Array ( [0] => 15485370 [id] => 15485370 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plazma [uri] => Plazma [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => [[Soubor:171879main LimbFlareJan12 lg.jpg|náhled|[[Slunce]] je z plazmatu]] [2] => '''Plazma'''střední [[jmenný rod|rod]]; 2. [[mluvnický pád|pád]]: ''plazmatu'' je [[ionizovaný plyn]] složený z [[ion]]tů, [[elektron]]ů (a případně neutrálních [[atom]]ů a [[molekula|molekul]]), který vzniká odtržením elektronů z [[elektronový obal|elektronového obalu]] atomů plynu, či roztržením molekul ([[ionizace|ionizací]]). Aby byl ionizovaný plyn považován za plazma, musí vykazovat [[#kolektivní chování|kolektivní chování]] a [[#Kvazineutralita a Debyeovo stínění|kvazineutralitu]].Viktor Martišovitš: Základy fyziky plazmatu, {{ISBN|80-223-1983-X}} Plazma je ''čtvrté [[skupenství]] hmoty'' a také nejrozšířenější forma látky – tvoří až 99 % pozorované [[atomární hmota|atomární hmoty]] [[vesmír]]u. [3] => [4] => == Základní charakteristiky == [5] => Plazma existuje ve vesmíru v různých, často velmi odlišných formách. S plazmatem se můžeme setkat například ve formě [[blesk]]u, [[polární záře]], uvnitř [[Zářivka|zářivek]] a tzv. neonů, či v elektrickém oblouku. Plazma tvoří také konvenční [[Hvězda|hvězdy]], [[Mlhovina|mlhoviny]], [[Ionosféra|ionosféru]], či [[sluneční vítr]]. Parametry plazmatu v těchto formách se liší o mnoho řádů. [6] => [7] => === Stupeň ionizace === [8] => Stupeň ionizace plazmatu (poměr počtu ionizovaných částic vůči celkovému počtu částic) je jedním z nejdůležitějších parametrů, který určuje chování plazmatu. Závisí především na teplotě a lze ho v prvním přiblížení odhadnout ze [[Sahova rovnice|Sahovy rovnice]] pro jedenkrát ionizované plazma v termodynamické rovnováze. [9] => [10] => Podle stupně ionizace rozlišujeme '''slabě ionizované plazma''' a '''silně ionizované plazma'''. V slabě ionizovaném plazmatu je koncentrace nabitých částic zanedbatelně malá v porovnání s koncentrací neutrálních molekul. Naproti tomu v silně ionizovaném plazmatu převládá koncentrace nabitých částic. [11] => [12] => === Teplota === [13] => Podle teploty se rozlišují 2 druhy plazmatu. Je to '''vysokoteplotní''' a '''nízkoteplotní''' plazma. Vysokoteplotní plazma má střední energii nabitých částic větší než 100 [[elektronvolt|eV]], což odpovídá řádově 106 K. Vyskytuje se ve hvězdách a při experimentech s řízenou termonukleární syntézou. Nízkoteplotní plazma se vyskytuje např. v zářivkách a výbojkách, také v elektrickém oblouku. [14] => [15] => V plazmatu může být teplota [[Elektron|elektronů]] o několik řádů vyšší než teplota kladných [[Ion|iontů]] a neutrálních [[Molekula|molekul]]. [16] => [17] => === Elektrický proud v plazmatu === [18] => Plazma obsahuje volné elektrické náboje, proto je '''elektricky vodivé'''. Díky elektrické vodivosti působí na plazma i silné '''magnetické pole''', jehož silové účinky pocházejí od [[Lorentzova síla|Lorentzovy síly]]. S rostoucí koncentrací nabitých částic se mění i [[koeficient tepelné vodivosti|koeficienty tepelné vodivosti]] a [[dynamická viskozita]] ionizovaného plynu. Elektromagnetické síly a dobrá elektrická vodivost plazmatu (která může být v mnoha případech považována za blížící se nekonečnu) obvykle zajistí, že hustota kladných a záporných nábojů se vyrovná ("[[kvazineutralita]]"). [19] => [20] => Je-li v plazmatu významný nadbytek kladných nebo záporných nábojů, v extrémním případě, je-li složeno jen z kladných nebo jen záporných nábojů, tak v takovém plazmatu hraje [[elektrické pole]] dominantní roli. Příkladem jsou nabité [[částicový paprsek|paprsky částic]], [[elektronový oblak]] v [[Penningova past|Penningově pasti]] a [[pozitron]]ové plazma. Technicky se nejedná o plazma, protože nesplňuje kvazineutralitu, ale i tyto případy lze zkoumat metodami fyziky plazmatu. [21] => [22] => Podle [[hustota elektrického proudu|hustoty elektrického proudu]] se plazma vyskytuje ve třech formách: temný výboj, doutnavý výboj a obloukový [[výboj]]. Při průchodu [[elektrický proud|elektrického proudu]] plazmatem dochází ke stlačení v kolmém směru, tzv. pinch efektu. Elektrické proudy obvykle následují magnetické indukční čáry. Mají typický zkroucený tvar způsobený superpozicí vnějšího magnetického pole s magnetickým polem daného elektrického proudu. [23] => [24] => == Kvazineutralita a Debyeovo stínění == [25] => Jednou ze základních vlastností plazmatu je tzv. '''kvazineutralita'''. Jedná se o přibližnou rovnost koncentrací kladně nabitých iontů a záporně nabitých elektronů v oblastech plazmatu, kde všechny tři lineární rozměry jsou podstatně větší než [[Debeyova stínicí délka|Debyeova délka]]. Díky přítomnosti volných nabitých částic se v objemu plazmatu vytváří prostorový náboj a elektrostatické pole, které zpětně silově působí na nabité částice. Výsledkem je kompenzace fluktuací hustoty náboje a plazma se ve větším měřítku jeví jako elektricky neutrální. [26] => [27] => S kvazineutralitou úzce souvisí '''Debyeovo stínění'''. Tento jev je pozorován například v přítomnosti pevné látky v plazmatu. Pevná látka nese náboj, ale ten je díky kvazineutralitě plazmatu odstíněn. Ve vzdálenosti označované jako '''Debyeova stínící délka''' je již plazma opět kvazineutrální. [28] => [29] => === Debyeova stínící délka === [30] => [31] => Předpokládejme homogenní plazma. Do plazmatu vložíme nepohyblivý náboj ''q''. Částice se souhlasným nábojem jsou jím odpuzované, s nesouhlasným přitahované. Plazma se proto polarizuje a elektrické pole vloženého náboje tím pádem odstíní. Odstíněním klesne potenciál elektrického pole v plazmatu oproti potenciálu elektrického pole ve vakuu na 1/e ve vzdálenosti zvané '''Debyeova stínící délka'''. [32] => Vypočítáme ji z teplot T_+ a T_- kladných iontů a elektronů a koncentrace nabitých částic n_0=n_+=n_- jako [33] => [34] => h=\sqrt{\frac{\varepsilon_0 k}{e^2n_0}\frac{T_+T_-}{T_++T_-}}, [35] => [36] => kde \varepsilon_0 je [[permitivita vakua]] a k [[Boltzmannova konstanta]]. [37] => [38] => Lze ukázat, že maximální vzdálenost, kam se mohou dostat elektrony při fluktuaci je také rovna Debyeově délce. [39] => [40] => Pro různé typy plazmatu může Debyeova délka nabývat řádově odlišných hodnot. Například pro mezihvězdné plazma dosahuje několika [[metr]]ů, v sluneční koroně jsou to řádově milimetry a ve velmi hustém plazmatu [[Metr#Nanometr|nanometry]] až desítky nanometrů. [41] => [42] => === Elektrická dvojvrstva === [43] => Plazma se od čehokoli, co je do něho vloženo, oddělí elektrickou dvojvrstvou. Přibližujeme-li se k izolované stěně, která ohraničuje plazma, na vzdálenost srovnatelnou s Debyeovou délkou, plazma přestává splňovat kvazineutralitu. Tuto oblast nazýváme ''[[elektrická dvojvrstva|elektrickou dvojvrstvou]]''. Koncentrace elektronů se zde výrazně liší od koncentrace kladných iontů. V blízkosti stěny převládá kladný náboj, protože ionty jsou urychlovány silným polem v blízkosti stěny. V případě elektronů naopak převládá [[tepelný pohyb]] a nachází se v brzdném poli. Elektrickou dvojvrstvu tvoří dvě vrstvy, v jedné převažuje kladný náboj a v druhé záporný. Dvojvrstva vzniká také v případě, že je mezi dvěma místy v plazmatu velké napětí. Potenciál se nemění rovnoměrně, ale většinu tohoto napětí obsáhne dvojvrstva. [44] => [45] => === Plazmová frekvence === [46] => [47] => Při poruše v plazmatu vzniknou tlumené [[harmonické kmity]] jako časový vývoj koncentrace elektronů. Tyto tlumené kmity mají kruhovou frekvenci \omega_p, která se nazývá [[plazmová frekvence]] a je přímo úměrná odmocnině z koncentrace nosičů náboje. [48] => [49] => \omega_p=\sqrt{\frac{e^2n_0}{\varepsilon_0m_-}}, [50] => [51] => kde ''e'' je [[elementární náboj]], n_0 koncentrace nosičů náboje,\varepsilon_0 [[permitivita vakua]] a m_- hmotnost [[elektron]]u. [52] => Tento děj v plazmatu je popsán pohybovou rovnicí [53] => [54] => \frac {d\mathbf {v_-}}{dt}=-\frac{e\mathbf{E}}m_--\nu_-\mathbf{v_-}. [55] => [56] => Tlumení kmitů je popsané časovou konstantou \frac 2 \nu_-, kde \nu_- je frekvence srážek elektronů s neutrálními částicemi. [57] => Tlumené harmonické kmity lze pozorovat jen tehdy, je-li splněno \nu_-<2\omega_p. Jinak má vývoj koncentrace elektronů aperiodický charakter. [58] => [59] => == Uchování plazmatu == [60] => Jedním z typů zařízení pro uchovávání plazmatu jsou [[magnetická nádoba|magnetické nádoby]]. [61] => [62] => == Ambipolární difúze == [63] => [64] => V plazmatu se může vyskytnout gradient koncentrace nabitých částic - například v blízkosti stěny. Ve stacionárním případě dostává pohybová rovnice pro nabité částice tvar [65] => [66] => {\mathbf 0}=q{\mathbf E}-{kT\over n}\nabla n-m_r\nu {\mathbf V} [67] => [68] => pro elektrony i kladné ionty. Vynásobením výrazem n/(m_r\nu) dostaneme [69] => [70] => {\mathbf j}=n\mu {\mathbf E}-D\nabla n, [71] => [72] => kde \mu je pohyblivost částice a D je difúzní koeficient. Tento vztah říká, že hustota toku částic způsobená elektrickým polem se sčítá s hustotou toku způsobenou gradientem koncentrace. Aplikujeme-li tento poznatek na dvousložkové plazma uzavřené v izolované nádobě, kde je celková hustota elektrického proudu nulová, dostaneme [73] => [74] => {\mathbf j_+}=n\mu_+ {\mathbf E}-D_+\nabla n, [75] => [76] => {\mathbf j_-}=-n\mu_- {\mathbf E}-D_-\nabla n, [77] => [78] => \mathbf j_+=\mathbf j_-=\mathbf j. [79] => [80] => Nyní lze vypočítat elektrické pole [81] => [82] => \mathbf E_a=-{D_--D_+\over\mu_++\mu_-}\cdot{\nabla n\over n}. [83] => [84] => To však znamená, že nehomogenní plazma nesplňuje Ohmův zákon, protože při nenulovém poli \mathbf E_a neteče žádný proud. Toto pole se nazývá '''ambipolární elektrické pole'''. Výsledek můžeme ještě upravit do vhodnějšího tvaru [85] => [86] => {\mathbf j}=-D_a\nabla n;\qquad D_a={\mu_+D_-+\mu_-D_+\over \mu_++\mu_-}. [87] => [88] => D_a označuje '''koeficient ambipolární difúze'''. Při ambipolární difúzi je hustota toku elektronů shodná s hustotou toku kladných iontů a navíc jsou na základě kvazineutrality shodné i jejich driftové rychlosti. [89] => [90] => == Schottkyho teorie == [91] => [92] => Tato teorie popisuje nejjednodušším způsobem interakci plazmatu s izolovanou stěnou. Vezměme nejprve takovou konfiguraci, kde je plazma ohraničeno dvěma rovnoběžnými rovinnými stěnami, které jsou ve vzdálenosti l. Na stěnách dochází k zániku nabitých částic rekombinací. Abychom dosáhli rovnovážného stavu, musí být v objemu plazmatu zdroj nabitých částic. Toho lze dosáhnout například elektrickým výbojem. Ke stěnám pronikají nabité částice '''ambipolární difuzí'''. Z tohoto předpokladu, z rovnice kontinuity, a pokud jsou ionizační frekvence \alpha a koeficient difúze D_a konstantní, lze vyjádřit koncentraci částic v závislosti na poloze x mezi stěnami funkcí [93] => [94] => n(x)=n_0\cos\left(\sqrt{\alpha\over D_a}x\right), [95] => [96] => koncentrace tedy klesá ke stěnám podle funkce cosinus. Obdobně lze postupovat pro válcovou konfigurace, která je v praxi používanější. Zde dostáváme závislost koncentrace na vzdálenosti od osy válce [97] => [98] => n(r)=n_0J_0\left(\sqrt{\alpha\over D_a}r\right), [99] => [100] => kde J_0 je [[Besselova funkce]] nultého řádu. [101] => [102] => == Odkazy == [103] => === Poznámky === [104] => [105] => [106] => === Reference === [107] => [108] => [109] => === Související články === [110] => * [[Debyeova stínicí délka]] [111] => * [[Rekombinace plazmatu]] [112] => * [[Teplá hustá hmota]] [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => * {{Wikislovník|heslo=plazma}} [117] => * Skloňování jednotlivých významů přejatého slova [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5243 plazma] [118] => * [https://web.archive.org/web/20070612124711/http://www.ipp.cas.cz/cz Ústav fyziky plazmatu AV ČR] [119] => {{Autoritní data}} [120] => [121] => [[Kategorie:Fyzika plazmatu]] [] => )
good wiki

Plazma

Slunce je z plazmatu Plazma je ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů (a případně neutrálních atomů a molekul), který vzniká odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu, či roztržením molekul (ionizací). Aby byl ionizovaný plyn považován za plazma, musí vykazovat #kolektivní chování|kolektivní chování a #Kvazineutralita a Debyeovo stínění|kvazineutralitu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'elektron','permitivita vakua','pozitron','polární záře','blesk','Zářivka','atomární hmota','skupenství','vesmír','elektronový oblak','výboj','sluneční vítr'