Array ( [0] => 14930828 [id] => 14930828 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podpětovité [uri] => Podpětovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Podpětovité [2] => | obrázek = Chirita linearifolia x sinensis2.jpg [3] => | popisek = ''Chirita linearifolia'' x ''sinensis'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [10] => | čeleď = '''podpětovité''' (''Gesneriaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Barthélemy Charles Joseph Dumortier|Dumort.]], 1829 [12] => }} [13] => '''Podpětovité''' (''Gesneriaceae'') je velká čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). Zahrnuje asi 3000 druhů ve 130 rodech. Převážná většina podpětovitých roste v [[tropický podnebný pás|tropech]]. Jsou to zejména [[bylina|byliny]], řidčeji [[dřevina|dřeviny]] se vstřícnými jednoduchými [[list]]y a pětičetnými [[květ]]y. Některé druhy nápadně kvetou a jsou pěstovány jako pokojové rostliny. [14] => [15] => [[Soubor:Mitraria coccinea 5.jpg|náhled|''Mitraria coccinea'']] [16] => [17] => == Popis == [18] => Podpětovité jsou [[bylina|byliny]] a [[polokeř]]e, zřídka i [[liána|liány]], [[keř]]e a malé [[strom]]y. Asi čtvrtina druhů jsou [[epifyt]]y. Velikost rostlin sahá od 2,5 cm (''Sinningia pusilla'') po 8 metrů (''Solenophora calycosa''). [19] => [20] => === Stonky a listy === [21] => [[Stonek]] je často zprvu přímý a později poléhavý. U některých druhů je stonek velmi zkrácený a listy tvoří zdánlivě přízemní růžici. Na uzlinách lodyhy se u druhů rostoucích ve vlhkých podmínkách často tvoří adventivní [[kořen]]y. Často jsou rostliny měkce [[trichom|chlupaté]]. Odění je z jednoduchých a někdy i žlaznatých chlupů, obsahujících často živé buňky i po dosažení zralosti. [[List]]y jsou vstřícné, výjimečně střídavé nebo přeslenité, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Občas jsou protistojné listy velmi nestejné nebo jeden chybí. Listy jsou jednoduché, celokrajné nebo zubaté, vzácně i hluboce členěné. [22] => [23] => === Květy a plody === [24] => [[Květenství]] jsou vrcholová nebo úžlabní, nejčastěji [[vrcholík]]y, [[hrozen|hrozny]] nebo jsou květy jednotlivé. Někdy jsou přítomny [[listen]]y a ve složených květenstvích i listence. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, souměrné nebo řidčeji téměř pravidelné, nenápadné až velké a nápadné, pětičetné. Častá je [[protandrie]]. Květy mohou dosáhnout délky až 8 cm (např. ''Columnea crassifolia''). [[kalich (botanika)|Kališní]] lístky jsou volné nebo srostlé v krátkou či dlouhou trubku. Kalich je často vytrvalý a za plodu široce rozestálý. [[koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou částečně nebo zcela srostlé. Koruna je nejčastěji trubkovitá a dvoupyským ústím, dále zvonkovitá, řepicovitá, kolovitá, nálevkovitá, válcovitá, s krátkou nebo dlouhou korunní trubkou. Koruna je často jednostranně vypouklá nebo na bázi s [[ostruha (botanika)|ostruhou]], z kalichu přímo nebo šikmo vystupující. [25] => [26] => [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4 (výjimečně 5), někdy je místo 5. tyčinky přítomno [[patyčinka|staminodium]]. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně, často jsou dvoumocné (2 tyčinky jsou delší než zbývající). V květech je většinou přítomen kruhovitý, laločnatý až dělený nektáriový disk. [[Semeník]] je svrchní, polospodní nebo spodní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů, nejčastěji jednopouzdrý (někdy se druhotně spojí placenty a vytvoří 2 komůrky), s 1 tenkou [[čnělka|čnělkou]] s hlavatou nebo dvoulaločnou [[blizna|bliznou]]. [[Placentace]] je parietální. Vajíček je mnoho. Plodem je vysýchavá nebo i dužnatá lokulicidní, řidčeji septicidní [[tobolka (plod)|tobolka]] s mnoha semeny nebo řidčeji [[bobule]]. Semena jsou velmi drobná, obvykle jen 0.2 až 0.4 mm velká, s celulárním [[endosperm]]em nebo bez endospermu. [27] => [28] => [29] => Soubor:Starr 060625-8201 Cyrtandra sp..jpg|''Cyrtandra sp.'' [30] => Soubor:4867-Alloplectus speciosus.jpg|''Alloplectus speciosus'' [31] => Soubor:Kohleria.JPG|Květ ''Kohleria sp.'' [32] => Soubor:Gesneria venticosa.jpg|Květy ''Gesneria ventricosa'' [33] => Soubor:Nematanthuswettsteinii2.jpg|''Nematanthus wettsteinii'' [34] => Soubor:00559 - Parakohleria rhodotricha.JPG|Dlouze štětinaté květy ''Parakohleria rhodotricha'' [35] => Soubor:Drymonia sp.1.jpg|Dužnaté plody ''Drymonia sp.'' s jasně zbarveným vytrvalým kalichem [36] => Soubor:Gardenology-IMG 4825 hunt10mar.jpg|Dozrávající plody ''Alloplectus sp.'' [37] => [38] => [39] => == Ekologické interakce == [40] => [[Soubor:Columnea consanguinea (foliage).jpg|náhled|Listy ''Columnea consanguinea'' lákající jasně červeně zbarvenou skvrnou opylovače ke květům]] [41] => [[Soubor:Male Euglossa sp.jpg|náhled|Samec 'orchidejové' včely ''Euglossa sp.'']] [42] => Některé druhy jsou krátkověké a po vysemenění odumírají. Vytrvalé druhy mohou mít sukulentní stonek, případně je stonek na bázi dřevnatý a po pominutí sucha opět obráží. Také mohou mít podzemní jednoleté či vytrvalé hlízy nebo oddenky. [43] => [44] => === Opylování === [45] => U podpětovitých často dozrávají prašníky dříve než blizna. U druhů s krátkověkými květy však může být zralý pyl i receptivní blizna zároveň a může docházet k samoopylení, pokud květy již nebyly opyleny. [46] => [47] => Podpětovité jsou opylovány nejčastěji včelami, motýly, můrami, mouchami, netopýry a ptáky. Mnohé druhy lákají opylovače jasně zbarvenými kalichy a dokonce i pestře zbarvenými listy (např. ''Columnea cosanguinea''). [48] => Neotropické druhy s trubkovitými žlutými, oranžovými nebo červenými květy jsou většinou opylovány kolibříky. Mnoho jiných druhů je opylováno zářivě kovově zbarvenými tzv. 'orchidejovými' včelami z tribu ''[[Euglossini]]'', jejichž samci sbírají pomocí kartáčků na předních nohou vonné silice z povrchu květů a uskladňují je ve specializovaných orgánech na zadních nohou.{{Citace elektronické monografie [49] => | příjmení = [50] => | jméno = [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Absolute Astronomy: Euglossini [53] => | url = http://www.absoluteastronomy.com/topics/Euglossini [54] => | datum vydání = [55] => | datum aktualizace = [56] => | datum přístupu = [57] => | vydavatel = [58] => | místo = [59] => | jazyk = [60] => }} [61] => [62] => === Šíření semen === [63] => Drobná semena jsou šířena ponejvíce větrem. V Karibiku jsou přenášena mezi ostrovy tropickými bouřemi. [[Tobolka (plod)|Tobolky]] mnohých druhů (např. ''Kohleria'') pukají na vrcholu 2 otvory překrytými tuhými chlupy a semena jsou tak z nich vytřepávána postupně. Některé druhy (''Gesneria'' aj.) naopak semena vystavují dešti a ta jsou následně rozstřikována po okolí. Semena druhů s dužnatými plody jsou obvykle šířena ptáky. [64] => [65] => [66] => Soubor:Chrysothemis pulchella2100286255.jpg|Nápadně zbarvené kalichy ''Chrysothemis pulchella'' [67] => Soubor:Paradrymonia hypocyrta.JPG|Bělavé květy ''Paradrymonia hypocyrta'' podepřené červenými kalichy [68] => Soubor:Rhytidophyllum tomentosum nectar (Scott Zona) 001.jpg|Nenápadné květy ''Rhytidophyllum tomentosum'' naplněné nektarem [69] => [70] => [71] => == Rozšíření == [72] => Čeleď zahrnuje asi 2700 až 3700 druhů ve 126 až 147 rodech. Největší rody jsou [[cyrtandra]] (''Cyrtandra''), [[kolumnea]] (''Columnea''), [[beslerie]] (''Besleria''), [[eschynantus]] (''Aeschynanthus''), [[chirita]] (''Chirita''), ''[[Henckelia]]'', [[tořivka]] (''Streptocarpus'') a [[drymonie]] (''Drymonia''), počty druhů stejně jako vymezení rodů jsou však velmi neustálené.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Judd [74] => | jméno = et al. [75] => | odkaz na autora = [76] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [77] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [78] => | místo = [79] => | rok = 2002 [80] => | isbn = 9780878934034 [81] => | kapitola = [82] => | strany = [83] => | jazyk = [84] => }}{{Citace elektronické monografie [85] => | příjmení = Stevens [86] => | jméno = P.F. [87] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [88] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [89] => | místo = Missouri Botanical Garden [90] => | jazyk = en [91] => }} [92] => [93] => Podpětovité jsou rozšířeny v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa, málo v [[Austrálie|Austrálii]]. Chybí v saharské a severní [[Afrika|Africe]] a v [[Arabský poloostrov|Arábii]]. V některých oblastech přesahuje i do [[subtropický podnebný pás|subtropů]] a do [[mírný podnebný pás|mírného pásu]] ([[Evropa]], [[východní Asie]], jižní [[Afrika]]). Asi polovina druhů pochází z tropické [[amerika|Ameriky]]. Nejvíce druhů roste ve vlhkých tropech od nížinného [[tropický deštný les|deštného lesa]] po horské biotopy.{{Citace monografie [94] => | příjmení = Smith [95] => | jméno = Nantan et al [96] => | odkaz na autora = [97] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [98] => | vydavatel = Princeton University Press [99] => | místo = Princeton [100] => | rok = 2003 [101] => | isbn = 0691116946 [102] => | kapitola = [103] => | strany = [104] => | jazyk = [105] => }} [106] => [107] => V jižní Evropě rostou celkem 3 rody a 6 druhů podpětovitých. Pět druhů (''Haberlea ferdinandi-coburgii'', ''Haberlea rhodopensis'', ''Jankaea heldreichii'', ''Ramonda serbica'' a ''Ramonda nathaliae'') jsou endemity východního [[Středomoří]] (Řecko, Bulharsko, Srbsko, Makedonie, Albánie), ''Ramonda myconi'' je endemit [[Pyreneje|Pyrenejí]].{{Citace elektronické monografie [108] => | příjmení = [109] => | jméno = [110] => | odkaz na autora = [111] => | titul = Flora Europaea [112] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [113] => | datum vydání = [114] => | datum aktualizace = [115] => | datum přístupu = [116] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [117] => | místo = [118] => | jazyk = [119] => }} [120] => [121] => [122] => Soubor:Ramonda myconi.JPG|''Ramonda myconi'' [123] => Soubor:Haberlea ferdinandi-coburgi 002.JPG|''Haberlea ferdinandi-coburgi'' [124] => Soubor:Haberlea rhodopensis0.jpg|''Haberlea rhodopensis'' [125] => Soubor:Ramonda serbica1.jpg|Květy ''Ramonda serbica'' [126] => [127] => [128] => == Taxonomie == [129] => Podpětovité jsou dobře vyhraněná čeleď, jejíž ohraničení je ustálené. V minulosti byla nejčastěji řazena do řádu krtičníkotvaré (''Scrophulariales''), případně hluchavkotvaré (''Lamiales''). Podle dnešních poznatků je nejblíže příbuznou skupinou čeleď [[pantoflíčkovité]] (''Calceolariaceae''). [130] => [131] => V současné taxonomii je čeleď členěna na tři podčeledi a několik tribů: [132] => * '''''Didymocarpoideae''''' – asi 2150 druhů v 82 rodech, roztroušeně v tropech celého světa, jižní Evropa, Japonsko a jižní Afrika [133] => * '''''Epithematoideae''''' – asi 75 druhů v 6 rodech, Indie, jv. Asie, 1 druh v západní Africe a 1 v Americe od Mexika po Peru [134] => * '''''Gesnerioideae''''' – přes 1500 druhů v 63 rodech [135] => ** ''Coronanthereae'' – 20 druhů v 9 rodech, jih Jižní Ameriky, Šalomounovy ostrovy, Antily, Nová Kaledonie, v. Austrálie, Nový Zéland, [136] => ** ''Titanotricheae'' – jediný druh, ''Titanotrichum oldhamii''. Čína až Japonsko a záp. Malajsie [137] => ** ''Gesnerieae'' – asi 1500 druhů v 53 rodech, Střední a Jižní Amerika [138] => [139] => [[Soubor:Caffeic acid.svg|náhled|Strukturní vzorec kyseliny kaffeové]] [140] => [141] => == Obsahové látky == [142] => Mezi nejčastější obsahové látky náleží [[fenol]]ické [[glykosidy]], [[orobanchin]], estery [[kyselina kaffeová|kyseliny kaffeové]] a [[anthokyany]] (gesnerin v květech, kolumnin v listech). Není znám obsah [[iridoidy|iridoidů]], [[saponin]]ů ani kyanogenních sloučenin. [143] => [144] => == Zástupci == [145] => {{Sloupce|2| [146] => * [[aloplektus]] (''Alloplectus'') [147] => * [[belonie]] (''Bellonia'') [148] => * [[beslerie]] (''Besleria'') [149] => * [[cyrtandra]] (''Cyrtandra'') [150] => * [[drymonie]] (''Drymonia'') [151] => * [[episcie]] (''Episcia'') [152] => * [[eschynantus]] (''Aeschynanthus'') [153] => * [[gloxinie]] (''Sinningia'') [154] => * [[gloxiniovka]] (''Gloxinia'') [155] => * [[haberlea rodopská|haberlea]] (''Haberlea'') [156] => * [[hypocyrta]] (''Hypocyrta'', syn. ''Nematanthus'') [157] => * [[chirita]] (''Chirita'') [158] => * [[jonátka]] (''Saintpaulia'', syn. ''Streptocarpus'') [159] => * [[kodonante]] (''Codonanthe'') [160] => * [[kohlerie]] (''Kohleria'') [161] => * [[kolumnea]] (''Columnea'') [162] => * [[křivůtka]] (''Achimenes'') [163] => * [[nematantus]] (''Nematanthus'') [164] => * [[plstnatka]] (''Jancaea'', syn. ''Ramonda'') [165] => * [[podpět]] (''Gesneria'') [166] => * [[ramonda]] (''Ramonda'') [167] => * [[rechsteinerie]] (''Rechsteineria'', syn. ''Sinningia'') [168] => * [[sarmienta]] (''Sarmienta'') [169] => * [[skalokráska]] (''Petrocosmea'') [170] => * [[smitianta]] (''Smithiantha'') [171] => * [[tořivka]] (''Streptocarpus'') [172] => * [[vrapolist]] (''Rhytidophyllum''){{Citace monografie [173] => | příjmení = Skalická [174] => | jméno = Anna [175] => | příjmení2 = Větvička [176] => | jméno2 = Václav [177] => | příjmení3 = Zelený [178] => | jméno3 = Václav [179] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [180] => | vydavatel = Aventinum [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 2012 [183] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [184] => | jazyk = cs [185] => }} [186] => }} [187] => [188] => == Význam == [189] => Jako pokojové rostliny jsou pěstovány zejména různé druhy a kultivary rodů ''[[africká fialka|Saintpaulia]]'', ''[[Achimenes]]'', ''[[Columnea]]'', ''[[Episcia]]'', ''[[Streptocarpus]]'', ''[[Sinningia]]'' aj. Některé druhy těchto rostlin mohou způsobit [[dermatitida|dermatitidu]]. [190] => Velké množství rodů, druhů i kultivarů lze najít ve sklenících botanických zahrad.{{Citace elektronické monografie [191] => | příjmení = [192] => | jméno = [193] => | odkaz na autora = [194] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [195] => | url = http://www.florius.cz/ [196] => | datum vydání = [197] => | datum aktualizace = [198] => | datum přístupu = [199] => | vydavatel = [200] => | místo = [201] => | jazyk = [202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150815061455/http://www.florius.cz/ [203] => | datum archivace = 2015-08-15 [204] => | nedostupné = ano [205] => }} [206] => Různé druhy podpětovitých jsou používány jihoamerickými indiány k léčení některých neduhů. Listy ''Didymocarpus pedicellata'' jsou v indické medicíně používány při ledvinových a žlučníkových kamenech.{{Citace monografie [207] => | příjmení = Khare [208] => | jméno = C.P. [209] => | odkaz na autora = [210] => | titul = Indian Medicinal Plants [211] => | vydavatel = Springer [212] => | místo = New Delhi [213] => | rok = 2007 [214] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [215] => | kapitola = [216] => | strany = [217] => | jazyk = [218] => }} [219] => [220] => [221] => Soubor:2007-04-20Saintpaulia ionantha04.jpg|Africká fiala, kultivar ''Saintpaulia ionantha'' [222] => Soubor:Achimenes 7174.JPG|Kvetoucí [[křivůtka]] (''Achimenes'') neboli honzík [223] => Soubor:Columnea banksii 03.jpg|''Columnea x banksii'' [224] => Soubor:IMG 7323-Aeschynanthus speciosus.jpg|''Aeschynanthus speciosus'' [225] => Soubor:Lamiales - Episcia cupreata 4.jpg|''Episcia cupreata'' [226] => Soubor:Sinningia speciosa (cultivar) 01.jpg|Kultivar gloxinie ''Sinningia speciosa'' [227] => [228] => [229] => == Přehled rodů == [230] => ''[[křivůtka|Achimenes]]'', [231] => ''[[eschynantus|Aeschynanthus]]'', [232] => ''[[Agalmyla]]'', [233] => ''[[Allocheilos]]'', [234] => ''[[aloplektus|Alloplectus]]'', [235] => ''[[Allostigma]]'', [236] => ''[[Alsobia]]'', [237] => ''[[Amalophyllon]]'', [238] => ''[[Anetanthus]]'', [239] => ''[[Anna (rod rostlin)|Anna]]'', [240] => ''[[Asteranthera]]'', [241] => ''[[Beccarinda]]'', [242] => ''[[belonie|Bellonia]]'', [243] => ''[[beslerie|Besleria]]'', [244] => ''[[Billolivia]]'', [245] => ''[[Boea]]'', [246] => ''[[Boeica]]'', [247] => ''[[Briggsiopsis]]'', [248] => ''[[Cathayanthe]]'', [249] => ''[[Centrosolenia]]'', [250] => ''[[Championia]]'', [251] => ''[[Chautemsia]]'', [252] => ''[[Chayamaritia]]'', [253] => ''[[Christopheria]]'', [254] => ''[[Chrysothemis]]'', [255] => ''[[kodonante|Codonanthe]]'', [256] => ''[[Codonanthopsis]]'', [257] => ''[[Codonoboea]]'', [258] => ''[[kolumnea|Columnea]]'', [259] => ''[[Conandron]]'', [260] => ''[[Coptocheile]]'', [261] => ''[[Corallodiscus]]'', [262] => ''[[Coronanthera]]'', [263] => ''[[Corytoplectus]]'', [264] => ''[[Crantzia]]'', [265] => ''[[Cremersia]]'', [266] => ''[[Cremosperma]]'', [267] => ''[[Cremospermopsis]]'', [268] => ''[[Cubitanthus]]'', [269] => ''[[Cyrtandra]]'', [270] => ''[[Damrongia]]'', [271] => ''[[Deinostigma]]'', [272] => ''[[Depanthus]]'', [273] => ''[[Diastema]]'', [274] => ''[[Didissandra]]'', [275] => ''[[Didymocarpus]]'', [276] => ''[[Didymostigma]]'', [277] => ''[[Dorcoceras]]'', [278] => ''[[drymonie|Drymonia]]'', [279] => ''[[Emarhendia]]'', [280] => ''[[episcie|Episcia]]'', [281] => ''[[Epithema]]'', [282] => ''[[Eucodonia]]'', [283] => ''[[Fieldia]]'', [284] => ''[[Gasteranthus]]'', [285] => ''[[podpět|Gesneria]]'', [286] => ''[[Glabrella]]'', [287] => ''[[Glossoloma]]'', [288] => ''[[Gloxinella]]'', [289] => ''[[gloxiniovka|Gloxinia]]'', [290] => ''[[Gloxiniopsis]]'', [291] => ''[[Goyazia]]'', [292] => ''[[Gyrocheilos]]'', [293] => ''[[Gyrogyne]]'', [294] => ''[[Haberlea rodopská|Haberlea]]'', [295] => ''[[Hemiboea]]'', [296] => ''[[Henckelia]]'', [297] => ''[[Heppiella]]'', [298] => ''[[Hexatheca]]'', [299] => ''[[Jerdonia]]'', [300] => ''[[Kaisupeea]]'', [301] => ''[[kohlerie|Kohleria]]'', [302] => ''[[Lampadaria]]'', [303] => ''[[Lembocarpus]]'', [304] => ''[[Leptoboea]]'', [305] => ''[[Lesia]]'', [306] => ''[[Liebigia]]'', [307] => ''[[Litostigma]]'', [308] => ''[[Loxocarpus]]'', [309] => ''[[Loxonia]]'', [310] => ''[[Loxostigma]]'', [311] => ''[[Lysionotus]]'', [312] => ''[[Mandirola]]'', [313] => ''[[Metapetrocosmea]]'', [314] => ''[[Microchirita]]'', [315] => ''[[Middletonia]]'', [316] => ''[[Mitraria]]'', [317] => ''[[Monophyllaea]]'', [318] => ''[[Monopyle]]'', [319] => ''[[Moussonia]]'', [320] => ''[[Napeanthus]]'', [321] => ''[[Nautilocalyx]]'', [322] => ''[[Negria]]'', [323] => ''[[nematantus|Nematanthus]]'', [324] => ''[[Neomortonia]]'', [325] => ''[[Niphaea]]'', [326] => ''[[Nomopyle]]'', [327] => ''[[Orchadocarpa]]'', [328] => ''[[Oreocharis]]'', [329] => ''[[Ornithoboea]]'', [330] => ''[[Pachycaulos]]'', [331] => ''[[Pagothyra]]'', [332] => ''[[Paliavana]]'', [333] => ''[[Paraboea]]'', [334] => ''[[Paradrymonia]]'', [335] => ''[[Parakohleria]]'', [336] => ''[[Pearcea]]'', [337] => ''[[Peltanthera]]'', [338] => ''[[Petrocodon]]'', [339] => ''[[skalokráska|Petrocosmea]]'', [340] => ''[[Pheidonocarpa]]'', [341] => ''[[Phinaea]]'', [342] => ''[[Platystemma]]'', [343] => ''[[Primulina]]'', [344] => ''[[Pseudochirita]]'', [345] => ''[[Rachunia]]'', [346] => ''[[Ramonda]]'' (vč. ''Jancaea''), [347] => ''[[Raphiocarpus]]'', [348] => ''[[Reldia]]'', [349] => ''[[Resia]]'', [350] => ''[[Rhabdothamnopsis]]'', [351] => ''[[Rhabdothamnus]]'', [352] => ''[[Rhoogeton]]'', [353] => ''[[Rhynchoglossum]]'', [354] => ''[[Rhynchotechum]]'', [355] => ''[[vrapolist|Rhytidophyllum]]'', [356] => ''[[Ridleyandra]]'', [357] => ''[[Rufodorsia]]'', [358] => ''[[Sanango]]'', [359] => ''[[Sarmienta]]'', [360] => ''[[Seemannia]]'', [361] => ''[[Senyumia]]'', [362] => ''[[Sepikea]]'', [363] => ''[[Shuaria]]'', [364] => ''[[gloxinie|Sinningia]]'', [365] => ''[[smitianta|Smithiantha]]'', [366] => ''[[Solenophora]]'', [367] => ''[[Somrania]]'', [368] => ''[[Spelaeanthus]]'', [369] => ''[[Sphaerorrhiza]]'', [370] => ''[[Stauranthera]]'', [371] => ''[[tořivka|Streptocarpus]]'' (vč. ''Saintpaulia''), [372] => ''[[Tetraphylloides]]'', [373] => ''[[Titanotrichum]]'', [374] => ''[[Tribounia]]'', [375] => ''[[Trichodrymonia]]'', [376] => ''[[Tylopsacas]]'', [377] => ''[[Vanhouttea]]'', [378] => ''[[Whytockia]]''{{Citace elektronické monografie [379] => | titul = Plants of the world online [380] => | url = http://powo.science.kew.org/ [381] => | datum přístupu = 2021-03-10 [382] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [383] => | jazyk = en [384] => }} [385] => [386] => == Odkazy == [387] => [388] => === Reference === [389] => [390] => [391] => === Externí odkazy === [392] => * {{Commonscat|Gesneriaceae}} [393] => * Video: Orchidejové včely sbírající vonné silice. http://www.youtube.com/watch?gl=CA&hl=en&v=gEcv3dBuOe4 [394] => [395] => {{Taxonbar|from=Q156686}} [396] => {{Autoritní data}} [397] => [398] => {{Portály|Rostliny}} [399] => [400] => [[Kategorie:Podpětovité| ]] [401] => [[Kategorie:Hluchavkotvaré]] [402] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Podpětovité

Podpětovité (Gesneriaceae) je velká čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje asi 3000 druhů ve 130 rodech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'beslerie','kolumnea','drymonie','eschynantus','tořivka','křivůtka','bylina','vrapolist','Henckelia','tropický podnebný pás','hluchavkotvaré','aloplektus'

Beslerie

Bylina

Bylina je literární žánr tradiční české slovesné epiky, která čerpá inspiraci z pohádek, legend a historických událostí.

Drymonie

Eschynantus

Hluchavkotvaré

Kolumnea