Array ( [0] => 15482113 [id] => 15482113 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Petrohrad [uri] => Petrohrad [3] => Petrohrad zámek nároží.JPG [img] => Petrohrad zámek nároží.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Petrohrad je město ve Středočeském kraji v okrese Rakovník. Nachází se asi 10 km jihozápadně od Rakovníka a asi 50 km severozápadně od Prahy. Je součástí Mikroregionu Rakovnicko. Petrohradem prochází železniční trať 123 z Berouna do Rakovníka. Město leží v přírodní oblasti Křivoklátska. V blízkosti se také nachází Křivoklátský les a Křivoklátsko. Petrohrad má bohatou historii, která sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako hrad Rakovník. V průběhu let se postupně rozvíjelo a v 19. století získalo status města. V minulosti bylo město známé pro svou textilní výrobu a sklářství. Dnes je Petrohrad především turistickým cílem, díky své poloze v malebné přírodě a bohatému kulturnímu dědictví. Mezi nejvýznamnější památky v Petrohradu patří zámek Petrohrad, který pochází z 18. století a slouží jako muzeum. Další zajímavou památkou je kostel svatého Bartoloměje, který je považován za jednu z nejstarších sakrálních staveb v České republice. Petrohrad má také řadu dalších historických budov a památek, které stojí za návštěvu. Kromě turistických atrakcí má Petrohrad také širokou nabídku sportovních aktivit a možností rekreace v přírodě. Město nabízí různé cyklistické a turistické trasy, stejně jako možnost rybaření a vyjíždění na kole. V zimě je možné využít lyžařských sjezdovek v okolí Petrohradu. Celkově je Petrohrad malebným městem s bohatou historií a atraktivní přírodou, které láká turisty i místní obyvatele. [oai] => Petrohrad je město ve Středočeském kraji v okrese Rakovník. Nachází se asi 10 km jihozápadně od Rakovníka a asi 50 km severozápadně od Prahy. Je součástí Mikroregionu Rakovnicko. Petrohradem prochází železniční trať 123 z Berouna do Rakovníka. Město leží v přírodní oblasti Křivoklátska. V blízkosti se také nachází Křivoklátský les a Křivoklátsko. Petrohrad má bohatou historii, která sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako hrad Rakovník. V průběhu let se postupně rozvíjelo a v 19. století získalo status města. V minulosti bylo město známé pro svou textilní výrobu a sklářství. Dnes je Petrohrad především turistickým cílem, díky své poloze v malebné přírodě a bohatému kulturnímu dědictví. Mezi nejvýznamnější památky v Petrohradu patří zámek Petrohrad, který pochází z 18. století a slouží jako muzeum. Další zajímavou památkou je kostel svatého Bartoloměje, který je považován za jednu z nejstarších sakrálních staveb v České republice. Petrohrad má také řadu dalších historických budov a památek, které stojí za návštěvu. Kromě turistických atrakcí má Petrohrad také širokou nabídku sportovních aktivit a možností rekreace v přírodě. Město nabízí různé cyklistické a turistické trasy, stejně jako možnost rybaření a vyjíždění na kole. V zimě je možné využít lyžařských sjezdovek v okolí Petrohradu. Celkově je Petrohrad malebným městem s bohatou historií a atraktivní přírodou, které láká turisty i místní obyvatele. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Sankt Petersburg|redirect2=Leningrad|stránka=St. Petersburg|stránka2=Leningrad (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Petrohrad [3] => | originální jméno = Санкт-Петербург [4] => | obrázek = SPB Collage 2014-3.png [5] => | popisek = ''Proti směru hodinových ručiček počínaje obrázkem v pravém horním rohu:'' [[Smolenská katedrála]], [[Petropavlovská pevnost]], Generální štáb na řece Mojka, [[Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)|Chrám Nejsvětější Trojice]], [[Zimní palác]], [[Měděný jezdec (památník)|Měděný jezdec]]. [6] => | vlajka = Flag of Saint Petersburg.svg [7] => | článek o vlajce = Vlajka Petrohradu [8] => | znak = Coat of Arms of Saint Petersburg (2003).svg [9] => | článek o znaku = Znak Petrohradu [10] => | stát = Rusko [11] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [12] => | název vyššího celku = [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Federální města Ruské federace|Federální město]] [14] => | název nižšího celku = Petrohrad [15] => | administrativní dělení = 18 [[Městský obvod|obvodů]] [16] => | nadmořská výška = 3 [17] => | časové pásmo = [[UTC+3]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [18] => | telefonní předvolba = +7 812 [19] => | jazyk = [[ruština]] [20] => | psč = 190000–199406 [21] => | titul představitele = [[Gubernátor]] [22] => | představitel = [[Alexandr Dmitrijevič Beglov|Alexandr Beglov]] [23] => | loc-map = {{LocMap |Evropa |label=Petrohrad |lat=59.93|lon=30.31 |float=bottom}} [24] => {{LocMap |Rusko |label=Petrohrad |lat=59.93|lon=30.31 |float=bottom}} [25] => }} [26] => '''Petrohrad''' ({{Vjazyce2|ru|Санкт-Петербург}} {{Audio|Ru-Sankt Peterburg Leningrad Petrograd Piter.ogg|[sankt pʲɪtʲɪrˈburk]}}, v českém přepisu ''Sankt-Petěrburg'', rusky hovorově zkracováno na {{Cizojazyčně|ru|Питер}} – ''Pitěr'') je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem [[Rusko|Ruska]]. Leží v severozápadní části Ruska, při ústí řeky [[Něva|Něvy]], ve [[Finský záliv|Finském zálivu]] (ten je součástí [[Baltské moře|Baltského moře]]). Z velkých měst (nad milión obyvatel) je to nejseverněji položené město na světě. [27] => [28] => Je součástí [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. Má status [[Federální města Ruské federace|federálního města Ruské federace]], společně s hlavním městem [[Moskva|Moskvou]] a [[Sevastopol]]em. Společně s Moskvou je dodnes kulturním střediskem celostátního významu, zapsaným od roku 1990 do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] mezinárodní organizace [[UNESCO]]. Je také jedním z nejdůležitějších ruských [[přístav]]ů. [29] => [30] => == Název == [31] => Město bylo založené v roce 1703 na Zaječím ostrově{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = History of Saint Petersburg - Past, present and future [33] => | periodikum = www.introducingsaintpetersburg.com [34] => | url = https://www.introducingsaintpetersburg.com/history [35] => | jazyk = en [36] => | datum přístupu = 2022-07-17 [37] => }} Petrem Velikým po vítězné [[Severní válka|Severní válce]] Z počátku Rusové založili Petropavlovskou pevnost, jako hlavní opěrný bod. Nové město dostalo název '''Sankt-Pitěr-Burch''' ({{Cizojazyčně|ru|Санкт-Питер-Бурх}})George, Elena: St. Petersburg: ''Russia’s window to the future—the first three centuries''. Taylor Trade Publishing 2003, s. 30. vznikl podle nizozemského ''Sankt-Pieterburchu''. Car [[Petr I. Veliký]] byl ovlivněn pobytem v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], přitom pojmenoval nové město po svém patronovi, [[Petr (apoštol)|apoštolu Petrovi]], nikoliv po sobě samém. V průběhu let se však ujal název '''Sankt-Petěrburg''' ([[Němčina|německy]] ''Sankt Petersburg'', avšak v poruštěné podobě). [38] => [39] => Během [[První světová válka|první světové války]], kdy stálo Rusko proti [[Německo|Německu]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], byl oficiální název města v roce 1914 změněn z německy znějícího názvu na '''Petrograd''' ({{cizojazyčně|ru|''Петроград''}}). Po smrti [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]] bylo [[26. leden|26. ledna]] [[1924]] město přejmenováno na '''Leningrad''' ({{Cizojazyčně|ru|''Ленинград''}}). [40] => [41] => Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byl na základě místního [[Referendum|referenda]] v létě 1991 městu vrácen jeho dřívější oficiální název, '''Sankt-Petěrburg''' ({{Vjazyce2|ru|''Са́нкт-Петербу́рг''}} {{Audio|Ru-Sankt_Peterburg_Leningrad_Petrograd_Piter.ogg|[sankt pʲɪtʲɪrˈburk]}}). Jeho obyvatelé používají často hovorového názvu ''Pitěr'' (''Питер''). [42] => [43] => České [[exonymum]] '''Petrohrad''' nepochází z období 1914–1924, jak se někdy mylně uvádí. Svůj původ má nejspíše v [[Josef Jungmann|Jungmannově]] ''Slovníku česko-německém'' z roku 1837, kde je uveden ekvivalent německého výrazu ''Petersburg'', označující ''„město hlavní v Rusích“,'' česky ''Petrohrad'', popřípadě ''Petrov'' (a bylo doporučeno užívat první variantu). Jde pravděpodobně o [[České národní obrození|obrozenecký]] [[kalk]] z [[Němčina|němčiny]].{{Citace monografie|příjmení=Jungmann|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Slovník česko-německý, Díl III. P - R|vydání=1.|vydavatel=Knížecí arcibiskupská tiskárna|místo=Praha|rok=1837|počet stran=974|strany=75|isbn=}} [44] => [45] => == Historie == [46] => [[Soubor:Palace Square, Saint Petersburg, Russia.jpg|náhled|Palácové náměstí]] [47] => [[Soubor:Санкт-Петербург, 1903.jpg|náhled|Petrohrad, 1903|211x211px|vlevo]] [48] => [49] => Ještě před začátkem historie Petrohradu se v přilehlé vzdálenosti Zaječího ostrova na řece Něvě nacházela švédská pevnost Nyenskans, obydlená domorodými ugrofinskými Ingry. Odkud Švédové ovládali celou Ingrii a Karelskou šíji. Po porážce Švédů byla pevnost stržená. Město Petrohrad bylo založené Petrem Velikým května [[1703|1703.]] na [[Zaječí ostrov (Petrohrad)|Zaječím ostrově]] kde byly položené základy [[Petropavlovská pevnost|Petropavlovské pevnosti]] od níž se datuje začátek města Petrohrad, po vítězné Severní válce proti Švédsku. [50] => [51] => Nové centrum sídelního města Petr Veliký vybudoval na přilehlých močálech, které nechal vysušit, a na více než 40 ostrovech, dnes spojených 300 mosty. Mělo být oknem do Evropy. V roce 1712 se stalo hlavním městem [[Ruské carství|Ruského carství]], poté [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Toto postavení si udrželo, kromě let [[1728]]–[[1732]], až do vzniku [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] začátkem [[20. století]]. [52] => [53] => V roce 1716 jmenoval Petr Veliký hlavním architektem města francouzského architekta Jean-Baptista Alexandra Le Blonda. Na vzhledu města má zásluhu i švýcarsko-italský architekt [[Domenico Trezzini]], který dal vzniknout tzv. „Petrovskému baroku“, a také italský architekt [[Bartolomeo Rastrelli]]. Byly postaveny další významné stavby, jako [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Chrám svatého Petra a Pavla]], Palác Menšikov, Kunstkamera či Dvenadcať Kollegij, které se staly dominantami v centrální architektuře města. [54] => [55] => Roku 1724 bylo založeno sídlo [[Ruská akademie věd|Akademie věd]], [[Petrohradská státní univerzita|Petrohradské univerzity]] a Akademického gymnázia. V 60. letech 18. století vystřídala [[baroko]] architektura [[Neoklasicismus|neoklasicistní]]. Za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]] (1762–1796) se město rozvíjelo, byla postavena [[Ermitáž]], břehy řeky Něvy byly olemovány [[Žula|žulovými]] náspy. [56] => [57] => Na památku vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] (1812) byl postaven [[Alexandrův sloup]] a Narvská brána. Ve 40. letech 19. století klasicistní architektura ustupuje [[Romantická architektura|romantismu]]. Po [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]] Petrohrad překonal [[Moskva|Moskvu]], v růstu populace i průmyslovém rozvoji, a rozvinul se v jedno z největších průmyslových měst Evropy, s říčním a námořním přístavem, s velkou námořní základnou. [58] => [59] => Dne 15. května 1917 přijel do Petrohradu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]. Jako předseda Československé národní rady zde osobně budoval československé legionářské vojsko,PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12 – 25, 26 – 111, 140 – 148 [60] => a to až do 7. března 1918. V září a říjnu 1917 obsadila [[Německé císařství|německá]] vojska [[západoestonské souostroví]], a Petrohrad bombardovala. [61] => [62] => [[7. listopad]]u [[1917]] (25. října podle [[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], který tehdy v zemi platil) výstřelem z [[Aurora (křižník)|křižníku Aurora]] začal ozbrojený převrat – [[Říjnová revoluce]]. Ta zásadně změnila dějiny nejen Ruska, ale celého světa [[20. století]]. Aurora byla dříve nasazena v [[rusko-japonská válka|rusko-japonské válce]], v [[První světová válka|první světové válce]] operovala v Baltském moři, poté sloužila jako výcviková loď. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla poškozena a potopena, po válce byla (v letech [[1945]]–[[1947|1947)]] opravena, a od roku 1957 slouží jako petrohradské muzeum. [63] => [64] => [[Komunistická strana Sovětského svazu|Bolševici]], vedení [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]], zaútočili na [[Zimní palác]]. Tato událost, poté známá jako Velká říjnová revoluce, vedla ke konci [[Ruská prozatímní vláda|ruské prozatímní vlády]], řídící Rusko po odstoupení cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] Poté sověti přenesli (12. března 1918) vládu do Moskvy. V říjnu 1919 se generál [[Nikolaj Judenič]] pokusil, s [[Bělogvardějci|Bílou armádou]], dobýt město, ale [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]] mobilizoval [[Rudá armáda|rudoarmějce]] a donutil ho k ústupu. [65] => [66] => [[Soubor:RIAN archive 2153 After bombing.jpg|náhled|vlevo|Město během [[Obležení Leningradu|obležení německými]] vojsky]] [67] => [[Soubor:Avrora cruiser, Saint Petersburg, Russia.jpg|náhled|[[Aurora (křižník)|Křižník Aurora]]]] [68] => Od září [[1941]] až do ledna [[1944]] bylo město v [[Obležení Leningradu|obležení]] [[Nacistické Německo|německými]] vojsky. Na [[hladomor]] tehdy zemřelo více než jeden milion civilistů. Obležení města bylo jedním z nejdelších, a s nejtragičtějšími následky, v novodobé historii. [69] => [70] => Během ''[[Leningradská aféra|Leningradské aféry]]'' (1949–1952) bylo, ve [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] inscenovaném procesu, popraveno celé vedení města, včetně prvního tajemníka městského výboru VKS(b) Petra Sergejeviče Popkova. Většina (23) tehdejších vůdců bylo odsouzeno k trestu smrti, dalších 181 jich putovalo do vězení nebo do vyhnanství. [71] => [72] => [[Metro v Petrohradu|Metro]], které dnes tvoří pět linek, bylo uvedeno do provozu v roce 1955 (s prvními osmi stanicemi). V roce 1995 došlo k zatopení tunelu uprostřed linky [[Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)|Kirovsko-Vyborgskaja]], ta byla poté rozdělena (na příštích devět let) do dvou samostatných částí. V dubnu 2017 došlo mezi stanicemi ''[[Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu)|Technologičeskij institut]]'' a ''[[Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu)|Sennaja ploščaď]]'' k [[Bombový útok v Petrohradu 2017|bombovému útoku]]. [73] => [74] => V šedesátých letech [[20. století]] bylo ve městě obnoveno, a otevřeno veřejnosti, muzeum malíře [[Ilja Repin|Ilji Repina]]. [75] => [76] => V roce 1991 se po referendu město navrátilo ke svému původnímu názvu. Původní, nebo nové názvy, dostalo také 39 ulic, šest mostů, tři stanice metra a šest parků. [77] => [78] => V Kateřinském paláci, v [[Puškin (město)|Carském Selu]], se od roku 2003 nachází věrná kopie [[Jantarová komnata|Jantarové komnaty]]. Ta zde existovala od roku 1716 (téměř dvě stě let), během druhé světové války zmizela. [79] => [80] => == Památky a pamětihodnosti == [81] => [[Soubor:Saint Isaac's Cathedral in SPB.jpeg|náhled|[[Katedrála svatého Izáka|Katedrála sv. Izáka]]]] [82] => Petrohrad je městem s mnoha historicky významnými památkami, také se širokými [[bulvár]]y, parky a pobřežními promenádami, a stále vyzařuje své otevřené, seversky svěží fluidum. Proslulé (a turisticky atraktivní) letní „bílé noci“, jsou fenoménem. Jde o přírodní jev, kdy slunce na pár hodin zapadá za obzor, ale úplná tma nikdy nenastane, díky blízkosti [[polární kruh|polárního kruhu]]. [83] => [84] => [[Katedrála svatého Izáka]] (stavělo jí 440 tisíc ??? dělníků 40 let, 1816–1858) měří na výšku 102 metrů. Zlatá [[kupole]] je obložena 100 kg čistého [[zlato|zlata]]. Nabízí výhled na nejkrásnější místa historického centra, a uvnitř 14 tisíc míst pro návštěvníky, a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. [85] => [86] => Tzv. [[Zimní palác]] nechala postavit dcera Petra Velikého, [[Alžběta Petrovna|Alžběta]], ve stylu italského baroka architektem [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomeem Rastrellim]], v bílé a zelené barvě, později doplněného [[klasicismus|klasicistní]] přístavbou. [[Kateřina II. Veliká]] z budovy učinila roku [[1764]] galerii [[Ermitáž]] a umělecké skvosty pro ni nakupovala v celé Evropě. Počet exponátů přesahuje tři milióny, pouze část je přístupná veřejnosti. Počet obrazů řadí Ermitáž mezi největší obrazárny světa. Pokud byste chtěli projít všechny sály s exponáty, čeká vás 10 km dlouhá trasa. [87] => [88] => Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu – [[Petropavlovská pevnost]] s ''[[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Katedrálou Petra a Pavla]]'', [[Admiralita (Petrohrad)|palác Admirality]], který svou věží dominuje městu, ''[[Triumfální oblouk (Petrohrad)|Triumfální oblouk]],'' jako památka na vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], žulový monolit – [[Alexandrův sloup]], socha Petra Velikého, zvaná [[Měděný jezdec (socha)|Měděný jezdec]], [[Kazaňský chrám]], [[Aurora (křižník)|Křižník Aurora]], [[Vasiljevský ostrov]], [[Smolenská katedrála]] a další. [89] => [90] => Nejnavštěvovanějším bulvárem města je 4 km dlouhý ''[[Něvský prospekt]]''. [91] => [92] => === Paláce a úřední budovy === [93] => [[Soubor:Winter Palace Panorama 2.jpg|náhled|[[Zimní palác]] s muzeem [[Ermitáž]], zahrnujícím přes 3 miliony položek, včetně největší kolekce obrazů na světě]] [94] => [[Soubor:Kunstkamera SPB.jpg|náhled|Muzeum Kunstkamera]] [95] => [[Soubor:Singer House SPB 01.jpg|náhled|Dům knihy (Singer), dnes sídlo [[VK (sociální síť)|VKontakte]]]] [96] => * [[Admiralita (Petrohrad)|Admiralita]] (ul. Admiralitějskaja naběrežnaja) – původně zde byly od roku [[1704]] loděnice, založené Petrem I. Velikým, ve stejné době vznikla dřevěná budova Admiralitního kolegia. Ve 20. a 30. letech 18. století byla budova vyzděna. Mezi roky [[1806]]–[[1823]] byla přestavěna Andrejem Zacharovem. [97] => * [[Zimní palác]] (ul. Dvorcovaja naběrežnaja) – [[baroko|barokní]] budova byla vystavěna v letech [[1754]]–[[1762]], dle návrhu architekta [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]]. Palác má 1 500 místností. Do roku [[1917]] sloužil jako carská residence. Od roku [[1922]] se stal součástí muzea [[Ermitáž]]. [98] => * Muzeum [[Ermitáž]] (Dvorcovaja ploščaď) – se skládá z pěti budov, první je Zimní palác, další je Malá Ermitáž (postavena v letech 1764–1775 pro sbírku obrazů, koupených Kateřinou II. Velikou v roce 1764), Stará (Velká) Ermitáž (postavena v letech 1771–1781), Nová Ermitáž (postavena v letech 1839–1851, vstup dekoruje portikus s [[atlant]]y z [[Žula|granitu]]) a divadlo Ermitáž (postaveno v letech 1783–1789 na místě zimního paláce cara Petra I. Velikého, který zde i zemřel, z tohoto paláce se zachovalo několik místností). [99] => * [[Generální štáb (Petrohrad)|Budova generálního štábu]] (Dvorcovaja ploščaď) – [[klasicismus|klasicistní]] budova, podle návrhu [[Carlo Rossi|Carla Rossiho]], z roku [[1827]], má 300 metrů dlouhou, do oblouku formovanou fasádu, s triumfálním obloukem, korunovaným vozem vítězství, symbolem ruského vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem I.]] [100] => * [[Aničkův palác]] (Něvskij prospekt č. 39) – postaven ve 40. a 50. letech 18. století, pro hraběte [[Alexej Grigorjevič Razumovskij|Alexeje Grigorjeviče Razumovského]]. V roce [[1794]] se stal palác sídlem carské kanceláře (kabinet). V roce [[1816]] začal palác sloužit jako rezidence velkoknížete [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše Pavloviče]] (pozdějšího cara Mikuláše I. Pavloviče). Architekt [[Carlo Rossi]] palác upravil a rekonstruoval zahradu. Podél západní strany zahrady umístil dva [[empír]]ové pavilony, se sochami starých ruských válečníků. [101] => * Beloselsky-Belozersky palác (Něvskij prospekt č. 41) – klasicistní budova, postavená na sklonku 40. let 19. století. [102] => * [[Jusupovský palác]] (ul. Naběrežnaja reki Mojki č. 94) – klasicistní budova, postavená v 70. letech [[18. století]], pro hraběte Šuvalova, v roce [[1830]] ho získal knížecí rod [[Jusupovové|Jusupovů]]. Palác proslul svým divadlem. Dne 17. prosince 1916 zde byl zavražděn [[Grigorij Jefimovič Rasputin]]. [103] => * [[Kunstkamera]] (ul. Universitětskaja naběrežnaja č. 3) – první ruské muzeum, založené carem Petrem I. Velikým v 10. letech 18. století, budova postavena v letech [[1718]]–[[1734]], dnes muzeum přírodních věd. Expozice je rozdělená do několika částí: Indie, Afrika, Čína, Japonsko, Blízký východ a Severní Amerika. Jedna hala je také věnovaná výstavě deformovaných embryí, dětí a zvířat. [104] => * [[Mariinský palác]] (Isaakijevskaja ploščaď) – klasicistní budova, postavená v letech [[1839]]–[[1840]], podle návrhu architekta Andreje Stackenschneidera, pro velkokněžnu [[Marie Nikolajevna Ruská|Marii Nikolajevnu]] (dceru cara Mikuláše I.) . V 80. letech 19. století změněna na sídlo [[Duma|Státní rady]]. Dnes zde sídlí petrohradská duma. [105] => * [[Menšikovův palác]] (ul. Universitětskaja naběrežnaja č. 15) – první zděná stavba v Petrohradě, palác je známý svými unikátními interiéry. [106] => * [[Michajlovský palác]] – klasicistní budova, vzniklá v letech [[1819]]–[[1825]] dle návrhu architekta [[Carlo Rossi|Carla Rossiho]], pro velkoknížete Michajla Pavloviče (mladšího syna cara Pavla I.). K budově přiléhá park. Roku [[1894]] byl palác předán [[Státní ruské muzeum|Ruskému muzeu]]. [107] => * [[Michajlovský zámek|Michajlovský (Inženýrský) zámek]] (Sadovaja ulica č. 2) – rezidence cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] stojí na místě staršího letního paláce carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Zámek byl navržen Vincencem Brennem v roce [[1796]]. Roku [[1801]] se do něj car Pavel I. s rodinou nastěhoval a byl zde zanedlouho ve své ložnici zavražděn. Roku [[1820]] byl zámek předán do užívání Inženýrské škole, kterou navštěvoval například [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]], [[Ivan Michajlovič Sečenov]] nebo hrabě [[Eduard Ivanovič Totleben|Eduard Totleben]]. [108] => * Městská duma s hodinovou věží (Něvskij prospekt č. 33/1). [109] => * [[Mramorový palác]] (Millijonnaja ulica č. 5/1) – palác, postavený na příkaz [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]], pro jejího favorita [[Grigorij Grigorjevič Orlov|Grigorije Orlova]], dle návrhu [[Antonio Rinaldi|Antonia Rinaldiho]]. Název odvozen od [[mramor]]ových fasád. Hlavní schodiště a mramorová hala zůstaly od dob Kateřiny II. nezměněny. [110] => * Palác Kikin (Stavropolskaja ulica č. 9) – palác, vystavěný v letech [[1714]]–[[1720]] pro Alexandra Kikina, v letech [[1719]]–[[1727]] zde byly sbírky a [[knihovna (místnost)|knihovna]] cara Petra I. [111] => * [[Smolný institut|Smolný palác]] (ul. Smolnyj projezd č. 1) – postaven v letech 1806–1808, v roce 1917 zde byla rezidence Sovětu dělníků a vojáků, bydlel zde i [[Vladimir Iljič Lenin]], dnes je tu petrohradská radnice. [112] => * [[Stroganovský palác]] (Něvskij prospekt č. 17) – postaven uprostřed 18. století, dle návrhu [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]], pro barona Sergeje Stroganova. [113] => * [[Šeremetěvův palác]] (ul. Naběrežnaja reki Fontanki č. 34) – palác vojevůdce hraběte Borise Šeremetěva. [114] => * [[Tauridský palác]] (Špalernaja ulica č. 47) – postavený v letech [[1782]]–[[1790]], na příkaz carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]], pro jejího favorita [[Grigorij Alexandrovič Potěmkin|Grigorije Potěmkina]], u paláce je velký park (okolo 30 hektarů). V letech 1906–1917 v paláci zasedala [[Státní duma Ruského impéria|Státní imperiální duma]] [115] => [116] => === Divadla === [117] => * [[Alexandřino divadlo]] (Ploščaď Ostrovskogo) – zbudováno za cara Mikuláše I., ve své době jedno z největších a technicky nejpropracovanějších divadel v Evropě. [118] => * [[Mariinské divadlo]] (Těatralnaja ploščaď) – postaveno v letech [[1859]]–[[1860]], pojmenováno po Marii Alexandrovně, manželce cara Alexandra II. [119] => * [[Michajlovské divadlo]] (Ploščaď Iskusstv) – budova postavena v letech [[1833]]–[[1835]], v letech [[1859]]–[[1860]] přestavěna. Před rokem [[1917]] divadlo patřilo k carskému dvoru. [120] => [121] => === Monumenty === [122] => [[Soubor:The Bronze Horseman (St. Petersburg, Russia).jpg|náhled|Monument [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]]]] [123] => * [[Alexandrův sloup]] (Dvorcovaja ploščaď) – postaven v letech [[1829]]–[[1834]], dle návrhu architekta [[Auguste de Montferrand|Auguste de Montferranda]], na příkaz cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]], jako monument cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Výška celé památky je 47,5 m, samotný sloup z leštěného granitu je vysoký 25,5 m. Sloup je ukončen 6 m vysokou, bronzovou sochou anděla. [124] => * Socha cara Petra I. Velikého (ul. Klenovaja Aleja) – monument, odlitý v pol. 18. století, dle modelu Bartolomea Rastrelliho, z roku [[1716]]. [125] => * Socha cara Mikuláše I. (Isaakijevskaja ploščaď) – navržen sochařem [[Peter Klodt|Peterem Klodtem]] a architektem [[Auguste de Montferrand|Augustem de Montferrand]], odhalen roku [[1859]]. [126] => * [[Měděný jezdec (socha)|Socha cara Petra I. Velikého]] (Měděný jezdec) (Senatskaja ploščaď) – objednán carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II. Velikou]] u sochaře [[Étienne Maurice Falconet|Etienna Maurice Falconeta]], dílo vzniklo v letech [[1766]]–[[1782]]. [127] => [128] => [[Soubor:Peter and Paul Cathedral.jpg|náhled|upright|[[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Chrám sv. Petra a Pavla]] v [[Petropavlovská pevnost|Petropavlovské pevnosti]] s nejvyšší [[Pravoslaví|pravoslavnou]] věží na světě]] [129] => [[Soubor:Spb 06-2012 Nevsky various 02.jpg|náhled|[[Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)|Kazaňská katedrála]]]] [130] => [[Soubor:Chrám zmrtvýchvstání Ježíše Krista (6).jpg|náhled|upright|[[Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)|Chrám Vzkříšení Ježíše Krista]]]] [131] => [[Soubor:St. Nicholas Cathedral in Saint Petersburg.jpg|náhled|Katedrála svatého Mikuláše]] [132] => [133] => === Kostely a kláštery === [134] => * [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Katedrála svatého Petra a Pavla]] (Petropavlovskaja Kreposť č. 7) – první kamenný kostel v Petrohradu, byl postaven v letech [[1712]]–[[1733]] podle návrhu architekta [[Domenico Trezzini|Domenica Trezziniho]]. Věž s pozlacenou střechou se tyčí do výše 122,5 m [135] => {{Citace elektronické monografie [136] => | url = http://walkspb.ru/zd/petrop_sobor.html [137] => | vydavatel = [138] => | titul = Петропавловский собор [139] => | datum přístupu = 2017-03-19 [140] => | jazyk = rusky [141] => }} [142] => a je nejvyšší pravoslavnou zvonicí na světě. Jsou zde [[Pohřebiště ruských panovníků|pohřbeni významní ruští panovníci]] od [[Petr I. Veliký|Petra I.]] po [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II]]. [143] => * [[Katedrála svatého Izáka]] (Isaakijevskaja ploščaď) – zasvěcena [[Svatý Izák Dalmatský|svatému Izákovi Dalmatskému]], první kostel zde nechal vystavět car [[Petr I. Veliký]] roku [[1707]]. Současný kostel vznikl dle návrhu a pod dohledem architekta [[Auguste de Montferrand|Auguste de Montferranda]], mezi roky 1818–1858. Kostel přišel na více než 23 milionů stříbrných rublů. [144] => * [[Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)|Kazaňská katedrála]] (Něvskij Prospekt č. 25) – klasicistní stavba s kopulí, uvnitř se sloupy z leštěného granitu, s bronzovými hlavicemi. Původní kostel byl založen roku [[1733]], carevnou [[Anna Ivanovna|Annou Ivanovnou]] a vysvěcen roku [[1737]]. Je zde umístěna kopie ikony Matky Boží Kazaňské z 18. století. Roku [[1762]] zde byla korunována carevnou Kateřina II. Veliká. V 90. letech 18. století byl nahrazen novou stavbou, dle návrhu Andreje Voronichina. Byla vysvěcena roku [[1811]]. V roce [[1813]] zde byl pohřben vojevůdce [[Michail Illarionovič Kutuzov]]. [145] => * [[Katedrála Vzkříšení Ježíše Krista]] (ul. Naběrežnaja kanala Gribojedova č. 2a) – založena na místě [[atentát]]u, v roce [[1881]] zabit car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] Postaven v 16. a 17. století, dle návrhu architekta Alfreda Parlanda. Výška je 81 m, a je korunována devíti kopulemi, čtyřmi pozlacenými a pět je pokryto ušlechtilým smaltem. Fasádu pokrývají majolikové destičky a mozaikové panely. [146] => * [[Katedrála svatého Mikuláše (Petrohrad)|Katedrála svatého Mikuláše]] (Nikolskaja ploščaď) – založena v roce [[1753]], návrh architekta Savy Čevakinského, sestává z horního a dolního kostela. Od roku [[1900]] je jedním z hlavních kostelů petrohradských námořníků, je pod jejich správou. [147] => * [[Přeobraženská katedrála]] (Preobraženskaja ploščaď) – vznikla v oblasti ubytování Přeobraženského gardového pluku a příbuzných Petra I. Tímto plukem byla carevna Alžběta Petrovna roku [[1741]] provolána carevnou, na počest této události zde roku [[1743]] založila kostel. Vysvěcen byl roku [[1754]]. V roce [[1825]] vyhořel, rekonstruován byl dle návrhu Vasilije Stasova. Později byl kolem katedrály vytvořen plot z tureckých děl, ukořistěných během [[Osmá rusko-turecké válka|Osmé rusko-turecké války]] roku [[1828]]. [148] => * Arménský kostel (Něvskij Prospekt č. 40–42) – klasicistní stavba, postavená v letech 1771–1779. [149] => * Kostel Ikony Matky Boží Vladimirské (Vladimirskij Prospekt) – klasicistní stavba, postavená v letech [[1761]]–[[1769]], skládá se z horního a dolního kostela. V horním kostele najdeme [[ikonostas]], navržený Bartolomeem Rastrellim. [[Zvonice]] postavena roku [[1786]]. [150] => * [[Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)|Kostel svaté Kateřiny]] (Katolický) (Něvskij Prospekt č. 32–34) – klasicistní stavba, postavená v 60. letech 18. století, vysvěcena roku [[1782]]. [151] => * Kostel svatého Pantaleona (ul. Solianovy Pereulok č. 17): – barokní, založen carem Petrem I. v roce [[1721]], na památku námořních vítězství u Gangutu a Grenhamu (1714 a 1720), přestavěn v letech [[1735]]–[[1739]]. [152] => * Kostel svatého Petra a Pavla (Luteránský) (Něvskij Prospekt č. 22–24) – klasicistní stavba, založena roku [[1727]] a ve 30. letech 19. století rekonstruována. [153] => * [[Klášter Alexandra Něvského]] (Ploščaď Alexandra Něvskego) – první klášter v Petrohradě, byl založen Petrem I. Roku 1724 zde byl pohřben svatý kníže [[Alexandr Něvský]], jehož ostatky byly přeneseny z [[Vladimir]]a. Návrh [[Domenico Trezzini]]. Součástí je kostel Zvěstování, z let 1717–1722, kde je pohřben i vojevůdce [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]], a dále katedrála Nejsvětější Trojice, z let 1776–1790, zřízená na místě staršího kostela, dle návrhu Ivana Starova, právě v ní jsou uloženy ostatky Alexandra Něvského . [154] => * [[Smolný klášter]] (Ploščaď Rastrelli č. 3/1) – barokní komplex, navržený architektem Bartolomeem Rastrellim, založen carevnou Alžbětou Petrovnou, v roce [[1744]]. Roku [[1748]] byla dokončena katedrála Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v 50. a 60. letech 18. století postaven klášter. [155] => ** [[Kolomjažská mešita]] na severu města, pro tisíc věřících, byla otevřena 16. července 2009. Součástí komplexu je dvoupodlažní kancelářská budova. [156] => [157] => === Ostatní === [158] => [[Soubor:Das Lachta Zentr- Лахта Центр 2H1A6038WI.jpg|náhled|upright|[[Lachta Centr]], nejvyšší mrakodrap Ruska i Evropy]] [159] => * Dům knihy (Singer) (Něvskij Prospekt č. 28) – budova, vystavěna na přelomu 19. a 20. století, pro americkou společnost Singer, dle návrhu architekta Pavla Suroza. Po roce [[1917]] zde bylo otevřeno největší knihkupectví ve městě. [160] => * Gostinij dvor (Něvskij Prospekt č. 35) – původně dřevěné prodejní krámy, nahrazované od 50. letech 18. století zděnými galeriemi, dokončeny roku [[1785]]. [161] => * [[Martovo pole (Petrohrad)|Martovo pole]] – rozlehlé náměstí, vytvořené carem Petrem I., na místě bažinaté doliny. Po [[Únorová revoluce|Únorové revoluci]] z roku [[1917]] zde byl založen hřbitov pro oběti této revoluce (památník). [162] => * Nové Holandsko (ul. Naběrežnaja Krjukova) – umělý ostrov, vytvořený za vlády cara Petra I. Velikého. V letech 1756–1780 byl přestavěn podle vzoru římské architektury. [163] => * Letní sad a [[Letní palác Petra I. Velikého]] – první [[zahrada]] evropského typu v [[Rusko|Rusku]]. Založena roku 1704, jako část letního sídla cara Petra I. Velikého. Rozloha ostrova 11 ha. V jihozápadní rohu postaven jednopatrový letní palác, v holandském stylu. Zahrada osazena sochami, většinou italské provenience. V 70. letech 18. století ze strany od [[Něva|Něvy]] postavena zeď, s 36 granitovými pilíři, spojenými litinovou mříží, od tulských řemeslníků. Ve 20. letech 19. století postavena čajovna a kavárna atd. Je zde řada kašen. [164] => * Molo se sfingami (ul. Universitětskaja Naběrežnaja č. 3) – stavba z let [[1832]]–[[1834]], se dvěma originálními egyptskými sfingami z doby vlády faraona [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] [165] => * Strelka Vasilevského ostrova – zde se dělí Něva na Malou a Velkou Něvu. V letech [[1805]]–[[1810]] zde byla postavena budova [[burza|burzy]], dle návrhu Jeana Francoise Thomase de Thomona. Tehdy vznikla i polokruhová oblast s přístavním molem, jejíž součástí jsou i dva [[Zobcový sloup|Rostrální sloupy]], ty sloužily jako majáky. Nalézají se zde [[alegorie]] ruských řek (Volha, Dněpr, Vlochov a Něva). [166] => * Od roku 2003 stojí ve městě socha Švejka (postavy z díla [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]] – ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)]]''.{{Citace elektronického periodika [167] => | příjmení = Votruba [168] => | jméno = Viktor [169] => | příjmení2 = Sapík [170] => | jméno2 = Lukáš [171] => | titul = Švejk se psem a hovínkem pro štěstí. Nadšenci chtějí v Kralupech sochu [172] => | periodikum = iDNES.cz [173] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [174] => | datum vydání = 2014-04-27 [175] => | datum přístupu = 2014-04-28 [176] => | url = http://praha.idnes.cz/socha-svejka-v-kralupech-nad-vltavou-dv2-/praha-zpravy.aspx?c=A140425_2059389_praha-zpravy_mav [177] => }} [178] => * [[Lachta Centr]], nejvyšší mrakodrap Evropy a sídlo firmy [[Gazprom]] [179] => [180] => Zdroj: Lobanova T. Saint Petersburg and its Environs: One-day Pedestrian Routes, Sankt-Peterburg: Novator, P-2 Art Publishers 2013. [181] => [182] => === Mosty === [183] => [[Soubor:Dvortsoviy bridge 04.JPG|vpravo|náhled|Dvorcový most]] [184] => Petr Veliký navrhoval město jako další [[Amsterdam]] a [[Benátky]], s kanály namísto ulic. V současné době existuje v Petrohradu 342 [[most]]ů, přes různé [[Vodní kanál|kanály]] a [[Řeka|řeky]], z toho 22 je zvedacích. Ty se každou noc (od dubna do listopadu) na několik hodin zvedají, aby mohly lodě proplout z [[Baltské moře|Baltského moře]] do Volgo-Baltského vodního systému a zpět. Díky složité síti kanálů se Petrohradu často přezdívá „Benátky severu“. [185] => [186] => První trvalý most přes Něvu, [[Blagoveščenský most]], byl otevřen roku 1850, dříve byly povoleny jen [[Pontonový most|pontonové mosty]]. Skoro 100 m široký „[[Modrý most (Petrohrad)|Modrý most]]“ přes řeku Mojku je (podle některých zdrojů) nejširší na světě. Nejdelší je most „Bolšoj Obuchovskij“, měří 2824 m. K dalším známým mostům patří: „Dvorcový (Palácový) most“, „Trojický Most“, „Most Alexandra Něvského“, „Bolšeochtinský most (Most Petra Velikého)“, „Bankovskij most“, „Aničkov most“, „Most Lomonosov“, „Egyptský most“ a „Most čtyř lvů“. [187] => {{clear}} [188] => {{Panorama|obrázek=Panorama of Saint Petersburg from Palace Bridge.jpg|šířka=1500|popisek=řeka [[Něva]], [[Petropavlovská pevnost]] a [[Zimní palác]]}} [189] => [[Soubor:PeterhofGrandCascade.JPG|náhled|Velká kaskáda v paláci [[Petěrgof]]]] [190] => [191] => === Okolí města === [192] => Z Petrohradu je snadno dostupný slavný [[Petrodvorec|Petěrhof]], proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, a další místa s bývalými rezidencemi ruských carů, např. Carské Selo (město [[Puškin (město)|Puškin]]), [[Pavlovsk (Petrohrad)|Pavlovsk]] či [[Lomonosov (město)|Lomonosov]]; pozoruhodná je také ostrovní pevnost [[Kronštadt]]. [193] => [194] => == Sport == [195] => [[Soubor:Ice Palace (Saint Petersburg).png|vpravo|náhled|Arena Ledovyj dvorec hokejové SKA Petrohrad]] [196] => Ve městě působí přední [[fotbal]]ový klub [[FK Zenit Sankt-Petěrburg|Zenit]], dvojnásobný vítěz [[Ruská Premier Liga|ruské ligy]], který v sezóně [[Pohár UEFA 2007/08|2007/08]] vyhrál také [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]]. V [[Lední hokej|ledním hokeji]] reprezentuje město [[SKA Petrohrad]], účastník [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], v němž dříve působil český trenér [[Miloš Říha]]. Od roku [[1995]] se v petrohradském Sportovním a koncertním komplexu pořádá halový tenisový turnaj kategorie [[ATP World Tour 250]] [[St. Petersburg Open]]. [197] => [198] => V roce 1980 se, v tehdejším Leningradu, odehrála část [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1980|fotbalového turnaje]] v rámci [[Letní olympijské hry 1980|LOH]]. O čtrnáct let později bylo město pořadatelem [[Hry dobré vůle|her dobré vůle]]. V současnosti vyrůstá na Krestovském ostrově stadion, pro spolupořádání [[Mistrovství světa ve fotbale 2018]]. [199] => [200] => == Obyvatelstvo == [201] => '''Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2019''' [202] => [[Soubor:Saint Petersburg population history.svg|náhled|350px|Vývoj počtu obyvatel]] [203] => {| cellspacing="0" cellpadding="5" [204] => | valign="top" | [205] => {| class="wikitable" [206] => ! Rok [207] => ! Obyvatelstvo [208] => |- [209] => | 1725 || align="right" | 75 000 [210] => |- [211] => | 1750 || align="right" | 150 000 [212] => |- [213] => | 1800 || align="right" | 300 000 [214] => |- [215] => | 1846 || align="right" | 336 000 [216] => |- [217] => | 1852 || align="right" | 485 000 [218] => |- [219] => | 1858 || align="right" | 520 100 [220] => |- [221] => | 1867 || align="right" | 667 000 [222] => |- [223] => | 1873 || align="right" | 842 900 [224] => |- [225] => | 1881 || align="right" | 876 600 [226] => |- [227] => | 1886 || align="right" | 928 600 [228] => |- [229] => | 1891 || align="right" | 1 035 400 [230] => |- [231] => | 1897 || align="right" | 1 264 900 [232] => |- [233] => | 1901 || align="right" | 1 439 400 [234] => |- [235] => | 1908 || align="right" | 1 678 000 [236] => |- [237] => | 1910 || align="right" | 1 962 000 [238] => |- [239] => |} [240] => | valign="top" | [241] => {| class="wikitable" | [242] => ! Rok [243] => ! Obyvatelstvo [244] => |- [245] => | 1915 || align="right" | 2 318 600 [246] => |- [247] => | 1920 || align="right" | 722 000 [248] => |- [249] => | 1926 || align="right" | 1 616 100 [250] => |- [251] => | 1936 || align="right" | 2 739 800 [252] => |- [253] => | 1939 || align="right" | 3 191 300 [254] => |- [255] => | 1944 || align="right" | 2 559 000 [256] => |- [257] => | 15. ledna 1959 || align="right" | 2 888 000 [258] => |- [259] => | 15. ledna 1970 || align="right" | 3 512 974 [260] => |- [261] => | 17. ledna 1979 || align="right" | 4 072 528 [262] => |- [263] => | 2. března 1988{{Citace elektronického periodika |titul=День рождения пятимиллионного жителя Ленинграда |url=http://petersburg.rfn.ru/region/rnews.html?id=28823&rid=43 |datum přístupu=2007-10-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071227082841/http://petersburg.rfn.ru/region/rnews.html?id=28823&rid=43 |datum archivace=2007-12-27 |nedostupné=ano }} || align="right" | 5 000 000 [264] => |- [265] => | 12. ledna 1989{{Citace elektronického periodika |titul=Данные Всесоюзной переписи населения СССР 1989 года |url=http://www.soc.pu.ru/publications/jssa/1998/3/winer.html |datum přístupu=2007-10-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071121205758/http://www.soc.pu.ru/publications/jssa/1998/3/winer.html |datum archivace=2007-11-21 |nedostupné=ano }} || align="right" | 4 990 749 [266] => |- [267] => | 1. ledna 2002 || align="right" | 4 661 219 [268] => |- [269] => | 1. ledna 2008 || align="right" | 4 568 047 [270] => |- [271] => | 1. ledna 2013 || align="right" | 5 028 000 [272] => |- [273] => | 1. ledna 2019 || align="right" | 5 383 968 [274] => |- [275] => |} [276] => |} [277] => [278] => === Národnostní složení === [279] => Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: [[Rusové]] 84,72 %; [[Ukrajinci]] 1,87 %; [[Bělorusové]] 1,17 %; [[Židé]] 0,78 %; [[Tataři]] 0,76 %; [[Arméni]] 0,41 %; [[Azerové|Ázerbájdžánci]] 0,36 %; [[Gruzíni]] 0,22 %; [[Čuvaši]] 0,13 %; [[Poláci]] 0,10 %. V průběhu 20. století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce [[1897]] tvořily 4,01 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více [[Finové|Finů]] a [[Estonci|Estonců]]. [280] => [281] => === Rozšíření HIV === [282] => V roce [[2012]] bylo evidováno v Petrohradu (5,5%) [[HIV]] pozitivních, což je druhé nejvyšší procento v Evropě hned po Moskvě (6% obyvatel).https://ecom.ngo/resource/files/2021/06/risks-for-hiv-infection-among-gay-bisexual-and-other-men-who-have-sex-with-men-in-moscow-and-st-petersburg-russia.pdf https://www.lidovky.cz/svet/ruskem-se-siri-epidemie-hiv-moskevske-parky-jsou-plne-infikovanych-jehel.A150524_122605_ln_zahranici_mmu [283] => Nejhorší situace v Rusku je v [[Jekatěrinburg|Jekatěrinburgu]] (zde je nakažený každý 50. obyvatel), což představuje cca 2 000 lidí na 100 000 obyvatel. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1949146-silici-epidemie-hiv-v-rusku-pozitivni-je-kazdy-50-obyvatel-jekaterinburgu [284] => [285] => == Doprava == [286] => [[Soubor:Metro SPB Line1 Avtovo.jpg|náhled|[[Metro v Petrohradu]], stanice Avtovo]] [287] => Petrohrad má rozsáhlý systém veřejné dopravy, který zahrnuje [[Tramvajová doprava v Petrohradu|tramvaje]], autobusy, metro či množství říčních služeb, které přepravují cestující po celém městě. [[Metro v Petrohradu|Petrohradské metro]] má pět linek a přepraví 2,5 milionu cestujících denně, některé stanice jsou bohatě zdobené [[mramor]]em a [[bronz]]em. [288] => [289] => S Moskvou a Helsinkami spojuje Petrohrad [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnice]], vlaky zde dosahují rychlosti až 250 km/h. Mezinárodní [[letiště Pulkovo]] obsluhuje většinu letecké dopravy města. [290] => [291] => == Federální město Sankt-Petěrburg == [292] => [[Soubor:Spb all districts 2005 abc rus.svg|náhled|Územněsprávní dělení Petrohradu]] [293] => Vedle [[Moskva|Moskvy]] je Petrohrad druhým [[federální města Ruské federace|federálním městem]] Ruska; je tedy samostatným a samosprávným [[Administrativní dělení Ruska|federálním subjektem]], který nenáleží do okolní [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]], jejíž administrativa v Petrohradu sídlí. Město je také sídlem [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. [294] => [295] => V současných hranicích Petrohradu se nacházejí také dříve samostatná sídla a ostrovní město [[Kronštadt]]. Město je rozděleno na 18 [[rajón]]ů (jejich počet se často měnil; do r. [[2005]], kdy zanikl Lomonosovský a Pavlovský rajón, měl Petrohrad rajónů 20, ještě dříve pak 27). [296] => [297] => {| border=0 [298] => |- valign=top [299] => | [300] => * 1. [[Admiralitějský rajón (Petrohrad)|Admiralitějský rajón]] [301] => * 2. [[Vasileostrovský rajón (Petrohrad)|Vasileostrovský rajón]] [302] => * 3. [[Vyborský rajón (Petrohrad)|Vyborský rajón]] [303] => * 4. [[Kalininský rajón (Petrohrad)|Kalininský rajón]] [304] => * 5. [[Kirovský rajón (Petrohrad)|Kirovský rajón]] [305] => * 6. [[Kolpino|Kolpinský rajón]] [306] => * 7. [[Krasnogvardějský rajón (Petrohrad)|Krasnogvardějský rajón]] [307] => * 8. [[Krasnoje Selo (Petrohrad)|Krasnoselský rajón]] [308] => * 9. [[Kronštadt|Kronštadtský rajón]] [309] => | [310] => * 10. [[Kurortný rajón (Petrohrad)|Kurortný rajón]] [311] => * 11. [[Moskevský rajón (Petrohrad)|Moskevský rajón]] [312] => * 12. [[Něvský rajón (Petrohrad)|Něvský rajón]] [313] => * 13. [[Petrohradský rajón (Petrohrad)|Petrohradský rajón]] [314] => * 14. [[Petrodvorec|Petrodvorecký rajón]] [315] => * 15. [[Přímořský rajón (Petrohrad)|Přímořský rajón]] [316] => * 16. [[Puškin (město)|Puškinský rajón]] [317] => * 17. [[Frunzenský rajón (Petrohrad)|Frunzenský rajón]] [318] => * 18. [[Centrální rajón (Petrohrad)|Centrální rajón]] [319] => |} [320] => [321] => === Gubernátoři Petrohradu === [322] => * 1996–2003 [[Vladimir Jakovlev|Vladimir Anatoljevič Jakovlev]] [323] => * 6–10/2003 [[Alexander Beglov|Alexander Dmitrijevič Beglov]] (prozatímní) [324] => * 2003–2011 [[Valentina Matvijenková|Valentina Ivanovna Matvijenko]] [325] => * 2011–2018 [[Georgij Poltavčenko|Georgij Sergejevič Poltavčenko]] [326] => * 2018– [[Alexandr Beglov|Alexandr Dmitrijevič Beglov]] [327] => [328] => == Osobnosti města == [329] => {{Podrobně|Seznam osobností Petrohradu}} [330] => [331] => * [332] => [333] => == Panorama == [334] => {{Panorama [335] => |obrázek=PalaceSquareNight.jpg [336] => |šířka=1200 [337] => |popisek=Palácové náměstí [338] => }} [339] => [340] => == Partnerská města == [341] => {{Aktualizovat}}{{Sloupce|3| [342] => * {{partnerské město|Aarhus}} [343] => * {{partnerské město|Akhisar}} [344] => * {{partnerské město|Alexandrie}} [345] => * {{partnerské město|Almaty}} [346] => * {{partnerské město|Antverpy}} [347] => * {{partnerské město|Astana}} [348] => * {{partnerské město|Baku}} [349] => * {{partnerské město|Barcelona}} [350] => * {{partnerské město|Bělehrad}} [351] => * {{partnerské město|Benátky}} [352] => * {{partnerské město|Bombaj}} [353] => * {{partnerské město|Bordeaux}} [354] => * {{partnerské město|Daugavpils}} [355] => * {{partnerské město|Debrecín}} [356] => * {{partnerské město|Drážďany}} [357] => * {{partnerské město|Džidda}} [358] => * {{partnerské město|Edinburgh}} [359] => * {{partnerské město|Florencie}} [360] => * {{partnerské město|Havana}} [361] => * {{partnerské město|Ho Či Minovo Město}} [362] => * {{partnerské město|Chartúm}} [363] => * {{partnerské město|Isfahán}} [364] => * {{partnerské město|Istanbul}} [365] => * {{partnerské město|Janov (Itálie)}} [366] => * {{partnerské město|Jerevan}} [367] => * {{partnerské město|Kolombo}} [368] => * {{partnerské město|Košice}} [369] => * {{partnerské město|Kotka}} [370] => * {{partnerské město|Lansing}} [371] => * {{partnerské město|Le Havre}} [372] => * {{partnerské město|Los Angeles}} [373] => * {{partnerské město|Lucemburk}} [374] => * {{partnerské město|Lvov}} [375] => * {{partnerské město|Lyon}} [376] => * {{partnerské město|Manchester}} [377] => * {{partnerské město|Maribor}} [378] => * {{partnerské město|Melbourne}} [379] => * {{partnerské město|Milán}} [380] => * {{partnerské město|Montevideo}} [381] => * {{partnerské město|Nampho|Severní Korea}} [382] => * {{partnerské město|Neipyijto}} [383] => * {{partnerské město|Nice}} [384] => * {{partnerské město|Ósaka}} [385] => * {{partnerské město|Oslo}} [386] => * {{partnerské město|Oš}} [387] => * {{partnerské město|Paříž}} [388] => * {{partnerské město|Plovdiv}} [389] => * {{partnerské město|Porto Alegre}} [390] => * {{partnerské město|Praha}}{{Citace monografie | titul = Partnerská města HMP (Oddělení cestovního ruchu) | url = http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html | vydavatel = Praha.eu | datum přístupu = 2018-03-04 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130625205859/http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html | datum archivace = 2013-06-25 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html |date=20130625205859 }} [391] => * {{partnerské město|Québec}} [392] => * {{partnerské město|Reykjavík}} [393] => * {{partnerské město|Riga}} [394] => * {{partnerské město|Rio de Janeiro}} [395] => * {{partnerské město|Rišon le-Cijon}} [396] => * {{partnerské město|Santiago de Cuba}} [397] => * {{partnerské město|Sevastopol}} [398] => * {{partnerské město|Sofie}} [399] => * {{partnerské město|Soluň}} [400] => * {{partnerské město|Stockholm}} [401] => * {{partnerské město|Šanghaj}} [402] => * {{partnerské město|Štýrský Hradec}} [403] => * {{partnerské město|Tallinn}} [404] => * {{partnerské město|Tegu}} [405] => * {{partnerské město|Turku}} [406] => * {{partnerské město|Varna}} [407] => * {{partnerské město|Varšava}} [408] => * {{partnerské město|Vilnius}} [409] => * {{partnerské město|Záhřeb}} [410] => }} [411] => [412] => == Odkazy == [413] => [[Soubor:Тверская 5.jpg|náhled|Český konzulát v Petrohradu (ul. Tverskaja 5); od února 2022 uzavřen]] [414] => [415] => === Reference === [416] => [417] => [418] => === Literatura === [419] => * Vladimir Černov, Stanislav Hýnar: ''Moskva – Leningrad'', Olympia, Praha 1987 [420] => [421] => === Související články === [422] => * [[Tramvajová doprava v Petrohradu]] [423] => * [[Metro v Petrohradu]] [424] => * [[Michajlovské divadlo]] [425] => * [[Obležení Leningradu]] [426] => * [[Seznam osobností Petrohradu]] [427] => [428] => === Externí odkazy === [429] => * {{Otto|heslo=Petrohrad}} [430] => * {{commonscat|Saint Petersburg}} [431] => * {{wikislovník|heslo=Petrohrad}} [432] => * {{NK ČR|ge128542|věc=ano}} [433] => * {{ru}} [http://www.spb.ru Oficiální stránky města] [434] => * {{en}} [http://www.saint-petersburg.com/ Oficiální turistické stránky města] [435] => * [http://nichevo.euweb.cz/cesty/spb/dejiny.php Dějiny Sankt Petěrburgu] {{Wayback|url=http://nichevo.euweb.cz/cesty/spb/dejiny.php |date=20070310045142 }} [436] => * [http://www.promitani.cz/petrohrad/ Památky a zajímavosti Petrohradu – fotocestopis] [437] => * [http://www.petrohrad.cz/ Petrohrad.cz – Historie, fotografie, výběr videí a odkazů] {{Wayback|url=http://www.petrohrad.cz/ |date=20081016053113 }} [438] => * [https://web.archive.org/web/20140717125247/http://petrohrad.poznejsever.cz/ Petrohrad Poznej Sever.cz – Průvodce Petrohradem] [439] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20120130173647/http://www.virtualspb.com/ Petrohrad – Virtuální průvodce. Krásná panoramata.] [440] => [441] => {{Rusko}} [442] => {{Město-hrdina}} [443] => {{Autoritní data}} [444] => {{Portály|Geografie|Rusko}} [445] => [446] => [[Kategorie:Petrohrad| ]] [447] => [[Kategorie:Federální města Ruské federace]] [448] => [[Kategorie:Přístavní města v Rusku]] [449] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [450] => [[Kategorie:Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek]] [451] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [452] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [453] => [[Kategorie:Sídla na Něvě]] [454] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1703]] [455] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku]] [] => )
good wiki

Petrohrad

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1917','Zimní palác','Kateřina II. Veliká','Petropavlovská pevnost','Ermitáž','Bartolomeo Rastrelli','1859','Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)','Domenico Trezzini','Něva','Severozápadní federální okruh','1782'

1782

1859

1917

Ermitáž

Něva