Array ( [0] => 14759909 [id] => 14759909 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pobřišnice [uri] => Pobřišnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - anatomie [1] => | název = Pobřišnice [2] => | latinsky = peritoneum [3] => | číslo Gray = 246 [4] => | strana Gray = 1149 [5] => | obrázek = Gray1040.png [6] => | popisek = Pobřištnice - zbarvená modře [7] => | velikost obrázku = 250px [8] => | velikost obrázku2 = 250px [9] => | obrázek2 = Gray1035.png [10] => | popisek2 = Intraperitoneální prostor - růžově, vakovitá výchlipka bursa omentalis - modře [11] => | prekurzor = [12] => | soustava = [13] => | tepna = [14] => | žíla = [15] => | nerv = [16] => | lymfa = [17] => | název MeSH = Peritoneum [18] => | číslo MeSH = A01.047.025.600 [19] => }} [20] => '''Pobřišnice''', [[Latina|lat.]] '''''peritoneum''''' je tenká, lesklá i průsvitná [[blána]], která vystýlá [[dutina břišní|dutinu břišní]] a část [[Pánevní dutina|dutiny pánevní]] a obaluje většinu [[orgán]]ů zde uložených. Pobřišnice společně s [[pohrudnice|pohrudnicí]] a [[osrdečník]]em patří mezi tzv. [[seróza|serózy]], blány tvořené tenkou vrstvou [[pojivová tkáň|pojivové tkáně]] a jednobuněčným [[mezotel]]em, které se vyvinuly jako ohraničení původní pravé tělní dutiny, [[coelom]]u. [21] => [22] => == Popis == [23] => Poněvadž povrch pobřišnice stále je slizký a kluzký, je posun břišních i pánevních útrob o sebe i o stěny břišní velice usnadněn, což platí jmenovitě o pásmu zažívacím. [24] => [25] => Od [[Břišní stěna|břišních stěn]] odbočuje zvláště vzadu a nahoře k útrobám v podobě rozmanitých blan, vazů i okruží, vížíc takto útroby k pevnějším i stálejším částem stěn břišních a přivádí jim zároveň příslušné krevní [[Céva|cévy]], míznice i [[nerv]]y. Od dolního většího oblouku [[Žaludek|žaludkového]] pak táhne se dolů přes příčný [[tračník]] [[Tlusté střevo|tlustého střeva]] i přes kličky [[Tenké střevo|tenkého střeva]] největší volná blána pobřišnicová, tzv. [[předstěra]] (''epiploon'' či ''[[omentum]]'',), vkládající se jako jakási vložka ochranná mezi útroby břišní a přední nejneklidnější čásť břišních stěn. Na mnohých místech, zvláště tam, kde táhne se pobřišnice přes rozmanité štěrbiny nebo choboty mezi jednotlivými břišními útrobami, hromadí se s velikou oblibou podpobřišnicový [[Tuky|tuk]], jenž také vrůstává do rozmanitě upravených výrůstků pobřišnicových, tzv. ''[[appendices epiploicae]]'', kteréž shledáváme hlavně při pobřišnicovém povlaku tlustého střeva. [26] => [27] => == Nemoci == [28] => [29] => === Vodnatelnost === [30] => Nejčastějším onemocněním pobřišnice je vodnatelnost č. [[ascites]]. Nejblíže se řadí [[zánět]] prudký a vleklý (viz [[Peritonitida|Peritonitis]]). [31] => [32] => === Tuberkulóza === [33] => Nepoměrně vzácnější jest [[tuberkulóza]], zjevující se ve formě miliární a infiltrované. Miliární tuberkulóza se vyskytuje vedle miliární erupce četných jiných útrob, zvlášť syrovatečních plen, je způsobena bacily oběhem krevním rozvlečenými. Vleklá infiltrovaná tuberkulóza je přivoděna infekcí z [[Rozmnožovací soustava|genitálního ústrojí]] muže i ženy, neb se druží k tuberkulóze střevní, tuberkulóze žláz okružních i retroperitoneálních, výjimečně jde o zavlečení nákazy ze vzdálených ústrojí, např. [[Plíce|plic]]. Jak miliární tak i infiltrovaná forma provázeny bývají vlákninovým zánětem nebo zánětlivým výronem do dutiny pobřišničné (''[[peritonitis tuberculosa]]'') a poslednímu bývá nezřídka přimíšena [[krev]] (zánět hemorrhagický). [34] => [35] => Tehdy, kdy miliární erupce jest povšechná a účastní se jí také pobřišnice, příznaky jí přivozené mají dosah podřízený, nevystupujíce ostatně přesně v popředí jako při formě, která se obmezuje na samotné peritoneum nebo serosní pleny. Poznání tuberkulózy pobřišnice nebývá při samém počátku snadné. Při miliární formě zároveň s bolestmi v [[Břicho|břiše]], bolestivostí stěn břišních, s [[Zvracení|dávením]], [[Průjem|průjmy]] nebo [[Zácpa|zácpou]] dojde k zánětlivému výronu, jehož množství zřídka dospívá k té výši, aby konána býti musila [[punkce]]. Výron prodlením doby z části neb úplně se vyvstřebá a dojde ke srůstání přepony se stěnou břišní a střevními kličkami. Srostěním opouzdřuje se výron vybývající v podobě [[Cysta (lékařství)|cyst]] a toto opouzdření, jakož i zkušenost, že opona, která se smršťuje po tvrdý příčný pruh, stěnami břišními prohmatána býti může, zajišťují diagnózu této formy, mnohdy i zánětlivý výron do obou pleurálních vaků, do [[osrdečník]]u a nezřídka i hemorrhagický ráz [[exsudát]]u. Miliární erupci většinou provází atypická [[horečka]], [[nechutenství]], průjmy, rychlé klesání sil. Forma vleklá počíná se rovněž miliární erupcí, ale ohraničené východiště bacillární infekce přináší s sebou, že jen pozvolně se vyvíjí a šíří. Tím se stává, že tuberkulosní uzlíky pozvolně vyrůstají ve veliké bakule, pláty a infiltráty, které se zjevují na nástěnném peritoneu, přeponě, na okruží, povrchu kliček střevních i na samé [[Bránice|bránici]], na povrchu [[Játra|jater]] a [[Slezina|sleziny]]. [36] => [37] => Také vleklá tuberkulosa pobřišnice provázena bývá vlákninovým zánětem a zánětlivým výronem do dutiny břišní. Aby zepředu počínala týmiž naléhavými jevy jako forma prudká, nebývá často; ale většinou se vyvíjí skrytě s nepatrnými bolestmi, se skrovným podrážděním útrob zažívacích; [[meteorismus]], [[edém]] stěn břišních, [[ascites]], sešlost nemocného a nepravidelná, zřídka jen prudká horečka vedou k diagnóze. Vystřebá-li se výron samovolně, ale také tehdy, kdy veliký není, můžeme břišními stěnami vyhmatati pláty a infiltráty, ztluštění přepony. Vlákninový zánět končí srůstem jednotlivých kliček střevních mezi sebou, s přeponou, stěnami břišními; neb vede ke srůstu jater a sleziny s bránicí, k cystosnímu opouzdření výronu, zúžení střeva atd. Podle toho mění se také fyzikální nález a zvlášť poklep dává jevy, jichž při volném ascitu dutiny břišní neshledáváme. Prognosa miliární tuberkulózy je nepříznivá, při vleklé naděje na polepšení i vyhojení jest odůvodněna. [38] => [39] => === Rakovina === [40] => [[Rakovina]] pobřišnice zjevuje se ve formě miliární i bakulové; ona jest vzácna jako prvotní onemocnění, za to tím častější jako podružné. Ale i bakulová forma jest obyčejně podružnou, jevící se v průběhu [[Karcinom žaludku|rakoviny žaludeční]], střevní, [[Rakovina jater|jaterní]] a [[Karcinom děložního hrdla|děložní]]. Po své struktuře prvotní i podružná forma jest buď ''[[scirrhus]]'' neb ''[[encefaloid]]'' nebo kolloidní rakovina. Prvotní se vytváří zvlášť v posledním tvaru a pak nabývá ohromných rozměrů, zabírajíc přeponu, ''[[mesenterium]]'' i největší čásť ''[[peritonea]]''. Břicho nabývá obrovských rozměrů, jehož stěnami hrbolatý povrch infiltrátu může být prohmatán. Podružná rakovina zjevuje se v podobě roztroušených bakulí rozmanité velikosti, které pozvolně splývají ve veliké infiltráty. Rakovina provázena bývá hyperplastickým zánětem a výronem do dutiny břišní – týž jest čirý i haemorrhagický; jako při tuberkulóze vede zánět ke srůstání ''peritonea'' s útrobami břišními, ke srůstu kliček, k neprůchodnosti střevní. Je-li výron skrovný, můžeme stěnou břišní vyhmatati tvrdé, hrbolovité [[Rakovina|nádory]]. Časem vybují novotvar přirozenými dučejemi stěn břišních, zvlášť pupkem a otvory [[Tříslo|tříselnými]]. [41] => [42] => === Sarkom === [43] => Sarkom pobřišnice utváří se většinou stejným způsobem, bakule i infiltráty bývají většinou velmi mohutné. Častěji nežli v plících vyskytuje se na peritoneu ''[[aktinomykosa]]''. Infekce přihází se ze střeva nebo pochází z [[Ústa a ústní dutina|dutiny ústní]], z které retrofaryngeálním, retropleurálním a retroperitoneálním pojivem šíří se posléz až na pobřišnici. Při prvotním onemocnění střeva tvoří se drobné žlutavé [[Uzlina|uzliny]] ve [[Sliznice|sliznici]] střevní, které z drobných trsů ''aktinomykotických'' se skládajíce do hlubších vrstev střeva se rozbujejí a posléz i peritoneum zasáhnou. Na pobřišnici bujení postupuje velmi rychle a tvoří se mohutné infiltráty, které srůstají se stěnou břišní neb sousedícími útrobami. Změknutím a zhnisáním infiltrátu vznikají [[absces]]y, které četnými píštěli provalí se skrze stěnu břišní, do střeva, [[Močový měchýř|měchýře]], do [[Pochva|vaginy]]. Ve vyprázdněném obsahu shledáváme žlutá zrna, která majíce velikost prosného zrna až hrachu skládají se z charakteristických trsů aktinomycetických. [44] => [45] => === Měchožil === [46] => [[Echinococcus|Měchožil]] pobřišnice je velmi vzácný, vyskytuje se vedle hlísta jaterního a ledvinového: většinou je osamocený, nepříliš veliké boubele, které když se provalí do dutiny břišní, uvolněnými [[skolex]]y zaviňují další infekci pobřišnice. [47] => [48] => == Externí odkazy == [49] => * {{Commonscat}} [50] => * {{Otto|heslo=Pobřišnice}} [51] => [52] => {{Pahýl}} [53] => {{Autoritní data}} [54] => [55] => [[Kategorie:Orgánové soustavy]] [] => )
good wiki

Pobřišnice

Pobřišnice, lat. peritoneum je tenká, lesklá i průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů zde uložených.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'osrdečník','Rakovina','ascites','Uzlina','absces','peritonea','aktinomykosa','Tlusté střevo','pojivová tkáň','Tuky','předstěra','seróza'

Absces

Absces je ohraničená infekční dutina, která se vytváří v těle jako reakce na bakteriální infekci.

Ascites

Osrdečník

Rakovina

Tuky

Uzlina