Array ( [0] => 15489751 [id] => 15489751 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Požega [uri] => Požega [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Chorvatsku|druhý=městě v Srbsku|rozlišovač=Srbsko}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Požega [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Holy Ghost - Pozega.jpg [5] => | popisek = Požega [6] => | znak = [7] => | vlajka = Vlag pozega.gif [8] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Požežsko-slavonská župa|Požežsko-slavonská]] [10] => | pojem nižšího celku = [11] => | název nižšího celku = [12] => | administrativní dělení = [13] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Požega |position=right |width=250 |lat=45.33 |long=17.68 |float=center |caption=}} [14] => | rozloha = 133,91 [15] => | počet obyvatel = 26248 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [17] => | hustota zalidnění = [18] => | etnické složení = [[Chorvati]], [[Maďaři]] [19] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické]] [20] => | zeměpisná šířka = 45.331385 [21] => | zeměpisná délka = 17.674518 [22] => | nadmořská výška = 155 [23] => | psč = 34 000 [24] => | označení vozidel = PŽ [25] => | telefonní předvolba = {+385} 034 [26] => | starosta = Zdravko Ronko [27] => | web = http://www.pozega.hr [28] => }} [29] => '''Požega''' (v letech 1921-1991 ''Slavonska Požega'', {{Vjazyce2|hu|''Pozsega''}}, {{Vjazyce2|cs|''Požeha''}}{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = Krajanské spolky [31] => | periodikum = www.savez-ceha-rh.hr [32] => | url = https://www.savez-ceha-rh.hr/index.php/cz/onas/historie/krajanske-spolky [33] => | datum přístupu = 2020-09-03 [34] => }}) je [[Chorvatsko|chorvatské]] město, centrum [[Požežsko-slavonská župa|Požežsko-slavonské župy]]. V roce [[2011]] žilo ve městě 19 506 obyvatel, v celé jeho opčině pak 26 248 obyvatel. Městem protéká říčka [[Orljava]], přítok řeky [[Sáva|Sávy]]. [35] => [36] => == Název == [37] => [38] => Název města je slovanského původu a odkazuje na slovo požár, resp. na vypalování krajiny pro potřeby rozšiřování osídlení a zemědělství. V [[latina|latině]] se objevuje názevm ''Incerum'', který je doslovným překladem. [39] => [40] => == Historie == [41] => [42] => Město se nachází uprostřed úrodného [[údolí]]. Má osmisetletou kulturní i historickou tradici, díky níž sem také přijíždějí [[turistika|turisté]]. Dle archeologického průzkumu byly odhaleny nejstarší pozůstatky trvalého osídlení v lokalitě dnešní ulice [[Radićeva (Požega)|Radićeva]]. V době [[Starověký Řím|římské]] nadvlády se oblast nazývala ''Vallis Aurea'' (česky ''Zlaté údolí''). V [[11. století]] zde byl postaven hrad ([[Požeški burg]]) na šestiúhelníkovém půdorysu. První písemná zmínka o městě pochází z dokumentu [[Gesta Hungarorum]] z období vlády uherského krále [[Béla III.|Bély III.]] z [[12. století]]. Další zmínka opevněného města ({{vjazyce2|la|Castrum de Posega}}) pochází z roku [[1227]]. O několik let později odolala mongolskému vpádu Evropy. Ve středověku bylo nejspíše svobodným královským městem, nicméně dokument, který by mu tyto práva udělil, se do současné doby nezachoval. V Požeze sídlila také uhersko-chorvatská královna. [43] => [44] => Úspěšně se rozvíjející město bylo ekonomicky oslabeno v závěru [[14. století]] v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. V [[15. století]] bylo vybudováno městské opevnění, které doplnilo původní příkop okolo města. Turci Požegu vyplenili v roce [[1532]], hrad nájezdu odolal. Město samotné nakonec dobyli v roce [[1537]]. K tomu jim dopomohly vojenské oddíly, povolané z nedaleké [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]. Pod jejich nadvládou bylo město zhruba sto padesát let; z Požegy potom Turci organizovali další nájezdy dále na západ do prostoru západní Slavonie. A v samotném městě byl ustanoven [[sandžak]] (správní jednotka), čímž se z Požegy stalo regionální centrum. Podle tureckých záznamů zde stálo v době dobytí 110 domů. V roce [[1579]] zde působilo přes sto padesát řemeslníků, neboť Osmanům se podařilo zlepšit bezpečnost ve městě a do Požegy přišlo více lidí z okolí. Na jaře roku [[1688]] byla Požega dobyta. Turci se jej ještě nakrátko zmocnili v letech [[1690]] až [[1691]]. Poté se město se stalo opět součástí Chorvatska v rámci Habsburské monarchie. [45] => [46] => Město bylo obnoveno v [[baroko|barokní]] podobě, vznikla zde celá řada reprezentativních domů. V 18. století přibyla lékárna, pošta a řada obchodních a výrobních provozů. Již v roce [[1699]] bylo založeno místní gymnázium. Město se nicméně nestalo součástí tzv. Vojenské hranice (ačkoliv ta se nacházela v jeho blízkosti). Roku [[1739]] zasáhla Požegu epidemie moru které podlehlo okolo sedmi set lidí. [47] => [48] => V roce [[1765]] udělila císařovna [[Marie Terezie]] Požeze statut svobodného královského města. Podpořila také výstavbu nového [[Římskokatolická církev|katolického]] chrámu, kterým byla [[Požežská katedrála]]. Nedlouho poté ale zasáhl město mohutný požár, který zničil i oba dva kláštery (jezuitský a františkánský). Těžkosti v životě místních, především sedláků, vedly k nepokojům na počátku [[19. století]]. [49] => [50] => V druhé polovině [[19. století]] se město stalo regionálním centrem vzdělanosti. Bývá proto označeno jako [[Slavonie|slavonské]] Atény.{{chybí zdroj}} V závěru [[18. století]] zde vznikla akademie, nicméně působila jen zhruba jednu dekádu. V roce [[1894]] dosáhla Požegy i železnice (byť jen trať regionálního významu). V té době se jednalo již o prosperující město, které se opíralo především o potravinářský průmysl. [51] => [52] => Po roce [[1921]] bylo k jejímu jménu přidáno označení ''Slavonska'' pro odlišení od města [[Požega (Srbsko)|Požega]] v [[Srbsko|Srbsku]], v blízkosti [[Užice]]. Obdobným způsobem jsou rozlišeny např. také [[Sremska Mitrovica]] a [[Kosovska Mitrovica]]. Označení bylo během [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] odstraněno. Po druhé světové válce byl hlavním cílem komunistické vlády město více industrializovat. Byla také uskutečněna nová výstavba, například v severovýchodní části Požegy. [53] => [54] => Samotný konflikt město poznamenal relativně málo. V oblasti nedocházelo k větším nepokojům. [[Srbové v Chrovatsku|Srbské]] obyvatelstvo po válce ze značné části odešlo; jeho podíl na celkovém počtu obyvatel klesl z 22 % před válkou na zhruba 6 % po ní. [55] => [56] => == Kultura == [57] => [58] => Nachází se zde [[Městské muzeum (Požega)|městské muzeum]]. Turisticky atraktivní je centrální náměstí, kde se nachází řada památek a které je považováno za jedno z nejkrásnějších náměstí v Chorvatsku. Nachází se zde kostel sv. Ducha, [[Františánský klášter (Požega)|františkánský klášter]], [[Radnice (Požega, Chorvatsko)|radnice]] a morový sloup z roku [[1749]]. [59] => [60] => [[Městská knihovna (Požega)|Městská knihovna]] a čítárna sídlí v budově První požežské spořitelny, založené v roce [[1873]]. Budova byla postavena v roce [[1907]] v [[Secese|secesním]] stylu podle plánů slavných záhřebských architektů Leo Hönigsberga a Julia Deutsche. Místní čtenářský kroužek byl založen v roce 1845 jako „Lectoria societas“ v důsledku probouzejícího se chorvatského národního hnutí. [61] => [62] => Městské divadlo má dlouhou tradici. První divadelní představení se ve městě konalo v roce [[1715]]. Městský divadelní soubor byl založen v roce 1945. Dnes divadlo sídlí v budově, která byla zrekonstruována v roce [[1995]]. [63] => [64] => V září se koná pravidelný kulinářský festival pokrmů z ryb s názvem ''fišadija''. [65] => [66] => Město si připomíná období turecké nadvlády svátkem ''Grgurevo'' (den sv. Řehoře), při němž místní pálí salvy z děl. [67] => [68] => == Ekonomika == [69] => [70] => Hlavními odvětvími [[průmysl]]u zde jsou [[strojírenství]] (výroba [[traktor]]ů, domácích spotřebičů), potravinářství (likéry, čokolády a čokoládoviny), textilní výroba a zpracování dřeva. Vyrábí se zde např. kuchyňské linky. [71] => [72] => == Školství == [73] => [74] => V Požeze se nachází tři základní školy a sedm škol středních. Od roku [[1998]] zde sídlí také [[College of Požega]]. [75] => [76] => == Sport == [77] => [78] => První sportovní tým zde vznikl již v roce [[1871]]. Mezi hlavní sportovní události města patří pravidelný říjnový šampionát v [[judo|judu]]. [79] => [80] => == Významné osobnosti == [81] => [82] => * [[Luka Ibrišimović]] (1626–1698), osvoboditel města od turecké vlády [83] => * [[Antun Kanižlić]] (1699–1777), spisovatel [84] => * [[Julije Kempf]] (1864–1934), zakladatel městského muzea, učitel [85] => * [[Antun Kanižlić]] (1699–1777), básník z období [[baroko|baroka]] [86] => * [[Antun Branko Aleksandar Pavić]] (1802-1853), městský lékař a spisovatel [87] => * [[Gustav Pósa]] (1825–1900), právník a malíř [88] => * [[Janko Jurković]] (1827-1889), spisovatel [89] => * [[Josip Eugen Tomić]] (1843-1906), spisovatel [90] => * [[Armin Pavić]] (1844-1914), literární historik [91] => * [[Miroslav Kraljević]], romantický romanopisec [92] => * [[Friedrich Salomon Krauss]] (1859–1938), rakouský etnolog, sexuální badatel a slavista [93] => * [[Dragutin Lerman]] (1863-1918), africký cestovatel [94] => * [[Miroslav Kraljević (syn)|Miroslav Kraljević]] (1885–1913), malíř [95] => * [[Bohumil Južnič]] (1895-1963), výtvarník [96] => * [[Stefanie Job]] (1909-2002), královna krásy a herečka [97] => * [[Matko Peić]] (1923-1999), historik umění [98] => * [[Predrag Stojaković]] (* 1977), basketbalista [99] => * [[Ivana Kindl]] (* 1978), zpěvačka [100] => * [[Marko Kopljar]] (* 1986), házenkář [101] => * [[Ana Savić]] (* 1989), tenistka [102] => * [[Hrvoje Jakovljević]] (* 1991), fotbalista [103] => * [[Matej Mitrović]] (* 1993), fotbalista [104] => * [[Leo Mikić]] (* 1997), fotbalista [105] => * [[Vjekoslav Babukić]], lingvista [106] => [107] => == Reference == [108] => [109] => {{Překlad|en|Požega, Croatia|1050526064|de|Požega (Kroatien)|217346557}} [110] => [111] => [112] => == Externí odkazy == [113] => * {{Commonscat|Požega, Croatia}} [114] => * {{Otto|heslo=Požega}} [115] => * [http://www.pozega.hr/ Oficiální stránky města] [116] => [117] => {{Požežsko-slavonská župa}} [118] => {{Chorvatsko}} [119] => {{Autoritní data}} [120] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [121] => [122] => [[Kategorie:Požega| ]] [123] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [124] => [[Kategorie:Sídla v Požežsko-slavonské župě]] [] => )
good wiki

Požega

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Požega | originální jméno = | obrázek = Holy Ghost - Pozega. jpg | popisek = Požega | znak = | vlajka = Vlag pozega.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Požežsko-slavonská župa','Antun Kanižlić','Římskokatolická církev','19. století','baroko','1894','College of Požega','turistika','Gesta Hungarorum','Janko Jurković','1998','Béla III.'

1894

1998

Baroko

Turistika