Array ( [0] => 15532829 [id] => 15532829 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Petit [uri] => Petit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=žalobním návrhu}} [1] => '''Petit''' označuje v [[právo|právu]] závěrečnou část [[žaloba|žaloby]] nebo jiného podání k [[soud]]u, v níž navrhovatel (žalobce) navrhuje, jak má soud v dané věci rozhodnout. [2] => [3] => Petit není možné bez souhlasu soudu zpětně měnit a je zpravidla formulován jako výrok [[rozhodnutí]], jehož vydání je po soudu požadováno, např. tímto způsobem: ''Žalobce navrhuje, aby soud vydal toto rozhodnutí: „Žalovaný … je povinen žalobci … zaplatit … Kč s úroky z prodlení ve výši … % ročně z částky … Kč od … do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“'' Pokud soud návrhu plně vyhoví, do svého rozhodnutí tedy požadovaný výrok zcela převezme. Z tohoto důvodu je formulace petitu velmi důležitou okolností, když nejenže vymezuje předmět řízení, za který soud obecně nemůže jít, ale zároveň podmiňuje budoucí [[vykonatelnost]] soudního rozhodnutí. I jen částečně neurčitý petit, např. v nekonkretizovaném příslušenství nebo v neurčené lhůtě k plnění, tedy odsuzuje pozdější rozhodnutí k tomu, že je nebude možné [[exekuce|exekučně]] vymoci. V petitu není nutné žádat náhradu nákladů řízení, protože o nich soud rozhodne z úřední povinnosti, většinou však uváděny jsou. [4] => [5] => Druhy petitů:Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 506–507. [6] => * ''jednoduchý'' – uplatňuje se jím jen jeden nárok [7] => * ''složený'' – uplatňováno je více nároků zároveň [8] => **''eventuální'' – navrhuje se jeden nárok a pro případ, že by mu nebylo vyhověno, tak se navrhuje nárok náhradní [9] => ** ''alternativní'' – navrhuje se více nároků s tím, že se ponechává se na úvaze žalovaného, který z nich splní [10] => ** ''alternativa facultas'' – Zvláštním druhem je ''alternativa facultas'' (alternativní zmocnění), kdy je žalovaný odsouzen jen k jednomu plnění, ale zároveň je oprávněn, aby místo toho plnil něco jiného. Pokud však žalovaný neplní nic, lze se exekučně domáhat jen prvního, přisouzeného nároku. [11] => [12] => == Reference == [13] => [14] => [15] => == Literatura == [16] => * {{Citace monografie | příjmení = Winterová | jméno = Alena | odkaz na autora = Alena Winterová | spoluautoři = a kol. | titul = Civilní právo procesní | vydavatel = Linde | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7201-726-3 | strany = 220–222}} [17] => * {{Citace monografie | příjmení = Stavinohová | jméno = Jaruška | titul = Civilní proces a organizace soudnictví | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 2003 | isbn = 80-210-3271-5 | strany = 268–273}} [18] => * {{Citace monografie | příjmení = Bureš | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Bureš | příjmení2 = Drápal | jméno2 = Ljubomír | odkaz na autora2 = Ljubomír Drápal | titul = Občanský soudní řád. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-7400-107-9 | strany = 506–507}} [19] => [20] => == Externí odkazy == [21] => * {{Wikislovník|heslo=petit}} [22] => [23] => {{Portály|Právo}} [24] => [25] => [[Kategorie:Občanské právo procesní]] [] => )
good wiki

Petit

Petit označuje v právu závěrečnou část žaloby nebo jiného podání k soudu, v níž navrhovatel (žalobce) navrhuje, jak má soud v dané věci rozhodnout. Petit není možné bez souhlasu soudu zpětně měnit a je zpravidla formulován jako výrok rozhodnutí, jehož vydání je po soudu požadováno, např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.