Array ( [0] => 14755329 [id] => 14755329 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ploštice [uri] => Ploštice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ploštice je obec nacházející se v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Sousedí s obcemi Medonosy, Cholenice, Vršce a Klášter, které jsou také součástí Jičínska. Má rozlohu 9,38 km² a žije zde přibližně 330 obyvatel. Historie Ploštic sahá až do 13. století, kdy byla založena jako osada, která sloužila jako obchodní a zemědělské centrum regionu. V průběhu let prošla obec různými změnami, jako například vlastnictvím panství nebo změnami administrativního začlenění. Během druhé světové války bylo mnoho obyvatel Ploštic násilně vysídleno a obec byla poté osídlena německými osadníky. V Plošticích se nachází několik historických památek, které stojí za návštěvu. Patří sem například kostel svatého Mikuláše, který byl postaven v roce 1672, nebo zámek Ploštice, který byl přestavěn v barokním slohu v 18. století. Okolí obce nabízí také mnoho možností k turistice a rekreaci, včetně krásných přírodních scenérií a cyklostezek. Ploštice jsou také známé svou kulturní a společenskou činností. Pořádají se zde různé akce a festivály, jako například tradiční poutě, koncerty nebo sportovní turnaje. Obec se také aktivně zapojuje do ochrany přírody a životního prostředí a snaží se udržovat kvalitu života pro své obyvatele. Celkově je Ploštice malebnou obcí s bohatou historií a přírodními krásami, která stojí za návštěvu nejen pro své památky, ale také pro klidnou a přátelskou atmosféru. [oai] => Ploštice je obec nacházející se v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Sousedí s obcemi Medonosy, Cholenice, Vršce a Klášter, které jsou také součástí Jičínska. Má rozlohu 9,38 km² a žije zde přibližně 330 obyvatel. Historie Ploštic sahá až do 13. století, kdy byla založena jako osada, která sloužila jako obchodní a zemědělské centrum regionu. V průběhu let prošla obec různými změnami, jako například vlastnictvím panství nebo změnami administrativního začlenění. Během druhé světové války bylo mnoho obyvatel Ploštic násilně vysídleno a obec byla poté osídlena německými osadníky. V Plošticích se nachází několik historických památek, které stojí za návštěvu. Patří sem například kostel svatého Mikuláše, který byl postaven v roce 1672, nebo zámek Ploštice, který byl přestavěn v barokním slohu v 18. století. Okolí obce nabízí také mnoho možností k turistice a rekreaci, včetně krásných přírodních scenérií a cyklostezek. Ploštice jsou také známé svou kulturní a společenskou činností. Pořádají se zde různé akce a festivály, jako například tradiční poutě, koncerty nebo sportovní turnaje. Obec se také aktivně zapojuje do ochrany přírody a životního prostředí a snaží se udržovat kvalitu života pro své obyvatele. Celkově je Ploštice malebnou obcí s bohatou historií a přírodními krásami, která stojí za návštěvu nejen pro své památky, ale také pro klidnou a přátelskou atmosféru. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ploštice [2] => | obrázek = DCS560 00640.jpg [3] => | velikost obrázku = 258px [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [6] => | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota) [9] => | řád = [[polokřídlí]] (Hemiptera) [10] => | podřád = '''ploštice''' (Heteroptera) [11] => | podřád popsal = [[Pierre André Latreille|Latreille]], [[1810]] [12] => | druhotné dělení = [[infrařád|Infrařády]] [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[Dipsocoromorpha]] [15] => * [[Enicocephalomorpha]] [16] => * [[Gerromorpha]] [17] => * [[Leptopodomorpha]] [18] => * [[Nepomorpha]] [19] => * [[Pentatomomorpha]] [20] => * [[Cimicomorpha]] [21] => }} [22] => '''Ploštice''' (Heteroptera) je skupina malého, středně velkého i velkého [[hmyz]]u s bodavě sacím ústním ústrojím. Ploštice žijí téměř po celém světě. Je známo kolem 40 000 druhů, přičemž v České republice žije asi 900 druhů. Větší část druhů žijících v ČR má jednu generaci za rok. [23] => [24] => == Taxonomie == [25] => V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se [[stejnokřídlí|stejnokřídlými]] do řádu [[polokřídlí|Hemiptera]], ve kterém jsou podřádem nebo neklasifikovanou skupinou v rámci podřádu [[Prosorrhyncha]]. [26] => [27] => == Charakteristika == [28] => Ploštice jsou tvarově rozmanité, velikost a zbarvení jsou různé. Tělo je zpravidla zploštělé, někdy mimořádně tenké a dlouhé. Ústní ústrojí je přeměněno v bodec (rostrum) a je vždy bodavě-sací. Typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na '''polokrovky''' (hemelytry, hemielytra). Polokrovky jsou tvořeny kožovitým koriem, které směrem dozadu přechází v blanitou část polokrovek. Polokrovky jsou na rozdíl od [[krovky|krovek]] [[brouci|brouků]] orgánem funkčně schopným letu. Druhý pár křídel, spodní, hraje při letu menší úlohu než polokrovky. Je celý blanitý, většinou menší a v klidu složený na zadečku. Výjimku tvoří např. [[znakoplavky]], které mají křídla složená střechovitě. Některé druhy mají křídla zkrácená a některé druhy jsou bezkřídlé (např. [[štěnice]]). [29] => [[Soubor:Heter-hemielytron.gif|náhled|Schéma polokrovky ploštice: klavus, korium, někdy přítomný kuneus, membrána]] [30] => Nohy suchozemských druhů jsou kráčivé, nohy vodních druhů plovací; dravé ploštice mají nohy přizpůsobené k lapání kořisti. Chodidlo (tarsus) je většinou dvoučlánkové až tříčlánkové. [31] => [32] => Lze rozlišit několik druhů pohybu ploštic: [33] => * kráčivý [34] => * hrabavý (čeleď [[hrabulkovití]]) [35] => * skákavý (rody ''Halticus'', ''Chlamydatus'' a ''Phytocoris'' – [[klopuška]] – z čeledi [[klopuškovití]], např. [[klopuška skákavá]], ''Halticus apterus'') [36] => * let (nejvýkonnější letci jsou převážně [[klopuškovití]]) [37] => * veslování (čeleď [[klešťankovití]]; čeleď [[znakoplavkovití]], plavou na hřbetě) [38] => * kráčivý na vodní hladině (čeleď [[vodoměrkovití]]) [39] => * veslování na vodní hladině (čeleď [[bruslařkovití]]).JAVOREK, Vladimír. ''Kapesní atlas ploštic a křísů.'' Praha: Státní pedagogické nakl., 1978, s. 18–19. Obrazové atlasy pro všeobecné vzdělávací školy. [40] => [41] => Většina ploštic je býložravá, přizpůsobená k sání rostlinných šťáv. Některé druhy ploštic jsou dravé. Zástupci čeledi Polyctenidae (žijí v srsti [[Netopýři|netopýr]]ů), čeledi [[štěnicovití]] (Cimicidae) a někteří zástupci čeledi [[zákeřnicovití]] (Reduviidae) jsou [[ektoparazit]]é. [[Parazitismus|Parazitují]] na obratlovcích včetně člověka ([[štěnice domácí]]). [42] => [43] => Pro ploštice jsou typické zápašné (repugnatorické) žlázy, které ústí na povrch [[kutikula|kutikul]]y; mají [[Aposematismus|aposematickou]] funkci. [44] => [45] => Ploštice jsou [[hmyz]] s [[Proměna (biologie)#proměna nedokonalá|proměnou nedokonalou]]. Z vajíčka se líhne [[Nymfa (biologie)|nymfa]] prvního instaru. Po prvním svlékání je nymfou druhého instaru, po druhém svlékání je ve třetím instaru atd. Až na nečetné výjimky procházejí ploštice obvykle pěti instary. [46] => [47] => Samičky některých druhů chrání vajíčka a nymfy tím, že je zakrývají svým tělem. Také např. samec [[splešťule blátivá|splešťule blátivé]] pečuje o vajíčka. [48] => [[Soubor:10 Triatomin.tif|náhled|Krevsající ploštice z podčeledi Triatominae; kolorovaný snímek, skenovací elektronový mikroskop SEM JEOL 6380 LV, [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|PřF UK]] ]] [49] => [50] => Některé druhy ploštic mají tendenci se shlukovat, jsou gregarické. Nejznámější je patrně červeno-černá [[ruměnice pospolná]], shlukující se např. na kmenu lípy a pod ní. Někomu může být známa z knihy [[Ondřej Sekora|Ondřeje Sekory]] ''[[Ferda Mravenec]]'', příp. z odvozeného díla. [51] => [52] => == Význam == [53] => * Některé druhy ploštic mohou sloužit jako laboratorní model k výzkumu. [54] => * Zjistilo se, že zákeřnice ''Dipetalogaster maximus'' může být použita k odebírání vzorků krve v zoo, protože krev v jejich žaludku je použitelná pro krevní testy. Používá se k odběru krve těch druhů zvířat, pro které by byl odchyt a odběr příliš stresující. Zvíře se na hodinu zavře do speciálně upravené bedny, ve které jsou ve dvojitém dnu umístěny zákeřnice. Ploštice přes jemnou mřížku nasají ze zvířete krev, která se z nich odebere injekční stříkačkou. K odběru krve jsou používány sterilně chované zákeřnice ve 4. instaru.KOŘÍNEK, Milan. Dipetalogaster maxima (Uhler, 1894). In: ''BioLib'' [online]. ©1999–2022 [cit. 12. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id904650/ [55] => * Zástupci podčeledi Triatominae jsou přenašeči prvoka ''[[Trypanosoma cruzi]]'', který je významným lidským patogenem způsobujícím na území Ameriky [[Chagasova choroba|Chagasovu chorobu]]. Je známo 140 druhů této podčeledi. Společným charakteristickým znakem je, že se živí výhradně krví obratlovců. Dvěma rody s největším epidemiologickým významem jsou rody ''Triatoma'' (zákeřnice) a ''Rhodnius''. Nejvýznamnější zástupci se přizpůsobili životu v blízkosti lidských obydlí.ŠKOCHOVÁ, Veronika. ''Mikrobiomy krevsajících ploštic podčeledi Triatominae.'' České Budějovice, 2017, s. 3. Bakalářská práce. Školitel RNDr. Eva Nováková, PhD. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://theses.cz/id/bntdwj/21217378 [56] => [57] => == Někteří zástupci == [58] => Vodní prostředí: [59] => * [[splešťule blátivá]] (''Nepa cinerea'') [60] => * [[bodule obecná]] (''Ilyocoris cimicoides'') [61] => * [[znakoplavka obecná]] (''Notonecta glauca'') [62] => * [[jehlanka válcovitá]] (''Ranatra linearis'') [63] => Vodní hladina: [64] => * [[bruslařka obecná]] (''Gerris lacustris'') [65] => * [[vodoměrka štíhlá]] (''Hydrometra stagnorum Linnaeus'') [66] => Suchozemští: [67] => * [[kněžice trávozelená]] (''Palomena prasina'') [68] => * [[kněžice chlupatá]] (''Dolycoris baccarum'') [69] => * [[kněžice pásovaná]] (''Graphosoma lineatum'') [70] => * [[kněžice rudonohá]] (''Pentatoma rufipes'') [71] => * [[kněžice zeleninová]] (''Nezara viridula'') [72] => * [[ruměnice pospolná]] (''Pyrhocoris apterus'') [73] => * [[zákeřnice červená]] (''Rhinocoris iracundus'') [74] => Parazité: [75] => * [[štěnice domácí]] (''Cimex lectularius'') [76] => * [[štěnice ptačí]] (''Oeciacus hirundinis'') [77] => [78] => == Odkazy == [79] => === Reference === [80] => [81] => {{Citace monografie | příjmení = Zahradník | jméno = Jiří | ilustrátoři = František Severa | titul = Hmyz | vydání = 2 | vydavatel = [[Aventinum]] | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 326 | strany = 48 | isbn = 978-80-86858-36-4}} [82] => [83] => [84] => === Literatura === [85] => * CHALOUPKOVÁ, Věra. ''Role ploštic v životě člověka.'' České Budějovice, 2019. 51 s. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Miroslav Papáček, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. [86] => * {{Citace monografie | příjmení = Jacobs | jméno = Dennis | příjmení2 = Fox | jméno2 = Mark | příjmení3 = Gibbons | jméno3 = Lynda | spoluautoři = HERMOSILA, Carlos | titul = Principles of Veterinary Parasitology | vydavatel = Wiley Blackwell | místo = Chichester, West Sussex | rok = 2016 | počet stran = 296 | isbn = 978-0-470-67042-2 | jazyk = en}} [87] => * JAVOREK, Vladimír. ''Kapesní atlas ploštic a křísů.'' Praha: Státní pedagogické nakl., 1978. 397 s. Obrazové atlasy pro všeobecné vzdělávací školy. [88] => * LAPČÍK, Oldřich. Jedy zákeřnic. ''Vesmír.'' 2020, roč. 99, č. 12, s. 688. 7. 12. 2020. [89] => * ŠKOCHOVÁ, Veronika. ''Mikrobiomy krevsajících ploštic podčeledi Triatominae.'' České Budějovice, 2017. [45] s. Bakalářská práce. Školitel RNDr. Eva Nováková, PhD. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://theses.cz/id/bntdwj/21217378 [90] => * VALLEJO, G. A.; F. GUHL, F. and SCHAUB, G. A. Triatominae-Trypanosoma cruzi/T. rangeli: Vector-parasite interactions. ''Acta Tropica.'' May-Jun 2009, vol. 110, no. 2–3, s. 137–147. doi: 10.1016/j.actatropica.2008.10.001. Epub 2008 Oct 15. [91] => * ZAHRADNÍK, Jiří. ''Hmyz.'' 3. české uprav. vyd. Praha: Aventinum, 2015. 326 s. ISBN 978-80-7442-051-1. [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Commonscat| Heteroptera}} [95] => * {{Wikidruhy| taxon = heteroptera}} [96] => * {{Biolib|id=16819|latinský název=Heteroptera|český název=ploštice}} [97] => * [https://web.archive.org/web/20071010033157/http://www.hmyz.net/17plostice.htm Hmyz.net – Ploštice] [98] => * [http://www.tolweb.org/Heteroptera Tree of Life – Heteroptera] {{En}} [99] => [100] => {{Pahýl}} [101] => {{Taxonbar|from=Q27191}} [102] => {{Autoritní data}} [103] => [104] => {{Portály|Živočichové}} [105] => [106] => [[Kategorie:Ploštice| ]] [] => )
good wiki

Ploštice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hmyz','klopuškovití','štěnice domácí','polokřídlí','splešťule blátivá','ruměnice pospolná','Netopýři','klešťankovití','Gerromorpha','bruslařka obecná','stejnokřídlí','Parazitismus'

Hmyz

Netopýři

Netopýři jsou skupina letounů z řádu netopýři (Chiroptera), která zahrnuje přibližně 1500 druhů.

Parazitismus

Polokřídlí

Stejnokřídlí