Array ( [0] => 15520218 [id] => 15520218 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pindos [uri] => Pindos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Pindos
Πίνδος [2] => | obrázek = Pindus Mountains 02 bgiu.jpg [3] => | popisek = Pindos [4] => | alt = Pindos [5] => | nejvyšší bod = [[Smolikas]] [6] => | maximální výška = 2637 [7] => | nadřazená jednotka = [[Helenidy]] - [[Řecké hory]] [8] => | podřazené jednotky = Smolikas, [[Lakmos]], [[Aigo]], [[Karava]], [[Oros Oiti]], [[Athamanon]], [[Vutsikaki]] [9] => | sousední jednotky = [[Thessalská nížina]], [[Vardousia]] [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | stát = {{Vlajka a název|Řecko}}, {{Vlajka a název|Albánie}} [12] => | hornina = [[gabro]], [[serpentinit]], [[vápenec]], [[flyš]] [13] => | poznámka = [14] => | povodí = [[Acheloos]], [[Pinios]], [[Vikos]] [15] => }} [16] => '''Pindos''' ({{Vjazyce2|el|Πίνδος, Píndos}}, {{Vjazyce2|sq|''Malet e Pindit''}}) je plošně největší [[Řecko|řecké]] [[pohoří]], ležící na severu země zasahující i do [[Albánie]]. Soustava horských celků tvořících jakousi páteř Řecka je 160 [[kilometr|km]] dlouhá táhnoucí se severo-jižním směrem. Horopisně se masiv řadí do systému [[Helenidy|Helenid]]. Nejvyšším [[vrchol (topografie)|vrcholem]] je [[Smolikas]] (2637 m) ležící zcela na severu pohoří. [17] => [18] => Krajina Pindosu je velmi málo osídlena; v divokých a špatně přístupných horách však historicky nalezly útočiště některé významné národní, náboženské i etnografické menšiny Řecka – jako např. [[Arumuni]] (Kucovlaši), [[Sarakacani]] nebo [[řečtí Slované]] (Makedonci). [19] => [20] => == Geografie == [21] => Centrální hřeben pohoří se prezentuje výrazným velehorským charakterem s ostře modelovanými [[hora]]mi, [[ledovec|ledovcovými]] [[kar]]y a hlubokými, dlouhými [[údolí|dolinami]]. Pohoří Pindos je složeno z několika samostatných horských celků. Na severu je to nejvyšší masiv Smolikas. Na něj na jihu navazuje skupina [[Tymfí]] v níž se nachází [[kras]]ová [[náhorní plošina]] [[Astraka]], která je známá především [[kaňon]]em [[řeka|řeky]] [[Vikos]]. Dalším celkem navazujícím na Smolikas na jihu je plošně neveliké horstvo [[Aigo]]. Jediný [[silniční sedlo|silniční přechod]] pohoří vede [[Průsmyk Katara|průsmykem Katara]] (1690 m), který rozděluje masiv na dvě části. Za tímto sedlem směrem na dále na jih se rozkládá skupina [[Lakmos]] s nejvyšší horou [[Peristen]] (2295 m). Samostatná skupina [[Athamanon]] je významnou [[turistika|turistickou]] oblastí. Na jihovýchodě Pindu nalezneme masivy [[Oros Oiti]], svažující se takřka až k hladině [[moře]], [[Karava]] a další menší, méně významné hřebeny a horská uskupení. [22] => [23] => == Vrcholy == [24] => * [[Smolikas]] (2637 m) [25] => * [[Astraka]] (2497 m) [26] => * [[Athamanon]] (2469 m) [27] => * [[Peristen]] (2295 m) [28] => * [[Vutsikaki]] (2187 m) [29] => * [[Karava]] (2184 m) [30] => * [[Aigo]] (2177 m) [31] => * [[Oeta]] (2152 m) [32] => [33] => == Přírodní zajímavosti == [34] => Kaňon řeky Vikos je charakteristický svými svislými stěnami. Řeka je povětšinou napájená [[voda]]mi z tajícího [[sníh|sněhu]]. Největší hloubka je kolem 1 [[kilometr|km]]. Šířka u dna od 40 do 150 [[metr]]ů. Krasová planina je na svých okrajích rozbrázděna mnoha hlubokými [[rokle]]mi. Jedinečným přírodním úkazem je [[propast]] [[Provatina]] (hloubka 405 m). Svou hloubkou se kaňon řadí na čtvrté místo v [[Evropa|Evropě]] (po kaňonu řeky [[Neretva]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], kaňonu řeky [[Tara (zdrojnice Driny)|Tara]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a kaňonu řeky [[Rakitnica]] v Bosně). V blízké propasti [[Epos]] bylo dokonce objeveno podzemní [[jezero]] (hloubka 469 m). [35] => [36] => == Ochrana přírody == [37] => [[Soubor:Vikos-gorge.jpg|náhled|250px|Národní park Vikos-Aoos, kaňon Vikos]] [38] => V masivu Pindos byly vyhlášeny dva [[národní park]]y, které chrání původní, jen minimálně člověkem narušenou přírodu. [39] => [40] => [[Národní park Pindos]] se nachází severovýchodně od silničního [[Průsmyk Katara|průsmyku Katara]] a byl vyhlášen v roce [[1966]]. Rozloha parku činí 3360 [[hektar|ha]] a ochranným pásmem 63 780 ha. Chrání zejména jedinečné porosty [[Jedle řecká|jedle řecké]] (''Abies cephalonica'') a velký potenciál původní [[fauna|fauny]]. Jejími zástupci jsou zde např. [[medvěd]], jenž je zde dokonce přemnožen. Většinu plochy pokrývají [[les]]y a na severu a jihu parku jsou to [[hole]] využívané jako [[pastvina|pastviny]]. [41] => [42] => [[Národní park Vikos-Aoos]] má rozlohu 3360 ha s ochranným pásmem 12 000 ha. Byl vyhlášen v roce 1973. Leží v prostoru mezi [[Vodní tok|vodními toky]] Aoos a Vikos. Do této oblasti patří planina Astraka, masiv Tymfí a celý kaňon Vikos i s propastí Provatina. [43] => [44] => ==Související články== [45] => *[[Knížectví Pindus]] [46] => [47] => == Externí odkazy == [48] => * {{Commonscat}} [49] => [50] => {{Řecké hory}} [51] => {{Autoritní data}} [52] => [53] => [[Kategorie:Pindos| ]] [54] => [[Kategorie:Pohoří v Řecku]] [55] => [[Kategorie:Thesálie]] [] => )
good wiki

Pindos

Pindos je plošně největší řecké pohoří, ležící na severu země zasahující i do Albánie. Soustava horských celků tvořících jakousi páteř Řecka je 160 km dlouhá táhnoucí se severo-jižním směrem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karava','Smolikas','Athamanon','Aigo','kilometr','Vutsikaki','Evropa','Vikos','Průsmyk Katara','Peristen','Helenidy','Lakmos'