Array ( [0] => 15481958 [id] => 15481958 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pivo [uri] => Pivo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - nápoj [1] => | název = Pivo [2] => | obrázek = Kelt (pivo).JPG [3] => | popisek = Sklenice piva [4] => | kategorie = pivo [5] => | původ = [[Mezopotámie]] (?) [6] => | vznik = 7. tisíciletí př. n. l. [7] => | zánik = [8] => | výrobce = [9] => | pivovar = [10] => | použití = konzumuje se čisté (vychlazené), či s nealkoholickými nápoji [11] => | hlavní složka = [12] => | barva = [13] => | příchuť = [14] => | obsah alkoholu = 2 až 7 % (může být i mnohem více) [15] => | příprava = [16] => | servis = [17] => | teplota = [18] => | ozdoba = [19] => | sklenice = [20] => | čas = [21] => }} [22] => '''Pivo''' je [[kvašení|kvašený]] [[alkoholický nápoj]] (ale může být i nealkoholický) hořké chuti vyráběný v [[pivovar]]u z [[Obilniny|obilného]] [[slad]]u, [[voda|vody]] a (nikoli nezbytně, ale většinou) [[chmel]]e pomocí [[Pivovarské kvasinky|pivovarských kvasinek]] (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v [[Česko|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj (2019: 188,6 litrů na osobu, 1. místo na světě{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Globální spotřeba piva v loňském roce vzrostla, jedničkou zůstává Česko [24] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [25] => | datum_vydání = 2020-12-23 [26] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/globalni-spotreba-pivo-narust-ceska-republika-prumerna-spotreba-asie-afrika.A201223_153315_eko-zahranicni_misl [27] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [28] => }}). Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název ''[[České pivo]]'' chráněn jako zeměpisné označení.{{Citace elektronické monografie [29] => | příjmení = [30] => | jméno = [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše [33] => | url = http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 [34] => | datum vydání = 2008-07-31 [35] => | datum aktualizace = [36] => | datum přístupu = 2008-8-9 [37] => | vydavatel = [38] => | místo = [39] => | jazyk = [40] => }}http://www.ceskepivo.cz [41] => [42] => Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]], a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Je však možné, že [[Sumer]]ové připravovali pouze [[kvas]].http://vtm.zive.cz/jake-pivo-pili-stari-sumerove {{Wayback|url=http://vtm.zive.cz/jake-pivo-pili-stari-sumerove |date=20120214080735 }} - Jaké pivo pili staří Sumerové? Způsob připravování piva s [[chmel]]em pochází z [[německo]]-[[Francie|francouzského]] regionu z 8.-9. století. Chmelené pivo bylo dále zdokonaleno v [[České země|Českých zemích]] ve [[13. století]], celková kvalita se výrazně zlepšila.{{Citace elektronického periodika | titul = A Brief History of Beer in Time | periodikum = Beerwanderers | datum_vydání = 2018-05-12 | url = https://www.beerwanderers.com/2018/05/a-brief-history-of-beer-in-time/}} V polovině [[19. století]] přišla průmyslová výroba piva. [43] => [44] => Pivo je staroslověnské slovo,znamenající "pitivo"[http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/6778/pivo.html] od "pít" [http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Slavic/pivo] {{Wayback|url=http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Slavic/pivo|date=20140522175407}} které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.{{Citace elektronické monografie | titul = Prazdroj.cz - Pivo a původ | url = http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva | datum přístupu = 2008-8-9}} K roku [[2008]] drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum přístupu=12-03-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110911132155/http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum archivace=11-09-2011 |nedostupné=ano }} Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry,Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002, str. 21 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf {{Wayback|url=http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf |date=20120308230714 }} což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv), respektive 100 litrů ročně. Podle [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo za rok.Global status report on alcohol and health str. 274 - http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/msbgsruprofiles.pdf [45] => [46] => == Charakteristika == [47] => Pivo je tradičním a populárním [[nápoj]]em, který má na území Česka dlouhou tradici. Řadí se mezi [[Alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]] s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 [[gram|g]] v jednom [[litr]]u).{{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení = Koukal [49] => | jméno = Milan [50] => | titul = 21stoleti.cz - Metabolický syndrom se bojí piva! [51] => | url = http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007101902 [52] => | datum vydání = 2007-10-19 [53] => | datum aktualizace = [54] => | datum přístupu = 2008-08-10 [55] => | vydavatel = 21stoleti.cz [56] => | jazyk = cs [57] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081205160928/http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007101902 [58] => | datum archivace = 2008-12-05 [59] => | nedostupné = ano [60] => }} Kromě alkoholu obsahuje pivo také přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství [[voda|vody]], takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj,{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = [62] => | jméno = [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz - Pivo a zdraví [65] => | url = http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/pivo-a-zdravi [66] => | datum vydání = [67] => | datum aktualizace = [68] => | datum přístupu = 2008-8-10 [69] => | vydavatel = Prazdroj.cz [70] => | místo = [71] => | jazyk = [72] => }} dále obsahuje také [[sacharidy]] v podobě „rychlých kalorií“, [[bílkovina|bílkoviny]], hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, [[oxid uhličitý]], [[vitamín]]y a [[minerál|minerální látky]]. [73] => [74] => Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s [[tlak krve|osmotickým tlakem krve]]. Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde se nachází kromě [[draslík]]u a [[sodík]]u, které jsou zde v příznivém poměru, také [[chloridy]], [[vápník]], [[fosfor]], [[hořčík]] a [[křemík]]. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – [[vitamín B1|thiamin (vitamin B1)]] (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), [[vitamín B2|riboflavin (vitamin B2)]] (20 %), [[vitamín B6|pyridoxin (vitamin B6)]] (31 %), [[niacin]] (45 %) a [[kyselina listová]] (52 %). Jeden litr piva obsahuje přibližně 400–500 kilokalorií představujících přibližně 20 % denní spotřeby, což je méně než má například jablečná šťáva, a 200 mg biologicky aktivních látek. [75] => [76] => Pivo je možno používat jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro jeho nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost [[ion]]tů a minerálních látek, vitaminů a [[Polyfenoly|polyfenolů]] (flavonoidů) s [[Antioxidant|antioxidačním]] účinkem, který ovšem nemusí být pozitivní.{{Citace elektronického periodika [77] => | autor1 = UT Southwestern Medical Center [78] => | titul = Study shows antioxidant use may promote spread of cancer [79] => | periodikum = medicalxpress.com [80] => | datum_vydání = 2015-10-14 [81] => | url = https://medicalxpress.com/news/2015-10-antioxidant-cancer.html [82] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [83] => | jazyk = anglicky [84] => }} Příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. Ovšem i střídmé pití však pravděpodobně škodí, protože studie jsou často ovlivněny vlivy systematických chyb, kdy do skupiny abstinentů například spadají lidé, kteří nepijí ze zdravotních důvodů.{{Citace elektronického periodika [85] => | autor1 = Journal of Studies on Alcohol [86] => | titul = Is moderate drinking really good for you? [87] => | periodikum = medicalxpress.com [88] => | datum_vydání = 2016-03-22 [89] => | url = https://medicalxpress.com/news/2016-03-moderate-good.html [90] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [91] => | jazyk = anglicky [92] => }} Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které mají pozitivní vliv na sekreci [[žluč]]i, která přímo podporuje [[trávení]]. Současně výrazně podporuje chuť k jídlu, což může při nestřídmé konzumaci pokrmů vést k nárůstu tělesné [[hmotnost]]i. Hořká [[chuť]] ale lidem neimponuje.{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení1 = Houser [94] => | jméno1 = Pavel [95] => | titul = Pivo ani kafe nám prý nechutnají [96] => | periodikum = sciencemag.cz [97] => | datum_vydání = 2019-06-04 [98] => | url = https://sciencemag.cz/pivo-ani-kafe-nam-pry-nechutnaji/ [99] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [100] => }} Čím vyšší obsah [[flavonoidy|flavonoidů]] pocházejících z obilnin a chmelu pivo obsahuje, tím vyšší je jeho antioxidační účinek.{{Citace periodika | příjmení = Piazzon | jméno = A. | příjmení2 = Forte | jméno2 = M. | příjmení3 = Nardini | jméno3 = M. | titul = Characterization of phenolics content and antioxidant activity of different beer types. | periodikum = J Agric Food Chem | ročník = 58 | číslo = 19 | strany = 10 677 – 10 683 | měsíc = Oct | rok = 2010 | doi = 10.1021/jf101975q | pmid = 20822144 }} Obsah flavonoidů zvyšujeme delší a intenzivnější extrakcí sladu, zvýšením množství sladu, resp. přidáním sladu nebo výtažku z dalších obilnin a obilovin, u bylinných a ovocných piv rovněž z bylin a ovoce. Z různých druhů ovoce nejvyšší antioxidační účinky mají flavonoidy ostružin a malin. Barvení kulérem (karamelem) nebo pražením sladu je sice pro pivo charakteristické, avšak antioxidační hodnotu piva nezvyšuje. Ovšem ovocné šťávy (nebo přímo samotné ovoce) obsahují větší počet flavonidů, aniž by obsahovaly alkohol.{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení1 = Hammerstone [102] => | jméno1 = John F. [103] => | příjmení2 = Lazarus [104] => | jméno2 = Sheryl A. [105] => | příjmení3 = Schmitz [106] => | jméno3 = Harold H. [107] => | titul = Procyanidin Content and Variation in Some Commonly Consumed Foods [108] => | periodikum = The Journal of Nutrition [109] => | ročník = 130 [110] => | číslo = 8 [111] => | datum_vydání = 2000-08 [112] => | strany = 2086S–2092S [113] => | url = https://jn.nutrition.org/article/S0022-3166(22)14381-6/fulltext [114] => | jazyk = anglicky [115] => | doi = 10.1093/jn/130.8.2086S [116] => }} [117] => [118] => Uvádí se, že konzumace piva má příznivé účinky na dobrou náladu, podporu [[Oběhová soustava|krevního oběhu]], snížení rizika srdečních příhod a působí proti vysokému krevnímu tlaku.{{Doplňte zdroj}} Konzumace piva může vést k rozvoji [[alkoholismus|alkoholismu]] s poškozením zdraví. Avšak nejen [[Ethanol|alkohol]], ale jiné látky dlouhodobou konzumací způsobují především tato onemocnění a zvýšenou úmrtnost: [[Jaterní cirhóza|cirhóza jater]], [[kolorektální karcinom]], [[karcinom prsu]], [[diabetes mellitus]]{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení1 = Keilman [120] => | jméno1 = P A [121] => | titul = Alcohol consumption and diabetes mellitus mortality in different countries. [122] => | periodikum = American Journal of Public Health [123] => | ročník = 73 [124] => | číslo = 11 [125] => | datum_vydání = 1983-11 [126] => | strany = 1316–1317 [127] => | url = https://ajph.aphapublications.org/doi/abs/10.2105/AJPH.73.11.1316 [128] => | jazyk = anglicky [129] => | doi = 10.2105/AJPH.73.11.1316 [130] => | pmid = 6625040 [131] => }} a další.{{Doplňte zdroj|ale v jakých dávkách}} [132] => Podle [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|IARC]] je každý alkoholický nápoj považován za prokázaný [[karcinogen]].http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsGroupOrder.pdf {{Wayback|url=http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsGroupOrder.pdf |date=20111025122327 }} – Agents Classified by the IARC Monographs [133] => [134] => === Obsah alkoholu === [135] => Pivo může obsahovat od 0,5 do cca 20 procent alkoholu, ale v českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4–6%. [136] => [137] => {| class = "wikitable" align = "center" [138] => |+ Orientační obsah alkoholu{{Citace elektronické monografie | titul = Typy a druhy českého piva | url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=5 | datum přístupu = 2008-08-15}} [139] => |- align = "center" [140] => ! stupeň [141] => | nealkoholické || radler || 8° || 10° || 11° || 12° || speciální piva [142] => |- [143] => ! podíl alkoholu [144] => | ~0.5 % || ~1,5–2,5 || ~3–3,4 % || ~3,5–4,5 % || ~4,6–4,8 % || ~4,9–5,3 % || ~5,5 a více [145] => |} [146] => [147] => Lidské tělo je schopno odbourávat alkohol dle individuálních měřítek, které záleží na [[hmotnost]]i, [[pohlaví]], [[zdravotní stav|zdravotním stavu]], stupni [[únava|únavy]] a dalších faktorech. Doba, za kterou se z těla odbourá alkohol uvolněný po konzumaci piva, se dá jen nepřesně odhadovat. Orientačně se občas uvádí čas okolo 2 hodin a 10 minut pro 80 kg vážícího muže u 10° piva a 3 hodiny a 50 minut u ženy o hmotnosti 60 kg. Pro 12° pivo se pak uvádí při stejných fyziologických parametrech doba 2 hodiny a 50 minut respektive 4 hodiny a 30 minut. Jedním ze základních faktorů schopnosti odbourávat alkohol je enzym ADH – [[alkoholdehydrogenáza]]. Tento enzym však některým národům úplně chybí (eskymáci, indiáni, některé asijské národy). [148] => [149] => V právním řádu Česka se pivem zabývá zejména vyhláška č. 335/1997 Sb., která provádí zákon o potravinách (zákon č. 110/1997 Sb.). Vyhláška obsahuje jak definici piva, tak požadavky na výrobu a jakost, rozdělení druhů piva a jeho označování. [150] => [151] => == Složení == [152] => === Voda === [153] => {{Podrobně|Voda}} [154] => Voda je při výrobě piva nejdůležitější ze základních surovin, která je využívána pro samotnou výrobu nápoje, tak i v procesech, které s [[výroba|výrobou]] souvisí, z čehož vyplývá, že pro výrobu piva je potřeba velké množství vody – na 1 litr vystaveného piva je spotřebováno čtyřikrát až osmkrát více vody. Její použití přímo ovlivňuje kvalitu výsledného produktu.{{Citace elektronické monografie [155] => | příjmení = [156] => | jméno = [157] => | odkaz na autora = [158] => | titul = TRADIČNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PIVA [159] => | url = http://www.sci.muni.cz/mikrob/kvasbiotech/pivo/tradpiv.html [160] => | datum vydání = [161] => | datum aktualizace = [162] => | datum přístupu = 2008-8-10 [163] => | vydavatel = sci.muni.cz [164] => | místo = [165] => | jazyk = [166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080621020531/http://www.sci.muni.cz/mikrob/kvasbiotech/pivo/tradpiv.html [167] => | datum archivace = 2008-06-21 [168] => | nedostupné = ano [169] => }} Pivovary jsou tak budovány v místech, kde jsou výrazné zdroje kvalitní vody. [170] => [171] => === Chmel === [172] => {{Podrobně|Chmel otáčivý}} [173] => Chmel je jedna ze základních surovin pro výrobu piva, která mu dodává charakteristickou nahořklou chuť pomocí chmelových [[pryskyřice|pryskyřic]] a chmelové aroma vlivem [[silice|silic]]. Pro přípravu piva se používají samičí chmelové hlávky, které se zpracovávají na tzv. ''chmelové produkty''. Jedná se o granule připravené z hlávek po usušení, rozemletí a následné [[peletizace|peletizaci]].{{Citace elektronické monografie [174] => | příjmení = Wagner [175] => | jméno = Michal [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Kam na Pivo - Chmel a jeho účinky [178] => | url = http://www.kamnapivo.sk/webtron/chmel-a-jeho-ucinky.html [179] => | datum vydání = 2007-09-06 [180] => | datum aktualizace = [181] => | datum přístupu = 2008-8-10 [182] => | vydavatel = [183] => | místo = [184] => | jazyk = [185] => }} [186] => [187] => Pro výrobu českých piv se používá česká odrůda chmele tzv. [[žatecký poloraný červeňák]], který bývá řazen mezi nejkvalitnější na světě. Řadí se do skupiny jemných aromatických chmelů. Chmel je na území Česka pěstován ve třech hlavních oblastech – žatecké, úštěcké a tršické,{{Citace elektronické monografie [188] => | příjmení = [189] => | jméno = [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Pivni-tacky.cz - Chmel [192] => | url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=4 [193] => | datum vydání = [194] => | datum aktualizace = [195] => | datum přístupu = 2008-8-10 [196] => | vydavatel = [197] => | místo = [198] => | jazyk = [199] => }} a to již od 8. století.{{Citace monografie [200] => | příjmení = Jackson [201] => | jméno = Michael [202] => | odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel) [203] => | titul = Encyklopedie piva [204] => | vydání = 1 [205] => | vydavatel = Volvox Globator [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 1988 [208] => | strany = 18 [209] => | isbn = 80-85769-37-9 [210] => }} Chmelové hlávky jsou chemicky složité, jelikož obsahují např. alfa kyseliny známé jako [[humolony|humulony]]. [211] => [[Soubor:Sjb whiskey malt.jpg|náhled|vlevo|Slad]] [212] => [213] => === Slad === [214] => {{Podrobně|Slad}} [215] => Slad se vyrábí ze speciálně vyšlechtěných druhů obilí, nejčastěji [[ječmen]]e či méně často [[pšenice]],{{Citace monografie [216] => | příjmení = Jackson [217] => | jméno = Michael [218] => | odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel) [219] => | titul = Encyklopedie piva [220] => | vydání = 1 [221] => | vydavatel = Volvox Globator [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 1988 [224] => | strany = 9 [225] => | isbn = 80-85769-37-9 [226] => }} které mají výrazný podíl na výsledné [[chuť|chuti]] piva, jeho [[barva|barvě]] a [[aroma]]tu.{{Citace elektronické monografie [227] => | příjmení = [228] => | jméno = [229] => | odkaz na autora = [230] => | titul = Zajimavosti-pivo.estranky.cz: Výroba piva - sklizeň [231] => | url = http://www.zajimavosti-pivo.estranky.cz/stranka/vyroba-piva---sklizen [232] => | datum vydání = [233] => | datum aktualizace = [234] => | datum přístupu = 2008-8-10 [235] => | vydavatel = [236] => | místo = [237] => | jazyk = [238] => }} Rozlišuje se ''světlý'' a ''tmavý slad'' (slad plzeňský a bavorský) podle barvy a dále jsou slady speciální (karamelový, pražený, diastatický apod.). Pro výrobu piva se využívá ječné zrno, tzv. obilka, která se skládá z obalu, zárodku klíčku a [[endosperm]]u. U sladu se následně sleduje hlavně [[klíčivost]] a [[klíčivá energie]]. Příprava sladu probíhá ve [[sladovna|sladovnách]], kde je sklizené obilí v případě světlého sladu nejprve přibližně po 3 dny máčeno v měkké vodě, aby se dosáhlo toho, že zrna vstřebají přibližně 45 % své váhy vody. Následně je rozloženo ve vrstvě silné mezi 10 a 15 cm a nechává se naklíčit. V průběhu klíčení se zrno několikrát obrací. Klíčení zrna končí v době, kdy klíček dosahuje přibližně ¾ délky zrna. Vzniká tak ''zelený slad'', který podstupuje několik fází sušení nejprve o teplotě 35, pak 50 a 60 °C, na závěr se provádí závěrečná fáze sušení za stálého větrání, kdy se pohybuje teplota mezi 75–80 °C.{{Citace elektronické monografie [239] => | příjmení = [240] => | jméno = [241] => | odkaz na autora = [242] => | titul = Výroba sladu [243] => | url = http://pivo.misto.cz/_MAIL_/vyroba.htm [244] => | datum vydání = [245] => | datum aktualizace = [246] => | datum přístupu = 2008-8-10 [247] => | vydavatel = [248] => | místo = [249] => | jazyk = [250] => }} Kvalitní sladovnický ječmen po vysušení obsahuje 62–65 % škrobu v sušině. [251] => [252] => Nejnižší teplotou sušený světlý slad je vyráběn v Česku pro piva plzeňského typu. Při použití vyšší teploty se získává slad vhodný pro výrobu piva [[Pale Ale Malt|pale ale malt]] či alternativního pojmenování „vídeňského“ typu. Pokud je použitá teplota ještě vyšší, vzniká slad pro bavorský typ. Při nárůstu teploty následuje tmavý slad zbarvený do hnědé až karamelové barvy, užívaný pro výrobu tmavých piv. Malá část sladu se také praží ve speciálních pražících bubnech a je následně využívána k dochucení tmavých piv. [253] => [254] => Tímto procesem se získá škrobovitý roztok, který je důležitý pro uvolnění [[fermentovaný cukr|fermentovaných cukrů]]. [255] => [256] => === Kvasinky === [257] => {{Podrobně|Pivovarské kvasinky}} [258] => [[Kvasinky]] jsou mikroorganismy používané v biotechnologické výrobě piva – pivovarnictví. Podle druhu (průběhu) fermentace jsou pro svrchní kvašení (cca 20 °C; průběhem fermentace kvasinky na hladině) používány kvasinky ''Saccharomyces ceravisiae'', pro spodní kvašení (5–10 °C; během fermentace kvasinky sedimentují) ''Saccharomyces pastorianus'' (syn. ''S. carlsbergensis''). Některá piva jsou kvašena i spontánním kvašením, tedy za použití divokých kvasinek a mikroorganismů přítomných v místě výroby bez dodatečného dodání čisté kvasničné kultury. [259] => [260] => == Historie piva == [261] => === Historie piva ve světě === [262] => [[Soubor:Hans Franck, Biermesser, Mendel Band I (1506), Seite 125v.jpg|náhled|Pivovarník Hans Franck, kolorovaná kresba, Norimberk 1506]] [263] => [[Soubor:Bierbrauer.jpg|náhled|Pivovarníci, dřevoryt, [[Jost Amman]], Norimberk 1561]] [264] => [[Soubor:OrbisPictus b 116.jpg|náhled|Výroba piva v Komenského encyklopedii [[Orbis pictus]]]] [265] => [[Soubor:DD-Wandbild-Altmarkt2.jpg|náhled|Bednáři při výrobě sudů, mozaika z roku 1956 (Altmarkt, [[Drážďany]])]] [266] => Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině [[19. století]] průmyslová výroba. [267] => ; Starověk [268] => Za kolébku piva se považuje [[Mezopotámie]], oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami [[Eufrat]]em a [[Tigris|Tigridem]]. Již v 7. tisíciletí před n. l.{{Citace elektronické monografie [269] => | příjmení = [270] => | jméno = [271] => | odkaz na autora = [272] => | titul = Prazdroj.cz - Historie piva [273] => | url = http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva [274] => | datum vydání = [275] => | datum aktualizace = [276] => | datum přístupu = 2008-8-9 [277] => | vydavatel = [278] => | místo = [279] => | jazyk = [280] => }} zde pěstovali obilí [[Sumer]]ové, [[Akkadové]], [[Babyloňané]] a [[Asyřané]]. Před 9 tisíci lety se pivo z rýže pilo i v Číně.{{Citace elektronického periodika [281] => | autor1 = Dartmouth College [282] => | titul = Study shows evidence of beer drinking 9,000 years ago in Southern China [283] => | periodikum = phys.org [284] => | datum_vydání = 2021-08-31 [285] => | url = https://phys.org/news/2021-08-evidence-beer-years-southern-china.html [286] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [287] => | jazyk = anglicky [288] => }} Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení, jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.{{Citace elektronické monografie [289] => | příjmení = [290] => | jméno = [291] => | odkaz na autora = [292] => | titul = Pivni-tacky.cz - Historie piva [293] => | url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=1 [294] => | datum vydání = [295] => | datum aktualizace = [296] => | datum přístupu = 2008-8-10 [297] => | vydavatel = [298] => | místo = [299] => | jazyk = [300] => }} Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný ''kaš'', Babyloňany ''šikarum''. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou [[žena|žen]]. [301] => [302] => Nicméně se objevily i archeologické důkazy, že pivo může být i starší a že původní motivací výroby bylo šlechtění [[obilniny|obilnin]].{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení1 = Witte [304] => | jméno1 = Melissa De [305] => | titul = New evidence supports the hypothesis that beer may have been motivation to cultivate cereals [306] => | periodikum = phys.org [307] => | datum_vydání = 2018-09-12 [308] => | url = https://phys.org/news/2018-09-evidence-hypothesis-beer-cultivate-cereals.html [309] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [310] => | jazyk = anglicky [311] => }} [312] => [313] => Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení [[chleba]] v horkém [[popel]]u či přidávání [[zelená hořčice|zelené hořčice]] či [[sezamové semínko|sezamových semínek]].{{Citace elektronické monografie [314] => | příjmení = Houser [315] => | jméno = Pavel [316] => | odkaz na autora = [317] => | titul = Něco málo z historie piva [318] => | url = http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/50A61557F1BDCE42C1256E9700489BCD?OpenDocument&cast=1 [319] => | datum vydání = 2001-06-05 [320] => | datum aktualizace = [321] => | datum přístupu = 2008-8-10 [322] => | vydavatel = Scienceworld [323] => | místo = [324] => | jazyk = [325] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081205040540/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/50A61557F1BDCE42C1256E9700489BCD?OpenDocument&cast=1 [326] => | datum archivace = 2008-12-05 [327] => | nedostupné = ano [328] => }} [329] => [330] => Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Okolo roku 3000 př. n. l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a to, že pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako [[slámka]]. O tisíc let později v [[Chammurapiho zákoník]]u z 2. tisíciletí př. n. l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýřky, pro které mělo být [[trest]]em vhození do vody nebo dokonce [[poprava utopením|smrt utopením]]. [331] => [332] => Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staří Egypťané používali pro kvasicí nádobu používanou při výrobě slovo ''namset'', které nejspíše pochází z akkadského slova ''namzítu''. Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice namísto chmele. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť, podobnou spíše dnešnímu [[kvas]]u. [333] => [334] => V době [[Starověk|antiky]] se pivo nacházelo na okraji zájmu, jelikož konzumaci v oblasti [[Středomoří]] jasně dominovalo [[víno]]. Staří Řekové pivo nepili vůbec, mezi Římany bylo oblíbeno pouze u vojáků, zvlášť v pohraničních oblastech, kde panoval nedostatek vína. V oblastech Evropy obývané [[Keltové|Kelty]] se piva pilo více, ale nejváženějším nápojem Keltů byla [[medovina]]. Oproti tomu [[Germáni|germánské]] kmeny i nadále preferovaly výrobu a konzumaci piva. Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená, patří oblasti pod nadvládou [[Vikingové|Vikingů]] v oblastech [[Severní Evropa|severní Evropy]]. Pivo se zde ale konzumovalo teplé, což např. v Polsku přetrvalo i do mnohem pozdější doby. Současně zde došlo k objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. ''vymrazování piva'', během kterého pivo [[mráz|zmrzlo]] a vzhledem k rozdílné [[teplota tání|teplotě tání]] vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům. [335] => [336] => ;Raný středověk [337] => První písemná zmínka o sběru [[chmel]]e pochází z roku 768 z bavorského [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] kláštera Weihenstephan ve [[Freising]]u, kde se z něj zřejmě vařilo pivo.{{Citace elektronického periodika | titul = History - Our Brewery - Weihenstephaner | periodikum = Weihenstephaner.de | url = https://www.weihenstephaner.de/en/our-brewery/history | datum_přístupu = 2023-06-16}} První písemná zmínka o chmelu v přímě souvislosti s vařením piva pochází z roku 822 z benediktinského [[Klášter Corbie|kláštera Corbie]] v [[Pikardie|Pikardii]].{{Citace elektronického periodika | titul = The History of Hops | periodikum = Dogfish Head Alehouse | datum_vydání = 2015-06-16 | url = https://dogfishalehouse.com/the-history-of-hops/}} Z českých zemí pocházejí první zmínky o pěstování chmele z 11. století., stejně tak archeologické nálezy[https://www.chmelarskemuzeum.cz/ Historie v expozici Chmelařského muzea v Žatci] [338] => [339] => ; Vrcholný a pozdní středověk [340] => Chmelené pivo bylo zdokonaleno ve 13. stoleti v Česku. Od závěru 13. století se ve městech rozšířila domácí výroba piva. Takzvané ''právo várečné'' získávali královským privilegiem mnozí měšťané na Starém i Novém městě pražském, také v Plzni, Českých Budějovicích, Lounech nebo v Žatci.Zikmund WINTER, Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. století. Praha 1908, s. 75, passim K dosud činným pivovarům s pivnicí patří pražský [[pivovar U Fleků]]. [341] => [342] => ;Raný novověk [343] => V roce 1516 vévoda [[Vilém IV. Bavorský]] vydal tzv. Reinheitsgebot („záruka čistoty“), aby zajistil produkci kvalitního piva. „''[[Zákon o čistotě piva]]''“ ([[Němčina|německy]] ''Reinheitsgebot'', ''Deutsche Reinheitsgebot'' nebo ''Bayerische Reinheitsgebot'') znamená, že pivo obsahuje pouze [[chmel]], [[slad]], [[Pivovarské kvasinky|kvasinky]] a [[Pitná voda|vodu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon o čistotě - Reinheitsgebot. |url=http://www.pivoerdinger.cz/clanky/zakon-o-cistote |datum přístupu=2014-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120531163010/http://www.pivoerdinger.cz/clanky/zakon-o-cistote |datum archivace=2012-05-31 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon o čistotě piva - Reinheitsgebot. |url=http://www.vysebrodskypivovar.cz/novinky/21 |datum přístupu=2014-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140413142219/http://www.vysebrodskypivovar.cz/novinky/21 |datum archivace=2014-04-13 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [344] => | příjmení1 = Plesník [345] => | jméno1 = Vladimír [346] => | titul = Tajemství německých piv s příchutěmi bez umělých ochucovadel [347] => | periodikum = Novinky.cz [348] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [349] => | vydavatel = Borgis [350] => | datum_vydání = 2012-06-29 [351] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-tajemstvi-nemeckych-piv-s-prichutemi-bez-umelych-ochucovadel-158572 [352] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [353] => | jazyk = cs [354] => }} [355] => [356] => ;Průmyslová výroba od 19. století [357] => Značné obliby dosáhlo pivo v 19. století. Jeho hlavnímu konkurentovi -pěstování vína- tehdy hrozila zkáza hmyzím škůdcem z rodu [[Phylloxera]].{{Citace monografie [358] => | příjmení = Jackson [359] => | jméno = Michael [360] => | odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel) [361] => | titul = Encyklopedie piva [362] => | vydání = 1 [363] => | vydavatel = Volvox Globator [364] => | místo = Praha [365] => | rok = 1988 [366] => | strany = 7 [367] => | isbn = 80-85769-37-9 [368] => }} Velké měšťanské pivovary s kamennými budovami a moderní technickým vybavením vznikaly v českých městech od poloviny 19. atoletí, zakladatelé a podílníci se v nich sdružovali jako akcionáři. Prvním takovým pivovarem byl od roku [[1842]] [[Plzeňský Prazdroj]]. [369] => V roce [[1876]] vydává [[Louis Pasteur]] dílo ''Studie o pivu'', ve kterém podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založenou na filtraci a [[Pasterace|pasterizaci]] piva. Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar [[Anheuser-Busch|Budweiser]]. [370] => [371] => Ve druhé polovině 20. století se dosavadní produkce piva z velkých průmyslových pivovarů začaly přesunovat do nově zakládaných malých pivovarů, které se v prvním období objevily převážně na území Velké Británie, po roce 1990 také v Česku. [372] => ;Současnost [373] => Unifikovaná piva vyráběná moderními metodami vaření piva, např. CK tanky (cylindrokonické tanky, CKT) a dodatečným ředěním třinácti- až patnáctistupňového piva vodou obohacenou oxidem uhličitým na požadovanou stupňovitost pomocí tzv. HGB systému, mají lehce pejorativní označení ''„europivo“.''{{#tag:ref|Neplést s lotyšskou značkou piva ''Euro Beer''{{doplňte zdroj}}{{Citace elektronického periodika |titul=Euro Beer |url=http://www.carlsberggroup.com/brands/Pages/EuroBeer.aspx |datum přístupu=2014-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140203150246/http://www.carlsberggroup.com/brands/Pages/EuroBeer.aspx |datum archivace=2014-02-03 |nedostupné=ano }} ani se soutěží piv ''European Beer Star''[http://www.european-beer-star.com/ European Beer Star].|group="pozn."}}{{doplňte zdroj}} [374] => [375] => === Historie piva v Česku === [376] => [[Archeologie|Archeologický]] výzkum území českých zemí přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými [[Bójové|Bóji]], germánskými kmeny [[Markomani|Markomanů]] a [[Kvádové|Kvádů]] a [[Slované|Slovany]] bájného [[Praotec Čech|praotce Čecha]], kteří přišli na území českých zemí a trvale se zde usadili. [377] => [378] => Nejstarší doložený český [[pivovar]] je [[Břevnovský klášterní pivovar]] v [[Břevnovský klášter|Břevnovském klášteru]], který byl založen roku [[993]].{{Citace elektronického periodika [379] => | příjmení1 = Petr [380] => | jméno1 = Miroslav [381] => | titul = Nejstarší český pivovar opět vaří [382] => | periodikum = [[Hospodářské noviny]] [383] => | datum_vydání = 2012-09-27 [384] => | url = https://archiv.hn.cz/c1-57656430-nejstarsi-cesky-pivovar-opet-vari [385] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [386] => }} [387] => [388] => Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále [[Vratislav II.|Vratislava II.]] pro [[vyšehrad]]skou kapitulu z roku [[1088]], ve které mimo ostatní dary a [[privilegium|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je nadační listina ze 30. let [[11. století]] knížete Břetislava. Největší rozkvět výroby piva na území českých zemí nastal ve [[12. století]], kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv. [389] => [390] => V těchto starých dobách pivo vařily velmi primitivním postupem [[Žena|ženy]] v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od [[13. století]] se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce [[1788]]). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty. [391] => [392] => Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v českých zemích sladovnické [[cech]]y. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných [[panovník]]ů. [393] => [394] => Ve [[14. století|14.]] až [[15. století]] zbohatlí měšťané sdružovali své [[finance|finanční]] prostředky a zakládali společné městské pivovary. Ke konci středověku a kolem poloviny [[16. století]] se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech, stabilně se udržovala či rozšiřovala v [[klášter]]ních pivovarech, které méně podléhaly vlivům politických a [[ekonomika|hospodářských]] změn. Městské řemeslné pivovarství začalo upadat po roce [[1547]], kdy se řada měst vzbouřila proti nadvládě [[Habsburkové|Habsburků]] a poté jim byl konfiskován majetek. [395] => [396] => O velkou reformu výroby sladu a piva, která byla prvním krokem v rozvoji typických vlastností současných českých piv, se zasloužil v [[18. století]] český [[sládek]] [[František Ondřej Poupě]] ([[1753]]–[[1805]]). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně [[ječmen|ječný slad]], upravil dávkování chmele. Na sklonku života založil v [[Brno|Brně]] pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v [[Evropa|Evropě]] a absolvovala ji řada nejen českých sládků, ale i pivovarníků ze zahraničí. [397] => [398] => [[Soubor:Pilsner-Urquell-Main-Gate.jpg|náhled|vlevo|200px|Vstupní brána plzeňského pivovaru postavená k 50. výročí jeho založení]] [399] => Významným mezníkem v českém [[pivovarství]] bylo založení Měšťanského pivovaru v [[Plzeň|Plzni]] (dnešního [[Plzeňský Prazdroj|Prazdroje]]) v roce [[1842]], který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] zavedly tuto technologii výroby. [400] => [401] => V polovině [[19. století]] nastal zlatý věk českého pivovarství, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. Je to období zahájení průmyslové výroby [[slad]]u a piva. Vynikající rozvoj českého pivovarství a kvalita jeho výrobků byla podpořena třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení (vyvážela se záhy do 400 zemí) a zajištěním jak středoškolské, tak vysokoškolské výuky pivovarských odborníků. V té době se uvolnila možnost výstavby pivovarů a v Čechách vzniklo okolo 30 nových měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Postupně se zvyšovala celková výroba piva koncentrovaná do větších pivovarů, malé pivovary zanikaly. Pivo se vyváželo prakticky do celého světa. [402] => [403] => V roce [[1918]] nová [[Československo|Československá republika]] převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla [[druhá světová válka]]. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celém Československu zestátněn a centrálně řízen. [404] => [[Soubor:Čh pivo za totáče.jpg|náhled|Nálepky piv z pivovaru Černá Hora z dob komunistického režimu]] [405] => V době socialistického režimu nebyly do pivovarů a [[Sladovna|sladoven]] vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Přesto pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyvážet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh [[kapitalismus|kapitalistických]] oblastí světa. [406] => [407] => Po 2. světové válce byly v českých zemích postaveny pouze dva pivovary: [[Radegast (pivo)|Radegast]] a [[Most (pivovar)|Most]]. Druhý jmenovaný byl v roce [[1998]] uzavřen. Sladoven bylo postaveno pět. Na [[Slovensko|Slovensku]] bylo postaveno v období socialistického Československa osm pivovarů. [408] => [409] => Po roce [[1989]] proběhla [[privatizace]] pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční [[kapitál]]. V roce [[2003]] bylo v Česku 36 sladoven, které vyrobily 483 693 [[kilogram|tun]] sladu. Z toho vývoz činil 213 324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce [[2007]] 48,{{Citace elektronické monografie [410] => | příjmení = [411] => | jméno = [412] => | odkaz na autora = [413] => | titul = Průzkum: ČR byla loni 16. největším producentem piva na světě [414] => | url = http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Pr%F9zkum%3A+%C8R+byla+loni+16.+nejv%ECt%B9%EDm+producentem+piva+na+sv%ECt%EC+Pivovary+mohou+za%E8%EDt+%BE%E1dat+o+registraci+ozna%E8en%ED+%C8esk%E9+pivo+&id=17004&foodnet=734b1d1a98710fcc8cd816e1e1301861 [415] => | datum vydání = 2008-07-25 [416] => | datum aktualizace = [417] => | datum přístupu = 2008-8-10 [418] => | vydavatel = ČTK [419] => | místo = [420] => | jazyk = [421] => }} vyrobily 18 548 314 hl piva, z toho bylo vyvezeno 2 129 848 hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9 l piva. Sedm největších pivovarů pokrývá 84 % produkce českého piva (jedná se o pivovary [[Plzeňský Prazdroj]], [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]], [[Staropramen]], [[Královský pivovar Krušovice]], [[PMS Přerov]], [[Drinks Union]] a [[Pivovar Starobrno|Starobrno]]).{{Citace elektronické monografie [422] => | příjmení = Fencl [423] => | jméno = Jiří [424] => | odkaz na autora = [425] => | titul = Cena piva se zvyšuje, jeho prodej také [426] => | url = http://www.e15.cz/burzy-trhy/cena-piva-se-zvysuje-jeho-prodej-take-4863/ [427] => | datum vydání = 2007-12-13 [428] => | datum aktualizace = [429] => | datum přístupu = 2008-8-11 [430] => | vydavatel = E15 [431] => | místo = [432] => | jazyk = [433] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080512231731/http://www.e15.cz/burzy-trhy/cena-piva-se-zvysuje-jeho-prodej-take-4863/ [434] => | datum archivace = 2008-05-12 [435] => | nedostupné = ano [436] => }} [437] => [438] => == Dělení piva == [439] => {{Podrobně|Druhy piv}} [440] => Pivo se rozděluje z několika různých hledisek, z nichž nejdůležitější jsou: stupňovitost, barva a pivní styl. [441] => [442] => === Stupňovitost === [443] => [[Soubor:Policce.jpg|náhled|220px|Sklenice výčepního piva z [[Pivovar Polička|Pivovaru Polička]]]] [444] => '''Stupňovitost piva''' se udává v ''EPM'' (''extrakt původní mladiny'', ''plato'' neboli ''[[Karel Balling (chemik)|stupnice Ballinga]]'' (''Blg'')),{{Citace elektronické monografie [445] => | příjmení1 = Kříž [446] => | jméno1 = Jan [447] => | titul = Dej si jedno na Ballinga [448] => | url = https://www.vscht.cz/popularizace/projekty/balling [449] => | vydavatel = [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze]] [450] => | datum_aktualizace = 2018-03-19 [451] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [452] => }} který udává obsah všech extraktivních látek v mladině. Jedná se především o cukry (zkvasitelné a nezkvasitelné). Ze zkvasitelných cukrů pak při kvašení piva vzniká alkohol. Stupňovitost piva tedy udává plnost (hutnost) piva → 10° tedy obsahuje 10 % těchto látek, 12° pak 12 %, atd. → čím více extraktivních látek, tím plnější pivo. Z tohoto také vyplývá, že stupňovitost ve většině pivních stylů přímo úměrná obsahu alkoholu (čím více zkvasitelných cukrů mladina obsahuje, tím více vznikne při vaření piva alkoholu). [453] => [454] => Rozdělení piva dle stupňovitosti není jednotné a liší se podle zemí. [455] => [456] => ==== Česko ==== [457] => [458] => * '''Stolní pivo''' – obsahuje 1,01 až 6,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [459] => * '''Výčepní pivo''' – obsahuje 7,00 až 10,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [460] => * '''Ležák''' – obsahuje 11,00 až 12,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [461] => * '''Speciální pivo''' – obsahuje 13,00 až 17,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [462] => * '''[[Porter (pivo)|Porter]]''' – obsahuje více než 18,00 % hmotnostního extraktu původní mladiny [463] => * a pak také dvě speciální skupiny [464] => * '''[[Nealkoholické pivo]]''' – obsahuje méně než 0,49 % obj. alkoholu. [465] => * '''Pivo se sníženým obsahem alkoholu''' – obsahuje 0,41 až 1,00 % obj. alkoholu. [466] => [467] => Takto rozděluje pivo předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství a v současné době (rok 2016) probíhá změna z důvodu jeho nepřesnosti a zastaralosti. [468] => [469] => ==== Německo ==== [470] => [471] => * '''Einfachbier''' „(jednoduché pivo)“ – obsahuje 1,51 až 6,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [472] => * '''Schankbier''' „(výčepní pivo)“ – obsahuje 7,00 až 10,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [473] => * '''Vollbier''' „(plné pivo)“ – obsahuje 11,00 až 15,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [474] => * '''Starkbier''' „(silné pivo)“ – obsahuje více než 16,00 % hmotnostního extraktu původní mladiny [475] => [476] => ==== Rakousko ==== [477] => [478] => * '''Abzugsbier''' – obsahuje 9,00 až 9,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [479] => * '''Schankbier''' „(výčepní pivo)“ – obsahuje 10,00 až 11,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [480] => * '''Vollbier''' „(plné pivo)“ – obsahuje 12,00 až 14,99 % hmotnostního extraktu původní mladiny [481] => * '''Spezialbier''' „(speciální pivo)“ – obsahuje více než 13,00 % hmotnostního extraktu původní mladiny [482] => * '''Starkbier''' „(silné pivo)“ – obsahuje více než 16,00 % hmotnostního extraktu původní mladiny [483] => [484] => === Barva === [485] => [[Soubor:Dargett Craft Beer (1).jpg|náhled|Různé barvy piva]] [486] => '''Barva piva''' popisuje pivo z hlediska zrakového vnímání piva. Dle platných český zákonů rozlišujeme pivo světlé, polotmavé, tmavé a řezané. [487] => [488] => * '''Světlé pivo''' – pivo vařené především ze světlých sladů [489] => * '''Polotmavá a tmavá piva''' – pivo vařené z tmavých, karamelových, popř. barevných sladů spolu se světlými slady [490] => * '''Řezané pivo''' – pivo smíšené ze světlých a tmavých piv [491] => [492] => {| class="wikitable" [493] => ![[Standard Reference Method|SRM]]/Lovibond [494] => !Příklad [495] => !Barva piva [496] => !EBC [497] => |- [498] => |2 [499] => |[[Pale lager]], [[Witbier]], [[Pilsener]], [[Berliner Weisse]] [500] => |style="background:#F8F753; color:#000000; font-family:monospace;"| [501] => |4 [502] => |- [503] => |3 [504] => |[[Bock (pivo)|Maibock]], [[Blonde Ale]] [505] => |style="background:#F6F513; color:#000000; font-family:monospace;"| [506] => |6 [507] => |- [508] => |4 [509] => |[[Pšeničné pivo|Weissbier]] [510] => |style="background:#ECE61A; color:#000000; font-family:monospace;"| [511] => |8 [512] => |- [513] => |6 [514] => |[[American Pale Ale]], [[India Pale Ale]] [515] => |style="background:#D5BC26; color:#000000; font-family:monospace;"| [516] => |12 [517] => |- [518] => |8 [519] => |[[Pšeničné pivo|Weissbier]], [[Saison]] [520] => |style="background:#BF923B; color:#000000; font-family:monospace;"| [521] => |16 [522] => |- [523] => |10 [524] => |[[English Bitter]], [[Extra Special Bitter|ESB]] [525] => |style="background:#BF813A; color:#000000; font-family:monospace;"| [526] => |20 [527] => |- [528] => |13 [529] => |[[Biere de Garde]], [[Double IPA]] [530] => |style="background:#BC6733; color:#000000; font-family:monospace;"| [531] => |26 [532] => |- [533] => |17 [534] => |[[Tmavý ležák|Dark lager]], [[Vienna lager]], [[Märzen]], [[Amber Ale]] [535] => |style="background:#8D4C32; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [536] => |33 [537] => |- [538] => |20 [539] => |[[Brown Ale]], [[Bock]], [[Dunkel]], [[Dunkelweizen]] [540] => |style="background:#5D341A; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [541] => |39 [542] => |- [543] => |24 [544] => |[[Stout#Dry or Irish stout|Irish Dry Stout]], [[Bock (pivo)|Doppelbock]], [[Porter (pivo)|Porter]] [545] => |style="background:#261716; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [546] => |47 [547] => |- [548] => |29 [549] => |[[Stout]] [550] => |style="background:#0F0B0A; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [551] => |57 [552] => |- [553] => |35 [554] => |[[Stout|Foreign Stout]], [[Porter (pivo)|Baltic Porter]] [555] => |style="background:#080707; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [556] => |69 [557] => |- [558] => |40+ [559] => |[[Stout|Imperial Stout]] [560] => |style="background:#030403; color:#ffffff; font-family:monospace;"| [561] => |79 [562] => |- [563] => |} [564] => [565] => [566] => === Způsoby kvašení === [567] => * Svrchně kvašená piva – svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek ''Saccharomyces cerevisiae''. [[Ale (druh piva)|Ale]], [[pšeničné pivo]], [[stout]], [[Porter (pivo)|porter]], [[Trapista (pivo)|trappist]] [568] => * Spodně kvašená piva ([[Ležák (pivo)|ležáky]]) – spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8 – 14 °C. Kvašení se účastní kvasinky ''Saccharomyces pastorianus'' (syn. ''S. carlsbergensis'') – [[Pivo plzeňského typu|Pilsner]], [[Bock (pivo)|Bock]], [[Märzen]], [[piva bavorského typu]] [569] => * Spontánně kvašená piva – v historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím, co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době{{Kdy?}} jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francie a Nizozemí. [[Lambik]], [[Gueuze]], [[Kriek]], [[Frambozen]], [[Faro (pivo)|Faro]] [570] => [571] => === Pivní styl === [572] => '''Svrchně kvašená piva''' obvykle kvasí při teplotách kolem 15–20 °C, někdy však i vyšších. Ve většině případů vytvářejí na povrchu kvasícího piva pěnu způsobenou stoupajícím CO2 spolu s kvasnicemi. Od toho se tato piva nazývají svrchně kvašená. Doba kvašení těchto piv se obvykle pohybuje kolem tří týdnů, v některých případech však mohou kvasit i několik měsíců. [573] => [574] => * '''Ale''' („Ejl“) – jedná se o nejběžnější styl svrchně kvašený piv. Piva mohou mít rozličnou barvu i stupňovitost. '''„Ejly“''' se vyznačují širokou škálou chutí a vůní, často zanechávají po vypití tóny citrusů či rozličných koření. S označením ''ale'' se lze setkat i v souvislosti s označením i celé skupiny svrchně kvašených piv. '''„Ejly“''' se dělí především podle oblastí, kde byly uvařeny. [575] => ** '''Ale anglo-amerického typu''' [576] => *** ''Pale Ale (světlý ejl)'' – plné pivo se zlatou až tmavě měděnou barvou a s plnou chutí s ovocnými tóny [577] => *** ''Brown Ale (tmavý ejl)'' – plné až silné pivo tmavě jantarové až hnědé barvy, chuť obvykle zabarvena čokoládově či oříškově, vařeno z tmavých sladů [578] => *** ''Mild Ale (mladý či lehký ejl)'' – výčepní pivo obvykle světlé barvy s nižším obsahem alkoholu [579] => *** ''India Pale Ale (světlý chmelený ejl)'' – vychází z klasického ''pale ale'', ale je více chmelené, čemuž odpovídá i jeho chuť, v amerických verzích má pak toto pivo mnohem vyšší obsah alkoholu [580] => *** ''Old Ale (starý ejl)'' – silné pivo tmavě jantarové až skoro černé barvy, sladová chuť s podtóny rybízu či hrozinek, proces kvašení může trvat i několik let [581] => *** ''Cascadian Dark Ale (tmavý ejl)'' – silné pivo tmavé barvy, jedná se o tmavou verzi Indian Pale Ale [582] => *** ''Strong Ale (silný ejl)'' – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu [583] => *** ''Amber Ale (polotmavý ejl)'' – plné až silné pivo měděné až hnědé barvy s chmelovou chutí [584] => ** '''Ale belgicko-francouzského typu''' [585] => *** ''Tripel'' – silné pivo žluté až zlaté barvy, s vysokým obsahem alkoholu, chuť kvasnicová, kořenná [586] => *** ''Strong Dark Ale (silný tmavý ejl)'' – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu [587] => *** ''Dubbel'' – klášterní silné pivo, tmavé barvy s výraznou ovocnou a obilnou chutí [588] => *** ''Saison'' [589] => *** ''Flanders Red Ale (vlámský červený ejl)'' – plné pivo tmavě červené až hnědé barvy, trpké až kyselé chuti [590] => *** ''Quadrupel'' – velmi silné pivo, tmavší barvy vyzrálé ovocné chuti [591] => ** '''Ale německého typu''' [592] => *** ''Altbier (staré pivo)'' – pivo bronzové čiré barvy, jemné nahořklé chuti [593] => *** ''Kölsch (kolínské pivo)'' – pivo s bledou slámově žlutou barvou a jemnou ovocnou chutí a vůní [594] => *** ''Roggenbier (žitné pivo)'' – pivo vařené ze sladu, který obsahuje vysoký podíl žita (okolo 50 %, někdy i 65 %) [595] => * '''Stout''' – tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i 8%). [596] => *** ''Imperial Stout (silný stout)'' – pivo černé barvy s čokoládovými tóny [597] => *** ''Milk/Cream Stout (mléčný/krémový stout)'' – pivo černé barvy s výrazně nasládlé [598] => *** ''Extra/Foreign Stout'' – plné pivo černé barvy [599] => *** ''Dry Stout (suchý stout)'' – silné pivo černé barvy [600] => *** ''Oatmetal Stout (ovesný stout)'' – pivo černé barvy s použitím ovesných sladů [601] => * '''Pšeničné pivo''' – při vaření těchto piv se užívá také pšeničných sladů (minimálně 30 %). Piva vynikají hustou pěnou, zpravidla kalnou barvou a obilnou příchutí často ovocným podtónem (citron, banán). [602] => *** ''WitBier (bílé pivo)'' – plné nebo výčepní pivo, bledé barvy, ovocné chuti, při vaření se používá nesladovaná pšenice [603] => *** ''Dunkelweizen (tmavé pšeničné pivo)'' – tmavé pšeničné pivo vařené za užití tmavých sladů [604] => *** ''Hefeweizen/Weissbier (pšeničné pivo)'' – klasické pšeničné pivo původem z Bavorska [605] => *** ''Kristalweizen (čiré pšeničné pivo)'' [606] => *** ''Weizenbock (pšeničný kozel)'' [607] => [608] => == Výroba piva == [609] => {{Podrobně|Výroba piva}} [610] => [611] => Principem výroby piva jako [[alkoholický nápoj|alkoholického nápoje]] z [[Obilniny|obilí]] jsou dva procesy. Zaprvé je to rozštěpení v obilných zrnech přítomných [[polysacharidy|složitých cukrů]] ([[škrob]]u) na jednoduché [[kvašení|zkvasitelné]] [[cukr]]y. Zadruhé je to následné zkvašení těchto jednoduchých cukrů pomocí kultury [[mikroorganismus|mikroorganismů]] (zejména [[Pivovarské kvasinky|kvasinek]]). Nedílnou součástí výrobního procesu je smíchání surovin s vodou a tím převedení využitelných látek do vodného roztoku. [612] => [613] => Základem pro výrobu piva je [[slad]]. Ten vzniká ve [[sladovna|sladovně]] naklíčením obilných zrn a jejich šetrným usušením za určité teploty v závislosti na druhu sladu. Následuje přesun suroviny do pivovaru. [614] => [615] => === Vystírání a rmutování === [616] => V začátku samotné výroby piva se [[slad]] šrotuje (rozemele) a smísí se s vodou. V této směsi se za zvyšující se teploty vlivem enzymů štěpí v zrně obsažený škrob na zkvasitelné [[cukry]], které přecházejí do roztoku. Tato procedura je prováděna v provozu nazývaném [[varna (pivovar)|varna]]. [617] => [618] => V závislosti na zemi původu se využívají rozdílné metody. Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] je oblíbená metoda spařování, která je velmi podobná přípravě [[čaj]]e. Během jedné až tří hodin je slad vystavován teplotě okolo 65 – 68 °C. V kontinentální Evropě oproti tomu převládá tzv. [[dekokční proces]], který je proti spařování složitější procedurou. (Jeho výsledkem je roztok, ve kterém došlo k důslednějším přeměnám škrobu na cukry a štěpení bílkovin.) Proces je založen na přečerpání části várky z ''vystírací kádě'' do zvláštní nádoby ''rmutovacího kotle''''' '''(pánve), kde je tato část uvedena do [[bod varu|varu]] a dojde v ní k narušení škrobnatých útvarů, což umožňuje lepší přístup enzymů k molekulám škrobu po opětovném smíchání s chladnější částí. Začíná se zpravidla na teplotě 35 °C. Postupným zvyšováním teploty se dosáhne až maximální teploty okolo 76 °C.. Při rmutování (klasickém i dekokčním) se zařazují prodlevy při jednotlivých teplotách (cukrotvorná, bílkovinoštěpná atd., kvůli [[enzym]]atickým procesům – např. enzymů alfa a beta amyláza). [619] => [620] => === Scezování === [621] => Výsledkem obou metod je rmut, který je přečerpán do tak zvané „scezovací kádě“. V počáteční fázi scezování vytvoří hrubé částice – většinou obaly zrn, tzv. pluchy – filtrační vrstvu zvanou [[mláto]], kterou opouští čirá sladina. Zbylé využitelné podíly zachycené v mlátě se vymývají skrápěním či promýváním vrstvy mláta teplou vodou. [622] => Výsledkem je sladká tekutina zvaná sladina, která vzniká filtrováním (scezováním) na nebo v moderním zařízení zvaném „sladinový filtr“. [623] => [624] => === Chmelovar === [625] => Chmelovar je proces, kdy je sladina uvedena do [[bod varu|varu]] po dobu 60–90 minut. V této době je do vznikajícího piva dodávána důležitá surovina pro získání chuti – chmel. Chmel se v závislosti na druhu piva a preferencích sládka může přidávat jak v přírodní formě šišek, tak i lisovaný či v podobě tekutého extraktu. Chmel se může do vařeného piva přidávat vícekrát než jednou, a to až třikrát. Platí obecné pravidlo, že čím dříve je chmel do piva přidán, tím hořčejší chuť pivo bude mít. Smícháním roztoku s chmelem vzniká [[Mladina (výroba piva)|mladina]]. [626] => Dále dochází při chmelovaru vlivem hořkých látek (pryskyřic a kyselin) k vysrážení tzv. ''klků'', tedy chuchvalců bílkovin a chmelových zbytků. [627] => [628] => Mladina se poté přečerpává do odkalovacího zařízení (dříve tzv. štoky, nyní například vířivá káď, kde dojde k odstranění chmelových zbytků a klků před zchlazením a kvašením). [629] => [630] => == Značení piva == [631] => [632] => Vedle obecných náležitostí pro označení piva (dle vyhlášky č. 324/1997 Sb.) je nutno podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. pivo označit: názvem druhu a skupiny (např. pivo ležák), obsahem alkoholu v procentech, zda jde o světlé, či tmavé pivo, a některými dalšími údaji. Přesný údaj o extraktu původní mladiny není nutno povinně zveřejňovat. [633] => [634] => (Označení stupňovitostí bylo opuštěno v devadesátých letech [[20. století]]). Místo stupňů je nutno uvádět tzv. extrakt původní mladiny (EPM) – a to v procentech hmotnostních (např. 12% pivo; pozor – tato procenta si nelze plést s procenty alkoholu, která se u běžných piv pohybují mezi 4–5 %), za podmínky, že ho výrobce zaručuje. Není-li ve výrobě zaručena přesnost EPM (resp. z jiných důvodů, rozhodne-li se tak výrobce, např. z důvodů daňových), postačí uvedení druhu piva podle vyhlášky (viz výše druhy piva podle míry EPM). Označení druhu piva je ale nutno použít vždy (i při uvedení EPM). [635] => [636] => ''Příklady'' značení: a) ''nesprávné'' značení: pivo 10stupňové, pivo 12stupňové, jedenáctka, silné 14stupňové pivo; b) ''správné'' značení piva: pivo výčepní, pivo ležák, speciál 14 %. [637] => [638] => == Konzumace piva == [639] => [[Soubor:Alcohol belt.PNG|vpravo|náhled|225px|Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje.
{{legenda|#0047AB|Pás [[Vodka|vodky]]}}{{legenda|#964B00|Pás piva}}{{legenda|#800020|Pás [[Víno|vína]]}}]] [640] => [[Soubor:Beer Consumption by Country (with legend).svg|náhled|vpravo|225px|Mapa světa podle spotřeby piva]] [641] => [642] => Pivo je celosvětově rozšířený nápoj, který se těší velké oblibě hlavně v oblastech střední Evropy, jmenovitě na území Česka, [[Slovensko|Slovenska]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Dále pak v zemích západní a severní Evropy, jako jsou [[Dánsko]], [[Belgie]], [[Holandsko]], [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Irsko]]. [643] => [644] => === Ve světě === [645] => Největším celosvětovým producentem piva je Čína, která v roce [[2007]] vyrobila 470 milionu hektolitrů piva, což odpovídá přibližně 21,1 % světové produkce. Na druhém místě se nachází [[Spojené státy americké|USA]] s 232,8 miliony hektolitry, následované Ruskem s 109,8 miliony hektolitry. Nejprodávanějším pivem na světě je holandské pivo [[Heineken]].{{Citace elektronické monografie [646] => | příjmení = [647] => | jméno = [648] => | odkaz na autora = [649] => | titul = Starobrno a.s. - O společnosti [650] => | url = http://www.starobrno.cz/doc/cms/21/ [651] => | datum vydání = [652] => | datum aktualizace = [653] => | datum přístupu = 2008-8-10 [654] => | vydavatel = Starobrno a.s. [655] => | místo = [656] => | jazyk = [657] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081202001231/http://www.starobrno.cz/doc/cms/21/ [658] => | datum archivace = 2008-12-02 [659] => | nedostupné = ano [660] => }} [661] => [662] => Oblíbené je také na území USA, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie. Jde často o země, kde převládá [[Protestantismus|protestantství]], které nepovažuje víno za krev Krista pomocí [[transsubstanciace]], takže víno nemá podporu (ve středověku převažovala produkce vína mnichy). [663] => [664] => === V Česku === [665] => Podle českých předpisů se pivem rozumí: ''pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého [[Ethanol|alkoholu]] ([[ethanol]]u) a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu'' (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.). [666] => [667] => ==== Nejznámější pivovary ==== [668] => {{Viz též|Seznam pivovarů v Česku}} [669] => [670] => ==== Zdanění piva ==== [671] => Z [[daně|daňových]] zákonů se pivem zabývá především zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který upravuje v § 80 a násl. ''spotřební daň z piva''. Daň není povinna odvádět osoba, která v domácnosti vaří pivo pro osobní potřebu do 200 litrů za rok a pivo neprodává za podmínky, že to oznámí celnímu úřadu. Zvláštní daňové podmínky jsou stanoveny pro malé nezávislé pivovary. Základem daně je množství piva v hektolitrech, základní ''daňová sazba'' za jeden hektolitr a celé procento EPM je 24 Kč.{{Citace elektronické monografie [672] => | příjmení = [673] => | jméno = [674] => | odkaz na autora = [675] => | titul = Sazba daně z piva [676] => | url = http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dan-pivo/ [677] => | datum vydání = [678] => | datum aktualizace = [679] => | datum přístupu = 2008-8-11 [680] => | vydavatel = [681] => | místo = [682] => | jazyk = [683] => }} Při prodeji piva se také vedle spotřební daně uplatňuje [[daň z přidané hodnoty]] (DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb. [684] => [685] => V souvislosti s rozdílem české spotřební daně z piva a z [[víno|vína]] (vína mají nulovou spotřební daň) navrhl [[Český svaz malých nezávislých pivovarů]] prodávat pivo pod názvem ''sladové víno''.{{Citace elektronické monografie [686] => | příjmení = [687] => | jméno = [688] => | odkaz na autora = [689] => | titul = Konec piva v Česku? "Chceme sladové víno, bude levnější" [690] => | url = http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/konec-piva-v-cesku-chceme-sladove-vino-bude-levnejsi.html [691] => | datum vydání = 2009-11-5 [692] => | datum aktualizace = [693] => | datum přístupu = [694] => | vydavatel = tn.cz [695] => | místo = [696] => | jazyk = [697] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140116185136/http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/konec-piva-v-cesku-chceme-sladove-vino-bude-levnejsi.html [698] => | datum archivace = 2014-01-16 [699] => | nedostupné = ano [700] => }} [701] => [702] => ==== Vývoj ceny ==== [703] => Cena piva zažila v 90. letech 20. století značný nárůst. V době komunismu byla průměrná cena piva dlouhodobě až na dvě zdražení téměř neměnná. První z těchto dvou zdražení proběhlo v roce [[1965]], kdy se cena 10° lahvového piva zvedla z 1,4 [[Koruna československá|Kčs]] na 1,7 Kčs, a druhé v roce [[1984]], kdy cena narostla z 1,7 Kčs na 2,5 Kčs. Největší nárůst ceny začal od roku [[1992]] a trval až do roku [[2003]], kdy se cena dostala na 8,59 [[Koruna česká|Kč]]. V následujících letech docházelo k mírnému poklesu ceny až na nejnižší hodnotu k roku [[2006]]. V této době stálo pivo 8,4 Kč.{{Citace elektronické monografie [704] => | příjmení = [705] => | jméno = [706] => | odkaz na autora = [707] => | titul = Vývoj ceny lahvového piva 1960 - 2007 [708] => | url = http://www.czso.cz/csu/grafy.nsf/graf/pivo_1960_2007 [709] => | datum vydání = [710] => | datum aktualizace = [711] => | datum přístupu = 2008-8-11 [712] => | vydavatel = Český statistický úřad [713] => | místo = [714] => | jazyk = [715] => }} [716] => [717] => ==== Množství ==== [718] => Roční spotřeba piva na hlavu (2008){{Citace elektronického periodika |titul=Internationaler Bier-Pro-Kopf-Verbrauch. Statistische Daten über die österreichische Brauwirtschaft 1980–2008 (pdf) |url=http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum přístupu=12-03-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110911132155/http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf |datum archivace=11-09-2011 |nedostupné=ano }} [719] => [720] => Colors= [721] => id:lightgrey value:gray(0.9) [722] => id:darkgrey value:gray(0.7) [723] => id:orn value:rgb(1,0.62,0.24) [724] => id:red value:rgb(0.7,0.7,1) [725] => ImageSize = width:800 height:350 [726] => PlotArea = left:30 bottom:50 top:30 right:10 [727] => DateFormat = x.y [728] => Period = from:0 till:210 [729] => TimeAxis = orientation:vertical [730] => AlignBars = justify [731] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:10 start:0 [732] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:5 start:0 [733] => BackgroundColors = canvas:white [734] => #Legend = columns:1 left:40 top:20 columnwidth:800 [735] => BarData= [736] => bar:CZE [737] => bar:DEU [738] => bar:AUT [739] => bar:IRL [740] => bar:POL [741] => bar:GB [742] => bar:FIN [743] => bar:BEL [744] => bar:AUS [745] => bar:USA [746] => bar:SWZ [747] => bar:FRA [748] => [749] => PlotData= [750] => width:60 [751] => bar:CZE color:orn from:0 till: 160 [752] => bar:DEU color:red from:0 till: 116 [753] => bar:AUT color:red from:0 till: 108 [754] => bar:IRL color:orn from:0 till: 108 [755] => bar:POL color:orn from:0 till: 93 [756] => bar:GB color:orn from:0 till: 92 [757] => bar:FIN color:orn from:0 till: 89 [758] => bar:BEL color:orn from:0 till: 89 [759] => bar:AUS color:orn from:0 till: 88 [760] => bar:USA color:orn from:0 till: 81 [761] => bar:SWZ color:red from:0 till: 57 [762] => bar:FRA color:orn from:0 till: 33 [763] => [764] => PlotData= [765] => bar:CZE at:10 fontsize:8 text:Česko shift:(-28) [766] => bar:CZE at:160 fontsize:9 text: 159 shift:(-12,5) [767] => bar:DEU at:10 fontsize:8 text:Německo shift:(-29) [768] => bar:DEU at:117 fontsize:9 text: 116 shift:(-12,5) [769] => bar:AUT at:10 fontsize:8 text:Rakousko shift:(-24) [770] => bar:AUT at:109 fontsize:9 text: 108 shift:(-12,5) [771] => bar:IRL at:10 fontsize:8 text:Irsko shift:(-14) [772] => bar:IRL at:109 fontsize:9 text: 108 shift:(-12,5) [773] => bar:POL at:10 fontsize:8 text:Polsko shift:(-14) [774] => bar:POL at:94 fontsize:9 text: 93 shift:(-8,5) [775] => bar:GB at:10 fontsize:8 text:Anglie shift:(-25) [776] => bar:GB at:93 fontsize:9 text: 92 shift:(-8,5) [777] => bar:FIN at:10 fontsize:8 text:Finsko shift:(-20) [778] => bar:FIN at:92 fontsize:9 text: 91 shift:(-8,5) [779] => bar:BEL at:10 fontsize:8 text:Belgie shift:(-18) [780] => bar:BEL at:90 fontsize:9 text: 89 shift:(-8,5) [781] => bar:AUS at:10 fontsize:8 text:Australie shift:(-23) [782] => bar:AUS at:89 fontsize:9 text: 88 shift:(-8,5) [783] => bar:USA at:10 fontsize:8 text:USA shift:(-10) [784] => bar:USA at:82 fontsize:9 text: 81 shift:(-8,5) [785] => bar:SWZ at:10 fontsize:8 text:Švýcarsko shift:(-20) [786] => bar:SWZ at:58 fontsize:9 text: 57 shift:(-8,5) [787] => bar:FRA at:10 fontsize:8 text:Francie shift:(-24) [788] => bar:FRA at:34 fontsize:9 text: 33 shift:(-8,5) [789] => [790] => [791] => Česko se drží dlouhodobě na přední pozici v množství vypitého piva na hlavu, které zahrnuje všechny obyvatele Česka včetně kojenců a dětí. Prvenství však před 2. světovou válkou držela [[Belgie]] (z důvodu vysokých daní na víno).{{Citace elektronické monografie [792] => | titul = History of Beer [793] => | url = https://www.beertourism.com/blogs/about-beer/history-of-beer [794] => | vydavatel = beertourism.com [795] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [796] => | jazyk = anglicky [797] => }} Například v roce [[1931]] tam byla spotřeba na jednoho obyvatele 228 litrů.Sociální ústav Československé republiky, Spotřeba piva, vína a alkoholu na 1 obyvatele. Belgie 228,64 litru [http://books.google.cz/books?ei=Nex9U7XtN6jU4QSk-4DYCw&hl=cs&id=X61CAQAAIAAJ&dq=%22193-66+20902+228-64+%E2%80%94+.+5-52+512+4-35+%E2%80%94+%22&focus=searchwithinvolume&q=Belgie+%22193-66+20902+228-64%22] Spotřeba piva však v Belgii neustále klesáhttp://www.econ.kuleuven.be/licos/publications/discussion-papers/dp/dp271.pdf - Graf na obrázku 1 na str. 31, zatímco v Česku se v šedesátých letech 20. století zdvojnásobila.Spotřeba piva celkem v ČR v letech 1948–2009 [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trendy_ve_spotrebe_potravin/$File/csu_trendy_ve_spotrebe_potravin_021611.ppt#271,17,Snímek 17] V roce [[1980]] ještě vedla [[Západní Německo|NSR]] se 145 litry.{{Citace elektronického periodika [798] => | titul = Pivní dění v letech 1981-1983 [799] => | periodikum = pivniobzor.cz [800] => | datum_vydání = 2008-08-26 [801] => | url = http://www.pivniobzor.cz/clanky/2008-08-26-pivni-deni-v-letech-1981-1983/ [802] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [803] => }} Každoročně každý Čech vypije dle statistik přibližně okolo 160 litrů piva. V roce 2005 bylo dosaženo lokálního maxima, kdy připadala na každého obyvatele 163,5 litru piva, o rok později následoval propad na 159,1 litru.{{Citace elektronické monografie [804] => | příjmení = [805] => | jméno = [806] => | odkaz na autora = [807] => | titul = Český statistický úřad: Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1999–2006 [808] => | url = http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A3002B6A5B/$File/300407_02.pdf [809] => | datum vydání = [810] => | datum aktualizace = [811] => | datum přístupu = 2008-8-10 [812] => | vydavatel = Český statistický úřad [813] => | místo = [814] => | jazyk = [815] => }} Odhaduje se, že 15–20 % se na domácí spotřebě piva podílejí zahraniční turisté.{{Citace elektronické monografie [816] => | příjmení = [817] => | jméno = [818] => | odkaz na autora = [819] => | titul = Heineken pohltí Zlatopramen [820] => | url = http://www.e15.cz/byznys/heineken-pohlti-zlatopramen-18421/ [821] => | datum vydání = [822] => | datum aktualizace = [823] => | datum přístupu = 2008-8-10 [824] => | vydavatel = e15 [825] => | místo = [826] => | jazyk = [827] => }} Česko si tak udržuje přední pozici i nadále, na druhém místě ve spotřebě piva se nově nacházejí Irové se 130 litry,{{Citace elektronické monografie [828] => | příjmení = [829] => | jméno = [830] => | odkaz na autora = [831] => | titul = Máme skoro 500 druhů piv. Vybrané kuriozity [832] => | url = http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/mame-skoro-500-druhu-piv-vybrane-kuriozity.html [833] => | datum vydání = [834] => | datum aktualizace = [835] => | datum přístupu = 2008-8-10 [836] => | vydavatel = Nova.cz [837] => | místo = [838] => | jazyk = [839] => }} kteří tak na třetí místo odsunuli Němce, kteří v roce [[2007]] vypili 111,7 litru piva. Německý trh se v současnosti ale nachází v útlumu a množství vypitého piva zde postupně klesá.{{Citace elektronické monografie [840] => | příjmení = [841] => | jméno = [842] => | odkaz na autora = [843] => | titul = Německému trhu s pivem hrozí největší propad v poválečné historii [844] => | url = http://www.ct24.cz/ekonomika/17816-nemeckemu-trhu-s-pivem-hrozi-nejvetsi-propad-v-povalecne-historii/ [845] => | datum vydání = 2008-06-06 [846] => | datum aktualizace = [847] => | datum přístupu = 2008-8-10 [848] => | vydavatel = ČT24 [849] => | místo = [850] => | jazyk = [851] => }} [852] => [853] => Česko je 16. největším producentem piva na světě (k roku [[2007]]) s ročním výstavem okolo 19,897 milionu hektolitrů piva a devátým největším celosvětovým [[vývoz]]cem piva s neustávajícím růstem. Nejvíce vyrábí Plzeňský Prazdroj ([[Gambrinus]], [[Radegast (pivo)|Radegast]], [[Velkopopovický Kozel|Velkopopovický kozel]]), který ovládá od března roku 2017 japonská pivovarnická společnost [[Asahi]] (do roku 2017 [[SABMiller]]){{Citace elektronického periodika [854] => | titul = Historie ASAHI - Asahi Group's History [855] => | periodikum = ASAHI GROUP HOLDINGS [856] => | url = https://www.asahigroup-holdings.com/en/company/history/ [857] => | jazyk = en [858] => | datum přístupu = 2021-05-30 [859] => }}, pak [[Staropramen]] ([[Pivovar Molson Coors|Molson Coors]]) a dále [[Heineken]] a pak teprve české pivovary.http://www.pivo-a-hospody.cz/novinky-ze-sveta-piva/pivni-trh-v-cr-jake-pivovary-ho-ovladaji-a-jak-se-zmenil-postoj-konzumentu/ {{Wayback|url=http://www.pivo-a-hospody.cz/novinky-ze-sveta-piva/pivni-trh-v-cr-jake-pivovary-ho-ovladaji-a-jak-se-zmenil-postoj-konzumentu/ |date=20140522162409 }} - Pivní trh v ČR – jaké pivovary ho ovládají a jak se změnil postoj konzumentů? [860] => [861] => == Alergeny v pivu == [862] => K alergenům patří [[mykotoxiny]] z plesnivého sladu, které se našly ve dvou třetinách českých piv (zdroj časopis [[dTest]]), [[lepek]] (existují ale i [[bezlepkové pivo|bezlepková piva]]) a [[oxid siřičitý]], který se do piva přidává jako konzervační látka. [863] => [864] => == Odkazy == [865] => === Poznámky === [866] => [867] => [868] => === Reference === [869] => [870] => [871] => === Literatura === [872] => * Pavel Benedikt: ''Čtení o pivu: knížka o pití a výrobě piva v Čechách'', Magnet-Press, [[1992]], {{ISBN|80-85434-42-3}}, [873] => * Pavel Borowiec, Marcela Titzlová: ''Kniha o pivu: jak pivo poznávat, ochutnávat a párovat s jídlem'', Smart Press [[2020]], {{ISBN|978-80-88244-14-1}}, [874] => * Radek Diestler: ''Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva'', 2., aktualizované vydání. Knižní klub, [[2014]], {{ISBN|978-80-242-4486-0}}, [875] => * Michael Jackson: ''Encyklopedie piva'', Volvox Globator [[1994]], {{ISBN|80-85769-37-9}}, [876] => * Michael Jackson: ''Pivo – Průvodce světem piva pro laiky i odborníky'', Fortuna Print [[2001]], {{ISBN|80-86144-17-8}}, [877] => * [[Milada Emmerová]]: ''Pivo a zdraví: "lidstvo zatím lepší nápoj nevymyslelo!"'', Nava, [[2007]], {{ISBN|978-80-7211-253-1}}, [878] => * [[Ladislav Jakl]], [[Daniela Kovářová]]: ''Pivař a blondýna'', Bondy [[2020]], {{ISBN|978-80-88073-55-0}}, [879] => * David Kenning, Robert Jackson: ''Pivo'', Slovart Praha [[2007]], {{ISBN|978-80-7209-775-3}}, [880] => * Anton Kollár: ''Pivo: zdraví, souvislosti, žízeň, obezita, alkoholismus, kuriozity'', Akademické nakladatelství CERM, [[2012]], {{ISBN|978-80-7204-795-6}}, [881] => * Jolana Nováková, František Richter: ''Pivo jako křen: domácí vaření piva a vše o pivu'', Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem, [[2009]], {{ISBN|978-80-86212-69-2}}, [882] => * Petr Novotný a kol.: ''Pivařka: tajemství domácího pivovarství'', [[2017]], {{ISBN|978-80-7565-108-2}}, [883] => * Petr Novotný a kol.: ''Pivařka²: průvodce domácího sládka: teorie, rady, návody, recepty'', Jota [[2019]], {{ISBN|978-80-7565-555-4}}, [884] => * Gregg Smith, Carrie Getty: ''Bible pijáků piva'', Pragma [[2003]], {{ISBN|80-7205-669-7}}, [885] => * Josef Staněk: ''Blahoslavený sládek: kapitoly z dějin piva''. Práce, 1984., [886] => * Adrian Tierney-Jones: ''1001 piv, která musíte ochutnat, než umřete'', Volvox Globator, [[2011]], {{ISBN|978-80-7207-814-1}}, [887] => * Hana Večerková, Jan Kiss: ''Abeceda piva'', Rubico [[2007]], {{ISBN|978-80-85005-86-8}}, [888] => * Jaroslav Novák Večerníček: ''Dějiny piva: od zrození až po konec středověku'', 2. vydání. CPress, [[2015]], {{ISBN|978-80-264-0879-6}}, [889] => * Berry Verhoef: ''Kompletní encyklopedie piva'', Rebo Productions [[2004]], {{ISBN|80-7234-116-2}}, [890] => * Berry Verhoef: ''Velká encyklopedie piva'', Rebo, [[2003]], {{ISBN|80-7234-283-5}}, [891] => * Věnek Zýbrt: ''Velká kniha piva – Vše o pivu'', Rubico [[2005]], {{ISBN|80-7346-054-8}}, [892] => * {{Citace monografie [893] => | titul = Malý katechismus pivovarnictví [894] => | příjmení = Zykán [895] => | jméno = Ladislav [896] => | vydavatel = Spolek sládků [897] => | místo = Praha [898] => | rok = 1901 [899] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:2b689ebe-cc68-4830-b161-c25f9c3caaf1 [900] => }} [901] => * {{Citace monografie [902] => | titul = Pivovarnictví [903] => | příjmení = Bělohoubek [904] => | jméno = Antonín [905] => | vydavatel = Antonín Bělohoubek [906] => | místo = Praha [907] => | rok = 1874 [908] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:92c59696-fe2a-4d96-bafd-1380dfa18c50 [909] => }} [910] => * {{Citace monografie | příjmení = Zíbrt | jméno = Čeněk | odkaz na autora = Čeněk Zíbrt | titul = Pivo v písních lidových a znárodnělých | url = https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:b2abe8d0-36b5-11e6-ae84-005056827e51?page=uuid:06a8d590-3861-11e6-a5c5-005056827e51 | vydavatel = Zachar | místo = Praha | rok vydání = 1909 | počet stran = 401}} [911] => * {{Citace monografie [912] => | titul = Pořekadla a popěvky o pivě [913] => | příjmení = Konečný [914] => | jméno = František Viktor [915] => | vydavatel = Levné knihy KMa [916] => | místo = Praha [917] => | rok = 2000 [918] => | ISBN = 80-86425-62-2 [919] => }} [920] => [921] => === Související články === [922] => * [[České pivo]] [923] => * [[Výroba piva]] [924] => * [[Tankové pivo]] [925] => * [[Pivní láhev]] [926] => * [[Podpivek]] [927] => * [[Kvas]] [928] => * [[Pivní lázně]] [929] => [930] => === Externí odkazy === [931] => * {{Commonscat|Beer}} [932] => * {{Wikislovník|heslo=Pivo}} [933] => * {{Otto|heslo=Pivo}} [934] => * {{Wikiverzita|kurs=Pivo}} [935] => * {{Wikicitáty|téma=Pivo}} [936] => * [https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/situacni-a-vyhledove-zpravy/rostlinne-komodity/chmel-a-pivo/ Chmel a pivo: situační a výhledové zprávy] [937] => * [https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinna-vyroba/rostlinne-komodity/obiloviny/situacni-a-vyhledove-zpravy/ Obiloviny: situační a výhledové zprávy] [938] => [939] => {{Pivo ve světě}} [940] => {{Autoritní data}} [941] => {{Portály|Pivo}} [942] => [943] => [[Kategorie:Pivo| ]] [944] => [[Kategorie:Alkoholické nápoje]] [945] => [[Kategorie:Fermentované nápoje]] [] => )
good wiki

Pivo

Pivo je kvašený alkoholický nápoj (ale může být i nealkoholický) hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj (2019: 188,6 litrů na osobu, 1.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2007','slad','chmel','2003','Porter (pivo)','19. století','Stout','Plzeňský Prazdroj','Bock (pivo)','Pivovarské kvasinky','Mezopotámie','pivovar'

2003

2007

Chmel

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Pivovar

Slad

Stout