Array ( [0] => 15554244 [id] => 15554244 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Požáry [uri] => Požáry [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=zemědělském dvoru v obci [[Městečko (okres Rakovník)|Městečko]] v [[okres Rakovník|okrese Rakovník]]|rozlišovač=Městečko}} [1] => {{Infobox - chráněné území [2] => | stát = Česko [3] => | typ = NPP [4] => | název = Požáry [5] => | datum vyhlášení = [[1. září]] [[1982]] [6] => | vyhlásil = NV hl. m. Prahy [7] => | kód = 742 [8] => | pojem vyššího celku = Obec [9] => | název vyššího celku = [[Praha]] [10] => | pojem nižšího celku = Obvod [11] => | název nižšího celku = [[Praha 5]] [12] => | umístění = [[Řeporyje]] [13] => | nadmořská výška = 310–344 [14] => | loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 1 | lat_sec = 43 | lon_deg = 14 | lon_min = 19 | lon_sec = 29 | caption = | label = Požáry | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}} [15] => }} [16] => '''Požáry''' jsou [[národní přírodní památka]] na území hlavního města [[Praha|Prahy]] nacházející se v katastru [[Řeporyje|městské části Praha Řeporyje]]. NPP je tvořena opuštěným lomem s příjezdovým zářezem.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Kubíková [18] => | jméno = Jarmila [19] => | příjmení2 = Ložek [20] => | jméno2 = Vojen [21] => | příjmení3 = Špryňar [22] => | jméno3 = Pavel [23] => | spoluautoři = a kol. [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Praha [26] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2005 [29] => | počet stran = 304 [30] => | kapitola = Národní přírodní památka Požáry [31] => | strana = 172 [32] => | isbn = 80-86064-69-7 [33] => }} Důvodem ochrany je zářez cesty k lomu a opuštěný lom, kde je zachycen [[stratotyp]] hranice mezinárodního významu pro [[silur]]ská [[Chronostratigrafické oddělení|oddělení]] [[ludlow (geologie)|ludlow]] – [[Přídolí (geologie)|přídolí]]).{{Citace elektronické monografie [34] => | titul = 56 - Národní přírodní památka Požáry [35] => | url = http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/chu56.htm [36] => | datum přístupu = 2014-10-22 [37] => | vydavatel = ENVIS- Informační servis o životním prostředí v Praze [38] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304231924/http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/chu56.htm [39] => | datum archivace = 2016-03-04 [40] => | nedostupné = ano [41] => }}{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Národní přírodní památka Požáry [43] => | url = http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_pozary_cz [44] => | datum přístupu = 2014-10-23 [45] => | vydavatel = AOPK [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171020203409/http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_pozary_cz [47] => | datum archivace = 2017-10-20 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} Spodní hranici přídolí, jejíž stáří se odhaduje na 423 ± 2,3 miliónů let{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = International Chronostratigraphic Chart v 2017/02 [51] => | url = http://www.stratigraphy.org/ICSchart/ChronostratChart2017-02.jpg [52] => | vydavatel = International Commission on Stratigraphy [53] => | datum přístupu = 2018-03-27 [54] => }}, určuje první výskyt [[graptolit]]a ''Monograptus parultimus''. [55] => [56] => Chráněné území se rozkládá na ploše 2,71 ha a nachází se v nadmořské výšce mezi 310 a 340 metry.Informační cedule v NPP Požáry První ochrany se území dostalo roku [[1982]], kdy bylo prohlášeno za [[chráněný přírodní výtvor]]. K jeho vyhlášení [[národní přírodní památka|národní přírodní památkou]] pak došlo roku [[1992]]. Oblast spravuje [[Chráněná krajinná oblast Český kras|AOPK ČR Správa CHKO Český kras]].{{Citace elektronické monografie [57] => | titul=Požáry (národní přírodní památka) [58] => | url=http://www.kultura.cz/profil/7018-pozary-narodni-prirodni-pamatka [59] => | datum přístupu=2014-10-23 [60] => | url archivu=https://web.archive.org/web/20141208072326/http://www.kultura.cz/profil/7018-pozary-narodni-prirodni-pamatka/ [61] => | datum archivace=2014-12-08 [62] => | nedostupné=ano [63] => }} [64] => [65] => == Lokalita == [66] => [[Soubor:Vstup do lokality NPP Požáry.JPG|náhled|vlevo|upright|Vstup do lokality NPP Požáry]] [67] => [68] => Území se nachází v [[Praha|Praze]], v katastru [[Řeporyje|městské části Praha Řeporyje]], na pravém břehu [[Dalejský potok|Dalejského potoka]]. Lokalita je volně přístupná po celý den z ulice k Holému vrchu. V těsném sousedství této památky se nachází stále funkční [[lom|kamenolom]] Řeporyje, ve kterém je těžen [[vápenec]] a je veřejnosti nepřístupný.{{Citace elektronické monografie [69] => | url =http://www.betonserver.cz/kamenolomy-reporyje [70] => | datum přístupu =2014-10-23 [71] => | vydavatel =Beton Server [72] => | titul =Archivovaná kopie [73] => | url archivu =https://web.archive.org/web/20160423023606/http://betonserver.cz/kamenolomy-reporyje [74] => | datum archivace =2016-04-23 [75] => | nedostupné =ano [76] => }} V sousedství lokality se nachází [[Dalejský profil|národní přírodní památka Dalejský profil]]. Blízko území se nachází [[Železniční trať Praha - Rudná u Prahy - Beroun|železniční trať Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun]]. [77] => [78] => == Historie == [79] => Území lomu Požáry bylo člověkem narušováno již ve [[středověk]]u, kdy zde docházelo ke změně krajinného rázu, která byla způsobena vykácením lesů a jejich přeměnou na [[pastvina|pastviny]]. Později{{kdy?}} zde vznikly dva vápencové lomy. Lomy mají jámový charakter a nazývají se [[Požár 1]] a [[Požár 2]] (ten již není součástí NPP). Tunel pro [[Důlní dráha|úzkokolejnou malodrážku]], jenž sloužil k dopravě těženého vápence z lomu k [[železnice|železnici]] [[Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun|Praha-Rudná]], zde vznikl roku [[1930]]. K [[doprava|dopravě]] byly používány lokomotivy jezdící na naftu. [80] => [81] => [[Štola]] spojující lomy, vzniklá ve 20. století, se dochovala až do dnešních dnů. Vápence [[lochkovské souvrství|lochkovského souvrství]] se v lomu Požár 1 těžily pro výrobu [[cement]]u a dále i pro [[chemický průmysl|chemický]] a [[sklářství|sklářský průmysl]]. Část těženého materiálu byla používaná jako [[stavební kámen]]. Během těžby byl odkryt skalní [[Profil (geologie)|profil]]. Prvním, kdo profil poprvé popsal, byl Brouček roku [[1937]]. [[Těžba]] vápence v lomu Požár 1 byla ukončena před začátkem [[druhá světová válka|druhé světové války]], avšak přístupový zářez se používal až do ukončení těžby v lomu [[Požár 2]] koncem let čtyřicátých. Od roku [[1955]] zde studoval [[Herman Jaeger]] z německého Paleontologického muzea [[Humboldtova univerzita|Humboldtovy univerzity]] v [[Berlín]]ě zkameněliny [[graptolit]]ů. [82] => [83] => Roku [[1979]] shromáždila mezinárodní subkomise pro silurskou [[stratigrafie|stratigrafii]] podklady pro stanovení čtvrtého mezinárodního chronografického oddělení siluru a jeho [[stratotyp|mezinárodního stratotypu]]. V květnu [[1979]] v [[Kyjev]]ě proběhlo zasedání [[Mezinárodní silurská subkomise|Mezinárodní silurské subkomise]] a zatím neformální hlasování potvrdilo, že je návrh české pracovní skupiny oprávněný. Roku [[1982]] bylo území prohlášeno za [[chráněný přírodní výtvor]]. V březnu roku [[1983]] navrhla území česká pracovní skupina na mezinárodní stratotyp na základě podrobného studia českých geologických profilů, které probíhalo již od roku [[1979]]. Roku [[1984]] byl pak po oficiálním hlasování na mezinárodním geologickém kongresu v [[Moskva|Moskvě]] Mezinárodní silurskou subkomisí oficiálně přijat nejvyšší silurský stupeň [[Přídolí (geologie)|přídolí]]. V současné době je přídolí bráno jako oddělení bez dalšího členění na stupně. [84] => [[Soubor:Informační deska ke stratotypu.JPG|náhled|Informační deska k mezinárodnímu stratotypu]] [85] => Jako jeho globální [[stratotyp]] byl vybrán lom Požár 1 s požárským souvrstvím, které se původně nazývalo přídolské, ale aby nevznikl zmatek, bylo přejmenováno právě na požárské. Roku [[1986]] bylo definováno požárské souvrství, jehož regionálním stratotypem byla NPP vyhlášena. K vyhlášení území [[národní přírodní památka|národní přírodní památkou]] pak došlo roku [[1992]]. [86] => [87] => == Přírodní poměry == [88] => [89] => === Geologie a paleontologie === [90] => NPP Požáry jsou významným nalezištěm [[Fosilie|zkamenělin]]. Podrobným popisem geologie lokality se zabýval [[Jiří Kříž]] již od roku [[1965]] (v různých pracích pak i v letech 1986, 1989, 1991, 1992). O popularizaci stratypového profilu se zasloužil i [[Ivo Chlupáč]] roku 1993. V zářezu před tunelem se nacházejí odkryté [[tuf]]itické [[břidlice]] v barvě rezavé hnědé s čočkami a [[Konkrece|konkreciemi]] šedých vápenců. V těchto břidlicích najdeme [[trilobit]]a ''[[Cromus beaumonti]]'' a [[ramenonožec|ramenonožce]] ''[[Septaturya sapho]]''. V lavici s šířkou kolem 1,3 m se nacházejí trilobiti ''[[Cromus beaumonti]]'', ''[[Prantlia ligula]]'', ''[[Prionopeltis praecendens]]'', ''[[Metacalymene baylei]]'', ''[[Diacanthaspis minuta]]'', ''[[Otarion diffractum]]''. Dále zde byl nalezen také [[mlž]] ''Cardiola docens'' a ramenonožci ''Septatrypa sapho'', ''Shagamella margarita'' a ''Bleshidium patellium''. V nadloží pak najdeme vápence se zkamenělinami trilobita ''Ananaspis fecunda''. Ve vápencové lavici, kterou tvoří jemnozrnný černošedý až šedý vápenec, se vyskytují různé zbytky hlavonožců. [91] => [[Soubor:Zkameněliny v lokalitě NPP Požáry.JPG|náhled|vlevo|Zkameněliny v lokalitě NPP Požáry]] [92] => [93] => Báze, která odděluje [[Přídolí (geologie)|přídolí]] od [[ludlow (geologie)|ludlow]], je ve vrstvě číslo 96 a je definována prvním výskytem [[graptolit]]a ''Monograptus parultimus''. [[Požárské souvrství]] tj. k vrstvě č. 136 charakterizují vápence s vložkami vápenatých [[břidlice|břidlic]]. Nadloží pak tvoří lavice zrnitého vápence. Typický je zde výskyt hlavonožce ''Orthocycloceras fluminese''. Další vrstvy č. 141, 143–146 obsahují úlomky [[lilijice|lilijic]] ''Scyphocrinites elegans''. [94] => [95] => Jemno i hrubozrnné vápence od vrstvy č. 150 v šedé barvě ukrývají též lilijice ''Scyphocrinites elegans'', dále také některé druhy ramenonožců. Ve vrstvě číslo 158 byl nalezen trilobit ''Tetinia minuta''. V nadložních krinoidových vápencích devonského stupně se pak nachází trilobit ''Warburgella rugosa'', ramenonožec ''Gypidula pelagra'', ''Lanceomyonia tarda'', ''Hebetoecha hebe'' a ''Glossaleptaena emarginata''. Následné vrstvy profilu jsou [[tektonika|tektonicky]] narušené, proto zde žádný výzkum neprobíhal. [96] => [97] => Na výzkumu lokality se podílelo mnoho odborníkům, jako byli [[Florentin Paris z Rennes]] (zkoumal Chitinozoa), V. Havlíček (zkoumal ramenonožce), [[Hans-Peter Schönlaub]] ([[konodont]]y), Barnett (zkoumal konodonty), Bouška a Prokop (zkoumali [[krinoid]]y), Kukal (zkoumal hraniční interval), [[Aris Angelidis]] (zkoumal fyzikální vlastnosti celého profilu). [98] => [99] => === Flora === [100] => [[Soubor:Lom Požár 1.JPG|náhled|lom Požár 1]] [101] => Na území [[národní přírodní památka|národní přírodní památky]] se nalézají druhy, které nejsou vzácné. V podstatě se jedná o běžné druhy v krajině, která byla narušená činností člověka. Na lomových stěnách se vyskytuje [[locika prutnatá|locika prutnatou]] (''Lactuca viminea''). Dno lomu je zarostlé [[vrba jíva|vrbou jívou]] (''Salix caprea''), [[Ptačí zob obecný|ptačím zobem obecným]] (''Ligustrum vulgare'') a [[jasan ztepilý|jasanem ztepilým]] ('' Fraxinus excelsior''), které se sem dostaly jako náletové dřeviny. Na horním okraji lomu se pak nachází [[vičenec písečný]] (''Onobrychis arenaria''). [102] => [103] => Z bylin se zde vyskytuje [[devaterníček šedý]] ('' Rhodax canus''), [[pěchava vápnomilná]] (''Sesleria caerulea''), [[kostřavá waleská]] (''Festuca valesiaca''), [[trýzel škardolistý]] ('' Erysimum crepidifolium '') a několik druhů ostřic. [104] => [105] => === Fauna === [106] => ==== Bezobratlí ==== [107] => [[Soubor:Závornatka.JPG|náhled|vlevo|upright|Závornatka]] [108] => [109] => V lokalitě se vyskytují vzácný neo[[endemit]] [[plž]] [[závornatka]] (''[[Bulgarica nitidosa]]''). Lokalita je pro tohoto plže, původně se vyskytujícího na dolní a střední [[Berounka|Berounce]], náhradním stanovištěm. V lokalitě lze také najít vzácné střevlíky: ''Abax carinatus'', ''Amara equestris'', ''Amara sabulosa'', ''Cymindis angularis'', ''Lebia chlorocephala'', ''Leisus montanus'', a ''Trichocellus placidus''. V lokalitě najdeme i motýly. Jako příklady lze jmenovat [[kovolesklec piplový|kovolesklce piplového]] (''Euchalcia consona''), [[skvrnuška hadincová|skvrnušku hadincovou]] (''Ethmia terminella''), [[vřetenuška mateřídoušková|vřetenušku mateřídouškovou]] (''Zygaena purpuralis''), [[vřetenuška čičorková|vřetenušku čičorkovou]] (''Zygaena ephialtes''), [[modrásek rozchodníkový|modráska rozchodníkového]] (''Scolitantides orion''), [[modrásek podobný|modráska podobného]] (''Plebejus argyrognomon''), a [[jarnice topolová|jarnici topolovou]] (''Orthosia populeti''). [110] => [111] => ==== Obratlovci ==== [112] => Na lokalitě byl pozorován výskyt [[skokan hnědý|skokana hnědého]] (''Rana temporaria''), z plazů pak [[ještěrka zelená|ještěrky zelené]] (''Lacerta viridis'') a [[ještěrka obecná|ještěrky obecné]] (''Lacerta agilis''). Na lokalitě se vyskytují hnízdiště několika druhů ptáků Prahy, jakými jsou [[rehek domácí]] (''Phoenicurus ochruros'') nebo [[konipas bílý]] (''Motacilla alba''). Z dalších ptáků, kteří byli na lokalitě pozorováni, lze jmenovat [[žluna šedá|žlunu šedou]] (''Picus canus''), [[žluva hajní|žluvu hajní]] (''Oriolus oriolus''), [[žluna zelená|žlunu zelenou]] (''Picus viridis''), ze sov zde byl pozorován [[puštík obecný]] (''Strix aluco''), [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[kalous ušatý]] (''Asio otus''). Z dravců [[káně lesní]] (''Buteo buteo'') a [[poštolka obecná]] (''Falco tinnunculus''). Ze savců Prahy byl v lokalitě pozorován [[ježek obecný]] (''Erinaceus europaeus'') a [[myšice křovinná]] (''Apodemus sylvaticus''). [113] => [114] => == Význam NPP == [115] => [[Soubor:Označené vrstvy stratotypu.JPG|náhled|Označené vrstvy stratotypu]] [116] => Lokalita je významná tím, že umožňuje vědecké studium. Statut mezinárodního [[stratotyp]]u žádá, aby byl odkryv zachován a aby z něj byl umožněn odběr vzorků pro vědecké účely zdejším i zahraničním vědeckým pracovníkům. Povinností státu je zachovat stratotypu pro vědecké pracovníky přístupný a zároveň zde udržovat značení [[vrstva|vrstev]], které umožňuje další vědecký výzkum profilu. {{Citace monografie [117] => | příjmení = Kříž [118] => | jméno = Jiří [119] => | rok = 1999 [120] => | titul = Geologické Památky Prahy [121] => | vydavatel = Český geologický ústav [122] => | místo = Praha [123] => | isbn = 80-7075-345-5 [124] => | kapitola = NPP Požáry [125] => | počet stran = 280 [126] => | jazyk = česky [127] => | strany = 158–164 [128] => }} [129] => [130] => == Ochrana == [131] => Současný stav lokality je výsledkem intenzivní lidské činnosti, avšak těžba v lomu již byla v minulosti zastavena.{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Národní přírodní památky Dalejský profil a Požáry [133] => | url = http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/narodni-prirodni-pamatky-dalejsky-profil-a-pozary/11587 [134] => | datum přístupu = 2014-10-23 [135] => }} Dnes je však třeba chránit dno lomu, umělé skalní výchozy a stejně tak i dno zářezu před tím, aby na místě nevznikly [[černá skládka|černé skládky]] (které tam však přes veškerou péči vznikají) a také je třeba bránit šíření [[náletové dřeviny|náletových dřevin]]. Povinností [[Česko|státu]] je dostatečná úprava přístupových tras a celého území tak, jak mu přísluší z hlediska jeho mezinárodního významu. [136] => [137] => == Odkazy == [138] => [139] => === Reference === [140] => [141] => [142] => === Související články === [143] => * [[Seznam chráněných území v Praze]] [144] => * [[Vokounka (lom)|Vokounka]] [145] => [146] => === Literatura === [147] => * {{Citace monografie [148] => | příjmení = Kříž [149] => | jméno = Jiří [150] => | rok = 1999 [151] => | titul = Geologické Památky Prahy [152] => | vydavatel = Český geologický ústav [153] => | místo = Praha [154] => | isbn = 80-7075-345-5 [155] => | kapitola = NPP Požáry [156] => | počet stran = 280 [157] => | jazyk = česky [158] => | strany = 158–164 [159] => }} [160] => * {{Citace monografie [161] => | příjmení = Kubíková [162] => | jméno = Jarmila [163] => | příjmení2 = Ložek [164] => | jméno2 = Vojen [165] => | příjmení3 = Špryňar [166] => | jméno3 = Pavel [167] => | spoluautoři = a kol. [168] => | odkaz na autora = [169] => | titul = Praha [170] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [171] => | místo = Praha [172] => | rok = 2005 [173] => | počet stran = 304 [174] => | kapitola = Národní přírodní památka Požáry [175] => | strana = 172 [176] => | isbn = 80-86064-69-7 [177] => }} [178] => [179] => === Externí odkazy === [180] => * {{Commonscat}} [181] => [182] => {{Portály|Praha|Příroda}} [183] => [184] => [[Kategorie:Národní přírodní památky v Praze]] [185] => [[Kategorie:Chráněná území v Pražské plošině]] [186] => [[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1982]] [187] => [[Kategorie:Lomy v Praze]] [188] => [[Kategorie:Vápencové lomy v Česku]] [189] => [[Kategorie:Geologické lokality na území Prahy]] [190] => [[Kategorie:Paleontologické lokality na území Prahy]] [191] => [[Kategorie:Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí]] [192] => [[Kategorie:Životní prostředí v Řeporyjích]] [] => )
good wiki

Požáry

Požáry jsou národní přírodní památka na území hlavního města Prahy nacházející se v katastru městské části Praha Řeporyje. NPP je tvořena opuštěným lomem s příjezdovým zářezem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'stratotyp','národní přírodní památka','1979','graptolit','Přídolí (geologie)','1982','Praha','Řeporyje','Požár 2','břidlice','1992','Železniční trať Praha - Rudná u Prahy - Beroun'

1979

1982

1992

Břidlice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Řeporyje

Stratotyp