Array ( [0] => 14957989 [id] => 14957989 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podocyt [uri] => Podocyt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Podocyt''' je viscerální [[epitelová tkáň|epiteliální buňka]] , která obklopuje kapiláry v [[Ledvina|ledvinových]] [[Glomerulus|glomerulách]]{{citace monografie | jméno = Victor P. | příjmení = Eroschenko |titul = Di Fiore's atlas of histology with functional correlations |url=http://books.google.cz/books?id=JZoTjdNSlpQC&pg=PA31&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Lippincott Williams & Wilkins| místo = | rok = 2008| počet stran = [1] => | kapitola = | strany = 368–369| isbn = 9780781770576| jazyk = en }} v Bowmanově váčku. [2] => [3] => Ačkoli různé vnitřní orgány mají také epiteliální vrstvy, název '''viscerální epiteliální buňky''' obvykle odkazuje konkrétně na podocyty, což jsou specializované epiteliální buňky, které se nacházejí ve viscerální vrstvě váčku, která tvoří třetí vrstvu, přes kterou probíhá filtrace krve.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Dorlands Medical Dictionary:podocyte [5] => | periodikum = web.archive.org [6] => | url = http://www.mercksource.com/pp/us/cns/cns_hl_dorlands_split.jsp?pg=%2Fppdocs%2Fus%2Fcommon%2Fdorlands%2Fdorland%2Fsix%2F000084389.htm [7] => | datum vydání = 2009-04-28 [8] => | datum přístupu = 2021-04-19 [9] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090428053333/http://www.mercksource.com/pp/us/cns/cns_hl_dorlands_split.jsp?pg=%2Fppdocs%2Fus%2Fcommon%2Fdorlands%2Fdorland%2Fsix%2F000084389.htm [10] => | datum archivace = 2009-04-28 [11] => }} [12] => [13] => Podocyty mají dlouhé tzv. chodidlové procesy zvané ''pedicely'', pro které jsou buňky pojmenovány (''podo-'' + ''-cyt). Tyto pedicely se'' táhnou od podocytů až ke kapilárám glomerulu které obklopují a vytvářejí filtrační štěrbiny. [14] => [[Soubor:Gray1130.svg|náhled|Glomerulus]] [15] => [[File:Renal corpuscle.svg|náhled| [16] => {{Sloupce|2|A – Ledvinné tělísko
B – Proximální stočený kanálek
C – Distální stočený kanálek
D – [[Juxtaglomerulární aparát]]
1. Basální lamina
2. Bowmanův váček – parietální vrstva
3. Bowmanův váček – viscerální vrstva
3a. Pedikl
3b. Podocyt
4. Bowmanův prostor (močový prostor)
5a. Mesangium – Intraglomerulární buňka
5b. Mesangium – Extraglomerulární buňka
6. Granulární buňky ([[Juxtaglomerulární buňka|Juxtaglomerulární buňky]])
7. [[Macula densa]]
8. [[Myocyt]]y (hladké svalstvo)
9. Arteriola afferent
10. Kapiláry glomerulu
11. Arteriola efferent}}]] [17] => [18] => == Popis a lokalizace == [19] => Podocyty jsou buňky v [[Ledvina|ledvinách]], které tvoří výběžky obrůstající stěny kapilár glomerulu v [[Bowmanův váček|Bowmanově váčku]]. Tyto kapiláry obsahují velké [[pór]]y (60 - 90 nm v průměru) a chybí jim membrána.{{citace monografie | jméno = Leslie P. | příjmení = Gartner |jméno2 = James L. | příjmení2 = Hiatt | titul = Color atlas of histology | url = https://archive.org/details/coloratlasofhist0004gart | vydavatel = Lippincott Williams & Wilkins | místo = 4. vyd. USA | rok = 2006 | počet stran = [20] => | kapitola = | strany = | isbn = 0-7817-5216-7 | jazyk = en }} Bowmanův váček filtruje velkou část krevní plazmy a zadržuje velké molekuly, [[Bílkovina|proteiny]], a nechává projít např. [[Voda|vodu]], [[Aminokyselina|aminokyseliny]], vitaminy, soli a [[Glukóza|glukózu]], a vytváří tak [[ultrafiltrát]] ([[primární moč]]). [21] => [22] => Tyto buňky vnitřního listu mají tělo opatřené několika primárními výběžky, z kterých vystupují výběžky sekundární zvané [[pedikl]]y. Tyto sekundární výběžky se přibližují k [[Bazální lamina|basální lamině]], která je vytvářená podocyty ve spolupráci s [[endotel]]iálními buňkami [[Kapilára|kapilár]], proplétají se a nechávají mezi sebou filtrační štěrbiny široké kolem 25 nm, kterými se filtruje [[krev]]. Silná basální lamina (asi 0,1 μm) je považována za filtrační bariéru oddělující močový prostor od krve proudící v kapilárách. Těla podocytů a jejich primární výběžky se basální laminy nedotýkají. Pedikly jediného podocytu objímají více než jednu kapiláru. [23] => [24] => == Struktury podocytu == [25] => Tělo podocytu obsahuje nápadné [[buněčné jádro|jádro]], dobře vyvinutý [[Golgiho aparát]], hojné drsné a hladké [[endoplazmatické retikulum]], značné [[lysozom]]y a mnoho [[Mitochondrie|mitochondrií]]. V typických [[Histologie|histologických]] preparátech podocytu jsou jádra oválná a poměrně [[Euchromatin|euchromatická]]{{Citace elektronické monografie | url=http://www.siumed.edu/~dking2/crr/rnguide.htm#podocytes| titul= Histology Study Guide | místo= | vydavatel=}}. Dále [[cytoplasma]] podocytů obsahuje četné volné [[ribosom]]y, váčky a mikrofilamenta. Vysoká hustota organel v těle podocytu naznačuje vysokou úroveň [[Anabolismus|anabolické]] i [[Katabolismus|katabolické]] činnosti. [26] => [27] => Na rozdíl od těla buňky, pedikly obsahují jen málo organel, nebo vůbec žádné, v jejich [[Cytoplasma|cytoplasmě]] najdeme jen hojná [[mikrofilamenta]] a [[mikrotubul|mikrotubuly.]] Hlavním strukturním proteinem ve výběžcích je [[aktin]]{{Citace elektronické monografie | url=http://physrev.physiology.org/content/83/1/253.full| titul= Cell Biology of the Glomerular Podocyte | místo= | vydavatel= Hermann Pavenstädt, Wilhelm Kriz, and Matthias Kretzler }}. [28] => [29] => Pedicely se ovíjejí kolem kapilár a nechávají mezi nimi štěrbiny. Krev je filtrována přes tyto štěrbiny, známé jako '''filtrační štěrbina,''' '''štěrbinová membrána''' nebo '''štěrbinové póry'''Lote, Christopher J.''Principles of Renal Physiology, 5. vydání''. Springer. p. 34. [30] => [31] => .Aby se podocyty mohly omotat kolem kapilár a správně fungovat, je zapotřebí několik proteinů jako např. nefrin či [[CD2AP]]. [32] => [33] => Podocyty zvětšují povrch buněk, což umožňuje účinnou ultrafiltraciNosek, Thomas M. "Section 7/7ch04/7ch04p08". ''Essentials of Human Physiology''. Archived from the original on 2016-03-24. Také vylučují a udržují bazální membránu. [34] => [35] => Existuje mnoho pokrytých váčků a jamek podél bazolaterální domény podocytů, které naznačují vysokou rychlost vezikulárního přenosu. [36] => [37] => == Funkce == [38] => Podocyty mají několik funkcí, včetně regulace změn glomerulární basální membrány (GBM), regulace glomerulární filtrace (GFR) a údržby filtrační bariéry{{Citace elektronické monografie | url= http://sitemaker.umich.edu/ransom.lab/the_glomerular_podocyte | titul= The Glomerular podocyte | místo= University od Michigan | vydavatel= Richard F. Ransom | datum přístupu= 2012-04-19 | url archivu= https://web.archive.org/web/20060501045900/http://sitemaker.umich.edu/ransom.lab/the_glomerular_podocyte | datum archivace= 2006-05-01 | nedostupné= ano }}. [39] => [40] => Když se podocyty stahují, způsobují uzavření filtračních štěrbin. Snížením povrchové plochy dostupné pro filtraci dochází ke sníženírychlosti glomerulární filtrace (GFR) [41] => [42] => Podocyty mají primární procesy zvané ''trabeculae'', které se obalují kolem glomerulárních kapilár .Trabekulae mají zase sekundární procesy zvané ''pedicely''. Pedicely se vzájemně prolínají, čímž vznikají tenké mezery zvané ''filtrační štěrbiny''.  Štěrbiny jsou pokryty štěrbinovými membránami, které se skládají z řady proteinů na buněčném povrchu, včetně ''nefrinu, podokalyxinu'' a ''P-kadherinu'', které omezují průchod velkých makromolekul, jako je ''sérový albumin'' a ''gama globulin'', a zajišťují, že zůstanou v krevním řečištiJarad, G.; Miner, J. H. (2009). "Update on the glomerular filtration barrier". ''Current Opinion in Nephrology and Hypertension''. '''18''' (3): 226–232. doi:10.1097/mnh.0b013e3283296044. PMC 2895306. PMID 19374010.. Proteiny, které jsou nutné pro správnou funkci štěrbiny, zahrnují ''nefrin''Wartiovaara, J.; Ofverstedt, L. G. R.; Khoshnoodi, J.; Zhang, J.; Mäkelä, E.; Sandin, S.; Ruotsalainen, V.; Cheng, R. H.; Jalanko, H.; Skoglund, U.; Tryggvason, K. (2004). "Nephrin strands contribute to a porous slit diaphragm scaffold as revealed by electron tomography". ''Journal of Clinical Investigation''. '''114''' (10): 1475–1483. doi:10.1172/JCI22562. PMC 525744. PMID 15545998.'',  NEPH1, NEPH2,  podocin ,CD2AP''Fukasawa, H.; Bornheimer, S.; Kudlicka, K.; Farquhar, M. G. (2009). "Slit Diaphragms Contain Tight Junction Proteins". ''Journal of the American Society of Nephrology''. '''20''' (7): 1491–1503. doi:10.1681/ASN.2008101117. PMC 2709684. PMID 19478094.''. a  FAT1''Ciani L; Patel A; Allen ND; ffrench-Constant C. (2003). "Mice lacking the giant protocadherin mFAT1 exhibit renal slit junction abnormalities and a partially penetrant cyclopia and anophthalmia phenotype". ''Mol. Cell. Biol''. '''23''' (10): 3575–82. doi:10.1128/mcb.23.10.3575-3582.2003. PMC 164754. PMID 12724416.. [43] => [44] => Podocyty mají dobře vyvinuté endoplazmatické retikulum a velký Golgiho aparát , což svědčí o vysoké kapacitě pro syntézu proteinů a posttranslační modifikace . [45] => [46] => V těchto buňkách také rostou důkazy o velkém počtu multivezikulárních těl a dalších lysozomálních složek, což naznačuje vysokou endocytickou aktivitu. [47] => [48] => Podocyty vytvářejí mezery, filtrační štěrbiny, které jsou kryty membránou. Tato štěrbinová membrána se skládá z mnoha buněčných povrchových proteinů, včetně nefrinu, podocalyxinu a P-kadherinu, které zajišťují, že velké makromolekuly, jako je sérový [[albumin]] a gama [[globulin]], zůstávají v krevním řečišti. [49] => [50] => Malé molekuly, jako je voda , glukóza a iontové soli, jsou schopny procházet filtračními štěrbinami a vytvářet ultrafiltrát v tubulární tekutině , který je dále zpracován nefronem za vzniku moči. [51] => [52] => * [[Nefrin]] je protein potřebný pro funkci ledvinové filtrační bariéry, kterou tvoří endoteliální buňky, glomerulární basální lamina (GBM) a podocyty. [53] => * [[Podokalyxin]] je považován za hlavní složku [[glykokalyx]]u u podocytů, dále obaluje sekundární výběžky podocytů, pedikly. [54] => * [[P-kadherin]] je transmembránový protein, který hraje roli v přilnavosti buněk. [55] => [[Soubor:Morbus Fabry kidney biopsy 02.jpg|náhled|Biopsie ledviny; podocyty jsou fialově zbarvené.]] [56] => [57] => == Klinický význam == [58] => Ztráta chodidlových procesů podocytů (tj. Zeslabení podocytů) je charakteristickým znakem '''nemoci s minimálními změnami''' , které se proto někdy říká choroba nožního procesu Ciani L; Massella L; Ruggiero B; Emma F (2017). "Minimal Change Disease". ''Clin J Am Soc Nephrol''. '''12''' (2): 332–345. doi:10.2215/CJN.05000516. PMC 5293332. PMID 27940460.. [59] => [60] => Narušení filtračních štěrbin nebo destrukce podocytů může vést k masivní '''proteinurii''', kde se z krve ztrácí velké množství bílkovin. [61] => [62] => Příkladem toho je vrozená porucha '''nefrózy finského typu''' , která je charakterizována neonatální proteinurií vedoucí k terminálnímu selhání ledvin . Bylo zjištěno, že toto onemocnění je způsobeno mutací genu pro '''nefrin''' . [63] => [64] => Přítomnost podocytů v moči byla navržena jako časný diagnostický marker '''preeklampsie'''Konieczny, A; Ryba, M; Wartacz, J; Czyżewska-Buczyńska, A; Hruby, Z; Witkiewicz, W (2013). "Podocytes in urine, a novel biomarker of preeclampsia?" (PDF). ''Advances in Clinical and Experimental Medicine''. '''22''' (2): 145–9. PMID 23709369.. [65] => [66] => == Patologie == [67] => '''Mutace v proteinech''' [68] => [69] => Když se kojenci narodí s určitými defekty proteinů, jako jsou nefrin a CD2AP , jejich ledviny nemohou fungovat. Lidé mají variace v těchto proteinech a některé mohou být později náchylné k selhání ledvin. Nephrin je protein podobný zipu, který tvoří štěrbinovou membránu, mezery mezi zuby zipu jsou dostatečně velké, aby umožnily průchod cukru a vody, ale příliš malý na to, aby umožnil průchod proteinů. Za vrozené selhání ledvin jsou zodpovědné vady nefrinu. CD2AP reguluje cytoskeleton podocytů a stabilizuje štěrbinovou membránu Wickelgren, I. (1999). "CELL BIOLOGY: First Components Found for Key Kidney Filter". ''Science''. '''286''' (5438): 225–6. doi:10.1126/science.286.5438.225. PMID 10577188. S2CID 43237744.Löwik MM, Groenen PJ, Levtchenko EN, Monnens LA, van den Heuvel LP (November 2009). "Molecular genetic analysis of podocyte genes in focal segmental glomerulosclerosis—a review". ''Eur. J. Pediatr''. '''168''' (11): 1291–304. doi:10.1007/s00431-009-1017-x. PMC 2745545. PMID 19562370.. [70] => [71] => === Proteinurie === [72] => Glomerulární filtrace zabraňuje všem plazmatickým bílkovinám vstoupit do močového prostoru, zatímco vodě a malým molekulám dovoluje mimořádně vysokou propustnost. Podocyty udržují velkou filtrační plochu přes štěrbinovou membránu. Udržení plazmatických bílkovin v krvi je pro život nezbytné. Proteinurie je charakteristickým znakem glomerulárního poškození, což může předvídat progresi onemocnění ledvin, čím vyšší je obsah bílkovin v moči, tím rychlejší je průběh a závažnost onemocnění. V zásadě může být proteinurie způsobena poruchou podocytů, endoteliálních buněk, GBM nebo změnami negativně nabitých proteinů nalézajících se ve všech těchto třech složkách glomerulární (ledvinné) filtrační bariéry. [73] => Renální (ledvinnou) [[Proteinurie|proteinurii]] rozdělujeme podle postižené části [[nefron]]u na glomerulární, tubulární a smíšenou. [74] => [75] => === Kongenitální nefrotický syndrom finského typu === [76] => Tento vrozený [[nefrotický syndrom]] je charakterizován novorozeneckou [[proteinurie|proteinurií]], která vede k selhání ledvin. Bylo zjištěno, že může být způsobena mutací genu nephrinu. Jejími příznaky mohou být významná ztráta bílkovin do moči (často s tvorbou pěny), pokles normálních hodnot bílkovin v krvi, tvorba výrazných otoků (dolní i horní končetiny, oční víčka), zvýšená hladina tuků v krvi{{Citace elektronické monografie| url=http://www.nadaceledviny.cz/informacni-brozurky-nefroticky-syndrom.html?idAktualni=1431&jazyk=cz| titul=Nefrotický syndrom| místo=| vydavatel=| datum přístupu=2012-04-19| url archivu=https://web.archive.org/web/20090125124233/http://www.nadaceledviny.cz/informacni-brozurky-nefroticky-syndrom.html?idAktualni=1431&jazyk=cz| datum archivace=2009-01-25| nedostupné=ano}} .Je nebezpečný zejména svými možnými komplikacemi, kterými jsou [[Infekční onemocnění|infekce]], tromboembolické příhody či akcelerovaná [[ateroskleróza]]. [77] => [78] => == Reference == [79] => {{Překlad|jazyk=en |článek=Podocyte |revize= 480141525}} [80] => [81] => [82] => == Literatura == [83] => * {{citace monografie | jméno = L. Carlos | příjmení = Junquiera | odkaz na autora = |příjmení2 = Carneiro| jméno2 = José| autor2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Kelley| jméno3 = Robert O.| autor3 = |titul = Základy histologie | vydavatel = H & H | místo = 1. vyd. Jinočany | rok = 1997 | počet stran = [84] => | kapitola = | strany = | isbn = 8085787377| jazyk = }} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => [[Kategorie:Ledvina]] [88] => [[Kategorie:Typy buněk]] [] => )
good wiki

Podocyt

Podocyt je viscerální epiteliální buňka , která obklopuje kapiláry v ledvinových glomerulách v Bowmanově váčku. Ačkoli různé vnitřní orgány mají také epiteliální vrstvy, název viscerální epiteliální buňky obvykle odkazuje konkrétně na podocyty, což jsou specializované epiteliální buňky, které se nacházejí ve viscerální vrstvě váčku, která tvoří třetí vrstvu, přes kterou probíhá filtrace krve.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ledvina','epitelová tkáň','lysozom','Glomerulus','Soubor:Gray1130.svg','krev','pór','Bílkovina','Bowmanův váček','CD2AP','Podokalyxin','mikrotubul'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Glomerulus

Krev

Ledvina

Lysozom

Mikrotubul

Pór