Array ( [0] => 14755260 [id] => 14755260 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ploidie [uri] => Ploidie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ploidie''' je počet [[Homologie (biologie)|homologních]] sad [[chromozom]]ů v živé [[buňka|buňce]]. Ploidie je u různých organismů odlišná. Většina lidských [[tělní buňka|tělních buněk]] je ''diploidních'' (tzn. má 2 sady chromozomů, 23 od otce a 23 od matky). Lidské [[pohlavní buňka|pohlavní buňky]] jsou ale ''haploidní'' (jen jedna sada chromozomů, celkem 23). ''Tetraploidie'' (tzn. 4 sady chromozomů) je jedním z druhů ''[[polyploidie]]'' a je běžná u [[Rostliny|rostlin]] a občas také u [[Obojživelníci|obojživelníků]], [[plazi|plazů]] a [[hmyz]]u. [1] => [2] => == Používané termíny == [3] => * [[Monoploidní číslo]] nebo též [[základní chromozómové číslo]] (x) udává počet [[chromozom]]ů v jedné sadě. U člověka platí x = 23. [4] => * [[Euploidie]] znamená, že se v dané [[buňka|buňce]] nachází celočíselný násobek [[Monoploidní číslo|monoploidního čísla]]. Lidské tělní buňky jsou euploidní, protože obsahují zpravidla 46 chromozomů (tedy 2 × 23). Stejně tak lidská buňka s 69 chromozomy by byla považována za euploidní (triploidní – 3 × 23).[[Polyploidie]] u živočichů zpravidla není slučitelná se životem. Jsou však i výjimky. Mnoho polyploidů najdeme mezi rybami a obojživelníky, a dokonce i u hlodavců ([[Osmák|osmáci]]). U člověka jsou polyplodní např. jaterní buňky, [[megakaryocyt]]y, [[osteoklast]]y či [[syntitiotrofoblast]]. [5] => * [[Aneuploidie]] je opakem euploidie. Znamená, že v jádře chybí nebo přebývá chromozom (zpravidla 1), což může způsobit vážné poruchy ([[Downův syndrom]] atp.). Podle počtu kopií chromozomu se používají pojmy [[trisomie]] (1 chromozom navíc) nebo [[monosomie]] (o 1 chromozom méně). [6] => [7] => == Haploidie == [8] => '''Haploidie''' (n) se užívá v souvislosti s generací nebo životní fází organismu. '''Haploidní''' [[buňka]] vzniká redukčním dělením buňky diploidní. Haploidními jsou buňky pohlavní. U řady organismů (např. primitivnějších [[rostliny|rostlin]]) existuje [[životní cyklus]] střídající generaci haploidní a [[diploidní]] v podobě samostatných [[jedinec|jedinců]]. [9] => [10] => [[Rostliny]] střídají haploidii a diploidii v procesu [[rodozměna|rodozměny]]. U [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] je haploid ([[gametofyt]]) postupně redukován a je závislý na [[sporofyt]]u (nežije už samostatně a je sporofytem nesen a vyživován). U [[živočichové|živočichů]] už je haploidní fáze redukována prakticky jen na pohlavní buňky (existují zde ovšem výjimky, např. samečci některých [[blanokřídlí|blanokřídlých]] ([[včela|včel]], [[vosa|vos]], [[mravenci|mravenců]]), jsou haploidní celí). [[Haploidní životní cyklus]] se rovněž vyskytuje u některých skupin [[houby|hub]] a [[řasy|řas]]. [11] => [12] => === Monoploidie === [13] => Někdy se rozlišuje ještě monoploidie (popř. monoploidní číslo), která označuje počet chromozomů v jedné kompletní sadě. U člověka je haploidní číslo (n) rovno [[Monoploidní číslo|monoploidnímu číslu]] (x), tedy platí n = x = 23. U některých [[Rostliny|rostlin]] to však neplatí. [14] => [15] => Vhodné je upozornit na to, že např. pohlavní buňky tetraploidních organismů nejsou z hlediska počtu chromozómových sad monoploidní, ale diploidní (n = 2x). [16] => [17] => == Diploidie == [18] => '''Diploidie''' (2n) souvisí s generací nebo životní fází organismů. Souvisí se střídáním haploidní (n) a diploidní (2n) generace (fáze) v rámci rodozměny organismů. '''Diploidní buňka''' má dvojnásobný počet chromozómových sad než buňka haploidní. Diploidní je zpravidla většina tělních (tzn. vyjma pohlavních) buněk vyšších organismů. Jako diploidní se ale zároveň může označovat také [[buňka]], která obsahuje právě dvě sady [[Chromozom|chromozómů]]. U člověka tedy tělní buňky jsou diploidní a platí tedy 2n = 2x. [19] => [20] => == Polyploidie == [21] => {{Podrobně|polyploidie}} [22] => Polyploidie je stav, kdy všechny (resp. naprostá většina) tělní [[buňka|buňky]] mají více než dvě sady chromozómů. Polyploidie se podle počtu chromozomových sad označuje většinou například jako triploidie (2n = 3x), tetraploidie (2n = 4x), hexaploidie (2n = 6x), oktoploidie (2n = 8x), dekaploidie (2n = 10x) a podobně. Polyploidie je běžná u [[Rostliny|rostlin]] (může dokonce způsobovat větší výnosy), ale vzácná u [[Živočichové|živočichů]] (polyploidie je pro ně zpravidla neslučitelná se životem, někdy je však evolučně významná). [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Poznámky === [27] => [28] => [29] => === Reference === [30] => {{Překlad|en|Ploidy|164496965}} [31] => {{Autoritní data}} [32] => [33] => {{Portály|Biologie}} [34] => [35] => [[Kategorie:Cytogenetika]] [] => )
good wiki

Ploidie

Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce. Ploidie je u různých organismů odlišná.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'buňka','Rostliny','Monoploidní číslo','chromozom','Euploidie','rodozměna','Aneuploidie','gametofyt','Downův syndrom','živočichové','životní cyklus','trisomie'

Aneuploidie

Buňka

Chromozom

Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře.

Gametofyt

Rodozměna

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Trisomie

Trisomie je genetická porucha způsobená přítomností tří kopií určitého chromozomu místo obvyklých dvou kopií.

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.