Array ( [0] => 14731614 [id] => 14731614 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plejády [uri] => Plejády [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plejády jsou otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Býka, která je jednou z nejvíce známých skupin hvězd na noční obloze. Skládá se z asi sedmdesáti až sto hvězd, z nichž nejvýraznější jsou pět nebo šest hvězd viditelných pouhým okem. Hvězdy Plejád mají podobný stáří a původ, což z nich činí zajímavý objekt pro studium vývoje hvězd a galaxií. Plejády jsou také často zmiňovány v mytologii a kultuře různých kultur. Hvězdokupa je atraktivním objektem pro amatérské i profesionální astronomické pozorování. [oai] => Plejády jsou otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Býka, která je jednou z nejvíce známých skupin hvězd na noční obloze. Skládá se z asi sedmdesáti až sto hvězd, z nichž nejvýraznější jsou pět nebo šest hvězd viditelných pouhým okem. Hvězdy Plejád mají podobný stáří a původ, což z nich činí zajímavý objekt pro studium vývoje hvězd a galaxií. Plejády jsou také často zmiňovány v mytologii a kultuře různých kultur. Hvězdokupa je atraktivním objektem pro amatérské i profesionální astronomické pozorování. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=astronomii}} [1] => {{Infobox - vesmírný objekt [2] => |třída=I3rn{{Citace elektronické monografie [3] => |příjmení=Frommert [4] => |jméno=Hartmut [5] => |titul=SEDS Messier Objects Database: Messier 45 [6] => |vydavatel=SEDS.org [7] => |url=http://www.messier.seds.org/m/m045.html [8] => |datum přístupu=2018-10-04 [9] => |jazyk=anglicky [10] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20171002025452/http://www.messier.seds.org/m/m045.html [11] => |datum archivace=2017-10-02 [12] => |nedostupné=ano [13] => }} [14] => |rektascenze={{Rektascenze|3|47|0}}{{Citace elektronického periodika [15] => |příjmení=Dias |jméno=W. S. [16] => |příjmení2=Alessi |jméno2=B. S. [17] => |příjmení3=Moitinho |jméno3=A. [18] => |spoluautoři=et al. [19] => |titul=New catalogue of optically visible open clusters and candidates [20] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [21] => |ročník=389 [22] => |strany=871–873 [23] => |datum vydání=červenec 2002 [24] => |arxiv=astro-ph/0203351 [25] => |doi=10.1051/0004-6361:20020668 [26] => |bibcode=2002A&A...389..871D [27] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2002A&A...389..871D [28] => |datum přístupu=2018-10-04 [29] => |jazyk=anglicky }} [30] => |deklinace={{Deklinace|24|7|0}} [31] => |souhvězdí=[[souhvězdí Býka|Býk]] [32] => |souhvězdí latinsky=Tau [33] => |úhlová velikost=120′ (110′) [34] => |stáří=112 milionů let{{Citace elektronického periodika [35] => |příjmení=Dahm |jméno=S. E. [36] => |titul=Reexamining the Lithium Depletion Boundary in the Pleiades and the Inferred Age of the Cluster [37] => |periodikum=Astrophysical Journal [38] => |ročník=813 [39] => |číslo=2 [40] => |strany=7 [41] => |datum vydání=listopad 2015 [42] => |doi=10.1088/0004-637X/813/2/108 [43] => |bibcode=2015ApJ...813..108D [44] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2015ApJ...813..108D [45] => |datum přístupu=2018-10-23 [46] => |jazyk=anglicky }} [47] => |hmotnost msol=800{{Citace elektronického periodika [48] => |příjmení=Adams |jméno=Joseph D. [49] => |příjmení2=Stauffer |jméno2=John R. [50] => |příjmení3=Monet |jméno3=David G. [51] => |spoluautoři=et al. [52] => |titul=The Mass and Structure of the Pleiades Star Cluster from 2MASS [53] => |periodikum=Astronomical Journal [54] => |ročník=121 [55] => |strany=2053–2064 [56] => |datum vydání=duben 2001 [57] => |arxiv=astro-ph/0101139 [58] => |doi=10.1086/319965 [59] => |bibcode=2001AJ....121.2053A [60] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2001AJ....121.2053A [61] => |datum přístupu=2018-09-04 [62] => |jazyk=anglicky }} [63] => |poloměr=7,5{{Citace elektronické monografie [64] => |autor=NASA - APOD [65] => |titul=Astronomický snímek dne - Kometa PanSTARRS blízko okraje [66] => |vydavatel=astro.cz [67] => |url=https://www.astro.cz/apod/ap180216.html [68] => |datum vydání=2018-02-16 [69] => |datum přístupu=2018-10-04}} [70] => |absolutní magnituda= [71] => |označení=Plejády, Kuřátka, Sedm sester, [[Messierův katalog|M]]45,{{Citace elektronické monografie [72] => |titul=Messierův katalog - Plejády – M45 [73] => |vydavatel=Fakulta pedagogická ZČU [74] => |url=http://astronomia.zcu.cz/objekty/m45 [75] => |datum vydání=2010-01-15 [76] => |datum přístupu=2018-10-04}}{{Citace elektronické monografie [77] => |titul=SIMBAD Astronomical Database: Results for M 45 [78] => |url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=M+45 [79] => |datum přístupu=2018-10-04 [80] => |jazyk=anglicky}} [[Collinderův katalog|Cr]] 42,{{Citace elektronického periodika [81] => |příjmení=Collinder [82] => |jméno=Per [83] => |titul=On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters [84] => |periodikum=Annals of the Observatory of Lund [85] => |číslo=2 [86] => |strany=B1-B46 [87] => |datum vydání=1931 [88] => |bibcode=1931AnLun...2....1C [89] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1931AnLun...2....1C [90] => |datum přístupu=2018-10-04 [91] => |jazyk=anglicky }} [[Melottův katalog|Mel]] 22,{{Citace elektronického periodika [92] => |příjmení=Melotte [93] => |jméno=P. J. [94] => |titul=A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates [95] => |periodikum=Memoirs of the Royal Astronomical Society [96] => |ročník=60 [97] => |strany=175 [98] => |datum vydání=1915 [99] => |bibcode=1915MmRAS..60..175M [100] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1915MmRAS..60..175M [101] => |datum přístupu=2018-10-04 [102] => |jazyk=anglicky }} OCL 421 [103] => }} [104] => '''Plejády''' (nazývané také '''Kuřátka''', '''Sedm sester''', v [[Messierův katalog|Messierově katalogu]] označené '''M 45''') jsou mladá [[otevřená hvězdokupa]] v [[souhvězdí Býka]]. Tato hvězdokupa, která je od Země vzdálená jen asi 440 [[světelný rok|světelných let]],{{Citace elektronického periodika [105] => |příjmení=Melis |jméno=Carl [106] => |příjmení2=Reid |jméno2=Mark J. [107] => |příjmení3=Mioduszewski |jméno3=Amy J. [108] => |spoluautoři=et al. [109] => |titul=A VLBI resolution of the Pleiades distance controversy [110] => |periodikum=Science [111] => |ročník=345 [112] => |číslo=6200 [113] => |strany=1029–1032 [114] => |datum vydání=srpen 2014 [115] => |arxiv=1408.6544 [116] => |doi=10.1126/science.1256101 [117] => |bibcode=2014Sci...345.1029M [118] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2014Sci...345.1029M [119] => |datum přístupu=2018-10-05 [120] => |jazyk=anglicky }} [121] => obsahuje několik hvězd viditelných [[pouhým okem]]. V městských oblastech je takto možné zahlédnout pět až sedm hvězd, ale pod průzračnou oblohou bez [[světelné znečištění|světelného znečištění]] dvanáct i více hvězd. Hvězdokupa je obklopena slabou [[reflexní mlhovina|reflexní mlhovinou]], která je nejlépe vidět na [[astrofotografie|fotografiích]] s dlouhou [[expozice (fotografie)|expozicí]] pořízených velkými dalekohledy.Reference platí pro celý odstavec. [122] => [123] => Nejvýraznější členové Plejád jsou velmi jasní [[modrý obr|modří obři]] a bílé hvězdy [[hlavní posloupnost]]i. Hvězdokupa však obsahuje stovky dalších hvězd, z nichž většina je příliš slabých na to, aby byly viditelné [[pouhým okem]]. Plejády jsou velmi mladá hvězdokupa. Její stáří se odhaduje na 112±5 milionů let, ale odhadem za 250 milionů let se pravděpodobně rozplyne a její hvězdy se budou napříč galaxií pohybovat nezávisle. [124] => [125] => Díky jejich velké jasnosti a zdánlivé blízkosti jejích hvězd jsou Plejády známé od [[starověk]]u. Zmínil se o nich [[Homér]] a také [[Klaudios Ptolemaios]] a další klasičtí autoři.{{Citace sborníku [126] => | titul = heslo Hvězdokupa [127] => | sestavitel = kolektiv autorů [128] => | sborník = Ottův slovník naučný [129] => | odkaz na sborník = Ottův slovník naučný [130] => | vydavatel = [[Jan Otto]] [131] => | místo = Praha [132] => | rok vydání = [[1897]] [133] => | isbn = 80-7185-057-8 [134] => | url = [135] => | svazek = [136] => | strany = 968 [137] => }} [138] => Jakmile bylo zjištěno, že hvězdy jsou nebeská tělesa podobná Slunci, objevily se domněnky, že by hvězdy mohly být nějakým způsobem navzájem provázány. Později se výzkumem [[vlastní pohyb|vlastního pohybu]] hvězd a určením jejich vzdálenosti podařilo ověřit, že Plejády jsou skutečně gravitačně svázány a že mají společný původ.{{Citace elektronického periodika [139] => |příjmení=Jones |jméno=Burton E. [140] => |titul=Internal Motions in the Pleiades [141] => |periodikum=Astronomical Journal [142] => |ročník=75 [143] => |strany=563 [144] => |datum vydání=červen 1970 [145] => |doi=10.1086/110990 [146] => |bibcode=1970AJ.....75..563J [147] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1970AJ.....75..563J [148] => |datum přístupu=2018-10-08 [149] => |jazyk=anglicky }} [150] => [151] => == Pozorování == [152] => [[Soubor:Pleiadimap.png|náhled|vlevo|Poloha M 45 v souhvězdí Býka|alt=Mapa ukazující polohu Plejád v severozápadní části souhvězdí Býka]] [153] => Hvězdokupa Plejády se nachází severně od [[nebeský rovník|nebeského rovníku]], tedy na severní části oblohy. Její [[deklinace]] je 24°, což je dostatečně nízká hodnota, aby mohla být pozorována ze všech obydlených oblastí Země až k [[jižní polární kruh|jižnímu polárnímu kruhu]]. Severně od [[severní polární kruh|severního polárního kruhu]] je hvězdokupa [[Cirkumpolární souhvězdí|cirkumpolární]] a jeden stupeň severně od [[obratník Raka|obratníku Raka]] je možné ji pozorovat přímo v [[zenit]]u. Na severní polokouli hvězdokupa vévodí večerní obloze od poloviny podzimu do začátku jara, zatímco na jižní polokouli je výrazným představitelem letní oblohy.Deklinace 24° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 66° od severního nebeského pólu. Severně od 66° severní šířky je tedy tato hvězdokupa [[Cirkumpolární souhvězdí|cirkumpolární]] (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 66° jižní šířky vůbec nevychází nad obzor. [154] => [155] => Plejády se na obloze dají velice snadno najít i v městských oblastech středně postižených [[světelné znečištění|světelným znečištěním]]. Vypadají jako těsná skupinka navzájem velmi blízkých modře zbarvených hvězd, jejichž rozmístění svým tvarem připomíná malý vozík, možná dokonce více než Malý vůz v [[souhvězdí Malého medvěda]].{{Citace elektronické monografie [156] => |příjmení=Kodriš |jméno=Michal [157] => |titul=Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [158] => |url=http://hvezdnouoblohou.wz.cz/byk.php#plejady [159] => |datum přístupu=2018-10-08}} [160] => Pod průzračnou oblohou daleko od městských oblastí je možné zahlédnout v Plejádách [[pouhým okem]] až 12 hvězd, ale s přibývajícím znečištěním oblohy je tak možné rozeznat osm či až pouhých pět hvězd.Hvězdy na zcela tmavé obloze jsou [[pouhým okem]] pozorovatelné přibližně do [[Hvězdná velikost|hvězdné velikosti]] 6,5. Do této velikosti obsahují Plejády 12 hvězd. [161] => [162] => Pomocí [[triedr]]u se dají Plejády pozorovat ještě lépe, protože je dokáže úplně rozložit na několik desítek jednotlivých hvězd. Některé z hvězd, které [[pouhým okem]] vypadají jako jediná hvězda, ukáže triedr sdružené do dvojic nebo malých skupinek. Na západní a jihovýchodní straně hvězdokupy je možné pozorovat dva řetízky méně jasných hvězd.{{Citace monografie [163] => |příjmení=O'Meara [164] => |jméno=Stephen James [165] => |titul=Deep Sky Companions: The Messier Objects [166] => |vydavatel=Cambridge University Press [167] => |místo=New York [168] => |datum vydání=1998 [169] => |isbn=0-521-55332-6 [170] => |jazyk=en [171] => |url-access=registration [172] => |url=https://archive.org/details/messierobjectsfi00omea [173] => }} [174] => [175] => Dalekohledem se při nízkém zvětšení ještě dá vnímat pravá podstata hvězdokupy, ale při větším zvětšení se již nevejde celá do [[zorné pole|zorného pole]]. Větší dalekohledy pak navíc umožňují zahlédnout části slabé modré [[difúzní mlhovina|difúzní mlhoviny]], která [[reflexní mlhovina|odráží]] světlo hlavních členů hvězdokupy. Nejjasnější mlhovina u hvězdy Merope byla objevena [[refraktor|čočkovým dalekohledem]] o průměru čtyř [[palec (jednotka)|palců]].{{Citace elektronické monografie [176] => |titul=The Pleiades in reality… the Pleiades star cluster [177] => |url=http://www.pleiade.org/pleiades_03.html [178] => |vydavatel=Pleiade Associates [179] => |datum přístupu=2019-01-10 [180] => |jazyk=anglicky}} [181] => {{clear|left}} [182] => [183] => === Zákryty === [184] => [[Soubor:Luna e Pleadi.jpg|náhled|vpravo|Plejády jsou často zakrývány Měsícem. Amatérský snímek.|alt=Snímek ukazující zákryt Plejád Měsícem. Měsíc je na obloze jen o trochu menší než tato rozsáhlá hvězdokupa.]] [185] => Plejády jsou vzdálené pouhé 4° od [[ekliptika|ekliptiky]],{{Citace monografie [186] => |příjmení=Tirion [187] => |příjmení2=Rappaport [188] => |příjmení3=Lovi [189] => |titul=Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6° [190] => |url=https://archive.org/details/uranometria200000001tiri [191] => |vydavatel=Willmann-Bell, inc. [192] => |místo=Richmond, Virginia, USA [193] => |rok=1987 [194] => |isbn=0-943396-14-X}} [195] => a proto bývají často přecházeny a [[zákryt|zakrývány]] některými tělesy [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Často se stává, že přes tuto hvězdokupu přechází Měsíc a téměř celou ji zakrývá. Tuto podívanou sledují nejčastěji amatérští astronomové, také ti, kteří, kteří jsou vybaveni pouze malými pozorovacími přístroji, jako je obyčejný [[triedr]] nebo malý dalekohled. Větší dalekohledy, jak bylo napsáno výše, často kvůli velkému zvětšení nepojmou tuto rozsáhlou hvězdokupu do svého zorného pole celou. Ve skutečnosti je možné tuto událost pozorovat i pouhýma očima, ale pomocí dalekohledu je možné plně rozeznat a přesně pozorovat, jak Měsíc zakrývá jednotlivé členy této hvězdokupy. Zákryt Plejád Měsícem také umožňuje porovnání [[úhlová velikost|úhlových velikostí]] těchto objektů: Měsíc by se vešel do čtyřúhelníku tvořeného jasnými hvězdami [[Alcyone]], [[Electra (hvězda)|Electra]], [[Merope]] a [[Taygeta]], které tvoří obrys hlavní části pomyslného vozíku. [196] => [197] => Méně často nastává zdánlivé přiblížení planet k této hvězdokupě a planety blízké Zemi (Merkur, Venuše a Mars) občas přechází i přímo uprostřed ní. Díky těmto pravidelným setkáním je možné na obloze pozorovat jedinečné obrazce, případně výrazně odlišné odstíny barev, když kolem modře zářících Plejád prochází výrazně rudý Mars. [198] => [199] => == Historie pozorování == [200] => [[Soubor:Elihu Vedder - The Pleiades, 1885.jpg|náhled|vlevo|Zobrazení mytologických Plejád na obraze [[Elihu Vedder|Elihua Veddera]] z roku 1885|alt=Obraz sedmi tančících bájných postav v rozevlátých šatech]] [201] => Kvůli svému výraznému postavení na noční obloze hrály Plejády významnou roli v mnoha kulturách, a to v jejich [[mýtus|mytologii]] či při určování [[roční období|ročních období]]. [[Indiáni]] používali Plejády jako zkoušku [[zrak]]u a měřítkem byl počet hvězd, které v nich kdo rozlišil. Také ve starověké Evropě, zejména v Řecku, byly Plejády používány jako zkouška zraku.{{Citace monografie [202] => |příjmení=Andrews |jméno=Munya [203] => |titul=The Seven Sisters of the Pleiades [204] => |url=https://archive.org/details/sevensistersplei00andr |vydavatel=Spinifex Press [205] => |rok=2004 [206] => |strany=[https://archive.org/details/sevensistersplei00andr/page/n57 49] [207] => |isbn=1-876756-45-4 [208] => |jazyk=en}}{{Citace elektronické monografie [209] => |titul=Le Pleiadi: tra rito e realtà [210] => |url=http://www.tanogabo.it/Pleiadi.htm [211] => |datum přístupu=2018-10-09 [212] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20090430215314/http://www.tanogabo.it/Pleiadi.htm [213] => |jazyk=it}} Souhvězdí Plejád patří mezi ta souhvězdí, která znali i staří [[Slované]]. Ti jej pozorovali na obloze a přirovnávali ke kuřátkům nebo ke slepici s kuřátky. Proto se staré označení ''Kuřátka'' dochovalo v současných jazykových podobách ve všech slovanských jazycích i dialektech dosud.{{Citace elektronického periodika [214] => | autor = kar [215] => | titul = Severní naběračka, Oháňka nebo Démon. Znáte názvy pro souhvězdí v jiných kulturách? [216] => | periodikum = ČT24.cz [217] => | odkaz na periodikum = ČT24 [218] => | vydavatel = Česká televize [219] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [220] => | datum vydání = 2020-08-17 [221] => | datum přístupu = 2020-08-18 [222] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3163824-severni-naberacka-ohanka-nebo-demon-znate-nazvy-pro-souhvezdi-v-jinych-kulturach [223] => | issn = [224] => }} [225] => [226] => V [[řecká mytologie|řecké mytologii]] bylo [[Plejády (mytologie)|Sedm sester]] tradičně nazýváno těmito jmény: [[Asteropé (mytologie)|Asteropé]], [[Meropé#Meropé – manželka Sisyfova|Meropé]], [[Élektra (dcera Atlantova)|Élektra]], [[Maia (mytologie)|Maia]], [[Taygeté]], [[Kelainó]] a [[Alkyoné (dcera Atlanta)|Alkyoné]]. Stejnými jmény se označují i jednotlivé nejjasnější hvězdy v této hvězdokupě. Podle této mytologie to byly [[Nymfy]] ([[Oready]] – horské bohyně), dcery [[Atlás (mytologie)|Atlanta]] a [[Pleione (mytologie)|Pleione]], po kterých jsou také dvě hvězdy ve hvězdokupě pojmenovány. Plejády byly vnučkami [[Iapetos|Iapeta]] a [[Klymené]] a jejich sestrami byly [[Hyády (mytologie)|Hyády]], [[Kalypsó]] a [[Dióna]]. První známá písemná zmínka o této hvězdokupě je v díle [[Homér]]a, jmenovitě v [[Ilias|Iliadě]] (kolem roku 750 př. n. l.) a v [[Odysseia|Odysseji]] (kolem roku 720 př. n. l.). Zmínil se o ní také [[Hésiodos]] kolem roku 700 př. n. l. a v Bibli je o ní zmínka dokonce na třech místech. Dávní řečtí astronomové [[Eudoxos z Knidu]] (403 až 350 př. n. l.) a [[Aratos]] (kolem r. 270 př. n. l.) uváděli Plejády jako samostatné souhvězdí. [227] => [228] => [[Soubor:Reflection nebula IC 349 near Merope.jpg|náhled|vpravo|Reflexní mlhovina [[IC 349|IC 349]] na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu|alt=Reflexní mlhovina IC 349 vypadá jako mračno, které blízká hvězda Merope osvětluje, ale zároveň roztrhává svým tlakem záření]] [229] => Dlouhou dobu se předpokládalo, že jsou Plejády spíše tvořeny navzájem blízkými hvězdami, než aby byly pouze náhodně seřazenými hvězdami v různých vzdálenostech od Země. [[John Michell]] v roce 1767 spočítal, že pravděpodobnost náhodného seřazení takto jasných hvězd na obloze do jedné takto početné skupinky je jedna ku 500 000. Díky tomu správně usoudil, že jak Plejády, tak i další podobné hvězdokupy, jsou skupinkami fyzicky svázaných hvězd.{{Citace elektronického periodika [230] => |příjmení=Michell |jméno=John [231] => |titul=An Inquiry into the Probable Parallax, and Magnitude of the Fixed Stars, from the Quantity of Light Which They Afford us, and the Particular Circumstances of Their Situation, by the Rev. John Michell, B. D. F. R. S. [232] => |periodikum=Philosophical Transactions [233] => |ročník=57 [234] => |strany=234–264 [235] => |datum vydání=1767 [236] => |bibcode=1767RSPT...57..234M [237] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1767RSPT...57..234M [238] => |datum přístupu=2018-09-10 [239] => |jazyk=anglicky }} [240] => Jakmile byl prozkoumán [[vlastní pohyb]] jednotlivých členů této hvězdokupy, bylo zjištěno, že se všechny její hvězdy na obloze pohybují stejným směrem a stejnou rychlostí, a tak byla dodatečně potvrzena přítomnost skutečného vztahu mezi nimi. [241] => [242] => [[Charles Messier]] změřil polohu této hvězdokupy 4. března 1769 a přidal ji pod číslem 45 do [[Messierův katalog|svého katalogu]], který vydal v roce 1771. Taktéž 4. března 1769 změřil polohu ještě dalších tří velmi jasných a známých objektů: [[Mlhovina v Orionu|Mlhoviny v Orionu (M42)]], sousední [[Messier 43|M43]] a [[hvězdokupa Jesličky|hvězdokupy Jesličky (M44)]]. Zůstává záhadou, proč tyto již tehdy dobře známé objekty přidal do svého katalogu slabých vesmírných objektů, které by se daly splést s [[kometa]]mi. Možným vysvětlením by mohlo být, že chtěl před vydáním svého katalogu navýšit počet jeho objektů, aby překonal 42 objektů v jiném katalogu, který v roce 1755 vydal [[Nicolas-Louis de Lacaille]].{{Citace elektronické monografie [243] => |příjmení=Frommert |jméno=Hartmut [244] => |titul=Messier Questions & Answers: Why did Messier include the Orion Nebula, the Pleiades, and Praesepe? [245] => |vydavatel=SEDS.org [246] => |url=http://www.messier.seds.org/m-q&a.html#why_M42-45 [247] => |datum přístupu=2018-10-10 [248] => |jazyk=anglicky}} [249] => [250] => === Problém počtu hvězd viditelných pouhým okem === [251] => [[Soubor:Pleiadi binocolo.png|náhled|vlevo|alt=Pohled na Plejády triedrem. Nejvýraznějších je 6 hvězd, další 4 jsou o trochu slabší a kolem nich je mnoho velmi slabých hvězd.|Při pohledu triedrem na Plejády je kromě 6 výrazných hvězd vidět i mnoho dalších slabších hvězd.]] [252] => Již od nejstarších dob byly ve výše zmíněných kulturách Plejády spojovány s číslem 7. Ovšem k zahlédnutí více než šesti hvězd je nutná velmi čistá a průzračná obloha a dobrý zrak. Tomu také odpovídá velký počet minulých svědectví, která odkazují na různý počet členů této hvězdokupy. Nejstarší text o [[kosmologie|kosmologii]], ''La Composizione del Mondo'', který v roce 1282 napsal [[Restoro d'Arezzo]] [[vulgární latina|lidovou latinou]], se o Plejádách opakovaně zmiňuje jako o skupince šesti hvězd.{{Citace monografie [253] => |příjmení=d'Arezzo |jméno=Restoro [254] => |titul=La Composizione del Mondo [255] => |místo=Varese [256] => |rok=1997 [257] => |strany=20, 30, 39, 139, 298 [258] => |jazyk=latina}} [259] => [260] => Zatímco [[Publius Ovidius Naso]] ujišťuje, že {{Cizojazyčně|latina|„''Quae septem dici, sex tamen esse solent''“}} (Kde o sedmi se mluví, je jich ovšem pouze šest), [[Klaudios Ptolemaios]] a [[Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí|as-Súfí]] zanechali polohy pouze čtyř hvězd a Alkyoné, nejjasnější hvězdu Plejád, kupodivu úplně vynechali. [[Giovanni Battista Hodierna]] v úvodu svého díla ''De Admirandis Coeli Characteribus'' vysvětluje, že na nesrovnalost v určení počtu viditelných hvězd už v minulosti upozornili mnozí další vědci. Navíc také připomíná, že lidé s ostrým zrakem mohou rozlišit sedm hvězd, ale lidé se slabším zrakem pouze pět. Ovšem kromě sedmi jasných hvězd je s pomocí dalekohledu možné pozorovat přinejmenším dalších 30 hvězd.{{Citace elektronické monografie [261] => |příjmení=Hodierna |jméno=Giovanni Battista [262] => |titul=Traduzione in Italiano del “De Admirandis Coeli Characteribus” [263] => |vydavatel=Organizzazione Ricerche e Studi di Astronomia [264] => |datum vydání=2018-10-06 [265] => |datum přístupu=2018-10-12 [266] => |url=http://www.orsapa.it/hodierna/Htrad.htm [267] => |jazyk=it}} [268] => [269] => Kromě vědeckých textů stojí za zmínku i „ztracená Plejáda“, která se objevuje v bájích [[starověké Řecko|starého Řecka]]. Podle tradičního pojetí, jak jej popisuje [[Aratos]], šlo o [[Élektra (dcera Atlantova)|Élektru]], která si ze zármutku nad zničením [[Trója|Tróje]] zahalila tvář. Podle jiné tradice byla touto zahalenou Plejádou Merope, která byla zahanbena kvůli tomu, že se jako jediná z Plejád provdala za smrtelníka, [[korint]]ského krále. Ještě další tradice ji spojuje s [[Kelainó]], která zemřela po zásahu bleskem. Podobný mýtus se objevil také mezi dalšími národy po celém světě, jako například v Japonsku, na [[Borneo|Borneu]], ve [[střední Afrika|střední Africe]] a v [[Austrálie|Austrálii]]. To by mohlo být důkazem případné proměnnosti jasu jednotlivých členů Plejád a zdůvodnila by se tím i chybějící zmínka o Alkyoné u Klaudia Ptolemaia a as-Súfího.{{Citace elektronické monografie [270] => |titul=M45 - Ammasso aperto (Le Pleiadi) [271] => |url=http://www.orsapa.it/catalogo/m45.htm [272] => |datum přístupu=2018-10-15 [273] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20170327111734/http://www.orsapa.it/catalogo/m45.htm [274] => |jazyk=it [275] => |datum archivace=2017-03-27 [276] => |nedostupné=ano [277] => }} [278] => {{clear|left}} [279] => [280] => == Složení == [281] => [[Soubor:Phot-26b-06.jpg|náhled|vpravo|Snímek Plejád ukazující možné hnědé trpaslíky. Autor: [[Evropská jižní observatoř|ESO]]|alt=Snímek Plejád ukazující tři místa, na kterých byli nalezeni hnědí trpaslíci]] [282] => Jádro této hvězdokupy má poloměr přibližně 8 [[světelný rok|světelných let]] a její gravitační dosah má poloměr asi 43 světelných let. Obsahuje přes tisíc statisticky ověřených členů a její hmotnost se odhaduje na 800 [[sluneční hmotnost|hmotností Slunce]]. Jejími nejjasnějšími členy jsou mladé a horké modré hvězdy, ze kterých až 14 může být případně pozorováno pouhým okem v závislosti na podmínkách pozorování. Rozmístění těchto nejjasnějších hvězd připomíná tvar [[souhvězdí Velké medvědice]]{{Citace elektronické monografie [283] => |příjmení=Suchan |jméno=Pavel [284] => |titul=TP: Planeta Mars se s námi "loučí" v souhvězdí Býka [285] => |vydavatel=astro.cz [286] => |url=https://www.astro.cz/clanky/ukazy/tp-planeta-mars-se-s-nami-louci-v-souhvezdi-byka.html [287] => |datum vydání=2006-02-15 [288] => |datum přístupu=2018-10-16}} [289] => nebo [[souhvězdí Malého medvěda]]. [290] => [291] => Součástí hvězdokupy je mnoho [[hnědý trpaslík|hnědých trpaslíků]], což jsou tělesa s hmotností menší než 8 % hmotnosti Slunce, která nejsou dostatečně hmotná, aby v jejich jádru začala probíhat [[jaderná fúze]], díky které hvězdy jasně září. Hnědí trpaslíci mohou tvořit až 25 % z počtu hvězd této hvězdokupy, ale k její celkové hmotnosti přispívají méně než dvěma procenty.{{Citace elektronického periodika [292] => |příjmení=Moraux |jméno=E. [293] => |příjmení2=Bouvier |jméno2=J. [294] => |příjmení3=Stauffer |jméno3=J. R. [295] => |příjmení4=Cuillandre |jméno4=J.-C. [296] => |titul=Brown dwarfs in the Pleiades cluster: Clues to the substellar mass function [297] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [298] => |ročník=400 [299] => |strany=891–902 [300] => |datum vydání=březen 2003 [301] => |arxiv=astro-ph/0212571 [302] => |doi=10.1051/0004-6361:20021903 [303] => |bibcode=2003A&A...400..891M [304] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2003A&A...400..891M [305] => |datum přístupu=2018-10-16 [306] => |jazyk=anglicky }} [307] => Astronomové vyvinuli velké úsilí, aby nalezli a prozkoumali hnědé trpaslíky v Plejádách a dalších mladých hvězdokupách, protože v takovém prostředí jsou ještě poměrně jasní a pozorovatelní, zatímco v mnohem starších hvězdokupách jsou již hnědí trpaslíci zesláblí a jejich průzkum je mnohem obtížnější. [308] => [309] => Plejády také obsahují několik [[bílý trpaslík|bílých trpaslíků]], ačkoli by se z důvodu malého stáří hvězdokupy, přibližně 100 milionů let, dalo očekávat, že hvězdy [[hlavní posloupnost]]i neměly dostatek času, aby se z nich stali bílí trpaslíci, jejichž vývoj obvykle trvá několik miliard let. Jedním z těchto bílých trpaslíků je hvězda označovaná [[LB 1497]], která má hmotnost kolem 0,7 hmotnosti Slunce. Aby však hvězda opustila hlavní posloupnost po pouhých 100 milionech let, musela by mít počáteční hmotnost kolem 6 hmotností Slunce. Tak hmotná hvězda ovšem před koncem svého vývoje vybuchne jako [[supernova]] a její zbytky by byly pozorovatelné na [[rádiové vlny|rádiových vlnách]] nebo jako [[pulsar]]. Místo toho je ovšem pozorován bílý trpaslík a nabízí se tak otázka, zda původní hvězda nemohla ztratit 88 % hmotnosti jiným způsobem. Možným vysvětlením je, že se o ztrátu hmoty přičinil její [[průvodce (astronomie)|průvodce]] ve [[dvojhvězda|dvojhvězdné soustavě]], ale takový průvodce nebyl pozorován a musel by mít hmotnost menší než 0,1 hmotnosti Slunce.{{Citace elektronického periodika [310] => |příjmení=Greenstein |jméno=J. L. [311] => |titul=Photometry of a Pleiades candidate and composite white dwarfs [312] => |periodikum=Astronomical Journal [313] => |ročník=79 [314] => |strany=964–966 [315] => |datum vydání=září 1974 [316] => |doi=10.1086/111638 [317] => |bibcode=1974AJ.....79..964G [318] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1974AJ.....79..964G [319] => |datum přístupu=2018-10-16 [320] => |jazyk=anglicky }}{{Citace elektronického periodika [321] => |příjmení=Williams |jméno=Kurtis A. [322] => |titul=The Impact of Unresolved Binaries on Searches for White Dwarfs in Open Clusters [323] => |periodikum=Astrophysical Journal [324] => |ročník=601 [325] => |číslo=2 [326] => |strany=1067–1074 [327] => |datum vydání=únor 2004 [328] => |arxiv=astro-ph/0310427 [329] => |doi=10.1086/380754 [330] => |bibcode=2004ApJ...601.1067W [331] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2004ApJ...601.1067W [332] => |datum přístupu=2018-10-16 [333] => |jazyk=anglicky }} [334] => [335] => [[Soubor:X-ray image of the Pleiades.gif|náhled|vlevo|Plejády na rentgenovém snímku v nepravých barvách|alt=Rentgenový snímek Plejád ukazuje, že hvězdy jasné při pohledu okem mohou vydávat málo rentgenového záření a jiné původně slabé hvězdy září v rentgenovém pásmu silně.]] [336] => Na základě výzkumu provedeného v roce 2007 pomocí [[Spitzerův vesmírný dalekohled|Spitzerova vesmírného dalekohledu]] a [[observatoř Gemini|observatoře Gemini]] na [[Havaj]]i bylo zjištěno, že se kolem hvězdy HD 23514 v Plejádách nachází [[prstenec prašných částic|disk tvořený prachovými částicemi]], jehož hmotnost je několik set tisíckrát větší, než je hmotnost prachových částic obíhajících kolem Slunce. Podobné množství prachových částic je běžné u hvězd mladších než 10 milionů let, ale stáří hvězdy HD 23514 je kolem 100 milionů roků a [[protoplanetární disk]] by měl být dávno vstřebán nebo odvanut hvězdou, případně se měly prachové částice spojit do mnohem větších těles. Nejpravděpodobnějším vysvětlením jejich původu je prudká srážka dříve vzniklých [[terestrická planeta|terestrických planet]] nebo [[protoplaneta|protoplanet]].{{Citace elektronické monografie [337] => |příjmení=Wolpert [338] => |jméno=Stuart [339] => |titul=Planets forming in Pleiades star cluster, astronomers report [340] => |vydavatel=[[Kalifornská univerzita v Los Angeles|UCLA]] [341] => |url=http://newsroom.ucla.edu/releases/rocky-planets-are-forming-in-the-40289 [342] => |datum vydání=2007-11-14 [343] => |datum přístupu=2018-10-16 [344] => |jazyk=anglicky [345] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20181025151024/http://newsroom.ucla.edu/releases/rocky-planets-are-forming-in-the-40289 [346] => |datum archivace=2018-10-25 [347] => |nedostupné=ano [348] => }}{{Citace elektronického periodika [349] => |příjmení=Rhee |jméno=Joseph H. [350] => |příjmení2=Song |jméno2=Inseok [351] => |příjmení3=Zuckerman |jméno3=B. [352] => |titul=Warm Dust in the Terrestrial Planet Zone of a Sun-like Pleiades Star: Collisions between Planetary Embryos? [353] => |periodikum=Astrophysical Journal [354] => |ročník=675 [355] => |strany=777–783 [356] => |datum vydání=březen 2008 [357] => |arxiv=0711.2111 [358] => |doi=10.1086/524935 [359] => |bibcode=2008ApJ...675..777R [360] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2008ApJ...675..777R [361] => |datum přístupu=2018-10-16 [362] => |jazyk=anglicky }} [363] => V roce 2012 byl zveřejněn objev hnědého trpaslíka, který má hmotnost 0,06 [[Sluneční hmotnost|hmotnosti Slunce]] a kolem této hvězdy obíhá ve vzdálenosti přibližně 360 [[astronomická jednotka|astronomických jednotek]].{{Citace elektronického periodika [364] => |příjmení=Rodriguez |jméno=David R. [365] => |příjmení2=Marois |jméno2=Christian [366] => |příjmení3=Zuckerman |jméno3=B. [367] => |spoluautoři=et al. [368] => |titul=A Substellar Companion to the Dusty Pleiades Star HD 23514 [369] => |periodikum=Astrophysical Journal [370] => |ročník=748 [371] => |strany=6 [372] => |datum vydání=březen 2012 [373] => |arxiv=1112.4815 [374] => |doi=10.1088/0004-637X/748/1/30 [375] => |bibcode=2012ApJ...748...30R [376] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2012ApJ...748...30R [377] => |datum přístupu=2018-10-16 [378] => |jazyk=anglicky }} [379] => [380] => Někteří členové hvězdokupy jsou silnými [[rentgenové záření|rentgenovými zdroji]]. Na snímku vlevo zobrazeném v [[nepravé barvy|nepravých barvách]] je zachytil rentgenový dalekohled [[ROSAT]]. Tyto rentgenové hvězdy jsou však ve viditelném světle převážně slabé. Naopak hlavní členové hvězdokupy v rentgenové oblasti září pouze slabě a jejich poloha je proto na snímku vyznačena pomocí zelených čtverců. [381] => {{clear|left}} [382] => [383] => === Hlavní členové === [384] => Následující tabulka ukazuje podrobnosti o hlavních členech této otevřené hvězdokupy:{{Citace elektronické monografie [385] => |příjmení=Frommert |jméno=Hartmut [386] => |titul=The bright stars and associated nebulosities in the Pleiades star cluster M45 [387] => |vydavatel=SEDS.org [388] => |url=http://www.messier.seds.org/more/m045_tab.html [389] => |datum přístupu=2018-10-25 [390] => |jazyk=anglicky}} [391] =>
[392] => {| class="wikitable" [393] => |- [394] => ! Jméno [395] => ! Označení [396] => ! [[Hvězdná velikost]] [397] => ! [[Spektrální klasifikace]] [398] => |- [399] => | [[Alcyone]] [400] => | Eta (25) Tauri [401] => | 2,86 [402] => | B7IIIe [403] => |- [404] => | [[Atlas (hvězda)|Atlas]] [405] => | 27 Tauri [406] => | 3,62 [407] => | B8III [408] => |- [409] => | [[Electra (hvězda)|Electra]] [410] => | 17 Tauri [411] => | 3,70 [412] => | B6IIIe [413] => |- [414] => | [[Maia (hvězda)|Maia]] [415] => | 20 Tauri [416] => | 3,86 [417] => | B7III [418] => |- [419] => | [[Merope]] [420] => | 23 Tauri [421] => | 4,17 [422] => | B6IVev [423] => |- [424] => | [[Taygeta]] [425] => | 19 Tauri [426] => | 4,29 [427] => | B6V [428] => |- [429] => | [[Pleione]] [430] => | 28 (BU) Tauri [431] => | 5,09 ([[proměnná hvězda|var.]]) [432] => | B8IVep [433] => |- [434] => | [[Celaeno]] [435] => | 16 Tauri [436] => | 5,44 [437] => | B7IV [438] => |- [439] => | [[Asterope]] [440] => | 21 a 22 Tauri [441] => | 5,64; 6,41 [442] => | B8Ve/B9V [443] => |- [444] => |
–
[445] => | [[18 Tauri]] [446] => | 5,65 [447] => | B8V [448] => |} [449] =>
[450] => [451] => Nejjasnějším členem této hvězdokupy je [[Alcyone]], která je téměř o jednu [[hvězdná velikost|magnitudu]] jasnější než ostatní členové. Je to [[vícenásobná hvězda]], průměr její hlavní složky je 8,2krát větší než průměr [[Slunce]] a její [[svítivost]] přes 1000krát větší než Slunce. Hvězda se kolem své osy otáčí vysokou rychlostí a v důsledku toho její [[rovník]] obklopuje prstenec tvořený plynem.{{Citace elektronické monografie [452] => |titul=Messier 45: Pleiades [453] => |vydavatel=messier-objects.com [454] => |url=http://www.messier-objects.com/messier-45-pleiades/ [455] => |datum vydání=2015-05-27 [456] => |datum přístupu=2018-10-25 [457] => |jazyk=anglicky}} [458] => [459] => [[Soubor:M45map.jpg|náhled|vlevo|Snímek Plejád se jmény jejích hvězd|alt=Snímek Plejád ukazuje polohu nejjasnější hvězdy Alcyone vlevo od středu snímku a kolem ní je dalších 8 jasných hvězd s jejich názvy.]] [460] => [[Atlas (hvězda)|Atlas]] je [[trojhvězda]], jejíž hlavní dvě složky s magnitudami 4,1 a 5,6 tvoří [[spektroskopie|spektroskopickou]] [[dvojhvězda|dvojhvězdu]] s celkovou magnitudou 3,62 a [[doba oběhu|oběžnou dobou]] 290 dní.{{Citace elektronického periodika [461] => |příjmení=Zwahlen |jméno=N. [462] => |příjmení2=North |jméno2=P. [463] => |příjmení3=Debernardi |jméno3=Y. [464] => |spoluautoři=et al. [465] => |titul=A purely geometric distance to the binary star Atlas, a member of the Pleiades [466] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [467] => |ročník=425 [468] => |strany=L45-L48 [469] => |datum vydání=říjen 2004 [470] => |arxiv=astro-ph/0408430 [471] => |doi=10.1051/0004-6361:200400062 [472] => |bibcode=2004A&A...425L..45Z [473] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2004A&A...425L..45Z [474] => |datum přístupu=2018-10-25 [475] => |jazyk=anglicky }} [476] => Kolem této dvojhvězdy obíhá třetí složka, která má magnitudu 6,8 a od hlavní složky je vzdálená 0,4 [[vteřina|úhlových vteřin]]. [477] => [478] => [[Electra (hvězda)|Electra]] má také vysokou rychlost otáčení, tato rychlost je u rovníku 181 km/s. Následkem toho je na pólech zploštělá a její gravitace a teplota nejsou na povrchu rovnoměrně rozloženy. [[Maia (hvězda)|Maia]] je zvláštní svým chemickým složením – podle spektrálních čar se dá poznat, že obsahuje hodně ionizované [[rtuť|rtuti]]. Hvězda má šestinásobek rozměru Slunce a proti němu je také 850krát jasnější. Blízko této hvězdy je okolní [[reflexní mlhovina]] velmi výrazná. [479] => [480] => Další hvězdy jsou již slabší čtvrté magnitudy. [[Merope]] je také obklopená výraznou mlhovinou a bezprostředně u ní je jedna výjimečně jasná část mlhoviny s označením [[IC 349|IC 349]].{{Citace elektronické monografie [481] => |příjmení=Frommert |jméno=Hartmut [482] => |titul=SEDS Messier Objects Database: Barnard's Merope Nebula IC 349 in M45 [483] => |vydavatel=SEDS.org [484] => |url=http://www.messier.seds.org/more/m045_i349.html [485] => |datum přístupu=2019-01-21 [486] => |jazyk=anglicky}} [487] => Rozměr této hvězdy je proti Slunci čtyřnásobný, hmotnost 4,5 násobná a jas 630krát větší. [[Taygeta]] je trojhvězdná soustava podobná soustavě hvězdy Atlas: hlavní dvojhvězda je spektroskopická s magnitudami 4,6 a 6,1 s oběžnou dobou 1 313 dní. Třetí složkou soustavy je hvězda osmé magnitudy, která je od hlavní dvojhvězdy vzdálená 69 úhlových vteřin. [488] => [489] => Velmi velkou rychlostí 329 km/s se otáčí i hvězda [[Pleione]], která se kolem své osy točí velmi blízko hranice roztržení, což je rychlost, při které by na [[rovník]]u hvězdy působila [[odstředivá síla]] na hmotu silněji než [[gravitace]]. Vlivem velké odstředivé síly z Pleione v oblasti rovníku uniká horký plyn, což způsobuje, že hvězda nepravidelně mění svou magnitudu od 4,8 do 5,5. Její poloměr je 3,2 násobný proti Slunci, hmotnost 3,4 násobná a zářivý výkon asi 190krát větší. Dalšími známými rychle se otáčejícími hvězdami jsou např. [[Achernar]], [[Altair]] a [[Regulus]]. [490] => [[Celaeno]] se také otáčí velkou rychlostí 185 km/s, její hmotnost je téměř 10krát větší než hmotnost Slunce a rozměr 4,4krát větší. Název [[Asterope]] sdílí dvě hvězdy označené 21 a 22 Tauri s magnitudami 5,76 a 6,43. [491] => {{clear|left}} [492] => [493] => == Reflexní mlhovina == [494] => [[Soubor:Pleiades Spitzer big.jpg|náhled|vpravo|[[Infračervené záření|Infračervený]] snímek ukazuje mlhovinu, která obklopuje Plejády. [[Spitzerův vesmírný dalekohled|SST]], [[NASA]]/[[Jet Propulsion Laboratory|JPL]]-[[Kalifornský technologický institut|Caltech]]|alt=Infračervený snímek střední části hvězdokupy, který ukazuje vrstevnatý vzhled mlhoviny.]] [495] => Za příhodných pozorovacích podmínek se na fotografiích s dlouhou expozicí ukazují náznaky mlhoviny, která hvězdokupu obklopuje. Takový druh mlhoviny je nazýván [[reflexní mlhovina]] a zdá se být jasná díky tomu, že prachové částice v ní obsažené odráží světlo jasných horkých členů hvězdokupy. [496] => [497] => V případě Plejád jde o složitou soustavu reflexních mlhovin. Nejjasnější z nich jsou zaznamenané i v katalozích [[New General Catalogue|NGC]] a [[Index Catalogue|IC]], jako například [[NGC 1435]], která zahaluje hvězdu Merope, dále IC 1990, která leží severně od hvězdokupy, a nejzápadnější hvězdy Plejád obklopuje [[NGC 1432]]. Jasné části mlhoviny kolem nejjasnějších členů hvězdokupy mají také vlastní označení: mlhovina kolem Alcyone je známa jako vdB 23, kolem Electry je mlhovina vdB 20 a Maiu obepíná mlhovina vdB 21. Ostatní jasné části mají souhrnné katalogové označení Ced 19 a jednotlivě se značí Ced 19a až Ced 19q.{{Citace elektronického periodika [498] => |příjmení=Cederblad |jméno=S. [499] => |titul=Studies of bright diffuse galactic nebulae with special regard to their spatial distribution [500] => |periodikum=Lund Medd. Astron. Obs. Ser. II [501] => |ročník=119 [502] => |strany=1–166 [503] => |datum vydání=1946 [504] => |bibcode=1946MeLu2.119....1C [505] => |url=http://cdsarc.u-strasbg.fr/viz-bin/ftp-index?/ftp/cats/aliases/C/Cederblad/catalog.dat [506] => |datum přístupu=2018-10-18 [507] => |jazyk=anglicky }} [508] => [509] => Za zmínku ještě stojí mlhovina [[IC 349]], která leží jihovýchodně od Merope v její bezprostřední blízkosti. Objevil ji [[Edward Emerson Barnard]] v roce 1890. Tato mlhovina má zdánlivý rozměr 30 úhlových vteřin a hvězdnou velikost 13.{{Citace elektronického periodika [510] => |příjmení=Barnard |jméno=Edward Emerson [511] => |titul=On the Nebulosities of the Pleiades and on a New Merope Nebula [512] => |periodikum=Astronomische Nachrichten [513] => |ročník=126 [514] => |číslo=18 [515] => |strany=293 [516] => |datum vydání=únor 1891 [517] => |doi=10.1002/asna.18911261804 [518] => |bibcode=1891AN....126..293B [519] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1891AN....126..293B [520] => |datum přístupu=2018-10-18 [521] => |jazyk=anglicky }} [522] => Tato výjimečně jasná část mlhoviny má sice malou úhlovou velikost, ale její jádro má 15krát větší [[plošná jasnost|plošnou jasnost]] než ostatní jasné části celé soustavy mlhovin kolem Plejád. Na běžných snímcích ovšem není viditelná kvůli rušivému světlu hvězdy Merope. IC 349 má trojúhelníkový obrys a její nejjasnější vrchol míří k Merope, která je také zodpovědná za její velkou jasnost. Merope též tuto mlhovinu tvaruje [[tlak záření|tlakem záření]], což se projevuje roztříděním jejích prachových částic podle velikosti: malé částice jsou totiž tlakem záření snadněji zpomalovány, kdežto větší částice tvoří výběžek, který míří ve směru původního pohybu mlhoviny.{{Citace elektronického periodika [523] => |příjmení=Herbig |jméno=G. H. [524] => |příjmení2=Simon |jméno2=Theodore [525] => |titul=Barnard's Merope Nebula Revisited: New Observational Results [526] => |periodikum=Astronomical Journal [527] => |ročník=121 [528] => |číslo=6 [529] => |strany=31383148 [530] => |datum vydání=červen 2001 [531] => |doi=10.1086/321077 [532] => |bibcode=2001AJ....121.3138H [533] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2001AJ....121.3138H [534] => |datum přístupu=2019-01-21 [535] => |jazyk=anglicky }} [536] => [537] => Vědci původně předpokládali, že soustava reflexních mlhovin, která obklopuje Plejády, může být pozůstatkem látky, z níž hvězdokupa [[vznik hvězdy|vznikla]].{{#tag:ref|Mnoho starších zdrojů a velký počet dostupných textů (jako například italské ''Gli Ammassi Galattici''{{Citace elektronické monografie [538] => |titul=Gli Ammassi Galattici [539] => |url=http://www.orsapa.it/catalogo/amm_gal.htm [540] => |datum archivace=2007-11-12 [541] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20071112124330/http://www.orsapa.it/catalogo/amm_gal.htm [542] => |datum přístupu=2018-10-18 [543] => |jazyk=it}} nebo ''Le stelle''{{Citace elektronické monografie [544] => |příjmení=Vaiana [545] => |jméno=Giuseppe S. [546] => |titul=Le stelle [547] => |vydavatel=Osservatorio Astronomico di Palermo [548] => |url=http://www.astropa.unipa.it/Library/AstronomiaX/Stelle.htm [549] => |datum archivace=2016-07-01 [550] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20160701122850/http://www.astropa.unipa.it/Library/AstronomiaX/Stelle.htm [551] => |datum přístupu=2018-10-18 [552] => |jazyk=it [553] => |nedostupné=ano [554] => }} z observatoře v Palermu) a stejně tak i knihy podporují tuto domněnku. Ve světle novějších poznatků je však tato teorie neplatná.|group="p"}} Ovšem za více než 100 milionů let, což je předpokládané stáří této hvězdokupy, by měl být téměř všechen původně přítomný prach odehnán tlakem záření jejích hvězd. Spíše se tedy zdá, že hvězdokupa pouze prochází skrze velmi prašnou oblast [[mezihvězdné prostředí|mezihvězdné hmoty]]. Důkazem rozdílného původu hvězdokupy a mlhoviny je jejich rozdílná [[radiální rychlost]]. [555] => [556] => V roce 2003 vědci představili výsledek svého výzkumu, podle kterého prach v této mlhovině není rozprostřen rovnoměrně, ale soustředí se ve dvou vrstvách. Jedna vrstva je od hvězdokupy vzdálena 2,3 světelných let (0,7 [[parsek]]u) směrem k Zemi a druhá vrstva je v polovině této vzdálenosti od hvězdokupy nebo ještě blíže k ní. Část druhé vrstvy se dokonce může nacházet uprostřed hvězd nebo i za nimi.{{Citace elektronického periodika [557] => |příjmení=Gibson |jméno=Steven J. [558] => |příjmení2=Nordsieck |jméno2=Kenneth H. [559] => |titul=The Pleiades Reflection Nebula. II. Simple Model Constraints on Dust Properties and Scattering Geometry [560] => |periodikum=Astrophysical Journal [561] => |ročník=589 [562] => |strany=362–377 [563] => |datum vydání=květen 2003 [564] => |doi=10.1086/374590 [565] => |bibcode=2003ApJ...589..362G [566] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2003ApJ...589..362G [567] => |datum přístupu=2018-10-18 [568] => |jazyk=anglicky }} [569] => [570] => == Vzdálenost == [571] => [[Soubor:Ancient Constellations over ALMA.jpg|náhled|vlevo|Noční obloha s Plejádami nad anténami teleskopu [[Atacama Large Millimeter Array|ALMA]], autor: ESO/B. Tafreshi|alt=Snímek ukazující noční hvězdnou jižní oblohu nad talířovými anténami radioteleskopu ALMA. Vpravo je jasná hvězda Sirius, uprostřed souhvězdí Orionu, vlevo souhvězdí Býka a u levého okraje Plejády.]] [572] => Plejády sídlí spolu se Sluncem v [[rameno Orionu|rameni Orionu]] [[galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]].{{Citace elektronické monografie [573] => |příjmení=Powell |jméno=Richard [574] => |titul=Atlas of the Universe: A Map of the Orion Arm within 2000 light years [575] => |url=http://www.atlasoftheuniverse.com/2000lys.html [576] => |datum přístupu=2019-01-24 [577] => |jazyk=anglicky}} [578] => Vzdálenost Plejád je důležitým vztažným bodem na [[kosmologický žebřík vzdáleností|kosmologickém žebříku vzdáleností]] a zároveň je docela snadné ji měřit, protože hvězdokupa leží poměrně blízko k Zemi. Jakmile je znám [[Hertzsprungův–Russellův diagram]] hvězdokupy, znalost její přesné vzdálenosti umožňuje srovnáním jejich diagramů odhadnout vzdálenosti dalších hvězdokup. Vzdálenosti [[galaxie|galaxií]] a [[kupa galaxií|kup galaxií]] získané pomocí jiných způsobů měření tak mohou být zřetězeny se vzdálenostmi jednotlivých hvězdokup, a tak je možné stanovit celý kosmologický žebřík vzdáleností.{{Citace elektronického periodika [579] => |příjmení=Chen |jméno=Li [580] => |příjmení2=Zhao |jméno2=Jun-Liang [581] => |titul=Maximum likelihood estimation of the mean parallax and kinematic parameters of the Pleiades [582] => |periodikum=Acta Astronomica Sinica [583] => |ročník=38 [584] => |strany=113 [585] => |datum vydání=květen 1997 [586] => |bibcode=1997AcASn..38..113C [587] => |url=https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0275106297000593?via%3Dihub [588] => |datum přístupu=2018-10-19 [589] => |jazyk=anglicky }} [590] => [591] => Výsledky měření před vypuštěním družice [[Hipparcos]] obecně udávaly vzdálenost Plejád kolem 135 [[parsek|pc]] od Země (440 [[světelný rok|světelných let]]). Tato družice ovšem pomocí měření [[paralaxa (astronomie)|paralaxy]] hvězd naměřila hodnotu pouhých 118 pc. Následné ověřování ukázalo, že vzdálenost Plejád naměřená touto družicí byla zatížena chybou, ale její původ nebyl zjištěn{{Citace elektronického periodika [592] => |příjmení=Soderblom |jméno=David R. [593] => |příjmení2=Nelan |jméno2=Ed [594] => |příjmení3=Benedict |jméno3=G. Fritz [595] => |spoluautoři=et al. [596] => |titul=Confirmation of Errors in Hipparcos Parallaxes from Hubble Space Telescope Fine Guidance Sensor Astrometry of the Pleiades [597] => |periodikum=Astronomical Journal [598] => |ročník=129 [599] => |číslo=3 [600] => |strany=1616–1624 [601] => |datum vydání=březen 2005 [602] => |arxiv=astro-ph/0412093 [603] => |doi=10.1086/427860 [604] => |bibcode=2005AJ....129.1616S [605] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2005AJ....129.1616S [606] => |datum přístupu=2018-10-19 [607] => |jazyk=anglicky }} [608] => a týkala se pouze Plejád, nikoli celého [[katalog Hipparcos|katalogu Hipparcos]].{{Citace elektronického periodika [609] => |příjmení=Francis |jméno=Ch. [610] => |příjmení2=Anderson |jméno2=E. [611] => |titul=XHIP-II: Clusters and associations [612] => |periodikum=Astronomy Letters [613] => |ročník=38 [614] => |číslo=11 [615] => |strany=681–693 [616] => |datum vydání=listopad 2012 [617] => |arxiv=1203.4945 [618] => |doi=10.1134/S1063773712110023 [619] => |bibcode=2012AstL...38..681F [620] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2012AstL...38..681F [621] => |datum přístupu=2019-01-22 [622] => |jazyk=anglicky }} [623] => V roce 2008 bylo zkontrolováno i zpracování dat z družice Hipparcos a nová vzdálenost hvězdokupy od Země byla stanovena na 122 pc, tedy necelých 400 světelných let, což je stále zřetelně menší hodnota, než jejich obecně uznávaná vzdálenost 135 pc, která byla naměřena jinými způsoby.{{Citace elektronického periodika [624] => |příjmení=Percival |jméno=S. M. [625] => |příjmení2=Salaris |jméno2=M. [626] => |příjmení3=Groenewegen |jméno3=M. A. T. [627] => |titul=The distance to the Pleiades. Main sequence fitting in the near infrared [628] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [629] => |ročník=429 [630] => |strany=887–894 [631] => |datum vydání=leden 2005 [632] => |arxiv=astro-ph/0409362 [633] => |doi=10.1051/0004-6361:20041694 [634] => |bibcode=2005A&A...429..887P [635] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2005A&A...429..887P [636] => |datum přístupu=2018-10-19 [637] => |jazyk=anglicky }} [638] => Spor o platnost vzdálenosti Plejád, kterou naměřila družice Hipparcos, přetrvával i v následujících letech. Ví se, že hodnota 135 pc, kterou naměřil obecně velmi důvěryhodný [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], byla získána měřením pouhých tří nevýrazných členů hvězdokupy. Naopak Hipparcos naměřil vzdálenost 54 členů hvězdokupy a z nich určil jejich střední vzdálenost. V srpnu 2014 astronomové z [[National Radio Astronomy Observatory]] změřili vzdálenost Plejád pomocí celosvětové sítě [[radioteleskop]]ů [[Very Long Baseline Array]] a dospěli k hodnotě 136,2±1,2 pc (443 světelných let). Tato hodnota tehdy byla považována za nejpřesněji určenou vzdálenost této hvězdokupy.{{Citace elektronické monografie [639] => |příjmení=Byrd |jméno=Deborah [640] => |titul=NROA astronomers pin down distance to Pleiades stars [641] => |vydavatel=EarthSky Communications Inc. [642] => |url=http://earthsky.org/space/nroa-astronomers-say-they-found-the-pleiades-distance [643] => |datum vydání=2014-08-28 [644] => |datum přístupu=2018-10-19 [645] => |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie [646] => |titul=Misurata la distanza delle Pleiadi [647] => |vydavatel=ANSA.it [648] => |url=http://www.ansa.it/scienza/notizie/rubriche/spazioastro/2014/08/29/misurata-la-distanza-delle-pleiadi_40b3dee1-b9e2-4bfc-b58f-195d6678a5e6.html [649] => |datum vydání=2014-08-29 [650] => |datum přístupu=2018-10-19 [651] => |jazyk=anglicky}} [652] => V roce 2017 byla tato hodnota potvrzena i výpočtem, který se opíral o první data naměřená vesmírnou [[Gaia (sonda)|sondou Gaia]]. Tento výpočet zjišťoval společný pohyb prostorem u 1210 členů hvězdokupy a určená vzdálenost 134,4 {{su|p=+2,9|b=-2,8}} pc podporuje hodnotu získanou pomocí Very Long Baseline Array.{{Citace elektronického periodika [653] => |příjmení=Galli |jméno=P. A. B. [654] => |příjmení2=Moraux |jméno2=E. [655] => |příjmení3=Bouy |jméno3=H. [656] => |spoluautoři=et al. [657] => |titul=A revised moving cluster distance to the Pleiades open cluster [658] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [659] => |ročník=598 [660] => |strany=10 [661] => |datum vydání=únor 2017 [662] => |arxiv=1610.05641 [663] => |doi=10.1051/0004-6361/201629239 [664] => |bibcode=2017A&A...598A..48G [665] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2017A&A...598A..48G [666] => |datum přístupu=2019-01-03 [667] => |jazyk=anglicky }} [668] => Druhá data ze sondy Gaia tuto vzdálenost výrazně upřesnila na 136,67±0,04 pc použitím paralaxy 1 594 členů hvězdokupy.{{Citace elektronického periodika [669] => |příjmení=Abramson |jméno=Guillermo [670] => |titul=Around the Pleiades [671] => |periodikum=arXiv [672] => |datum vydání=srpen 2018 [673] => |arxiv=1808.02968 [674] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2018arXiv180802968A [675] => |datum přístupu=2019-01-03 [676] => |jazyk=anglicky }} [677] => {{clear|left}} [678] => [679] => == Stáří a budoucí vývoj == [680] => [[Soubor:Pleiades-motion.png|náhled|vpravo|Diagram vlastního pohybu Plejád za období 10 000 let, autor: Tom Ruyen|alt=Diagram ukazující vlastní pohyb Plejád a okolních hvězd. Délka čáry za hvězdou odpovídá dráze, kterou hvězda urazila za posledních deset tisíc let.]] [681] => Stáří hvězdokupy se dá odhadnout porovnáním jejího [[Hertzsprungův–Russellův diagram|H–R diagramu]] s diagramem odvozeným od teoretických modelů [[vznik hvězdy|vývoje hvězd]].{{Citace elektronické monografie [682] => |příjmení=Richmond |jméno=Michael [683] => |titul=Interpreting the HR diagram of stellar clusters [684] => |url=http://spiff.rit.edu/classes/phys230/lectures/clusters/clusters.html [685] => |datum přístupu=2018-10-19 [686] => |jazyk=anglicky}} [687] => Dříve se tímto způsobem stáří Plejád odhadovalo na přibližně 60 až 80 milionů let, ale pomocí vylepšených modelů vývoje hvězd, například zahrnutím jevu nazývaného „''konvektivní přestřelování''“ ({{Cizojazyčně|en|''convective overshoot''}}), v nichž hmota pocházející z [[konvektivní zóna|konvektivní zóny]] proniká do výše položených vrstev hvězdy, se dospělo k mnohem vyšším hodnotám stáří hvězd,{{Citace elektronického periodika [688] => |příjmení=Straus |jméno=J. M. [689] => |příjmení2=Blake |jméno2=J. B. [690] => |příjmení3=Schramm |jméno3=D. N. [691] => |titul=Effects of convective overshoot on lithium depletion in main-sequence stars [692] => |periodikum=Astrophysical Journal [693] => |ročník=204 [694] => |strany=481–487 [695] => |datum vydání=březen 1976 [696] => |doi=10.1086/154192 [697] => |bibcode=1976ApJ...204..481S [698] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1976ApJ...204..481S [699] => |datum přístupu=2018-10-19 [700] => |jazyk=anglicky }} [701] => v případě Plejád je to 112±5 milionů let. [702] => [703] => Při určování stáří podobně mladých hvězdokup, jako jsou Plejády, se hledají hvězdná tělesa s malou hmotností. Ve hvězdách [[hlavní posloupnost]]i je [[lithium]] rychle spotřebováváno v reakcích [[jaderná fúze|jaderné fúze]], které probíhají v jejich jádru, ovšem [[hnědý trpaslík|hnědí trpaslíci]] mohou uchovávat část jeho počátečního množství. Pro spuštění jaderné fúze lithia stačí proti jiným prvkům výrazně nižší teplota, kolem 2,5 milionu [[Kelvin]]ů, takže i hmotnější hnědí trpaslíci jej nakonec dokážou spálit.{{Citace elektronického periodika [704] => |příjmení=Basri |jméno=Gibor [705] => |příjmení2=Marcy |jméno2=Geoffrey W. [706] => |příjmení3=Graham |jméno3=James R. [707] => |titul=Lithium in Brown Dwarf Candidates: The Mass and Age of the Faintest Pleiades Stars [708] => |periodikum=Astrophysical Journal [709] => |ročník=458 [710] => |strany=600 [711] => |datum vydání=únor 1996 [712] => |doi=10.1086/176842 [713] => |bibcode=1996ApJ...458..600B [714] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996ApJ...458..600B [715] => |datum přístupu=2018-10-23 [716] => |jazyk=anglicky }} [717] => Určením horní hranice hmotnosti těch hnědých trpaslíků ve hvězdokupě, kteří ještě obsahují lithium, je možné získat představu o stáří samotné hvězdokupy. Použitím tohoto postupu na Plejády bylo jejich stáří odhadnuto na 115 milionů let{{Citace elektronického periodika [718] => |příjmení=Ushomirsky |jméno=Greg [719] => |příjmení2=Matzner |jméno2=Christopher D. [720] => |příjmení3=Brown |jméno3=Edward F. [721] => |spoluautoři=et al. [722] => |titul=Light-Element Depletion in Contracting Brown Dwarfs and Pre-Main-Sequence Stars [723] => |periodikum=Astrophysical Journal [724] => |ročník=497 [725] => |strany=253–266 [726] => |datum vydání=duben 1998 [727] => |arxiv=astro-ph/9711099 [728] => |doi=10.1086/305457 [729] => |bibcode=1998ApJ...497..253U [730] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1998ApJ...497..253U [731] => |datum přístupu=2018-10-19 [732] => |jazyk=anglicky }} [733] => a při pozdějším prověření upřesněno na 112±5 milionů let. [734] => [735] => Tak jako většina otevřených hvězdokup, nezůstanou ani Plejády navždy gravitačně svázané. Někteří členové hvězdokupy z ní budou vymrštěni po blízkém míjení hvězd, kdy se po těsném přiblížení dvou hvězd může dráha jedné z nich změnit takovým způsobem, že hvězdokupu opustí. Další členové budou z hvězdokupy vytaženi gravitačním působením [[slapová síla|slapových sil]]. [[Simulace]] naznačují, že za přibližně 250 milionů let se hvězdokupa rozptýlí{{Citace elektronické monografie [736] => |příjmení=Plotner |jméno=Tammy [737] => |titul=Messier 45 – The Pleiades Cluster [738] => |vydavatel=universetoday.com [739] => |url=https://www.universetoday.com/34994/messier-45-pleiades/ [740] => |datum vydání=2017-06-05 [741] => |datum přístupu=2019-01-10 [742] => |jazyk=anglicky }} [743] => a gravitační působení obřích [[molekulární mračno|molekulárních mračen]] a spirální ramena [[galaxie Mléčná dráha|Galaxie]] tento průběh urychlí.{{Citace elektronické monografie [744] => |titul=The Pleiades, the famous open star cluster in Taurus [745] => |url=http://annesastronomynews.com/photo-gallery-ii/galaxies-clusters/the-pleiades-m45/ [746] => |vydavatel=Anne's Astronomy News [747] => |datum přístupu=2018-10-19 [748] => |jazyk=anglicky}} [749] => {{clear|left}} [750] => [751] => == Tradice a písemnictví == [752] => {{Cizojazyčný citát|originál = [753] => Πληιάδων Ἀτλαγενέων ἐπιτελλομενάων [754] => ἄρχεσθ᾽ ἀμήτου, ἀρότοιο δὲ δυσομενάων. [755] => Αἳ δή τοι νύκτας τε καὶ ἤματα τεσσαράκοντα [756] => κεκρύφαται, αὖτις δὲ περιπλομένου ἐνιαυτοῦ [757] => φαίνονται τὰ πρῶτα χαρασσομένοιο σιδήρου. [758] => |jazyk = grc [759] => |autor = Hésiodos [760] => |překlad = [761] => Když vycházejí Plejády, dcery Atlanta, [762] => začíná sklizeň, kdežto orba při jejich západu. [763] => Tyto jsou skryty po čtyřicet dní [764] => a stejně tak nocí. Potom, jak postupuje rok, [765] => se znovu objeví při ostření kosy. [766] => |zdroj = Práce a dni, verše 383-386}} [767] => [768] => Snadná viditelnost Plejád na noční obloze se projevila tím, že hrají důležitou roli v mnoha kulturách, ať už minulých nebo současných. [[Heliakální východ]] Plejád byl ve starověku znamením začátku období rybolovu a zemědělských prací a jejich ranní západ znamenal konec tohoto období.{{Citace elektronické monografie [769] => |příjmení=Dušek [770] => |jméno=Jiří [771] => |titul=Na rozhraní dne a noci [772] => |url=http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=479 [773] => |datum vydání=2001-04-23 [774] => |datum přístupu=2018-10-23 [775] => |jazyk=anglicky [776] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20181025150339/http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=479 [777] => |datum archivace=2018-10-25 [778] => |nedostupné=ano [779] => }} [780] => Také heliakální východ dalších nebeských objektů hrál důležitou roli při sestavování kalendářů starých civilizací. [781] => [782] => === Evropané === [783] => [[Soubor:Nebra Scheibe white.jpg|náhled|vlevo|Bronzový [[Disk z Nebry]] (Německo) z období 1600 let př. n. l. je jedním z nejstarších vyobrazení vesmíru. Skupinka sedmi hvězd představuje Plejády.|alt=Nazelenalý bronzový kotouč s pozlacenými tvary Slunce, Měsíce a hvězd. Na okraji jsou tři zlaté oblouky. Skupinka sedmi hvězd uprostřed představuje Plejády.]] [784] => V [[řecká mytologie|řecké mytologii]], jak bylo zmíněno výše, představovaly Plejády [[Plejády (mytologie)|Sedm sester]], zatímco například pro [[Vikingové|Vikingy]] byly kuřátky bohyně [[Freya|Freyi]]. I v mnoha dalších starých evropských jazycích jsou Plejády nazývány jako „Slepice“ či „Kuřátka“.{{Citace elektronické monografie [785] => |titul=The Pleiades in mythology [786] => |url=http://www.pleiade.org/pleiades_02.html [787] => |vydavatel=Pleiade Associates [788] => |datum přístupu=2018-10-22 [789] => |jazyk=anglicky}} [790] => [791] => Během [[doba bronzová|doby bronzové]] evropské národy, jako například [[Keltové]] (a pravděpodobně také předchozí národy), spojovaly Plejády s utrpením a zármutkem nad smrtí, protože v této historické době při západu Slunce vycházely na východě právě v období začátku listopadu, což jsou dny uprostřed mezi podzimní [[rovnodennost]]í a zimním [[slunovrat]]em, které se i v novověku slaví jako [[Dušičky|Svátek zesnulých]] a [[Halloween]]. Kvůli [[precese zemské osy|precesi zemské osy]] se toto astronomické postavení přestalo shodovat s těmito dny, nicméně toto spojení přetrvává.{{Citace elektronické monografie [792] => |příjmení=Sparavigna |jméno=Amelia [793] => |titul=The Pleiades: the celestial herd of ancient timekeepers [794] => |url=https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0810/0810.1592.pdf [795] => |datum přístupu=2018-10-22 [796] => |jazyk=anglicky}} [797] => Z doby bronzové pochází bronzový [[disk z Nebry]], který je považován za nejstarší vyobrazení oblohy. Tento bronzový kotouč o průměru asi 30 cm byl nalezen v roce 1999 u města [[Nebra (Unstrut)|Nebra]] v Německu a je na něm vyobrazeno Slunce, Měsíc, hvězdy a skupinka sedmi hvězd, která pravděpodobně představuje Plejády.{{Citace elektronické monografie [798] => |titul=The Nebra Sky Disk [799] => |url=https://science.nasa.gov/nebra-sky-disk [800] => |vydavatel=NASA [801] => |datum vydání=2018-03-19 [802] => |datum přístupu=2018-10-25 [803] => |jazyk=anglicky [804] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20200714232752/https://science.nasa.gov/nebra-sky-disk [805] => |datum archivace=2020-07-14 [806] => |nedostupné=ano [807] => }} [808] => [809] => [[Giovanni Pascoli]] ve své básni ''Il gelsomino notturno'' ze sbírky Canti di Castelvecchio (1903) nazývá Plejády ''Chioccetta'' a přirovnává hvězdokupu ke kvočně na modrém dvorku, kterou doprovází „cvrlikání“ hvězd.{{Citace monografie [810] => |příjmení=Tosi |jméno=Giorgio [811] => |titul=Vita coi nipoti. Il nonno racconta e riflette [812] => |vydavatel=Ibiskos Editrice Risolo [813] => |místo=Empoli [814] => |rok=2006 [815] => |strany=166 [816] => |kapitola=Le Pleiadi [817] => |url=http://books.google.com.ec/books?id=1DKukk_bORMC&pg=PA166&dq=pascoli+pleiadi+Chioccetta+aia+azzurra&hl=it&sa=X&ei=QAvGU83MJqT-8AHV74GYBQ&ved=0CBsQ6AEwAA#v=onepage&q=pascoli%20pleiadi%20Chioccetta%20aia%20azzurra&f=false [818] => |isbn=88-546-0214-0 [819] => |jazyk=it}} [820] => [821] => [[Gabriele d'Annunzio]] zamýšlel pojmenovat sedm knih své básnické sbírky ''Laudi'' po sedmi hlavních hvězdách Plejád, ale vydal pouze pět knih s názvy Maia, Elettra, Alcyone, Merope a Asterope.{{Citace monografie [822] => |příjmení=D'Annunzio |jméno=Gabriele [823] => |titul=Prose scelte: antologia d'autore [824] => |editoři=Giunti Editore [825] => |rok=1995 [826] => |vydavatel=Pietro Gibellini [827] => |místo=Florencie [828] => |strany=34 [829] => |isbn=88-09-20633-9 [830] => |jazyk=it}} [831] => {{clear|left}} [832] => [833] => Souhvězdí inspirovalo [[Jan Neruda|Jana Nerudu]] k napsání druhé básně ''[[Písně kosmické|Písní kosmických]]''.{{Citace monografie [834] => |příjmení=Neruda [835] => |jméno=Jan [836] => |titul=Písně kosmické [837] => |vydavatel=E. Grégr a F. Dattel [838] => |místo=Praha [839] => |rok=1878 [840] => |strany=6 [841] => |kapitola=II [842] => |url=https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:edd10af0-3f90-11e7-b3c8-005056825209 [843] => |isbn= [844] => |jazyk=cs}} Sekta [[Vesmírní lidé]] po roce 1990 tvrdila, že je ve spojení s tamními mimozemšťany.{{Citace elektronického periodika [845] => | příjmení = Havlická [846] => | jméno = Kateřina [847] => | odkaz na autora = [848] => | titul = Ivo A. Benda zvěstoval lásku Vesmírných lidí, dnes krmí ptáky na Slovensku [849] => | periodikum = iDnes.cz [850] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [851] => | vydavatel = MAFRA, a.s. [852] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [853] => | datum vydání = 2017-01-01 [854] => | datum přístupu = 2023-02-26 [855] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/sekty-kulty-mesiasi-ivo-benda-astar-seran-vesmirni-lide.A161203_140049_zahranicni_kha [856] => | issn = [857] => }} [858] => [859] => === Australané a Asiaté === [860] => [[Soubor:Pleiades Deep dive.jpg|alt=Snímek ukazující stovky hvězd v Plejádách a kolem jejích nejjasnějších členů je zřetelná vrstevnatá mlhovina.|náhled|Amatérský snímek Plejád, který dobře ukazuje okolní mlhovinu]] [861] => Heliakální východ Plejád (kolem června) označoval začátek [[Maorové|maorského]] nového roku na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. Samotnou hvězdokupu Plejády Maorové nazývali ''Mataariki'' a stejné jméno má i havajský svátek nového roku.{{Citace elektronické monografie [862] => |titul=The rise of Makaliʻi marks a Hawaiian new year [863] => |url=https://www.ksbe.edu/imua/article/the-rise-of-makalii-marks-a-hawaiian-new-year/ [864] => |datum vydání=2014-11-19 [865] => |datum přístupu=2018-10-23 [866] => |jazyk=anglicky [867] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20180728185710/http://www.ksbe.edu/imua/article/the-rise-of-makalii-marks-a-hawaiian-new-year/ [868] => |datum archivace=2018-07-28 [869] => |nedostupné=ano [870] => }} [871] => [872] => Mezi různými rody a kmeny se uchovávalo mnoho příběhů, které se týkají původu Plejád. Mezi australskými domorodci bylo rozšířeno přesvědčení, že tato hvězdokupa představuje paní, kterou pronásleduje měsíční muž, nazývaný ''Kidili'' nebo ''Wadi Bira'',{{Citace monografie [873] => |příjmení=Bhathal |jméno=Ragbir [874] => |příjmení2=Bhathal |jméno2=Jenny [875] => |titul=Australian Backyard Astronomy [876] => |vydavatel=National Library Australia [877] => |rok=2006 [878] => |strany=21 [879] => |jazyk=en [880] => |isbn=0-642-27632-3}} [881] => a když Měsíc Plejády zakryje, říkají některé australské kmeny, že „Měsíc políbil Sedm sester.“ Některé kmeny těchto sedm sester nazývaly ''Makara''. [882] => [883] => V [[indická mytologie|indické mytologii]] jsou Plejády (''Krittika'') šesti matkami boha války nazvaného ''Karttikeya'', který měl šest tváří – po jedné od každé ze svých matek.{{Citace monografie [884] => |příjmení=Meyer [885] => |titul=Sexual Life In Ancient India [886] => |vydavatel=Routledge [887] => |rok=2013 [888] => |svazek=2 [889] => |strany=560–561 [890] => |jazyk=en [891] => |isbn=978-1-136-88906-6}} [892] => Napůl kočovný národ Ban Raji, který žil mezi západním [[Nepál]]em a severní [[Indie|Indií]], nazýval Plejády „''Hatai halyou daa salla''“ (sedm švagrových a jeden švagr). Když v noci Plejády vycházely nad vrcholky hor, viděl v nich tento lid své dávné příbuzné.{{Citace elektronické monografie [893] => |titul=Pleiades Part 2 [894] => |url=https://brickthology.com/2015/08/31/pleiades-part-2-2/ [895] => |datum vydání=2015-08-31 [896] => |datum přístupu=2018-10-24 [897] => |jazyk=anglicky}} [898] => V čínské astronomii byly Plejády jedním z 28 souhvězdí ({{Cizojazyčně|zh|宿}}, Xiu) v oblasti oblohy nazývané {{Cizojazyčně|zh|西方白虎}} (Bílý tygr na západě) a samotné Plejády znamenaly vlasy ({{Cizojazyčně|zh|昴}}, Mao).{{Citace elektronické monografie [899] => |titul=The Chinese Sky [900] => |url=http://idp.bl.uk/education/astronomy/sky.html [901] => |vydavatel=International Dunhuang Project [902] => |datum přístupu=2018-10-24 [903] => |jazyk=anglicky [904] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20151104154237/http://idp.bl.uk/education/astronomy/sky.html [905] => |datum archivace=2015-11-04 [906] => |nedostupné=ano [907] => }} [908] => [909] => V Japonsku jsou Plejády nazývány ''Subaru'' ({{Cizojazyčně|ja|昴}}, stejný znak jako v čínštině) a tento název si zvolila i [[automobilka]] [[Subaru]], jejíž logo představuje pět hvězdiček rozmístěných kolem jedné hlavní hvězdy.{{Citace elektronické monografie [910] => |příjmení=Roser |jméno=Christoph [911] => |titul=The Grand Tour of Japanese Automotive – Subaru [912] => |url=https://www.allaboutlean.com/the-grand-tour-of-japanese-automotive-subaru/ [913] => |datum vydání=2018-04-17 [914] => |datum přístupu=2018-10-24 [915] => |jazyk=anglicky}} [916] => Díky této automobilce je název ''Subaru'' znám i na západě, ale mnoho lidí nezná původní význam tohoto slova. Japonský název pro Plejády převzal i havajský [[Subaru Telescope|teleskop Subaru]] na [[Mauna Kea Observatories|Observatoři Mauna Kea]].{{Citace elektronické monografie [917] => |titul=Basic Design – Subaru Telescope [918] => |url=https://subarutelescope.org/Introduction/outline.html [919] => |vydavatel=National Astronomical Observatory of Japan [920] => |datum přístupu=2018-10-24 [921] => |jazyk=anglicky}} [922] => [923] => === Američtí domorodci === [924] => Podle domorodců kmene Seri v severozápadním [[Mexiko|Mexiku]] tyto hvězdy představovaly sedm rodících žen. Hvězdokupu nazývali ''Cmaamc'', což je starý tvar množného čísla od ''Cmaam'', „žena“.{{Citace monografie [925] => |příjmení=Moser |jméno=Mary Beck [926] => |příjmení2=Marlett |jméno2=Stephen A. [927] => |titul=Comcáac quih yaza quih hant ihíip hac: Diccionario seri-español-inglés [928] => |url=http://lengamer.org/admin/language_folders/seri/user_uploaded_files/links/File/DiccionarioSeri2005.pdf [929] => |rok=2005 [930] => |editoři=Universidad de Sonora, Plaza y Valdés Editores [931] => |místo=Hermosillo, Sonora a Mexico City [932] => |vydavatel=Universidad de Sonora [933] => |jazyk=španělsky, anglicky}}{{Citace elektronické monografie [934] => |titul=Pleiades Part 3 [935] => |url=https://brickthology.com/2015/09/07/pleiades-part-3/ [936] => |datum vydání=2015-09-07 [937] => |datum přístupu=2018-10-24 [938] => |jazyk=anglicky}} [939] => [940] => Severoamerické [[indiáni|indiánské]] kmeny [[Siouxové|Lakotů]] a [[Kajovové|Kajovů]] uchovávaly legendu, která spojovala původ Plejád se skalním útvarem [[Devils Tower]]. Podle jejich přesvědčení to bylo sedm mladých dívek, které si vyšly za zábavou a cestou je potkala skupinka velkých medvědů, kteří je začali pronásledovat. Během útěku se dívky uchýlily na vrcholek skály a prosily ducha skály, aby je zachránil. Ten jejich prosbu vyslyšel a skála začala růst do výšky, od země až k obloze, takže je medvědi nemohli dostihnout. Jakmile dosáhly oblohy, proměnily se na hvězdy, které tvoří Plejády. Medvědi se pokusili za nimi vyšplhat a přitom ve skále vytvořili hluboké rýhy, které jsou vidět na bocích skály [[Devils Tower]]. [941] => [942] => [[Mayská civilizace]] v [[Guatemala|Guatemale]], například v oblastech Monte Alto, Ujuxte a [[Takalik Abaj]], stavěla své první [[observatoř]]e tak, že mířily směrem k Plejádám a hvězdě [[Aldhibain|Aldhibain (η Draconis)]]. Mayové nazývali Plejády „Sedm sester“ a věřili, že tato oblast oblohy je místem jejich pravého původu.{{Citace elektronické monografie [943] => |titul=Maya Astronomy [944] => |url=http://authenticmaya.com/maya_astronomy.htm [945] => |datum archivace=2016-10-14 [946] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20161014072753/http://authenticmaya.com/maya_astronomy.htm [947] => |datum přístupu=2018-10-23 [948] => |jazyk=en}} [949] => [950] => Také staří [[Aztécká říše|Aztékové]] v [[Mexiko|Mexiku]] a [[střední Amerika|střední Americe]] měli svůj kalendář spojený s Plejádami, které nazývali ''Tianquiztli''. Aztécký rok začínal ve chvíli, kdy kněží dokázali rozeznat tyto hvězdy na východě těsně před západem Slunce při jasné záři [[červánky|červánků]].{{Citace elektronického periodika [951] => |příjmení=Hale |jméno=Freidl [952] => |titul=The view of the southers sky: June [953] => |periodikum=The Timaru Herald [954] => |url=http://www.pressreader.com/new-zealand/the-timaru-herald/20160528/281951722063612 [955] => |datum vydání=2016-05-28 [956] => |datum přístupu=2018-10-23 [957] => |jazyk=anglicky}} [958] => [959] => Národy v [[Andy|Andách]] spojovaly Plejády s hojností, protože se na jižní polokouli objevovaly na začátku sklizně. [[Kečuánština|Kečuánsky]] se nazývají ''collca'', což znamená „zásobník“ nebo „sklad.“{{Citace monografie [960] => |příjmení=Penprase |jméno=Bryan E. [961] => |titul=The Power of Stars: How Celestial Observations Have Shaped Civilization [962] => |rok=2010 [963] => |vydavatel=Springer Science & Business Media [964] => |místo=New York [965] => |strany=125 [966] => |isbn=978-1-4419-6803-6 [967] => |jazyk=en}} [968] => [969] => === Astrologický význam === [970] => Plejádám byl přisuzován podstatný význam i na poli [[astrologie]] v jejích mnoha podobách prováděných po celém světě. V západní astrologii představovaly ochranu proti neštěstí{{Citace monografie [971] => |příjmení=Morse |jméno=Eric [972] => |titul=The Living Stars [973] => |místo=Londýn [974] => |vydavatel=Amethyst Books [975] => |rok=1988 [976] => |jazyk=en}} [977] => a byly považovány za jednu astrologickou jednotku mezi stálými hvězdami středověku. Předměty, se kterými byly spojovány, jsou [[křemen]] a [[fenykl obecný|fenykl]]. V esoterické astrologii kolem Plejád obíhalo sedm slunečních soustav.{{Citace monografie [978] => |příjmení=Bailey |jméno=Alice [979] => |titul=Esoteric Astrology [980] => |místo=New York [981] => |vydavatel=Lucis Publishing Company [982] => |rok=1934 [983] => |jazyk=en}} [984] => V [[védská astrologie|indické astrologii]] byly známy jako asterismus (''Nakshatra'') s názvem {{Cizojazyčně|sa|''Kṛttikā''}} (v [[sanskrt]]u „nože“).{{Citace monografie [985] => |příjmení=Harness |jméno=Dennis M. [986] => |titul=The Nakshatras: The Lunar Mansions of Vedic Astrology [987] => |url=https://archive.org/details/nakshatraslunarm0000harn |vydavatel=Lotus Press [988] => |místo=Twin Lakes WI [989] => |rok=1999 [990] => |ISBN=978-0-914955-83-2 [991] => |jazyk=en}} [992] => Byly také nazývány jako „ohnivé hvězdy“ a jejich božstvem byl [[védské náboženství|védský bůh]] svatého ohně nazývaný ''[[Agni]]''. Byly považovány za nejvýraznější asterismus a byly spojovány s hněvem a svéhlavostí. [993] => [994] => == Poznámky == [995] => [996] => [997] => == Reference == [998] => {{Překlad|it|Pleiadi (astronomia)|98762054}} [999] => [1000] => [1001] => == Literatura == [1002] => === Knihy === [1003] => * {{Citace monografie |příjmení=O'Meara |jméno=Stephen James |titul=Deep Sky Companions: The Messier Objects |vydavatel=Cambridge University Press |místo=New York |datum vydání=1998 |isbn=0-521-55332-6 |jazyk=en |url-access=registration |url=https://archive.org/details/messierobjectsfi00omea }} [1004] => * {{Citace monografie |příjmení=Lada |jméno=C. J. |příjmení2=Kylafits |jméno2=N. D. |titul=The Origin of Stars and Planetary Systems |vydavatel=Kluwer Academic Publishers |místo=Dordrecht |datum vydání=1999 |isbn=0-7923-5909-7 |jazyk=en}} [1005] => * {{Citace monografie | příjmení= De Blasi| jméno= A. | titul=Le stelle: nascita, evoluzione e morte| vydavatel= CLUEB| místo= Bologna| rok= 2002| isbn= 88-491-1832-5| jazyk=italsky}} [1006] => [1007] => === Vědecké práce === [1008] => * {{Citace elektronického periodika [1009] => |příjmení=Adams |jméno=Joseph D. [1010] => |příjmení2=Stauffer |jméno2=John R. [1011] => |příjmení3=Monet |jméno3=David G. [1012] => |spoluautoři=et al. [1013] => |titul=The Mass and Structure of the Pleiades Star Cluster from 2MASS [1014] => |periodikum=Astronomical Journal [1015] => |ročník=121 [1016] => |strany=2053–2064 [1017] => |datum vydání=duben 2001 [1018] => |arxiv=astro-ph/0101139 [1019] => |doi=10.1086/319965 [1020] => |bibcode=2001AJ....121.2053A [1021] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2001AJ....121.2053A [1022] => |datum přístupu=2018-09-04 [1023] => |jazyk=anglicky }} [1024] => * {{Citace elektronického periodika [1025] => |příjmení=Gibson |jméno=Steven J. [1026] => |příjmení2=Nordsieck |jméno2=Kenneth H. [1027] => |titul=The Pleiades Reflection Nebula. II. Simple Model Constraints on Dust Properties and Scattering Geometry [1028] => |periodikum=Astrophysical Journal [1029] => |ročník=589 [1030] => |strany=362–377 [1031] => |datum vydání=květen 2003 [1032] => |doi=10.1086/374590 [1033] => |bibcode=2003ApJ...589..362G [1034] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2003ApJ...589..362G [1035] => |datum přístupu=2018-09-04 [1036] => |jazyk=anglicky }} [1037] => * {{Citace elektronického periodika [1038] => |příjmení=Greenstein |jméno=J. L. [1039] => |titul=Photometry of a Pleiades candidate and composite white dwarfs [1040] => |periodikum=Astronomical Journal [1041] => |ročník=79 [1042] => |strany=964–966 [1043] => |datum vydání=září 1974 [1044] => |doi=10.1086/111638 [1045] => |bibcode=1974AJ.....79..964G [1046] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1974AJ.....79..964G [1047] => |datum přístupu=2018-09-04 [1048] => |jazyk=anglicky }} [1049] => * {{Citace elektronického periodika [1050] => |příjmení=Moraux |jméno=E. [1051] => |příjmení2=Bouvier |jméno2=J. [1052] => |příjmení3=Stauffer |jméno3=J. R. [1053] => |příjmení4=Cuillandre |jméno4=J.-C. [1054] => |titul=Brown dwarfs in the Pleiades cluster: Clues to the substellar mass function [1055] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [1056] => |ročník=400 [1057] => |strany=891–902 [1058] => |datum vydání=březen 2003 [1059] => |arxiv=astro-ph/0212571 [1060] => |doi=10.1051/0004-6361:20021903 [1061] => |bibcode=2003A&A...400..891M [1062] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2003A&A...400..891M [1063] => |datum přístupu=2018-09-04 [1064] => |jazyk=anglicky }} [1065] => * {{Citace elektronického periodika [1066] => |příjmení=Percival |jméno=S. M. [1067] => |příjmení2=Salaris |jméno2=M. [1068] => |příjmení3=Groenewegen |jméno3=M. A. T. [1069] => |titul=The distance to the Pleiades. Main sequence fitting in the near infrared [1070] => |periodikum=Astronomy and Astrophysics [1071] => |ročník=429 [1072] => |strany=887–894 [1073] => |datum vydání=leden 2005 [1074] => |arxiv=astro-ph/0409362 [1075] => |doi=10.1051/0004-6361:20041694 [1076] => |bibcode=2005A&A...429..887P [1077] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2005A&A...429..887P [1078] => |datum přístupu=2018-09-04 [1079] => |jazyk=anglicky }} [1080] => * {{Citace elektronického periodika [1081] => |příjmení=Soderblom |jméno=David R. [1082] => |příjmení2=Nelan |jméno2=Ed [1083] => |příjmení3=Benedict |jméno3=G. Fritz [1084] => |spoluautoři=et al. [1085] => |titul=Confirmation of Errors in Hipparcos Parallaxes from Hubble Space Telescope Fine Guidance Sensor Astrometry of the Pleiades [1086] => |periodikum=Astronomical Journal [1087] => |ročník=129 [1088] => |strany=1616–1624 [1089] => |datum vydání=březen 2005 [1090] => |arxiv=astro-ph/0412093 [1091] => |doi=10.1086/427860 [1092] => |bibcode=2005AJ....129.1616S [1093] => |url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2005AJ....129.1616S [1094] => |datum přístupu=2018-09-04 [1095] => |jazyk=anglicky }} [1096] => [1097] => === Mapy hvězdné oblohy === [1098] => * {{Citace elektronické monografie|url=http://www.geocities.jp/toshimi_taki/atlas_85/atlas_85.htm|titul=Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas|autor=Toshimi Taki|rok=2005|datum přístupu=2018-09-03|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20181105182256/http://www.geocities.jp/toshimi_taki/atlas_85/atlas_85.htm|datum archivace=2018-11-05|nedostupné=ano}} - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF. [1099] => * {{Citace monografie | příjmení=Tirion |příjmení2=Rappaport |příjmení3=Lovi | titul=Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°| url=https://archive.org/details/uranometria200000001tiri | vydavatel=Willmann-Bell, inc.| místo=Richmond, Virginia, USA | rok=1987 | isbn=0-943396-14-X}} [1100] => * {{Citace monografie | příjmení= Tirion |příjmení2=Sinnott| titul=Sky Atlas 2000.0 | vydání=2 | vydavatel= Cambridge University Press | místo= Cambridge, USA| rok= 1998| isbn=0-933346-90-5}} [1101] => * {{Citace monografie| příjmení= Tirion| titul= The Cambridge Star Atlas 2000.0| vydání= 3| vydavatel= Cambridge University Press| místo= Cambridge, USA| rok= 2001| isbn= 0-521-80084-6| url-access= registration| url= https://archive.org/details/cambridgestaratl00wilt}} [1102] => [1103] => == Externí odkazy == [1104] => * {{Commonscat}} [1105] => * {{Citace elektronické monografie [1106] => |titul=SIMBAD Astronomical Database: Results for M 45 [1107] => |url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=M+45 [1108] => |datum přístupu=2018-10-03 [1109] => |jazyk=anglicky}} [1110] => * {{Citace elektronické monografie [1111] => |příjmení=Frommert [1112] => |jméno=Hartmut [1113] => |titul=SEDS Messier Objects Database: Messier 45 [1114] => |vydavatel=SEDS.org [1115] => |url=http://www.messier.seds.org/m/m045.html [1116] => |datum přístupu=2018-10-03 [1117] => |jazyk=anglicky [1118] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20171002025452/http://www.messier.seds.org/m/m045.html [1119] => |datum archivace=2017-10-02 [1120] => |nedostupné=ano [1121] => }} [1122] => * {{Citace elektronické monografie [1123] => |příjmení=Powell |jméno=Richard [1124] => |titul=Atlas of the Universe: Open Clusters [1125] => |url=http://www.atlasoftheuniverse.com/openclus.html [1126] => |datum přístupu=2018-10-03 [1127] => |jazyk=anglicky}} [1128] => * {{Citace elektronické monografie [1129] => |titul=Messierův katalog - Plejády – M45 [1130] => |vydavatel=Fakulta pedagogická ZČU [1131] => |url=http://astronomia.zcu.cz/objekty/m45 [1132] => |datum vydání=2010-01-15 [1133] => |datum přístupu=2018-10-03}} [1134] => * {{Citace elektronické monografie [1135] => |příjmení=Kodriš |jméno=Michal [1136] => |titul=Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [1137] => |url=http://hvezdnouoblohou.wz.cz/byk.php#plejady [1138] => |datum přístupu=2018-10-03}} [1139] => * {{Citace elektronické monografie [1140] => |autor=NASA - APOD [1141] => |titul=Astronomický snímek dne - Sedm zaprášených sester [1142] => |vydavatel=astro.cz [1143] => |url=https://www.astro.cz/apod/ap180528.html [1144] => |datum vydání=2018-05-28 [1145] => |datum přístupu=2018-10-03}} [1146] => [1147] => {{Souřadnice - vesmír [1148] => |id=M45 [1149] => |rah=3 [1150] => |ram=47 [1151] => |ras=0 [1152] => |rass=0 [1153] => |ded=24 [1154] => |dem=57 [1155] => |des=47 [1156] => |dess=0 [1157] => }} [1158] => {{Dobrý článek}} [1159] => {{Messier}} [1160] => {{Autoritní data}} [1161] => {{Portály|Astronomie}} [1162] => [1163] => [[Kategorie:Plejády| ]] [1164] => [[Kategorie:Hvězdokupy v souhvězdí Býka]] [1165] => [[Kategorie:Otevřené hvězdokupy|Messier 045]] [1166] => [[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M045]] [1167] => [[Kategorie:Objekty v Collinderově katalogu|042]] [1168] => [[Kategorie:Objekty v Melottově katalogu|022]] [1169] => [[Kategorie:Rameno Orionu]] [] => )
good wiki

Plejády

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'reflexní mlhovina','pouhým okem','Electra (hvězda)','světelný rok','hlavní posloupnost','Alcyone','Merope','Taygeta','Messierův katalog','vlastní pohyb','galaxie Mléčná dráha','světelné znečištění'

Alcyone

Meropé

Taygeta