Array ( [0] => 15504329 [id] => 15504329 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pesach [uri] => Pesach [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - svátek [1] => | název svátku = Pesach [2] => | druh = židovský [3] => | typ = judaismus [4] => | obrázek = A Seder table setting.jpg [5] => | popisek = Stůl připravený na sederovou večeři. [6] => | oficiální název = [[Hebrejština|hebrejsky]]: פֶּסַח [7] => | jiný název = Svátek nekvašených chlebů [8] => | slavený = v [[judaismus|judaismu]], [[Židé|Židy]], [[Samaritáni|Samaritány]] [9] => | významnost = Jeden ze [[poutní svátky|tří poutních svátků]]. Oslavuje odchod Židů z otroctví ve starověkém Egyptě. [10] => | začátek = 15. [[nisan]] [11] => | konec = 21. [[nisan]] v Izraeli a mezi některými liberálními Židy v diaspoře; 22. nisan mimo Izrael [12] => | rok2020 = západ slunce [[8. duben|8. dubna]] – soumrak [[15. duben|15.]] nebo [[16. duben|16. dubna]] [13] => | rok2021 = západ slunce [[27. březen|27. března]] – soumrak [[3. duben|3.]] nebo [[4. duben|4. dubna]] [14] => | rok2022 = západ slunce [[15. duben|15. dubna]] – soumrak [[22. duben|22.]] nebo [[23. duben|23. dubna]] [15] => | rok2023 = západ slunce [[5. duben|5. dubna]] – soumrak [[12. duben|12.]] nebo [[13. duben|13. dubna]] [16] => | rok2024 = západ slunce [[22. duben|22. dubna]] – soumrak [[29. duben|29.]] nebo [[30. duben|30. dubna]] [17] => | rok2025 = západ slunce [[12. duben|12. dubna]] – soumrak [[19. duben|19.]] nebo [[20. duben|20. dubna]] [18] => | oslavy = [19] => | zvyky = [20] => * jedna nebo dvě [[seder]]ové večeře [21] => * předčítání [[hagada|hagady]] [22] => * jedení [[maces]]ů a hořkých bylin [23] => * modlitba za rosu [24] => * začátek [[počítání omeru]] [25] => * v časech Chrámu se konala: [26] => ** oběť beránka ([[korban pesach]]) [27] => ** oběť prvotin ([[omer (oběť)|omer]]) [28] => | souvisí s = [[Šavu'ot]], který následuje 50 dní po první pesachové noci. [29] => }} [30] => '''Pesach''' ({{vjazyce2|he|פֶּסַח}}) je jedním z nejdůležitějších [[židovské svátky|židovských svátků]] a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním [[Tóra|Tóry]] na [[Sinaj (biblická hora)|Sinaji]]). Společně se svátky [[Šavu'ot]] a [[Sukot]] se řadí mezi tři [[poutní svátky]], které se každoročně slaví. Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě. [31] => [32] => Mimo [[Izrael]] trvá Pesach 8 dní, přičemž první dva a poslední dva jsou sváteční ({{cizojazyčně|he|יָמִים טוֹבִים}}, ''jamim tovim'', doslova „dobré dny“, „svátky“), při nichž platí obdobná pravidla jako při [[šabat]]u s drobnými rozdíly týkajícími se zejména přípravy jídla. Prostřední 4 dny jsou polosváteční ({{cizojazyčně|he|חֹל הַמּוֹעֵד}}, ''[[chol ha-mo'ed]]'', doslova „všední [den] svátku“), v jejichž průběhu neplatí tak přísný zákaz práce, ale modlitba je slavnostnější s řadou oslavných žalmů. V Izraeli trvá Pesach 7 dní, přičemž první a poslední den je svátek a mezi nimi je 5 dní ''chol ha-mo'ed''. Pesach začíná 15. [[nisan]]u a končí 21. nisanu v Izraeli, 22. nisanu v diaspoře. [33] => [34] => == Název == [35] => Pro Pesach se v hebrejštině používají různé názvy v závislosti na biblické události či aspektu, s nimiž je spojován. Patří mezi ně: [36] => * ''Chag ha-macot'' ({{cizojazyčně|he|חַג הַמַּצּוֹת}}) – „Svátek nekvašených chlebů“. Podle [[Tóra|Tóry]] Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykynout těsto připravené k pečení [[chléb|chleba]].{{Citace bible|Ex|12|39||}} Upekli proto chléb z těsta nevykvašeného – [[maces]]y. Tóra dále přikazuje, že se po celý svátek Pesach nesmí jíst nic kvašeného (hebrejsky [[chamec]]).{{Citace bible|Ex|12|18||}} Tóra svátek zmiňuje pouze jako ''chag ha-macot''.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Lau [38] => | jméno = Jisra'el Me'ir [39] => | odkaz na autora = Jisra'el Me'ir Lau [40] => | titul = Praktický judaismus [41] => | vydavatel = P3K [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 2012 [44] => | isbn = 978-80-87343-09-8 [45] => | strany = 265 [46] => | počet stran = 363 [47] => }} [48] => * ''Chag ha-pesach'' ({{cizojazyčně|he|חַג הַפֶּסַח}}, z ''pasach'' = přeskočit) – připomíná to, že [[Bůh]] „přeskočil“ izraelské domy, když udeřil na prvorozené. [[Talmud]] o svátku hovoří jako o Pesachu. [49] => * ''Chag ha-aviv'' ({{cizojazyčně|he|חַג הָאָבִיב}}) – „svátek jara“. Připomíná, že Pesach je jarním svátkem a probíhá v době jarní sklizně. [50] => * ''Chag ha-cherut'' ({{cizojazyčně|he|חַג הַחֵרוּת}}) nebo ''zman cherutenu'' ({{cizojazyčně|he|זְמַן חֵרוּתֵנוּ}}) – „čas naší svobody“. V [[sidur]]ech se rovněž objevuje tento název, který připomíná, že Bůh vysvobodil židovský národ z egyptského otroctví.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Donin [52] => | jméno = Hayim Halevy [53] => | titul = To Be A Jew: A Guide To Jewish Observance In Contemporary Life [54] => | url = https://archive.org/details/tobejewguidetoj00doni [55] => | vydavatel = Basic Books [56] => | místo = New York [57] => | rok = 1972 [58] => | isbn = 0-465-08624-1 [59] => | strany = [https://archive.org/details/tobejewguidetoj00doni/page/218 218] [60] => | počet stran = 336 [61] => | jazyk = anglicky [62] => }} [63] => [64] => V křesťanské [[Bible|biblické]] tradici se pesach překládá také jako ''Velikonoce'',{{Citace bible|Ex|12|27}} v [[Nový zákon|Novém zákoně]] se o Pesachu hovoří jako o ''židovských Velikonocích''.{{Citace bible|Jan|2|13||}} [65] => V [[Bible kralická|Bibli kralické]] se pesach překládá slovem ''Fáze'' a nazývá se také ''slavnost přesnic'', kde přesnice označují nekvašené chleby.[[Adolf Novotný|Novotný, Adolf]]: Biblický slovník A–R. Kalich, Praha 1956. Hesla Fáze a Přesnice [66] => [67] => == Příběh Pesachu == [68] => {{Podrobně|Původ svátku Pesach}} [69] => Svátek Pesach připomíná vyjití [[Izraelský národ|Izraele]] z egyptského otroctví. Izraelité se do [[Starověký Egypt|Egypta]] dostali poté, co velký hladomor zasáhl celou zemi, včetně [[Země izraelská|Země zaslíbené]]. V té době měl vytvořené zásoby pouze Egypt a to díky [[Josef (patriarcha)|Josefovi]], synu [[Jákob]]a, kterého sem původně prodali jeho bratři ze závisti jako otroka. Josef se postupem času dostal na nejvyšší místa a stal se správcem Egypta. Postupně se do Egypta přesunula celá Jákobova rodina a žila zde pod Josefovou ochranou v úrodné části Egypta Góšen. Židé se v Egyptě usadili a zůstali zde i po skončení hladomoru, velmi se jim dařilo a zde se z nich stal národ. Josef však zemřel a po jeho smrti nastoupil nový [[faraon]], který Josefa již neznal, a který byl velmi znepokojen zvyšující se židovskou populací. Izraelity proto zotročil a navíc nechával zavraždit všechny prvorozené chlapce. Toto vraždění však přežil ''[[Mojžíš]]'', kterého jeho matka [[Jocheved]] (Jókebed) poslala v koši po [[Nil]]u, následně byl zachráněn faraonovou dcerou a byl vychován u faraónova dvora. [70] => [71] => Po nějaké době Hospodin vyslyšel úpění Izraele a povolal Mojžíše, který s ''[[Árón (prorok)|Áronem]]'' předstoupil před faraona a sdělil mu, že Hospodin praví, aby propustil jeho lid, aby mu v poušti mohl slavit slavnost. Faraon však neuposlechl a namísto toho ještě přitížil Izraelitům práci. Po tomto neúspěchu posílá Bůh Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujišťuje je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil a to skrze divy, kterými bude bít Egypt. Tyto božské zásahy dostaly název ''[[deset ran egyptských]]'': [72] => # ''krev'' – proměnění egyptských vod v krev (Exodus 7,14-25), [73] => # ''žáby'' – seslání žab, které zamořily zemi (Exodus 7,26-8:11), [74] => # ''štěnice'' – někdy překládáno také jako ''vši'' nebo ''komáři'' (Exodus 8,12-15), [75] => # ''mouchy'' – invaze much; dle jiného vysvětlení divé zvěře (Exodus 8,16-28), [76] => # ''mor'' – dobytčí mor (Exodus 9,1-7), [77] => # ''vředy'' – hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid (Exodus 9,8-12), [78] => # ''krupobití'' – krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata (Exodus 9,35), [79] => # ''kobylky'' – hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě (Exodus 10,1-20), [80] => # ''tma'' – která padla na Egypt na tři dny (Exodus 10,21-29), [81] => # ''pobití prvorozených'' – během jediné noci zemřeli všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna (Exodus 11,1-12,36). [82] => [83] => Čtyři dny před vyjitím z Egypta řekl Hospodin Izraelitům, aby si každá rodina vybrala zdravého [[ovce|beránka]] bez vady.{{Citace bible|Ex|12|3||5}} Během 14. nisanu jej obětovali a použili jeho [[krev]] na označení veřejí svých domů. Poté do půlnoci 15. nisanu jedli opečené beránky. Takto označené domy poté Hospodin přeskočil, když procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené. Hospodin také sdělil Mojžíšovi a Áronovi nařízení o hodu beránka a o zasvěcení prvorozených. [84] => [85] => Faraon po desáté ráně propustil Izrael z otroctví a Izrael vytáhl z Egypta. Utábořil se na břehu rákosového moře. Faraonovo srdce však bylo stále zatvrzelé a vyslal vojsko, aby Izraelity donutilo k návratu. Sedmého dne se Izraelité octli v sevření mezi mořem a faraonovým vojskem. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin rozdělil jeho vody. Izraelité prošli mořem po suchu, faraon se pustil za nimi, avšak Mojžíš vztáhl ruku nad moře a vody se vrátily a přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska. Tato událost se připomíná v sedmý den Pesachu, který má stejně jako první den pravidla „plnohodnotného“ svátku. [86] => [87] => == Příkazy a zvyky == [88] => Pesach se kvůli mnoha příkazům a zvykům stal jedním z nejsložitějších [[židovské svátky|židovských svátků]]. [89] => [90] => === Kašer le-Pesach === [91] => Během Pesachu se mohou konzumovat pouze potraviny a nápoje, které jsou ''kašer le-Pesach'' ({{cizojazyčně|he|כשר לפסח}}) a to včetně alkoholu – nejčastěji vína, které je označeno jako ''kašer le-Pesach''. Mezi aškenázskými a sefardskými židy existují rozdíly, sefardští židé například konzumují o Pesachu rýži, stejně tak jako další druhy semen a zrní, označovaných jako ''kitnijot''. Kitnijot jsou naopak v aškenázské kuchyni během Pesachu zakázané. [92] => [93] => === Maces === [94] => {{Podrobně|Maces}} [95] => [[Soubor:Machine-made Shmura Matzo.jpg|náhled|vpravo|140px|Prodávané macesy]] [96] => Hlavním příkazem o svátku Pesach je jíst macesy. ''Maces'' ({{cizojazyčně|he|מַצָּה}}, ''maca'', pl. {{cizojazyčně|he|מצות}}, ''macot'', v [[Aškenázská výslovnost hebrejštiny|aškenázské výslovnosti]] ''macos'' nebo ''maces'') je křehký, rovný, nekvašený chléb, vyrobený z [[mouka|mouky]] a [[voda|vody]], který musí být upečen dříve než začne [[kvašení|kvasit]]. Maces je jediný typ „chleba“, který se o Pesachu může jíst. Vztah mezi macesem a chámecem lze chápat v různých rovinách. Jedna z interpretací srovnává maces s božími příkazy ([[613 micvot]]) a chámec s lidskou pýchou, která stejně jako kynoucí těsto chce být tam, kde není její místo. [97] => [98] => O nekvašeném chlebu se také píše v [[Tóra|Tóře]]. {{Citát|''Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce.''| Bible, [[Exodus]] 12:18|200}} [99] => [100] => === Chamec === [101] => [[Soubor:Various grains.jpg|náhled|Chamec]] [102] => Chamec ({{cizojazyčně|he|חמץ}}) je cokoliv z pěti druhů [[obilniny|obilnin]] ([[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[oves]], [[špalda]]), co přišlo do styku s vodou alespoň na 18 minut. Je-li voda teplá dochází ke kvašení dříve a je nutné zmínit, že 18 minut se začíná počítat od doby, kdy dohněteme těsto. Chamecem ale nemusí být pouze potraviny, ale například i nápoje ([[pivo]], [[whisky]]), léky nebo [[kosmetika]]. Během Pesachu je zakázána jak konzumace a využívání chamecu, tak i jeho vlastnění. Proto je nutné chamec před Pesachem odstranit z domu, zničit jej, či jej případně prostřednictvím [[rabín]]a odprodat nežidovi. [103] => [104] => Chamec, který by přes Pesach zůstal ve vlastnictví žida, je i po Pesachu zakázáno konzumovat nebo z něho mít užitek a musí být spálen. [105] => [106] => ==== Hledání chamecu ==== [107] => Po odstranění všeho chamecu z domu je nutné provést formální prohledání v předvečer Pesachu. Hledání chamecu ({{cizojazyčně|he|בדיקת חמץ}}, ''bdikat chamec'') provádí hlava rodiny, jeho manželka, případně jiný člen rodiny (starší třinácti let). Hledající prochází všechny místnosti se svíčkou a prohledává všechna místa, kde by mohl chamec nedopatřením zůstat. V případě, že je nalezen nějaký chamec, musí být uložen do speciální nádoby nebo tašky a druhý den je spálen. [108] => [109] => ==== Prodej chamecu ==== [110] => Jelikož [[Židé|žid]] nesmí o Pesachu vlastnit chamec, rozšířil se zvyk, že je před Pesachem odprodán nežidovi a po Pesachu odkoupen zpět ({{cizojazyčně|he|מכירת חמץ}}, ''mechirat chamec''). Původně vznikl proto, aby prodejci a výrobci předešli ztrátám. Každý může chamec prodat sám, doporučuje se ale, aby tímto pověřil rabinát, který dohlédne na všechny náležitosti. [111] => [112] => === Kitnijot === [113] => Mezi kitnijot se zařazují všechny [[luštěniny]] ([[fazol]]e, [[hrách setý|hrášek]], [[čočka jedlá|čočka]], [[Sója luštinatá|sója]], atd.) a některé další plodiny, jako [[kukuřice setá|kukuřice]], [[rýže]], atd. Tyto potraviny sice nejsou chamec, ale podle aškenázské tradice je jejich konzumace zakázána, protože by mohlo dojít k záměně s chamecem. Na rozdíl od chamecu je však možné tyto potraviny vlastnit. Oproti Aškenázům tyto potraviny jedí Sefardé, dle jejichž tradic nic neodporuje konzumaci těchto potravin. [114] => [115] => === Půst prvorozených === [116] => {{Podrobně|Půst prvorozených}} [117] => Ráno před svátkem Pesach začíná ''[[Půst prvorozených]]''. Tento půst připomíná záchranu prvorozených židovských dětí před poslední z egyptských ran, kdy Hospodin procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené, jak se píše v knize [[Exodus]]: [118] => {{Citát|''Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka.''| Bible, Exodus 12:29|200}} [119] => Půst tedy drží prvorozený potomek mužského pohlaví, který již dosáhl věku [[bar micva]]. Pokud je mladší, postí se za něj otec. [120] => [121] => === Korban pesach === [122] => [[Soubor:The Jews Passover.jpg|vpravo|náhled|200px|"Židovský Pesach" — kopie miniatury z modlitební knihy z [[15. století]], zdobená kresbami Jana van Eycka]] [123] => V dobách, kdy existoval [[Jeruzalémský chrám|Chrám]], byl jedním hlavních zvyků ''korban pesach'' ({{cizojazyčně|he|קׇרְבַּן פֶּסַח}}, doslova „pesachový obětní dar“, známá zejména později v [[křesťanství|křesťanské]] tradici jako „velikonoční beránek“). Každá rodina (nebo v případě, že rodina byla málo početná a nezvládla by sníst celého beránka, skupina rodin) musela přinést oběť mladého beránka nebo kůzlete do Chrámu odpoledne 14. dne měsíce nisan a večer jej pak sníst (po soumraku již bylo 15. nisanu).{{Citace bible|Ex|12|6}} [124] => Ještě před časem oběti beránka bylo třeba zbavit se všeho kvašeného.{{Citace bible|Ex|23|18}} Beránek musel být opečen{{Citace bible|Ex|12|9}} a jeden s macesy a [[maror|merorim]].{{Citace bible|Ex|12|8}} Musel se také dávat pozor, aby se obětnímu beránku nezlomila žádná kost.{{Citace bible|Ex|12|46}} Žádné maso pak nesmělo zbýt do rána. To, které zbylo se muselo po svátku spálit.{{Citace bible|Ex|12|10}} {{Citace bible|Ex|23|18}} [125] => [126] => Jelikož je podle Tóry ''korban pesach'' svatá oběť, platí v tomto ohledu přísná pravidla. Jediní, kteří mohou beránka jíst, jsou ti, kteří jej mohou přinést k obětování. Tóra o předpokladech pro hod beránka praví toto: [127] => {{Citát|''Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Toto je nařízení o hodu beránka: Nebude z něho jíst žádný cizinec. Ale bude jej jíst každý služebník koupený za stříbro, bude-li obřezán. Přistěhovalec ani nádeník jej jíst nebude. Musí být sněden v témž domě. Z jeho masa nevyneseš nic z domu; žádnou jeho kost nezlámete. Tak to bude dělat celá izraelská pospolitost. Jestliže by u tebe pobýval host a chtěl by připravit Hospodinu hod beránka, nechť je u něho obřezán každý mužského pohlaví a potom bude smět přistoupit a tak učinit a bude jako domorodec v zemi. Ale žádný neobřezanec jej jíst nebude. Stejný řád bude platit pro domorodce i pro hosta, který bude pobývat mezi vámi.“ Všichni Izraelci učinili přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi a Áronovi přikázal. Právě v ten den vyvedl Hospodin Izraelce seřazené po oddílech z egyptské země.''| Bible, [[Exodus]] 12:43-51|200}} [128] => Mezi další, již nesmějí jíst beránka, patří lidé, kteří jsou rituálně nečistí, výjimka existuje v případě, že v tomto stavu je většina židů.Pesachim 66b Nabídka oběti musí být provedena před kvórem třiceti.Pesachim 64b Ve Chrámu zpívali [[Levita|levité]] [[Halel]], zatímco ''[[kohen|kohanim]]'' prováděli obětní obřad. Muži i ženy byli povinni sledovat ''korban Pesach''.Pesachim 91b [129] => [130] => Tento příkaz se plnil po celou dobu existence Chrámu. Do dnešní doby se ''[[micva]]'' o ''korban pesach'' přenesla v podobě, která je symbolická. Spočívá v tom, že se na [[sederový talíř]] dá i opečená kost. [[Aškenazim|Aškenázští židé]] mají tradici, že během [[seder]]u nejedí jehněčí. Zdůvodňují to absencí chrámu. Oproti tomu [[Sfaradim|sefardští židé]] během sederové večeře jehněčí nebo skopové jedí, aby si připomněli ''korban pesach''. [[Samaritáni]] na Pesach dokonce beránka skutečně obětují ve své svatyni na hoře [[Gerizim]]. [131] => [132] => === Seder === [133] => [[Soubor:Pessach Pesach Pascha Judentum Ungesaeuert Seder datafox.jpg|náhled|vpravo|Připravený stůl pro sederovou večeři.]] [134] => {{Podrobně|Seder}} [135] => Seder, doslova „pořádek, uspořádání“, ({{cizojazyčně|he|סֵדֶר}}) je označení pro slavnostní večeři pro první noc(i) svátku Pesach. Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví: [136] => {{Citát|''V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“.''| Bible, Exodus 13:8|200}} [137] => Mnoho ze sederového rituálu je proto pojato tak, aby vzbudilo zájem a zvědavost dětí. Ranou podobu pesachového sederu obsahuje desátá a poslední kapitola [[mišna]]ického traktátu Pesachim, zařazeného do tradiční [[Hagada|Hagady]]. Toto vyprávění událostí, které zmiňuje vyjití židů z Egypta začíná ''čtyřmi otázkami''. Ty má položit nejmladší [[dítě]] a jeho [[otec]] mu na ně odpoví. Otázky se odvíjejí od úvodních slov první otázky: „Proč je tato noc odlišná od všech ostatních nocí?“ [138] => [139] => Příkazy, které se musí splnit o sederu: [140] => * konzumace macesů, [141] => * předčítání Hagady a Halelu, [142] => * vypití čtyř pohárů vína, [143] => * konzumace maroru. [144] => [145] => Seder vyžaduje dodržení pořadů jednotlivých úkonů. V tomto pořadí by měl seder proběhnout: [146] => # ''קדש - Kadeš'' – „posvěcení“, tj. pronesení [[Kiduš]]e pro svátek, [147] => # ''ורחץ - Urchac'' – při němž si „pán domu“ omyje ruce, aby si před dalším obřadem zajistil rituální čistotu, [148] => # ''כרפס - Karpas'' – [[zelenina]] – [[petržel]] nebo ředkev se namáčí ve slané vodě a jí se, [149] => # ''יחץ - Jachac'' – rozdělení prostředního macesu, z něhož se bere ''afikoman'' (poslední sousto při sederové večeři), který se děti zpravidla snaží „ukrást“, schovat a na konci sederu za něj dostanou „výkupné“ (většinou různé sladkosti apod.), [150] => # ''מגיד - Magid'' – čtyři otázky s následným vyprávěním příběhu z Hagady, [151] => # ''רחץ - Rechac'' či ''Rachca'' – druhé umytí rukou (tentokrát všech přítomných), [152] => # ''מוציא מצה - Moci maca'' – jezení nekvašených chlebů s příslušným požehnáním, [153] => # ''מרור - Maror'' – jezení hořkých bylin s příslušným požehnáním; před jezením se namáčejí do charosetu, [154] => # ''כורך - Korech'' – snězení „sendviče“ z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe učence [[Hilel]]a, [155] => # ''שולחן עורך - Šulchan orech'' – (prostírání stolu) samotná sváteční večeře, [156] => # ''צפון - Cafun'' – nalezení a snězení afikomanu, [157] => # ''ברך - Barech'' – požehnání po jídle, [158] => # ''הלל - Halel'' – čtení druhé části [[Halel]]u, započatého během části ''Magid'', [159] => # ''נרצה - Nirca'' – závěr Sederu s tradičními sederovými písněmi. [160] => [161] => ==== Sederový stůl ==== [162] => Na stole připraveném pro sederovou večeři nesmí chybět: [163] => * tři zakryté macesy – představují tři složky lidu Izraele: [[kohen|kohanim]] (kněze), [[Levita|levijim]] (levity) a Jisra'el ([[Izraelský národ|Izraelity]]) [164] => * [[Hagada|Pesachová hagada]] ({{cizojazyčně|he|הגדה של פסח}}, ''Hagada šel Pesach'') [165] => * [[víno]] – dostatečné množství, aby každý účastník mohl vypít předepsané čtyři poháry [166] => * sederový talíř – ({{cizojazyčně|he|קערה}}, ''ke'ara'') [167] => * pohár na [[kiduš]] [168] => * doplňkový maces – nemusí být u stolu [169] => * [[Elijáš]]ův pohár [170] => * slaná voda [171] => * doplňkový maror – nemusí být u stolu [172] => [[Soubor:Seder Plate.jpg|vpravo|náhled|200px|Sederový talíř]] [173] => [174] => ==== Sederový talíř ==== [175] => Sederový talíř, označovaný také jako zdobná mísa, ({{cizojazyčně|he|קְעָרָה}}, ''ke'ara'') je používaný při domácím obřadu na Pesach. Středověké opisy aškenázské Hagady představují tuto mísu, poprvé zmíněnou v období Mišny, jako jakýsi kulatý talíř. Existují dochované ukázky z období [[renesance (historická epocha)|renesance]] ze [[dřevo|dřeva]], [[keramika|keramiky]], [[cín]]u apod. opatřené příslušnými nápisy a rytinami. Moderní sederové talíře bývají zpravidla [[měď|měděné]] či [[mosaz]]né nebo [[sklo|skleněné]] a mají zvláštní prohlubně na pokrmy, které předepisuje rituál, či malé misky, do nichž se tyto pokrmy vkládají. [176] => [177] => Sederový talíř by měl obsahovat: [178] => * ''זְרוֹעַ - zro'a'' – opečená kost, která je připomínkou obětního beránka (korban pesach); Mělo by se jednat o [[kost]] z beránka, nicméně lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk, [179] => * ''בֵּיצָה - bejca'' – vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy, [180] => * ''מַצָּה - maca'' – maces, [181] => * ''מָרוֹר - maror'' – hořké byliny (např. salát, křen) připomínající hořkost otroctví, [182] => * ''כַּרְפַּס - karpas'' – celer, popř. zelenina (ředkvička, brambor, cibule), [183] => * ''מַיִם - majim'' – slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře. [184] => * ''חֲרֹסֶת - charoset'' – směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína, připomínající materiál na dělaní cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona. [185] => [[Soubor:3TypesMaror.jpg|náhled|vpravo|150px|Tři druhy maroru. Zleva: strouhaný [[křen selský|křen]] smíchaný s vařenou řepou a cukrem (v [[Jidiš]] známé jako ''chrein''), [[římský salát]], celý kořen křenu.]] [186] => [187] => ==== Maror ==== [188] => {{Podrobně|Maror}} [189] => Maror (מָרוֹר), v překladu „hořká bylina,“ je jeden z pokrmů pojídaných při sederové večeři. Podle Božího přikázání {{Citace bible|Ex|12|8}}) měli židé jíst pesachového beránka (''korban Pesach'') spolu s nekvašeným chlebem (maces) a hořkými bylinami (maror) při památeční hostině na počest Hospodinu, která má být slavena navždy. Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Tuto symboliku ještě zvyšuje namáčení maroru do charosetu (více v části charoset). Typy zeleniny, ze kterých se získává maror uvádí [[Talmud]].Pesachim 39a Tradičně se používá hlávkového salátu nebo [[křen]]u. [190] => [[Soubor:Charoset&ingredients.jpg|vlevo|náhled|100px|Aškenázský charoset a ingredience.]] [191] => [192] => ==== Charoset ==== [193] => {{Podrobně|Charoset}} [194] => Charoset ({{cizojazyčně|he|חֲרֹֽסֶת}}) je sladká, tmavě zbarvená, hrudkovitá směs podávaná při sederové večeři společně s marorem. Symbolika charosetu spočívá v tom, že evokuje [[hlína|hlínu]] nebo maltu, ze které židé v Egyptě vyráběli [[cihla|cihly]]. I samotný název ''charoset'' pochází z hebrejského ''cheres'' – hlína. [195] => [196] => I přes symboliku, kterou charoset představuje, se jedná o pochutinu, která je oblíbená zejména u dětí. Charoset lze jíst volně během sederové večeře, například s macesy. [197] => [198] => Existuje mnoho [[kuchařský recept|receptů]] pro přípravu charosetu. Rozdíly jsou zejména mezi aškenázskou a sefardskou tradicí. „Aškenázský charoset“ se vyrábí zejména z rozsekaných oříšků, [[jablko|jablek]], [[skořice]] a vína. Oproti tomu charoset u Sefardů obsahuje hlavně jablka, hrušky, [[Rozinka|hrozinky]], fíky, [[datle]], víno, skořici apod. Složení se samozřejmě liší v různých oblastech. [199] => [200] => ==== Čtyři poháry vína ==== [201] => Při sederové večeři se pijí čtyři poháry vína. Tuto povinnost musí splnit všichni účastníci, i nejchudší [[muž]] či [[žena]].Mišna Pesachim 10,1 Symbolika čísla čtyři v Hagadě se odráží v těchto čtyřech číších ({{cizojazyčně|he|ארבע כוסות}}, ''arba kosot''), které jsou v [[midraš]]i spojeny se čtyřmi výrazy pro vysvobození, o nich se zmiňuje příběh Exodu: [202] => * „Vyvedu vás ven …“ [203] => * „Osvobodím vás …“ [204] => * „Zachráním vás …“ [205] => * „Přijmu vás za lid svůj …“ [206] => [207] => ==== Elijášův pohár ==== [208] => Elijášův pohár ({{cizojazyčně|he|כּוֹסוֹ שֶׁל אֵלִיָּהוּ}}, ''koso šel Elijahu'') je zvláštní pohár vyhrazený u sederového stolu ''[[Elijáš|proroku Elijášovi]]''. Podle rozšířeného zvyku se pohár naplní vínem po svátečním jídle předtím, než se znovu začne čtení [[Hagada|Hagady]]. U sederové večeře by měly být otevřeny dveře nebo okno k uvítání proroka Elijáše a na znamení víry, že přítomné nepostihne nic zlého. Zároveň se tím zdůrazňuje mesiášský a vykupitelský aspekt svátku, neboť prorok Elijáš má ohlásit příchod ''[[Mesiáš]]e'' ({{Citace bible|Mal|3|18||24}}). [209] => [210] => === Liturgie svátku === [211] => Během svátečních dnů se v některých komunitách prokládají texty modliteb příslušnými [[pijut]]y, podobně jako během [[poutní svátky|ostatních svátků]]. Po celou dobu Pesachu se při ranní modlitbě čte [[Halel]], jeho plná verze ovšem pouze první den svátku (v diaspoře první dva dny), a to jak ve večerní, tak i v ranní modlitbě. Specifická pro Pesach je ''modlitba za rosu'' (''tfilat tal''), která se říká během opakování [[Amida|Amidy]] na [[musaf]] první den Pesachu. Pesachem začíná „letní“ období, během něhož se ve druhém požehnání Amidy nahrazuje text ''mašiv ha-ruach u-morid ha-gešem'' (jenž dává vanout větru a sestupovat dešti) textem ''morid ha-tal'' (jenž dává sestupovat rose); ve většině evropských obcí se tento úsek v letním období zcela vynechává. [212] => [213] => Na šabat během Pesachu je zvykem číst v aškenázských synagogách ''[[Píseň písní]]'', jeden z [[Pět svátečních svitků|pěti svátečních svitků]]. Píseň písní je alegorií vztahu Boha a Izraele a během Pesachu je tento vztah připomínán právě proto, že vysvobozením z Egypta Bůh projevil svou lásku k Izraeli a přiznal se k němu jako se ženich přiznává ke své nevěstě. [214] => [215] => Druhý den Pesachu byla v dobách Chrámu přinášena oběť prvotin z ječmene zvaná [[omer (oběť)|omer]]. V některých synagogách se do liturgie vkládají pasáže, které připomínají pravidla a význam této oběti. V předvečer tohoto dne začíná také období [[počítání omeru]]. [216] => [217] => Sedmý den Pesachu je svátek připomínající záchranu Izraelitů před faraonovým vojskem u Rákosového moře. Je zvykem sejít se o půlnoci a číst biblickou píseň opěvující tuto událost (Ex 15). Tato pasáž je rovněž součástí ranního [[čtení z Tóry]]. Ačkoli má sedmý den pravidla plnohodnotného svátku, čte se pouze poloviční halel; radost ze záchrany není úplná, jelikož musela být vykoupena záhubou mnoha lidských bytostí – byť to byli nepřátelé. [218] => [219] => === Konec svátku === [220] => Následuje-li bezprostředně po skončení Pesachu šabat, dodržují se pesachová pravidla kašrutu i o tomto šabatu. Zákaz konzumace a vlastnění chamecu už sice pominul, ale neexistuje způsob, jak by si židovská domácnost mohla v takové situaci chamec opatřit a připravit. Aškenázové už ale mohou jíst kitnijot a macu aširu. [221] => [222] => Po skončení svátku (a případně navazujícího šabatu) se někteří židé snaží co nejdříve začít opět jíst chamec. To má demonstrovat, že zřeknutí se chamecu po dobu Pesachu nebylo motivováno tím, že by chamec neměli rádi, ale že navzdory tomu, jak ho mají rádi, se ho rádi zřekli, aby tím mohli splnit Boží přikázání. V místech, kde je obtížné koupit chamec od nežidů, může ovšem taková horlivost snadno vést k porušení pesachových předpisů těsně před koncem svátku, takže od ní rabíni spíše odrazují. [223] => [224] => == Druhý pesach == [225] => Druhý pesach ({{cizojazyčně|he|פֶּסַח שֵׁנִי}}, ''Pesach šeni''), nazývaný také Malý pesach ({{cizojazyčně|he|פֶּסַח קָטָן}}, ''Pesach katan''), byl zaveden jako „zpožděný svátek“ pro ty, kdo v předepsaném čase nemohli splnit příkaz kvůli rituální nečistotě (''tum'a'') nebo pobytu na dlouhé cestě mimo domov. [226] => [227] => {{Citát|''Mluv k Izraelcům: Když se někdo z vás nebo z vašich budoucích pokolení poskvrní při mrtvém anebo bude na daleké cestě, bude také slavit hod beránka Hospodinu. Budou jej slavit druhého měsíce čtrnáctého dne navečer. Budou ho jíst s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. Neponechají z něho nic do rána a nezlámou mu žádnou kost. Budou slavit hod beránka podle všech nařízení o něm. Ale kdo by byl čistý a nebyl na cestě a zanedbá slavení hodu beránka, bude vyobcován ze svého lidu, protože nepřinesl Hospodinu dar ve stanovený čas. Takový člověk ponese následky svého hříchu.''| Bible, [[Numeri]] 9:10-13|200}} [228] => Na rozdíl od normálního Pesachu, který se koná v průběhu měsíce [[nisan]], začínaly obřady odloženého svátku o měsíc později, v průběhu měsíce [[ijar]] a nabízely možnost obětovat a jíst pesachového beránka. Klasickým příkladem se stala nebývale masová oslava ''Pesach šeni'' za Chizkiáše.{{Citace bible|2Pa|30|1||27}} [229] => [230] => V dnešní liturgické praxi se poněkud sváteční charakter Druhého pesachu připomíná vypouštěním kajícných modliteb ([[Tachanun]]) a zákazem soukromého půstu. Koná-li se v tento den pohřeb, probíhá bez smutečního proslovu. [231] => [232] => == Velikonoce == [233] => [234] => === Biblické odkazy === [235] => O velikonočních svátcích referuje text z Lukášova evangelia{{Citace bible|Lk|2|41||52}}, tradičně nazývaný „Dvanáctiletý v Chrámě“. Do doby před velikonočními svátky je kladen podle evangelií také příběh pašijí. [236] => [237] => === Křesťanské Velikonoce === [238] => Křesťanské [[Velikonoce]] jsou oslavou zmrtvýchvstání [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], které se událo kolem roku 30 či 33 (v tyto roky vychází Velký pátek na předvečer svátku Pesach). Slavení Velikonoc je v církvi již od počátku významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jehož prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. [239] => [240] => Podle staré křesťanské tradice však nemají připadnout Velikonoce na týž den jako Pesach (14. nisan).{{Chybí zdroj}} To bylo možné dodržet v juliánském kalendáři a proto se nikdy nesejdou kalendářní data pravoslavných Velikonoc a Pesachu. V gregoriánském kalendáři toto již nebylo možné dodržet a proto ve výjimečných případech dojde ke shodě kalendářních dat. [241] => [242] => == Odkazy == [243] => [244] => === Reference === [245] => [246] => [247] => === Literatura === [248] => * {{Citace monografie [249] => | příjmení = Divecký [250] => | jméno = Jan [251] => | titul = Židovské svátky: Kalendář od Pesachu do Purimu [252] => | vydavatel = P3K [253] => | místo = Praha [254] => | rok = 2005 [255] => | isbn = 80-903584-3-8 [256] => | počet stran = 80 [257] => }} [258] => * {{Citace monografie [259] => | příjmení = Lancaster [260] => | jméno = Brian [261] => | titul = Judaismus [262] => | vydavatel = Knižní klub ; Ikar [263] => | místo = Praha [264] => | rok = 2000 [265] => | isbn = 80-7202-704-2 [266] => | počet stran = 247 [267] => }} [268] => * {{Citace monografie [269] => | příjmení = Newman [270] => | jméno = Ja'akov [271] => | příjmení2 = Sivan [272] => | jméno2 = Gavri'el [273] => | rok = 1992 [274] => | titul = Judaismus od A do Z [275] => | vydavatel = Sefer [276] => | místo = Praha [277] => | isbn = 80-900895-3-4 [278] => | počet stran = 285 [279] => }} [280] => * {{Citace monografie [281] => | příjmení = Pavlát [282] => | jméno = Leo [283] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [284] => | příjmení2 = Fiedler [285] => | jméno2 = Jiří [286] => | příjmení3 = Šedinová [287] => | jméno3 = Jiřina [288] => | odkaz na autora3 = Jiřina Šedinová [289] => | spoluautoři = a kol. [290] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [291] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [292] => | místo = Praha [293] => | rok = 1997 [294] => | isbn = 80-85608-17-0 [295] => | počet stran = 144 [296] => }} [297] => * {{Citace monografie [298] => | příjmení = Scherman [299] => | jméno = Nosson [300] => | titul = The Family Haggadah [301] => | vydavatel = Mesorah Publications Ltd. [302] => | místo = Brooklyn [303] => | rok = 1981 [304] => | isbn = 0-89906-178-8 [305] => | url-access = registration [306] => | url = https://archive.org/details/familyhaggadahha0000unse [307] => }} [308] => * {{Citace monografie [309] => | příjmení = Stern [310] => | jméno = Marc [311] => | rok = 2001 [312] => | titul = Svátky v životě Židů [313] => | vydavatel = Vyšehrad [314] => | místo = Praha [315] => | isbn = 80-7021-551-8 [316] => | počet stran = 247 [317] => }} [318] => [319] => * Vrchní zemský a pražský rabinát. ''Malý průvodce na Pesach 5770'' [online]. [citováno dne: 28.3.2010]. <[http://www.kehilaprag.cz/mambo/docs/PP2010.doc http://www.kehilaprag.cz/mambo/docs/PP2010.doc]> [320] => [321] => === Externí odkazy === [322] => * {{Commonscat|Passover}} [323] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/acharej_mot.pdf Časopis Šavua tov 77/5768, str. 4-6] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/acharej_mot.pdf |date=20140408215457 }} [324] => * {{Otto|heslo=Pascha}} [325] => * {{Wikislovník|heslo=pesach}} [326] => * {{Wikislovník|heslo=Přesnice}} [327] => * [http://www.blisty.cz/art/13199.html Britské listy] – Pesach 5763: Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň? [328] => * [http://mogen.org/cs/?page_id=867 Mogen ovaus] {{Wayback|url=http://mogen.org/cs/?page_id=867 |date=20150610033727 }} – Šulchan Aruch Orach Chajim: Hilchot pesach [329] => [330] => {{Židovské svátky}} [331] => {{Pesach}} [332] => {{Autoritní data}} [333] => {{Portály|Hebraistika}} [334] => [335] => [[Kategorie:Pesach| ]] [336] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Pesach

Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji). Společně se svátky .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nisan','poutní svátky','Hagada','Halel','Tóra','15. duben','omer (oběť)','Izraelský národ','Elijáš','12. duben','Samaritáni','Levita'

Elijáš

Hagada

Halel

Levita

Nisan

Samaritáni

Tóra