Array ( [0] => 14705806 [id] => 14705806 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podbaba [uri] => Podbaba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Podbaba [2] => | obec = [[Praha]] [3] => | obvod = [[Praha 6]] [4] => | městská část = [[Praha 6]] [5] => | katastrální území = [[Dejvice]], [[Bubeneč]] [6] => }} [7] => [[Soubor:Praha, Dejvice, Most železničního koridoru II.JPG|vpravo|náhled|Železniční most u ústí Lysolajského potoka]] [8] => [[Soubor:Praha, Dejvice, Baba, podbabské skály.JPG|vpravo|náhled|Podbabské skály]] [9] => {{Různé významy|redirect=Praha-Podbaba|druhý=železniční zastávce|stránka=Praha-Podbaba (železniční zastávka)}} [10] => '''Podbaba''' je místní název části [[Praha|pražských]] čtvrtí [[Dejvice]] a [[Bubeneč]] pod skalnatým vrchem [[Baba (přírodní památka, Praha-Dejvice)|Baba]]. Označuje na severu část údolí [[Šárecký potok|Šáreckého potoka]] od oblasti soutoku s [[Lysolajský potok|Lysolajským potokem]] (Břetislavka) po soutok s [[Vltava|Vltavou]], na východě pás pod skalou podél [[Vltava|Vltavy]] a na jihu dolní část na rozhraní Dejvic a Bubenče. Její součástí jsou usedlosti [[Břetislavka]], [[Jaroslavka]], [[Helmrovka]] a další. Domky podél pobřeží Vltavy byly v minulých desetiletích postupně zbořeny v rámci modernizace a rozšiřování komunikace. [11] => [12] => == Dějiny == [13] => Území podél [[Šárecký potok|Šáreckého]] a [[Lysolajský potok|Lysolajského potoka]] pod kopcem [[Baba (přírodní památka, Praha-Dejvice)|Baba]] bylo dle viničních zápisů nazýváno Podbabou již v [[15. století]]. Dle jiného výkladu měla na těchto místech [[Bába (bohyně)|Bába]], slovanská bohyně deštivého mračna, své svaté [[Studánka (vodní dílo)|studánky]] a háje. [14] => [15] => Po roce 1848 vytvořily katastrální obce Lysolaje a Sedlec s osadou Podbaba místní obec. Podbaba byla v té době středem lysolajského společenského života, lysolajští byli například členy podbabské Dělnické besedy či Sokola. V Podbabě byla též pošta. V roce 1909 byla obec rozdělena.{{Citace elektronické monografie [16] => | titul = z historie obce [17] => | url = http://www.praha-lysolaje.cz/historie_zminky.php [18] => | vydavatel = Stránky MČ Praha - Lysolaje [19] => | datum přístupu = 2021-08-31 [20] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100825165710/http://www.praha-lysolaje.cz/historie_zminky.php [21] => | datum archivace = 2010-08-25 [22] => | nedostupné = ano [23] => }} [24] => [25] => == Doprava == [26] => 6. dubna 1851 byla zprovozněna [[Severní státní dráha]] (dnešní [[Železniční trať Praha–Děčín|trať Praha – Děčín]]), vedoucí Podbabou údolím Vltavy. Přímo nad viaduktem u ústí Šáreckého potoka bývala od roku 1867 [[Praha-Podbaba (1867–1949)|železniční zastávka Podbaba]] (od roku 1942 ''Praha-Podbaba''). Zastávka byla roku 1949 zrušena kvůli malému obratu cestujících i nevyhovujícímu technickému provedení, její jméno nyní nese [[Praha-Podbaba (železniční zastávka)|nová zastávka blíže Dejvicům]]. [27] => [28] => Podél řeky při Podbabě jezdí frekventované [[autobus]]ové linky do [[Suchdol (Praha)|Suchdola]] a do [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztok u Prahy]]. [29] => [30] => Trojice [[viadukt]]ů (střední pro [[potok]], krajní pro [[Vozidlo|vozidla]]) propojující podbabskou ulici V Podbabě s pobřežní komunikací Podbabskou je mimořádně náročným místem pro řidiče autobusů [[Pražská integrovaná doprava|PID]] (linky 116, 160, 355). Řidiči musí vynaložit mimořádný um, aby se jejich [[autobus]] s přesností na centimetry vešel do takzvaného „tunýlku“. Ve směru od řeky byly vjezdové podmínky při rekonstrukci Podbabské ulice zlepšeny, v opačném směru však i nadále autobusy vjíždění náročnou zatáčkou kolem skalního útvaru. [31] => [32] => V roce [[2006]] byl obnoven [[Přívoz Podbaba - Podhoří|Podbabský přívoz]] přes [[Vltava|Vltavu]] do [[Podhoří (Troja)|Podhoří]]. [33] => [34] => == Jižní část == [35] => Pražané často říkají Podbaba více než [[kilometr]] vzdálené (tedy centru Prahy bližší) části [[Dejvice|Dejvic]] a [[Bubeneč|Bubenče]] v okolí hotelu [[Hotel Crowne Plaza Prague|Crowne Plaza]] (dříve International). „Nádraží Podbaba“ se jmenuje i tamější zastávka autobusů a tramvají ([[autobusová zastávka]] u ústí Šáreckého potoka se jmenuje „V Podbabě“). V době, kdy název zastávky vznikl, vedla souvislá zástavba Podbaby až k této části Dejvic a bývalo zvykem pojmenovávat konečné zastávky nikoliv podle toho, kde leží, ale často i podle vzdálenějšího místa, k jehož obsluze slouží (podobně se například tramvajová konečná v [[Braník]]u svého času jmenovala [[Hodkovičky]]). [[Hydrologický ústav]] (dnes [[Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka]], v. v. i.), nacházející se u řeky, a [[Zdymadlo Troja-Podbaba|plavební komory]] se k Podbabě počítají. [36] => [37] => == Odkazy == [38] => [39] => === Reference === [40] => [41] => [42] => === Literatura === [43] => * {{Citace monografie [44] => | jméno = František [45] => | příjmení = Hansl [46] => | titul = Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva [47] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6 [48] => | vydavatel = vl.n. [49] => | místo = Smíchov [50] => | rok = 1899 [51] => | kapitola = Podbaba Dejvická [52] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:980c35b0-0645-11dd-b234-000d606f5dc6 [53] => | stránky = 211 [54] => }} [55] => * {{Citace monografie [56] => | příjmení = Jíra [57] => | jméno = Josef Antonín [58] => | odkaz na autora = Josef Antonín Jíra [59] => | rok = 1898 [60] => | titul = Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze [61] => | vydavatel = Společnost přátel starožitností českých [62] => | místo = Praha [63] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:2560BCA0-8879-11DD-9602-0030487BE43A?page=uuid:6d7aeb60-88a0-11dd-a84c-0030487be43a [64] => | poznámka = Zvláštní otisky několika statí z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze věnovaných geologickému a archeologickému výzkumu v Podbabě, Šárce a Bubenči. Obsahuje geologickou mapu Šáreckého údolí, popis Šárky v době předhistorické, zprávu o tetínském hradišti, fotografie nálezů. [65] => }} [66] => [67] => === Externí odkazy === [68] => * {{Commonscat}} [69] => * {{Otto|heslo=Podbaba}} [70] => * [https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/am_query_05.html?mapxy=-745981+-1040204 Archivní mapy (Dejvice)] {{Wayback|url=https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/am_query_05.html?mapxy=-745981+-1040204 |date=20180511080906 }} na webu ČÚZK [71] => [72] => {{Pahýl}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => {{Portály|Praha}} [76] => [77] => [[Kategorie:Podbaba| ]] [78] => [[Kategorie:Místa v Dejvicích]] [79] => [[Kategorie:Místa v Bubenči]] [80] => [[Kategorie:Čtvrti v Praze]] [81] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )
good wiki

Podbaba

Železniční most u ústí Lysolajského potoka Podbabské skály Podbaba je místní název části pražských čtvrtí Dejvice a Bubeneč pod skalnatým vrchem Baba. Označuje na severu část údolí Šáreckého potoka od oblasti soutoku s Lysolajským potokem (Břetislavka) po soutok s Vltavou, na východě pás pod skalou podél Vltavy a na jihu dolní část na rozhraní Dejvic a Bubenče.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vltava','Bubeneč','Dejvice','Baba (přírodní památka, Praha-Dejvice)','Praha','Praha 6','Lysolajský potok','Šárecký potok','autobus','Přívoz Podbaba - Podhoří','2006','potok'

2006

Autobus

Bubeneč

Dejvice

Potok

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.