Array ( [0] => 14747800 [id] => 14747800 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pohřeb [uri] => Pohřeb [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pope John Paul II funeral.jpg|náhled|upright=1.4|Pohřeb papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II]].]] [1] => [2] => '''Pohřeb''' ([[latina|lat.]] '''funus''') může znamenat [3] => * pohřební [[Rituál|obřad]] [4] => * způsob pohřbívání [5] => * v [[Archeologie|archeologii]] nález lidských pozůstatků, hrob apod. [6] => [7] => == Pohřební obřad == [8] => [[Soubor:352. pesem (Nouvi Graduval).JPG|náhled|vpravo|upright=1.5|Luteránská [[Zámuřština|zámurská]] kniha s pohřebními obřady ([[Miháo Bakoš]]: ''Nouvi Gráduvál,'' [[1789]].)]] [9] => Je [[Rituál|ceremoniál]] posledního rozloučení se [[smrt|zemřelým]] [[člověk]]em, obvykle spojený s uložením ostatků zesnulého, nejčastěji pohřbením do země nebo spálením ([[kremace]]). Pohřební obřady patří k nejstarším známkám lidské kultury a téměř vždy vyjadřovaly nějakou formu představy o [[posmrtný život|posmrtném životě]] (viz níže, způsoby pohřbívání). Moderní společnosti na takové představy masově rezignují, a pohřební obřad je tak často setkáním přátel zemřelého a nanejvýš symbolickým rozloučením. V České republice se značná část zemřelých spaluje bez obřadu. [10] => [11] => === Náboženský pohřeb === [12] => Církve a náboženské společnosti vesměs předpokládají, že lidská osoba [[smrt]]í úplně nekončí a i tělu zemřelého přísluší jistá úcta; tyto představy vyjadřují také v pohřebním obřadu. Většina náboženství hovoří v této souvislosti o nesmrtelné [[duše|duši]], pro [[Judaismus|židovství]], [[křesťanství]] i [[islám]] je důležitá i představa soudu a [[vzkříšení]]. [13] => [14] => ==== Křesťanský pohřeb ==== [15] => [[Katolická církev]] považuje pohřeb za [[svátostina|svátostinu]], jejímž účelem je ''vyprosit zemřelému duchovní pomoc, prokázat úctu jeho tělu a pozůstalým dodat útěchu a naději ve vzkříšení s [[Kristus|Kristem]].''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.farnostzlin.cz/jak-slouzime/svatostiny |datum přístupu=2007-08-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070715211215/http://www.farnostzlin.cz/jak-slouzime/svatostiny |datum archivace=2007-07-15 |nedostupné=ano }} Tradiční křesťanský pohřeb v [[Česko|České republice]] se skládá z obřadu rozloučení v kostele, průvodu na [[hřbitov]], vysvěcení [[hrob]]u a uložení ostatků. Součástí slavnostního katolického pohřbu může být [[Mše|mše svatá]], buďto před cestou na hřbitov, anebo častěji po pohřbu (tzv. zádušní mše neboli [[rekviem]]). Křesťanské církve – zejména katolická – se pohřbu žehem (stejně jako [[židé]]) dlouho bránily, protože v něm viděly symbolické popření duše zemřelé osoby (omezit [[kremace]] propagací pohřbů do země se například snažil katolický spolek [[Arimatheum]]); od poloviny 20. století se však i katolické pohřby konají v krematoriích. V současné době, zejména ve městech, se většina zemřelých pohřbívá žehem (spálením) a obřad rozloučení se koná v krematoriu, případně v kostele před odvozem do [[krematorium|krematoria]]. Po kremaci někdy následuje zádušní mše, případně prosté uložení urny s modlitbou. [16] => [17] => ==== Židovský pohřeb ==== [18] => {{Podrobně|Židovský způsob pohřbívání}} [19] => [20] => ==== Muslimský pohřeb ==== [21] => {{Podrobně|Muslimský způsob pohřbívání}} [22] => Zemřelý muslim musí být pohřben co nejdříve. Islám neužívá rakví, zemřelý je pohřben ve lněném pytli do země, tváří k [[Mekka|Mekce]]. Islám neuvažuje kremaci. Muslimský pohřební obřad se nazývá dženaza. [23] => [24] => ==== Buddhistický pohřeb ==== [25] => V [[Buddhismus|buddhismu]] je smrt považována za příležitost velkého náboženského významu jak pro zesnulé, tak pro pozůstalé. Pro zesnulé to znamená okamžik, kdy [[Bardo (buddhismus)|přechod]] začíná v koloběhu znovuzrození k novému způsobu existence. Když dojde k smrti, aktivují se všechny [[Karma v buddhismu|karmické]] síly, které mrtvá osoba nashromáždila během svého života, a určují další [[Reinkarnace|znovuzrození]]. Pro živobytí je smrt mocnou připomínkou [[Gautama Buddha|Buddhova]] učení o nestálosti; poskytuje také příležitost pomoci zemřelé osobě při nástupu do nové existence. [26] => [27] => === Občanský pohřeb === [28] => Občanské pohřby se dnes konají vesměs v krematoriu, obvykle s hudbou a květinami, někdy i s projevy přátel zemřelého. Urna se ukládá na hřbitov, případně se popel zemřelého rozptyluje ve zvláštní části hřbitova. [29] => [30] => === Státní pohřeb === [31] => [32] => {{Viz též|Státní pohřeb}} [33] => [34] => Jde o slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. [35] => [36] => == Způsoby pohřbívání == [37] => V současné době se zemřelí pohřbívají buď do země, spálením a uložením urny, případně spálením a rozptylem. Pohřeb do země je patrně nejstarší a nejběžnější, ale i pohřeb žehem se vyskytuje v mnoha starých kulturách. Ve starých a mimoevropských kulturách se však vyskytují i jiné způsoby, které vyjadřují na jedné straně úctu k zemřelému, na druhé straně i jistou obavu před ním. Jedním z takových způsobů je [[endokanibalismus]], kdy se mrtvola usuší a spálí a popel, smíchaný například s banánovou kaší, pozůstalí při slavnosti společně snědí.E. Biocca, ''Sama mezi indiány''. Praha 1973. Poměrně rozšířené byly i tak zvané dvoufázové pohřby, kdy se mrtvola nejprve vynese mimo sídliště (někdy zavěsí na strom) a kosti se po čase uloží pod podlahou nebo v chýši.[[Jan Sokol]], ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba.'' Praha 2003, kap. 10. [38] => [39] => Zvláštním případem pohřbu je [[mumie|mumifikace]], při níž se odstraní některé části těla a zbytek balzamuje a vysuší. Za určitých podmínek může k mumifikaci dojít i samovolně, například v písčité půdě. Obřadné mumifikace se užívaly ve starém Egyptě i při pohřbech komunistických předáků ve 20. století. Protože prostory hřbitovů jsou omezené, ukládaly se vykopané kosti ze zrušených hrobů do tak zvaných [[kostnice|kostnic]], často ozdobně uspořádaných; slavný příklad je kostnice v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci u Kutné Hory]]. Až téměř do konce 18. století (zejména v době protireformace) také byly praktikovány katolickou církví tzv. [[Oslí pohřeb|pohřby oslí]] – pro lidi, kteří si z hlediska církve nezasloužili řádný pohřeb na hřbitově.[[Eva Melmuková]]: ''Patent zvaný toleranční'', Mladá fronta, 1999. Str. 69–70 [40] => [41] => V současnosti sílí trend takzvaného přírodního či ekologicky příznivého pohřbívání. Vychází z premisy, že i pohřeb je jistým výrazem životního postoje, ekologicky příznivého [[životní styl|životního stylu]]. Na jednu stranu jde o tendenci ke vzniku takzvaných přírodních hřbitovů; zájemci většinou chtějí být pohřbeni či rozsypáni na louce anebo v lese.Dobešová, Blanka: [https://is.muni.cz/th/219257/fss_m/ "Až umřu, zasaďte na mně jabloň" Environmentální a společenské přínosy přírodního pohřebnictví] - diplomová práce obhájená v roce 2012 na [[Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity|Katedře environmentálních studií]] [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|FSS MU]] Druhou rovinou tohoto směru jsou formy pohřbů založené na kremaci, jež by se obešly prakticky bez emisí. Jde o „vodní kremaci“ ([[resomace|resomaci]]) a o takzvanou [[kryomace|kryomaci]]. Poptávka po přírodním pohřbívání přitom pomalu narůstá i v České republice.Pelikán, Vojtěch: [http://www.sedmagenerace.cz/zemrit-tak-aby-neumirala-zeme Zemřít tak, aby neumírala Země] - článek o ekologicky příznivém pohřbívání v časopise [[Sedmá generace]] 5/2010 [42] => [43] => == Typy pohřbů == [44] => [[Soubor:Burial at sea for the officers and men of the USS Intrepid (CV-11) who lost their lives when the carrier was hit by... - NARA - 520861.jpg|náhled|Pohřeb na moři]] [45] => [46] => * [[pohřeb do země]] (kostrový pohřeb, inhumace) [47] => ** [[pohřeb skrčence]] ([[skrčenec]]) [48] => * [[oslí pohřeb]] ([[Latina|lat.]] ''sepultura asini)'' [49] => * [[Kremace|pohřeb žehem]] (zpopelněním, synonyma cinerace, incinerace (z lat. ''cinis, gen. cineris'' popel), nekrokaustie (z řec. ''nekros'' – mrtvola a ''kausis'' – (s)pálení), kremace (z lat. ''cremare'' – spalovat) [50] => * [[birituální pohřeb]] (uložení zpopelněných ostatků do země) [51] => * [[pohřeb v lodi]] [52] => * [[endokanibalismus]] [53] => * ponechání těla na dřevěných deskách ptákům (Indiáni) [54] => *pohřeb do moře - v případě úmrtí na palubě lodi, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob; o pohřbení mrtvého do moře musí rozhodnout [[Kapitán lodi|velitel námořního plavidla]] po dohodě s lékařem {{Citace elektronické monografie [55] => | titul = č. 61/2000 Sb. Zákon o námořní plavbě - § 40 [56] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-61 [57] => | datum přístupu = 2021-04-25 [58] => }} [59] => [60] => == Pohřeb v archeologii == [61] => Pohřeb v archeologii znamená nález kosterních pozůstatků člověka, pokud je zřejmé, že byly uloženy s nějakým symbolickým záměrem. Mohou to být jednoduché nebo společné [[hrob]]y, [[mohyla|mohyly]], urnová pole, [[hrobka|hrobky]], [[tholos]]y a podobně. Nejstarší archeologické nálezy člověka, kosti a kostry, dávají nahlédnout do jeho [[anatomie]], o jeho životě však říkají velmi málo. Vlastně teprve stopy symbolických jednání jednoznačně ukazují, že se jedná o člověka, a nejstaršími z nich jsou právě pohřby. Nejstarší zřetelné pohřby sahají patrně do [[paleolit]]u, například nálezy v Atapuerca ve [[Španělsko|Španělsku]], kolem 300 tisíc let staré, kde byly mrtvoly uspořádány ve společném hrobě.R. Dunbar et al.: ''The Evolution of Culture''. Edinburgh 1999, str. 150. Častou pohřební výbavou byla červená hlinka (například Dolní Věstonice), květiny, později i nádoby, zbraně a šperky (tzv. [[Almužna|milodary]]). Téměř všechny nám známé předhistorické předměty pocházejí z pohřbů. Pohřební rituál však nelze jednoznačně spojovat s religiozitou, protože je provádějí i zvířata.http://www.bbc.com/future/story/20120919-respect-the-dead - Death rituals in the animal kingdom [62] => [63] => Mimořádně bohaté hrobky vysoce postavených osob a náčelníků pocházejí z [[doba bronzová|doby bronzové]], kde byl nebožtík uložen na bronzovém voze s květinovým lůžkem. V těchto dobách se při pohřbu někdy zabíjela i jeho žena (ženy), otroci a podobně, kteří ho měli doprovázet do posmrtného života. V pozdějších dobách je nahradily hliněné sošky. Vrcholem této pohřební kultury jsou pohřby egyptských [[Faraon|faraonů]] a [[pyramida|pyramidy]]. [64] => [65] => Ve střední Evropě se pohřby do země a žehem různě střídaly, nacházejí se i pohřby tzv. [[skrčenec|skrčenců]], koster těl, která byla před pohřbem svázána do kozelce, snad proto, aby se nemohla vracet mezi živé.Ottova encyklopedie nové doby, heslo ''skrčenec'', přes www.cotoje.mlp.cz Křesťanská církev bohaté pohřby s milodary zakazovala a v křesťanských hrobech se tak nacházejí jen šperky, případně u mužů zbraně. S příchodem křesťanství také mizí pohřby spálením – pokud se v dané kultuře předtím vyskytovaly. [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Literatura === [72] => * Lubomír Ondračka et al. ''Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti''. Praha: Cesta domů, 2010. {{ISBN|978-80-904516-3-6}} [73] => * Jiří A. Svoboda, ''Paleolit a mezolit: pohřební ritus''. Brno : CERM, 2003 – 128 s. 28 cm. {{ISBN|80-7204-292-0}} [74] => * Josef Unger, ''Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy.'' Brno : CERM 2006 – 254 s. 28 cm {{ISBN|80-7204-397-8}} [75] => [76] => === Související články === [77] => * [[Hrob]] [78] => *[[Kaplová hrobka]] [79] => * [[Hřbitov]] [80] => * [[Krematorium]] [81] => * [[Kondolenční kniha]] [82] => * [[Arimatheum]] [83] => * [[Mohyla]] [84] => * [[Pohřební urna]] [85] => * [[Pohřební bratrstvo]] [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat}} [89] => * {{Wikicitáty|téma=Pohřeb}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=pohřeb}} [91] => * {{Otto|heslo=Pohřeb}} [92] => * [https://web.archive.org/web/20070911154358/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/427744-pohreb ''Ottův slovník naučný'', heslo Pohřeb] [93] => * [http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-ekopohreb-v-cesku-budete-rarita Ekolist.cz: Chcete ekopohřeb? V Česku budete rarita] [94] => * [http://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Burial_and_Burial_Acts ''Encyclopedia Britannica 1911'', heslo Burials] [95] => [96] => {{Smrt}} [97] => {{Autoritní data}} [98] => {{Portály|Kultura}} [99] => [100] => [[Kategorie:Pohřbívání]] [101] => [[Kategorie:Smrt]] [102] => [[Kategorie:Svátostiny]] [103] => [[Kategorie:Archeologická terminologie]] [] => )
good wiki

Pohřeb

Jana Pavla II. Pohřeb (lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rituál','smrt','endokanibalismus','skrčenec','kremace','Arimatheum','hrob','člověk','Gautama Buddha','islám','svátostina','Mše'

Arimatheum

Člověk

Hrob

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Kremace

Kremace je postup přeměny lidských pozůstatků na popel pomocí spalování.

Mše

Rituál

Smrt

Svátostina