je aktivní a podporuje růst a vývoj jazyka prostřednictvím různých modulů a knihoven. CPAN (Comprehensive Perl Archive Network) nabízí širokou škálu zdrojů, které usnadňují práci programátorů a zvyšují efektivitu vývoje. Perl se stal oblíbeným nástrojem pro administraci systémů, bioinformatiku, vědecké výzkumy a webový vývoj. Jeho uplatnění se neustále rozšiřuje a spolu s modernizací jazyka se objevují nové příležitosti pro jeho využití. Přestože mohou existovat jazyky, které jsou v některých oblastech výkonnější, Perl nabízí jedinečnou kombinaci flexibility, srozumitelnosti a efektivity. Díky své rozmanitosti a kreativitě je Perl skvělou volbou pro jakoukoliv programátorskou výzvu a stále se těší oblibě mezi vývojáři po celém světě. [oai_cs_optimisticky] => **Perl** Perl je vysoce výkonný programovací jazyk, který se vytvořil v roce 1987 Larrym Wallem. Je navržen tak, aby byl flexibilní a snadno použitelný pro různé úkoly, zejména práce s textem, analýzu dat a webové aplikace. Jeho syntaxe je přehledná a dovoluje programátorům kreativně vyjadřovat své myšlenky. Perl se vyznačuje silnými nástroji pro zpracování řetězců a regulárních výrazů, což jej činí ideální volbou pro úkoly, které vyžadují manipulaci s textovými daty. Důraz na čistotu a srozumitelnost kódu umožňuje uživatelům snadno vyvíjet a udržovat složité aplikace. Jazyk také podporuje objektově orientované programování, což rozšiřuje jeho možnosti a aplikovatelnost. Komunita kolem Perl je aktivní a podporuje růst a vývoj jazyka prostřednictvím různých modulů a knihoven. CPAN (Comprehensive Perl Archive Network) nabízí širokou škálu zdrojů, které usnadňují práci programátorů a zvyšují efektivitu vývoje. Perl se stal oblíbeným nástrojem pro administraci systémů, bioinformatiku, vědecké výzkumy a webový vývoj. Jeho uplatnění se neustále rozšiřuje a spolu s modernizací jazyka se objevují nové příležitosti pro jeho využití. Přestože mohou existovat jazyky, které jsou v některých oblastech výkonnější, Perl nabízí jedinečnou kombinaci flexibility, srozumitelnosti a efektivity. Díky své rozmanitosti a kreativitě je Perl skvělou volbou pro jakoukoliv programátorskou výzvu a stále se těší oblibě mezi vývojáři po celém světě. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=programovacím jazyku|druhý=typografické jednotce '''perl''' |stránka=typografický bod}} [1] => {{Infobox - programovací jazyk [2] => | název = Perl [3] => | logo = [4] => | paradigma = [[multiparadigmatický programovací jazyk|multiparadigmatický]]: [[Funkcionální programování|funkcionální]], [[Imperativní programování|imperativní]], [[Objektově orientované programování|objektově orientovaný]], [[Reflexe (programování)|reflexní]], [[Generické programování|generický]] [5] => | vznik = [[18. prosinec|18. prosince]] [[1987]] [6] => | autor = [[Larry Wall]] [7] => | vývojář = Larry Wall [8] => | poslední verze = 5.36.0 [9] => | datum poslední verze = [[28. květen|28. května]] [[2022]])
5.34.1 ([[13. březen|13. března]] [[2022]])
5.32.1 ([[23. leden|23. ledna]] [[2021]] [10] => | poslední testovací verze = 5.37.6 [11] => | datum poslední testovací verze = [[20. listopad|20. listopadu]] [[2022]] [12] => | typování = [[Typový_systém#Dynamická_typová_kontrola|dynamická]] [13] => | ovlivněno = [[AWK]], [[Smalltalk|Smalltalk 80]], [[Lisp]], [[C (programovací jazyk)|C]], [[C++]], [[sed]], [[Unixový shell|Unix shell]], [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]] [14] => | ovlivnil = [[Python]], [[PHP]], [[Ruby]], [[ECMAScript]], [[Dao (programovací jazyk)|Dao]], [[Windows PowerShell]], [[JavaScript]], [[Falcon (programovací jazyk)|Falcon]] [15] => | operační systém = [[Multiplatformní software|multiplatformní]] [16] => | licence = [[GNU General Public License|GNU GPL]], [[Artistic License]] [17] => | web = [http://www.perl.org perl.org] [18] => }} [19] => '''Perl''' ([[Angličtina#V.C3.BDslovnost|výslovnost]] [purl] či {{IPA2|pɜːl}}) je interpretovaný [[programování|programovací jazyk]] vytvořený [[Larry Wall]]em v roce 1987. S rozvojem internetu se Perl stal velmi populárním nástrojem pro tvorbu [[Common Gateway Interface|CGI]] skriptů. [20] => [21] => Perl zahájil svou éru jako skriptovací jazyk, náhrada jazyka [[AWK]] a interpretru [[Bourne shell|sh]]. Největšího rozšíření dosáhl ve verzi 4 z roku [[1991]]. [22] => Verze 5 přinesla četná vylepšení, především výkonné datové struktury a možnost objektového programování. V poslední době získal Perl oblibu mimo jiné v bioinformatice. PC Magazine zařadil Perl v roce [[1998]] mezi finalisty soutěže Technical Excellence Award v kategorii Development Tool. Slovo Perl najdete v Oxford English Dictionary. [23] => [24] => Larry Wall se při konstrukci jazyka řídil heslem „dá se to udělat více způsoby“ ({{Vjazyce2|en|''there's more than one way to do it''}}). Umožňuje psát krátké programy jednoduše a rychle a přitom nebrání v psaní těch složitých. Jeden ze způsobů je přitom obvykle velmi stručný, takže Perl získal nezaslouženou pověst jazyka, ve kterém se tvoří nesrozumitelný a neudržovatelný kód. Tato kritika ale není oprávněná, Perl je vhodný k řešení malých i velkých problémů. Schopnosti a nástroje, které se používají u velkých projektů, lze použít i v krátkých skriptech. [25] => [26] => Dobrý programátor má podle Larryho Walla být líný, netrpělivý a sebevědomý (''Laziness, Impatience and Hubris'').{{Citace monografie [27] => | příjmení = Wall [28] => | jméno = Larry [29] => | příjmení2 = Schwartz [30] => | jméno2 = Randal L. [31] => | příjmení3 = Christiansen [32] => | jméno3 = Tom [33] => | titul = Programming Perl [34] => | url = https://openlibrary.org/books/OL301114M/Programming_Perl [35] => | editoři = Steve Talbott [36] => | vydání = 1 [37] => | vydavatel = O'Reilly [38] => | místo = Beijing, Cambridge, Farnham, Köln, Paris, Sebastopol, Taipei, Tokyo [39] => | rok vydání = 1996 [40] => | měsíc vydání = 9 [41] => | rok copyrightu = 1996 [42] => | počet stran = xxi, 645 [43] => | edice = Druhá edice [44] => | kapitola = Preface [45] => | strany = 13 [46] => | isbn = 1-56592-149-6 [47] => | oclc = 35663387 [48] => | jazyk = en [49] => }} [50] => [51] => == Výhody Perlu == [52] => * výhody „interpretovaného“ jazyka, především rychlý vývoj bez nutnosti [[Překladač|kompilace]] a linkování – program je zkompilován po každém spuštění a je kdykoli možné „přikompilovat“ další kód. Je možno i provést část kódu před kompilací zbytku a nastavit tak konstanty, které následně může využít optimalizační část kompilace. A například vynechat kód pro ladicí výpisy, pokud není program spuštěn s určitým parametrem. [53] => * přes 18 000 volně dostupných modulů třetích stran v Comprehensive Perl Archive Network [[CPAN]]. Pojmenování, kategorizace, dokumentace, testování a instalace modulů jsou standardizovány. Moduly zpřístupňují prakticky veškerá dostupná rozhraní a knihovny. [54] => * efektivita programování – v programech, které nejsou přímo závislé na rychlosti běhu, je výhodnější jazyk, který vyžaduje méně řádek kódu [55] => * automatická práce s [[Operační paměť|pamětí]] (není třeba explicitně alokovat a uvolňovat paměť) a pokročilé [[Datový typ|datové typy]] např. [[asociativní pole]] neboli hash (lineární seznamy a binární stromy již nejsou třeba) [56] => * Perl je [[svobodný software]], licencován pod [[Artistic License]] nebo [[GNU General Public License]] [57] => * ve srovnání s kompilovanými jazyky lepší možnosti zabezpečení při běhu kódu [58] => * snadné spojování již hotových komponent (modulů) stejně jako u [[Delphi]], [[Visual Basic]]u, [[PowerBuilder]]u, [[Tcl]], [[Microsoft Office]], [[Emacs]], atd. a navíc s možností širokého použití ([[Linux]], [[Unix]], [[Microsoft Windows|MS Windows]], [[OpenVMS|VMS]], [[Palm OS]], [[Apache HTTP Server|Apache]], [[Active Server Pages|ASP]], [[Common Gateway Interface|CGI]], [[ISAPI]], [[OLE]], [[WSH]], [[WSC]], [[wxPerl]], atd.) [59] => * převzetí osvědčených konstrukcí z ostatních jazyků, jako např. [[C (programovací jazyk)|C]], [[AWK]], [[sed]], [[Bourne shell|sh]], [[BASIC]], [[Funkcionální programování|funkcionální jazyky]] (uzávěry, funkce jako parametry nebo návratové hodnoty, …) a dalších [60] => * reference na statické, dynamické i anonymní datové struktury [61] => * umožňuje [[Imperativní programování|procedurální]], [[Funkcionální programování|funkcionální]] i [[objektově orientované programování]] [62] => * snadná práce s textem a značkovacími jazyky ([[Extensible Markup Language|XML]], [[HyperText Markup Language|HTML]]…) [63] => * [[regulární výraz]]y a jejich rychlost [64] => * Perl podporuje znakovou sadu [[Unicode]] a je (byl) Y2K kompatibilní [65] => * eval (možnost využít funkce překladače za běhu programu, takže můžeme vytvářet dynamický kód, resp. kód optimalizovat na rychlost za běhu) [66] => * dynamické volání procedur (název známe až za běhu programu) [67] => * stabilita – mnoho let vyvíjený programovací jazyk [68] => * možnost použití inline [[C (programovací jazyk)|C]]/[[C++]] v Perlu nebo rozhraní Perlu pro externí C/C++ knihovny skrz XS nebo SWIG [69] => * uzávěry (podprogramy si pamatují proměnné, jež potřebují ke svému běhu) [70] => * návěstí (řízení cyklů) [71] => * automatické zavádění (pokud jméno funkce neexistuje, pak Perl umožňuje spuštění definovaného kódu) [72] => * [[mod perl]] umožňuje web serveru [[Apache HTTP Server|Apache]] vložení Perlu s výhodami, jako je při vložení [[PHP]] [73] => * interpret Perlu může být vložen (embedded) do ostatních systémů, #include [74] => * rozsáhlá dokumentace a literatura, komunita kolem Perlu, konference, news… [75] => [76] => == Nevýhody Perlu == [77] => * nedisciplinovaný programátor může extrémně snadno vytvářet nesrozumitelný kód (jazyk velice benevolentní) [78] => * při některých aplikacích se může projevit neefektivnost [[Typová kontrola|dynamicky typovaného jazyka]] ve srovnání se staticky typovanými jazyky, zejména spotřeba paměti [79] => * kruhové odkazy a problematika jejich destrukce (použití reference counting garbage collectoru vyžaduje použití destruktorů, které přeruší kruh nebo používání ''weak'' [wiːk] referencí, které nezvyšují hodnotu čítače referencí) [80] => * mnozí tvrdí, že jde o jazyk nevhodný pro výuku programování, ostatním use strict;. Při použití ve výuce hrozí, že si student zvykne, že se o spoustu věcí nemusí starat a přechod na nižší jazyk pak bolí [81] => * syntaxe perlu 5 je tak složitá, že neexistuje samostatný parser ani formální definice syntaxe jazyka; jediný parser perlu řady 5 je samotný interpret perlu, ani programátorské editory Vim a Emacs neumí pro perl korektně zvýrazňovat syntaxi [82] => * jazyk obsahuje funkce typu typemap, která dovoluje provést kód stejně jako funkce eval() [83] => [84] => == Budoucí vývoj (Perl 6 a VM Parrot) == [85] => V červenci roku [[2000]], hned po setkání, na kterém byl odstartován projekt vývoje jazyka [[Perl 6]], byla započata práce na návrhu virtuálního stroje (VM – Virtual Machine) s názvem [http://www.parrot.org Parrot]. Parrot je určen pro efektivní běh dynamických programovacích jazyků (primárně pro Perl 6). Jádro nové verze jazyka Perl tak bude kompletně přepsáno jako tomu bylo např. u projektu [[Mozilla]]. Také syntaxe jazyka se dosti zásadně změní a úplná [[zpětná kompatibilita]] bude zaručena jinými prostředky. [86] => [87] => == Ukázka kódu == [88] => Tradiční program „[[Hello world]]“: [89] => [90] => print "hello, world!\n"; [91] => [92] => [93] => Rozšířená verze tradičního programu: [94] => [95] => # A sample Perl program [96] => $_ = "Hello, world! The magic number is 234542354.\n"; [97] => print; [98] => s/\d+/-1/; [99] => print; [100] => [101] => [102] => a její výstup: [103] => [104] => Hello, world! The magic number is 234542354. [105] => Hello, world! The magic number is -1. [106] => [107] => Vysvětlení: print; v podstatě znamená print $_;, kde $_ je výchozí proměnná. s/\d+/-1/; (nebo také $_ =~ s/\d+/-1/;) je [[regulární výraz]], jenž nahradí první nalezenou sekvenci číslic (celé číslo) číslem −1. [108] => [109] => Perl je dynamický programovací jazyk. Je možné používat kompilátor v samotném programu. Tady je příklad kalkulačky v jednom řádku kódu: [110] => [111] => while (1) { print eval <>; } [112] => [113] => [114] => Lze pak zadat například: [115] => [116] => 5*5 [117] => $a = $b = 1; $a+$b [118] => for (1..1_000) { print +($a+$b+$_)."\n"; } [119] => sin($a)**0.5 [120] => [121] => [122] => Složitější ukázkou je funkce, která vypíše [[Fibonacciho posloupnost]]: [123] => [124] => fib(100); [125] => [126] => sub fib { [127] => my ($a, $b) = (0, 1); [128] => while ($b < $_[0]) { [129] => print "$b "; [130] => ($a, $b) = ($b, $a + $b); [131] => } [132] => } [133] => [134] => [135] => Výstupem tohoto programu by bylo: [136] => [137] => 1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89 [138] => [139] => Perl do verze 5.20 (květen 2014) neumožňoval tradiční způsob předání parametrů funkci. Hodnoty předávané při volání funkce jsou uloženy v poli @_ a programátor si musel sám zkontrolovat kolik a jakých parametrů funkce dostala a uložit si je do lokálních proměnných. Samozřejmě existují knihovny, s jejichž pomocí je možné nadeklarovat validaci, výchozí hodnoty a podobně. [140] => [141] => Práce s proměnnými je v Perlu poněkud odlišná od kompilovaných jazyků ([[C (programovací jazyk)|C]]/[[C++]], [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]]): [142] => [143] => $prom; # skalární proměnná [144] => @prom; # pole [145] => %prom; # asociativní pole [146] => [147] => $pozdrav = "Ahoj"; # skalární proměnná obsahující řetězec znaků [148] => [149] => @pole = (1, 2, 3); # pole o třech prvcích [150] => $pole[1] = 4; # v případě, že přistupujeme ke konkrétní položce, [151] => # která je VŽDY skalární hodnotou, umístíme před [152] => # název proměnné symbol $ [153] => @pole[0,2] = (7,9); # v případě, že přistupujeme k několika prvkům [154] => # najednou umístíme před název proměnné symbol @ [155] => [156] => %skoly = ("pavel" => "FI MUNI", "petr" => "FIT VUT"); [157] => # asociativní pole, hodnoty jsou zadávány ve tvaru [158] => # klíč => hodnota [159] => print $skoly{"pavel"}; [160] => # vypíše: FI MUNI [161] => # hodnota je opět skalární [162] => print join( ', ', @skoly{'pavel', 'petr'}); [163] => # vypíše: FI MUNI, FIT VUT [164] => # hodnota je opět seznam [165] => [166] => [167] => == Krása Perlu == [168] => Larry Wall považuje sám sebe za umělce a Perl za umělecké dílo. [169] => Následující program slouží jako malá ukázka, čeho je tento jazyk schopen. Program vypíše (záměrně) poměrně pomalu slova: Just another Perl / Unix hacker. Za tím účelem vytvoří 32 paralelních procesů, které složitě synchronizuje pomocí rour.[https://perl.plover.com/obfuscated/ Obfuscated Perl Program] (Perl Paraphernalia, perl.plover.com) [170] => [171] => @P=split//,".URRUU\c8R";@d=split//,"\nrekcah xinU / lreP rehtona tsuJ";sub p{ [172] => @p{"r$p","u$p"}=(P,P);pipe"r$p","u$p";++$p;($q*=2)+=$f=!fork;map{$P=$P[$f^ord [173] => ($p{$_})&6];$p{$_}=/ ^$P/ix?$P:close$_}keys%p}p;p;p;p;p;map{$p{$_}=~/^[P.]/&& [174] => close$_}%p;wait until$?;map{/^r/&&<$_>}%p;$_=$d[$q];sleep rand(2)if/\S/;print [175] => [176] => [177] => Toto samozřejmě není doporučený ani obvyklý způsob zápisu programů v Perlu, ale pouze ukázka schválně neoptimálního kódu. [178] => [179] => == Literatura == [180] => * {{Citace monografie | příjmení = Wall | jméno = Larry | příjmení2 = Schwartz | jméno2 = Randal L. | příjmení3 = Christiansen | jméno3 = Tom | titul = Programování v jazyce Perl | titul původní = Programming Perl | překladatelé = Martin Blažík | další = Editor ing. Martina Mojzesová; Odborná korektura ing. Bohumil Michal; Jazyková korektura Josef Novák | vydání = 1 | vydavatel = [[Computer Press]] | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 683 | isbn = 80-85896-95-8 | poznámka = Pozn. o autorech | jazyk = cs}} [181] => [182] => * {{Citace monografie | příjmení = Srinivasan | jméno = Sriram | titul = Programování v Perlu pro pokročilé: základy a techniky pro vývojáře | titul původní = Advanced Perl programing | překladatelé = Martin Blažík | další = Editor Ivo Magera; Jazyková korektura Libor Vyhnálek | vydání = 1 | vydavatel = Computer Press | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 412 | isbn = 80-7226-079-0 | jazyk = cs}} [183] => [184] => * {{Citace monografie | příjmení = Lemay | jméno = Laura | titul = Naučte se Perl za 21 dní | titul původní = Teach yourself Perl in 21 days | překladatelé = Bogdan Kiszka a Jaroslav Černý | další = Jazyková korektura Eva Bublová; Odpovědný redaktor Ivo Magera; Technický redaktor Jiří Matoušek | vydání = 1 | vydavatel = Computer Press | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 546 | edice = Rychle a jistě. Internet | isbn = 80-7226-616-0 | poznámka = Přeloženo z angličtiny | jazyk = cs}} [185] => [186] => * {{Citace monografie | příjmení = Kysela | jméno = Martin | titul = Perl: kompletní kapesní průvodce programátora | další = Odpovědný redaktor Miroslav Lochman | vydání = 1 | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 134 | isbn = 80-247-1170-2 | jazyk = cs}} [187] => [188] => * {{Citace monografie | příjmení = Dařena | jméno = František | titul = Myslíme v jazyku PERL | další = Odpovědný redaktor Miroslav Lochman | vydání = 1 | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 700 | edice = Knihovna programátora | isbn = 80-247-1147-8 | poznámka = Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík | jazyk = cs}} [189] => [190] => == Reference == [191] => [192] => {{Citace elektronické monografie | autor = Ricardo Signes | korporace = nntp.perl.org | titul = perl 5.36.0 is now available | datum vydání = 2022-05-28 | datum přístupu = 2022-12-13 | url = https://www.nntp.perl.org/group/perl.perl5.porters/2022/05/msg263783.html | jazyk = en}} [193] => {{Citace elektronické monografie | autor = Steve Hay | korporace = nntp.perl.org | titul = Perl 5.34.1 is now available! | datum vydání = 2022-03-13 | datum přístupu = 2022-12-13 | url = https://www.nntp.perl.org/group/perl.perl5.porters/2022/03/msg263342.html | jazyk = en}} [194] => {{Citace elektronické monografie | autor = Steve Hay | korporace = nntp.perl.org | titul = Perl 5.32.1 is now available! | datum vydání = 2021-01-23 | datum přístupu = 2021-10-13 | url = https://www.nntp.perl.org/group/perl.perl5.porters/2021/01/msg258868.html | jazyk = en}} [195] => {{Citace elektronické monografie | autor = Max Maischein | korporace = nntp.perl.org | titul = Perl 5.37.6 has been released | datum vydání = 2022-11-20 | datum přístupu = 2022-12-13 | url = https://www.nntp.perl.org/group/perl.perl5.porters/2022/11/msg265080.html | jazyk = en}} [196] => {{Citace elektronické monografie | titul = Define Perl at Dictionary.com | url = http://www.dictionary.com/browse/perl?s=t | vydavatel = Dictionary.com, LLC | datum přístupu = 2018-06-02 | jazyk = en}} [197] => {{Citace elektronického periodika | příjmení = Krčmář | jméno = Petr | titul = Chyby v programovacích jazycích ohrožují bezpečnost aplikací | periodikum = Root.cz | vydavatel = Internet Info, s.r.o. | datum vydání = 12. 12. 2017 | datum přístupu = 6. 1. 2018 | url = http://www.root.cz/clanky/chyby-v-programovacich-jazycich-ohrozuji-bezpecnost-aplikaci | issn = 1212-8309 | poznámka = Powered by Linux | jazyk = cs}} [198] => [199] => [200] => == Externí odkazy == [201] => * {{Commonscat}} [202] => * {{Wikiverzita|kurs=Perl}} [203] => * {{en}} [http://www.cpan.org CPAN.org] – bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace [204] => * {{en}} [https://metacpan.org metacpan.org] – bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace [205] => * {{cs}} [http://perl6.cz/wiki/Perl6.cz české stránky o Perl6] [206] => '''Články a učebnice:''' [207] => * {{cs}} [http://www.root.cz/serialy/perlicky seriál Perličky na Root.cz] [208] => * {{cs}} [http://www.root.cz/serialy/regularni-vyrazy seriál Regulární výrazy na Root.cz] [209] => '''Související projekty:''' [210] => * {{en}} [http://gtk2-perl.sourceforge.net gtk2-perl] – psaní GUI aplikací v Perlu nad GTK2 [211] => * {{en}} [http://www.wxperl.it wxPerl] – psaní GUI aplikací v Perlu pomocí wxWidgets [212] => [213] => {{Programovací jazyky}} [214] => {{Autoritní data}} [215] => [216] => {{Portály|Internet|Svobodný software}} [217] => [[Kategorie:Perl| ]] [218] => [[Kategorie:Dynamicky typované programovací jazyky]] [219] => [[Kategorie:Skriptovací jazyky]] [220] => [[Kategorie:Svobodný software]] [221] => [[Kategorie:Objektově orientované programovací jazyky]] [222] => [[Kategorie:Unixové programátorské nástroje]] [] => )
good wiki

Perl

Perl (výslovnost [purl] či ) je interpretovaný programovací jazyk vytvořený Larry Wallem v roce 1987. S rozvojem internetu se Perl stal velmi populárním nástrojem pro tvorbu CGI skriptů.

More about us

About

Je navržen tak, aby byl flexibilní a snadno použitelný pro různé úkoly, zejména práce s textem, analýzu dat a webové aplikace. Jeho syntaxe je přehledná a dovoluje programátorům kreativně vyjadřovat své myšlenky. Perl se vyznačuje silnými nástroji pro zpracování řetězců a regulárních výrazů, což jej činí ideální volbou pro úkoly, které vyžadují manipulaci s textovými daty. Důraz na čistotu a srozumitelnost kódu umožňuje uživatelům snadno vyvíjet a udržovat složité aplikace. Jazyk také podporuje objektově orientované programování, což rozšiřuje jeho možnosti a aplikovatelnost. Komunita kolem Perl je aktivní a podporuje růst a vývoj jazyka prostřednictvím různých modulů a knihoven. CPAN (Comprehensive Perl Archive Network) nabízí širokou škálu zdrojů, které usnadňují práci programátorů a zvyšují efektivitu vývoje. Perl se stal oblíbeným nástrojem pro administraci systémů, bioinformatiku, vědecké výzkumy a webový vývoj. Jeho uplatnění se neustále rozšiřuje a spolu s modernizací jazyka se objevují nové příležitosti pro jeho využití. Přestože mohou existovat jazyky, které jsou v některých oblastech výkonnější, Perl nabízí jedinečnou kombinaci flexibility, srozumitelnosti a efektivity. Díky své rozmanitosti a kreativitě je Perl skvělou volbou pro jakoukoliv programátorskou výzvu a stále se těší oblibě mezi vývojáři po celém světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'C (programovací jazyk)','C++','2022','Funkcionální programování','AWK','PHP','Artistic License','GNU General Public License','Pascal (programovací jazyk)','Larry Wall','Bourne shell','Common Gateway Interface'

2022

AWK

AWK je skriptovací jazyk a nástroj pro manipulaci a transformaci textových souborů.

C++

PHP