Array ( [0] => 15539389 [id] => 15539389 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poisk [uri] => Poisk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Poisk je město v Rusku, nacházející se v Republice Komi, které zaujme návštěvníky svou jedinečnou kombinací přírodní krásy a průmyslového pokroku. Město leží na břehu řeky Vishera a jeho okolí je obklopeno malebnými lesy a obdivuhodnými přírodními scenériemi, které dělají z Poisku ideální místo pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Historie Poisku je pestrá a zajímavá, od prvotních osídlení až po jeho moderní rozvoj v 20. století, kdy se stalo centrem těžby a průmyslového rozvoje. Město dnes kombinuje svou industriální činnost s ekologickým přístupem, což odráží trend udržitelného rozvoje, který má kladný dopad na místní ekonomiku a životní prostředí. Poisk je také město s bohatou kulturní tradicí. Místní obyvatelé se pyšní svou historií a tradičními zvyky, které jsou stále součástí každodenního života. Město organizuje různé kulturní akce a festivaly, které přitahují jak místní obyvatele, tak i návštěvníky z daleka. Zároveň zde můžete najít školy a instituty zaměřené na vzdělání a rozvoj talentů, což zase posiluje komunitní ducha a vzájemnou podporu. Celkově lze říci, že město Poisk nabízí jak historické, tak přírodní bohatství, které svědčí o jeho rozmanitosti a potenciálu. Tento optimistický pohled na město podtrhuje pozitivní energii a přístup jeho obyvatel, kteří se snaží žít v souladu s okolní přírodou a udržovat přátelské a podpůrné prostředí. Poisk se tak stává místem, kde se historie setkává s moderností a kde je možné vykročit směrem k udržitelné budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Poisk je město v Rusku, nacházející se v Republice Komi, které zaujme návštěvníky svou jedinečnou kombinací přírodní krásy a průmyslového pokroku. Město leží na břehu řeky Vishera a jeho okolí je obklopeno malebnými lesy a obdivuhodnými přírodními scenériemi, které dělají z Poisku ideální místo pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Historie Poisku je pestrá a zajímavá, od prvotních osídlení až po jeho moderní rozvoj v 20. století, kdy se stalo centrem těžby a průmyslového rozvoje. Město dnes kombinuje svou industriální činnost s ekologickým přístupem, což odráží trend udržitelného rozvoje, který má kladný dopad na místní ekonomiku a životní prostředí. Poisk je také město s bohatou kulturní tradicí. Místní obyvatelé se pyšní svou historií a tradičními zvyky, které jsou stále součástí každodenního života. Město organizuje různé kulturní akce a festivaly, které přitahují jak místní obyvatele, tak i návštěvníky z daleka. Zároveň zde můžete najít školy a instituty zaměřené na vzdělání a rozvoj talentů, což zase posiluje komunitní ducha a vzájemnou podporu. Celkově lze říci, že město Poisk nabízí jak historické, tak přírodní bohatství, které svědčí o jeho rozmanitosti a potenciálu. Tento optimistický pohled na město podtrhuje pozitivní energii a přístup jeho obyvatel, kteří se snaží žít v souladu s okolní přírodou a udržovat přátelské a podpůrné prostředí. Poisk se tak stává místem, kde se historie setkává s moderností a kde je možné vykročit směrem k udržitelné budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - vesmírná stanice [1] => | barva = [2] => | název = Poisk [3] => | obrázek = Poisk.Jpeg [4] => | popisek = Modul Poisk u Mezinárodní vesmírné stanice [5] => | start = 10. listopadu 2009, 14:22 UTC [6] => | kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] [7] => | raketa = [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-U]] [8] => | nosný systém = [[Progress]] M-MIM2 [9] => | výrobce = [[RKK Eněrgija]] [10] => | provozovatel = {{vlajka|Rusko}} [[Roskosmos]] [11] => | stav = aktivní [12] => | datum zániku = [13] => | hmotnost = ~ 3700 kg [14] => | délka = 4,91 m [15] => | šířka = [16] => | výška = [17] => | obytný objem = 12,5 m³ [18] => | tlak vzduchu = [19] => | perigeum = [20] => | apogeum = [21] => | sklon dráhy = [22] => | doba oběhu = [23] => | oběhů za den = [24] => | oběhů celkem = [25] => | dnů na oběžné dráze = dosud {{věk ve dnech|2009|11|10}} dní,
tj. {{věk v letech a dnech|2009|11|10}} [26] => | dnů s posádkou = [27] => | konfigurace = [28] => | popisek konfigurace = [29] => | průměr = 2,55 m [30] => }} [31] => [[Soubor:Russian Orbital Segment.png|300px|náhled|Umístění modulu Poisk na ruském orbitálním segmentu ISS]] [32] => '''Poisk''' ({{Vjazyce2|ru|Поиск}} – „Hledání“, „Výzkum“), známý také jako '''Mini-Research Module 2''' ('''MRM 2'''), '''Malyj issledovatělskij modul 2''' ({{cj|ru|''Малый исследовательский модуль 2''}} – "Malý výzkumný modul") či '''MIM 2''' (''МИМ 2''), je ruský vědecký a dokovací modul na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] (ISS). Vypuštěn byl [[10. listopad|10. listopadu]] [[2009]] a k ISS se připojil o dva dny později. [33] => [34] => == Popis modulu == [35] => Původní název modulu Poisk byl '''Stykovočnyj otsek 2''' (''[[Ruština|rusky]]:'' ''Стыковочный отсек,'' "Dokovací komora") nebo (SO-2), protože je prakticky totožný s dokovacím modulem [[Pirs]] označovaným SO-1. Poisk je dokonce nazýván dvojčetem Pirsu{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Docking Compartment, SO1, for the Russian Segment of the ISS [37] => | periodikum = www.russianspaceweb.com [38] => | url = https://www.russianspaceweb.com/iss-mim2.html [39] => | datum přístupu = 2021-08-04 [40] => }}. Modul válcového tvaru se zaoblenými hranami má průměr 2,55 metru a je dlouhý 4,05 metru (Roskosmos uvádí,{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Российский сегмент МКС - Малый исследовательский модуль № 2 (МИМ2) «Поиск» [42] => | periodikum = www.roscosmos.ru [43] => | vydavatel = Госкорпорация «Роскосмос» [44] => | url = https://www.roscosmos.ru/22546/ [45] => | datum přístupu = 2021-08-04 [46] => }} že jde o vzdálenost mezi rovinami dokovacích agregátů, zatímco na podobné stránce o modulu Pirs uvádí celkovou délku s dokovacími jednotkami 4,91 m{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = Российский сегмент МКС - Стыковочный отсек «Пирс» [48] => | periodikum = www.roscosmos.ru [49] => | vydavatel = Госкорпорация «Роскосмос» [50] => | url = https://www.roscosmos.ru/22542/ [51] => | datum přístupu = 2021-08-04 [52] => }}). Při startu Poisk vážil zhruba 3700 kg a nesl 750 kg nákladu pro posádku ISS{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = Новости. В полёте «Прогресс М-МИМ2» [54] => | periodikum = www.roscosmos.ru [55] => | url = https://www.roscosmos.ru/7908/ [56] => | datum přístupu = 2021-08-04 [57] => }}. Kromě dvojice dokovacích mechanismů na protilehlých koncích válcového tělesa má dva boční průlezy o průměru 1 metru umožňující kosmonautům výstup a návrat ve skafandrech. Hlavním rozdílem modulu Poisk oproti modulu Pirs se tak stal vědecký program.{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Новости. Программа научных экспериментов МИМ-2 [59] => | periodikum = www.roscosmos.ru [60] => | url = https://www.roscosmos.ru/7876/ [61] => | datum přístupu = 2021-08-04 [62] => }} Na povrchu Poisku byla vytvořena napájecí a datová rozhraní pro experimenty umístěné vně modulu. Stanice ISS se modulem ''Poisk'' rozšířila o 12,5 m³ hermetizovaného prostoru. [63] => [64] => Modul navrhla a vyrobila společnost [[RKK Eněrgija]]. [65] => [66] => == Průběh letu == [67] => [[Soubor:Poisk approaches ISS 01.jpg|náhled|Modul Poisk (vlevo) přilétající k ISS na přístrojovém a pohonném modulu letu Progress M-MIM2|300x300pixelů]] [68] => Modul Poisk odstartoval pomocí nosné rakety [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-U]] [[10. listopad]]u 2009 ve 14:22:04 [[Koordinovaný světový čas|UTC]] z kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]{{Citace elektronické monografie [69] => | příjmení = Vítek [70] => | jméno = Antonín [71] => | odkaz na autora = Antonín Vítek [72] => | titul = 2009-060A - Progress M-MIM2 [73] => | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/060A.HTM [74] => | datum vydání = [75] => | datum aktualizace = 2009-11-12 [76] => | datum přístupu = 2009-11-12 [77] => | vydavatel = Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [78] => | místo = [79] => | jazyk = [80] => }} a 12. listopadu 2009 v 15:41 UTC byl připojen k hornímu portu modulu [[Zvezda]] (''Zvezda [[Zenit|zenith]]''), který míří směrem vzhůru, od Země. Letěl přitom na vrchu modifikované verze kosmické lodě [[Progress]]-M, kterou dále tvořil přístrojový a pohonný úsek. Necelý měsíc po připojení k ISS, 8. prosince 2009, se přístrojový a pohonný úsek od modulu oddělil a řízeně zanikl v hustých vrstvách atmosféry. Let byl označen jako Progress M-MIM2 (pro NASA M-MRM2). [81] => [82] => Modul na ISS slouží jako další přistávací místo pro kosmické lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a [[Progress]] a od [[18. listopad|18. listopadu]] [[2020]]{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení = Voříšek [84] => | jméno = Lukáš [85] => | titul = Sledujte živě: Ruští kosmonauti připravují ISS na připojení nového modulu [86] => | periodikum = inSmart.cz [87] => | url = https://insmart.cz/sledujte-zive-rusti-kosmonauti-pripravuji-iss-na-pripojeni-noveho-modulu/ [88] => | jazyk = cs [89] => | datum přístupu = 2020-11-18 [90] => }} také jako přechodová komora pro [[Výstup do vesmíru|výstupy do vesmíru]], místo do té doby používaného modulu Pirs umístěného na dolním portu modulu Zvezda (''Zvezda [[nadir]]'') mířícím směrem k Zemi. Šlo o první z několika výstupů, které umožnily v červenci 2021 odpojení modulu Pirs od ISS a jeho následné nahrazení novým vědeckým modulem [[Nauka (modul ISS)|Nauka]]. [91] => [92] => Za dobu existence (do konce roku 2023) se k Poisku připojilo celkem 29 kosmických lodí Sojuz (variant TMA, TMA-M a MS) a 3 lodě Progress MS. První v řadě byl [[Sojuz TMA-16]], který se k modulu na 56 dní připojil 21. ledna 2010, aby uvolnil pro další přilétající loď zadní port modulu Zvezda (''Zvezda aft''). [93] => [94] => === Přehled lodí připojených k ISS přes modul Poisk === [95] => [96] => {| class="wikitable" [97] => ! loď !! připojena !! odpojena !! dní [98] => |- [99] => | [[Sojuz TMA-16]] || 21. ledna 2010 || 18. března 2010 || 56 [100] => |- [101] => | [[Sojuz TMA-18]] || 4. dubna 2010 || 25. září 2010 || 174 [102] => |- [103] => | [[Sojuz TMA-01M]] || 10. října 2010 || 16. března 2011 || 157 [104] => |- [105] => | [[Sojuz TMA-21]] || 6. dubna 2011 || 16. září 2011 || 162 [106] => |- [107] => | [[Sojuz TMA-22]] || 16. listopadu 2011 || 27. dubna 2012 || 163 [108] => |- [109] => | [[Sojuz TMA-04M]] || 17. května 2012 || 16. září 2012 || 123 [110] => |- [111] => | [[Sojuz TMA-06M]] || 25. října 2012 || 15. března 2013 || 141 [112] => |- [113] => | [[Sojuz TMA-08M]] || 29. března 2013 || 10. září 2013 || 166 [114] => |- [115] => | [[Sojuz TMA-10M]] || 26. září 2013 || 11. března 2014 || 166 [116] => |- [117] => | [[Sojuz TMA-12M]] || 27. března 2014 || 10. září 2014 || 167 [118] => |- [119] => | [[Sojuz TMA-14M]] || 26. září 2014 || 11. března 2015 || 167 [120] => |- [121] => | [[Sojuz TMA-16M]] || 28. března 2015 || 28. srpna 2015 || 153 [122] => |- [123] => | [[Sojuz TMA-18M]] || 4. září 2015 || 2. března 2016 || 180 [124] => |- [125] => | [[Sojuz TMA-20M]] || 19. března 2016 || 6. září 2016 || 172 [126] => |- [127] => | [[Sojuz MS-02]] || 21. října 2016 || 10. dubna 2017 || 171 [128] => |- [129] => | [[Sojuz MS-04]] || 20. dubna 2017 || 2. září 2017 || 135 [130] => |- [131] => | [[Sojuz MS-06]] || 13. září 2017 || 27. února 2018 || 168 [132] => |- [133] => | [[Sojuz MS-08]] || 23. března 2018 || 04. října 2018 || 194 [134] => |- [135] => | [[Sojuz MS-11]] || 3. prosince 2018 || 24. června 2019 || 203 [136] => |- [137] => | [[Sojuz MS-13]] || 26. srpna 2019 || 6. února 2020 || 164 [138] => |- [139] => | [[Sojuz MS-16]] || 9. dubna 2020 || 21. října 2020 || 195 [140] => |- [141] => | [[Sojuz MS-17]] || 19. března 2021 || 17. dubna 2021 || 28 [142] => |- [143] => | [[Progress MS-17]] || 2. července 2021 || 20. října 2021|| 111 [144] => |- [145] => | [[Sojuz MS-20]]|| [[8. prosinec|8. prosince]] 2021 || [[19. prosinec|19. prosince]] 2021|| 11 [146] => |- [147] => |[[Progress MS-19]] || [[17. únor|17. února]] [[2022]] || [[23. říjen|23. října]] 2022 || 249 [148] => |- [149] => |[[Progress MS-21]] || [[28. říjen|28. října]] 2022 || [[18. únor|18. února]] 2023 || 113 [150] => |- [151] => |[[Sojuz MS-23]] || [[26. únor|26. října]] 2023 || [[6. duben|6. dubna]] 2023 || 39 [152] => |- [153] => |[[Progress MS-23]] || [[24. květen|24. května]] 2023 || [[29. listopad|29. listopadu]] 2023 || 189 [154] => |- style="background:#9AFF9A;" [155] => |[[Progress MS-25]] || [[3. prosinec|3. prosince]] 2023 || let pokračuje || dosud {{věk ve dnech|2023|12|03}} dní [156] => |} [157] => ''(Zeleně vyznačena současně připojená loď. Všechny lodi byly připojeny k portu Poisk [[Zenit|zenith]], který míří k zenitu, tedy od Země. Data odpovídají časům v [[Koordinovaný světový čas|UTC]])'' [158] => [159] => [160] => === Přehled výstupů do volného prostoru z modulu Poisk === [161] => {| class="wikitable" [162] => ! Expedice !! datum !! vystoupili !! délka [163] => |- [164] => | [[Expedice 64]]|| 18. listopadu 2020 || [[Sergej Ryžikov (kosmonaut)|Sergej Ryžikov]], [[Sergej Kuď-Sverčkov]]|| 6 hodin, 48 minut [165] => |- [166] => | [[Expedice 65]] || 2. června 2021 || [[Oleg Novickij]], [[Pjotr Dubrov]] || 7 hodin, 19 minut [167] => |- [168] => | Expedice 65 || 3. září 2021 || Oleg Novickij, Pjotr Dubrov || 7 hodin, 54 minut [169] => |- [170] => | Expedice 65 || 9. září 2021 || Oleg Novickij, Pjotr Dubrov || 7 hodin, 25 minut [171] => |- [172] => | [[Expedice 66]] || 19. ledna 2022 || [[Anton Škaplerov]], Pjotr Dubrov || 7 hodin, 11 minut [173] => |- [174] => |[[Expedice 67]] [175] => |18. dubna 2022 [176] => |[[Oleg Artěmjev]], [[Denis Matvějev]] [177] => |6 hodin, 37 minut [178] => |- [179] => |Expedice 67 [180] => |28. dubna 2022 [181] => |Oleg Artěmjev, Denis Matvějev [182] => |7 hodin, 42 minut [183] => |- [184] => |Expedice 67 [185] => |21. července 2022 [186] => |Oleg Artěmjev, [[Samantha Cristoforettiová]] [187] => |7 hodin, 5 minut [188] => |- [189] => |Expedice 67 [190] => |17. srpna 2022 [191] => |Oleg Artěmjev, Denis Matvějev [192] => |4 hodiny, 1 minuta [193] => |- [194] => |Expedice 67 [195] => |2. září 2022 [196] => |Oleg Artěmjev, Denis Matvějev [197] => |7 hodin, 47 minut [198] => |- [199] => |[[Expedice 68]] [200] => |17. listopadu 2022 [201] => |[[Sergej Valerjevič Prokopjev|Sergej Prokopjev]], [[Dmitrij Petělin]] [202] => |6 hodin, 28 minut [203] => |- [204] => |[[Expedice 69]] [205] => |19. dubna 2023 [206] => |Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin [207] => |7 hodin, 55 minut [208] => |- [209] => |[[Expedice 69]] [210] => |3. května 2023 [211] => |Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin [212] => |7 hodin, 11 minut [213] => |- [214] => |[[Expedice 69]] [215] => |12. května 2023 [216] => |Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin [217] => |5 hodin, 14 minut [218] => |- [219] => |[[Expedice 69]] [220] => |22. června 2023 [221] => |Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin [222] => |6 hodin, 24 minut [223] => |- [224] => |[[Expedice 69]] [225] => |9. srpna 2023 [226] => |Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin [227] => |6 hodin, 35 minut [228] => |- [229] => |Expedice 70 [230] => |25. října 2023 [231] => |[[Oleg Kononěnko]], [[Nikolaj Čub]] [232] => |7 hodin, 41 minut [233] => |} [234] => [235] => == Reference == [236] => {{Překlad|en|Poisk (ISS module)|325065668|ru|Поиск (модуль МКС)|115729121}} [237] => [238] => [239] => == Externí odkazy == [240] => * {{Commonscat}} [241] => [242] => {{Mezinárodní vesmírná stanice}} [243] => {{Portály|Kosmonautika}} [244] => [245] => [[Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice]] [] => )
good wiki

Poisk

Umístění modulu Poisk na ruském orbitálním segmentu ISS Poisk ( - „Hledání“, „Výzkum“), známý také jako Mini-Research Module 2 (MRM 2), Malyj issledovatělskij modul 2 ( - "Malý výzkumný modul") či MIM 2 (МИМ 2), je ruský vědecký a dokovací modul na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vypuštěn byl 10.

More about us

About

Město leží na břehu řeky Vishera a jeho okolí je obklopeno malebnými lesy a obdivuhodnými přírodními scenériemi, které dělají z Poisku ideální místo pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Historie Poisku je pestrá a zajímavá, od prvotních osídlení až po jeho moderní rozvoj v 20. století, kdy se stalo centrem těžby a průmyslového rozvoje. Město dnes kombinuje svou industriální činnost s ekologickým přístupem, což odráží trend udržitelného rozvoje, který má kladný dopad na místní ekonomiku a životní prostředí. Poisk je také město s bohatou kulturní tradicí. Místní obyvatelé se pyšní svou historií a tradičními zvyky, které jsou stále součástí každodenního života. Město organizuje různé kulturní akce a festivaly, které přitahují jak místní obyvatele, tak i návštěvníky z daleka. Zároveň zde můžete najít školy a instituty zaměřené na vzdělání a rozvoj talentů, což zase posiluje komunitní ducha a vzájemnou podporu. Celkově lze říci, že město Poisk nabízí jak historické, tak přírodní bohatství, které svědčí o jeho rozmanitosti a potenciálu. Tento optimistický pohled na město podtrhuje pozitivní energii a přístup jeho obyvatel, kteří se snaží žít v souladu s okolní přírodou a udržovat přátelské a podpůrné prostředí. Poisk se tak stává místem, kde se historie setkává s moderností a kde je možné vykročit směrem k udržitelné budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Expedice 69','Progress','Zenit','10. listopad','Sojuz TMA-16','Koordinovaný světový čas','RKK Eněrgija','Kosmodrom Bajkonur','Sojuz (nosná raketa)','Sojuz TMA-20M','Expedice 67','Sojuz MS-11'

Progress

Progress in Czech (Pokrok v češtině) is an article on the Czech Wikipedia that discusses the historical concept and importance of progress in Czech society.

Zenit