Array ( [0] => 15519973 [id] => 15519973 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Persepolis [uri] => Persepolis [3] => Persepolis east side at spring.jpg [img] => Persepolis east side at spring.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Persepolis** Persepolis, což znamená "město Perské", je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Íránu, které představuje kouzlo a velkolepost starověké perské kultury. Bylo založeno v roce 518 př. n. l. králem Dareiem I. a sloužilo jako hlavní město Perské říše. Toto fascinující město se nacházelo na vyvýšenině a bylo obklopeno nádherným horským panoramatem. Persepolis byl symbolem mocnosti a kulturního bohatství perské říše; jeho monumentalita a umělecké zpracování inspirovaly generace umělců a architektů. Mezi hlavní rysy města patří velkolepé paláce, jako je palác Apadana, který byl určen pro slavnostní hostiny, a impozantní schodiště, které na první pohled osloví každého návštěvníka svou precizní výzdobou a propracovanými reliéfy. Jedním z nejtypičtějších rysů Persepolisu je jeho výzdoba, která odráží různé kultury a národy, jež byly součástí Perské říše. Tento umělecký rozmanitý styl symbolizuje mírovou koexistenci a vzájemnou inspiraci různých civilizací, které tehdy prosperovaly. Město bylo místem, kde se setkávaly různé tradice a myšlenky, což přispívalo k rozvoji bohaté kultury. Persepolis je také místem, kde se odehrávaly významné události, včetně slavností a ceremonií, které posilovaly společenství a zpevňovaly vazby mezi různými národy říše. Tento duch společného soužití a vzájemné úcty je v dnešní době inspirací pro celý svět, a to i díky jeho zanechanému odkazu. I když byl Persepolis v průběhu historie vystaven zkouškám, jako je jeho okupace a zničení v bitvě, jeho nadčasové dědictví zůstává v srdcích a myslích lidí. Dnes je toto místo přitažlivým cílem pro turisty a historiky, kteří přicházejí uctít jeho skvostné památky a učit se z bohaté historie. Persepolis tak nadále symbolizuje odvážné sny a kulturu, která přetrvala čas a inspiruje k pozitivnímu pohledu na budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => **Persepolis** Persepolis, což znamená "město Perské", je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Íránu, které představuje kouzlo a velkolepost starověké perské kultury. Bylo založeno v roce 518 př. n. l. králem Dareiem I. a sloužilo jako hlavní město Perské říše. Toto fascinující město se nacházelo na vyvýšenině a bylo obklopeno nádherným horským panoramatem. Persepolis byl symbolem mocnosti a kulturního bohatství perské říše; jeho monumentalita a umělecké zpracování inspirovaly generace umělců a architektů. Mezi hlavní rysy města patří velkolepé paláce, jako je palác Apadana, který byl určen pro slavnostní hostiny, a impozantní schodiště, které na první pohled osloví každého návštěvníka svou precizní výzdobou a propracovanými reliéfy. Jedním z nejtypičtějších rysů Persepolisu je jeho výzdoba, která odráží různé kultury a národy, jež byly součástí Perské říše. Tento umělecký rozmanitý styl symbolizuje mírovou koexistenci a vzájemnou inspiraci různých civilizací, které tehdy prosperovaly. Město bylo místem, kde se setkávaly různé tradice a myšlenky, což přispívalo k rozvoji bohaté kultury. Persepolis je také místem, kde se odehrávaly významné události, včetně slavností a ceremonií, které posilovaly společenství a zpevňovaly vazby mezi různými národy říše. Tento duch společného soužití a vzájemné úcty je v dnešní době inspirací pro celý svět, a to i díky jeho zanechanému odkazu. I když byl Persepolis v průběhu historie vystaven zkouškám, jako je jeho okupace a zničení v bitvě, jeho nadčasové dědictví zůstává v srdcích a myslích lidí. Dnes je toto místo přitažlivým cílem pro turisty a historiky, kteří přicházejí uctít jeho skvostné památky a učit se z bohaté historie. Persepolis tak nadále symbolizuje odvážné sny a kulturu, která přetrvala čas a inspiruje k pozitivnímu pohledu na budoucnost. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=starověkém perském městě|rozlišovač=rozcestník}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | status = zaniklé sídlo [3] => }} [4] => {{Infobox - světové dědictví [5] => | název = Persepolis [6] => | obrázek = [7] => | popisek = Pozůstatky Persepole [8] => | smluvní stát = Írán [9] => | zeměpisná šířka = vypnuto [10] => | typ = kulturní dědictví [11] => | kritérium = i, iii, vi [12] => | id = 114 [13] => | oblast = [[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]] [14] => | rok = 1979 [15] => | změna = [16] => | v ohrožení = [17] => | poznámky = [18] => }} [19] => '''Persepolis''' (staropersky ''Pársa'', [[Perština|novopersky]] '''تخت جمشید/پارسه''', ''Tacht-e Džamšíd'') je název [[starověk]]ého [[Město|města]] v dnešní [[írán]]ské provincii [[Fárs]], antické [[Persis|Persidě]]. Za vlády [[Achaimenovci|achaimenovské]] [[dynastie]] byla Persepolis metropolí [[Perská říše|perské říše]], spolu s ní však významné správní a ceremoniální funkce i nadále plnily starší rezidence [[Susy]] a [[Pasargady]]. Zakladatelem města, ležícího přibližně 40 km od dnešního [[Šíráz]]u, byl třetí achaimenovský [[Šáhanšáh|velkokrál]] [[Dareios I.]]; přesný rok založení není znám (většinou se udává rozmezí let [[518 př. n. l.|518]]–[[515 př. n. l.]]). Moderní název Tacht-e Džamšíd (''Džamšídův trůn'') je odvozen od jména legendárního krále [[Džamšíd]]a, starověký název Persepolis (''Město Peršanů'') je pořečtěnou formou staroperského Pársa. [20] => [21] => Hlavním pozůstatkem někdejšího města je rozlehlý palácový komplex, zbudovaný na umělé [[terasa (stavba)|terase]] o rozměrech 450×300 [[metr|m]] při úpatí ''Kúh-e Rahmát''. Někdy se soudí, že již král [[Kambýsés II.]] zde zamýšlel postavit svoji rezidenci, teprve Dareios I. však položil po roce [[515 př. n. l.]] základy okázale koncipované audienční síně, zvané ''Ápádána'', s přibližně čtvercovým půdorysem o straně dlouhé 60 m. Většinu budov na terase dokončil teprve Dareiův syn [[Xerxés I.]] (některé až jeho vnuk [[Artaxerxés I.]]), poté zde proběhlo jen minimum změn. Celý soubor palácových budov byl zničen v roce [[330 př. n. l.]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]], který prý osobně Persepolis podpálil jako odplatu za zničení [[Athény|Athén]] Xerxovými vojsky při [[Řecko-perské války|řecko-perských válkách]] v [[5. století př. n. l.]] [22] => [23] => == Rezidence králů == [24] => Jediný přístup na palácovou terasu, místy vystupující až 18 m nad okolní terén, se nachází na severozápadě a tvoří ho dvojité schodiště pocházející z dob Xerxa I. Proč jsou jednotlivé schody vysoké jen 10–11 cm, je dosud nejasné, snad to mělo souvislost s dvorským ceremoniálem (procesí). Hned za schodištěm lze spatřit tzv. ''Bránu národů'', rovněž zřízenou Xerxem, z níž se dochovala jen kamenná kostra s působivými sochami. Každý příchozí, který chtěl předstoupit před achaimenovského velkokrále, musel touto branou projít a byl zde zaregistrován. Při jižní straně brány je dva metry vysoká vodní nádrž z jediného kusu kamene, jež snad sloužila ke kultovní očistě při ceremoniálních obřadech. [25] => [26] => === Ápádána === [27] => {{Podrobně|Ápádána}} [28] => Rozlehlý palác Ápádána, stojící na samostatné, tři metry vysoké terase, sloužil k [[audience|audiencím]] a jeho jádrem byla čtvercová hlavní síň se šesti řadami [[Sloup (architektura)|sloupů]], po šesti v každé řadě. Sloupy opatřené žlábkováním byly posazeny na mohutné podstavce. Z rohů budovy vystupovaly čtyři čtvercové věže, do nichž se dalo vstoupit z předsíní – jejich funkce byla strážní a skladištní. Fasádu Ápádany opticky členily tři vysoké výklenky se zapuštěnou trojicí sloupů, v horní části stěny byl umístěn trojjazyčný nápis krále Xerxa I., jenž celý komplex dokončil. [29] => [30] => Na severní a východní straně se do přijímací síně vstupovalo po schodištích, jejichž stěny jsou bohatě zdobeny reliéfy – patří k nim nejslavnější výjevy z dvorského života, jež se z dob staré perské říše vůbec zachovaly (trůnící Dareios I., kopími vyzbrojení [[Nesmrtelní (Persie)|Nesmrtelní]] atd.). I z tohoto důvodu je Ápádána patrně nejvýznamnější stavbou Persepole. [31] => [32] => === Dareiův palác === [33] => {{Podrobně|Dareiův palác}} [34] => [[Soubor:PersepolisMap.png|náhled|250px|Poloha Persepole]] [35] => Obytný palác krále Dareia stál u jihozápadní věže Ápádány a jeho staroperské pojmenování bylo ''Tačara''. Také tato budova, dokončená Xerxem I. a přestavěná [[Artaxerxés III.|Artaxerxem III.]], stála na 2,5 m vysoké terase, přičemž směrem na jih se otevírala do široké sloupové předsíně, opatřené po stranách strážnicemi. Centrálním prostorem byla obdélníková síň podpíraná dvanácti sloupy, dochované reliéfy zobrazují vojáky střežící bezpečnost achaimenovského velkokrále a motivy boje. [36] => [37] => === Xerxův palác === [38] => Jihovýchodně od Tačary se rozkládal mnohem rozsáhlejší obytný palác krále Xerxa, nazývaný ve staroperštině ''Hadiš''. Tvořilo jej rozlehlé nádvoří, na jehož severní straně se patrně nacházel chrám ohně, a celá řada složitě členěných místností spolu se čtvercovou branou – ta vystupovala do sousedního nádvoří obdélníkového půdorysu. Xerxův palác stojí přímo na skalním podloží, tedy na nejvyšším bodě přirozené vyvýšeniny, což mělo za následek některé zvláštnosti v jeho konstrukci. Z hlavního nádvoří se vstupovalo do velké rozlehlé síně, jejíž střechu neslo 36 sloupů. Reliéfní výzdoba se svými motivy podobá výzdobě na Dareiově paláci. [39] => [40] => === Správní okrsek === [41] => Nádvoří přiléhající k Ápádáně, mající tvar písmene L, lemovala uvnitř palácové terasy mohutná zeď z nepálených cihel, která oddělovala tuto část rezidence od správního okrsku. Přicházelo se sem tzv. ''Vojenskou cestou'' od Brány národů a prvním objektem, jejž návštěvník spatřil, byla ''Nedokončená brána'' mohutné obdélníkové dispozice. Jak již název napovídá, brána byla v době, kdy Alexandr Veliký Persepolis zničil, stále ještě ve výstavbě. [42] => [43] => Na východní straně sousedily s branou správní budovy, v nichž bylo při [[Archeologie|archeologických]] vykopávkách odkryto zhruba 30 000 [[Hliněná tabulka|hliněných tabulek]] s texty týkajícími se převážně budování Persepole; tabulky byly psány [[elam]]ským písmem a jazykem. Směrem na jih leželo čtvercové vnitřní nádvoří, ukončené ''Palácem tisíce sloupů'', trůnním sálem Xerxa I. Tato budova, dostavěná až za vlády Artaxerxa I., sestává z mohutné předsíně sevřené mezi dva věžovité trakty na rozích a vlastního sálu, jenž svou rozlohou překonává obdobný sál Ápádány. [44] => [45] => Podél východní strany Paláce tisíce sloupů se táhla řada kuchyní, které odděloval na severu úzký prostor od budovy považované dnes za hodovní síň dvořanů a úředníků. I zde měla část obrácená do nádvoří podobu sloupové předsíně, jen mnohem menší než u přilehlého paláce. Na jihu vyplňoval roh terasy složitě strukturovaný objekt ''Pokladnice'', sloužící ve starověku jako finanční centrum perské říše – účel budovy potvrdilo množství zde nalezených hliněných tabulek. [46] => [47] => == Okolí rezidence == [48] => Mimo vlastní terasu směrem na východ se nachází 26 m hluboká cisterna, měřící v horní části 4,7 m². Sloužila ke shromažďování dešťové vody, nikoli tedy jako studna, a ústila do ní řada kanálků vytesaných ve skále – to obyvatelům rezidence poskytovalo jeden ze zdrojů užitkové vody a při přívalových deštích na jaře a na podzim chránilo rezidenci před zaplavením (přebytečnou vodu odváděla soustava jiných kanálů pryč od terasy). V téže oblasti, 40 m nad úrovní terénu, je ve skalnatém svahu vyhloubena hrobka krále [[Artaxerxés II.|Artaxerxa II.]], známého protivníka Řeků z [[Xenofón|Xenofontova]] díla ''Anabasis''. Má podobu neúplného kříže a byla bohatě zdobena reliéfy a polosloupy. Další podobná hrobka – Artaxerxa III. – je jihovýchodně od palácové terasy, na rozdíl od prvé však nebyla nikdy dokončena. [49] => [50] => Z obytných čtvrtí Persepole, zbudovaných z nepálených cihel, se toho do dnešních dob mnoho nedochovalo, nelze ale vyloučit, že důkladnější archeologický výzkum přinese ještě mnohá překvapení. [51] => [52] => == Historie vykopávek == [53] => Ačkoli ruiny Persepole přitahovaly pozornost evropských cestovatelů a vyslanců již od raného [[novověk]]u, první systematický archeologický výzkum podnikl až [[Ernst Herzfeld]] v letech [[1931]]–[[1934]]/[[1935]] a po něm [[Erich F. Schmidt]] z Oriental Institute [[University of Chicago|Chicagské univerzity]] – zkoumána byla stejně jako v pozdějších případech především rezidence. Ve čtyřicátých letech převzala péči o průzkum lokality Íránská správa antických památek, nejprve pod vedením [[André Godard]]a, později A. Tádžvidího. V současnosti je oblast rezidence plně zabezpečená a zčásti zrestaurovaná, mj. i zásluhou [[Istituto Italiano per il Medio ed Estremo Oriente]] ([[Giuseppe Tilia|Giuseppe]] a [[Ann Britt Tiliová|Ann Britt Tiliovi]]). [54] => [55] => == Obrazová galerie == [56] =>
[57] => [58] => Soubor:Persepolis vue d'oiseau Chipiez.jpg|Persepolis z ptačí perspektivy, rekonstrukce Charlese Chipieze z roku 1884 [59] => Soubor:Persepolis T Chipiez.jpg|Pohled na Ápádánu, rekonstrukce Charlese Chipieze z roku 1884 [60] => Soubor:Persepolis Apadana Eastern Stairway.jpg|Východní schodiště do Ápádány [61] => Soubor:Persepolis Relief Priests.jpg|Kněží na reliéfní výzdobě [62] => Soubor:Persépolis. Darius.jpg|[[Dareios I.]] s dvořany [63] => Soubor:Persepolis GAN.JPEG|Brána národů [64] => Soubor:Persepolis gate of all nations.jpg|Brána národů [65] => Soubor:Persepolis Apadana ES NP.jpg|Reliéf na Ápádáně [66] => [67] =>
[68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Literatura === [72] => * Matheson, S. A.: ''Persien. Ein archäologischer Führer'', Stuttgart 1980, s. 299–314. [73] => * Rashad, M.: ''Iran'', Ostfildern 2006, s. 242–259. [74] => [75] => === Externí odkazy === [76] => * {{Otto|heslo=Persepolis}} [77] => * {{Commonscat|Persepolis}} [78] => * {{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/114 Persepolis - UNESCO World Heritage Centre] [79] => [80] => {{Světové dědictví - Írán}} [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Írán}} [84] => [[Kategorie:Zaniklá města v Íránu]] [85] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [86] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Íránu]] [87] => [[Kategorie:Íránská kultura]] [88] => [[Kategorie:Světové dědictví (Írán)]] [89] => [[Kategorie:Perské umění]] [] => )
good wiki

Persepolis

Persepolis (staropersky Pársa, novopersky تخت جمشید/پارسه, Tacht-e Džamšíd) je název starověkého města v dnešní íránské provincii Fárs, antické Persidě. Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše, spolu s ní však významné správní a ceremoniální funkce i nadále plnily starší rezidence Susy a Pasargady.

More about us

About

Bylo založeno v roce 518 př. n. l. králem Dareiem I. a sloužilo jako hlavní město Perské říše. Toto fascinující město se nacházelo na vyvýšenině a bylo obklopeno nádherným horským panoramatem. Persepolis byl symbolem mocnosti a kulturního bohatství perské říše; jeho monumentalita a umělecké zpracování inspirovaly generace umělců a architektů. Mezi hlavní rysy města patří velkolepé paláce, jako je palác Apadana, který byl určen pro slavnostní hostiny, a impozantní schodiště, které na první pohled osloví každého návštěvníka svou precizní výzdobou a propracovanými reliéfy. Jedním z nejtypičtějších rysů Persepolisu je jeho výzdoba, která odráží různé kultury a národy, jež byly součástí Perské říše. Tento umělecký rozmanitý styl symbolizuje mírovou koexistenci a vzájemnou inspiraci různých civilizací, které tehdy prosperovaly. Město bylo místem, kde se setkávaly různé tradice a myšlenky, což přispívalo k rozvoji bohaté kultury. Persepolis je také místem, kde se odehrávaly významné události, včetně slavností a ceremonií, které posilovaly společenství a zpevňovaly vazby mezi různými národy říše. Tento duch společného soužití a vzájemné úcty je v dnešní době inspirací pro celý svět, a to i díky jeho zanechanému odkazu. I když byl Persepolis v průběhu historie vystaven zkouškám, jako je jeho okupace a zničení v bitvě, jeho nadčasové dědictví zůstává v srdcích a myslích lidí. Dnes je toto místo přitažlivým cílem pro turisty a historiky, kteří přicházejí uctít jeho skvostné památky a učit se z bohaté historie. Persepolis tak nadále symbolizuje odvážné sny a kulturu, která přetrvala čas a inspiruje k pozitivnímu pohledu na budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'515 př. n. l.','Dareios I.','Xerxés I.','518 př. n. l.','terasa (stavba)','Šíráz','Pasargady','Šáhanšáh','Archeologie','Xenofón','Soubor:PersepolisMap.png','Perská říše'