Array ( [0] => 14930193 [id] => 14930193 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podjatost [uri] => Podjatost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Podjatost je termín používaný k popisu předsudků, diskriminace či nestrannosti v sociálním chování. Vyjadřuje se v podobě výběru informací či rozhodnutí na základě osobních předsudků, které mohou být založeny na rasovém, etnickém, náboženském, genderovém nebo jiném znevýhodňujícím faktoru. Podjatost může ovlivňovat jednání a postoje lidí veřejně či soukromě a může mít negativní dopad na rovnoprávnost a spravedlnost ve společnosti. Je důležité si uvědomovat podjatost a snažit se o její odstranění či minimalizaci, aby se dosáhlo většího míru fairness a rovnosti mezi lidmi. [oai] => Podjatost je termín používaný k popisu předsudků, diskriminace či nestrannosti v sociálním chování. Vyjadřuje se v podobě výběru informací či rozhodnutí na základě osobních předsudků, které mohou být založeny na rasovém, etnickém, náboženském, genderovém nebo jiném znevýhodňujícím faktoru. Podjatost může ovlivňovat jednání a postoje lidí veřejně či soukromě a může mít negativní dopad na rovnoprávnost a spravedlnost ve společnosti. Je důležité si uvědomovat podjatost a snažit se o její odstranění či minimalizaci, aby se dosáhlo většího míru fairness a rovnosti mezi lidmi. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Podjatost''' je obecně zaujatost v upřednostňování jistých věcí a lidí na úkor jiných. Synonyma jsou předpojatost, zaujatost, jednostrannost, anglicismus ''bias''. V právním světě se tak označuje nezpůsobilost k nestrannému a nezaujatému posuzování záležitostí jiných a rozhodování o nich, která je zapříčiněna poměrem k dané věci, zejména přímým zájmem na jejím výsledku, či osobním vztahem k účastníkům řízení. Týká se především [[Soudce|soudců]], ale i jiných povolání a jejím důsledkem je vyloučení z dalšího působení v [[Řízení (procesní právo)|řízení]], protože účelem je zajistit rovnost účastníků řízení, [[Objektivita (filosofie)|objektivitu]] tohoto řízení a nestrannost v rozhodnutí o věci. [1] => [2] => == Obecná == [3] => Ve společnosti jde o podjatost v případech jako je [[kognitivní zkreslení]], [[střet zájmů]], [[předsudek|předsudky]] a s nimi spojené jevy, jako je například [[diskriminace]], [[rasismus]] či [[sexismus]]. K podjatosti také vede [[mediální zkreslení]] či [[publikační zkreslení]]. [[Zkreslení sloužící sobě]] je všeobecně rozšířená tendence vidět sama/samu sebe a své chování v příznivém světle. Filosofie a věda zkoumají vznik subjektivního mínění ([[ezoterismus]], [[subjektivismus]]) v protikladu k [[Objektivita (filosofie)|objektivnímu]], [[Racionální skepticismus|racionálnímu]] poznávání světa. [4] => [5] => == Právní praxe == [6] => [7] => === Podjatost soudců === [8] => Vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí určité věci je prolomením zásady [[zákonný soudce|zákonného soudce]], je proto na místě pouze výjimečně, v případech, kdy vztah konkrétního soudce k dané věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům je už takové intenzity, že i přes své zákonné povinnosti nebude schopen rozhodovat nezávisle a nestranně. Tento vztah musí být skutečně dán, např. pouhý pocit vlastní podjatosti soudce nestačí, vždy musí být zjištěn objektivní důvod, proč lze v daném případě o jeho nepodjatosti pochybovat.{{Citace soudního rozhodnutí [9] => | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky [10] => | datum vydání = 3. července 2001 [11] => | spisová značka = II. ÚS 105/01 [12] => | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-105-01 [13] => | datum přístupu = 2015-02-02 [14] => }} Podjatost nemusí vyplývat jen z toho, že soudce může být rozhodnutím ve věci osobně dotčen na svých právech, ale také tehdy, když zde nemá přímý právní zájem a jeho vztah k ní je faktického rázu, např. jestliže veřejně projevoval své vyhraněné názory na danou konkrétní věc.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Hromada [16] => | jméno = Miroslav [17] => | příjmení2 = Svoboda [18] => | jméno2 = Karel [19] => | spoluautoři = a kol. [20] => | titul = Občanský soudní řád. Komentář [21] => | vydavatel = C. H. Beck [22] => | místo = Praha [23] => | rok = 2013 [24] => | strany = 36 [25] => | isbn = 978-80-7400-506-0 [26] => }} Podjatost ovšem může také spočívat v tom, že o věci získal poznatky mimoprocesním způsobem (byl např. sám [[svědek|svědkem]] trestného činu), jeho pohled na věc je pak totiž deformován. Z rozhodování u [[soud]]u vyššího stupně je kromě toho vyloučen také soudce, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Vylučující poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je dán typicky na základě [[příbuzenství|příbuzenského]] nebo podobného vztahu (jde o [[osoba blízká|osobu blízkou]]), případně intenzivního přátelského, či naopak nepřátelského vztahu. Podjatost však nelze shledávat ve vztazích čistě profesionální známosti, např. u byť dlouholeté, ale stále jen společenské známosti mezi soudcem a místním [[advokát]]em. Důvodem k vyloučení také nikdy nejsou okolnosti, které spočívají v konkrétním postupu soudce přímo v daném řízení, stejně jako jeho rozhodování v jiných obdobných věcech. V tom se totiž projevuje samotný výkon soudnictví.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Novotný [28] => | jméno = Zdeněk [29] => | příjmení2 = Drápal [30] => | jméno2 = Ljubomír [31] => | příjmení3 = Bureš [32] => | jméno3 = Jaroslav [33] => | spoluautoři = a kol. [34] => | titul = Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář [35] => | vydavatel = C. H. Beck [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2009 [38] => | strany = 76–77 [39] => | isbn = 978-80-7400-107-9 [40] => }} [41] => [42] => === Podjatost jiných profesí === [43] => V podobném postavení jako soudci se nachází např. i [[asistent soudce]] nebo [[vyšší soudní úředník]], podobně také např. [[soudní znalec|znalec]], v jejich případě však o tom, zda jsou, či nejsou v dané věci podjatí, rozhoduje jim nadřízený soudce.§ 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6 Dostupné online.]§ 6 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-121 Dostupné online.]§ 17 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 Dostupné online.] V [[Trestní řízení|trestním řízení]] je pak obdobně jako soudce vyloučen z dalšího rozhodování ve věci [[státní zástupce]] i [[Policie|policejní]] orgán, přičemž svou podjatost posuzují sami. Proti tomuto rozhodnutí je nicméně přípustná stížnost, o které rozhodne orgán jim bezprostředně nadřízený.§ 30 a 31 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141 Dostupné online.] Také [[notář]]i v řízení o dědictví, kde vystupují v roli tzv. soudních komisařů, mohou být podjatí a posuzuje to právě soud, který je provedením úkonů v dědickém řízení pověřil.§ 105 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-292 Dostupné online.] Stejně tak soud, který pověřil [[Soudní exekutor|soudního exekutora]] prováděním exekuce, rozhoduje o jeho podjatosti.§ 29 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120 Dostupné online.] [44] => [45] => Mimo tyto převážně justiční profese může být samozřejmě podjatý i kterýkoli správní [[úředník]], s výjimkou vedoucích ústředních správních úřadů a státních tajemníků. Rozhoduje o tom jeho představený.§ 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. (dále jen „s. ř.“) [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500 Dostupné online.] + § 163 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. [46] => [47] => === Namítání podjatosti === [48] => Každý soudce je povinen svou podjatost posoudit sám a pokud zjistí, že by měl být z rozhodování vyloučen, oznámí to předsedovi soudu, který na základě rozvrhu práce určí jiného soudce. ''Námitku podjatosti'' může také při prvním soudním jednání vznést kterýkoli z účastníků řízení, rozhodne pak o ní soud vyššího stupně (u nejvyšších soudů jiný [[soudní senát]] či [[plénum (soud)|plénum]]).§ 14–16b o. s. ř.§ 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150 Dostupné online.]§ 36–38 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-182 Dostupné online.] [49] => [50] => Podjatost může namítnout i účastník správního řízení, který však musí námitku podjatosti dle ustanovení vznést ihned poté, „jakmile se o ní dozví“.§ 14 odst. 2 s. ř. O námitce o podjatosti úředníka pak rozhoduje usnesením služebně nadřízený úřední osoby, jíž se námitka podjatosti týká. Služebně nadřízený může podjatou úřední osobu z řízení vyloučit. Proti tomuto usnesení je možné se odvolat. Pokud služebně nadřízený bude považovat námitku za opožděnou, informuje o tom podatele námitky sdělením.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Jak namítat podjatost?|url = http://frankbold.org/poradna/kategorie/korupce-a-jednani-uredniku/rada/jak-namitat-podjatost|vydavatel = Frank Bold |datum vydání = |datum přístupu = 2015-11-04}} [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Reference === [55] => [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Střet zájmů]] [59] => * [[Systémová podjatost]] [60] => [61] => === Externí odkazy === [62] => * {{Commonscat}} [63] => * {{Otto|heslo=Inhabilita soudců}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [67] => [[Kategorie:Procesní právo]] [] => )
good wiki

Podjatost

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Objektivita (filosofie)','Soudce','soudní senát','Soudní exekutor','Policie','Trestní řízení','vyšší soudní úředník','příbuzenství','svědek','advokát','Řízení (procesní právo)','kognitivní zkreslení'