Array ( [0] => 14729929 [id] => 14729929 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pokoutníkovití [uri] => Pokoutníkovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Pokoutníkovití [2] => | obrázek = House_spider_(17086977418).jpg [3] => | popisek = Pokoutník [4] => | velikost obrázku = 225 px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata) [8] => | třída = [[pavoukovci]] (Arachnida) [9] => | řád = [[pavouci]] (Araneae) [10] => | podřád = [[dvouplicní]] (Labidognatha) [11] => | nadčeleď = [[Agelenoidea]] [12] => | čeleď = '''Pokoutníkovití''' (Agelenidae) [13] => | čeleď popsal = [[Carl Ludwig Koch|C. L. Koch]], 1837 [14] => | druhotné dělení = rody [15] => | podřazené taxony = * ''[[Agelena]]'' [16] => * ''[[Agelenopsis]]'' [17] => * ''[[Hololena]]'' [18] => * ''[[Tegenaria]]'' [19] => * a další [20] => }} [21] => [22] => '''Pokoutníkovití''' (Agelenidae) je čeleď [[Pavouci|pavouků]]. Celosvětově zahrnuje 1387 druhů, v 96 rodech. Pokoutníkovití jsou rozšířeni po celém světě. V [[Česko|Česku]] žije 13 druhů, v osmi rodech.{{Citace elektronického periodika [23] => | příjmení = Bern [24] => | jméno = Natural History Museum [25] => | titul = NMBE - World Spider Catalog [26] => | periodikum = wsc.nmbe.ch [27] => | url = https://wsc.nmbe.ch/familydetail/2 [28] => | jazyk = en [29] => | datum přístupu = 2023-10-12 [30] => }}{{Citace monografie [31] => | příjmení = Kůrka [32] => | jméno = Jan [33] => | příjmení2 = Řezáč [34] => | jméno2 = Milan [35] => | příjmení3 = Macek [36] => | jméno3 = Rudolf [37] => | titul = Pavouci České republiky [38] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/907517275 [39] => | vydání = Vyd. 1 [40] => | vydavatel = Academia [41] => | místo = Praha [42] => | počet stran = 621 s. [43] => | isbn = 978-80-200-2384-1 [44] => | isbn2 = 80-200-2384-4 [45] => | oclc = 907517275 [46] => }} [47] => [48] => == Popis == [49] => Jedná se o poměrně velké pavouky – měří od 5 do 18 mm a jsou tak jedněmi z našich největších pavouků. Jejich významným rozpoznávacím znakem je tvar zadních [[Snovací bradavky|snovacích bradavek]], které jsou vždy dvoučlánkové a mnohem delší než přední snovací bradavky. [[Hlavohruď]] je mohutná, vpředu zúžená a téměř stejně velká jako zadeček, většinou hnědá. Krátká a mohutná [[Chelicery|klepítka]] mají kondylus. Oči ve dvou řadách po čtyřech. Nohy dlouhé a chlupaté. Na tarzálních článcích je přítomná řada [[Trichobotrie|trichobotrií]] (chloupky schopné vnímat zvukové vibrace), které směrem ke konci nohy nabírají na délce. Noha zakončena třemi drápky. Tělo je porostlé peříčkovitými (plumózními) chloupky. [[Zadeček]] je vejčitý, většinou tmavě šedý či hnědý s výraznou skobovitou kresbou. Pokoutníci nemají [[kribelum]], na jeho místě je kolulus. Tomuto obecnému popisu pokoutníkovitých částečně odporují dva rody. Pavouci rodů Coleotes a Inermocoelotes mají krátké nohy, žijí v úzkých pavučinových rourkách v zemi a odlišují se i jinak, například péčí o mláďata.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Buchar [51] => | jméno = Jan [52] => | titul = Naši pavouci [53] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/41218392 [54] => | vydání = Vyd. 1 [55] => | vydavatel = Academia [56] => | místo = Praha [57] => | počet stran = 154 pages, 24 unnumbered pages of plates [58] => | isbn = 80-200-0331-2 [59] => | isbn2 = 978-80-200-0331-7 [60] => | oclc = 41218392 [61] => }} [62] => [63] => == Biologie == [64] => Pokoutníci tkají někdy i dost rozlehlé vodorovné sítě ve tvaru nepravidelné nálevky, zakončené pavučinovou rourkou. Pavučina neobsahuje lep a pavouk vždy pobíhá po její horní straně. To je také jedním z rozpoznávacích znaků této čeledě. Tato pavučina je vícevrstevná, na rozdíl od křižáků nemusí každý den síť obnovovat, ale stále ji zdokonaluje, takže starší sítě mají mnoho vrstev, které kořisti znesnadňují útěk. Jakmile se v síti objeví kořist, pokoutník, který číhá v ústí rourky, na ni okamžitě zaútočí, případně kolem ní nejprve obíhá a opřádá ji pavučinou. Usmrcenou kořist si odnese do pavučinové rourky. V této rource probíhá i [[kopulace]] a bývá zde zavěšován [[kokon]] s vajíčky. Rourka je oboustranně otevřená, což pavoukovi usnadňuje útěk v případě nebezpečí. [65] => [66] => V přírodě se vyskytují prakticky ve všech biotopech od nížin až po horské oblasti. Žijí pod kůrou ve štěrbinách skal v suti, na kamenech. Často žijí synantropně ve sklepích, na půdách, v hospodářských stavbách a lidských obydlích. [67] => [68] => Pavouci rodů Coleotes a Inermocoelotes obývají výhradně lesní biotopy, kde staví pavučinové rourky v zemi, u jejichž nálevkovitého ústí číhají na kořist. Rourka bývá poměrně úzká – asi 1 cm v průměru – a dlouhá až 10 cm; na povrchu se rozšiřuje do nálevky, opatřené rozbíhajícími se vlákny, na kterých se zachytí procházející kořist. [69] => [70] => [71] => == Seznam rodů a druhů čeledi Pokoutníkovití (Agelenidae) == [72] => Seznam uvádí pouze druhy žijící v ČR (podle Kůrka a kol.) (Seznam všech českých pavouků uvádí [[Seznam pavouků Česka]]) [73] => [74] => === Agelena – pokoutník === [75] => Ve světě 44, v Česku 1 druh [76] => [77] => * '''Agelena labyrinthica''' (Clerk, 1757) – '''[[pokoutník nálevkovitý]]''' – na lesních okajích a světlinách staví velké sítě, v ČR hojný [78] => [79] => === Allagelena – pokoutník === [80] => Ve světě 9 druhů, v Česku 1 druh [81] => [82] => * '''Allagelena gracilens''' (C.L.Koch, 1841) – '''[[pokoutník štíhlý]]''' –na vyšší vegetaci nížin a středních poloh, v ČR hojný [83] => [84] => === Coelotes – punčoškář === [85] => Ve světě 167, v Česku 2 druhy [86] => [87] => * '''Coelotes atropos''' (Walckenaer, 1830) – '''[[punčoškář horský]]''' – horský druh, žije v lesích, v ČR vzácný [88] => * '''Coelotes terrestris''' (Wider, 1834) – '''[[punčoškář zemní]]''' – žije v lesích od nížin až po hory, velmi hojný [89] => [90] => === Eratigena – pokoutník === [91] => Ve světě 38, v Česku 2 druhy [92] => [93] => * '''Eratigena agrestis''' (Walckenaer, 1802) – '''[[pokoutník stepní]]''' – na otevřených biotopech, u nás nepříliš hojný [94] => * '''Eratigena atrica''' (C.L.Koch, 1843) – '''[[pokoutník tmavý]]''' – velký pavouk, často v budovách, hojný [95] => [96] => === Histopona – pokoutník === [97] => Ve světě 23, v Česku 1 druh [98] => [99] => * '''Histopona torpida''' (C.L.Koch, 1837) – '''[[pokoutník hajní]]''' – v nepříliš vlhkých lesí, původně evropský druh,v ČR velmi hojný [100] => [101] => === Inermocoelotes – punčoškář === [102] => Rod žije pouze v Evropě – 15 druhů, v Česku 1 druh [103] => [104] => * '''Inermocoelotes inermis''' (L. Koch, 1855) – '''[[punčoškář lesní]]''' – ve všech typech lesů od nížin až po hory, v ČR velmi hojný. [105] => [106] => === Tegenaria – pokoutník === [107] => Ve světě 121, v Česku 4 druhy [108] => [109] => * '''Tegenaria campestris''' (C.L.Koch, 1834) – '''[[pokoutník polní]]''' – listnaté lesy nížin a středních poloh, nepříliš hojný [110] => * '''Tegenaria domestica''' (Clerck, 1757) – '''[[pokoutník domácí]]''' – většinou na synantropních stanovištích, v ČR nehojný [111] => * '''Tegenaria ferruginae''' (Panzer, 1804) – '''[[pokoutník stájový]]''' – zejména v budovách, evropský druh, v ČR velmi hojný [112] => * '''Tegenaria silvestris''' (L.Koch, 1872) – '''[[pokoutník lesní]]''' – v lesích, na sutích, v lomech, v ČR hojný [113] => [114] => === Textrix – pokoutník === [115] => Ve světě 6 druhů, v Česku 1 druh [116] => [117] => * '''Textrix denticulata''' (Olivier, 1789) – '''[[pokoutník ocasatý]]''' – teplomilný, ve skalách, sutích a okrajích lesa, nepříliš hojný [118] => [119] => [120] => [121] => == Galerie == [122] => [123] => Soubor:Agelena labyrinthica (Agelenidae) - (male imago), Elst (Gld), the Netherlands.jpg|Pokoutník nálevkovitý [124] => Soubor:Trichterspinne Allagelena gracilens 1198.jpg|Pokoutník štíhlý [125] => Soubor:Coelotes atropos female dorsal.jpg|punčoškář horský [126] => Soubor:Agelenid Spider (Coelotes terrestris) (13540824473).jpg|Punčoškář zemní [127] => Soubor:Eratigena atrica (C. L. Koch, 1843) - femelle .jpg|Pokoutník tmavý – dobře viditelné snovací bradavky [128] => Soubor:Tegenaria cf. ferruginea-0516.jpg|Pokoutník stájový [129] => Soubor:Tegenaria silvestris (33730110976).jpg|Pokoutník lesní [130] => Soubor:Textrix denticulata - hms(1).jpg|Pokoutník ocasatý, samec [131] => [132] => [133] => == Odkazy == [134] => [135] => === Reference === [136] => [137] => [138] => === Literatura === [139] => [140] => * Heiko Bellman: Pavouci, NS Svoboda, Praha 2004 [141] => * Rod Preston - Mafham: Kniha o pavoucích a štírech, Svojtka&Co, Praha 1998 [142] => [143] => === Externí odkazy === [144] => * {{Commonscat|Agelenidae}} [145] => * [https://www.biolib.cz/en/taxon/id462/ Biolib.zc – Agelenidae] [146] => * [http://www.naturabohemica.cz/2_cestina/363_agelenidae-pokoutnikoviti/ Natura Bohemica – Agelenidae] [147] => * [https://www.arachnology.cz/rad/araneae-1.html Arachnology.cz] [148] => [149] => [150] => [151] => {{Taxonbar|from=Q5850}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => {{Portály|Živočichové}} [155] => [156] => [[Kategorie:Pokoutníkovití| ]] [] => )
good wiki

Pokoutníkovití

Pokoutníkovití (Agelenidae) je čeleď pavouků. Celosvětově zahrnuje 1387 druhů, v 96 rodech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pavouci','kokon','pavouci','živočichové','pokoutník ocasatý','pokoutník stájový','pokoutník hajní','pokoutník polní','punčoškář zemní','pokoutník stepní','punčoškář horský','pokoutník štíhlý'

Kokon

Pavouci

Pavouci jsou třída členovců, zahrnující asi 120 tisíc druhů.

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.