Array ( [0] => 14665266 [id] => 14665266 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pláštěnci [uri] => Pláštěnci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = pláštěnci [2] => | obrázek = Clavelina_lepadiformis.jpg [3] => | popisek = [[Sumky]] [4] => | velikost obrázku = 208px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = pláštěnci (Tunicata) [8] => | druhotné dělení = [[Třída (biologie)|Třídy]] [9] => | podřazené taxony = [10] => *"''[[sumky]] (Ascidiacea)''" – [[parafyletismus|parafylum]] [11] => **[[pospolitky]] (Aplousobranchiata) [12] => **[[pravé sumky]] (Phlebobranchiata) [13] => **[[zřasenky]] (Stolidobranchiata) [14] => *[[salpy]] (Thaliacea) [15] => *[[vršenky]] (Appendicularia) [16] => | sesterska = [[obratlovci]] (Craniata) [17] => }} [18] => '''Pláštěnci''' (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských [[strunatci|strunatců]]. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná [[struna hřbetní]] a [[nervová trubice]]) jsou vyvinuty pouze u [[larva|larev]] (s výjimkou [[Vršenky|vršenek]]). Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý [[rosol]]ovitý plášť (''[[tunica]]''), tvořený [[Polysacharidy|polysacharidem]] [[tunicin]]em. Pláštěnci žijí především přisedlým životem v [[kolonie (biologie)|koloniích]]. [19] => [20] => == Vývin == [21] => [22] => === Embryo === [23] => Oplozené [[vajíčko]] pláštěnců je již před prvním dělením rozfragmentováno na části, z nichž se později vyvinou jednotlivé tkáně. Nejprve dochází k [[rýhování]] (dělení vajíčka), které je bilaterálního holoblastického typu. Na konci rýhování je tedy již dvoustranně symetrický zárodek. Ve stadiu 32 buněk vzniká uvnitř malá dutina – [[blastocoel]] – a poté začíná [[gastrulace]]. Ta probíhá tak, že nejprve se do dutiny vchlípí [[Entoderm|endoderm]], vzniklá dutina ([[blastoporus]]) je obklopena [[rty]] z [[mezoderm]]u. Tyto rty se ve druhé fázi sklouznou po vnitřním povrchu endodermálních buněk a usídlí se uvnitř. Výsledné embryo ([[gastrula]]) se začne podél předozadní osy prodlužovat. Následně vznikají první základy orgánů, jako je [[nervová trubice]] a [[chorda dorsalis]]. Vzniká postupně [[larva]] („[[pulec]]“).{{citace monografie| url= https://archive.org/details/developmentalbio00gilb| titul= Developmental Biology| vydání= 6| jméno= Scott F| příjmení= Gilbert| místo= Swarthmore College| vydavatel= Sinauer Associates| isbn= 0-87893-243-7| url-access= registration}} [24] => [25] => === Larva === [26] => [[Larva]] pláštěnců je sice velká pouhých několik milimetrů a v mořském [[plankton]]u zcela zapadne, přesto je však pro vědce velmi cenná. Nese totiž řadu typických znaků strunatců. Připomíná pulce. Má ocasní [[struna hřbetní|chordu]], [[nervová trubice|nervovou trubici]], kompletní [[trávicí soustava|trávicí soustavu]], děrovaný [[hltan]], [[endostyl]], [[srdce]] a příslušné [[cévy]], ale i jednoduchý „[[mozek]]“ a [[oči]]. [27] => [28] => Tyto znaky však do velké míry u dospělce nejsou patrné (výjimkou jsou však dospělé [[vršenky]]). Obvykle dojde k tzv. ontogenetické regresi, kdy např. zakrňuje nervová soustava a chorda, naopak začne velice růst hltan. Larva ztrácí ocas a přisedá na povrch mořského dna. [29] => [30] => == Charakteristika == [31] => [[Soubor:Bluebell tunicates Nick Hobgood.jpg|náhled|Kolonie pláštěnců rodu ''[[Clavelina]]'']] [32] => Pláštěnci žijí buď samostatně, nebo v koloniích dosahujících velikosti až několik metrů. Velikost jednoho jedince může být někdy méně než milimetr, jindy však i 60 cm.{{citace monografie| titul=Invertebrates| url=https://archive.org/details/invertebrates0002brus| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}} [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] je jednovrstevná a vylučuje zmíněný plášť (tuniku). Ač patří mezi strunatce, jejich struna hřbetní je většinou pouze u larev, a to v ocasní svalnaté části těla.{{citace monografie| titul=Fylogeneze a systém strunatců| jméno=Jaromír| příjmení=Hajer| vydavatel=Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie| místo=Ústí nad Labem| rok=2006| url=http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf| datum přístupu=2010-09-16| url archivu=https://web.archive.org/web/20120110172406/http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf| datum archivace=2012-01-10| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf |date=20120110172406 }} [33] => [34] => Jsou to zpravidla [[hermafrodit]]é s nepárovými [[pohlavní orgán|pohlavními orgány]]. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází [[pučení]]m, častá tvorba [[Kolonie (biologie)|kolonií]]. Někdy dochází k [[rodozměna|rodozměně]] (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější. [35] => [36] => * [[Cévní soustava]]: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená. Otevřená - [[srdce]] vhání [[krev]] střídavě k přednímu a zadnímu konci těla [37] => * [[Nervová soustava]]: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá - žijí často přisedlým způsobem života. V blízkosti nervové zauzliny se nachází [[neurální žláza]] s funkcí podobnou [[hypofýza|hypofýze]]. [38] => * [[Trávicí soustava]]: [[Hltan]] upraven k filtrování, jeho součástí je žlábek zvaný [[endostyl]] = rýha s kmitajícími brvami. Jsou to tedy [[mikrofág]]ové. [39] => * [[Vylučovací soustava]]: vylučovací [[orgán]]y chybějí, jejich funkci přebírá [[střevo]] a [[buňka|buňky]] v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin. [40] => * [[Dýchací soustava]]: [[žaberní štěrbiny]] [41] => [42] => == Systematika == [43] => [[Soubor:Botrylloides violaceus.jpg|náhled|''Botrylloides violaceus'']] [44] => Pláštěnci se tradičně dělí na tři třídy, přičemž moderní výzkumy ukázaly, že sumky netvoří monofyletickou skupinu. Uvnitř sumek se totiž odvětvují salpy, v současnosti jsou proto sumky děleny do samostatných tříd [[pospolitky]] (Aplousobranchiata), [[pravé sumky]] (Phlebobranchiata) a [[zřasenky]] (Stolidobranchiata). [45] => {{Citace elektronické monografie [46] => | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id15055/ [47] => | titul = Biolib [48] => | kapitola = podkmen pláštěnci [49] => | datum vydání = 1999-2009 [50] => | datum přístupu = 2009-5-16 [51] => | jazyk = [52] => }} [53] => [54] => === Třída sumky (resp. samostatné třídy pospolitky, zřasenky a pravé sumky) === [55] => {{viz též|Sumky}} [56] => Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. [[Larva]] se tělem velmi podobá [[pulci]] a žije asi 2 až 3 dny. [[Dospělec]] měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva. [57] => [58] => === Třída salpy === [59] => {{viz též|Salpy}} [60] => Salpy mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem, nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako [[medúzy]]. Bývají částí planktonu. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna [[rodozměna]]. [61] => [62] => === Třída vršenky === [63] => {{viz též|Vršenky}} [64] => Nejvyspělejší z pláštěnců jsou vršenky. Jako jediní mají [[Struna hřbetní|hřbetní strunu]] zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří [[vápník]] a [[bílkovina]]. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Otto|heslo=Pláštěnci}} [74] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id15055/ Pláštěnci] na Biolibu [75] => [76] => {{Taxonbar|from=Q165118}} [77] => {{Autoritní data}} [78] => {{Portály|Živočichové}} [79] => [80] => [[Kategorie:Pláštěnci| ]] [] => )
good wiki

Pláštěnci

Pláštěnci (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských strunatců. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní a nervová trubice) jsou vyvinuty pouze u larev (s výjimkou vršenek).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nervová trubice','pravé sumky','rodozměna','pospolitky','endostyl','struna hřbetní','Larva','strunatci','zřasenky','vršenky','larva','srdce'

Endostyl

Larva

Rodozměna

Srdce

Srdce je orgán, který je součástí oběhového systému člověka a mnoha dalších živočichů.

Strunatci

Strunatci jsou skupina měkkýšů, která zahrnuje rozmanité druhy jako jsou plže, mlže, plži a chrousti.

Vršenky