Array ( [0] => 15486643 [id] => 15486643 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plevel [uri] => Plevel [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|botanický rod [[plevel (rod)]] (''Holosteum'')}} [1] => [2] => [[Soubor:ArtemisiaVulgaris.jpg|náhled|[[Pelyněk černobýl]] (''Artemisia vulgaris'') je rozšířenou plevelnou rostlinou]] [3] => [4] => '''Plevel''' – za plevel je člověkem označována [[Rostliny|rostlina]], která roste na stanovišti proti jeho vůli. Stejný [[druh]] rostliny na jiném stanovišti může člověk oceňovat jako krmivo, léčivou bylinu ([[kopřiva dvoudomá]] jako léčivka a potrava drůbeže), vzácnou rostlinu atp. [5] => [6] => Pro nežádoucí rostliny se v oboru [[lesnictví]] užívá pojem '''buřeň'''. Je definována jako „Hospodářsky nežádoucí složka přízemní vegetace (s výjimkou stromové) rostoucí v porostech, na holinách a nelesních půdách určených k zalesnění. Druhové složení a vitalita buřeně jsou proměnlivé v závislosti na lesním typu a na stavu porostního prostředí. Její rozvoj je umožněn větším přístupem světla, atmosférických srážek a živin. Buřeň omezuje možnost vzniku a odrůstání přirozené obnovy a nepříznivě ovlivňuje vývoj mladých kultur jejich útlakem i konkurencí ve výživě.“Buřeň. In: ''MeziStromy.cz'' [online]. ©2024 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.mezistromy.cz/slovnik/buren2 [7] => [8] => V [[Česko|Česku]] je v současné době uváděno 198 možných [[druh]]ů plevelů, z nich je však 35 druhů považováno za [[ohrožené druhy|druhy ohrožené]]. [9] => [10] => Věda zabývající se plevely se nazývá '''[[herbologie]]'''.{{Citace elektronického periodika |titul=Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.|url=http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_ekologie_rostlin_a_herbologie&site=vyzkum |datum přístupu=2013-05-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150914032422/http://www.vurv.cz/index.php?p=oddeleni_ekologie_rostlin_a_herbologie&site=vyzkum |datum archivace=2015-09-14 |nedostupné=ano }}[http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/propt/C6_Herbologie.pdf Herbologie.]{{Nedostupný zdroj}}KOHOUT, Václav a kol. ''Herbologie: Plevele a jejich regulace.'' 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. 115 s. ISBN 80-213-0308-5. Obsah dostupný z: https://eshop.czu.cz/herbologie-plevele-a-jejich-regulace.html [11] => [12] => [[Soubor:Křivá Ves, láhve.jpg|náhled|Různé druhy plevele a zaplevelujících dřevin v lidmi změněném prostředí]] [13] => [14] => == Význam plevelů == [15] => Škodlivost nebo užitečnost plevelů je třeba hodnotit vzhledem k funkčnímu zaměření stanoviště, na němž se vyskytují. Kromě škodlivých vlivů na kulturní plodiny se menší výskyt plevelů může projevovat i příznivě (synergicky), například podporovat zdravotní stav i kvalitu produkce.{{Citace monografie|příjmení=Hron|jméno=František|příjmení2=Kohout|jméno2=Václav|titul=Plevele polí a zahrad|vydání=|vydavatel= Výstavnictví zemědělství a výživy|místo= České Budějovice|rok=1988|počet stran= 343|strany=|isbn=}} Stanovit hranici mezi pozitivním a negativním vlivem plevelné vegetace je obtížné. [16] => [17] => === Negativní vliv === [18] => Škodlivý vliv plevelů se na stanovišti projevuje jednak přímo, jednak nepřímo. Plevele mohou díky vyšší konkurenční schopnosti ochuzovat [[polní plodina|polní plodiny]] o [[voda|vodu]], [[živina|živiny]], kyslík a prostor. Snižují teplotu půdy, zastiňují a potlačují polní plodiny, podporují šíření chorob a [[škůdce|škůdců]]. Ztráty v [[biomasa|biomase]] příslušné polní plodiny způsobené plevelem mohou dosáhnout 20 až 60 %. [19] => [20] => Některé plevele jsou jedovaté a případná příměs ve sklizeném produktu může snížit kvalitu produktu nebo může být produkt nepoužitelný k potravinářským či krmivářským účelům (např. semena [[Vesnovka obecná|vesnovky]] nebo [[Penízek rolní|penízku rolního]] způsobují nepříjemnou chuť mouky), jedovaté rostliny v píci mohou vyvolat otravy hospodářských zvířat či zhoršit kvalitu mléka a mléčných výrobků.. Jiné plevele jsou [[alergen]]ní. [21] => [22] => Na zaplevelených půdách se také obtížněji vykonávají některé agrotechnické zásahy (setí, kultivace), čímž se snižuje produktivita práce. [23] => [24] => === Kladný vliv === [25] => V systémech ekologického [[zemědělství]] je plevel nazýván [[Doprovodná rostlina|doprovodnou rostlinou]] a je možné jej výhodně využít. Například při pěstování širokořádkových plodin zakrývá plochu půdy, která je vystavena slunečnímu svitu a zvyšuje se výpar vody, půda je přímo vystavena dalším povětrnostním vlivům a orniční vrstva snáze podléhá větrné i vodní erozi. [26] => [27] => Rostliny plevelů mohou poskytovat útočiště přirozeným [[predátor]]ům škůdců. Mnohé poskytují v době květu pastvu včelám ([[Podběl lékařský|podběl]], [[Hořčice polní|hořčice]], [[Pampeliška lékařská|smetanka]], [[Zemědým lékařský|zemědým]] aj.), dají se využít jako [[Pícnina|píce]] pro zvířata nebo při zaorání poskytují humusotvorný materiál. Semena plevelů jsou významnou složkou potravy ptáků ([[vrabec polní]], [[chocholouš obecný]], [[strnad obecný]] aj.). [28] => [29] => == Dělení plevelů == [30] => === Podle typu životního cyklu === [31] => [32] => ==== Plevele rozmnožující se zcela nebo převážně [[pohlavní rozmnožování|generativně]]: ==== [33] => * plevele [[jednoletá rostlina|jednoleté]] [34] => ** časné jarní (např. [[Hořčice polní|hořčice rolní]], [[oves hluchý]], [[pohanka svlačcovitá]]); [35] => ** pozdně jarní (např. [[bažanka roční]], [[bér zelený]], [[laskavec ohnutý]], [[lebeda rozkladitá]], [[lilek černý]], [[merlík bílý]], [[mléč drsný]], [[pěťour maloúborný]], [[rdesno blešník]]); [36] => ** [[dvouletá rostlina|jednoleté přezimující]] (např. [[heřmánek terčovitý]], [[chundelka metlice]], [[kapustka obecná]], [[kokoška pastuší tobolka]], [[ptačinec prostřední]], [[svízel přítula]], [[turan kanadský]], [[tetlucha kozí pysk]]); [37] => * [[Parazitismus|parazitické]] druhy plevele (např. [[Kokotice ladní|kokotice evropská]], [[Záraza|záraza menší]]); [38] => * [[poloparazit]]ické (např. [[černýš rolní]], [[kokrhel luštinec]]). [39] => [40] => ==== Plevele vytrvalé, rozmnožující se intenzivně [[nepohlavní rozmnožování|vegetativně]] (viz níže): ==== [41] => * mělčeji kořenící [42] => ** s plazivými kořenujícími lodyhami [43] => ** s křehkými nebo tuhými oddenky [44] => ** vytvářející hlízy, cibule aj. [45] => * hlouběji kořenící [46] => ** vytvářející článkované oddenky [47] => ** vytvářející kořenové výběžky [48] => [49] => === Systematické dělení === [50] => * plevele [[jednoděložné]] [51] => * plevele [[dvouděložné]] [52] => [53] => == Rozmnožování == [54] => Plevele mají své specifické způsoby, jak se bránit proti vyhubení. Dokáží bezpečně zajistit vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci. [55] => [56] => === Pohlavní === [57] => Plevele často dosahují ohromné [[plodnost]]i, která je většinou s kulturními rostlinami nesouměřitelná. Jestliže v nejplodnějším [[Obilniny|obilném]] trsu bývá rekordně 2000 semen, tak nejplodnější plevele (např. [[úhorník mnohodílný]], [[laskavec ohnutý]], [[merlík bílý]]) mívají semen přibližně stokrát více. [58] => [59] => Výše uvedená množství semen jsou pouze informativní, z převážné většiny nevyrostou nové rostliny schopné rozmnožování. Mnohé z nich [[klíčení semene|nevyklíčí]] (sežerou je [[hlodavci]], [[ptáci]], napadnou je [[plíseň|plísně]] nebo [[roztoč]]i) nebo vyklíčí v nevhodném čase a prostředí (ještě před vykvetením jsou zničeny zemědělskými pracemi). [60] => [61] => === Nepohlavní === [62] => Za [[nepohlavní rozmnožování]] považujeme rozmnožování vegetativní. Existuje několik způsobů vegetativního rozmnožování: [63] => * množení nadzemními [[výhonek|výhonky]] rozrůstajícími se z mateční rostliny po povrchu půdy, které při styku s půdou zakoření a vytvoří novou rostlinu ([[mochna husí]], [[pryskyřník plazivý]], [[ptačinec prostřední]] (ptačinec žabinec), [[Popenec obecný|popenec břečťanovitý]] aj.); [64] => * množení podzemními [[oddenek|oddenky]] z nichž vyrůstají nové rostliny ([[pýr plazivý]] (za rok vytvoří oddenek 1 m dlouhý), [[podběl lékařský]], [[přeslička rolní]], [[bršlice kozí noha]], [[kopřiva dvoudomá]] aj.); [65] => * množení [[pupen]]y vyrůstající z [[kořen]]ů ([[rod (biologie)|rod]] [[pampeliška]], [[mléč rolní]], [[kostival lékařský]] aj); [66] => * množení výhonky z oddenků i z pupenů na kořenech ([[svlačec rolní]], [[pcháč oset]], [[rukev obecná]] aj.); [67] => * množení [[hlíza|hlízkami]] vzniklými zduřením kořene ([[hrachor hlíznatý]], [[orsej jarní]] aj.) nebo zduřením oddenku ([[máta rolní]], [[čistec bahenní]] aj.). [68] => [69] => === Kombinované === [70] => Převážná většina rostlin rozmnožujících se vegetativně vytváří také semena, která napomáhají k rozšiřování do větších vzdáleností, například svlačec rolní vyprodukuje až 500 semen, která jsou schopna vyklíčit i za 20 let. Způsob rozšiřování mnoha rostlin závisí na přírodních podmínkách: například pýr plazivý v suchém roce na těžké půdě hodně kvete a téměř nevytváří oddenky, ve vlhkém roce a v kypré půdě téměř nekvete, ale o to více mu narůstají oddenky.{{Citace elektronického periodika |titul=www2.zf.jcu.cz |url=http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/plevele_regulace.pdf |datum přístupu=2010-11-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120124202906/http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/plevele_regulace.pdf |datum archivace=2012-01-24 }}[http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/herbologie/P3_biologie.pdf web2.mendelu.cz]{{Nedostupný zdroj}}{{Citace monografie|příjmení = Deyl|jméno = Miloš|titul = Plevele polí a zahrad| vydavatel = Československá Akademie věd|místo = Praha|rok = 1956}} [71] => [72] => == Klíčení == [73] => Dozrálá semena po vysemenění většinou neklíčí hned, ale jsou ve stavu tzv. [[dormance]]. Za dormanci označujeme stav, kdy je semeno v klidu, přestože jsou vhodné podmínky ke [[klíčení semene|klíčení]]. Týká se to i semen, která se nacházejí ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Tato vlastnost je pravděpodobně způsobena nestejnou propustností pro vodu a vzduch oplodím nebo osemením. Na dokreslení rozmanitosti: [[podběl lékařský]] začíná klíčit již za tři hodiny po vysetí a za šest hodin vyklíčí téměř 100 % semen, [[bělohořčice setá]] vyklíčí téměř ze 100 % za dva dny a [[hořčice rolní]] až za dva roky. Právě nestejná doba dormance způsobuje, že mnohé plevele jako by měly „vypracovanou schopnost“ semen nevyklíčit všechna současně v jednom období, v jednom roce, ale klíčit nepravidelně, postupně po řadu dnů, let i desetiletí. [74] => [75] => === Vrozená dormance === [76] => Vrozenou krátkodobou dormanci, dobu klidu, má většina semen, která nemají vyklíčit ihned po dozrání, ale například až na jaře druhého roku. Tehdy období klidu skončí a semeno za příznivých podmínek (vláha, teplo, světlo) vyklíčí. Mnohé druhy po ukončení této doby však nevyklíčí, nastupuje u nich tzv. vyvolaná dormance. [77] => [78] => === Vyvolaná dormance === [79] => Vzniká jako reakce na nepříznivé podmínky po ukončení vrozené dormance. Takto mohou zůstávat semena v klidu buď krátkodobě do období zlepšení podmínek, nebo dlouhodobě po několik sezon.{{Citace elektronického periodika |titul=tilia.zf.mendelu.cz |url=http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/dzi/www/plevele/d_semen.htm |datum přístupu=2010-11-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120107012219/http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/dzi/www/plevele/d_semen.htm |datum archivace=2012-01-07 |nedostupné=ano }} [80] => [81] => == Ničení plevelů == [82] => Proti zaplevelení lze bojovat zejména mechanickými, biologickými nebo chemickými prostředky. K mechanickým postupům patří vytrhávání a vypichování plevelů, okopávání, vláčení, smykování, rytí a další zpracování [[Půda|půdy]]. Zařadit lze rovněž [[mulčování]]. Biologická ochrana proti plevelům představuje ničení některých druhů pomocí jejich přirozených nepřátel, například [[Bakterie|bakterií]], [[Roztoči|roztočů]] nebo [[Houby|hub]]. Chemické přípravky na likvidaci plevelů se nazývají [[herbicid]]y. [83] => [84] => == Chráněné „plevele“ == [85] => * [[bračka rolní]] ([[Sherardia arvensis]]) [86] => * [[černýš rolní]] ([[Melampyrum arvense]]) [87] => * [[drchnička modrá]] ([[Anagallis foemina]]) [88] => * [[hledíček menší]] ([[Microrrhinum minus]]) [89] => * [[chrpa polní]] ([[Cyanus segetum]]) [90] => * [[kolenec rolní]] ([[Spergula arvensis]]) [91] => * [[koukol polní]] ([[Agrostemma githago]]) [92] => * [[mák pochybný]] ([[Papaver dubium]]) [93] => * [[osívka jarní]] ([[Erophila verna]]) [94] => * [[ostrožka stračka]] ([[Consolida regalis]]) [95] => * [[penízek prorostlý]] ([[Thlaspi perfoliatum]]) [96] => * [[pcháč různolistý]] ([[Cirsium heterophyllum]]) [97] => * [[písečnice douškolistá]] ([[Arenaria serpyllifolia]]) [98] => * [[pryšec drobný]] ([[Tithymalus exiguus]])MIKULKA, Jan a SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené plevele. In: ''Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.'' 2009 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné v archivu z: https://web.archive.org/web/20150918184537/http://www.vurv.cz/weeds/cz/ [99] => [100] => == Galerie == [101] => [102] => Soubor:Aegopodium podagraria Standort Wegrand.jpg|Bršlice kozí noha (''Aegopodium podagraria'') [103] => Soubor:Brennnessel 1.JPG| Kopřiva dvoudomá (''Urtica dioica'') [104] => Soubor:ChenopodiumAlbum001.JPG|Merlík bílý (''Chenopodium album'') [105] => Soubor:Poa annua.jpg|Lipnice roční (''Poa annua'') [106] => [107] => [108] => == Odkazy == [109] => [110] => === Reference === [111] => [112] => [113] => === Literatura === [114] => * ČERVINKOVÁ-JERMANOVÁ, Hana. ''Chemické hubení lesní buřeně''. Praha: SZN, 1963. [115] => * JEHLÍK, Vladimír et al. ''Cizí expanzivní plevele České republiky a Slovenské republiky''. Praha: Academia, 1998. {{ISBN|80-200-0656-7}}. [116] => * JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; HAMOUZ, Pavel a SOUKUP, Josef. ''Biologie a regulace plevelů''. České Budějovice: Kurent, 2018. {{ISBN|978-80-87111-71-0}}. [117] => * KOHOUT, Václav. ''Herbologie: plevele a jejich regulace''. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. {{ISBN|80-213-0308-5}}. [118] => * MIKULKA, Jan et al. ''Plevelné rostliny polí, luk a zahrad''. Praha: Redakce časopisu Farmář a Zemědělské listy, 1999. {{ISBN|80-902413-2-8}}. [119] => * MIKULKA, Jan a TÝR, Štefan. ''Buriny poľných plodín''. Praha: Profi Press, 2021. {{ISBN|978-80-973596-2-1}}. [120] => * PULLMAN, Ľudovít. ''Atlas burín a ich ničenie''. Bratislava: SVPL, 1966. [121] => * SOUKUP, Josef a kol. Rezistence plevelů vůči herbicidům a jak jí předcházet. In: ''Agromanual.cz'' [online]. 14. 12. 2018 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/rezistence-plevelu-vuci-herbicidum-a-jak-ji-predchazet [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Herbicid]]y [125] => * [[Invazní druh]] [126] => * [[Nepůvodní druh]] [127] => * [[Škůdce]] [128] => * [[Zaplevelující rostlina]] [129] => [130] => === Externí odkazy === [131] => * {{Commonscat|Weeds (plants)}} [132] => * {{Wikislovník|heslo=plevel}} [133] => * [https://web.archive.org/web/20050403192658/http://genbank.vurv.cz/plevele/ Mikulka, J., Chodová, D., Martinková, Z., Soukup, J., Uhlík, J.: Obrazový atlas plevelů] [134] => * [https://web.archive.org/web/20160127191919/http://www.agro.basf.cz/agroportal/cz/ext/agrotip_2016_01/index.html Jan Mikulka: Proměny a vývoj plevelných druhů na našich polích] [135] => * [http://www.agroweb.cz/Nejnebezpecnejsi-vytrvale-plevele__s44x10343.html www.agroweb.cz]{{Nedostupný zdroj}} [136] => * [http://botany.upol.cz/prezentace/kristkova/ABP3.pdf botany.upol.cz]{{Nedostupný zdroj}} [137] => [138] => {{Zahrada}} [139] => [140] => {{Autoritní data}} [141] => {{Portály|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} [142] => [143] => [[Kategorie:Plevele| ]] [144] => [[Kategorie:Rostliny]] [145] => [[Kategorie:Zahradnictví]] [146] => [[Kategorie:Zemědělství]] [] => )
good wiki

Plevel

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) je rozšířenou plevelnou rostlinou Plevel - za plevel je člověkem označována rostlina, která roste na stanovišti proti jeho vůli. Stejný druh rostliny na jiném stanovišti může člověk oceňovat jako krmivo, léčivou bylinu (kopřiva dvoudomá jako léčivka a potrava drůbeže), vzácnou rostlinu atp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'druh','nepohlavní rozmnožování','Hořčice polní','merlík bílý','klíčení semene','ptačinec prostřední','podběl lékařský','černýš rolní','kopřiva dvoudomá','laskavec ohnutý','Pampeliška lékařská','Penízek rolní'

Druh