Array ( [0] => 15506196 [id] => 15506196 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plakát [uri] => Plakát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plakát je grafické a textové dílo, které slouží k vizuální prezentaci informací, propagaci výrobků, událostí nebo myšlenek. Vytváří se v různých formátech a velikostech a může být umístěn na veřejných prostranstvích, v obchodech nebo jiných místech s vysokou návštěvností. Plakáty jsou obvykle tištěny, ale mohou být také kreslené nebo psané ručně. Historie plakátů sahá až do starověku, avšak jejich významný rozmach nastal v 19. a 20. století. Mezi nejznámější tvůrce plakátů patří Alfons Mucha, Toulouse-Lautrec, Andy Warhol nebo Keith Haring. Plakáty sloužily jako prostředek politické propagandy, ale také jako umělecká díla. Plakátové designy jsou důležitou součástí vizuálního výrazu a grafického designu. V České republice má bohatou tradici plakátová tvorba, která se rozvíjela především v období první republiky, v době socialismu a v současnosti. Plakáty byly využívány k propagaci filmů, divadelních her, výstav, koncertů a politických kampaní. Významnými českými plakátovými umělci jsou například Vojtěch Preissig, Jaroslav Benda, Zdeněk Ziegler nebo Jan Rajlich. V současné době se plakáty často vytvářejí digitálně a jsou široce distribuovány prostřednictvím sociálních médií nebo internetových stránek. I přes moderní technologie zůstávají plakáty významným prostředkem komunikace a ovlivňování veřejnosti. [oai] => Plakát je grafické a textové dílo, které slouží k vizuální prezentaci informací, propagaci výrobků, událostí nebo myšlenek. Vytváří se v různých formátech a velikostech a může být umístěn na veřejných prostranstvích, v obchodech nebo jiných místech s vysokou návštěvností. Plakáty jsou obvykle tištěny, ale mohou být také kreslené nebo psané ručně. Historie plakátů sahá až do starověku, avšak jejich významný rozmach nastal v 19. a 20. století. Mezi nejznámější tvůrce plakátů patří Alfons Mucha, Toulouse-Lautrec, Andy Warhol nebo Keith Haring. Plakáty sloužily jako prostředek politické propagandy, ale také jako umělecká díla. Plakátové designy jsou důležitou součástí vizuálního výrazu a grafického designu. V České republice má bohatou tradici plakátová tvorba, která se rozvíjela především v období první republiky, v době socialismu a v současnosti. Plakáty byly využívány k propagaci filmů, divadelních her, výstav, koncertů a politických kampaní. Významnými českými plakátovými umělci jsou například Vojtěch Preissig, Jaroslav Benda, Zdeněk Ziegler nebo Jan Rajlich. V současné době se plakáty často vytvářejí digitálně a jsou široce distribuovány prostřednictvím sociálních médií nebo internetových stránek. I přes moderní technologie zůstávají plakáty významným prostředkem komunikace a ovlivňování veřejnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Henri de Toulouse-Lautrec 049.jpg|náhled|200px|Plakát na představení La Goulue v [[Moulin Rouge]] vytvořil [[Henri de Toulouse-Lautrec]]]] [1] => [2] => '''Plakát''' je rozměrný list [[papír]]u vystavovaný na veřejných místech, který s použitím textu, obrazu nebo obojího společně upoutává nabízí [[zboží]], umělecké dílo či produkci, zábavu, názor a podobně. Plakát je dnes i objekt sběratelství. [3] => [4] => == Historie == [5] => Předchůdci plakátu pocházejí z Egypta, Řecka, Říma, texty byly původně tesány, nebo ryty do kamenných, či měděných desek a vystavovány na veřejných místech. První tištěné plakáty se objevily v Anglii kolem roku 1480 (W. Caxton) a textové plakáty byly běžné už v [[17. století]], například upoutávaly na představení her [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]]. Ale největší rozmach umožnil až vynález vhodné reprodukční techniky – [[litografie]] – [[Alois Senefelder|Aloisem Senefelderem]] roku 1798. [6] => Na konci [[19. století]] vynikli svými plakáty [[Henri de Toulouse-Lautrec]] nebo [[Jules Chéret]], na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] ovlivnil umění tvorby plakátu svými díly i český malíř [[Alfons Mucha]], některé [[secese|secesní]] plakáty vyšly mezi roky [[1895]] a [[1900]] v tištěné sérii ''Maîtres de l'Affiche'' ({{vjazyce|cs}}: ''Mistři plakátu''). [7] => [8] => V meziválečné době vzrostl význam politického plakátu, který za [[první světová válka|první]] i [[druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil i k mobilizaci k odporu proti nepříteli. [9] => [10] => Za nejslavnější období českého plakátu se považují [[šedesátá léta 20. století|šedesátá léta]] a filmové plakáty té doby.''Český filmový plakát''. [[Reflex (časopis)|Reflex]], č. 13, 2005. Dostupné [http://www.reflex.cz/Clanek19223.html online] {{Wayback|url=http://www.reflex.cz/Clanek19223.html |date=20070707180852 }}. [11] => [12] => == Současnost == [13] => Dnes jsou nejrozšířenější tiskovinou,{{zdroj?}} je vylepován na frekventovaných místech. Působí na širokou veřejnost, své zájemce si nevybírá (není pro úzkou skupinu), má upoutat pozornost, barevné provedení má být nápadné, výrazné, ale ne křiklavé, text pak stručný a výstižný (co, kde, odkdy – dokdy). Životnost plakátu má být dostatečná, aspoň po dobu trvání akce (tištěná na kvalitní papír, kvalitními barvami – jako první odchází červená barva, další žlutá, zůstává modrá a černá (ne ofsetovými – rychle se promočí) odolnými proti povětrnostním podmínkám (křídové papíry)). [14] => [15] => == Druhy plakátů == [16] => Formáty vychází z normalizovaných forem (řada A, B), mohou být i prodloužené, či rozšířené velikosti. Od AO, A1 je rastr giganto (= velké tiskové body), patrný pouhým okem, určený pro pohled z dálky (80–90 dpi) Tisková technika se volí podle náročnosti návrhu a podle počtu výtisků. Vyšší náklady ofsetem, nižší sítotiskem a knihtiskem (k dotisku bianco plakátu). [17] => Jsou druhy dvoubarevné i plnobarevné (4 barvy = barvotisky) nebo dotiskované – speciální (zlatá, stříbrná). Při delším vystavení a působení povětrnostních podmínek se i lakují (tiskový lak – UV filtr) [18] => [19] => * Typografický plakát obsahuje pouze text, bývá tištěn 2 až 3 barvami, většinou se využívá pro koncerty, kina. Tiskne se pak technologií knihtisku, ofsetu, sítotiskem. [20] => * Grafický plakát je obraz doplněný textem s obrázkem (reprodukcí), text je výstižný a stručný, tiskne se 2 až 6 barvami, ofsetem, sítotiskem. [21] => * Fotografický – čistá fotografie na fotografickém papíře i s exponovaným textem, vystavuje se pouze v interiérech, slouží spíše jako předloha pro grafický plakát. [22] => [23] => == Tisk == [24] => K výrobě plakátů se používá mnoho tiskových technologií.{{Citace elektronického periodika|titul=Lithograph vs. Poster — What's the Difference?|url=https://www.askdifference.com/lithograph-vs-poster/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=www.askdifference.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=A brief history of the poster design and printing|url=https://amazingworkz.com/blog/a-brief-history-of-the-poster-design-and-printing/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=amazingworkz.com}} Většina plakátů se vyrábí sériově, ale mohou být také ručně tištěné nebo v limitovaných edicích.{{Citace elektronického periodika|titul=The Differences Between Posters And Prints|url=https://www.architecturelab.net/differences-between-posters-and-prints/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=www.architecturelab.net}}{{Citace elektronického periodika|titul=How to Tell the Difference Between Different Types of Art Prints|url=https://blog.ha.com/how-to-tell-the-difference-between-different-types-of-art-prints/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=blog.ha.com}} Většina plakátů je potištěna z jedné strany a zadní strana je prázdná, což je vhodnější pro připevnění na zeď nebo jiný povrch. Plakáty Pin-up se obvykle tisknou na standardní hedvábný papír formátu A3 v plných barvách. Většina komerčně dostupných plakátů je při nákupu často srolována do válcového tubusu, aby se nepoškodily při přepravě. Složené plakáty lze poté několik hodin vyhlazovat tlakem, aby se obnovil jejich původní tvar. [25] => [26] => == Komerční využití == [27] => V 90 letech 19. století byly plakáty rozšířené v různých částech Evropy a propagovaly vše od jízdních kol po býčí zápasy.{{Citace elektronického periodika|titul=What is Poster?|url=https://robertjacobs.art/what-is-poster/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=robertjacobs.art}}{{Citace elektronického periodika|titul=The History of Posters|url=https://postermemorabilia.com/blogs/news/the-history-of-posters|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=postermemorabilia.com}} Mnoho plakátů mělo velkou uměleckou hodnotu. Patří mezi ně plakáty propagující spotřební zboží a zábavu, ale také události, jako jsou světové výstavy a koloniální veletrhy. [28] => [29] => === Politické využití === [30] => V 60 letech 20. století došlo k rozkvětu pop-artu a protestních hnutí na Západě; obě hnutí hojně využívala plakáty a přispěla k oživení plakátů v té době.{{Citace elektronického periodika|titul=The Psychedelic Poster Craze of the 1960s|url=https://www.saturdayeveningpost.com/2017/06/psychedelic-poster-craze-1960s/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=www.saturdayeveningpost.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=The History and Evolution of Pop Art|url=https://blog.ha.com/the-history-and-evolution-of-pop-art/|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=blog.ha.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=A brief history of protest art from the 1940s until now - in pictures|url=https://www.theguardian.com/artanddesign/gallery/2017/sep/06/a-brief-history-of-protest-art-from-the-1940s-until-now-whitney-new-york|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=www.theguardian.com}} Asi nejznámějšími plakáty byly ty, které vyrobili francouzští studenti během tzv "květnových událostí" roku 1968.{{Citace elektronického periodika|titul=Printing a Revolution: The Posters of Paris ’68|url=https://www.nytimes.com/2018/05/04/arts/design/may-1968-paris.html|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=www.nytimes.com}} Během studentských nepokojů v Paříži v roce 1968 a po mnoho dalších let se stylizovaný plakát Jima Fitzpatricka s marxistickým revolucionářem Che Guevarou (podle fotografie Guerrillero Heroico) stal také běžným mladistvým symbolem vzpoury.{{Citace elektronického periodika|titul=Che Guevara: Revolutionary and Icon|url=https://books.google.com/books/about/Che_Guevara.html?hl=ru&id=iaoZAAAAYAAJ&redir_esc=y|datum přístupu=2024-03-22|periodikum=books.google.com}} [31] => [32] => == Odkazy == [33] => === Reference === [34] => {{Překlad|en|Poster|122390445}} [35] => [36] => [37] => === Literatura === [38] => * [[Josef Kroutvor|Kroutvor, Josef]]: ''Poselství ulice: z dějin plakátu a proměn doby''. Praha : Comet, 1991 [39] => [40] => === Související články === [41] => * [[Propaganda]] [42] => * [[Poster]] [43] => * [[Billboard]] [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{Commonscat|Posters}} [47] => * {{TDKIV}} [48] => * {{Wikislovník|heslo=plakát}} [49] => * [http://www.happydeathinc.com/ Propagandistické plakáty různých zemí a režimů] {{en}} [50] => * [https://web.archive.org/web/20101030020517/http://sammlungen.mak.at/sdb/do/sammlung.state?id=1&langSelect=en Archiv plakátů MAK-Austrian Museum of applied arts / contemporary art] {{en}} [51] => * [https://web.archive.org/web/20110326064304/http://www.muzeumcr.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=99&Itemid=114 Plakáty Alfonse Muchy ve sbírce Regionálního muzea v Chrudimi] [52] => * [[Josef Kroutvor|Kroutvor, Josef]]: [https://web.archive.org/web/20070927212644/http://www.desir-cz.org/desir/streetart/clanky/historieplakatu.htm ''Historie plakátu'']. Děti sídlištní recese, www.desir-cz.org. Online, citováno 14. 4. 2007. Zdroj: Technologie SSUD Brno [53] => [54] => {{pahýl}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Reklama]] [58] => [[Kategorie:Vybavení veřejných prostranství]] [] => )
good wiki

Plakát

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Josef Kroutvor','Kategorie:Reklama','Henri de Toulouse-Lautrec','Propaganda','šedesátá léta 20. století','první světová válka','1900','1895','secese','Alfons Mucha','20. století'

1895

1900

Kategorie:Reklama

Propaganda

Secese

Secese je umělecký a architektonický směr, který se objevil v Evropě na konci 19.