Array ( [0] => 14743699 [id] => 14743699 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plameňáci [uri] => Plameňáci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plameňáci je česká hudební skupina, která vznikla v roce 1990. Její zakládající členové jsou bratři Kábrtové – Luděk a Pavel. Skupina původně hrála tradiční českou lidovou hudbu, později se však začala více zaměřovat na vlastní tvorbu ve stylu folk rocku. Jejich texty jsou často inspirovány českou přírodou a tradicemi a skládají se převážně z básní českých autorů. Skupina má na svém kontě několik úspěšných alb a je známa svými energickými vystoupeními. V roce 2021 oslavila 30 let své existence. [oai] => Plameňáci je česká hudební skupina, která vznikla v roce 1990. Její zakládající členové jsou bratři Kábrtové – Luděk a Pavel. Skupina původně hrála tradiční českou lidovou hudbu, později se však začala více zaměřovat na vlastní tvorbu ve stylu folk rocku. Jejich texty jsou často inspirovány českou přírodou a tradicemi a skládají se převážně z básní českých autorů. Skupina má na svém kontě několik úspěšných alb a je známa svými energickými vystoupeními. V roce 2021 oslavila 30 let své existence. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Plameňáci [2] => | obrázek = Caribbean Flamingo.jpg [3] => | popisek = [[Plameňák karibský]] [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [7] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [8] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [9] => | řád = '''plameňáci''' (Phoenicopteriformes) [10] => | řád popsal = [[Max Fürbringer|Fürbringer]], [[1888]] [11] => | druhotné dělení = Čeledě a rody [12] => | podřazené taxony = [13] => * plameňákovití (Phoenicopteridae) [14] => ** ''[[Phoeniconaias]]'' [15] => ** ''[[Phoenicoparrus]]'' [16] => ** ''[[Phoenicopterus]]'' [17] => * †Palaelodidae [18] => **†''Adelalopus'' [19] => **†''Palaelodus'' [20] => **†''Megapaloelodus'' [21] => | sesterska = [[potápky]] (Podicipediformes) [22] => }} [23] => [[Soubor:Lightmatter flamingohead.jpg|náhled|Hlava plameňáka.]] [24] => [25] => '''Plameňáci''' (Phoenicopteriformes) je [[Řád (biologie)|řád]] vodních ptáků s dlouhým [[krk]]em i [[noha]]ma. Zahrnuje čeleď plameňákovitých a vyhynulou čeleď [[Palaelodidae]]. Čeleď plameňákovitých tvoří 2 až 3 [[rod (biologie)|rody]], všechny mají stejné české jméno '''plameňák'''. [26] => [27] => == Výskyt == [28] => Jsou to původně obyvatelé slaných [[jezero|jezer]] a [[pobřeží|pobřežních]] [[moře|moří]] s mělkými [[záliv]]y, mnozí se přizpůsobili i na [[sladká voda|sladkovodní]] [[potrava|potravu]] na rozsáhlých [[vnitrozemí|vnitrozemských]] jezerech. Žijí v [[Tropický podnebný pás|tropech]], [[subtropy|subtropech]] i [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] v závislosti na dostatku potravy a klidu ke [[hnízdění]]. Vyskytují se dokonce v [[Andy|Andách]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 3500 až 4500 m u [[termální pramen|termálních jezer]], kde je voda teplá přes 60 °C a noční teploty vzduchu klesají pod [[bod mrazu]]. Nežijí ve východní [[Asie|Asii]] a v [[Austrálie|Austrálii]]. [29] => [30] => Plameňáci nemají v přírodě mnoho [[predátor|nepřátel]], vyskytují se převážně ve velkých množstvích. Postupně klesají pouze počty [[plameňák andský|plameňáka andského]], žijícího a množícího se v málo rozlehlé oblasti slaných horských jezer v Andách na území [[Argentina|Argentiny]], [[Bolívie]], [[Chile]] a [[Peru]], a proto je podle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] zařazen mezi [[zranitelný druh|zranitelné druhy]].{{Citace elektronické monografie | titul = IUCN Red List of Threatened Species | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/search | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources | jazyk = en | url archivu = https://www.webcitation.org/611obO5TX?url=http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/search | datum archivace = 2011-08-18 | nedostupné = ano }} [31] => [32] => == Popis == [33] => Plameňáci dosahují výšky 1 až 1,4 m a váhy 1,5 až 4,1 kg a přes svůj mohutný vzhled jsou poměrně lehcí, mají silně pneumatizovanou [[kostra|kostru]]. Rozpětí [[křídlo (biologie)|křídel]] u největších kusů může dosáhnout 1,6 metrů. Dlouhý, ohebný [[krk]] se 17 [[obratel|obratli]] je zakončen malou [[hlava|hlavu]] s téměř do [[pravý úhel|pravého úhlu]] ohnutým [[zobák]]em uzpůsobeným k [[cezení]] vody. Při nasávání otevře zobák a mezi [[čelist]]mi vznikne rovnoměrná štěrbina, která reguluje maximální velikost nasávaných pevných elementů. Uvnitř po obou stranách zobáku jsou husté lamely, přes které jazykem vytlačuje ze zobáku vodu ven a na nich se zachytávají drobné vodní organismy, těmi se plameňáci živí. Velkou roli přitom hrají topořivá tělíska v zobáku, která se po sklopení hlavy naplní krví a několikanásobně zvětší. Tím měkké tkáně zobáku včetně jazyka ztuhnou a to usnadní přijímat potravu tak netradičním způsobem. [34] => [35] => Poměrně velký zobák je obvykle červený s černou špičkou, u  kořene je potažen měkkou a citlivou [[kůže|kůží]]. Dlouhé nohy má až k tělu holé, tří přední [[prst]]y jsou propojeny [[plovací blána|plovací blánou]] usnadňující plavání, růžová až červená kůže na nich je s ohledem na brodění ve slané i velmi teplé vodě velmi silná. Mají dobrý [[zrak]], ale téměř žádný [[čich]]. Samci jsou o poznání mohutnější. Jsou to společenští ptáci, obvykle žijí ve velikých [[hejno|hejnech]]. Rodu ''[[Phoenicoparrus]]'' čtvrtý, zadní prst chybí. [36] => [37] => Po vodě plavou málo, chodí většinou po mělčinách, kde si nesmáčejí peří. Ke vzletu, ať již z vody nebo suché země, se musí rozběhnout k nabrání rychlosti. Létají s kupředu nataženým dlouhým krkem a nohama nataženýma dozadu za téměř neustálého rychlého mávání křídly, většinou v sevřených hejnech ve tvaru „V“. Při odpočinku stojí na jedné noze s hlavou ukrytou pod křídlem. [[Dorozumívání|Komunikují]] mezi sebou kejháním podobným [[husa velká|husímu]]. Růžové až červené zbarvení plameňáků je podmíněno dostatkem určitých [[řasy|řas]] obsahující [[karoteny]] (při chování v zajetí, kde se tyto řasy nevyskytují, se musí pro zachování zbarvení karoten dodávat uměle, jinak by ptáci byli bílí). [[Peří]] mají plaměňáci měkké, na hlavě a krku krátké a řídké. Peří pravidelně obměňují, před hnízděním jen částečně [[pelichání|vypelichají]] (pořizují se svatební šat) a po odstavení mláďat [[přepeřování|přepeřují]] úplně, vypadnou jim najednou všechny [[peří|letky]] a ptáci nejsou po nějakou dobu schopni vzlétnout. {{Citace elektronické monografie| příjmení = Vitali | jméno = Francesco | titul = BioLib.cz: Phoenicopteridae | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8420/ | datum aktualizace = 03.03.2011 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Ondřej Zicha| jazyk = cs}} {{Citace elektronické monografie | titul = San Diego Zoo: Flamingo | url = http://www.sandiegozoo.org/animalbytes/t-flamingo.html | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Zoological Society of San Diego, CA | jazyk = en}} {{Citace elektronické monografie | titul = Bird Breeds: Phoenicopteridae | url = http://www.bird-breeds.com/phoenicopteridae-flamingos | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Bird Breeds | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20110829023350/http://www.bird-breeds.com/phoenicopteridae-flamingos | datum archivace = 2011-08-29 | nedostupné = ano }} {{Citace elektronické monografie | příjmení = Petr | jméno = Jaroslav | titul = Záhada zobáku plameňáka | url = http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2223 | datum aktualizace = 06.11.2006 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = OSEL, Zahradníčkova 1121/8, Praha 5 | issn = 1214-6370 | jazyk = cs}} [38] => [39] => == Potrava == [40] => Potravu si získávají z nasávané a přes lamely zobáku filtrované vody, kdy jim v zobáku zůstávají drobní [[bezobratlí]] živočichové, [[korýši]], [[měkkýši]], [[hmyz]] a také řasy a [[rozsivky]]. Nohama víří [[bahno]] na dně, aby voda obsahovala více těchto organismů. Při větších hloubkách i plavou a hlavy mají ponořené u dna. Větší a menší druhy v závislosti na délce krku sbírají potravu z různých hloubek, proto si nekonkurují. [41] => [42] => == Rozmnožování == [43] => [[Monogamie|Monogamní]] plameňáci hnízdí až na výjimky ve velikých i vícedruhových [[kolonie (biologie)|koloniích]] čítajících statisíce párů, vytvářejíce tak jedna z největších hnízdišť. Nejčastěji si vybírají [[ostrov]]y v mělkých [[laguna|lagunách]] nebo jezerech, kde jsou lépe chráněni před dravci. Po příletu do místa hnízdění započnou všichni najednou [[tokání|tok]], skládající se z [[rituál|ritualizovaných]] postojů a hlasových projevů. [44] => [45] => Hnízda stavějí z [[bláto|bláta]] přinášeného v zobáku, jsou to kopce vysoké přes 30 cm o průměru okolo 40 cm, mající za úkol ochránit vejce před [[povodeň|zaplavením]]. Je až neuvěřitelná hustota hnízd, jež dosahuje 4 až 5 kusů na 1 m². Samice snese obvykle jen jedno [[vejce]] o váze 115 až 140 gramů (80 až 90 mm), na kterém se v sezení se samcem střídají, [[Inkubace vejce|inkubace]] trvá 27 až 31 dnů. Narozené mládě pokryté šedým prachovým chmýřím má zobák rovný a nohy krátké. [46] => [47] => Mláďata zůstávají v hnízdě 5 až 12 dnů, po tu dobu a ještě i později ho oba rodiče krmí výživnou tekutinou vytvářenou v [[zažívací trakt|zažívacím traktu]] obsahující [[bílkovina|bílkoviny]], [[tuky]] a karoten. Je zajímavé, že o potravu žadonící [[mládě]] dokáže i u cizího ptáka, který třeba v této sezoně neměl mladé, vyvolat vytvoření této tekutiny a ten mládě nakrmí. Po opuštění hnízda odcházejí do „školek“ a společně již plavou a učí se lovit. Teprve asi za měsíc jsou zcela pokrytí řádným peřím. Pohlavně dospívají ve věku 3 až 5 let, dožívají se průměrně 30 až 40 roků. [48] => [49] => == Taxonomie == [50] => Plameňáci jsou starobylou skupinou [[recentní organismus|recentních]] ptáků, [[fosilie|fosilní]] pozůstatky se nacházejí již z [[oligocén]]u před 34 až 23 milióny let. Za přímého předchůdce dnešní čeledě plameňákovitých je považován vyhynulý rod † ''Elornis'' z [[eocén|pozdního eocénu]]. [51] => [52] => Za nejbližší příbuzné plameňákům byly považovány řády ptáků [[brodiví|brodivých]] a [[vrubozobí|vrubozobých]], podle nejnovějších výzkumů je plameňákům nejbližší řád [[potápky]].Mayr, G., [[2004]]: Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). ''Zoological Journal of the Linnean Society'', '''140''', 157–169.Manegold, A., [[2006]]: Two additional synapomorphies of grebes Podicipedidae and flamingos Phoenicopteridae. ''Acta Ornithologica'' '''41''' (1): 79-82. Skupina plameňáků a potápek byla pojmenována [[Mirandornithes]]Sangster, G., [[2005]]: A name for the flamingo–grebe clade. ''Ibis'', '''147''', 612-615., jejím původním předchůdcem je snad vyhynulý rod † ''Juncitarsus''. [53] => [54] => Někdy je rod ''[[Phoeniconaias]]'' považován jen za druh rodu ''[[Phoenicopterus]]'', jindy jsou [[plameňák chilský]] a [[plameňák karibský]] řazeni jako [[poddruh]]y [[plameňák růžový|plameňáka růžového]]. {{Citace elektronické monografie | příjmení = Clements | jméno = J. F | příjmení2 = Schulenberg | jméno2 = T. S | příjmení3 = Lliff | jméno3 = M. J | titul = The Clements Checklist, verze 6.5 | url = http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/downloadable-clements-checklist | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA | jazyk = en}} [55] => * rod ''[[Phoeniconaias]]'' Gray, 1869 [56] => ** [[plameňák malý]] (''Phoeniconaias minor'') (E. Geoffroy Saint-Hilaire, 1798) [57] => * rod ''[[Phoenicoparrus]]'' Bonaparte, 1856 [58] => ** [[plameňák andský]] (''Phoenicoparrus andinus'') (Philippi, 1854) [59] => ** [[plameňák Jamesův]] (''Phoenicoparrus jamesi'') (Sclater, 1886) [60] => * rod ''[[Phoenicopterus]]'' Linnaeus, 1758 [61] => ** [[plameňák chilský]] (''Phoenicopterus chilensis'') Molina, 1782 [62] => ** [[plameňák růžový]] (''Phoenicopterus roseus'') (Pallas, 1811) [63] => ** [[plameňák karibský]] (''Phoenicopterus ruber'') Linnaeus, 1758 [64] => [65] => Vyhynulé taxony: [66] => ** † ''Phoenicopterus cope'' (Shufeldt, 1892) [67] => ** † ''Phoenicopterus croizet'' Gervais, 1852 [68] => ** † ''Phoenicopterus floridanus'' Brodkorb, 1953 [69] => ** † ''Phoenicopterus minutus'' (Howard, 1955) [70] => ** † ''Phoenicopterus stocki'' (L. Miller, 1944) [71] => * † rod ''Elornis'' Aymard, 1856 [72] => ** † ''Elornis anglicus'' [73] => * † rod ''Juncitarsus'' Olson et Feduccia, 1980 [74] => ** † ''Juncitarsus gracillimus'' Olson et Feduccia, 1980 [75] => ** † ''Juncitarsus merkeli'' Peters, 1987 [76] => * † rod ''Leakeyornis'' Rich et Walker, 1983 [77] => ** † ''Leakeyornis aethiopicus'' (Harrison et Walker, 1976) [78] => * † rod ''Phoeniconotius'' A. H. Miller, 1963 [79] => ** † ''Phoeniconotius eyrensis'' A. H. Miller, 1963 [80] => [81] => == Chov v zoo == [82] => V evropských zoo je chováno všech šest žijících druhů plameňáků. Nejvíce je zastoupen plameňák růžový – v téměř 200 zoo.{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = www.Zootierliste.de [84] => | periodikum = zootierliste.de [85] => | url = https://zootierliste.de/ [86] => | datum přístupu = 2019-03-25 [87] => }} [88] => [89] => V rámci Česka jsou k vidění čtyři druhy. Nejčastěji chovaným druhem i v tomto případě [[plameňák růžový]] (11 zoo). [[Plameňák karibský|Plameňák kubánský]] je chován ve čtyřech zoo, [[plameňák chilský]] a [[plameňák malý]] ve dvou zoo. Jedinou zoo v Česku, která chová tři druhy plameňáků, je [[Zoo Praha]]. Díky tomu bylo v pražské zoo ke konci roku 2017 chováno celkem 197 plameňáků. Nejvíce jedinců jednoho druhu pak mají v [[Zoo Hluboká]], kde kolonie plameňáka růžového ke konci roku 2017 činila 127 zvířat.Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017 [90] => [91] => Přehled 12 českých zoo s plameňáky: [92] => [93] => * [[Zoo Brno]] [94] => * [[ZOO Dvůr Králové|Zoo Dvůr Králové]] [95] => * [[Zoo Hluboká]] [96] => * [[Zoologická zahrada Hodonín|Zoo Hodonín]] [97] => * [[Podkrušnohorský zoopark Chomutov|Zoopark Chomutov]] [98] => * [[Zoologická zahrada Jihlava|Zoo Jihlava]] [99] => * [[Zoologická zahrada Liberec|Zoo Liberec]] [100] => * [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]] [101] => * [[Zoologická zahrada a botanický park Ostrava|Zoo Ostrava]] [102] => * [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]] [103] => * [[Zoo Praha]] [104] => * [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Zlín]] [105] => [106] => Na [[Slovensko|Slovensku]] chovají plameňáky všechny čtyři tradiční zoo ([[Bojnická zoologická zahrada|Zoo Bojnice]], [[Zoologická zahrada Bratislava|Zoo Bratislava]], [[Košická zoologická zahrada|Zoo Košice]], [[Zoologická zahrada Spišská Nová Ves|Zoo Spišská Nová Ves]]). Tři druhy plameňáků chová [[Košická zoologická zahrada|Zoo Košice]]. V roce 2021 začala chovat plameňáky růžové, jako první ze soukromých zoologických zahrada v Česku, Zoo Dvorec v jižních Čechách. [107] => [108] => == Odkazy == [109] => [110] => === Reference === [111] => [112] => [113] => === Externí odkazy === [114] => * {{Commonscat}} [115] => * {{Otto|heslo=Plameňáci}} [116] => * {{Commons}} [117] => [118] => {{Ptáci}} [119] => [120] => {{Taxonbar|from=Q7512165}} [121] => {{Autoritní data}} [122] => [123] => {{Portály|Ptáci}} [124] => [125] => [[Kategorie:Plameňáci| ]] [] => )
good wiki

Plameňáci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plameňák chilský','Phoenicoparrus','plameňák růžový','Phoeniconaias','Phoenicopterus','Zoo Praha','potápky','Plameňák karibský','Zoo Hluboká','plameňák andský','plameňák karibský','krk'

Krk

Krk je největší chorvatský ostrov a současně i nejjižnější ostrov ve střední Evropě.

Potápky