Array ( [0] => 15488031 [id] => 15488031 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plužina [uri] => Plužina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Plužina je obvykle menší vodní tok nebo potok, který má klíčový význam pro místní ekosystémy a biologickou rozmanitost. Tyto přírodní toky přispívají k udržování životního prostředí tím, že poskytují vodu pro rostliny a živočichy a pomáhají regulovat místní klimatické podmínky. Plužiny často vytvářejí místa k životu pro mnohé druhy, včetně ptáků, ryb, hmyzu a dalších organismů, což pozitivně ovlivňuje biodiverzitu v jejich okolí. Kromě toho hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, přispívají k filtraci vody a pomáhají udržovat zdravé ekosystémy na pevnině. Vodní toky, jako jsou plužiny, jsou také důležité pro lidi, protože u nich často vznikají rekreační oblasti, které poskytují možnosti pro sportovní aktivity, jako je rybaření, pěší turistika či cyklistika. V mnoha oblastech jsou plužiny živým příkladem úspěšné spolupráce mezi přírodou a člověkem, kde pozitivní využití zdrojů může vést ke zlepšení kvality života v komunitách. V posledních letech se věnuje stále větší pozornost zachování a obnově plužin, což přispívá k ochraně přírody a zajištění udržitelného rozvoje. Projekty na revitalizaci přírodních toků pomáhají nejen přírodě, ale i lidem, kteří z nich mohou těžit ve svém každodenním životě. Optimistický přístup k ochraně a obnově těchto bezprostředních přírodních převrátí nahlížení na naše prostředí a ukazuje, jak důležité je pečovat o naši planetu. [oai_cs_optimisticky] => Plužina je obvykle menší vodní tok nebo potok, který má klíčový význam pro místní ekosystémy a biologickou rozmanitost. Tyto přírodní toky přispívají k udržování životního prostředí tím, že poskytují vodu pro rostliny a živočichy a pomáhají regulovat místní klimatické podmínky. Plužiny často vytvářejí místa k životu pro mnohé druhy, včetně ptáků, ryb, hmyzu a dalších organismů, což pozitivně ovlivňuje biodiverzitu v jejich okolí. Kromě toho hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, přispívají k filtraci vody a pomáhají udržovat zdravé ekosystémy na pevnině. Vodní toky, jako jsou plužiny, jsou také důležité pro lidi, protože u nich často vznikají rekreační oblasti, které poskytují možnosti pro sportovní aktivity, jako je rybaření, pěší turistika či cyklistika. V mnoha oblastech jsou plužiny živým příkladem úspěšné spolupráce mezi přírodou a člověkem, kde pozitivní využití zdrojů může vést ke zlepšení kvality života v komunitách. V posledních letech se věnuje stále větší pozornost zachování a obnově plužin, což přispívá k ochraně přírody a zajištění udržitelného rozvoje. Projekty na revitalizaci přírodních toků pomáhají nejen přírodě, ale i lidem, kteří z nich mohou těžit ve svém každodenním životě. Optimistický přístup k ochraně a obnově těchto bezprostředních přírodních převrátí nahlížení na naše prostředí a ukazuje, jak důležité je pečovat o naši planetu. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Plužine]], město v [[Černá Hora|Černé Hoře]]}} [1] => '''Plužina''' je název užívaný pro všechny [[pozemek|pozemky]] patřící k [[vesnice|vesnici]] a využívané k zemědělským aktivitám. Plužina je jedním ze základních pojmů užívaných v [[dějiny středověkého osídlení|dějinách středověkého osídlení]]. [2] => [3] => Dle tvaru se rozlišuje: [4] => * '''plužina bloková''' (úseková), něm. ''Blockflur'' – půda je rozdělena do nepravidelných bloků o zhruba stejných rozměrech [5] => * '''plužina traťová''', něm. ''Gewannflur'' – půda je rozdělena do několika celků, které jsou dále děleny na úzké parcely; tyto jednotky jsou bez přímého vztahu k usedlosti. [6] => * '''plužina záhumenicová''' (pásová) – půda je rozdělena do dlouhých pásů napříč katastrálním územím [7] => [8] => Na tvar plužin mělo vliv několik skutečností. Reliéf je ovlivňován především přírodním prostředím. Tvar plužiny ovlivňuje charakter orebního nářadí, systém obdělávání (pásová plužina je spojována [[trojpolní systém|trojpolním systémem]]) a majetkové vztahy. [9] => [10] => Rekonstrukce původních plužin probíhá na základě pramenů písemných (katastrální plány z [[19. století]], předregulační plány polí z [[18. století]], výjimečně i mapy ze [[16. století]]), dále za pomoci leteckého snímkování, specializovaného archeologického výzkumu nebo nověji metody pedologického sondování (založená na faktu, že tloušťka humusu je přímo úměrná době zemědělské kultivace). [11] => [12] => == Vývoj plužiny od pravěku == [13] => Nejstarší datovaná pravěká pole byla objevena v 1. polovině [[20. století]] v Anglii a v severských zemích. Až později došlo k podobným nálezům v jižněji položených oblastech. Nejstarší plužiny byly nevelké a ne příliš pravidelné plochy ohraničené kamením nebo nízkými valy (něm. Zellflur) roztroušené v lesích. Tyto nejstarší plužiny pocházejí snad až z [[doba bronzová|doby bronzové]] a používá se pro ně zjednodušující označení [[keltská pole]]. [14] => [15] => Na tyto nejstarší plužiny navazuje plužina bloková (někdy v literatuře i jako plužina komorová, něm. ''Kammerflur''), která se do značné míry podobá britským [[keltská pole|keltským polím]] (celtic fields). Objevila se někdy v [[doba laténská|laténu]]. Ještě později vznikají tzv. stupňovitá pole, což jsou vlastně terasy uspořádané v pásech asi 8 metrů širokých a 200 metrů dlouhých. Většinou se objevovala v místech, kde dříve byly komorové plužiny. Protože šířka těchto plužin je vzácně jednotná, uvažuje se o nějaké rozšířené míře, podle které byla šířka polí určována. [16] => [17] => Blokové plužiny a stupňovitá pole se nacházejí především na zalesněných svazích a na základě těchto nálezů by se zdálo, že nebyly obsazeny nejúrodnější půdy v údolích a nížinách. Dnes se většina zainteresovaných odborníků přiklání k názoru, že se podařilo zachytit jen okrajové části původních plužin. Nadále zůstává otázka, zda obsazení z hlediska úrodnosti druhotných poloh znamená, že byly plně obsazeny nejúrodnější oblasti. [18] => [19] => Na počátku [[vrcholný středověk|vrcholného středověku]] se pod vlivem zdokonalené technologie (objevuje se těžký [[pluh]]) přešlo na pásovou plužinu. Od [[středověk]]u do [[19. století]] prošla plužina intenzivním vývojem, protože podléhala majetkovým změnám. Je proto velmi těžké rekonstruovat podobu polností v okolí vesnic ve starších dobách. [20] => [21] => == Dějiny bádání == [22] => Největší zájem o studium vývoje plužin v minulosti byl v Německu a v Anglii. V Německu mělo bádání specifický vývoj, protože se dlouho snažili odvodit z tvaru plužiny [[etnie|etnickou]] příslušnost zde usídleného obyvatelstva (podobně tomu vlastně bylo ve Velké Británii, kdy nejstarší bloková plužina dostala název ''celtic fields'' – byla spojována výhradně s prehistorickými Kelty). V Německu se dlouho uvažovalo, že bloková plužina (tzv. [[okrouhlice (plužina)|okrouhlice]]) je spojená se slovanským obyvatelstvem a traťová plužina (předpokládající vyspělejší technologii těžkého pluhu a také tvar sídliště typický pro kolonizační aktivity) s německým. Základ těmto představám daly práce [[August Meitzen|Augusta Meitzena]] ([[1822]]-[[1910]]). Až s intenzivním archeologickým výzkumem po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se zjistilo, že na sídlištích s blokovou plužinou se nenachází žádná slovanská keramika a osady vznikly až ve [[13. století]]. V Čechách byl uznávaným odborníkem v této oblasti [[Ervín Černý]], jehož publikace "Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny" je uznávaným metodologickým základem výzkumu plužin i v současnosti. [23] => [24] => == Literatura == [25] => * [[E. Cecil Curwen|Curwen, E.C.]] [[1927]]: ''Prehistoric Agriculture in Britain'', [[Antiquity]] 1, s. 261-289. [26] => * Giffen van, A.E., [[1928]]: ''Prehistoric fields in Holland'', [[Antiquity]] 2, 85-87. [27] => * [[Miroslav Štěpánek (historik)|Štěpánek, M.]] [[1967]]: ''Plužina jako pramen dějin osídlení'', [[Československý časopis historický]] 15, s. 725-746. [28] => * {{Citace monografie [29] => | příjmení = Černý [30] => | jméno = Ervín [31] => | titul = Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin [32] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně [33] => | místo = Brno [34] => | rok = 1992 [35] => | počet stran = 143 [36] => | isbn = 80-85048-40-X [37] => | kapitola = [38] => | strany = [39] => }} [40] => [41] => == Související články == [42] => * [[Popluží]] [43] => * [[Polní trať]] [44] => [45] => == Externí odkazy == [46] => * [https://web.archive.org/web/20050207090048/http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm Plužina, zemědělství] [47] => * [https://web.archive.org/web/20060923204619/http://www.wdi.co.uk/air/a3.html Letecká fotografie keltských polí] ve [[Spojené království|Velké Británii]] [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Dějiny osídlení]] [51] => [[Kategorie:Hospodářské dějiny]] [52] => [[Kategorie:Hmotná kultura středověku]] [53] => [[Kategorie:Zemědělství]] [54] => [[Kategorie:Pozemky]] [55] => [[Kategorie:Vesnice]] [] => )
good wiki

Plužina

Plužina je název užívaný pro všechny pozemky patřící k vesnici a využívané k zemědělským aktivitám. Plužina je jedním ze základních pojmů užívaných v dějinách středověkého osídlení.

More about us

About

Tyto přírodní toky přispívají k udržování životního prostředí tím, že poskytují vodu pro rostliny a živočichy a pomáhají regulovat místní klimatické podmínky. Plužiny často vytvářejí místa k životu pro mnohé druhy, včetně ptáků, ryb, hmyzu a dalších organismů, což pozitivně ovlivňuje biodiverzitu v jejich okolí. Kromě toho hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, přispívají k filtraci vody a pomáhají udržovat zdravé ekosystémy na pevnině. Vodní toky, jako jsou plužiny, jsou také důležité pro lidi, protože u nich často vznikají rekreační oblasti, které poskytují možnosti pro sportovní aktivity, jako je rybaření, pěší turistika či cyklistika. V mnoha oblastech jsou plužiny živým příkladem úspěšné spolupráce mezi přírodou a člověkem, kde pozitivní využití zdrojů může vést ke zlepšení kvality života v komunitách. V posledních letech se věnuje stále větší pozornost zachování a obnově plužin, což přispívá k ochraně přírody a zajištění udržitelného rozvoje. Projekty na revitalizaci přírodních toků pomáhají nejen přírodě, ale i lidem, kteří z nich mohou těžit ve svém každodenním životě. Optimistický přístup k ochraně a obnově těchto bezprostředních přírodních převrátí nahlížení na naše prostředí a ukazuje, jak důležité je pečovat o naši planetu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'keltská pole','Antiquity','19. století','Ervín Černý','Kategorie:Dějiny osídlení','Polní trať','Československý časopis historický','Miroslav Štěpánek (historik)','1927','etnie','doba laténská','okrouhlice (plužina)'