Array ( [0] => 15507388 [id] => 15507388 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pion [uri] => Pion [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => ### Pion Pion je subatomární částice, která hraje významnou roli ve fyzice částic a v porozumění základním interakcím přírody. Patří do skupiny hadronů a je to boson, což znamená, že se může účastnit interakcí s ostatními částicemi bez omezení na Fermiho statistiku, což je jedním z důvodů, proč jsou piony klíčové pro procesy v jaderné fyzice. Existují tři základní typy pionů: kladný π⁺, záporný π⁻ a neutrální π⁰. Každý z těchto pionů má svou specifickou úlohu v interakcích mezi baryony, jako jsou protony a neutrony, což přispívá k stabilitě atomových jader. Pionová interakce umožňuje výměnu síly mezi částicemi a hraje podstatnou roli v modelu silných jaderných sil. Zde se ukazuje fascinující povaha přírody, která i přes svou složitost a rozmanitost nachází elegantní a harmonické zákonitosti. Studium pionů přispívá ke vzrušující oblasti výzkumu, která se neustále vyvíjí a přináší nové poznatky o tom, jak funguje náš vesmír. Piony se také podílejí na řadě experimentálních technik a technologií, které posouvají hranice našeho poznání. Například, piony se využívají v různých typech urychlovačů částic, což napomáhá výzkumu a rozvoji nových technologií, které mohou mít aplikace v medicíně, materiálových vědách a dalších oblastech. S optimismem se můžeme dívat na budoucnost výzkumu v oblasti subatomární fyziky a na to, jak piony a další částice přispívají k našemu porozumění světu a jeho základním principům. Každý nový objev v této oblasti přináší cenné informace, které mohou inspirovat další generace vědců a nadšenců. [oai_cs_optimisticky] => ### Pion Pion je subatomární částice, která hraje významnou roli ve fyzice částic a v porozumění základním interakcím přírody. Patří do skupiny hadronů a je to boson, což znamená, že se může účastnit interakcí s ostatními částicemi bez omezení na Fermiho statistiku, což je jedním z důvodů, proč jsou piony klíčové pro procesy v jaderné fyzice. Existují tři základní typy pionů: kladný π⁺, záporný π⁻ a neutrální π⁰. Každý z těchto pionů má svou specifickou úlohu v interakcích mezi baryony, jako jsou protony a neutrony, což přispívá k stabilitě atomových jader. Pionová interakce umožňuje výměnu síly mezi částicemi a hraje podstatnou roli v modelu silných jaderných sil. Zde se ukazuje fascinující povaha přírody, která i přes svou složitost a rozmanitost nachází elegantní a harmonické zákonitosti. Studium pionů přispívá ke vzrušující oblasti výzkumu, která se neustále vyvíjí a přináší nové poznatky o tom, jak funguje náš vesmír. Piony se také podílejí na řadě experimentálních technik a technologií, které posouvají hranice našeho poznání. Například, piony se využívají v různých typech urychlovačů částic, což napomáhá výzkumu a rozvoji nových technologií, které mohou mít aplikace v medicíně, materiálových vědách a dalších oblastech. S optimismem se můžeme dívat na budoucnost výzkumu v oblasti subatomární fyziky a na to, jak piony a další částice přispívají k našemu porozumění světu a jeho základním principům. Každý nový objev v této oblasti přináší cenné informace, které mohou inspirovat další generace vědců a nadšenců. ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{Bez zdrojů}} [2] => {{Infobox - částice [3] => | název = Pion [4] => | klasifikace = [[Hadron]]y
[[Mezon]]y
[[Boson]]y [5] => | složení = π+: ud
π0: (uu – dd)/√2
π: du [6] => | antičástice = π+: π
π: π+
π0: sám sobě [7] => | hmotnost eV = π±: 139,570 18 [[Elektronvolt#Hmotnost|MeV/c2]]
π0: 134,976 6 [8] => | jednotka = MeV [9] => | náboj e = π±: ±1 ''[[elementární náboj|e]]''
π0: 0 [10] => | střední doba života = π±: 2,603 3×10−8 [[sekunda|s]]
π0: 8,4×10−17 [[sekunda|s]] [11] => | interakce = [[silná interakce]] [12] => | předpověděl = [[Hideki Jukawa]] [13] => }} [14] => '''Pion''' (též '''meson π''') je v částicové fyzice nejlehčí [[meson]]. Existují tři piony: neutrální π0 a elektricky nabité π+ a π. π+ je složen z [[kvark u|kvarku u]] a [[antikvark d|antikvarku d]], π z [[kvark d|kvarku d]] a [[antikvark u|antikvarku u]] a π0 ze superpozice kvantových stavů uu a dd. [15] => [16] => == Počátky objevení pionu == [17] => V roce [[1933]]–[[1934]] vědec [[Hideki Jukawa]] vyšel z [[teorie relativity]] a [[kvantová teorie|kvantové teorie]] a popsal jadernou interakci jako výměnu částic dosud neznámého typu ([[mezon]]ů, jež dostaly jméno piony) mezi [[proton]]y a [[neutron]]y. Z velikosti jádra Jukawa odvodil, že hmotnost těchto hypotetických částic (pionů) musí být přibližně dvousetnásobek hmotnosti [[elektron]]u. Jukawovy závěry představují počátek mezonových teorií jaderných sil. Poté v roce 1947 byl v kosmickém záření objeven [[mezon]], který interagoval silně. Ukázalo se, že tentokrát skutečně jde o pion – částici s vlastnostmi, jaké zhruba předpověděl Jukawa. Průlom se stal o rok později, kdy na [[Cyklotron|synchrocyklotronu]] v Berkeley byly poprvé uměle (při srážce jiných částic) vytvořeny piony. [18] => [19] => [[Enrico Fermi]] a [[Jang Čen-ning]] přišli s hypotézou, že '''pion''' je '''složená částice tvořená [[kvark]]em a antikvarkem'''. Představa, že by [[elementární částice]] mohla být složená, byla v době svého vzniku velmi radikální. [20] => [21] => Sovětští vědci bratři Alichanovi postavili v roce 1942 na hoře Alagez v Arménii měřící přístroj s magnetem o hmotnosti 46 tun na měření kosmického záření a naměřili jím různé negativní i pozitivní částice o hmotě od 110 – 25 000 me (hmotnosti elektronu) s poločasem rozpadu několik mikrosekund. Patrně se jednalo také o piony a miony. Bratři Alichanovi již rozpoznali, že piony se rozpadají na další – jiné částice, avšak nazvali tehdy tyto jimi naměřené částice varitrony (domnívali se, že jde o částice s proměnlivou hmotností). Závěry jejich měření se tehdy mírně rozešly s Jukawovými předpověďmi. [22] => [23] => '''Pí mezony'''. Mezony tvořené kvarky první [[generace (částice)|generace]] (d, u) mající nulový spin. V přírodě se vyskytují tři piony – kladně nabitý, záporně nabitý a s nulovým nábojem. Podléhají silné interakci a proto patří mezi '''hadrony'''. [24] => [25] => == Externí odkazy == [26] => * {{Commonscat}} [27] => [28] => {{Částice}} [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Elementární částice]] [] => )
good wiki

Pion

Pion (též meson π) je v částicové fyzice nejlehčí meson. Existují tři piony: neutrální π0 a elektricky nabité π+ a π-.

More about us

About

Patří do skupiny hadronů a je to boson, což znamená, že se může účastnit interakcí s ostatními částicemi bez omezení na Fermiho statistiku, což je jedním z důvodů, proč jsou piony klíčové pro procesy v jaderné fyzice. Existují tři základní typy pionů: kladný π⁺, záporný π⁻ a neutrální π⁰. Každý z těchto pionů má svou specifickou úlohu v interakcích mezi baryony, jako jsou protony a neutrony, což přispívá k stabilitě atomových jader. Pionová interakce umožňuje výměnu síly mezi částicemi a hraje podstatnou roli v modelu silných jaderných sil. Zde se ukazuje fascinující povaha přírody, která i přes svou složitost a rozmanitost nachází elegantní a harmonické zákonitosti. Studium pionů přispívá ke vzrušující oblasti výzkumu, která se neustále vyvíjí a přináší nové poznatky o tom, jak funguje náš vesmír. Piony se také podílejí na řadě experimentálních technik a technologií, které posouvají hranice našeho poznání. Například, piony se využívají v různých typech urychlovačů částic, což napomáhá výzkumu a rozvoji nových technologií, které mohou mít aplikace v medicíně, materiálových vědách a dalších oblastech. S optimismem se můžeme dívat na budoucnost výzkumu v oblasti subatomární fyziky a na to, jak piony a další částice přispívají k našemu porozumění světu a jeho základním principům. Každý nový objev v této oblasti přináší cenné informace, které mohou inspirovat další generace vědců a nadšenců.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mezon','sekunda','Hideki Jukawa','Elektronvolt#Hmotnost','Mezon','teorie relativity','elementární náboj','meson','Kategorie:Elementární částice','elementární částice','Jang Čen-ning','kvark u'